OBSAH 1. Úvod 6 2. Základní pojmy 8 2.1. Definice měnového kurzu 8 2.2. Depreciace, apreciace, devalvace a revalvace 8 2.3. Nominální a reálné kurzy

OBSAH 1. Úvod 6 2. Základní pojmy 8 2.1. Definice měnového kurzu 8 2.2. Depreciace, apreciace, devalvace a revalvace 8 2.3. Nominální a reálné kurzy 8 2.4. Pevný versus plovoucí měnový kurz 9 2.5. Crowling Peg 9 2.6. Currency Board 10 2.7. Zlatý standard 10 3. Historie vývoje české koruny v letech 1993-1997 11 3.1. Úloha České národní banky 11 3.2. Stanovení ČNB kurzu koruny k jiným měnám 15 3.3. Obraty na devizovém trhu 15 4. Vývoj kurzu CZK/USD a CZK/EUR v letech 1993-2006 16 4.1. Vývoj kurzu CZK/USD 16 4.2. Vývoj kurzu CZK/EUR 30 4.3. Kritérium stability měnového kurzu 39 4.4. Výhody a nevýhody měnového kurzu 40 4.5. Případová studie 41 5. Vyhodnocení 45 6. Závěr 46 Literatura 48 Grafy 53 Tabulky 54 Obrázky 55 5

1. Úvod Vymezení problému Rok 1989 znamenal pro Českou republiku zásadní změny v ekonomice, sociální politice apod. Se vstupem České republiky do Evropské unie v květnu 2004 bylo nezbytné do české legislativy implementovat nařízení, směrnice a další dokumenty, které znamenaly velké změny ve všech probíhajících procesech. Také probíhající celosvětová globalizace znamená pro všechny státy přehodnotit mnohé přístupy ke všem činnostem, které s chodem státu souvisejí. To se týká i bankovního sektoru. Bankovní sektor byl vţdy citlivý na změny, které probíhaly na finančních trzích a v ekonomice. Na začátku potíţí bývá vţdy neúměrné zadluţování státu a rodin, cenová bublina na trzích některých aktiv či globální nerovnováhy, masivní obchodování s derivátovými instrumenty přerozdělujícími rizika. To vše a další faktory jsou příčinou, ţe v různých obdobích dochází ke krizím, k prudkým výkyvům na finančních trzích. Na události reaguje citlivě také česká koruna. Z tohoto důvodu hraje významnou úlohu Česká národní banka, která je regulatorním orgánem. ČNB provádí v rámci dohledu kontrolu plnění strategie bank, postupů, které se vztahují především k poskytování úvěrů, investic atd. a ověřuje, jak management banky monitoruje celkové zadluţení subjektů, kterým banka poskytla úvěr. Všeobecně řečeno hlídá hospodaření s českou korunou. Práce se zaměřuje na sledování vývoje kurzů měn amerického dolaru a vývoje kurzů euro vůči české koruně. Vztah k tématu Ekonomické výsledky kaţdého státu jsou v popředí pozornosti nejen státních orgánů, institucí, ale také lidí, kteří v daném státě ţijí. Vyrovnaný rozpočet je představou kaţdého ministra financí, vlády, občanů daného státu, bankovních institucí, protoţe jeho výsledky umoţňují uvolnit potřebné finanční zdroje pro jejich další vyuţití. Výsledky státního rozpočtu jsou závislé na výběru daní, na tom, jak se daří exportujícím podnikatelským subjektům umisťovat a prodávat jejich produkty na zahraničních trzích a dalších faktorech. Záleţí na finančním hospodaření států, které s Českou republikou obchodují na mezinárodních trzích, ale záleţí také na vývoji na 6

finančních trzích, které zejména v posledních letech zaznamenaly výrazné potíţe, které vyústily v celosvětovou finanční a následně ekonomickou krizi, která postihla Českou republiku. Všechny finanční výkyvy se nepřímo dotýkají občanů republiky. Je proto pochopitelné, ţe mnozí pravidelně sledují, jak se finanční a ekonomická situace nejen v České republice, ale v celém světě vyvíjí, protoţe vzpomínky na poslední krizi jsou v očích mnoha občanů, kteří na krizi doplatili např. propuštěním z práce, příliš ţivé. Zaměření práce Práce je zaměřena na analýzu vývoje měnového kurzu české koruny vůči hlavním světovým měnám. Po mnoho let jsme mohli v médiích číst informace o tom, ţe si čeští exportéři stěţují na to, ţe současný kurz koruny je pro ně dlouhodobě nevýhodný. Předkládaná práce v úvodu vysvětluje základní pojmy, které se dané problematiky týkají. Jejich vysvětlení je nezbytné, protoţe se s nimi v práci průběţně pracuje. V dalších částech vysvětluje úlohu české koruny v rozmezích let 1993-1997 a kurzy české koruny vůči USD a EURO v časovém úseku let 1993-2006. Vymezení cílů práce Cílem práce je analyzovat vývoj kurzu koruny vůči světovým měnám v 21. století a identifikovat základní ekonomické determinanty. Metody práce V první řadě bylo nutné provést rešerši literatury, která má vztah k prezentované problematice. Protoţe vývoj české koruny je moţné vysledovat aţ do roku 1918 v souvislosti se vznikem Československé republiky a od té doby se píše její dlouhá a bohatá historie, bylo nutné vymezit dílčí časový úsek. Práce proto analyzuje vývoj české koruny v letech 1993-1997 a vývoj kurzu české koruny vůči americkému dolaru a euro v letech 1993-2006. Přestoţe se jedná o poměrně krátké časové úseky, je nutné konstatovat, ţe je k dispozici v archivech, zejména České národní banky, velké mnoţství údajů, takţe bylo nutné provést jejich výběr. Dále byla pouţita odborná literatura, která se problematiky dotýká. 7

2. Základní pojmy 2.1. Definice měnového kurzu Měnový kurz je vzájemný poměr mezi hodnotami různých peněţních jednotek neboli poměr, v jakém se různé měny mezi sebou směňují. Vznik měnových kurzů zapříčinil mezinárodní obchod, protoţe při obchodu mezi zeměmi není moţné pouţívat pouze jedné měnové jednotky jedné země. Měnový kurz je určen na měnovém trhu bodem, v němţ se nabídka dané měny střetla s poptávkou po dané měně. Zvedne-li se poptávka po zahraniční měně, nezmění se nabídka, dojde ke znehodnocení domácí měny (zvýšení kurzu). Taková změna kurzu se nazývá depreciací. Stoupne-li poptávka po domácí měně a nezmění se její nabídky, pak dojde ke zhodnocení měny (sníţení kurzu). Taková změna se nazývá apreciací. 1 2.2. Depreciace, apreciace, devalvace, revalvace a) znehodnocení (depreciace) znehodnocení domácí měny na devizovém trhu vlivem interakce mezi nabídkou a poptávkou, jedná se o trţní změnu kurzu, b) zhodnocení (apreciace) dochází k ní v reţimech plovoucího, ale i pevného kurzu, c) devalvace a revalvace - znehodnocení (zhodnocení) domácí změny v důsledku rozhodnutí centrální banky nebo jiné autority v reţimu pevného kurzu posunout centrální paritu a celé fluktuační pásmo (pokud existuje) směrem nahoru (dolů). 2 2.3. Nominální a reálné kurzy Nominální kurz (jinak také spotový či promtní) je měnový kurz platný k určitému okamţiku. Zpravidla je dán děním na devizovém trhu. Reálný kurz je dán poměrem zahraniční a domácí cenové hladiny přepočtených na společnou měnu. Kurz, který zohledňuje sílu domácí měnové jednotky vůči dvěma a více zahraničním jednotkám. 1 KLAUS, V., KOČÁRNÍK, I., aj. Tři roky od měnové krize. Sborník textů. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku. 2000, č. 5, s. 77. 2 NEUMANN, P., ŢAMBERSKÝ, P., JIRÁNKOVÁ, M.: Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 63. 8

Nominální efektivní kurz je zpravidla konstruován jako váţený geometrický průměr vybraných nominálních kurzů. Pokud chceme zjistit, o kolik procent v průměru domácí měna oslabila (skutečný efekt pro domácí ekonomiku), musíme vypočítat index nominálního efektivního kurzu. 3 2.4. Pevný versus plovoucí měnový kurz Pevný či také fixní měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši cizích měn. Naproti tomu plovoucí měnový kurz je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce, a obecně u něj tedy dochází k neustálým pohybům. Reţim pevného kurzu sniţuje transakční náklady plynoucí z kurzové nejistoty, coţ můţe působit jako jedna z překáţek mezinárodního obchodu a investic. Na druhou stranu v tomto reţimu dochází ke ztrátě autonomní měnové politiky, protoţe centrální banka musí svými devizovými intervencemi kurz neustále udrţovat na oficiálně stanovené úrovni. Velkou výhodou plovoucího kurzu je právě nezávislá měnová politika. V praxi existuje celá řada kurzových reţimů, jeţ se nacházejí mezi těmito dvěma extrémními variantami, a tak poskytují určitý kompromis mezi stabilitou a flexibilitou. Česká ekonomika se v současné době nachází v reţimu tzv. řízeného plovoucího kurzu, tzn. ţe kurz je plovoucí, ale centrální banka můţe přistoupit k intervencím, aby zabránila extrémním výkyvům. 4 2.5. Crowling Peg Nazývané také posuvné zavěšení. Jedná se o systém pevného kurzu s pravidelnými, předem vyhlášenými devalvacemi. Centrální banka předem vyhlásí, ţe bude domácí měnu pravidelně, např. kaţdý měsíc či týden, devalvovat. Crowling Peg pouţívají zpravidla ekonomiky s vyšší inflací. 3 NEUMANN, P., ŢAMBERSKÝ, P., JIRÁNKOVÁ, M.: Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 62-63. 4 ČNB: Pevný versus plovoucí měnový kurz. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.cnb.cz/cs/faq/pevny_vs_plovouci_kurz.html> 9

