Zveřejněno na

Zveřejněno na www.kscm.cz

Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému Postoje českých vládnoucích stran byly a jsou ovlivněny prognózou nepříznivého demografického vývoje a doporučeními - představitelů EU, OECD, SB a MMF - kam dojít v reformě důchodového systému. V r. 1994 vydala SB knihu Odvrácení krize stáří (doporuč. 3 pilíře DS), která roztočila ve světě doslova mánii DR, které vedou tradiční důchodové systémy ke změně - od veřejného k soukromému řízení a od kolektivní k individuální odpovědnosti. V r. 2005 SB své představy modifikuje dokumentem Zabezpečení příjmů ve stáří v 21. století (pod tíhou problémů rozšiřuje doporučení na 5 pilířů DS). Základním - fundamentálním aspektem pilířového modelu takovéto reformy je onen přesun z kolektivního sdílení rizik stáří na individuální pojištění proti nim. Ruší či omezuje přerozdělování i mezigenerační solidaritu. A to buď založením soukromě řízeného fondového pilíře, který nahrazuje část průběžného státního pilíře (pay as you go, PAYG), nebo změnou systému přerozdělování ve státním pilíři z dávkového solidárního způsobu (defined benefit, DB) na ekvivalentní systém virtuálních účtů (notional defined contribution, NDS) s dobrovolným připojištěním. Mění se tak tradiční model společenské smlouvy mezi občany, garantovaný státem! 2

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice 1. Základní důchodové pojištění je kolektivní, solidární, garantované státem a pro výdělečně činné osoby povinné. (Státní pojistný důchodový systém spravuje ČSSZ, orgán státní správy řízený MPSV. Pro ozbrojené složky a některé další vybrané státní zaměstnance tuto činnost zabezpečují odděleně příslušná ministerstva vnitra, obrany, spravedlnosti). Důchodové pojištění v sobě zahrnuje: starobní důchody pozůstalostní důchody invalidní důchody 3

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice 2. Doplňkové pojištění je individuální, ekvivalentní, organizované soukromými finančními společnostmi a pro občany dobrovolné. Doplňkové pojištění v sobě zahrnuje: penzijní připojištění se státním příspěvkem (případně i s odpočtem z daňového základu) životní pojištění se spořením (případně s odpočtem z daňového základu) 4

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Systém důchodového pojištění je financován průběžným způsobem. To znamená, že výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomtéž období. Aktuální tabulka sazeb individuálního pojistného na sociální zabezpečení Sazby pojistného v % z vyměřovacího základu Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Státní politika zaměstnanosti Celkem Organizace a malé organizace (za zam.) Zaměstnanci 21,5 6,5 3,3 1,1 1,2 0,4 26,0 8,0 34,0 OSVČ povinně /nebo/ 28,0-1,6 29,6 OSVČ dobrovolně 28,0 4,4 1,6 34,0 Osoby dobrovolně důchodově pojištěné 28,0 - - 28,0 Všeobecné zdravotní pojištění činí: 9 % zaměstnavatelé za zaměstnance + 4,5 % zaměstnanci za sebe = celkem 13,5 % 13,5 % OSVČ a dobrovolně pojištěné osoby 5

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Pohledávky a saldo důchodového účtu v mld. Kč saldo je očištěné o výdaje související s jiným rokem a bez nákladů na administraci (jen SR - kapitola MPSV) Rok Nevýběr pojistného Kumulace pohledávek (pojistné+penále+pokuty) Saldo Sazba pojistného v % Průměrná míra nezaměstnanosti v % Stará metodika Nová metodika 1993 2,833 3,145 6,184 27,2 3,0 1994 3,495 7,049 13,839 27,2 3,3 1995 6,112 13,762 8,397 27,2 3,0 1996 8,312 21,985 4,203 26,0 3,1 1997 10,083 32,564-2,960 26,0 4,3 1998 7,127 39,854-9,889 26,0 6,0 1999 9,222 49,127-16,033 26,0 8,5 2000 6,489 55,850-16,409 26,0 9,0 2001 3,881 60,638-15,603 26,0 8,5 2002 0,909 61,749-18,264 26,0 9,2 2003 1,731 63,754-15,464 26,0 9,9 2004-1,782 61,977 8.955 28,0 10,2 9,2 2005 0,329 62,180 6,457 28,0 9,0 2006-2,996 59,721 6,993 28,0 8,1 6

