Biopolymery. struktura syntéza

Podobné dokumenty
Přírodní polymery proteiny

Přírodní polymery. struktura syntéza

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Molekulární biofyzika

Bílkoviny - proteiny

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin

Molekulární biofyzika

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Molekulární biofyzika

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

aminokyseliny a proteiny

Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny.

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:


Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

Figure 3-23 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů

Aminokyseliny, Peptidy, Proteiny

5. Proteiny. Peptidy. Struktura proteinů. Primární struktura proteinů. Sekundární struktura proteinů

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/

STRUKTURA PROTEINŮ

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta

Struktura aminokyselin, peptidů a bílkovin.

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou

Aminokyseliny, proteiny, enzymy

Esenciální Isoleucin Leucin Lysin Methionin Phenylalanin Threonin Tryptofan Valin

CHEMIE. Pracovní list č žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

(molekulární) biologie buňky

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Proteiny ve sportu Diplomová práce

BÍLKOVINY A SACHARIDY

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

5. Lipidy a biomembrány

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Bílkoviny a rostlinná buňka

Přeměna chemické energie v mechanickou

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Energetický metabolizmus buňky

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou

MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA. Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Vazebné interakce protein s DNA

Centrální dogma molekulární biologie

Struktura biomakromolekul

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Bílkoviny = proteiny

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

Transkript:

Biopolymery struktura syntéza

Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny..

Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace

proteiny

Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů a tkání podpůrné funkce

Chemická povaha bílkovin Biopolymery Stavební (strukturní) jednotky: aminokyseliny Peptidová vazba Makromolekuly o molekulové hmotnosti > 10 000 Typický protein má 200 300 aminokyselin (protein titin z kosterního a srdečního svalu má 26 926 AK v jednom polypeptidovém řetězci) Primární struktura je zapsána v DNA (gen) Syntéza (v buňce) translace

Proteiny bílkoviny hierarchická struktura oprimární struktura (aminokyseliny, peptidová vazba) osekundární struktura (nevazebné interakce, sekundární struktury) oterciární str. okavarterní str.

Primární struktura proteinů Kopolymery Monomer = substrát - AMINOKYSELINY Kódované aminokyseliny (20): -aminokyseliny (kromě prolinu NH 2 skupina zabudována do cyklu - iminokyselina) Amfionty obojetné ionty Postranní řetězce - vlastnosti AA skupiny AA (nepolární, polární, polární nabitý)

Hydrofobní aminokyseliny

Polární aminokyseliny

Kyselé aminokyseliny

Bazické aminokyseliny

Figure 3-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Stereochemie aminokyselin Chirální molekuly - existují ve dvou formách

Esenciální aminokyseliny přísun z potravy člověk není schopen syntetisovat jejich uhlíkovou kostru Arginin* Histidin* Isoleucin Leucin Valin Lysin Methionin Threonin Phenylalanin Tryptophan * Esenciální pouze u dětí, ne u dospělých

Peptidová vazba

Primární struktura lineární pořadí aminokyselin N-terminální část je nalevo (volná a-aminoskupina posledního levého amino-kyselinového zbytku). C-terminální část je napravo (volná a-karboxylová skupina posledního pravého aminokyselinového zbytku).

>gi 307229470 ref ZP_07515881.1 putative Cerebroside-sulfatase [Escherichia coli TA143] MQKTLMASLIGLAVCTGNAFNPVVAAETKQPNLVIIMADDLGYGDLATYGHQIVKTPNIDRLAQEGVKFTDYYAPAPLSSPSRAG LLTGRMPFRTGIRSWIPTGKDVALGRNELTIANLLKAQGYDTAMMGKLHLNAGGDRTDQPQAKDMGFDYSLVNTAGFVTDATLD NAKERPRFGMVYPTGWLRNGQPTPRSDKMSGEYVSSEVVNWLDNKKDSKPFFLYVAFTEVHSPLASPKKYLDMYSQYMSDYQ KQHPDLFYGDWADKPWRGTGEYYANISYLDAQVGKVLDKIKAMGEEDNTIVIFTSDNGPVTREARKVYELNLAGETDGLRGRK DNLWEGGIRVPAIIKYGKHLPKGMVSDTPVYGLDWMPTLANMMNFKLPTDRTFDGESLVPVLENKALKREKPLIFGIDMPFQDD PTDEWAIRDGDWKMIIDRNNKPKYLYNLKTDRFETINQIGKNPDIEKQMYGKFLKYKADIDNDSLMKARGDK PEAVTWG

Z primární struktury proteinů lze odvodit: strukturu proteinu mechanismus působení na molekulární úrovni vzájemné vztahy k jiným proteinům v evoluci studium modifikací proteinu

