Tuhle scénku známe všichni. Na obecním parku nebo jiné zelené ploše pobíhá pejsek, udlá svou potebu a páníek jej pozorn sleduje, aby se potom spolen odebrali dom na vlastní zahradu. A po pejskovi zbude v tráv - to v lepším pípad - nebo dokonce na chodníku nkdy úctyhodná hromada. A pitom v civilizovaných a kulturních zemích je naprosto normální, že v takovémto pípad pejskv páníek vytáhne igelitovou rukavici, sáek a psí exkrement po svém milákovi sebere a vyhodí do koše k tomu urenému. To se dje v civilizovaném svt, nikoliv u nás. Tady se psi uí, aby nezaneádili peliv udržovanou vlastní zahradu, ale aby vydrželi až na obecní pozemky. Proto se na Úadu mstysu množí stížnosti oban, že tchto neuklizených psích nášlapných min je po obci stále více a ponejvíce se jedná o novou zástavbu, kde se objevují stále astji. Záležitostí se zabývala už i rada mstyse. Na psí exkrementy si nestžují jenom starousedlíci a pracovníci úadu, kteí sekají trávu na obecních pozemcích, ale i mnozí obyvatelé Lentilek. Jestliže si nkterý majitel psího miláka myslí, že po nm na obecním majetku nemusí uklízet, velice se mýlí. Pro všechny, kteí po psech neuklízí mám špatnou zprávu, budeme je totiž monitorovat a neukáznné pejskae tvrd postihovat. Mli by si uvdomit, že psí exkrement je stejný jako lidský. A je docela možné, že neukáznnce pozveme ke správnímu ízení. V platnosti je obecn závazná vyhláška mstyse Nehvizdy. 3/2007 o veejném poádku. Sankce eší zákon. 200/1990 Sb o pestupcích ( 47 a 47b) a proto nejsou znovu zmiovány ve vyhlášce. Rádi bychom uvítali ode všech, kterým zneišování obce vadí, kdyby nám na úad pinesli napíklad fotografii i videozáznam psa a jeho majitele, jinak se této neesti v mstysu nezbavíme. Uvažujeme dokonce i o tom, že bychom neukáznné majitele ps zveejnili nejen v našem msíníku, ale i v jiných médiích. Obec se snaží situaci ešit rozmístním koš na psí exkrementy, ale zde narážíme na další problém. Nktetým obyvatelm vadí vybraná místa, kde jsou koše umístny. sdlil starosta Antonín Bendl. Doprava u nás rok od roku houstne, s tím se nedá nic dlat. A ruku v ruce s pibývajícím potem osobních voz pibývá i kamion. Nkteré obce, Nehvizdy k nim bohužel také patí, mají tu smlu, že leží na hlavních tazích a kamiony se tak pro n staly tém prokletím. Navíc, když se pro n zpoplatnily dálnice, šetílkové za jejich volanty hledají kudy by se poplatkm vyhnuli. Ped mstysem je umístna znaka zákazu vjezdu kamion, sice trochu nešastn, ale pesto tam je a na její respektování by mli dohlížet policisté. Rada mstysu totiž požádala elákovice, zdali by jejich mstští strážníci nepomohli a podle velitele elákovické mstské policie Radka Fedáka je toto ešení možné a právníci již zkoumají nejen znní veejnoprávní smlouvy, ale i finanní kompenzaci. Starosta Antonín Bendl k tomuto problému íká: Slíbil mi i velitel státní police v elákovicích, že již poítá se zvýšeným potem kontrol u nás a bude se kontrolovat jak rychlost, tak i vjezd nákladních vozidel. Na dobré cest jsou také jednání se starostou elákovic a s velitelem mstské policie, takže je pravdpodobné, že se u nás mšáci také objeví. Kdy to bude, záleží na rychlosti vypracování patiných smluv. Do mstysu smjí vjíždt pouze nákladní vozidla, která jej zásobují. Foto
Nco z historie o nehvizdském pískovci I. Luboš Rýdlo Nehvizdští starousedlíci historii nehvizdských pískovc dobe znají, ale pro nové obany bude malý historický výlet jist zajímavý. Díky Jiímu Glattovi se nám dostala do ruky faksimile studie Jaroslava Junka O nehvizdském pískovci, uveejnná ve sborníku Okresního muzea Praha-východ,z níž vychází následující historický miniseriál. Nehvizdský pískovec je druhohorním kídovým reliktem, píbuzným nap. s nmeckými a anglickými kídovými horninami. Krom kvádrových pískovc patí do nehvizdské geologie ješt opuky, jíly, slíny a lupky, kvádrové pískovce jsou však geologicky nejstarší. Stejn