POSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH POSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICTVÍ

PØEDSTAVENÍ PROJEKTU POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH Dovolujeme si Vám tímto pøedložit manuál, který byl vytvoøen v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, OPLZZ/1.01/02.00013, jehož realizátorem je Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR. Projekt Bipartitní dialog je zamìøen na posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR se na nìm také podílí. Cílem projektu je: zvýšit adaptabilitu zamìstnancù a konkurenceschopnost podnikù na základì rozvoje odvìtvového sociálního (bipartitního) dialogu. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potøeby jednotlivých hospodáøských odvìtví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerù. BIPARTITNÍ PLATFORMA STAVEBNICTVÍ I. Tento manuál vytvoøila v rámci projektu Bipartitní platforma Stavebnictví I. Sociálními partnery Bipartitní platformy Stavebnictví I. jsou: na stranì zamìstnavatelù: SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ V ÈR (SPS v ÈR) na stranì zamìstnancù: ODBOROVÝ SVAZ STAVBA ÈR (OS STAVBA ÈR) V manuálu bychom Vás chtìli seznámit s výsledky sociálního dialogu v odvìtví stavebnictví a s postoji sociálních partnerù ke stavu a øešení situace k danému tématu. REALIZAÈNÍ TÝM BIPARTITNÍ PLATFORMY STAVEBNICTVÍ I., který se podílel na øešení tématu a to v období od èervna 2010 do èervna 2012: Václavské náměstí 21 113 60 Praha 1 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR tel.: 222 324 985 fax: 224 109 374 Projekt: POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVĚTVÍCH Cíl: Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potřeby jednotlivých hospodářských odvětví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerů. Metoda: Workshopy a konference, na kterých budou prezentovány a konfrontovány výsledky dopadových studií. Informace budou dostupné účastníkům projektu i odborné veřejnosti (brožury, sborníky, publikace, webové prostředí). Bipartitní platformy: Doprava Kultura Obchod Podpůrný modul Sociální služby Stavebnictví I Stavebnictví II Školství Textil, oděv Těžební průmysl Zemědělství Zdravotnictví Partner projektu: Českomoravská konfederace odborových svazů Jana Chobotská zástupce hlavního manažera projektu SPS V ÈR: JUDr. Pavel Novák Ing. Bohuslav Štancl, MBA Ing. Jiøí Skála Bc. Tomáš Majtner, BBA, DiS. OS STAVBA ÈR: JUDr. Lubomír Dlouhý Ing. Pavel Zítko Josef Vach www.kzps.cz kzps@kzps.cz strana 3

ÚVOD Kolektivní vyjednávání mezi sociálními partnery má ve vztazích mezi Svazem podnikatelù ve stavebnictví v ÈR a Odborovým svazem ÈR Stavba dlouholetou tradici. Základní rámec byl dán již v roce 1991 zákonem 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. I když v èele obou partnerù se v prùbìhu doby mìnili jejich vedoucí pøedstavitelé, vždy byla jednání korektní a jejich nesporným cílem bylo nalézt optimální shodu. Postavení našeho Svazu jako obèanského sdružení v tìchto vztazích bylo posíleno novelou zákona 83/1990 Sb., o sdružování obèanù, kdy náš Svaz byl zaøazen mezi zamìstnavatelské svazy s právem kolektivního vyjednávání. Postupnì se vyvíjela i otázka rozšiøování závaznosti Kolektivních smluv vyššího stupnì na další subjekty v oboru bez ohledu na jejich èlenství v našem Svazu. I když tato praxe byla nìkdy pøedmìtem kritiky firem považujících za nepøípustné, aby právní závazky ze smluv byly rozšiøovány i na subjekty, které jsou v daném procesu nezúèastnìné. Z pøísnì formálního hlediska s tímto názorem souhlasit lze. Primární je však otázka úèelu kolektivního vyjednávání na úrov ni sociálních partnerù. Jednoznaènì podporujeme názor, že pøes právní výhrady k systému kolektivního vyjednávání nastavuje uzavøená Kolektivní smlouva vyššího stupnì srovnatelné podmínky v rozhodujících oblastech pracovnìprávních vztahù v rámci celého odvìtví stavebnictví a navazujících oborù. K podpoøe spoleèného postupu pøi kolektivním vyjednávání v rámci odvìtví stavebnictví slouží i výstupy Bipartitního dialogu. Za Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR prezident Ing. Václav Matyáš Kolektivní vyjednávání mezi Odborovým svazem Stavba ÈR a Svazem podnikatelù ve stavebnictví v ÈR považujeme za nejvýznamnìjší formu sociálního dialogu. Velmi si vážíme skuteènosti, že i pøes rozdílné názory na rùzné problémy v oblasti pracovnìprávních vztahù mezi zamìstnanci a zamìstnavateli, což je pøirozené a vyplývá to z odlišného postavení obou sociálních partnerù, je oboustrannì zachováván korektní a vìcný pøístup s cílem nalézt pøijatelné kompromisní øešení. Pozitivním faktem je, že se daøí uzavírat nepøetržitì po dobu 20ti let od r. 1992 Kolektivní smlouvu vyššího stupnì, což se podaøilo v málokterém odvìtví v Èeské republice. Svìdèí to mimo jiné o stabilitì vztahù mezi obìma sociálními partnery. Kolektivní smlouva vyššího stupnì pøedstavuje základní smluvní dokument k zajištìní srovnatelných podmínek v oblasti pracovnìprávních vztahù v rámci celého odvìtví stavebnictví, zvláštì za situace stále se mìnící pracovnìprávní legislativy. Jsme toho názoru, že tato smlouva by nemìla být pouhou vzorovou podnikovou kolektivní smlouvou, nýbrž svým pojetím a obsahem má být plnohodnotným smluvním dokumentem a zajišśovat solidní pracovnìprávní standardy našeho odvìtví. Jen taková kolektivní smlouva mùže mít podstatný význam pro pracovnìprávní vztahy v odvìtví. Rozšiøování Kolektivní smlouvy vyššího stupnì má proto z tohoto dùvodu velký význam. Za Odborový svaz Stavba Èeské republiky pøedseda Stanislav Antoniv strana 4

