Liberecký kraj. Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Liberecký kraj Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje říjen 2002

OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. SWOT ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY... 2 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 4 3.1 HLAVNÍ CÍL STRATEGIE ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY... 4 3.2 DÍLČÍ CÍLE... 4 4. OPATŘENÍ K REALIZACI STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 4 5. NÁVRH MOŽNÝCH OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLE... 6 6. POSTUP A ZAJIŠTĚNÍ REALIZACE... 9 7. FINANČNÍ ZDROJE... 9 SEZNAM PRAMENŮ... 10 MAPA DOPRAVNÍ SÍTĚ LIBERECKÉHO KRAJE 1

1. ÚVOD Dokument Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje vychází ze struktury Strategie rozvoje Libereckého kraje, tento dokument rozvíjí a obohacuje ho o některé možné realizační projekty k dosažení stanoveného cíle. Navazuje na Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury v návaznosti na Strategii rozvoje Libereckého kraje, které schválilo zastupitelstvo kraje dne 19.3.2002 usnesením č. 30/02/ZK, a na Analýzu stavu dopravy na území Libereckého kraje, kterou vzalo zastupitelstvo kraje na vědomí dne 18.6.2002 usnesením č. 93/02/ZK. Předkládaný dokument obsahuje SWOT analýzu, strategické cíle a opatření k jejich realizaci a některé možné realizační projekty. 2. SWOT ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY /převzata z Analýzy stavu dopravy na území Libereckého kraje, kterou vzalo zastupitelstvo kraje na vědomí dne 18.6.2002 usnesením č. 93/02/ZK/ SILNIČNÍ DOPRAVA SILNÉ STRÁNKY Výhodná geografická poloha Libereckého kraje, přirozené vazby na SRN a Polsko Relativně hustá síť silnic Výhodné silniční spojení s Prahou V posledních dvou letech růst počtu osob přepravených veřejnou autobusovou dopravou Hustá síť autobusových linek PŘÍLEŽITOSTI Dobudování a modernizace hlavních silničních tahů, především R 35, I/9, I/10, I/13, I/14 Napojení regionu na dálniční systém EU (vazby na Polsko a SRN) SLABÉ STRÁNKY Přetíženost úseků hlavní silniční sítě Omezení přístupnosti fyzicko geografickými bariérami Špatná přístupnost k hranicím státu, absence obchvatů měst a obcí Nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací, zejména místních komunikací a silnic II. a III. třídy Nedostatek finančních prostředků na kvalitní vybavení KSS LK Nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě Nedostatečná dopravní obslužnost částí území veřejnou hromadnou dopravou Neexistence integrovaného dopravního systému Nárůst individuální dopravy Chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy Velké množství úrovňových železničních přejezdů Velký počet dopravních nehod na silniční síti OHROŽENÍ Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury Nekoordinovanost rozvojových programů 2

Postupné odstraňování úrovňového křížení železnice a silnic Možnost čerpání prostředků z fondů EU na rozvoj dopravní infrastruktury Zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech Budování integrovaných dopravních systémů v hlavních aglomeracích, koordinace systému dopravní obslužnosti Zlepšení systémů prevence a represe v oblasti bezpečnosti silničního provozu Zavedení dopravně bezpečnostního auditu pozemních komunikací při výstavbě a opravách Odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť Zhoršování dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských oblastech Útlum veřejné dopravy, zvyšování koncentrace individuální dopravy ve velkých městech KOLEJOVÁ DOPRAVA SILNÉ STRÁNKY Stabilizovaná hustá síť železničních tratí, která propojuje sídlo kraje Liberec s významnými městy v kraji, síťový charakter infrastruktury Spolehlivý nejbezpečnější dopravní systém zajišťující dopravní obslužnost podle schváleného jízdního řádu se zanedbatelnými vlivy počasí Nejmenší negativní vliv na životní prostředí Velká přepravní kapacita osob i nákladů, nejvhodnější pro přepravu nebezpečných, rozměrných a těžkých nákladů PŘÍLEŽITOSTI Realizací projektu Regiotram Nisa zlepšit komfort cestujících, zrychlit dopravu, propojením s tramvajovými tratěmi zajistit dopravní obslužnost okolí s centry měst bez přestupu Propojení tří zemí SRN, Polsko a ČR zprovozněním a modernizováním stávajících tratí Odstranění kamiónové dopravy z rekreačních oblastí Jizerských hor jejich převozem po železnici v úseku Turnov - Černousy - Polsko Podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných přepravních vozů a vlaků Znovuotevření přechodu pro nákladní dopravu v Hrádku n.n. do SRN a zrušení omezení přepravy nákladů v Zawidówě do Polska Otevření přechodu pro osobní dopravu v Harrachově do Szklarske Poreby SLABÉ STRÁNKY Zanedbaná údržba tratí, budov, mostů, tunelů, propustků, zastaralé a chybějící zabezpečovací a sdělovací zařízení Zastaralý a pomalý vozový park, nízká rychlost a kultura cestování Chybí kvalitní rychlé napojení na páteřní koridorovou síť Velké množství úrovňových přejezdů a obsluhujících zaměstnanců Neelektrizované tratě OHROŽENÍ Další zvyšování tarifů přepravy za poskytnuté služby Změna poskytovatele příspěvku na dopravní obslužnost Neuhrazení prokazatelné ztráty z osobní dopravy ve veřejném zájmu objednatelem Další zanedbávání údržby a prostých reprodukcí zařízení Hospodářská recese v EU a následně v ČR 3