tak bylo možné se v okolí Nehvizd setkat se slabými slojemi druhohorního erného uhlí. Dodnes se na jižním okraji Nehvizd tží bílý a šedý lupek, používaný k výrob porcelánu a šamot. Zalesnné vršky ležící na jih od okraje mstyse Nehvizdy jsou již dnes minulostí, poslední památku na tžbu pískovce v Nehvizdech a okolí mžeme vidt na poli za odbokou na elákovice jedná se o malý lesík vpravo od silnice ve smru na Mochov. Jižn od Nehvizd bylo možné v jinak bezlesé a rovinaté krajin vidt tzv. skály nešlo o pírodní útvary, ale o obrovské hromady pískovcových balvan, které vznikly jako odpad pi zpracování pískovce v místních lomech. Poátek tžby nehvizdského pískovce se datuje do 13. století z tohoto materiálu byl s nejvtší pravdpodobností postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie v elákovicích, ve Friov paleontologickém díle mžeme dokonce najít zmínku o tom, že pískovec se v okolí Nehvizd tžil od nepamti. V lomech pracovali kameníci nejen z Nehvizd, ale i z Horoušan a Vyšehoovic však se také lomy nacházely v katastru tchto tí obcí. Kamenický cech existoval však jenom v Nehvizdech a zde údajn existovala i kamenická škola. Odvem kameník byly dlouhé erné taláry a vysoké klobouky, kamenický cech požíval vážnosti, jeho píslušníci se úastnili slavností svtských, církevních i cechovních a mli právo cechovních pohb. Posledním kameníkem v Nehvizdech byl pan Švihlík zemel ve 20. století a dá se považovat za posledního nehvizdského kameníka. Cech ukonil svou innost v roce 1866 jeho píslušníci se vydali za prací pevážn do Nmecka a doma zstali jen ti, kteí se cesty nechtli nebo nemohli odvážit. /pokraování píšt/ Vážení a milí tenái Nehvizdského kurýru! Snažíme se mapovat všechny nejvýznamnjší události, které se v mstysu staly, abychom vás s nimi seznamovali. Jenomže ani nejvtší snaha nemže postihnout vše zajímavé a dležité, protože nemžeme být u všeho, co se v mstysu šustne. Proto bychom rádi oteveli novou stálou rubriku s názvem Píspvky tená, kde bychom zveejovali práv Vaše píspvky. Vaše dopisy, maily nebo telefonáty nemusí být dlouhé, nejedná se o literární díla, ale o informace, o kterých si myslíte, že by mli vdt všichni. Jedna podmínka zde pece jenom je, a to aby vaše píspvky byly vždy podepsané, protože podle novináské etiky se anonymní píspvky zveejovat nemají. Prosíme vás proto o spolupráci, aby naše informace byly co nejrozmanitjší. Každé tištné periodikum, a obecní noviny obzvláš, má jediný úkol informovat své tenáe o všem, co se u nich dje, o em by mli všichni vdt a informovat o všech zajímavostech, které dokreslují život v obci. Mnoho událostí spadajících pod radnici staíme zachytit a vás, naše tenáe, o nich informovat, ale o spoust dalších se ani nedozvíme. A to je škoda. Proto by redakce Nehvizdského kurýra pivítala každý podnt z ad tená, který by naše noviny udlal ješt zajímavjšími a tivjšími. Víme, že je mnoho záležitostí, které vás pálí, trápí nebo vám vadí a rádi bychom tyto problémy ešili s odpovdnými pracovníky i na našich stránkách, ale to bychom se o nich museli dozvdt. Víme, že o mnoha palivých otázkách se lidé bojí hovoit, obávají se zveejnní svého jména, ale i na tuto situaci pamatuje tiskový zákon, kterým se i my musíme ídit, a pokud si to oban nepeje, nesmí se nikdo jiný nežli redaktor dozvdt jeho jméno a píspvek bude uveejnn pod jménem redaktora. Nabízíme vám tudíž možnost o zatím nezveejnných problémech, trápení i dvodech bezesných nocí informovat veejnost, aby se vci daly do pohybu. Informace o nich lze podat bu telefonicky na mj soukromý telefon nebo poslat e-mailem. Má novináská a dlouholetá etika, stejn jako zákon, mi nedovolí jména informátor sdlit vbec nikomu. Pro ty, kteí by chtli upozornit na problémy uvádím své telefonní íslo: 603 211 151 nebo e-mailovou adresu: vlad.kapal@seznam.cz. V pípad, že byste spojení využívali, byla by tato rubrika v novinách pravideln.