TÉMA: POSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ, ROZŠIØOVÁNÍ ZÁVAZNOSTI KSVS A JEJÍ DODRŽOVÁNÍ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Jedná se o problematiku aplikace pøíslušných ustanovení zákoníku práce zákona è. 262/2006 Sb., ve znìní pozdìjších zmìn a zákona o kolektivním vyjednávání zákon è. 2/1991 Sb., ve znìní pozdìjších zmìn. Oba sociální partneøi v odvìtví stavebnictví jsou si vìdomi nezbytnosti vedení sociálního dialogu s cílem zachovat i v souèasných velmi tìžkých podmínkách odvìtví sociální smír. V souèasné dobì je uzavøena Kolektivní smlouva vyššího stupnì na období od 1. 4. 2011 do 31. 3. 2013 s výjimkou èásti F. Mzdy, náhrady mzdy, ostatní náhrady a odmìòování, která je sjednána na období 1 roku, tj. do 31. 3. 2012. V rozsahu této èásti KSVS byl uzavøen dne 7. 3. 2012 Dodatek è. 1 KSVS, kterým byly sjednány minimální mzdové tarify a prodloužena úèinnost ostatní èásti F, to vše do 31. 3. 2013. Souèasnì byl podepsán i návrh na rozšíøení závaznosti Dodatku è. 1 na celé odvìtví stavebnictví. Velice pozitivním faktem je, že tradiènì využívají oba sociální partneøi zákonné možnosti a vždy po uzavøení KSVS a jejich dodatkù podepisují též návrh adresovaný MPSV o rozšíøení závaznosti podepsaného smluvního dokumentu. Smyslem a cílem rozšiøování KSVS je nastavení srovnatelných podmínek pro zamìstnance v celém odvìtví stavebnictví z hlediska pracovnìprávních standardù. V praxi je potom podstatné, jakým zpùsobem a v jakém rozsahu jsou skuteènì vytvoøené právní podmínky realizovány, zatím chybí odpovídající výraznìjší zpìtná vazba od tìch subjektù, na které je KSVS rozšiøována. Jedná se zejména o menší stavební firmy, které nejsou èleny SPS, a firmy, kde nepùsobí odborová organizace. V souèasné dobì nejsou vyvinuty efektivní informaèní nástroje pro monitoring situace v uvedeném okruhu subjektù s možností následného postupu v pøípadì porušování ustanovení KSVS. Spoleèným koordinovaným postupem sociálních partnerù by mìla být vytvoøena informaèní platforma pro dotèené subjekty, na základì které bude možné tento stav zmìnit. Je skuteèností, že na úroveò a prùbìh sociálního dialogu, jehož nejvýraznìjším projevem je proces kolektivního vyjednávání a zcela konkrétním výsledkem je uzavøení Kolektivní smlouvy vyššího stupnì vèetnì pøípadných dodatkù, má objektivní vliv ekonomická situace a existující právní prostøedí. V souèasném období se odvìtví stavebnictví propadá do stále hlubší krize, která reflektuje obecnou hospodáøskou krizi, jež je výsledkem umìle mezinárodnì vytvoøené krize finanèní. Situace je o to problematiètìjší, že vláda ÈR nemá jakoukoliv prorùstovou hospodáøskou politiku a její politika škrtù vede evidentnì pouze k dalšímu zhoršení celkové situ ace. V této souvislosti je tøeba zdùraznit spoleèný postup obou sociálních partnerù smìrem k pøíslušným orgánùm státní moci (Parlament, Vláda ÈR) ve snaze pøimìt souèasnou vládní koalici ke zmìnì jejího postoje dosavadního výrazného omezení finanèních prostøedkù v oblasti zadávání veøejných zakázek, zejména v oblasti dopravní infrastruktury a bydlení. Dosud zcela zbyteènì je prezentována vùèi pøíslušným orgánùm obìma sociálními partnery známá skuteènost o multiplikaèním efektu tohoto, do nedávné doby jednoho z mála fungujících odvìtví èeské ekonomiky, vláda na konkrétní návrhy a argumenty nereaguje a pokraèuje ve svých úsporných tzv. reformních opatøeních. Toto všechno v širším mìøítku spolu bezprostøednì souvisí a ovlivòuje kolektivní vyjednávání KSVS i podnikových kolektivních smluv v odvìtví. strana 5

ROZŠIØOVÁNÍ KSVS Tento institut je v praxi v ÈR využíván velmi málo. Na základì aktuálního šetøení lze konstatovat, že v posledních pìti letech se poèet rozšíøených KSVS (èi dodatkù) pohyboval v rozmezí 4 až 6 (viz pøiložená tabulka a graf). ROZŠIØOVÁNÍ ZÁVAZNOSTI KSVS (poèet/rok) 2007 2008 2009 2010 2011 KSVS celkem 5 5 4 6 6 ÈMKOS 4 3 4 4 4 Ostatní 1 2 0 2 2 6 ROZŠIØOVÁNÍ ZÁVAZNOSTI KSVS V ÈR (Kè/osoba/rok) 5 4 1 2 0 2 2 3 2 1 4 3 4 4 4 0 2007 2008 2009 2010 2011 Rozšíøené KSVS v rámci ÈMKOS Rozšíøení mimo ÈMKOS Zdroj: MPSV, ÈMKOS strana 6

I pokud se zamìøíme pouze na poèet každoroènì sjednávaných kolektivních smluv vyššího stupnì, musíme konstatovat, že v rámci ÈR byly v posledních pìti letech tyto smlouvy sjednávány v poètu 22 24 (viz tabulka a graf). Tento poèet je uveden bez rozdílu tzv. odborové pøíslušnosti, kdy jak je obecnì známo, vìtšina odborových svazù je sdružena pod hlavièkou Èeskomoravské konfederace odborových svazù (zde se jedná o nejvìtší odborovou centrálu v zemi) a nìkteré odborové svazy jsou pak sdruženy v menších asociacích èi sdruženích a nìkteré jsou výsadnì samostatné. V rámci daného studia problematiky lze pak vysledovat i tu skuteènost, že svazy v rámci ÈMKOS jsou v oblasti jak uzavírání, tak i rozšiøování závaznosti KSVS nejpilnìjší. V zásadì lze velmi snadno vyjmenovat odvìtví, kde k rozšiøování KSVS dochází pravidelnì. Jedná se kromì stavebnictví o odvìtví textilu, døevaøského prùmyslu, dopravy, skláøství a zemìdìlství. KOLEKTIVNÍ SMLOUVY VYŠŠÍHO STUPNÌ V ÈR (poèet/rok) 2007 2008 2009 2010 2011 KSVS celkem 24 24 24 22 22 ÈMKOS 19 18 18 18 18 Ostatní 5 6 6 4 4 30 25 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY VYŠŠÍHO STUPNÌ (poèet KSVS v ÈR) 20 15 5 6 6 4 4 10 19 18 18 18 18 5 0 2007 2008 2009 2010 2011 KSVS v rámci ÈMKOS KSVS ostatní Zdroj: MPSV, ÈMKOS strana 7

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH: FAKTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMÙ (TÉMAT) NEZPOCHYBNITELNÝMI DATY: Dopadová studie / 3 odborné posudky Pozn.: Všechny tøi odborné posudky najdete v pøíloze tohoto manuálu. Pro vytvoøení a získání objektivních dat/faktù byly v rámci tohoto tématu v období od 12/2010 do 12/2011 zpracovány 3 odborné posudky (dopadové studie), které mapovaly dané téma s odstupem èasu a porovnávaly i problematiku v souvislosti s realizovanými workshopy projektu. Cílem dopadové studie / 3 odborných posudkù nebyla analýza obecného problému, nýbrž analýza dopadu (potøebnosti) odvìtví stavebnictví. Zadání Dopadové studie / 3 odborných posudkù: analýza nastavení srovnatelných podmínek pro zamìstnance v celém odvìtví, zpìtná vazbu o dodržování KSVS v praxi, dùvody neúspìšnosti dosud vykonaných pokusù a jejich pøíèin, popis praxe jiných zemí EU, návrhy alternativních øešení problému. Tyto 3 odborné posudky (dopadové studie) sloužily jako odrazový mùstek pro další jednání dialog. Na workshopech byly odborné posudky prezentovány a konfrontovány, což ústilo v hledání øešení problémù odvìtví stavebnictví na dané téma, které by vyhovovalo jak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnavatelù tak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnancù. strana 8

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH: WORKSHOPY / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù V rámci realizace projektu se v období bøezen 2011 až bøezen 2012 konalo na dané téma 7 samostatných workshopù expertního týmu Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR a 7 samostatných workshopù expertního týmu OS Stavba ÈR a to v rùzných krajích ÈR. Dále pak bylo realizováno 10 Spoleèných workshopù expertních týmù Bipartitní platforma Stavebnictví I. Tyto Spoleèné workshopy byly poøádány pouze v Praze a to vzhledem k nejlepší dostupnosti mimopražských úèastníkù. Na samostatných workshopech obou sociálních partnerù se projednávaly názory strany zamìstnavatelù a zvlášś strany zamìstnancù. Na spoleèných workshopech se pak hledaly další možná øešení kolektivního vyjednávání, které by vyhovovalo obìma stranám. Oba sociální partneøi, zamìstnavatelé i odbory, konstatovali v rámci probíhajících workshopù objektivní problémy v odvìtví v dùsledku probíhající hospodáøské krize, naprostou absenci vládní hospodáøské politiky a evidentní dùsledky výrazného propadu odvìtví na zamìstnanost. Zejména OS Stavba ÈR zdùrazòuje nezbytnost zachování zamìstnanosti kmenových zamìstnancù. Na workshopech bylo v diskusích zdùraznìno, že nejlepším prostøedkem udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti odvìtví je zachování resp. rozvíjení sociálního dialogu na obou úrovních odvìtvové i podnikové a zachování sociálního smíru. V rámci workshopù padaly zejména následující závìry: pozitivní vliv rozšiøování KSVS zlepšující se povìdomí o KSVS, zejména tam, kde pùsobí odborové organizace dobrá informovanost jak ze strany odborù, tak i ze strany SPS V ÈR øadoví zamìstnanci slabé povìdomí o KSVS žádný konkrétní pøípad porušování KSVS (zdokladovaný) vyjednávání dodatku è. 1 KSVS pøíèiny nedohody co uèinit v budoucnu pro dohodu v rámci kolektivního vyjednávání (bez pomoci zprostøedkovatele). strana 9