2.6. Currency Board Jedná se o systém absolutně pevného kurzu bez fluktuačního pásma. Centrální banka se zároveň zavazuje eliminovat nové peníze pouze proti zvyšování devizových rezerv. Výsledkem je, ţe do ekonomiky nemohou proudit nadbytečné peníze, které způsobují růst cen. Je to velmi účinný boj s inflací. V letech 19901-2001 ho vyuţívala například Argentina, které se tak rychle podařilo zkrotit obrovskou inflaci. 2.7. Zlatý standard Klasický zlatý standard Nejvýznamnějším systémem měnových kurzů byl zlatý standard. V nejčistší podobě se uplatnil v letech 1880 1913. Měnové kurzy mezi různými zeměmi byly dány obsahem zlata v jejich peněţních jednotkách. Stabilita byla dána dlouhodobě stabilní cenou zlata. Státy definovaly hodnotu svých měn pomocí fixního mnoţství zlata. Kaţdá země razila zlaté mince se státním znakem zaručujícím ryzost a hmotnost, měla moţnost mince roztavit a prodat je za běţnou cenu zlata. Existovala volná směnitelnost zlata respektive plnohodnotných peněz za bankovky a to jak uvnitř zemí tak přes hranice. 5 Modifikovaný zlatý standard Mezi dvěma světovými válkami se klasický zlatý standard modifikoval do dvou podob: standardu zlaté devizy a standardu zlatého slitku. Standard zlatého slitku znamenal omezení minimálního směňovaného mnoţství zlata za bankovky a naopak. Minimální směňované mnoţství bylo stanoveno tzv. zlatým slitkem (cihličkou). Standard zlaté devizy pouţívaly nově vzniklé státy včetně ČSR, které neměly dostatečné devizové zásoby zlata. Principem bylo, ţe se domácí měna vázala na cizí měnu, která jiţ byla přímo vázána na zlato. 6 5 KLAUS, V., KOČÁRNÍK, I., aj. Tři roky od měnové krize. Sborník textů. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku. 2000, č. 5, s. 77. 6 Tamtéţ, s. 77. 10

3. Historie vývoje české koruny 1993-1997 3.1. Úloha České národní banky Jestliţe hovoříme o historii vývoje české koruny, povaţujeme za vhodné zmínit se o úloze bankovních institucí. Bankovní soustava po vzniku Československé republiky navazovala na bankovní systém vytvořený v českých zemích na přelomu 19. a 20. století, kterému se přizpůsobovalo i peněţnictví na Slovensku. Peněţní soustavu tvořily akciové obchodní banky, ústavy lidového peněţnictví (spořitelny, občanské a ţivnostenské záloţny, okresní hospodářské záloţny, kampeličky, rolnická úvěrová druţstva na Slovensku, zemské peněţní ústavy, hypotéční banky a soukromé bankovní domy (ty ve východní části země neexistovaly). 7 Bankovní systém Jednostupňový a dvoustupňový. Do jednostupňového patří univerzální banky, které zabezpečují bankovní obchody a plní všechny funkce, které jsou bankám dány zákonem. Dvoustupňový systém je zaloţen na oddělení centrálního a obchodního bankovnictví, centrální banka tak nezabezpečuje činnosti, které spadají do kompetencí těchto bank. 8 Finanční instituce Poskytují důleţité finanční sluţby. Dělí se na instituce depozitní a nedepozitní, podle toho jaké sluţby poskytují. Nedepozitní instituce vystupují na finančním trhu jako finanční zprostředkovatelé. Depozitní nabízení depozitní prostředky zejména ve formě úvěrů. Největšími depozitními institucemi jsou banky a spořitelny. 9 Finanční trhy Rozlišujeme dvě základní skupiny. První skupina: privátní trh na něm dochází k alokaci finančních prostředků pomocí různých cenných papírů, které jsou emitovány deficitními subjekty. Druhá skupina: zprostředkovatelský finanční trh, 7 SEKANINA, M.: Kdy nám bylo nejhůře? Hospodářská krize 30. let 20. století v Československu a některá její východiska. Praha: Libri, 2004, s. 24. 8 Blíţe REVENDA, Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2005. 9 Blíţe POLOUČEK, S.: Peníze, banky a finanční trhy. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2000. 11

finančním zprostředkovatelem je zpravidla banka, která přebírá na vlastní účet peníze a také riziko od přebytkových subjektů a poskytuje je subjektům deficitním. 10 Česká národní banka má zákonný mandát daný ústavou, která jí ukládá hlavní úkol pečovat o stabilitu státní měny. ČNB musí být svou činností schopna zabezpečit cenovou stabilitu. Česká národní banka má v měnové politice nezastupitelnou úlohu. Takal uvádí, ţe Úloha České národní banky jako centrální banky státu se v průběhu minulých desetiletí přetvářela zejména s ohledem na měnící se ekonomické prostředí a přístup k hospodářské politice. Úloha pouhého dodavatele likvidity bankovnímu sektoru se postupně měnila na roli stráţce stability bankovního sektoru a zajišťování cenové stability. 11 V roce 1989 bylo nutné řešit vytvoření nového bankovního systému. Úloha byla ulehčena tím, ţe bankovní odborníci jiţ několik let pracovali na vytvoření dvoustupňového bankovního systému. Jeho činnost byla zahájena ke dni 1. ledna 1990. Centrální banka od 1. ledna 1990 převzala původní jméno Státní banka československá. Zákonem bylo stanoveno, ţe je plně nezávislá na federální vládě a obou vládách republikových. Bulíř konstatoval, ţe Mírně expanzivní monetární politika monobanky přispěla v 80. letech k vytváření makroekonomické nerovnováhy a měnového převisu. Pro monetární politiku existoval jen velmi omezený manévrovací prostor. 12 Rok 1990 Monetární politika byla změněna na restriktivní. V roce 1990 centrální banka začala vyuţívat některé nepřímé nástroje, některé byly zcela nové. Mezi nepřímé patřila např. diskontní sazba refinanční (diskontní) půjčky a pravidla podnikání obchodních bank. Úrokové sazby vkladů byly v roce 1990 plně liberalizovány. Zároveň byly sjednoceny oddělené devizové kurzy. Jednalo se především o turistický a obchodní kurz Kč. Výhodou bylo, ţe devizový kurz nebylo nutné měnit po celé tři roky. 13 Louţek k této situaci uvedl, ţe to byl kompromis mezi dvěma alternativami: Japonští poradci doporučovali 20 korun za USD, Mezinárodní měnový fond 33-35 10 KVIZDA, M.: Centrální banka a národní hospodářství. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1998. 11 TAKAL, S.: Česká národní banka v kontextu nadcházejícího vstupu ČR do Evropské unie (Evropské měnové unie). 06. 01. 2002. [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné z www: <http://europeum.org/disp_article.php?aid=459> 12 BULÍŘ, J.: Československá monetární politika po roce 1989. In Finance a úvěr. 1993, roč. 43, č. 5, s. 182-183. 13 tamtéţ 12

korun za dolar. Japonská varianta byla sociálně únosnější, vedla k mírnějšímu propadu reálných mezd, avšak za cenu vysoké zahraniční zadluţenosti. Doporučení MMF sniţovalo riziko zahraniční zadluţenosti, ale bylo sociálně drastičtější. Fakt, ţe kurz 28 korun za dolar se prakticky udrţel od roku 1991 aţ do konce května 1997. Centrální banka, která korunu drţela, byla nucena přihlíţet masivnímu přílivu zahraničního kapitálu, který lákaly vysoké nominální úrokové sazby i relativní jistota v pohodlí fixního kurzu. 14 Rok 1991 Monetární politika je opět restriktivní. K 1. lednu 1991 provedena cenová liberalizace, měla zajistit stabilitu kupní síly koruny vůči zahraničí a obnovit stabilitu vůči vnitřní ekonomice. V přechodném období banka postrádala účinné nástroje a nezbytné stabilní prostředí. Devizový kurz byl podpořen dodatečnými regulačními opatřeními, která byla v průběhu roku zmírněna. 15 Rok 1992 Monetární politika byla formulována jako neutrální. Příznivý vývoj inflace a také devizových rezerv dovolil omezit restriktivní charakter politiky centrální banky. Byly zrušeny úvěrové limity. Devizový systém fungoval spolehlivě. Výsledky voleb v roce 1992 znamenaly konec federální monetární politiky z důvodů rozdělení obou republik. 16 Rok 1995 SBČS zintenzívnila kontrolní činnost, bankovní dohled je nedílnou součástí její činnosti. Zintenzívnila se kontrolní činnost bankovního dohledu. Kontroly ukázaly nedostatečné hodnocení kvality úvěrového portofilia ze strany bank a potřebu dorovnání výše kapitálu. 17 14 LOUŢEK, M.: Operace se zdařila, pacient zemřel. In: KLAUS, V., KOČÁRNÍK, I., aj. Tři roky od měnové krize. Sborník textů. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku. 2000, č. 5, s. 59. 15 BULÍŘ, J.: Československá monetární politika po roce 1989. In Finance a úvěr. 1993, č. 5, s. 184 16 Tamtéţ, s. 185 17 ČNB: Zpráva o činnosti bankovního dohledu v České republice. 1999, s. 17. [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled _financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/archiv/banky/download/zprava_bd_1999.pdf> 13