!"#$%&$ Oznaování dom ísly Josef Kolá Každý z nás dobe ví, že oznaování dom je ureno zejména k orientaci návštvník a poštovních služeb a k evidenci dom pro poteby veejné správy. V neposlední ad však špatné nebo žádné oznaení domu komplikuje práci záchraná a hasi. idii sanitek pitom potebují rychlou a pesnou navigaci, majitelé dom se špatným nebo žádným oznaením tak nepímo ohrožují zdraví své i svých blízkých. Hledání domu s vážnou poruchou plynu,vody nebo elektiny mže zpsobit problém nejen poruchové služb,ale i majiteli domu pi odstraování vzniklé škody. Nejen z tchto dvod je oznaování dom ísly dležité. Nco málo historie: Pvodn se domy a usedlosti pojmenovávaly jménem rodu, rodiny nebo osoby, které v nich bydlely. Pozdji se ve mstech zaala užívat domovní jména podle domovních znamení, snadno pojmenovatelného a zapamatovatelného sochaského nebo malíského prvku (nap. vyobrazení, rostliny nebo pedmtu). íslování dom bylo uzákonno v dob vlády Marie Terezie. Nejdíve nemlo charakter trvalého oznaení, ale poadového ísla v konkrétním soupise, tebaže dm byl íslem až do dalšího peíslování popsán kídou na vrata i dvee. íslování se provádlo s pomocí vojska v pirozeném sledu tak, jak lze obec postupn projít, obvykle po smru chodu hodinových ruiek, piemž se zaínalo na nejdležitjších místech - veejnými budovami (panské sídlo, fara, rychta, nejbohatší usedlost). Zajímavost: Kostely, kaple a neobývané vže se již od dob Marie Terezie neíslují. V souasnosti oznaování dom eší v naší legislativ zákon o obcích (obecní zízení), který konstatuje, že budova musí být oznaena popisným íslem, pokud není stanoveno jinak. Samostatnými popisnými ísly se neoznaují vedlejší budovy, které jsou souástí jednoho celku (nap. výrobní haly uvnit jednoho podniku, garáže pi domech, drobné stavby). Stavby urené k individuální rekreaci se oznaují evidenními ísly. K usnadnní orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veejných prostranstvích oznaeny budovy vedle popisného ísla ješt íslem orientaním.obecní úad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientaním nebo evidenním íslem bude budova oznaena. Každé popisné nebo evidenní íslo budovy musí být v rámci ásti obce jedinené. Vlastník nemovitosti je povinen na svj náklad oznait budovu ísly urenými obecním úadem a udržovat je v ádném stavu. Barvu a provedení ísel stanoví obec jednotn pro celé území obce. ísla se umísují tak, aby byla viditelná! Rada mstysu na zasedání 28. ledna jednala o sbrném dvoru, který je v obci na velmi vysoké úrovni. Pi tomto jednání se rada zabývala i možnostmi, jak do tídní odpad zapojit i dti. Srovnání evropské komise pro životní prostedí v oblasti tídní odpad za loský rok pro nás nedopadlo špatn, patíme v Evrop k lepšímu prmru (nejlépe hodnocenými jsou státy Beneluxu), ale stále bychom mli co zlepšovat. O tom, jak zapojit dti do tídní odpad hovoí Iva Prekschlová: Rada mstysu o zapojení dtí do tídní odpad jednala a jednou z možností by mohlo být umístní kontejner, by malých, pímo do školy. Než se tak stane, je však nutné tuto možnost projednat s firmou Eko Kom. editel školy Luboš Rýdlo byl návrhem také nadšen: Toto ešení podporuji všemi deseti. Musely by to však být malé kontejnery, vtší pak na školním dvoe, které by byly dostupné pro technické služby kvli jejich odvozu. Pokud dopadnou jednání rady mstysu s firmou dobe, a první jednání tomu nasvdují, pak by se ve školních tídách brzy objevily malé kontejnery na tídný odpad a dti by po ase braly tídní jako samozejmost.!"#$ Budoucí prvákové Foto M. Kvasniková