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH: ZAHRANIÈNÍ KONZULTACE / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù Na téma Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiøování závaznosti KSVS a její dodržování v odvìtví stavebnictví byla v rámci projektu uskuteènìna zahranièní služební cesta u partnera v Nìmecku, Drážïanech Berufsförderungswerk Bau Sachsen e. V. Jednání se dále úèastnil také zástupce odborového svazu Industriegewerkschaft, jednoho z jednání se úèastnil i zástupce Saského stavebního svazu Sächsischer Baugewerberband e. V. Za Bipartitní platformu Stavebnictví I. se tohoto jednání úèastnili Závìreèná doporuèení na základì zahranièní konzultace: sbližování podmínek pracovního pomìru v rámci EU, pravidelná vzájemná informovanost, pùsobení na legislativní prostøedí, èastìjší kontrola státních orgánù na dodržování dohodnutých závazkù. tito èlenové realizaèního týmu: Bc. Tomáš Majtner, BBA, DiS., Ing. Jiøí Skála, Josef Vach a Ing. Pavel Zítko, kteøí diskutovali o tématu a porovnávali situaci kolektivního vyjednávání mezi Èeskem a Nìmeckem. Zástupci sociálních partnerù v dotèených zemích pokraèují ve výmìnì informací i nadále. Informují se zejména o zmìnách pracovních podmínek pro zamìstnance stavebnictví a pøíbuzných oborù, které vyplývají z dohod uskuteènìných prostøednictvím kolektivního vyjednávání. Jedná se o výsledek sociálního dialogu na úrovni odvìtví. strana 10

VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu kolektivního vyjednávání a KSVS Za SPS v ÈR V úvodu tohoto dokumentu bylo konstatováno, že kolektivní vyjednávání mezi obìma sociálními partnery má mnohaletou tradici. Do jednání i koneèné formulace textu Kolektivních smluv vyššího stupnì se promítala øada vlivù a to z oblasti legislativy, kdy v prùbìhu let došlo ke 45 novelizacím zákoníku práce z r. 1965, pøijetí nového zákoníku práce v roce 2006 (262/2006 Sb.), který k dnešnímu dni zahrnul opìt již dalších 30 drobnìjších i zásadnìjších zmìn. Rozhodující však vždy byla a je ekonomická situace státu, která se promítá do materiálních zájmù zamìstnancù a zamìstnavatelù. Stavebnictví jako odvìtví nejcitlivìji reaguje na poruchy v ekonomickém systému. Úsporná opatøení vlády i krajù smìøují vždy nejprve do omezování investic. Nedostatek zakázek stavebních firem ovlivòuje objem pracovních pøíležitostí a tím i zamìstnanost. Stavebnictví je i pøi výrazných zmìnách v technologiích, materiálech, zpùsobech provádìní staveb stále odvìtvím s vysokou potøebou manuální práce a mzdové náklady tak pøedstavují v nákladech firem velmi výraznou složku. Na stranì druhé pokles zamìstnanosti, omezování nadstavbových složek výdìlkù zvyšuje tlak zamìstnancù na úpravy mzdových tarifù, aby pøíjem z mezd (v naprosté vìtšinì pøípadù jediný pøíjem) neovlivòoval negativnì životní úroveò jejich rodin. Tento stav vztahù mezi zamìstnanci a zamìstnavateli z ekonomického hlediska je možné chápat jako antagonistický rozpor. Ke komplikacím ve mzdové oblasti pøistupuje i mátožná politika státu, který blíže neodhadnutelnými postupy manipuluje i s minimální mzdou, od které se odvíjejí základní mzdové tarify v odvìtví i další složky sociálních podpùrných systémù. Se strukturou mezd souvisí i celá øada pøíplatkù za pøesèasovou práci, práci ve ztížených pracovních podmínkách, noèní práci, pracovní pohotovost, náhrady mezd pøi èerpání volna zamìstnancù, náhrady v dobì doèasné pracovní neschopnosti atd. Z výše uvedených dùvodù je vždy nejsložitìjší jednání o Kolektivní smlouvì vyššího stupnì právì v této oblasti. V tomto smìru nebylo výjimkou ani jednání o Kolektivní smlouvì v uplynulých letech i pøi jednání o uzavøení dodatku kolektivní smlouvy na rok 2011 2013. Již podruhé bylo nutné pøerušit pøímé jednání a svìøit pokus o dohodu zprostøedkovateli, na jehož výbìru se oba partneøi dohodli. Nemá v této souvislosti význam podrobnì probírat jednotlivé fáze jednání; skuteèností bylo, že se podaøilo uzavøení dodatku è. 1 dne 7. 3. 2012 s tím, že dochází k nárùstu minimálních mzdových tarifù o 1,9 % oproti platné smlouvì. Pro úplnost a k lepšímu pochopení složité situace je nutné se vrátit k principu rozšiøování Kolektivních smluv vyššího stupnì na celé odvìtví, tedy i na firmy neorganizované v našem Svazu. Právì na situaci malých podnikù zamìstnávajících jen nìkolik zamìstnancù, které nejsou èleny Svazu, ani u nich nepùsobí odborová organizace, je nutno brát ohled, protože i oni jsou postižení recesí stavebnictví, nedostatkem zakázek. Nekoordinovaný pøístup k tìmto podnikatelùm by mohl být pro nìkteré z nich likvidaèní. Uzavøený dodatek è. 1 se tedy týká pouze úpravy minimálních mzdových tarifù a promítnutí zmìn vyplývajících z novela Zákoníku práce úèinné od 1. 1. 2012 bylo prozatím odloženo. strana 11

VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu kolektivního vyjednávání a KSVS Za OS Stavba ÈR Jak bylo již konstatováno v tomto dokumentu, Odborový svaz Stavba ÈR považuje kolektivní vyjednávání se svým sociálním partnerem za nejdùležitìjší formu sociálního dialogu. Rovnìž byl zdùraznìn význam rozšiøování Kolektivní smlouvy vyššího stupnì a jejich dodatkù na celé odvìtví stavebnictví. Jsme toho názoru, že zamìstnanci, kteøí svojí prací fakticky vytváøejí hmatatelné hodnoty a zisk pro akcionáøe zamìstnavatelských firem, mají zcela logicky právo požadovat patøièné dùstojné finanèní ohodnocení, jakož i solidní úroveò pracovnìprávních vztahù. Zásadní právní dokument tomto smìru pøedstavuje kolektivní smlouva vyššího stupnì, na kterou navazují podnikové kolektivní smlouvy. Obecnì situaci ve stavebnictví výraznì komplikuje ve své podstatì žádná hospodáøská politika souèasné vlády, která umí realizovat pouze politiku škrtù, namísto zásadních prorùstových opatøení. Permanentní zmìna legislativy, v této souvislosti zejména v pracovnìprávní a sociální oblasti, vede ve svém dùsledku ke zhoršování situace a k destabilizaci v celém národním hospodáøství. Vycházíme z pragmatické úvahy, že slušný zamìstnanec potøebuje slušného zamìstnavatele a naopak, a že pokud existuje oboustranná vùle sociálních partnerù, shoda ve formì kompromisního øešení se prostì najde. Ve své podstatì by mìly mít obì strany zamìstnavatelé i zamìstnanci, stejnou platformu, shodný zájem v tom, aby byly zakázky práce odmìna za práci zisk. Je pouze otázkou rozumného pøístupu zejména v oblasti mzdové (samozøejmì komplexnì se jedná o problematiku odmìòování a ostatní pracovní podmínky), jakým zpùsobem jsou vztahy mezi sociálními partnery nastaveny, zda se uplatòuje princip antagonismu, k èemuž vedou celou naši spoleènost pravicové vlády, nebo zda se dává pøednost konsensu. Nemyslíme si, že tradièní antagonismus, charakteristický pro celé historické období dosavadního kapitalismu ve vztahu mezi zamìstnavateli a zamìstnanci, je východiskem pro budoucí fungování kapitalismu. Jen posilování, a nikoliv programové oslabování sociálního státu, mùže vytváøet obecnì lepší podmínky pro sociální dialog a zachování sociálního smíru, což platí samozøejmì i pro odvìtví stavebnictví. Toto by mohla být spoleèná optimistiètìjší vize. strana 12

SPOLEÈNÉ VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k možnosti dalšího øešení kolektivního vyjednávání a KSVS na základì faktografického zpracování problémù (konfrontace dopadových studií / 3 odborných posudkù) a hledání vhodných øešení odvìtvových problémù na dané téma (workshopy) Zamìstnavatelé se ztotožòují s odbory, že kolektivní vyjednávání má nezastupitelnou úlohu pøi zachování sociálního smíru. Stavebnictví je, jako odvìtví, v souèasné dobì výraznì poznamenáno recesí. Zamìstnavatelé mají oprávnìný zájem na tom, aby konkrétní podmínky práce zamìstnancù vèetnì mezd, bezpeènosti práce, dovolených apod. se øešily na úrovni podnikù. Na této úrovni jsou primárnì podklady o ekonomické situaci firmy a o možnostech dohody s odbory. Zamìstnavatelské svazy, oprávnìné k uzavírání kolektivních smluv vyššího stupnì, musí tuto realitu respektovat. Standardy, které jsou v koneèné fázi mezi zamìstnavateli (svazy) a odbory dojednány, jsou vždy standardy minimálními a nenarušují prostor pro uzavírání kolektivních smluv na úrovni podnikù. Jistá obezøetnost zamìstnavatelských svazù je namístì pøedevším z toho dùvodu, že kolektivní smlouvy vyššího stupnì jsou v souladu se zákonem 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, rozšiøovány ve shodì s odbory na další subjekty v pøíslušných odvìtvích, a to i na subjekty, kde odborové organizace nepùsobí i na podnikatele v odvìtví, kteøí nejsou èleny zamìstnavatelského svazu. Zejména ve stavebnictví, odvìtví s vysokým podílem malých firem, nelze nastavit takové limity, které by byly v koneèné fázi pro konkrétní malou firmu znièující. Pøes tuto skuteènost firmy z èásti nesouhlasí s tím, že akty zamìstnavatelského svazu, jehož nejsou èlenem, jsou vázáni dohodami tøetích stran. S tímto stanoviskem z hlediska ústavnosti lze souhlasit. Pøesto zamìstnavatelské svazy, spoleènì s odbory, navrhují rozšiøování kolektivních smluv vyššího stupnì jako cestu proti dumpingovým mzdám (a ostatním benefitùm), které narušují v rámci odvìtví konkurenèní prostøedí. Druhým aspektem je pak podrobnost kolektivních smluv vyššího stupnì. Zamìstnavatelé zastávají stanovisko, že základní rámec obsahu kolektivních smluv vyplývá z platných právních pøedpisù, zejména zákoníku práce (ZP). Konkrétní odkazy na konkrétní èásti zákoníku poskytují dostateènou informaci o obsahu smlouvy. Odbory preferují podrobnìjší text, i když z vìtší èásti terminologii i právní úpravu ZP kolektivní smlouvy pøejímají a to z toho dùvodu, že podrobnìjší kolektivní smlouva je pro praktické použití v prostøedí laické veøejnosti pøístupnìjší formou. Nebude pravdìpodobnì dosaženo shody na tom, že odborové organizace výraznì pomáhají zamìstnavatelùm v pøekonání krize tlakem na orgány státu a ostatní veøejné investory ve smìru zajištìní pracovních pøíležitostí (zakázek). Dùsledkem nedostatku zakázek je pøedevším otázka zamìstnanosti a odmìòování, kterou odbory preferují. Na situaci konkrétní firmy pak je závislý prostor (rozsah a forma), na kterém se mohou odbory a zamìstnavatelé shodnout. Zamìstnavatelé kladou dùraz pøedevším na udržení zamìstnanosti, zejména základního kvalifikovaného personálu a pøedpokládají, že odbory budou tuto snahu podporovat, nikoliv narušovat požadavky na rùst mezd. Jak uvádí strana zastupující zájmy zamìstnancù, kolektivní vyjednávání a zejména vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupnì patøí mezi nejvýznamnìjší èást èinnosti OS Stavba ÈR. strana 13

KSVS se tradiènì vyjednává již od roku 1992 a stala se bìžnou souèástí života stavbaøù, resp. jejich zástupcù. O tom, zda standardy dohodnuté v této smlouvì jsou dostateènou ochranou pro zamìstnance ve stavebnictví, se vedou neustálé diskuse. Nìkteøí zamìstnanci považují vyjednané výsledky za nedostateèné a jsou pøesvìdèeni, že pro nì OS v tomto smìru dìlá málo. Naproti tomu nìkteøí stavební podnikatelé èi majitelé stavebních firem, pøípadnì personalisté jsou dozajista pøesvìdèeni, že obsah ujednání je až pøíliš rozsáhlý. Oba sociální partneøi se však vzácnì shodují na potøebì i nadále vést sociální dialog, a i když mají na nìkteré vìci odlišný názor, jsou odhodláni v tomto dialogu pokraèovat. Je zøejmé, že kolektivní smlouva vyššího stupnì je jednoznaènì tím výstupem, který je vìcí spoleèného zájmu. Bohužel se zde v poslední dobì trochu více zdá, že vìtší prioritu má KSVS pro zástupce zamìstnancù èili pro odbory. Ze strany zamìstnavatelù bylo již naznaèeno, že jejich zámìrem bude spíše demontovat tuto smlouvu na jakýsi vzor èi návod pro podnikovou praxi. Jejich cílem je ponechat rozhodující úlohu na úrovni podniku. Kolektivní vyjednávání další KSVS nebude proto jednoduché i z tìchto dùvodù. Odbory s tímto zámìrem nesouhlasí a jak bylo uvedeno v oddíle zkušenosti ze zahranièí, mají pro to celkem silné argumenty. Bez sociálního smíru v celém odvìtví není dle jejich názoru možný soustøedìný a neustálý tlak na veøejnou sféru (státní èi regionální) a bez toho by se postupnì odvìtví stavebnictví ocitlo na periférii bezvýznamného oboru. S vìdomím toho, že snaha souèasné vládní exekutivy se o to již celkem úspìšnì pokouší, odbory jako sociální partner bijí na poplach. I když mnohdy s rozdílnými zájmy, jde jim pøedevším o dostateènou porci zakázek pro stavební spoleènosti a tím i dostatek pracovních pøíležitostí pro své èleny. Nechtìjí však pøipustit, aby se z podmínek pracovního pomìru vytratilo tzv. sociálno a aby se stavebnictví stalo oborem, kde investoøi èi majitelé firem pùsobí pouze s vidinou maximalizace zisku. Lze tedy vyslovit pøesvìdèení, že budoucnost sociálního dialogu bude spíše než o neustálém handrkování se o slovíèka textu a procenta rùstu mezd, o zodpovìdném pøístupu k budoucnosti oboru jako takového, a to vèetnì podmínek dùstojných pro 21. století. V rámci sociálního dialogu existují samozøejmì v mnohém ponìkud odlišné pøedstavy sociálních partnerù na øešení daných problémù, což je však pøirozené a vyplývá to z odlišného postavení obou subjektù. Jedním z nedávno øešených problémù bylo právì kolektivní vyjednávání ve vìci Dodatku è. 1 k platné KSVS, kdy oba sociální partneøi mìli zcela odlišný názor na problematiku minimálních mzdových tarifù a vyjednávací týmy nenašly vzájemnou shodu. Jak již bylo v pøedchozím textu zmiòováno, došlo k dohodì o zprostøedkovateli a teprve na základì jeho doporuèení byl uzavøen tento Dodatek s úèinností od 1. 4. 2012 do 31. 3. 2013, tedy do doby úèinnosti celé KSVS. V rámci širšího kontextu sociálního dialogu je v této vìci pozitivní, že se oba sociální partneøi domluvili na zprostøedkovateli a dokázali pøijmout jeho kompromisní návrh. Spokojena není ani jedna strana, shoda však byla nalezena. Od kolektivního vyjednávání na odvìtvové úrovni se odvíjí i charakter kolektivního vyjednávání na úrovni podnikové. Sjednaná KSVS se proto stává zásadním smluvním dokumentem pro kolektivní vyjednávání podnikových kolektivních smluv v celém odvìtví stavebnictví. strana 14

Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNAVATELÙ: SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ v Èeské republice Potøeba sdružovat se je odedávna jedním z rysù lidské spoleènosti. Proto vznikají rùzná sdružení, spolky, kluby a další subjekty, ve kterých se potkávají podobnì založení lidé. Také Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR vznikl z podobného dùvodu, kdy si již za první republiky ve 20. století chtìli zástupci cechù a spolkù vymìòovat své názory, informace a zkušenosti. V souèasné dobì je svaz platformou pro více než 1300 svých èlenù, kterými jsou dodavatelé staveb, výrobci stavebních hmot a výrobkù pro stavby, projekèní, inženýrské a poradenské organizace a øada dalších výrobních a obchodních firem, které se podílejí na investièní výstavbì. Posláním svazu je hájit zájmy èlenù a odvìtví, zlepšovat podmínky pro podnikání a ekonomické prostøedí, rozšiøovat stavební trh, zlepšovat legislativu, zjednodušovat pøípravu staveb a zejména poskytovat vèasné informace o smìrech dalšího vývoje v investování, aby na nìj mohly èlenské firmy vèas reagovat ve svých podnikatelských zámìrech. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je vrcholným pøedstavitelem èeského stavebnictví, který garantuje zastupování oboru na nejvyšší úrovni. Jeho význam je o to vìtší, že v Èeské republice není v souèasné dobì žádný státní centrální orgán pro resort stavebnictví. Èásti oboru spadají pod správu pìti ministerstev: prùmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj, zemìdìlství a ministerstvo životního prostøedí. Svaz hájí oprávnìné zájmy èlenù a usiluje o pøíznivé podnikatelské prostøedí v legislativì a hospodáøské politice. Vstupuje do tvorby zákonù spoluúèastí expertù a je pøipomínkovým místem nových návrhù legislativních zmìn. Èlenství svazu v Konfederaci zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v souèinnosti s ostatními strana 15

významnými èleny posiluje jeho vliv. Je èlenem Rady hospodáøské a sociální dohody ÈR (tripartity), kde má významnou pøíležitost zasahovat do projednávané vládní politiky v ekonomické a sociální oblasti spoleènì se zástupci odborových svazù. Je sociálním partnerem odborù za obor stavebnictví a výroby stavebních materiálù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je obèanským sdružením právnických a fyzických osob a øídí se stanovami schválenými valnou hromadou. Èlenství ve svazu je dobrovolné. HISTORIE VIZE Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR chce být silným a dùvìryhodným subjektem, o který se mohou opøít pøedstavitelé èeského stavebnictví, ale i další partneøi, kterým není lhostejná budoucnost oboru. MISE Posláním Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je hájit a prosazovat zájmy stavebního oboru vùèi všem jeho partnerùm. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR byl založen v roce 1990 jako významná souèást novì strukturované èeské spoleènosti, která se zaèala formovat po listopadových událostech v roce 1989. Jeho cílem bylo od samého poèátku koncipovat a prosazovat potøeby a zájmy stavebního odvìtví. Navazuje na svazové èinnosti, jejichž zaèátky se datují do doby po vzniku první republiky ve 20. století. Již tehdy se zaèaly sdružovat odborné cechy a spolky, které cítily potøebu vzájemné výmìny informací a potøebných zkušeností. Jejich snahy však zanikly bìhem totalitního období 20. století. Jakmile došlo ke zmìnì politického a spoleèenského režimu, svazová tradice byla rychle obnovena. strana 16

Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNANCÙ: Odborový svaz STAVBA Èeské republiky Odborový svaz Stavba ÈR je otevøená, nezisková, samostatná, dobrovolná odborová organizace sdružující své èleny zejména z oboru stavební výroby, výroby stavebních hmot a všech èinností s tím souvisejících za úèelem ochrany jejich hospodáøských a sociálních zájmù. Odborový svaz je evidován podle zákona è. 83/1990 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù, o sdružování obèanù. Hlavní èinností svazu je prosazování a obhajování oprávnìných požadavkù svých èlenù, jejich zamìstnaneckých, mzdových, pracovních, sociálních zájmù a nárokù, základních lidských a obèanských práv. Za tímto úèelem svaz zejména kolektivnì vyjednává s cílem uzavírat kolektivní smlouvy na všech úrovních. Sociální dialog je základním prostøedkem k prosazování zájmù zamìstnancù, a to jak vùèi zamìstnavatelùm, tak vùèi vládì a orgánùm státní správy a samosprávy. OS proto bude: podporovat prohloubení kontroly nad dodržováním pracovnìprávní legislativy vèetnì kolektivních smluv, usilovat o zachování kontrolních pravomocí odborových orgánù v této oblasti, dùslednì vystupovat proti diskriminaci odborových funkcionáøù hájících zájmy èlenù a zamìstnancù. Svaz disponuje sítí regionálních pracovišś, která zajišśují servis pro základní a místní organizace svazu. Z Programu OS Stavba ÈR od VI. do VII. Sjezdu OS Stavba ÈR, tj. na období 2011 2015 vyplývá, že: Kolektivní vyjednávání na odvìtvové a podnikové úrovni je nejvýznamnìjší formou úpravy pracovních podmínek, zejména pøi postupující liberalizaci pracovního práva. OS proto bude: obhajovat odborová práva, zejména právo kolektivnì vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy za všechny zamìstnance, a dùraznì vystupovat proti jakýmkoliv snahám toto právo omezovat, usilovat o skuteèné fungování bipartitního sociálního dialogu, o zvýšení vymahatelnosti a vynutitelnosti práva ve prospìch zamìstnancù, usilovat o takovou úroveò kolektivních smluv vyššího stupnì i podnikových kolektivních smluv, která zaruèí zamìstnancùm prosazení jejich oprávnìných nárokù, vynakládat maximální úsilí smìrem k plošnému rozšiøování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupnì v odvìtví a pøíbuzných oborech, usilovat o trvalé zvyšování reálné mzdy. strana 17