Rok 1997 SBČS připravovala podklady pro předloţení nového návrhu novely o bankách. 18 Návrhy měly za úkol reagovat na zjištěné nedostatky v bankovní legislativě na základě získaných praktických zkušeností a identifikace rizikových míst. V novelách se projevily poţadavky tzv. vládních balíčků korekce hospodářské politiky. Rok 1999 Za druhé čtvrtletí roku dochází k mírnému, ale postupnému posílení nominálního kursu koruny. Tento vývoj se výrazně prohloubil v září. Zhodnocení nominálního (v současných podmínkách také reálného) kurzu, jeţ by nebylo vyváţeno růstem produktivity práce můţe mít negativní následky na dynamiku běţného účtu platební bilance a následně na ekonomický růst. Jinými slovy, dochází ke zvyšování restriktivnosti měnových podmínek. Celá řada studií konstatuje, ţe koruna je nadhodnocená. Podle pouţité metodologie a výchozích předpokladů se tyto odhady pohybují mezi 10-15 %. Kurz 36,5 za euro má orientační charakter. 19 Shrnutí období 1993-1997 Platební bilance v letech 1993-1995 byla přebytková, ale za tímto přebytkem se skrýval narůstající schodek obchodní bilance kompenzovaný silným přílivem zahraničního kapitálu. V roce 1997 se ČNB zavázala hlídat tzv. čistou inflaci, tj. inflaci bez vlivu deregulace a úprav nepřímých daní, ale k příliš velkému posunu nedošlo. Od roku 1990 byl vývoj fyzického objemu zahraničního obchodu ČR silně narušen ztrátou tradičních odbytišť. Na počátku transformace bylo dosaţeno aktiva, které později klesají, prohlubuje se deficit obchodní bilance. V roce 1993 se platební bilance ČR dostává pod silný tlak přílivu zahraničního kapitálu. Změny kurzového reţimu a depreciace koruny přispěly v květnu 1997 k velmi výhodnému exportnímu postavení výrobků s nízkým stupněm zpracování. 20 18 ČESKO. Zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách 19 ČNB. Interní protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne 4. 10. 1999. Publikováno 29. 02. 2008. 20 TOMŠÍK, V.: Problémy vývoje české ekonomiky v období 1993-1997. In: Finance a úvěr. R. 49. č. 3, 1999, s. 157-167. 14

3.2. Stanovení ČNB kurzu koruny k jiným měnám S platností od 2. ledna 2002 jsou kurzy devizového trhu (tzv. fixing) stanovovány Českou národní bankou stejně jako dosud na základě monitorování vývoje měn na mezibankovním devizovém trhu. Zveřejňované kurzy vybraných měn odpovídají tomu, jak se jednotlivé měny obchodovaly na devizovém trhu ve 14:15 místního času. Kurzy devizového trhu slouţí ve smyslu zákona o účetnictví a dalších právních norem pro neobchodní účely (ohodnocování závazků a pohledávek, daňová a celní řízení apod.). Česká národní banka s platností od 2. ledna 2002 nadále nestanovuje přepočítací poměry národních měn zemí EMU, které zanikly. 21 3.3. Obraty na devizovém trhu Průzkum průměrných denních obratů na devizových trzích provádí Česká národní banka dvakrát ročně, v dubnu a v říjnu, pro své vlastní účely a také pro mezinárodní finanční instituce - Evropskou centrální banku, Banku pro mezinárodní platby. Kromě celkového obratu na devizovém trhu sleduje ČNB i zastoupení jednotlivých instrumentů podle jejich typu. Do všech kategorií se započítávají pouze obchody mezibankovní (tj. bez obchodů s klienty). Agregované hodnoty vznikají prostým součtem dat od jednotlivých bank s výjimkou kategorie "obchody s ostatními market makery v tuzemsku", kde kaţdý obchod hlásí současně dva účastníci průzkumu, a celkový součet v této kategorii se proto dělí dvěma. 22 21 ČNB: Jakým způsobem stanovuje ČNB kurz koruny k jiným měnám? [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.cnb.cz/cs/faq/faq_kurzy_metodika.html> 22 ČNB: Obraty na devizovém trhu. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/obraty_devizovy_trh/index.html> 15

4. Vývoj kurzu CZK/USD a CZK/EUR 4.1. Vývoj kurzu CZK/USD 1993 Měnový koš, ke kterému byla česká koruna fixována aţ do 2. května 1993, se skládal z pěti měn USD, ATS, CHF, GBP a FRF. Po tomto datu se skládal pouze ze dvou měn (DEM s vahou 65 % a USD s vahou 35 %). Nominální kurz v roce 1993 české koruny vůči USD činil 29,16 (index v %). Reálný kurz CZK ve vztahu k USD činil vůči spotřebitelským cenám 98,13 (index v %) a vůči cenám průmyslových výrobců 103,69 (index v %). 23 V roce kurzů v roce 1993 graf 1. Graf 1 Vývoj kurzů v roce 1993 Zdroj: ČNB, http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/1993/ Z počátku bylo udrţování pevného kurzu bezproblémové. Bylo umoţněno tím, ţe pohyb mezinárodního kapitálu, vyuţívajícího úrokový diferenciál, nebyl liberalizován. Druhým důvodem bylo, ţe devalvace na počátku ekonomické reformy vytvořila dostatečně měkké prostředí pro adaptaci českých firem a jejich konkurenceschopnost. Kurz mohl plnit úlohu nominální transformační kotvy a ČNB 23 VINTROVÁ, R.: Mezinárodní srovnání cenových hladin a vývoj reálného kurzu. In: Finance a úvěr, roč. 46, 1996, s. 405-406. 16

tak mohla bez problémů dodrţovat svůj závazek plynoucí z jeho fixního charakteru. Měnová politika se orientovala podle vývoje peněţní zásoby. Druhým pilířem strategie měnové politiky bylo cílování přiměřeného vývoje peněţní zásoby. Vycházelo se z předpokladu, ţe vývoj mnoţství peněz v ekonomice je spolehlivým signálem budoucí inflace, na kterém můţe centrální banka v předstihu reagovat svými opatřeními. Vlastní nastavení cílů měnové politiky bylo ještě v roce 2003 restriktivní, jak odpovídalo makroekonomické situaci v zemi a přijatým scénářům ekonomické reformy. 24 1994 Oţivování poptávky v daném období bylo výsledkem kumulace několika procesů. Šlo o rychlý růst mezd značně předstihující v letech 1994-1996 tempo růstu produktivity práce. Svou roli při stimulaci domácí poptávky prostřednictvím spotřeby domácností sehrál efekt bohatství v souvislosti s proběhnuvší kupónovou privatizací. 25 Vývoj kurzů v roce 1994 graf 2. Graf 2 Vývoj kurzů v roce 1994 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/1994/ 24 ČNB: Česká národní banka 1993 2003. Praha: ČNB, 2004, s. 10-11. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz /cs/verejnost/publikace/download/cnb_1993-2003_cz.pdf> 25 ČNB: Cílování inflace v České republice. Praha: ČNB, 5. 10. 2005, s. 7. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/inflace.pdf> 17

Došlo k realizaci rozsáhlých investičních akcí ve státním sektoru vedoucí k urychlení hrubé tvorby fixního kapitálu a k vysoké míře investic. Urychlení ekonomického růstu v roce 1994 a v první polovině roku 1995 taţené akcelerující poptávkou tak spočívalo na křehkých základech. Nesoulad mezi vývojem nabídky a poptávky v ekonomice postupně vedl v letech 1994-96 k narůstání vnější nerovnováhy. 26 V tomto roce v České republice probíhala řada institucionálních změn. Probíhala druhá vlna kuponové privatizace a také legislativní příprava zavedení plné směnitelnosti české koruny. 1995 Česká národní banka byla konfrontována s problémy plynoucími z přílivu zahraničního kapitálu. Byl skutečně masivní v roce 1995 představovalo aktivní saldo kapitálového účtu 223 mld. Kč, tj. cca 18 % hrubého domácího produktu. 27 Vývoj kurzů v roce 1995 graf 3. Graf 3 Vývoj kurzů v roce 1995 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/1995/ 26 ČNB: Cílování inflace v České republice. Praha: ČNB, 5. 10. 2005, s. 7. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/inflace.pdf> 27 ČNB: Česká národní banka 1993 2003. Praha: ČNB, 2004, s. 15-16. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz /cs/verejnost/publikace/download/cnb_1993-2003_cz.pdf> 18