Ohlednutí do dob minulých II. Podrobné podklady: Jií Svatoš V minulém povídání o záznamech života i úmrtí pedk jsme skonili u roku 1900. Nyní se budeme zabývat následujícími pti lety, tedy do roku 1905. V tomto údobí ponkud ustoupila tuberkulóza jako píina úmrtí u dosplých, byla diagnostikována jenom u tí lidí, zato však oproti minulým letem stoupla nedomykavost chlopní, jak je uvedeno v knize, celkem jí za toto období podlehlo pt lidí. Pomrn asto se jako píina smrti objevoval dnes již neuvádný marasmus, celkem v pti pípadech. Nejvíce lidí pak zemelo v roce 1905, a to deset dosplých. Nejstaršími lidmi byl muž a žena, kteí zemeli na sešlost vkem v sedmdesáti sedmi letech a nejmladším byl devatenáctiletý mladík, který podlehl 12.11.1905 zántu plic, tehdy také velmi asté píin úmrtí. Za uvedené období byl nejvyšší vkový prmr úmrtí 60,5 roku, a to v roce 1901 a nejnižší v roce 1904, kdy inil pouhých 46,1 let. Daleko vtší však byla úmrtnost dtí, na dnešní dobu pímo strašlivá, jenom v roce 1904 zemelo 13 dtí od vku jednoho dne po pt let a ti msíce kdy 2.5.1904 zemel v tomto stáí chlapeek na zánt mozkových blan. Tato píina byla v tchto letech vbec velmi astá, uvádí se, že za pt let na ní zemelo osm dtí a potom zánt plic, kterému podlehlo ve sledovaném období celkem devt dtí. Nejmén dtí zemelo v roce 1901 pt, z toho tyi holiky a jen jeden chlapec, naopak nejvíce dtí zemelo v roce 1904 tináct, z toho devt chlapc a tyi holiky. Zejm v tomto roce ádila njaká stevní choroba, protože na katar stev i jiné stevní nemoci zemely ti dti a v tomto roce i nkteí dosplí. Za tchto pt let došlo v katastru obce k jedné sebevražd, kdy se 26.1.1902 obsil ptaticetiletý muž a k jednomu utopení, kdy 25.3.1905 utonula dvaadvacetiletá dívka. v minulém ísle Kurýra. Tak ješt jednou, tentokrát správn: Zápis do MŠ se uskutení ve stedu 26. bezna od 17.00 do 19.00 hodin, správní rozhodnutí budou vydávána o týden pozdji, tj,. ve stedu 2. dubna od 17.00 hodin na schzce v MŠ. I mistr tesa se utne omlouvám se Zastupitelstvo mstyse jednalo Luboš Rýdlo Místostarosta Jií Brodský podal informaci ohledn provozovatelské smlouvy s VaK Zápy na vodovodní a kanalizaní sí. Smlouva byla vzhledem k nespokojenosti s provozovatelem a s výší nabízeného nájmu vypovzena a v souasné dob probíhá výbr nového provozovatele Informace stavební komise podal pedseda Richard Sedlický: V nové lokalit pokrauje výstavba rodinných domk, v komerní zón se pipravuje územní ízení pro firmy Meico a Best. Významn se posunula jednání mezi EROZem a ARI stavební ohledn kruhového objezdu, v únoru zane územní ízení- Informace finanní komise pednesla Jana Nepivodová její informace se týkaly pedevším pípravy rozpotu na rok 2008. Návrh rozpotu obdrží zastupitelé s dostateným pedstihem ped jeho schvalováním. To probhne na mimoádném zasedání zastupitelstva dne 19. února. Slovo dostal M. Ryl, aby