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Vývoj průměrné mzdy 1) a průměrného vyměřovacího základu Rok Průměrná hrubá mzda Vyměřovací základ pro sociální zabezpečení zaměstnanci VO zaměstnanci MO Zaměst. VO+MO OSVČ 2) Podíl vyměřovacího základu ke mzdě zaměstnanci OSVČ 2) v Kč v Kč v Kč v Kč v Kč v % v % 1994 6 896 6 217 5 035 5 983 2 977 86,8 43,2 1995 8 172 7 709 6 217 7 409 3 350 90,7 41,0 1996 9 676 9 142 7 099 8 698 3 551 89,9 36,7 1997 10 696 10 154 7 978 9 672 3 426 90,4 32,0 1998 11 693 11 326 9 525 10 944 3 067 93,6 26,2 1999 12 5 12 270 10 104 11 805 3 461 93,3 27,3 2000 13 490 13 023 11 138 12 625 3 557 93,6 26,4 2001 14 642 13 992 11 616 13 472 3 735 92,0 25,5 2002 15 711 15 059 12 051 14 385 4 052 91,6 25,8 2003 16 769 16 178 12 553 15 334 4 300 91,4 25,6 2004 17 882 17 213 13 321 16 300 5 028 91,2 28,1 2005 18 809 18 045 13 936 17 081 5 914 90,8 31,4 2006 20 050 19 013 14 714 18 013 1) Jako průměrná mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ ( 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.) stanovený nařízením vlády ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. 2) Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti (nemocenské pojištění je pro OSVČ nepovinné dobrovolné). VO = velké organizace nad 25 zaměstnanců; MO = malé organizace od 1 do 25 zaměstnanců; OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná 6 580 89,8 32,8 7

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce k 31. 12. daného roku; r. 2007 k 31. 5. 2,5 2,36 2,4 2,4 2,49 2,44 2,43 2,5 2 1,5 1,75 1,78 1,77 1,84 1,81 1,81 1,86 1 0,5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 poplatníků na 1 důchodce poplatníků na 1 starobního důchodce 8

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Nárok na starobní důchod má pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Statutární věk se podle platného zákona postupně prodlužuje. Po 31. 12. 2015 činí důchodový věk: u mužů 63 let Po 31. 12. 2018 činí důchodový věk: u žen 63 let, bezdětné A dále dle tabulky: 62 let, pokud vychovaly 1 dítě 61 let, pokud vychovaly 2 děti 60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 dět 59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí 9

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Podíl průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě 55 45 51,6 55,3 52,0 47,0 44,4 43,8 43,5 45,3 45,9 45,2 44,2 43,4 43,5 42,2 40,6 40,7 40,7 35 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 10

Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Reálná hodnota průměrného starobního důchodu 81,6 79,8 75,6 76,3 80,9 87,0 91,0 88,9 92,6 92,1 92,5 100,0 98,4 97,1 100,1 100,7 103,5 106,1 110 105 100 95 90 85 80 75 70 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 v roce 11 reálná hodnota v %

Neopomenutelné faktory při řešení dalšího směrování státního důchodového systému 1. Demografické: - pokles plodnosti - prodlužování života - migrace 2. Sociální: - příjmová solidarita - generační solidarita - kvalita zajištěného stáří 3. Ekonomické: - výkonnost ekonomiky - nezaměstnanost - stabilita systému 4. Politické: - protichůdné zájmy - důvěra v důchodový systém - legislativa 12

1. Demografie je problémem nejen evropské civilizace 21. století I když se plodnost po propadu mírně zvyšuje, pravděpodobně již nedosáhne úhrnné plodnosti na ženu přesahující dvě děti (nutná pro prostou reprodukci národa), čímž se nepříznivě změní poměr mezi přispěvateli na dávky a poživateli dávek z důchodového systému (DS). Největší nerovnováha DS nastane odchodem silných ročníků (narozených po roce 1970) do starobních důchodů a vstupem slabých ročníků (narozených po roce 1990) do pracovního procesu. Příznivý vývoj naděje dožití, respektive prodlužování života, rovněž postupně zvyšuje počet důchodců v DS, a tím poměr důchodců k ekonomicky aktivním občanům. zpřísnění potratového zákona a prodloužení mateřské dovolené Do zahraničí emigruje z ČR především zvýšení kvalifikovaná pracovní síla, což je zatím porodnosti jako reakce na eliminováno imigrací (i nekvalifikovaných) přijetí komplexu cizinců do ČR. Úbytek obyvatelstva je však pronatalitních opatření předpokládán u většiny evropských zemí. Nastane nové stěhování národů? 100 50 0 Věková struktura obyvatelstva ČR k r. 2006 kompenzační vzestup porodnosti po skončení 1. světové války pokles porodnosti ve 30. letech (hospodářská krize) MUŽI 100 95 90 85 80 75 70 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 ŽENY pokles porodnosti v době 1. světové války zvýšení porodnosti závěrem a po skončení 2. světové války pokles porodnosti související s legalizací UPT pokles porodnosti v 90. letech mírný nárůst porodnosti 2004-2005 0 50 100 Počet obyvatel (v tis.) 13