Příliv souvisel s financováním narůstajících schodků běţného účtu a s poskytováním zahraničních půjček a především přicházel do bank, které měly málo příleţitostí pro jeho efektivní investování. Umoţnil sice předčasné splácení některých přijatých zahraničních úvěrů, ale stále tu hrozilo riziko jeho vyuţití ke spotřebě, které by silně prohloubilo inflační tlaky. V měnové politice centrální banky se začaly projevovat potíţe s vyuţíváním peněţní zásoby. Hrozba spočívala především v nemoţnosti udrţet fixní kurz. 28 1996 Hlavním nástrojem měnové politiky se od roku 1996 staly tzv. repo operace, při nichţ centrální banka přijímá od bank přebytečnou likviditu výměnou za dohodnuté cenné papíry. Zavazuje se vrátit v určité době zaplacenou jistinu a dohodnuty úrok. Základní doba těchto operací byla stanovena na 14 dní. Měnová politika opírající se se o vyuţívání trţních nástrojů při fixním kurzu, liberalizovaných kapitálových tocích a relativní uvolněné fiskální a důchodové politice se však ocitala stále hlouběji v tzv. sterilizační pasti. 29 Vývoj kurzů v roce 1996 graf 4. Graf 4 Vývoj kurzů v roce 1996 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/1996/ 28 ČNB: Česká národní banka 1993 2003. Praha: ČNB, 2004, s. 15-16. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz /cs/verejnost/publikace/download/cnb_1993-2003_cz.pdf> 29 ČNB: Česká národní banka 1993 2003. Praha: ČNB, 2004, s. 10-11. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz /cs/verejnost/publikace/download/cnb_1993-2003_cz.pdf> 19

Devizové intervence nutné k udrţení fixního kurzu vedly k prudkému růstu peněţní zásoby. K omezení inflačních důsledků bylo třeba přebytečné peníze z trhu stahovat (sterilizovat), coţ stimulovalo růst úrokových sazeb. Výše úrokové sazby pak vedly k nárůstu úrokového diferenciálu a tím k dalšímu přílivu kapitálu. 30 1997 Bankovní rada České národní banky se v listopadu 1997 zabývala aktuálním ekonomickým a měnovým vývojem v ČR. Konstatovala, ţe Projevy destabilizace světového finančního systému, jejichţ ohniskem jsou některé asijské země, se projevují negativně v řadě dalších zemí a ovlivňují i vývoj českého finančního trhu, zejména kurzu koruny. K přetrvávající nervozitě přispívá i současný vývoj domácí politické situace. Naopak některé důleţité makroekonomické ukazatele jsou příznivější. Pozitivní vliv měnové restrikce a vládních úsporných opatření vede ke zpomalení růstu domácí poptávky a tím k postupnému zmírňování vnitřní a vnější nerovnováhy. V české ekonomice neprobíhají procesy, které by vynucovaly oslabování české měny. 31 Vývoj kurzů v roce 1996 graf 5. Graf 5 Vývoj kurzů v roce 1995 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/1997/ 30 ČNB: Česká národní banka 1993 2003. Praha: ČNB, 2004, s. 17. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz /cs/verejnost/publikace/download/cnb_1993-2003_cz.pdf> 31 ČNB: Zpráva z jednání Bankovní rady ČNB dne 27. 11. 1997. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/1997/77.html> 20

1998 V roce 1998 Bankovní rada České národní banky na interním jednání konstatovala, ţe Jsme v situaci standardního desinflačního procesu, klesajících inflačních očekávání a směřujeme k hladinám inflace niţším neţ historickým. Objevují se před námi nové typy problémů, především jak kalibrací měnově-politických opatření zabránit velkým fluktuacím inflačního vývoje. Významným problémem je existence silných kapitálových toků oběma směry a jejich interakce s kursem. Bude-li stabilizace regionu úspěšná, můţeme očekávat příliv kapitálu (krátkodobého i dlouhodobého) jako v roce 1995 nebo i ve větším rozsahu. Ale také můţe nastat značný kapitálový odliv. To znamená, ţe škála kurzového vývoje, se kterou musíme pracovat při našich úvahách, je velmi široká, moţná širší neţ s jakou pracují prognózy. 32 Vývoj kurzu koruny při fixním reţimu a po zavedení reţimu floatingu a cílování inflace graf 6. Graf 6 Vývoj kurzu koruny při fixním reţimu a po zavedení reţimu floatingu a cílování inflace Pramen: ČNB Mimo úrovně cen dosahovaných v zahraničí byl cenový vývoj ovlivněn nominálním kurzem koruny, který v průběhu roku trvale směřoval k apreciaci. V prvním pololetí vývozní ceny vykazovaly poměrně vysokou dynamiku, ve které se projevila ještě meziroční depreciace kurzu koruny (vůči DEM o 6,48 %, vůči 32 ČNB: Interní protokol z jednání Bankovní rady ČNB dne 13. 8. 1998. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/ br_zapisy_z_jednani/1998/1998_08_13/pt_13_08_98_f.pdf> 21

USD o 14,17 %). Ve 2. pololetí kurz jiţ meziročně aprecioval (vůči DEM o 5,48 %, vůči USD o 9,06 %). Obě odchylky se kompenzovaly v celoroční úrovni kurzu koruny, která ve srovnání s rokem 1997 představovala vůči DEM oslabení o 1,7 % a vůči USD o 0,2 %. 33 Vývoj kurzů v roce 1998 graf 7. Graf 7 Vývoj kurzů v roce 1998 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/1998/ 1999 Měnová politika ČNB se jiţ druhým rokem realizovala v reţimu cílování inflace. V souladu s konceptem cílování inflace opatření měnové politiky vycházela z prognóz inflace za současného komplexního vyhodnocení makroekonomického a měnového vývoje. 34 Přijatá měnová opatření v roce 1999 odráţela příznivý vývoj inflace a snahu o podporu ekonomického oţivení. Mezi hlavní vlivy, které způsobily oslabení koruny počátkem roku patří předchozí nepříznivý vývoj ukazatelů ekonomické aktivity v ČR, dopady turbulencí na mezinárodním finančním trhu (brazilské měnová krize) a také sniţování klíčových úrokových sazeb ČNB. 35 33 ČNB: Zpráva o vývoji platební bilance České republiky za rok 1998. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/ platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/c_pb_1998.pdf> 34 ČNB: Výroční zpráva 1999. Praha: ČNB. 5. 10. 2005, s. 7. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni _zpravy/download/vyrocni_zprava_1999.pdf> 35 Tamtéţ, s. 45. 22

Graf 8 ukazuje vliv měnové strategii na vývoj kurzu vůči USD. Index nominálního kurzu byl na 99,98 procentních bodech. Graf 8 Vývoj kurzů v roce 1999 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/1999/ 2000 V roce 2000 se zpomalil příliv finančních prostředků do české ekonomiky. Objemy obchodů na mezibankovním devizovém trhu USD/CZK klesly o 2,8% procentních bodů, tj. na 42,6% celkového objemu. Vývoj kurzu koruny vůči EUR a USD byl určován především vývojem kurzu EUR/USD na světovém trhu. Vývoj kurzu v roce 2000 graf 9. Graf 9 Vývoj kurzu v roce 2000 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/2000/ 23

Postupné zhodnocování nominálního kurzu bylo koncem prvního čtvrtletí přerušeno devizovými intervencemi ČNB, jejichţ cílem bylo zabránit nadměrnému zhodnocení koruny, které by mohlo mít nepříznivý vliv na vývoj reálné ekonomiky. Na zhodnocení kurzu koruny vůči euru mělo vliv i oslabení kurzu eura vůči americkému dolaru. Vysoká volatilita vývoje kurzu koruny vůči americkému dolaru odráţela vývoj kurzu eura vůči americkému dolaru. 36 2001 V tomto roce zaznamenaly nejvýraznější pokles obchody USD/CZK a to o 0,4 mld. USD, přesto si podílem 39,2% udrţely největší váhu ve struktuře. Vývoj kurzu CZK ke všem měnám byl především určován přílivem kapitálu, který eliminoval vliv ostatních faktorů. Koruna průběţně posilovala a s výjimkou dubnové a srpnové korekce. Vedle přílivu v rámci přímých zahraničních investic, a to především v druhé polovině roku, měla svůj vliv i situace týkající se konverzí privatizačních příjmů, která byla schopna eliminovat i tak výrazný dopad na ekonomiky, především tzv. emerging markets, jakým byla situace po zářijovém útoku v USA. 37 Vývoj kurzů v roce 2001 graf 10. Graf 10 Vývoj kurzů v roce 2001 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/2001/ 36 ČNB: Výroční zpráva 2000. 5. 10. 2005. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_ zpravy/download/vyrocni_zprava_2000.pdf> 37 ČNB. Zpráva o vývoji platební bilance 2001. 9. 12. 2005. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/ publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/c_pb_2001.pdf> 24