LETECKÁ DOPRAVA SILNÉ STRÁNKY Stávající letiště v Liberci je využitelné pro potřeby Libereckého kraje Letiště Praha Ruzyně bude stále více zaplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou časem vytlačena na okolní letiště. PŘÍLEŽITOSTI Možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU SLABÉ STRÁNKY Postupně bude letecký provoz sílit tak, že města s počtem obyvatel nad 100 tisíc budou potřebovat vlastní letiště. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha - Ruzyně. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha Ruzyně je více než 2 hodiny, do Mnichova Hradiště jen 20 minut a na liberecké letiště řádově minuty. OHROŽENÍ Zánik letecké dopravy na území Libereckého kraje 3. STRATEGICKÉ CÍLE 3.1 HLAVNÍ CÍL STRATEGIE ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Kvalitní dopravní infrastruktura, optimalizovaná obslužnost území s ohledem na principy trvale udržitelného rozvoje, zajištěné vnější spojení kraje. 3.2 DÍLČÍ CÍLE Napojení Libereckého kraje na republikovou a evropskou dopravní síť, zkvalitnění stávající dopravní infrastruktury jako prostředku rozvoje dalších oblastí společenského života, především ekonomického rozvoje, cestovního ruchu, zemědělství a venkova, se zřetelem na ochranu životního prostředí a sociální potřeby společnosti, zejména bezpečnosti a plynulosti provozu, maximální možné vyrovnání rozdílů v úrovni dopravní infrastruktury mezi oblastmi v kraji a optimalizování dopravní obslužnosti území veřejnou dopravou. 4. OPATŘENÍ K REALIZACI STRATEGICKÝCH CÍLŮ Specifikace cíle 1. Doprava silniční Je zlepšeno silniční propojení uvnitř regionu včetně napojení na evropskou dálniční síť. Je provedena rekonstrukce, modernizace a zajištěna kvalitní údržba komunikací všech kategorií. Je rozvinuta bezmotorová doprava. Je zkvalitněna dopravní obslužnost území veřejnou autobusovou dopravou. Je dostatečně řešeno parkování ve městech a centrech cestovního ruchu. 2. Doprava drážní Jsou zlepšeny technické a provozní vlastnosti železničních tratí, včetně železničního napojení na mezinárodní koridory. Jsou zlepšeny technické a provozní vlastnosti tramvajových tratí v regionech kraje. Je zkvalitněna dopravní obslužnost území veřejnou dopravou. 4