seznámil zastupitele s úvahou o výstavb domu s peovatelskou službou. Navrhovanou lokalitou je farská zahrada. Znamenalo by to zbourání stodoly u fary a vykoupení domku po pí. Chmelové. Spolen se starostou Antonínem Bendlem a zastupitelem Jiím Glattem už navštívili nkolik podobných zaízení. Dotace na tento rok možná nebudou vypsané. Zastupitelé po diskusi navrhují dále se myšlenkou zabývat a shromažovat další informace. editel školy Luboš Rýdlo informoval zastupitele o výsledku zápisu pro školní rok 2008/2009 a o termínech zápisu do MŠ. V 1. roníku bude v píštím školním roce pravdpodobn 25 žák, od záí 79 dtí v ZŠ. MŠ má v souasné dob plný stav, zápis bude 26.3.08, 2.4.08 budou rodie svoláni na schzku a budou jim pedána rozhodnutí. V rad mstyse byla projednána možnost získat dotace z norských fond s pomocí fy Cheval. Byly by použity na dostavbu MŠ /nástavba/. Vznikla by tak nap. 1 tída MŠ a 1 tída pro prváky. Mohla by být provedena i pdní vestavba ZŠ. Úvodní jednání se zástupci firmy již probhla, pipravují se podklady pro zažádání o dotaci. V rámci závrené diskuze byla ešena následující problematika: - stav vozovek v obci a silnice do Horoušan, starosta vyvolá jednání na KÚ Stedoeského kraje - informace o zakládání obanského sdružení BMX Nehvizdy, v lét by zde mohlo být mistrovství republiky, poté bude obec moci uzavít nájemní smlouvu na pozemek ve staré cest a pispje finann na oplocení a zvelebení, požaduje též využívání prostoru pro menší dti a mládež - dotaz ohledn ízení se sprejery - konkrétní viník zatím nebyl dopaden.
! "!# $ % &'()*+ " # &" & (,*-- * #" $ $! "..! "#$%&'() *+ VELIKONONÍ BOHOSLUŽBY 13. 3. - 10,30 hod. - Kvtná nedle 23. 3. 10,30 hod. Nedle velikononí 24. 3. 10,30 hod. Pondlí velikononí, tento den bude v kostele sv. Václava v Nehvizdech ekumenická bohoslužba slova se zpvem sboru Richard Scheuch Všechny kesanské svátky mly a mají hlubokou duchovní nápl. Dnešní sekularizovaný lovk ovšem už tomu dobe nerozumí a o duchovní nápl nemá mnohdy ani zájem. Zstávají tedy jen njaké lidové zvyky a jídlo, nápoje, zábavy a v poslední dob také víkendová turistika. Tyto vci však mžeme prožívat v blahobytné spolenosti kdykoliv a byl a je to jen doplnk oné duchovní radosti. Co nám mají pipomínat Velikonoce svým vznikem a hloubkou? Chtl bych pipomenout ti vci: vysvobození, vykoupení a vzkíšení. Vysvobození je nám všem jist nejsrozumitelnjší, a to jak v oblasti materiální, tak spoleenské. Vysvobození od bídy a útisku - takové je hlavní poselství židovských velikonoc. Kesanství se spíš zamuje na duchovní vykoupení. A zde se jedná o vysvobození od mravního zla, od híchu. Možná, že o to dnešní lovk tolik nestojí, je to však hlavní poselství kesanských Velikonoc. Obtí Ježíše Krista získáváme odpouštní a smíení v oblasti mravní. Slovo, které se z Velikonoc ješt užívá, je vzkíšení. Jedná se obdaení novým životem, životem, který pesahuje jen naše pozemské dimenze. O Ježíši, který zemel na kíži se hlásá, že byl Bohem vzkíšen. Neskonil tedy v hrob, v nicot, v pamti djin. Je aktuální, živý pro všechny asy a tento nový, nepomíjející, vný život slibuje všem, kteí hodnotn, nejlépe podle jeho slova a píkladu a v duchovním spojení s ním žijí.