K následné stabilizaci přispěla dohoda mezi vládou a ČNB o konverzi privatizačních příjmů. Vývoj makroekonomických ukazatelů se v kurzu odrazil jen výjimečně, rovněţ monetární opatření či devizové intervence nebyly schopny posilující trend ovlivnit. Index nominálního efektivního kurzu koruny posílil je zhodnocení téměř ke všem měnám v indexu, kromě polského zlatého. 38 2002 V roce 2002 nominální kurz koruny oproti předchozímu roku posílil vůči EUR o téměř 10 %, vůči USD o cca 14 %. 39 Vývoj kurzů v roce 2002 graf 11. Graf 11 Vývoj kurzů v roce 2002 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/2002/ Měnová politika nadále fungovala v reţimu cílování inflace, který ČNB pouţívá od roku 1998. Měnová politika flexibilně reagovala na vývoj vnějšího prostředí i vývoj domácí ekonomiky. Hned v prvních týdnech roku čelila prudkému posílení kurzu koruny. Klíčovým krokem k zabránění dalšímu posilování kurzu byl společný materiál vlády a ČNB s názvem Strategie řešení kurzových dopadů přílivu kapitálu z privatizace státního majetku a dalších devizových příjmů státu, schválený vládou 38 tamtéţ 39 ČNB: Platební bilance 2002. 9. 12. 2005. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat /publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/pb_2002.pdf> 25

16. 1. 2002. Tato dohoda umoţnila konverzi devizových příjmů státu mimo trh přímo do rezerv ČNB, tedy bez přímých dopadů na měnový kurz. 40 2003 Mezi hlavní faktory ovlivňující úroveň vývozních a dovozních cen patřil kromě cenového vývoje na zahraničních trzích, i vývoj nominálního kurzu koruny. Růst cen průmyslových surovin a potravin na světových trzích byl poměrně výrazný, korunové ceny dovozu se pohybovaly kolem úrovně předchozího roku. Přispěla k tomu apreciace kurzu koruny vůči USD. V roce 2003 nominální kurz koruny oproti předchozímu roku oslabil vůči EUR o více neţ 3 procenta, vůči USD zpevnil o téměř 16 procent. 41 Vývoj kurzů v roce 2003 graf 12. Graf 12 Vývoj kurzů v roce 2003 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/2003/ 40 ČNB. Výroční zpráva 2002. 5. 10. 2005. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni _zpravy/download/vyrocni_zprava_2002.pdf 36> 41 ČNB: Platební bilance 2003, s. 7. 9. 12. 2005. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/ publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/pb_2003.pdf> 26

Vývoj na trzích byl silně ovlivněn průběhem války proti Iráku. Počátkem dubna skončila vojenská operace v Iráku. Druhá polovina roku 2003 se nesla ve znamení oslabování koruny. Jako hlavní důvod negativního sentimentu bylo uváděno vyostření vnitropolitických rizik v souvislosti s reformou veřejných financí. Iniciace hlasování a vyslovení nedůvěry vládě a nejistý osud zákonů spojených s reformou veřejných financí. K posílení přispělo také pro vládu úspěšné hlasování v Poslanecké sněmovně. Obchodování na trhu v prosinci byla ovlivněna zejména klientskými nákupy (zejména institucionálními investory z USA) a prodeji cizí měny před koncem roku. Významnou roli hrála také nízká likvidita. Díky razantnímu oslabení dolaru proti euru se koruna dostala na konci prosince na historicky nejsilnější úroveň 25,3CZK za USD. 2004 V roce 2004 pokračuje příliv zahraničního kapitálu do České republiky. Světové trhy ovlivňovala především ekonomická situace Spojených států a s tím spojené oslabování dolaru, rostoucí ceny ropy i rozvíjející se ekonomiky asijských zemí. Česká koruna pod vlivem vývoje kurzu EUR/USD v roce 2004 vůči USD posilovala. Kurz koruny vůči dolaru byl na historickém minimu 22,3 Kč za dolar. 42 Vývoj kurzů v roce 2004 graf 13. Graf 13 Vývoj kurzů v roce 2004 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/2004/ 42 ČNB. Zpráva o vývoji platební bilance za rok 2004. 28. 6. 2006. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb. cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/pb_2004.pdf> 27

USA v červnu 2004 poprvé po čtyřech letech zvedly oficiální úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 %; v roce 2004 je zvedly ještě dvakrát na konečných 2,25 %. Srovnání tříměsíčních referenčních úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit ukazuje, ţe meziročně (2003-2004) vzrostla hladina PRIBORu cca o půl procentního bodu a USD LIBORu cca o 1,5 p. b., přičemţ krátkodobá úroková sazba eurozóny (EURIBOR) zůstala téměř beze změny. Úrokový diferenciál korunových vůči dolarovým sazbám se postupně sniţoval, aţ došlo k jejich úplnému vyrovnání. 43 Jako příčiny pro posílení koruny koncem roku 2004 jsou uváděny spekulace o prodeji Českého Telecomu, který by bez angaţovanosti centrální banky mohl vyústit v robustní nákupy korun proti cizí měně. Dalšími faktory podporujícími posilování domácí měny vůči USD byly vývoj EUR/USD a ohlášený prodej TV NOVA českou společností PPF americké společnosti CME. Svůj vliv mělo zřejmě i zlepšování makroekonomických údajů české ekonomiky. Česká koruna v roce 2004 vůči USD posílila o téměř 3 CZK (12,8 %). 44 2005 Po oznámení Číny o revalvaci a úpravách měnového systému se hráči na světovém trhu věnovali především vyhodnocování tohoto kroku a potenciálních dopadů do kurzů nejvýznamnějších měn. Zprávy z Londýna, ale finanční trhy nechávaly chladnými. Finančníci jiţ mají za sebou trénink z předešlých neblahých událostí a nenechají se vyrušit z klidu. Řada investorů tak jako kaţdý rok na letní období omezila své investice. Vývoj měnového kurzu koruny se podle jeho slov nyní v tomto měsíci nachází v blízkosti své rovnováţné úrovně. Devizové rezervy ČNB se zvýšily ve čtvrtém čtvrtletí o 3,3 mld. Koruna posílila na 30,15 CZK/EUR, k dolaru klesla na 24,85 Kč. Závěr tohoto měsíce byl na domácím devizovém trhu nezajímavý, koruna se po celý tento den pohybovala okolo hladiny 30,20 Kč za euro. Aţ před 17:00 posílila na 30,15 Kč/EUR. Vůči dolaru 43 ČNB: Zpráva o platební bilanci 2004, s. 14. 28. 6. 2006. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance _stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/pb_2004.pdf> 44 Tamtéţ, s. 28. 28

česká měna mírně oslabila na závěrečných 24,85 Kč/USD. výraznější impulzy. 45 Vývoj kurzu v roce 2005 graf 14. Na trhu chyběly Graf 14 Vývoj kurzů v roce 2005 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/2005/ 2006 Koruna v průběhu roku postupně posilovala proti oběma hlavním světovým měnám, tj. americkému dolaru a euru. Za rok koruna posílila o 5,4 % proti euru a o 15,1 % proti americkému dolaru. Na počátku roku posilovala vlivem pozitivního sentimentu ve středoevropském regionu a očekávání ohledně investice firmy Hyundai v České republice. Výnosy amerických vládních dluhopisů vzrostly na nejvyšší hodnoty za poslední dva roky. Následně začala česká měna postupně posilovat, podpořena především oslabováním amerického dolaru a zvýšením výhledu hodnocení závazků ČR agenturou Moody s. Na počátku června se měny středoevropského regionu dostaly znovu pod tlak vlivem negativních domácích zpráv, koruna mírně oslabila, 45 ČNB. Zpráva o vývoji platební bilance 2005. 28. 6. 2006. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czechversion&cnb-folder=%2fcs%2f&cnb-search-action-block=search&cnb-searchquery=platebni+bilance+2005> 29

kdyţ investory ovlivnil také patový výsledek parlamentních voleb v ČR. 46 Vývoj kurzů v roce 2006 graf 15. Graf 15 Vývoj kurzů v roce 2006 Zdroj: ČNB. http://velkejkuk.cz/devizove-kurzy-cnb/meny/usd/2006/ Je také viděn záporný výnosový diferenciál dlouhodobých obligací. Hlavním protiinflačním rizikem zůstává vývoj měnového kurzu, který setrvává oproti prognóze na silnějších úrovních. Tento kurzový vývoj můţe být nesystematickým vychýlením. Za posilováním kurzu lze nalézt fundamentální faktory, například příliv přímých zahraničních investic, dynamický růst HDP, či zvýšenou dynamiku vývozu, která se prosazuje navzdory posilování kurzu. Měnová politika neměla být ve vleku vývoje měnového kurzu, neboť se nachází v reţimu inflačního cílení a nikoli cílení kurzu. Současná apreciace kurzu souvisí s vlivem globální ekonomiky a nemusí být jednorázovým a dočasným šokem. 4.2. Vývoj kurzu CZK/EUR Abychom mohli lépe pochopit vývoj kurzu české koruny k euro, vrátíme se o několik let zpět, ke stručné rekapitulaci cesty České republiky k přípravě přijetí euro, i kdyţ zatím stále přijato nebylo, ale s kurzy se běţně pracuje. 46 ČNB. Platební bilance 2006, s. 23. 28. 6. 2006. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL:< http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb /zpravy_vyvoj_pb/pb_2006_cz.pdf> 30