3. Doprava letecká Je zajištěno letecké spojení ve vnitrostátním i mezinárodním provozu Ověření dosažení cíle 1. Doprava silniční - přesun dopravní zátěže na nové úseky pozemních komunikací, převedení tranzitní dopravy mimo obytná území (%) - maximální možné vyrovnání rozdílů v úrovni dopravní infrastruktury mezi oblastmi v kraji - provedení rekonstrukce, modernizace a zajištění kvalitní údržby pozemních komunikací všech kategorií - zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, snížení nehodovosti - snížení hluku od dopravy - zkvalitnění dopravní obslužnosti území veřejnou dopravou v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje - zvýšení počtu cestujících ve veřejné hromadné dopravě oproti individuální automobilové dopravě - zkrácení jízdních dob a úspora paliv ve veřejné autobusové dopravě - zlepšení v užívání pozemních komunikací osobami s omezenou schopností pohybu a orientace - vytvoření krajské sítě stezek pro bezmotorovou dopravu s napojením na sousední kraje a sousední státy, odstranění kolizních křížení s motorovou dopravou při rekonstrukcích silniční sítě, zvýšení prostupnosti stezek v sídlech s ohledem na bezpečnost jejich uživatelů, zejména mládeže a seniorů - zpřístupnění ploch pro podnikatelské aktivity a bydlení v obcích - nárůst kvalitně vybavených parkovacích kapacit ve městech a v centrech cestovního ruchu (počet, standard vybavení) Ověření dosažení cíle 2. Doprava drážní - zlepšení technických a provozních parametrů železničních a tramvajových tratí, zvýšení traťových rychlostí a propustnosti železničních a tramvajových tratí - zkvalitnění dopravní obslužnosti území veřejnou kolejovou dopravou, zvýšení podílu kolejové dopravy na celém přepravním výkonu ve veřejné hromadné dopravě v rámci LK (%) - zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu - zkrácení jízdních dob a úspora paliv - zpřístupnění ploch pro podnikatelské aktivity a bydlení v obcích Ověření dosažení cíle 3. Doprava letecká - rekonstrukce vzletových a přistávacích drah a technického zázemí letišť, vybudování řízení letového provozu pro vnitrostátní i mezinárodní letecký provoz a zajištění odpovídajícího statutu letiště 5

5. NÁVRH MOŽNÝCH OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLE /Pokud není v následující tabulce uvedeno jinak, je cílovým termínem rok 2020. Cílové termíny do roku 2004 platí ještě pro toto volební období/. 1. Doprava silniční souvislá údržba a opravy vozovek silnic II. a III. třídy s využitím výsledků prohlídek a doporučení systému hospodaření s vozovkou v souladu s obecně platnými technickými předpisy, technickými podmínkami na komunikace a platnými technickými normami ČSN K: 2013 přijetí nové kategorizace sítě krajských silnic II. a III. třídy a cyklostezek jako účelových komunikací krajského významu, podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů T: 2004, K: 2003 přijetí finančního plánu dlouhodobého financování krajské sítě silničních komunikací T: 2003 výstavba a modernizace sítě silnic I. třídy včetně obchvatů měst a silničních tahů k hraničním přechodům, napojení na evropskou dálniční síť iniciace a podpora jednání s partnery v Polské republice a ve Spolkové republice Německo o možnostech silničního spojení modernizace úseků místních komunikací zpracování návrhů na promítnutí záměrů a akčních plánů rozvoje silniční dopravy v Libereckém kraji do příslušných územních plánů v návaznosti na koncepci veřejné hromadné dopravy T: 2004 řešení staré hlukové zátěže ze silniční dopravy podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů T: 2010, K: 2006 opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení nehodovosti odstraňováním provozních závad v kritických místech pozemních komunikací opatření ke zvýšení dostupnosti území pro handicapované skupiny obyvatel výstavba a modernizace silnic II. třídy včetně obchvatů měst a modernizace úseků silnic III. třídy, modernizace silničních tahů k hraničním přechodům 6

vytvoření krajské sítě stezek pro bezmotorovou dopravu (stezky pro pěší, cyklisty, bruslaře a podobně) oddělených od motorové dopravy a její napojení na sousední kraje a sousední státy výstavba parkovacích kapacit ve městech výstavba a modernizace pozemních komunikací pro obsluhu území včetně rozvojových ploch obnova vozového parku 2. Doprava drážní zpracování návrhů na promítnutí záměrů a akčních plánů rozvoje drážní dopravy v Libereckém kraji do příslušných územních plánů v návaznosti na koncepci veřejné hromadné dopravy T: 2004 odstranění provozních závad a kritických míst a úseků železniční sítě výstavba a modernizace dopravních cest, modernizace železničního spojení uvnitř kraje a spojení kraje s ostatními regiony řešení staré hlukové zátěže z drážní dopravy podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů T: 2010, K: 2006 iniciace jednání s partnery v Polské republice a ve Spolkové republice Německo o možnostech železničního spojení, podpora obnovení, příp. zavedení mezinárodního železničního spojení na základě prověření jednotlivých záměrů, koordinace jízdních řádů příhraničních tratí zahrnutí úseků železničních a tramvajových tratí do integrovaných dopravních systémů, související rekonstrukce drah (například projekt REGIOTRAM NISA) obnova vozového parku modernizace a rozvoj lanových drah 7