PØÍLOHY: ODBORNÉ POSUDKY Studie è. 8: POSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ, ROZŠIØOVÁNÍ ZÁVAZNOSTI KOLEKTIVNÍCH SMLUV VYŠŠÍHO STUPNÌ A JEJÍ DODRŽOVÁNÍ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ 1. ze tøí opakovaných odborných posudkù Studie è. 8: POSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ, ROZŠIØOVÁNÍ ZÁVAZNOSTI KSVS A JEJÍ DODRŽOVÁNÍ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ 2. ze tøí opakovaných odborných posudkù BEILAGE ZUM KOLLEKTIVVERTRAG FÜR BAUHILFSGEWERBE 2010 2012 VYSÍLÁNÍ PRACOVNÍKÙ DO NÌMECKA Informace pro zamìstnance KV-ABSCHLUSS BAU 3. MÄRZ 2010 Rakousko LOHNTAFEL BAU BGH Rakousko Studie è. 8: POSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ, ROZŠIØOVÁNÍ ZÁVAZNOSTI KSVS A JEJÍ DODRŽOVÁNÍ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ 3. ze tøí opakovaných odborných posudkù strana 18

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Obsah: 1. Obecný úvod 3 Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svaz R Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1 Vytvoil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 19.1.2011 2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupn v letech 1999-2010 5 3. Dodržování KSVS, jeho vyhodnocování a kontrola 9 4. Rozšiování platnosti KSVS, jeho význam a uplatování 10 5. Pejímání zahraniních zkušeností z vyjednávání o KSVS 11 6. Shrnutí 13 2011, Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svaz eské republiky, Praha 1, Václavské námstí 21. 2 strana 19

Studie: Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví (1. ze tí opakovaných odborných posudk) 1. Obecný úvod: Vedle kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni se v našich podmínkách uplatuje rovnž vyjednávání na úrovni odvtvové. Na této úrovni dochází k uzavírání kolektivních smluv vyššího stupn. Tyto kolektivní smlouvy pedstavují velmi významný nástroj úpravy pracovnprávních vztah, nebo mohou podstatným zpsobem ovlivovat hospodáské i sociální podmínky a konkurenceschopnost jednotlivých zamstnavatel v rámci píslušného odvtví a konec konc i celého odvtví v rámci mezinárodní hospodáské soutže. Hlavním cílem kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni je nastavit prostednictvím kolektivních smluv vyššího stupn jednotné standardy pracovních podmínek zamstnanc respektující specifika uritých odvtví, jejich technickou, technologickou i celkovou ekonomickou situaci. Výsledkem kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni by pak mla být na jedné stran dostatená ochrana oprávnných zájm zamstnanc a na stran druhé vytvoení východiska pro spravedlivé podmínky pi provozování innosti zamstnavatel v rámci hospodáské soutže, umožující ekonomický rozvoj a dobré hospodáské výsledky. Subjekty kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni, a tedy i smluvními stranami kolektivní smlouvy vyššího stupn, bývají zpravidla odborové svazy a organizace zamstnavatel. Kolektivní smlouvy vyššího stupn jsou pak závazné pro zamstnavatele, kteí jsou leny organizace zamstnavatel, jež uzavela kolektivní smlouvu vyššího stupn, a pro zamstnavatele, kteí v dob úinnosti kolektivní smlouvy z organizace zamstnavatel vystoupili. Kolektivní smlouva vyššího stupn se mže stát závaznou i pro zamstnavatele, kteí nejsou lenem zamstnavatelské organizace, která je její smluvní stranou, a to pokud na n byla kolektivní smlouva vyššího stupn rozšíena postupem upraveným v zákon o kolektivním vyjednávání. Platí, že i z kolektivní smlouvy vyššího stupn mohou zamstnancm vznikat jednotlivá práva. Je ovšem možné, aby i u zamstnavatele, pro njž je závazná kolektivní smlouva vyššího stupn, došlo k uzavení podnikové kolektivní smlouvy. Taková podniková kolektivní smlouva je ovšem podle ustanovení 27 odst. 1 zákoníku práce neplatná v té ásti, která upravuje práva a povinnosti z pracovnprávních vztah zamstnanc v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupn. Nic ovšem nebrání tomu, aby podniková kolektivní smlouva zajišovala zamstnancm vtší rozsah práv než uzavená kolektivní smlouva vyššího stupn. Pokud se týká postupu pi uzavírání kolektivní smlouvy vyššího stupn, výchozím bodem je, že právní úprava postupu pi uzavírání kolektivní smlouvy je pouze jedna, a práv ta se tedy vedle sjednávání podnikových kolektivních smluv uplatní i pro sjednávání kolektivních smluv vyššího stupn. Lze tedy bez dalšího odkázat na výše popsanou úpravu postupu pi uzavírání podnikových kolektivních smluv. 3 Ve srovnání s ostatními evropskými státy má eská republika v oblasti kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni pomrn znané rezervy, a to nejen z hlediska rozsahu závaznosti, tj. potu podnik i zamstnanc, na které se tyto smlouvy vztahují, ale i z hlediska významu tchto kolektivních smluv pro utváení podmínek pracovnprávních vztah. V ad evropských zemí se totiž mžeme setkat s tím, že kolektivní smlouvy vyššího stupn významn doplují, pípadn i ásten nebo zcela nahrazují, platnou pracovnprávní legislativu, a pedstavují tedy v oblasti pracovních podmínek zamstnanc nejvýznamnjší pramen práva. V podmínkách politického a právního prostedí v R však není reáln možné, aby KSVS zcela i zásti nahrazovaly obecnou právní úpravu v zákoníku práce, jak je tomu možná v nkterých evropských zemích. Pokud by nebyla dostatená obecná právní úprava, nelze spoléhat na KSVS jako pípadn nejvýznamnjší pramen pracovního práva. Pi sjednávání KSVS by se totiž nemuselo podait dosáhnout bez narušení sociálního smíru potebnou úrove úpravy pracovnprávních vztah. I z dvodu obecné právní regulace je u nás nižší intenzita stávkových akcí a rozumní zamstnavatelé na zásadních zmnách ZP nelpí tak jako nkteí politici. Kolektivní smlouvy vyššího stupn se v eské republice podle odhad (pesná evidence není vedena ani statisticky zjišována) vztahují na pibližn 25 % zamstnanc, což je z hlediska mezinárodního srovnání s jinými evropskými zemmi íslo velmi malé. Do tohoto potu je pitom nutné zahrnout nejen zamstnance zamstnavatel, za které uzavela kolektivní smlouvu vyššího stupn organizace zamstnavatel, jejímiž leny jsou, ale také zamstnance zamstnavatel, na které byly kolektivní smlouvy vyššího stupn rozšíeny prostednictvím institutu rozšiování kolektivních smluv vyššího stupn. Nízká úrove závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn je asto odvodována tím, že poet zamstnavatel, kteí jsou leny organizací zamstnavatel, které uzavírají kolektivní smlouvy vyššího stupn, je malý. To do znané míry odpovídá skutenosti, akoli dvody nízkého významu a nedostateného rozsahu pokrytí kolektivními smlouvami vyššího stupn jsou širší. Nepochybn mezi n patí i specifický prbh privatizace v eské republice a podmínky, za nichž do zem picházeli zahraniní investoi, stejn tak jako nedostatená tradice kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni zpsobená historickým vývojem, kdy byla tržní ekonomika na dlouhou dobu nahrazena státem s centráln ízeným hospodástvím, které ke svému fungování kolektivní vyjednávání v podob, v jaké probíhá v podmínkách hospodáské soutže, nepotebovalo. Pedkládaný odborný posudek se týká jedné konkrétní kolektivní smlouvy vyššího stupn, a to mezi Odborovým svazem Stavba R a Odborovým svazem pracovník dopravy, silniního hospodáství a autoopravárenství ech a Moravy na stran jedné a Svazem podnikatel ve stavebnictví v R jako zástupcem zamstnavatel. Smlouva byla uzavena na období let 2008 až 2010. Sdlením MPSV 154/2008 je od prvního dne msíce následujícího po vyhlášení tohoto sdlení tato smlouva závazná i pro další zamstnavatele s pevažující inností v odvtví oznaeném kódy Klasifikace ekonomických inností CZ - NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupn se lze seznámit na úadech práce. Sdlením MPSV. 237/2009 byl rozšíen Dodatek. 2 této kolektivní smlouvy vyššího stupn i 4 strana 20