prodej, montáž, opravy horizontální, vertikální na plastová okna, žaluzie, plisé a rolety do stešních oken, sít proti hmyzu, venkovní rolety Široký výbr materiálu za nízké ceny Návrh a zamení zdarma elákovice, tel.326 995 366, +420 604 612 022 (po 19 hod.) Nehvizdy, Pražská 5 poskytuje tyto služby: KADENICTVÍ (dámské, pánské, dtské) Objednávky na tel. 732 517 801, 732 775 552 MASÁŽE (relaxaní, rekondiní, sportovní, anticelulózní) Objednávky na tel. 602 107 363 MANIKÚRA vetn NEHTOVÉ MODELÁŽE Objednávky na tel. 739 644 152!"#!$ %& ' & ( ' ( ' "))*+,-*.- PRODÁM golfový koárek INGLESINA NEW ZIPPY z kolekce 2006, barva šedo-staroržová. Je vybavený boudikou, pláštnkou, košem, nánožníkem, držákem na lahviku a kvalitním zimním fusakem ve stejné barevné kombinaci. Hmotnost 7,8kg. Je velmi skladný, jednoduše ovladatelný. Po 1 dítti, v perfektním stavu. Všechny technické parametry k nalezení na www.inglesina.cz (Kolekce 2006/Sportovní koárky/new Zippy) Cena: 5800,- K vetn fusaku (pvodní cena 8500,- K + 1200,- K fusak) Na koárek se mžete pijít osobn podívat na adresu: Adéla Venerová, Mochovská 319/5, Nehvizdy, tel: 602131127 Koárek je ihned k odbru. www.doctor24.cz Advokátní kancelá Trnka & Burdová si dovoluje oznámit, že dne 1. 11. 2007 otevírá své nov zízené detašované pracovišt Advokátní kanceláe, a to v Úvalech u Prahy, nám. Arnošta z Pardubic. 95. Úední hodiny naší kanceláe jsou po a st 8.30 18.30 hod. út a t 8.30 16.30 hod. a v pá 8.30 12.30 hod. Mimo úední hodiny je schzka možná po pedchozí dohod s Vámi. Naše advokátní kancelá poskytuje právní službu ve všech oblastech práva, zejména práva obanského, rodinného, obchodního, správního a trestního. V pípad zájmu o využití služeb naší Advokátní kanceláe nás prosím kontaktujte na tel. íslech 281 860 709, 281 861 895, 281 862 278, GSM 774 060 872, e-mailem office@aktb.cz nebo faxem na 281 860 770. Bližší info naleznete na www.aktb.cz. Tšíme se na Vaši návštvu. Vydavatel: Mstys Nehvizdy, IO 00240524, DI CZOO240524, www.nehvizdy.cz. Evidenní íslo : MK R E 16599. Píjem píspvk a korespondence ÚM Nehvizdy, Pražská 255, 250 81 Nehvizdy, e-mail obec.nehvizdy@quick.cz, telefon: 326 992 523, pípadn ZŠ a MŠ Nehvizdy, Pražská 14, 250 81 Nehvizdy, e-mail zs.nehvizdy@volny.cz, tel. : 326 992 532. Píspvky vždy do 5. dne v msíci na uvedené kontakty písemn, telefonicky nebo e-mailem. Pedseda redakní rady Dr. Luboš Rýdlo. Za obsahovou stránku píspvk ruí autor, za obsahovou a formální stránku inzerce ruí zadavatel inzerce. Redakní rada si vyhrazuje právo upravit a krátit píspvky. Texty procházejí jazykovou korekturou, není-li u píspvku uvedeno jinak. Výtisk je zdarma.