3. Vazby silniční a drážní dopravy přijetí finančního plánu dlouhodobého financování dopravní obslužnosti kraje T: 2003 vypracování koncepce veřejné hromadné dopravy v Libereckém kraji na principech trvale udržitelného rozvoje, stanovení priorit řešení T: 2004 koordinace jízdních řádů železniční a autobusové linkové dopravy T: průběžně, K: 2003 zavedení integrovaných dopravních systémů o o o o o o přípravná fáze - posouzení možností propojení více druhů osobní hromadné dopravy (MHD, autobusy, železniční doprava) v oblastech s vysokou hustotou osídlení s cílem zlepšení obslužnosti území a kvality dopravy, zpracování návrhu integrovaného dopravního systému pro vybrané aglomerace a jeho projednání s dopravci institucionální zabezpečení, organizační, provozní, technické a finanční zajištění integrovaného dopravního systému zavedení integrovaného dopravního systému v jednotlivých aglomeracích zavádění taktové dopravy instalace moderních informačních a odbavovacích systémů pro cestující T: 2007, K: 2004 modernizace přestupních terminálů (např. Liberec propojení autobusového nádraží, vlakového nádraží a dráhy REGIOTRAM NISA s dostavbou odbavovacích zařízení) T: 2020, 4. Doprava letecká znovuzprovoznění stávajících letišť se zajištěním leteckého spojení ve vnitrostátním i mezinárodním provozu T: 2020, 8

6. POSTUP A ZAJIŠTĚNÍ REALIZACE Základem pro realizaci dílčích cílů rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje musí být vynakládání finančních prostředků na uplatňování udržitelného rozvoje dopravy, výstavbu, rekonstrukce a modernizace, souvislou údržbu a opravy dopravní infrastruktury z vnitrostátních rozpočtů. Významný zlom v přílivu finančních prostředků je očekáván v souvislosti s evropskou politikou hospodářské a sociální soudržnosti vůči České republice v rámci Cíle 1 (zaostávající regiony). Předpokládá se, že v prvních třech letech po vstupu České republiky do Evropské unie (EU) budou moci Liberecký kraj, obce Libereckého kraje, státní organizace a podniky ze soukromého sektoru spolufinancovat rozvoj dopravní infrastruktury z prostředků ze strukturálních fondů EU, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), a z Fondu soudržnosti. Z Fondu soudržnosti mají být spolufinancovány projekty s náklady, které v zásadě nejsou nižší než 10 mil. EUR. Před začleněním ČR do struktur EU se politika přibližování realizuje prostřednictvím programů PHARE, ISPA a SAPARD. 7. FINANČNÍ ZDROJE Předpokládanými finančními zdroji na realizaci strategických cílů a opatření jsou: Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) základní zdroj finančních prostředků pro výstavbu, opravy a údržbu dopravní infrastruktury v ČR. Vzhledem k významnému podílu příspěvku z Fondu národního majetku (FNM) na jeho příjmech, je nejasné, jak budou tyto realizovány po zrušení FNM (předpoklad v roce 2005). Lze očekávat nezbytnou legislativní změnu v rozdělení předmětných daňových výnosů. Rovněž je možné omezení financování ze SFDI pouze na výstavbu a převedení prostředků na opravy a údržbu silniční sítě do daňových příjmů krajů. Úvěry kraje od Evropské investiční banky (EIB) a dalších peněžních ústavů EIB poskytuje zatím nesporně nejvýhodnější podmínky výstavby dopravních staveb. Jedná se vlastně o určitou formu evropské pomoci při rozvoji ČR. Svůj vztah k této instituci si však nově vzniklé kraje teprve musí najít. Samostatným prvkem je přímé úvěrování kraje ze strany komerčních peněžních institucí. Ve vztahu k územním samosprávným celkům uplatňují tyto instituce obvykle zvýhodněné formy úvěrů. Citlivým prvkem je volba vhodného časového okamžiku pro uzavření úvěrové smlouvy s garantovanou úrokovou sazbou. Fondy Evropské unie Zde je nutné rozlišit situaci před vstupem do Evropské unie (EU) a po vstupu. S ohledem na reálný předpoklad brzkého vstupu ČR do EU lze úvahy o předvstupních fondech při strategickém pohledu pominout (ne však pustit ze zřetele i vzhledem k podobnosti mezi ISPA a Kohezním fondem). Je však třeba mít na zřeteli nezbytnou reformu EU po vstupu nových zemí, která se parně dotkne i kritérií poskytování finančních prostředků méně rozvinutým zemím a regionům. Evropský fond regionálního rozvoje, a především Fond soudržnosti (též Kohezní fond), mohou být po vstupu ČR do EU mimořádně důležitým zdrojem pro financování výstavby a modernizace dopravní infrastruktury. Aplikace projektů typu METP Specializované dlouhodobé projekty na bázi soukromého kapitálu, jejichž podstatou je svěření určitých úseků komunikací nebo ucelených oblastí do péče investora zhotovitelské firmy, která zajistí dohodnutý 9