pro další zamstnavatele s pevažující inností v odvtví se stejnými kódy odvtvové klasifikace ekonomických inností CZ NACE. Uvedeným dodatkem se rozšiuje závaznost KSVS do 31. bezna 2010. Sdlením MPSV. 144/2010 došlo k rozšíení závaznosti Dodatku. 3 této kolektivní smlouvy vyššího stupn, a to na stejné subjekty odvtvové klasifikace ekonomických inností CZ NACE. Uvedeným dodatkem se rozšiuje závaznost uvedené KSVS do 31. 3.2011. Posuzovaná KSVS je pravideln jednou do roka hodnocena spoleném zasedání smluvních partner. Všichni partnei hodnotí plnní smlouvy i její dopad na klima v odvtví vysoce pozitivn. Z tohoto hodnocení také vyplývá jejich pipravenost k datu vypršení platnosti smlouvu bu prodloužit dalším dodatkem nebo uzavít smlouvu novou. Pozitivní hodnocení uzavené KSVS se týká nejen obsahu, ale i jejího rozšíení, které nastavilo standardy pracovn právních vztah v odvtví stavebnictví a ovlivnilo pízniv kolektivní vyjednávání v podnicích. 2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupn v letech 1999-2010 Kolektivní smlouva vyššího stupn (dále jen KSVS) je nejvýznamnjším smluvním dokumentem v rámci sociálního dialogu v odvtví stavebnictví. Je uzavírána pravideln od roku 1991 a má velký vliv na úrove sociálních standard v odvtví. Uzavírá se na dobu uritou nkolika rok (nyní platná je na období 2008-2010), piemž se sjednávají dodatky ohledn minimálních mzdových tarif na dobu 1 roku. KSVS je pramenem pracovního práva stejn jako zákoník práce, sjednávají se v ní zásadní pracovnprávní instituty v rámci existující liberální právní úpravy ZP a má významný podíl na stabilit pracovnprávních vztah v odvtví. Nkterá ustanovení mají doporuující charakter, ímž je dán prostor pro konkrétnjší sjednání uritých závazk v podnikových kolektivních smlouvách (dále PKS). Existence KSVS, vedení sociálního dialogu má nepochybn píznivý vliv i na vnitní sociální prostedí ve stavebních firmách a pozitivn pispívá k ekonomické stabilit. Z údaj, které jsou obsaženy v tabulkách, vyplývá, že v oblasti stavebnictví mají KSVS dlouholetou tradici. Do roku 1998 byly uzavírány dv smlouvy, od roku 1999 už jen jedna. Existence pouze jedné smlouvy je výhodnjší z hlediska nastavení standard v celém odvtví, nevznikají rozpory mezi rozdílnou úpravou ve více smlouvách. 5 STAVEBNICTVÍ 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Poet uzavených KSVS 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Poet zamstnavatel, za které byly KSVS uzavené 860 862 849 848 847 846 846 844 955 963 Poet odborových organizací, pro které byly KSVS uzavené 216 349 445 402 375 160 158 136 135 158 163 156 Poet ZO OS, na které byla KSVS rozšíená 136 0 0 20 20 20 25 27 Poet zamstnanc, za které byly KSVS uzaveny 45366 63656 60171 50400 575 123 50000 50000 50000 50000 47500 85619 35 36 Poet zamstnanc, na které byla závaznost KSVS rozšíena 132 156 144 339 129 800 140 925 0 250000 250000 250000 250000 232500 158417 Poet odborov Organizovaných zamstnanc, za které byly KSVS uzaveny 32224 30 500 28 450 26246 14360 14000 14000 14000 14000 12000 10000 21584 Poet odborov Organizovaných zamstnanc, na které byla KSVS rozšíená 12 592 0 2000 2000 2000 2000 1500 1000 Zdroj: OS STAVBA Kolektivní vyjednávání vyššího stupn prošlo za uplynulá léta obdobími rstu i poklesu. Dležitý je pedevším ukazatel celkového potu dotených osob, který až do let 2000-2001 stoupal a poté pišel pokles, který zejm souvisí s vylidováním velkých stavebních firem. Ty se v prbhu desetiletí mnily na vícemén developerské a inženýrské agentury, které žijí pedevším z rozprodeje vysoutžených státních zakázek menším subdodavatelm. V roce 2010 došlo podle odhadu OS Stavba k optnému navýšení potu pracovník ve firmách bezprostedn dotených KSVS a naopak poklesl poet zamstnanc ve firmách, na které byla KSVS rozšíena. Zdali je to již píprava na novou situaci po schválení novely zákona o veejných zakázkách nebo dsledek krize, nelze s uritostí potvrdit. Je nutno pipomenout, že jde jen o odhady, které mají uritou nepesnost. Pokud se však prosadí zmny v zákon o veejných zakázkách tak, jak prosazují odborníci z NERV, stále rostoucí ást podnikatel i laická veejnost, poet zamstnanc pod KSVS stoupne pravdpodobn ješt výraznji. Velké firmy budou totiž muset povinn zajišovat podstatnou ást získaných zakázek vlastními zamstnanci a tudíž budou nabírat pracovníky. Naproti tomu menší subdodavatelé budou asi propouštt. Celkový poet pracovník v odvtví ale stále postupn klesá, což nemusí být jen vyšší produktivitou práce i poklesem zakázek, ale lze se domnívat, že na to mže mít vliv také rozmach nelegální práce. 6 strana 21

Poet zamstnanc, za které byly KSVS uzaveny a rozšíeny 350000 300000 Poet zamstnanc 250000 200000 150000 100000 Poet zamstnanc, za které byly KSVS uzaveny a rozšíeny 50000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zarážející je ovšem pokles odborové organizovanosti zamstnanc, za které byly uzaveny a hlavn rozšíeny KSVS z více jak 60 tisíc na dnešních 11 tisíc. Poet odborov organizovaných zamstnanc, za které byly KSVS uzaveny a rozšíeny 70000 60000 Poet odborá 50000 40000 30000 20000 10000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Poet odborov organizovaných zamstnanc, za které byly KSVS uzaveny a rozšíeny Jednou z píin je samozejm celkový pokles zamstnanc ve vtších firmách, o nmž jsme se již zmínili. V malých firmách je odborová organizovanost nízká, o agenturních zamstnancích ani nemluv. Není smyslem tohoto odborného posudku ešit interní situaci v odborovém svazu ani jeho schopnost rozšiovat svj vliv i na neorganizované zamstnance. Nicmén naskýtá se otázka, která by mohla být ešena v návazných semináích a diskusích (i v rámci plánovaných zahraniních cest) a která zní: Pispívá vyšší organizovanost v odborových svazech k vyšší konkurenceschopnosti odvtví i jednotlivých podnik? Z toho, jak pozitivn hodnotí zamstnavatelé plnní i význam KSVS, by vyplývala kladná odpov. To je ovšem v rozporu s postoji nkterých majitel a manažer firem, kteí existenci odbor ve svých firmách bu jednoznan odmítají nebo ji jen se skípním zub trpí. K píklonu k pozitivní odpovdi pispívá i níže uvedená tabulka, z níž implicitn vyplývá, že práv nejvtší a nejsilnjší firmy v odvtví mají odborovou organizaci. Zpracovatel posudku vyslovuje pracovní hypotézu (openou o výsledky teoretického zkoumání pedních svtových kapacit), že na konkurenceschopnost nelze nahlížet pouze jednoduchou optikou mzdových náklad, ale že tento pojem odráží komplexnjší procesy ízení firmy, její povst a prestiž (image), vytvoené know-how atd. Moudrý je ten manažer, který nepovažuje vlastní moc a možnost individuáln rozhodovat za nedotknutelnou výsadu, která má vyšší hodnotu než dosažené výsledky. Sociální smír ve firm má také svoji hodnotu a význam pro konkurenceschopnost. A odborový svaz Stavba již v minulosti dokázal, že tuto hodnotu ctí také. Tuto skutenost potvrzují i zástupci zamstnavatelského svazu. Jednání jsou tvrdá, ale korektní. Odborový svaz podle nich uznává prioritu zachování zamstnanosti a k hmotným požadavkm pistupuje drazn ale konstruktivn. Poslední (2.) dodatek KSVS se ale nepodailo uzavít jednáním na úrovni pedstavitel sociálních partner a byl ešen ped zprostedkovatelem. Na základ jeho doporuení došlo ke smíru. 4500 4000 Poet zamstnavatel, za které byly KSVS uzavené a rozšíené 3500 7 3000 Poet firem 2500 2000 1500 1000 500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Poet zamstnavatel, za které byly KSVS uzavené a rozšíené 8 strana 22