Integrace Integrace ČR probíhala v několika etapách. První etapa, tzv. předvstupní, probíhala v letech 1995 2004 na základě plnění Evropské dohody a kodaňských kritérií pro vstup do Evropské unie. Integrace byla oficiálně zahájena 1. února 1995, kdy vstoupila v platnost Evropská dohoda. Druhá etapa zahrnovala zapojení do kurzového mechanismu Evropského měnového systému II. Rozhodující úlohu garanta za Českou republiku měla Česká národní banka. Třetí etapa zahrnovala vstup do oblasti jednotné měny euro. ČNB vydala následující stanovisko: Tento text shrnuje základní východiska procesu integrace České republiky do evropských měnových struktur a diskutuje pozitivní efekty a moţná rizika přistoupení k eurozóně. Česká národní banka doporučuje přistoupení České republiky k eurozóně, jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky, a současně doporučuje urychlit proces prohlubování strukturálních reforem a realizace fiskální konsolidace. Přistoupením České republiky k eurozóně dojde k završení procesu integrace české ekonomiky do evropských měnových struktur. Česká republika se bude moci plně podílet na formulaci a implementaci společné evropské měnové a kurzové politiky, které směřují k posilování makroekonomické stability v Evropě. 47 Na základě mnoha jednání vypracovalo Ministerstvo financí ČR podrobný scénář přijetí eura. Scénář obsahoval tři varianty. První zahrnovala přechodné období. Byla pojmenována madridským scénářem obr. 1. Obr. Dokumentuje moţnost, kdy bude zavedeno euro jen v bezhotovostní podobě. V této etapě následuje tříletá zkušební doba, pokud se tento způsob osvědčí, budou do hotovostního oběhu uvedeny bankovky a mince. 48 Ţďárek v tomto zkouškovém období vidí výhody i nevýhody. Jako klady uvádí rozloţení nákladů v čase, niţší koordinační a logistické nároky, moţnost zkrácení podle aktuálního vývoje, praktickou zkušenost. Jako zápory délku období zavádění, náklady na zavedení, odůvodnění před veřejností, vyšší administrativní náročnost. 49 Obr. l Madridský scénář zavedení eura. 47 ČNB: Česká republika a euro návrh strategie přistoupení. 2003. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2003/2003_ leden/boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_03_leden_p1.html> 48 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR: Scénáře přijetí eura. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html> 49 ŢĎÁREK, V.: Metody a způsoby přijetí eura. Praha: CES VŠEM. Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR, 21. listopadu 2006. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://en.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_praha1106_vz.pdf> 31

Obr. 1 Madridský scénář zavedení eura Zdroj: ŢĎÁREK, V.: Metody a způsoby přijetí eura. 2006, s. 15. http://en.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_praha1106_vz.pdf Druhý varianta je tzv. velký třesk obr. 2 představuje jednorázový přechod na euro. Ke stejnému dni se začne euro pouţívat v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Varianta je náročnější z hlediska přípravy a celkové koordinace, veřejnost, podnikatelské subjekty, finanční instituce musí být schopni přejít na euro během jednoho dne. 50 Výhody nebo nevýhody. 51 Kladem jsou rychlost provedení, niţší náklady obchodníků a finančních institucí, jednoduchost a jednoznačnost pro veřejnost a šokové dopady. Záporem jsou velké koordinační nároky (pro finanční instituce, podniky), tj. vyšší náklady na zavedení měny, moţné logistické problémy, problém odumírání národních měn obchodníky (příklad Rakouska a Španělska). Varianta dosud nebyla realizována v praxi. 52 Obr. 2 Scénář Big Bang (tzv. velký třesk) zavedení eura Zdroj: ŢĎÁREK, V.: Metody a způsoby přijetí eura. 2006, s. 16. http://en.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_praha1106_vz.pdf 50 tamtéţ 51 tamtéţ 52 tamtéţ 32

Třetí variantou je tzv. postupné zrušení Phasing Out - obr. 3. Zásadou je, ţe euro se začne ve stejný okamţik pouţívat v hotovostním i bezhotovostním styku jako ve variantě velkého třesku. Ve vybraných oblastech se po určitou stanovenou dobu (maximálně jeden rok) můţe pouţívat původní národní měna. Obr. 3 Scénář Phasing Out zavedení eura Zdroj: ŢĎÁREK, V.: Metody a způsoby přijetí eura. 2006, s. 17. http://en.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_praha1106_vz.pdf Výhody a nevýhody variant. Výhody: niţší koordinační nároky, přirozená adaptace na novou měnu. Zápory: vyšší náklady na zavedení, délka přechodného období, náklady finančních institucí na duální oběh, nemoţnost plného pouţívání společné měny, vyšší náklady obchodníků, dosud nerealizován v praxi. 53 Nad moţnostmi řešení situací se zamýšleli Vintrová a Ţďárek. Podle jejich názoru je úroková míra je v ČR niţší neţ v eurozóně. Přechod ke společné měnové politice znamená zdraţení úvěrů. To je opakem toho, co poskytuje euro ostatním novým členským zemím, kterým se vstupem do prostředí s niţší inflací sníţí náklady na půjčování peněz s důsledky na zvýšení investic a hospodářského růstu. Předčasné zafixování kurzu CZK, jehoţ zhodnocování se stalo při nízké míře inflace od přelomu dekády téměř výhradním kanálem konvergence cenové úrovně, by mohlo vyvolat neţádoucí tlaky na zvýšení inflace. Cenová hladina ČR je vzdálena od úrovně ve vyspělých zemích daleko více, neţ byla v době vstupu do eurozóny ve sledovaných kohezních ekonomikách. Ukotvení kurzu CZK na současné úrovni by 53 ŢĎÁREK, V.: Metody a způsoby přijetí eura. Praha: CES VŠEM. Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR, 21. listopadu 2006. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://en.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_praha1106_vz.pdf> 33

mohlo vést ke znehodnocení peněţních úspor, korunových pohledávek, starobních penzí apod. Analýza naznačila, ţe při dosavadním tempu přibliţování cenové hladiny bude nutno vyčkat několik let, aby se kurz mohl trţním způsobem přiblíţit k úrovni, odpovídající ekonomické vyspělosti země. Česká republika má od roku 2005 aktivní obchodní a výkonovou bilanci, zpevňování kurzu CZK se ukázalo být pro vývozce zatím únosné (vývozci jsou hlavní skupinou, pro kterou je rychlé přijetí eura výhodné). ČR nepotřebuje tak naléhavě eurový deštník jako státy Pobaltí nebo Maďarsko, kde jsou deficity běţného účtu jiţ znepokojivě vysoké. 54 Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004 a od té doby se účastní třetí fáze Hospodářské a měnové unie. Se vstupem získala statut členské země a byla jí udělena dočasná výjimka pro zavedení eura. V roce 2003 vláda České republiky schválila dokument Strategie přistoupení České republiky k eurozóně, na jehoţ znění se podílela Česká národní banka. Vládě ČR se nepodařilo uloţené úkoly splnit, po analýze musela strategii novelizovat. Aktualizace zohledňuje domácí a zahraniční vývoj a představuje společný a koordinovaný přístup vlády ČR a ČNB k budoucímu přijetí eura. 55 V novelizované Strategii bylo podstatné, ţe se Česká republika zapojí do kurzového mechanismu ERM II na minimálně moţnou dobu. 56 V této souvislosti je zajímavé vyjádření dnes jiţ bývalého analytika ČSOB a spolupracovníka Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Jana Bureše, který uvedl, ţe termín přijetí společné evropské měny navrhovaný předchozí vládou není moţné dodrţet. K přijetí eura by mohlo dojít kolem roku 2012. 57 Jiţ dnes je zřejmé, ţe termín nebude dodrţen. Zřejmé je také to, ţe ani v současnosti, vzhledem na finanční situaci na mezinárodních trzích, nemá vláda zájem na přijetí eura. 54 VINTROVÁ, R., ŢĎÁREK, V.: Vztah reálné a nominální konvergence v ČR a nových členských zemích EU. Praha: Centrum ekonomických studií VŠEM, 8/2007. s. 8. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_wp0807.pdf> ISSN1801-2728. 55 VLÁDA. Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně. (Společný dokument vlády ČR a ČNB). [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/eurozona_cr_2007.pdf> 56 Myšlenka minimálně nutného setrvání ČR v ERM II byla ČNB přijata a publikována jiţ v červenci 2003 v dokumentu Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium. 57 VLÁDA. Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně. (Společný dokument vlády ČR a ČNB). [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/eurozona_cr_2007.pdf> 34