Demografie je problémem evropské civilizace 21. století Podíl osob let a starších k osobám 15 64 let 14

POČTY NAROZENÝCH DĚTÍ V ČR 200 tis. 100 tis. 1972 1975 prudký vzestup porodnosti baby-boom 1991-1996 prudký pokles počtu narozených dětí 1997-2001 stagnace porodnosti 2002 - mírný vzestup počtu narozených není baby-boom 1 9 4 0 1 9 4 5 1 9 5 0 1 9 5 5 1 9 6 0 1 9 6 5 1 9 7 0 1 9 7 5 1 9 8 0 1 9 8 5 1 9 9 0 1 9 9 5 2 0 0 0 2 0 0 5 1944: 230 183 1974: 194 215 1990: 130 564 2006: 105 831 I-V 2006: 43 006 I-V 2007: 46 068 15

Pojistný magický trojúhelník, který nepočítá s vícezdrojovým financováním Výše důchodového věku Vzájemný vliv tří hlavních parametrů Výše důchodové dávky Výše pojistné sazby 16

Porovnání salda státního DS z variant politických stran (r. 2005) % HDP 2 K r o k u 2005 2030 2050 2100 1 0-1 Zákl. var. KSČM ČSSD US-DEU KDU-ČSL ODS -2-3 -4-5 17

% HDP 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Podíl nově přiznaných důchodů pod hranicí chudoby z variant politických stran ve státním DS (r. 2005) K r o k u 2005 2030 2050 2100 0 Zákl. var. KSČM ČSSD US-DEU KDU-ČSL ODS 18

Postoj komunistů ke státnímu důchodovému systému Státní důchodový systém (starobních, pozůstalostních a invalidních důchodů) má být i v budoucnu státem organizovaný a řízený rozhodující nástroj, jehož účelem je finančně zabezpečit důstojné stáří občanů, kteří poctivě pracovali. Proto musí být: povinný pro všechny občany průběžně financovaný dávkově definovaný solidární příjmově i generačně regulovatelný státem garantovaný Jediným kritériem dlouhodobé stability a finanční udržitelnosti důchodového systému je jeho kladné kumulativní saldo z příspěvků (pojistné i další zdroje). 19

rela ce v % 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 Pokles podílu výše e důchodu d ke mzdě pravicí kritizovaný stupeň solidarity 0,3 0,5 0,7 0,9 1,1 1,3 1,5 1,7 1,9 2,1 2,3 2,5 2,7 2,9 k hrubé k čisté při výdělcích odpovídajících násobku průměrné mzdy 20

Pokles podílu výše e důchodu d ke mzdě pravicí kritizovaný stupeň solidarity 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 7000 8000 9000 10000 11000 12000 13000 14000 15000 16000 17000 18000 19000 20000 21000 22000 23000 24000 přiznaný důchod mzda 21

Jak vysoké penze důchodci pobírají výše důchodu v Kč do 2 999 od 3 000 do 3 999 od 4 000 do 4 999 od 5 000 do 5 999 od 6 000 do 6 999 od 7 000 do 7 999 od 8 000 do 8 999 od 9 000 do 9 999 od 10 000 do 10 999 od 11 000 do 11 999 nad 12 000 počet důchodů k 03 / 2006 9 707 8 506 19 414 66 009 232 368 428 439 526 440 416 443 153 853 72 754 33 752 počet důchodů k 03 / 2007 8 934 8 402 14 954 39 371 135 255 340 528 434 124 510 788 296 253 117 302 94 554 Poznámky: Nejvyšší státní penze v ČR je v rozmezí 58 000 až 59 000 Kč a pobírá ji jen jeden důchodce - muž. Nejvyšší ženská penze se pohybuje mezi 26 000 a 27 000 Kč. Vláda schválila valorizaci důchodů pro r. 2008 v průměru o 3,9 %, to je o 346 Kč. 22

10 návrhů parametrických úprav, které zajistí vyrovnanost státního pilíře důchodového systému až do r. 2100 1. Od r. 2006 přijmout účinná propopulační opatření a opatření k řízené migraci 2. Od r. 2006 zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti (cíl EU) 3. Od r. 2007 vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) ke zhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních či ekologických daní, z dividend aj.) 4. Od r. 2007 přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní pilíř) 5. Od r. 2012 přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti) 6. Od r. 2015 zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %) 7. Od r. 2020 se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování možno rozšířit i o ekologické daně) 8. Od r. 2030 se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě) 9. Od r. 2040 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6) 10. Od r. 2060 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6) Poznámka: Reálnost tohoto modelu propočítal výkonný tým Ing. Bezděka v r. 2005. 23