rozsah základní výstavby a(nebo) modernizace a po stanovenou dobu zajišťuje i údržbu tak, aby na konci období převzal vlastník komunikace v optimálním stavu. Splácení je pak rovnoměrně rozloženo do období 5 až 15 let. Výhodou oproti klasickému úvěrování je přesun technických a inženýrských činností na zhotovitele a při výběru partnera s vysokou bonitou pro finanční ústavy lze získat i srovnatelné nebo dokonce výhodnější úrokové podmínky. Rozpočet České republiky Ačkoliv je pro financování dopravní infrastruktury zřízen SFDI, nelze pominout ani přímo státní rozpočet. Případné budoucí legislativní změny mohou přinést opětné zvýšení jeho role v této oblasti. Rozpočet kraje Použití vlastních prostředků kraje lze předpokládat prakticky výhradně ve vztahu k těm prvkům dopravní infrastruktury, které jsou a nebo budou ve vlastnictví kraje (v současnosti silnice II. a III. třídy, v budoucnu možná i silnice I. třídy bez mezinárodního označení E ). Hlavní role rozpočtu kraje by měla být soustředěna především na tvorbu prostředků pro spoluúčast při samostatných projektech, případně na zajištění zdrojů pro realizaci splátek vnějších zdrojů. Přímé financování konkrétní výstavby a modernizace bude jistě také žádoucí, avšak pouze jako doplňková forma. Rozpočty obcí Místní komunikace, které jsou ve vlastnictví obcí, tvoří též významnou součást dopravní infrastruktury a jejich modernizace i výstavba přímo navazuje na silniční síť. V případě průjezdních úseků silnic je spoluúčast finančních prostředků z rozpočtu obcí významným prvkem, který zvyšuje šance daného projektu i na další finanční zdroje. Role především městských rozpočtů pak nemusí zůstat omezena pouze v oblasti pozemních komunikací. Příkladem může být Statutární město Liberec s tramvajovou tratí nebo letištěm. Investice a příspěvky dalších subjektů (České dráhy, soukromé firmy) V oblasti železničních tratí zůstane rozhodujícím faktorem přístup státu prostřednictvím Českých drah. Při zachování stávajícího systému by se ovšem jednalo zprostředkovaně opět o prostředky ze SFDI. Rozvoj podnikatelských aktivit v kraji může být nejen impulsem pro projekty výstavby a modernizace dopravní infrastruktury, ale i zdrojem jejich spolufinancování. Závěr Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje respektuje sektorovou strategii rozvoje dopravní infrastruktury ve vlastnictví České republiky a podporuje záměry na zajištění lepšího napojení Libereckého kraje na multimodální (vícedruhové) panevropské dopravní koridory. Hlavní smysl Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje spočívá ve společném určení závazků směřujících k obnovení funkčnosti dopravní infrastruktury uvnitř kraje v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Hlavní úsilí Libereckého kraje ve střednědobém časovém horizontu je v oblasti dopravy nutné především věnovat řešení hrozivé a dále neudržitelné zanedbanosti silničního majetku ve vlastnictví Libereckého kraje a zajištění uspokojivého rozsahu veřejné dopravy. 10

S E Z N A M P R A M E N Ů Dopravní politika ČR schválená usnesením vlády ČR č. 413 ze dne 17.6.1998 Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 (usnesení vlády č. 741 ze dne 21.7.1999) Střednědobá strategie sektoru dopravy (MDS ČR, leden 2000) Rozhodovací proces pro trvale udržitelný rozvoj dopravy (ČVUT Praha pro Dopravní fórum hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a Parlamentu ČR, 2000) Harmonogram a finanční zajištění realizace rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 (usnesení vlády č. 145 ze dne 14.2.2001) Sektorový operační program (MDS ČR a Centrum dopravního výzkumu Brno, červen 2002) Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji na rok 2002 s výhledem do roku 2011 (PavEx Consulting, s.r.o., 2002) Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (Krajský úřad Libereckého kraje Odbor dopravy, květen 2002) P Ř Í L O H A Mapa dopravní sítě Libereckého kraje 11