Národní plán na zavedení eura v České republice 58 obsahuje v první části základní informace o zavedení eura v České republice. V plánu je podrobně popsán scénář jak bude jednorázově probíhat přechod na euro včetně časového harmonogramu. V plánu jsou stanoveny základní principy: princip kontinuity právních nástrojů princip nepoškození občanů princip předcházení neodůvodněnému zvyšování cen princip minimalizace nákladů. Druhá část se týká zavádění eura v české ekonomice: banky a ostatní subjekty finančního trhu veřejné finance a veřejná správa a samospráva nefinanční sektor a ochrana spotřebitele legislativní potřeby zavedení eura zdroje informací a komunikace informační a statistické systémy. Banky a ostatní subjekty finančního sektoru měly za úkol připravit mnoţství bankovek potřebných na přechod pro euro. Česká národní banka na základě obecných zásad Evropské centrální banky uzavřela smlouvu s Národní centrální bankou zemí Eurosystému o zapůjčení bankovek. 59 Dalším úkolem bylo zajištění výroby eurobankovek a euromincí a jejich distribuce. Zprávu o plnění Národního plánu zavedení eura v České republice projednávala vláda v březnu 2009. 60 Zpráva se zabývala hodnocením dosavadního stavu plnění úkolů Národního plánu a stanovení úkolů pro rok 2009. Podle předloţeného hodnocení se podařilo zpracovat vládní materiál Příprava právního prostředí na 58 VLÁDA. Národní plán na zavedení eura v České republice. Schváleno usnesením vlády č. 353 ze dne 11. dubna 2007. Verze 10. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/narodni_plan_cast_ii_verze_10-fv_pdf2.pdf> 59 Obecné zásady Evropské centrální banky. ECB 2006/9 (206/525/ES) ze dne 14. 7. 2006, o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.ecb.int/ecb/legal/pdf/l_20720060728cs00390046.pdf> 60 VlÁDA. Usnesení vlády č. 403 ze dne 30. března 2009. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_vladni_material_779.html> 35

zavedení eura v ČR a také přípravu metodických textů příprava finančního sektoru na zavedení eura, Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen a Monitorování cenového vývoje v období zavádění eura. 61 Příprava finančního prostředí se týká těchto opatření: a) Oblasti duálního označování na kapitálovém trhu - řeší se zaokrouhlování hodnot podle typu finanční operace na 2 8 desetinných míst, bez ohledu na to, zda se to týká akcií, podílových listů, cenných papírů derivátů apod. b) Konverze referenčních úrokových sazeb - při nahrazení referenčních sazeb ČNB (diskontní sazba, repo sazba, Lombardní sazba) vyuţít referenční sazby Evropské centrální banky (Deposit Facility Rate, Euro Base Rate, Marginal Lending Facility Rate); řešit se budou i další způsoby konverze obchodních platebních operací. c) Metodiky zůstatků na účtech včetně zaokrouhlování jedná se o zůstatky na účtech k termínu zavedení eura, které je nutné přepočítat podle přepočítacího koeficientu, na výpisech účtů se budou muset povinně uvést počáteční i koncový zůstatek, duálně budou muset být zpracovány ceníky, jeden v korunách, druhý v eurech, přičemţ struktura ceníků musí být stejná. Objevují se časté obavy o nutnosti vysokých finančních nákladů při zavádění eura v České republice. Zavádění nové měny je vţdy spojeno se značnými finančními náklady. Princip minimalizace nákladů stanoví, ţe způsob přechodu na novou měnu musí být ohleduplný vůči výdajům soukromých subjektů i státních orgánů. Je důleţité respektovat tuto zásadu, jelikoţ Národní plán stanoví, ţe kaţdý subjekt si bude muset pokrýt náklady na zavedení eura z vlastních zdrojů. 62 Aby mohl být kterýkoli nový členský stát přijat do eurozóny, musí minimálně dva roky setrvávat se svou národní měnou v Evropském mechanismu měnových kurzů II (ERM II). Česká měna se zatím do systému nezapojila. Hypotetická centrální parita CZK/EUR je pro účely tohoto hodnocení stability měnového kurzu stanovena jako průměrná hodnota kurzu v 1. čtvrtletí 2008, tedy čtvrtletí předcházející 61 Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice: Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v České republice. Březen 2008. 35 s. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/zprava_o_plneni_np_doc.doc> 62 VLÁDA: Téma: Zavedení eura v ČR. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tema/tema:-zavedeni-eura-v-cr-45777> 36

hypotetickému vstupu do ERM II na počátku 2. čtvrtletí 2008, který by umoţňoval případné přijetí eura od 1.1.2011. 63 Pomocí této parity graf 16 - lze teoreticky sledovat, zda by ČR kritérium stability měnového kurzu v daném časovém horizontu splňovala. Graf 16 Nominální měnový kurz CZK/EUR 20 22 +15 % 24 26 28 30 15 % 32 2006 2007 2008 2009 2010 Poznámka: Pohyb měnového kurzu směrem nahoru znamená v grafu apreciaci koruny vůči euru. Hypotetická centrální parita je simulována průměrnou hodnotou za 1. čtvrtletí 2008. Zdroj: ČNB, výpočet MF ČR. Údaje do 30. 9. 2010. Kurz koruny vůči euru má dlouhodobě tendenci k apreciaci. Trend posilování koruny však byl ve druhé polovině roku 2008 a na počátku roku následujícího přerušen významným oslabením, jeţ bylo dáno zhoršením sentimentu zahraničních investorů vůči středoevropskému regionu. Rozsah depreciace (o 23 %) mezi červencem 2008 a únorem 2009 naznačuje moţná rizika v plnění kurzového kritéria. Od března 2009 koruna opět začala posilovat a v tomto trendu pokračuje i v průběhu roku 2010. 64 Tab. 1 a tab. 2 dávají přehled o přepočtu kurzu české koruny a eura v první polovině června roku 2010 a 2011. 63 Hypotetickému přijetí eura počínaje rokem 2011 ve 2. čtvrtletí 2010 předcházelo vyhodnocení všech konvergenčních kritérií. 64 MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. 2010, s. 13-14. 37

Tab. 1 Přepočet kurzu CZK/EUR červen 2010 Dátum Kurz ECB (CZK/EUR) Kurz SKK/CZK (prepočet cez konv. kurz) Zmena (EUR) 1.6.2010 25,628 1,176 0,123 2.6.2010 25,779 1,169 0,151 3.6.2010 25,75 1,17-0,029 4.6.2010 26,055 1,156 0,305 7.6.2010 25,898 1,163-0,157 8.6.2010 25,92 1,162 0,022 9.6.2010 25,892 1,164-0,028 10.6.2010 25,965 1,16 0,073 11.6.2010 25,695 1,172-0,27 14.6.2010 25,681 1,173-0,014 15.6.2010 25,663 1,174-0,018 Zdroj: http://openiazoch.zoznam.sk/produkty/me/history.asp Tab. 2 Přepočet kurzu CZK/EUR červen 2011 Dátum Kurz ECB (CZK/EUR) Kurz SKK/CZK (prepočet cez konv. kurz) Zmena (EUR) 1.6.2011 24,501 1,23-0,046 2.6.2011 24,533 1,228 0,032 3.6.2011 24,45 1,232-0,083 6.6.2011 24,341 1,238-0,109 7.6.2011 24,219 1,244-0,122 8.6.2011 24,206 1,245-0,013 9.6.2011 24,138 1,248-0,068 10.6.2011 24,133 1,248-0,005 13.6.2011 24,132 1,248-0,001 14.6.2011 24,118 1,249-0,014 15.6.2011 24,215 1,244 0,097 Zdroj: http://openiazoch.zoznam.sk/produkty/me/history.asp Výhodou pro českou korunu je flexibilní měnový kurz. Mezi jeho hlavní výhodu patří nezávislá měnová politika. Například Revenda a kol. uvádějí, ţe centrální banka můţe pomoci povzbudit agregátní poptávku ve své ekonomice. Centrální banka můţe sníţit své referenční úrokové sazby, redukovat vliv ekonomických šoků na jednotlivé makroekonomické agregáty, především spotřebu, investice a v malé otevřené ekonomice jako je Česká republika také na exporty. 65 65 REVENDA, Z., MANDEL, M. KODERA, J. A KOL. Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, 2005, s. 473-488. 38

Česká měna zaţívá na počátku roku jedno z nejúspěšnějších období v historii. Proti očekávanému oslabení česká koruna roste a navíc poráţí všechny světové konkurenty. Jisté si před ní nejsou jak hlavní světové měny typu amerického dolaru či eura, tak ani exotické jako chilské peso nebo jihoafrický rand. Podobnými úspěchy si česká měna od svého zaloţení uţ několikrát prošla, ostatně mezi roky 2000 a 2010 byla koruna taktéţ nejvíce posilující měnou světa. Současná situace je však v mnohém specifická. Doposud se vţdy dal růst koruny uspokojivě vysvětlit, ať uţ rychlým růstem ekonomiky či zájmem zahraničních investorů. V současnosti však zjevné důvody skokového růstu chybí. 66 4.3 Kritérium stability měnového kurzu Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému znamená, ţe členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodrţoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniţ by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu. 67 Graf 16 Nominální kurz CZK/EUR Zdroj: ČNB, propočty MF ČR. In: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. MF ČR a ČNB, prosinec 2008. s. 13. 66 TYLEČEK, J.: Česká koruna roste od začátku roku nejrychleji na světě. 17. 01. 2011. [online]. [citace 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://finance.idnes.cz/ceska-koruna-roste-od-zacatku-rokunejrychleji-na-svete-pjm-/inv.asp?c=a110114_145750_inv_sov> 67 MF ČR a ČNB. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec 2008. s. 12. [online]. [citace 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_vyh_maastricht_kriterii.html> 39