Makroekonomická kritéria varianty KSČM Rok 2005 2010 2020 2030 2040 2050 2060 2070 2080 2100 Příspěvková sazba v % 28,0 28,0 29,6 29,6 33,6 33,6 34,5 34,5 34,5 34,5 Příjmy % HDP 8,5 8,5 9,8 9,8 10,7 10,7 11,0 11,0 11,0 11,0 Výdaje % HDP 8,4 8,0 8,3 9,3 10,4 11,5 12,0 11,8 11,9 12,4 Saldo % HDP 0,2 0,5 1,5 0,4 0,3-0,7-1,1-0,8-1,0-1,4 Kumulované Saldo % HDP 0,3 2,8 15,4 27,8 31,7 34,0 28,7 24,3 19,7 0,0 Celkový náhradový Poměr v % 42,1 39,7 37,5 37,7 38,8 40,1 40,7 40,9 41,3 41,1 24

16 14 12 10 8 6 4 2 0 Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP (z 8 na 12 %) Výdaje státních (veřejných) důchodových systémů k HDP v členských státech EU (v roce 2004) 13,9 14,2 12,6 12,8 13,4 11 11,1 11,4 8,5 8,6 7,2 7,2 7,4 7,7 6,6 6,7 6,8 3,6 4 25 9,5 10 10,4 10,4 10,6 10,7 Italy Cyprus United Kingdom Estonia Latvia Lithuania Slovakia Malta Netherlands Czech Republic Spain Denmark Luxembourg Belgium Hungary Sweden Finland Slovenia Portugal Germany Greece France Austria Poland Ireland % H D P

Porovnání délky dožití s věkem odchodu do starobního důchodu Stát Naděje dožití narozených v roce 2005 Statutární věková hranice pro starobní důchody Průměrný věk při opuštění trhu práce muži ženy muži ženy muži ženy Česká rep. 72,9 79,1 63 59-63 62,3 59,1 Belgie 76,7 82,4 61,6 59,6 Řecko 76,6 81,5 60 () 62,5 61,0 Itálie 77,6 83,2 57-57- 60,7 58,8 Maďarsko 68,6 76,9 62 62 61,2 58,7 Rakousko 76,7 82,2 60 60,3 59,4 Slovensko 70,1 77,9 62 62 61,1 57,6 V. Británie 76,9 81,1 60 63,4 61,9 Německo 76,2 81,8 61,4 61,1 Irsko 77,1 81,8 63,6 64,6 Polsko 70,8 79,4 60 62 57,4 Francie 76,7 83,8 60 60 58,5 59,1 Finsko 75,5 82,3 61,8 61,7 Španělsko 77,4 83,9 62 Zdroje: Eurostatt 2005; Synnthesis report on adequate and sustainable pensions 2006; 62,8 26

Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD) 27

Jaké zájmy chce česká pravice prosadit v důchodové reformě Získat co největší podíl privátní sféry na správě veřejných financí (profit soukr. finančních korporací) Snížit náklady na pracovní sílu na zaměstnance (snížení odvodů do DS ze strany zaměstnavatelů) Zastropovat odvody do pojistných systémů zatím na necelý čtyřnásobek průměr. platu tak, aby z vyšších příjmů již nebylo na DP (NP, ZP) odváděno pojistné Zrušit nebo alespoň snížit míru solidárního přerozdělování uvnitř redukovaného systému Omezit mandatorní výdaje státu Převést zodpovědnost na každého jedince 28

Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění ze SR ČR ( ke 3. čtvrtletí daného roku ) 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2 411 000 1 920 000 1 959 000 2 615 000 4 037 000 3 124 000 2 745 000 3 572 000 2 882 000 1 730 000 1 940 000 786000 1 600 1 720 2 281 2 607 2 860 3 505 1 103 1 615 1 887 2 514 2 693 3 207 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet účastníků v tisícich Zaplaceno ze státního rozpočtu na státní příspěvky v tisících Kč Od roku 1995 do roku 2006 vyplatil stát na státních příspěvcích celkem přes 29,7 mld. Kč 29

Děkuji za pozornost Situace je vážná, neboť jsme na křižovatce rozhodnutí o zásadních změnách či o udržení státního, solidárního, kolektivního důchodového systému. Musíme být aktivní a vysvětlovat rizika. 30