3. Dodržování KSVS, jeho vyhodnocování a kontrola Dodržování KSVS je vyhodnocováno jednak na úrovni OS Stavba R na pravidelných poradách, jednak na spolených jednáních statutárních orgán obou smluvních stran 1x ron vždy na podzim píslušného roku, vetn jednání nejvyšších funkcioná - pedsedy OS a prezidenta SPS. Podobn k tomu pistupuje i SPS. Velkým problémem je dodržování KSVS zejména u subjekt, na nž byla její platnost rozšíena. OS Stavba ani SPS nemají žádný nástroj, s jehož pomocí by mohly dodržování KSVS kontrolovat a na základ výsledk kontrol uplatovat nebo alespo navrhovat sankce. Vše tedy závisí na samotných zamstnancích, odborových organizacích a eské inspekci práce. Ta je vlastn jediným orgánem, který mže kontrolu provést a pijmout sankce. Velký význam má také postoj majitel a manažer firem. Zde lze bohužel registrovat informaní nedostatky. ada odpovdných pracovník managementu firem má o uzavení KSVS a jejím obsahu pokud vbec njakou, tak jen mlhavou pedstavu, i když se s ní mohou seznámit na webových stránkách zamstnavatelského svazu i odbor. I pesto lze však uvést, že povdomí o závaznosti KSVS a nutnosti dodržování jejich ustanovení mezi podnikatelskými subjekty je. Svdí o tom dotazy, i konzultace zástupc tchto firem (vtšinou personalist) ohledn aktuálního znní KSVS a možností plnní. Lze konstatovat, že ron je OS Stavba požádána o konzultaci na toto téma v cca 70-100 pípadech. Podobné sérii dotaz elí i SPS. Ale hlavním zdrojem informací zstávají odborové organizace ve firmách. Tam, kde nejsou, je míra informovanosti podstatn nižší. SPS nemá na nelenské firmy žádný vliv. Kdo se ke KSVS "hlásí" nebo ji odmítá, nemá SPS možnost zjišovat. Informaci o KSVS získávají lenské firmy na webových stránkách Svazu, na Infolince, z usnesení orgán Svazu a na školeních k pracovnprávní problematice (pro zájemce), které poádá Svaz pímo, nebo eská stavební akademie. V rámci dotaz a opovdí (viz FAQ www.sps.cz) dostává SPS dotazy, kde se tazatelé podivují, že musí dodržovat limity KSVS i když nejsou leny Svazu ani u nich odborái nejsou. Sjednané závazky KSVS ob smluvní strany dodržují s tím, že v praxi se u jednotlivých zamstnavatel samozejm objevují právní problémy pi aplikaci jednotlivých ustanoveních. Zamstnanci se na OS obracejí s konkrétními pípady a konkrétní problémy se eší v rámci poskytovaného servisu uvnit OS. Otázka ovlivnní vymahatelnosti ustanovení KSVS dále souvisí i s výkonem státní kontroly nad dodržováním pracovnprávní legislativy. Jelikož je KSVS pramenem práva v pracovnprávní oblasti, má inspekce práce mimo jiné ve své pravomoci i kontrolu jejího dodržování. V rámci dohod, které má OS s touto institucí, existuje možnost pi podntu od konkrétního zamstnance požádat tuto instituci o provedení kontroly a v pípad pozitivního nálezu o zjednání nápravy. Konenou instancí je však samozejm soud. Zde jedná-li se o lena OS, je mu poskytnuta náležitá právní pomoc v souladu s ádem právním pomoci OS. Nelze specifikovat poetn takovéto pípady. Bezpochyby k nim dochází a ve vtšin pípad dojde ke zdárnému vyešení v rámci bžného vnitropodnikového procesu. Pípad, kdy se len prostednictvím odborové organizace obrátí na OS, jsou desítky. Pesné statistiky nejsou k dispozici. K vyšší míe informovanosti, závaznosti a dodržování ustanovení KSVS by pisplo, kdyby lenství v SPS bylo pro podnikatele ze zákona povinné, obdobn jako napíklad v KAIT, KA (a obdobn jako v hospodáských komorách v Rakousku) toto ešení je ovšem v R za souasných podmínek zcela nereálné. Je ovšem teba se ptát, pro tomu tak je, zda je to jen pozstatek polistopadové nechuti k organizovanosti jako reakce na nedobrovolné spolování ped rokem 1989, zda tyto nálady mezi podnikateli a manažery ješt petrvávají, nebo pijetí novely zákona brání pouze postoje politických elit. V rámci dalšího postupu v rámci realizace projektu v OP LZZ proto doporuuji této otázce vnovat pozornost v rámci seminá, jakož i pípadných zahraniních cest. Stejn tak je teba hledat formy a metody zvyšování všeobecné informovanosti ohledn obsahu KSVS mezi zamstnavateli i zamstnanci. Zpracovatel posudku se domnívá, že vtší aktivitu by mli v tomto smru s ohledem na povahu KSVS (viz závr další ásti) vyvinout odborái, protože dodržování KSVS je fakticky vynutitelné pouze na základ iniciativy samotných zamstnanc. Pokud ti k porušování KSVS mlí, je vynutitelnost nápravy závislá pouze na sporadických a nahodilých kontrolách ze strany inspekce práce. 9 4. Rozšiování platnosti KSVS, jeho význam a uplatování Rozšiování KSVS má nezastupitelný význam pro zajištní pimené pracovnprávní ochrany zamstnanc v odvtví. I když lze mít oprávnn právní námitky k systému který v právním stát evropského pojetí zavazuje subjekty, které nejsou smluvní stranou pímo ani zprostedkovan, považují OS i SPS shodn institut rozšiování KSVS za úelný. Za pedpokladu, že se budou firmy nastavenými limity ídit, pedstavují jednotlivé paragrafy KSVS uritou srovnávací hladinu, která by mla zabránit dumpingu. SPS zdrazuje, že KSVS by pomohlo, kdyby ZP umožoval, aby nkterá pravidla, nkteré instituty, nemly kogentní povahu a bylo možno je odchyln dohodnout v KSVS - tyto možnosti v ZP ojedinle jsou, ale s odkazem nikoliv na KSVS, ale na podnikové kolektivní smlouvy. Ty však nelze uzavírat ve firmách, kde nejsou odbory (logicky není s kým) a tch je v podmínkách stavebnictví poetn naprostá pevaha. Závaznost KSVS vyplývá z 25 odst.1,2 ZP, rovnž rozšíení KSVS je dáno právní úpravou v 7,7a zákona.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znní, nelze tedy KSVS odmítnout nebo se k ní nehlásit. 10 strana 23