Z grafu 16 je patrné, ţe kurz české koruny několik let dlouhodobě posiloval. V roce 2008 došlo ke změně, kurz koruny se začal rychleji měnit. Patrné to bylo ve druhé polovině roku 2008. To se jiţ v České republice začaly promítat do ekonomiky důsledky světové ekonomické krize. Podrobněji se vývoje směnného kurzu zabývala aktualizovaná Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. 68 Bylo potvrzeno, ţe se Česká republika zapojí do kurzového mechanismu ERM II na minimálně moţnou dobu, a to po vytvoření předpokladů pro přijetí jednotné měny a v návaznosti na reformy, které v České republice probíhají. 69 Vintrová konstatovala, ţe Specifikem české ekonomiky je nesouladu reálné a nominální konvergence. Celková cenová úroveň a úroveň nominálních mezd jsou niţší, neţ by odpovídalo reálné ekonomické úrovni země. Nízká relativní cenová a mzdová hladina se datuje od počátku transformace, kdy byl při přechodu z trhů východních na trhy západní silně podhodnocen měnový kurz za účelem udrţení cenové konkurenceschopnosti. 70 4.4 Výhody a nevýhody měnového kurzu Světová ekonomická krize, která začala v USA, znamenala pro celý svět velmi váţné finanční a ekonomické problémy. Jedněmi z ekonomických ukazatelů, které byly ovlivněny světovou finanční a ekonomickou krizí, jsou měnové kurzy zemí střední a východní Evropy (především vůči euru), konkrétně také měnový kurz české koruny vůči euru. Právě v důsledku světové finanční a ekonomické krize trpí měnové kurzy těchto zemí, včetně České republiky, vysokou volatilitou, především od druhé poloviny roku 2008. Volatilita kurzu české koruny vůči euru je zaznamenána na grafu 17. 68 MF ČR a ČNB: Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně. [online]. [citace 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/eurozona_cr_2007.pdf> 69 Myšlenka minimálně nutného setrvání ČR v ERM II byla ČNB přijata a publikována jiţ v červenci 2003 v dokumentu "Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium". 70 VINTROVÁ, Růţena: Reálná a nominální konvergence české ekonomiky k Evropské unii. Praha: Centrum ekonomických studií VŠEM, 5/2006. s. 23. [online]. [citace 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_wpno506.pdf> ISSN 1801-2728. 40

Graf 17 CZK/EUR v letech 2005-2010 Zdroj: Data Eurostat o měnových kurzech. V souvislosti s vývojem finanční situace na trzích a s úvahami mnohých ekonomů Dědek polemizuje, zda existují výhody eura z makroekonomického pohledu. Uvádí obecné tvrzení, ţe výhody eura jsou primárně mikroekonomické, kdeţto náklady jsou inkasovány na makroúrovni. To znamená, ţe dochází ke ztrátě samotné měnové politiky, ztrátě kurzu jako stabilizačního nástroje, zastaralost maastrichtských kritérií poškozuje reálnou konvergenci. Zároveň podle něj dochází ke kombinaci pravdivých postřehů s mnoţstvím mýtů a nekorektností. Zároveň podotýká, ţe historie měnové integrace ukazuje na úzká hrdla stabilizační role kurzů, vzdání se vlastní měny znamená technickou nemoţnost krizí platební bilance. 71 4.5. Případová studie Volatilita měnového kurzu CZK/EUR na příkladu českého exportéra (Zkrácená verze případové studie) 72 V létě roku 2008 se kurz dostal k hladině 22,000 CZK/EUR a poté dokázal oslabit k hladině 29,000 CZK/EUR v první čtvrtletí roku 2009. Člen představenstva Svazu průmyslu České republiky a generální ředitel společnosti Linet pan Zbyněk Frolík ke kolísání CZK vůči EUR říká následující: K naprosto nepředvídatelné fluktuaci 71 DĚDEK, O.: Výhody a nevýhody eura. Praha: Eurocentrum Praha, 2008, s. 17-18. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/07_02_08_ Vyhody_a_nevyhody_eura_(Eurocentrum_1).ppt#256,1,Výhody a nevýhody eura> 72 PAVLÍK, Z.: Možné výhody a nevýhody volného měnového kurzu pro české exportéry v souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí. Praha: VŠE, katedra mezinárodního obchodu. Nedat. 41

koruny se přidaly fatální dopady na poptávku a vzniká rovnice, s jejímţ řešením nemáme ţádné historické zkušenosti. Za tak turbulentních podmínek totiţ přestávají platit obvyklé nástroje a předpoklady. Aktuální oslabování koruny nemusí nutně znamenat nárůst trţeb exportérů. Paradoxně můţe naopak podniky, které si kurz zajišťují, poloţit na lopatky. 73 Dne 1. března roku 2008 český exportér očekával inkaso za svou nasmlouvanou pohledávku v hodnotě 5.000.000 EUR z Německa k datu 1. března roku 2009 (příklad abstrahuje pro jednoduchost od pojištění této pohledávky z důvodu jejího 100% nesplnění, které by pro exportéra znamenalo další náklady); 1. března roku 2008 se tento exportér rozhodoval o zajištění či nezajištění této eurové pohledávky; aktuální měnový kurz k datu 1. března 2008 se pohyboval na hodnotě 25,200 CZK/EUR. Na základě vyhodnocení moţností zajištění měnového rizika se exportér rozhodl pro forwardovou operaci, která byla v té době k dispozici u místní banky, a rozhodl se prodat svých 5.000.000 CZK k datu 1. 4. 2009 v efektivním kurzu 25,200 CZK/EUR. Předpokládané inkaso této eurové pohledávky bylo ve výši 126.000.000 CZK. Předpokládaný a zajištěný zisk je pro exportéra byl roven rozdílu zisku a kalkulovaných nákladů, tedy 21.000.000 CZK. Jedná se o dostatečnou marţi ve výši přibliţně 17 %. Skutečný vývoj je zachycen na grafu 17. Graf 17 Vývoj měnového páru CZK/EUR v letech 2008 2009 73 FROLÍK, Z.: Jak může exportéra ničit kolísání koruny. Hospodářské noviny, HN.IHNED.CZ, 23.3.2009. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z www: <http://hn.ihned.cz/2-36141940-500000_d-19> 42

Z grafu je opět patrné určité obousměrné přestřelení měnového kurzu, kdy v létě roku 2008 se kurz dostal k hladině 22,000 CZK/EUR a poté dokázal oslabit k hladině 29,000 CZK/EUR v první čtvrtletí roku 2009. Z grafu je také patrné, ţe hodnota měnového kurzu byla v dubnu roku 2009 na hodnotě 27,150 CZK/EUR. V souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí došlo ještě k jednomu negativnímu vývoji, a sice českému exportérovi se podařilo prodat pouze 84% své očekávané pohledávky. Český exportér tak získal za své dodávky pouze 4.200.000 EUR. Co se týče nákladů exportéra, ty se taktéţ sníţily na 84%, to znamená na hodnotu 88.200.000 CZK. Hodnota kurzu ke dni 1. 4. 2009 je 27,150 CZK/EUR, exportér prodává 5.000.000 CZK v tomto kurzu, ale získal pouze 4.200.000 EUR, coţ znamená, ţe musí na měnovém trhu 800.000 EUR dokoupit (v kurzu 27,150 CZK/EUR). Jeho náklady jsou na úrovni 88.200.000 CZK. Jeho výsledný zisk je poté zachycen v tabulce 3. Tab. 3 Kalkulace zisku českého exportéra Zdroj: Pavlík, s. 11. V posledních letech se často hovoří o silné koruně. Toto konstatování potvrzuje také Buřík, který uvádí: Někteří moţná ještě mají v ţivé paměti doby, kdy nám na pořízení jedné dolarové bankovky nestačili ani čtyři desetikoruny, kurz britské libry dosahoval bezmála 64 korun a euro se pohybovalo těsně pod čtyřicetikorunovou hranicí. Takový byl přelom tisíciletí z pohledu české měny a jejího kurzu. Od té doby však jiţ uplynula pěkná řádka let, proběhla řada zasedání centrálních měnových autorit a devizových intervencí. Právě centrální banky mají k dispozici různé nástroje, kterými mohou ovlivnit svoji měnovou politiku a tedy i celé dění v ekonomice. Jedním z nich jsou i úrokové sazby. 74 74 BUŘÍK, L.: Česká koruna válcuje dolar i euro. 22. 02. 2008. [online]. [cit 2011-06-25]. Dostupné z URL: < http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/152449-ceska-koruna-valcuje-dolar-i-euro/> 43