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura Sekundární struktura Prostorové uspořádání polypeptidového řetězce (závisí na aminokyselinovém složení) otáčení peptidových vazeb kolem a-uhlíků atomy peptidové vazby se účastní na vzniku vodíkových vazeb -postranní řetězce aminokyselin R se vazeb neúčastní

Figure 2-15 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Sekundární struktura Peptidová vazba: rigidní a planární

Ramachandran Plot

Pravotočivá šroubovice, stabilizovaná vodíkovými vazbami 3,6 aminokyselinových zbytků na jednu otáčku, R aminokyselin jsou orientovány ven. Všechny C=O a N-H skupiny peptidových vazeb jsou uloženy rovnoběžně s podélnou osou a-helixu. C=O skupina vázána vodíkovou vazbou ke čtvrté N-H skupině Helikální struktura - převážně vláknité bílkoviny (keratiny), svalové proteiny aj.

Β-struktura (struktura skládaného listu) Segmenty natažených polypeptidových řetězců. Dva segmenty (polypeptidové řetězce) jsou stabilizovány vodíkovými vazbami mezi C=O a N-H skupinami dvou sousedních peptidových vazeb. Sousední polypeptidové řetězce uloženy antiparalelně nebo paralelně. Velký počet vodíkových vazeb udržuje strukturu v nataženém stavu

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura terciární struktura Trojrozměrné uspořádání polypeptidových jednotek (doklubka nebo vlákna) Vzájemné interakce postranních řetězců aminokyselin - nevazebné interakce - kovalentní vazby

Typy nekovalentních interakcí uplatňujících se v živých systémech

Terciární uspořádání bílkoviny do domén Každá doména má svou funkci (enzymy a katalytické centrum, otáčky transmembránových bílkovin plasmatickou membránou) důležitá pro funkci bílkoviny denaturace vede ke ztrátě funkce

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura Kvarterní struktura Komplex dvou a více polypeptidových řetězců jsou dohromady spojeny nekovalentními vazbami

Figure 3-41 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Svinování (folding) - neprobíhá náhodným způsobem - probíhá postupně a) malé dočasné periodické struktury b) supersekundární struktury c) strukturní domény a "roztavená" glubule d) závěrečné úpravy za účasti enzymů - Potřebují bílkoviny ke svinování pomocníky?

Vznik nativní struktury biopolymeru nejedná se o náhodný proces Levinthalův paradox řetězec 100 AMK se sbalí za cca 5s pokud by byly náhodně zkoušeny všechny možné konformace rychlostí 10 13 trvalo by nalezení správné konformace 10 87 s, stáří vesmíru je jen 6. 10 17 s...nicméně přesný model sbalování není znám... - energetická bilance procesu

Denaturace a opětovné složení Denaturace je ztráta trojrozměrné struktury. Bílkovina ztrácí svoji funkci. Denaturace teplem zcela ruší slabé interakce (primárně narušuje vodíkové vazby). Krajní hodnoty ph mění celkový povrchový náboj, vznikají odpudivé elektrostatické síly a zanikají některé vodíkové vazby. Organická rozpouštědla a detergenty ruší hydrofóbní interakce Renaturace opětovné získání původní přirozené struktury.

Ligandové interakce Figure 3-36 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Enzym-substrát Protilátka-antigen Receptor-signál

Figure 3-37b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Dělení bílkovin podle jejich funkce stavební a podpůrné kolageny, elastin, keratiny (fibrilární) bílkoviny cytoskeletu (tubulin, vimentin, též pohyb) nukleoproteiny (histony, ribosomální bílkoviny) transportní a skladovací hemoglobin a myoglobin (O 2 ) transferrin a ferritin (Fe) sérový albumin (mast. kyseliny, bilirubin, hem...) apolipoproteiny (lipidy, cholesterol) cytochrom c (elektrony) bílkoviny zajišťující membránový transport pohyb aktin a myosin (+další) ochranné a obranné imunoglobuliny fibrinogen regulační hormony receptory (membránové a intracelulární) regulační bílkoviny proteosynthesy katalytická enzymy

Typy bílkovin Globulární bílkoviny Sféroidní tvar Variabilní molekulová váha Relativně vysoká rozpustnost Různé funkce katalytické, transportní, regulační (metabolismus, genové exprese) Fibrilární bílkoviny Tyčinkovitý tvar Malá rozpustnost Strukturální funkce v organismu Lipoproteiny (Komplexy protein + lipid) Glykoproteiny (Proteiny s kovalentně vázanými cukry)

STRUKTURÁLNĚ-FUNKČNÍ VZTAHY

Hemoglobin a myoglobin Lidský hemoglobin má několik forem. Složen ze dvou a a dvou b podjednotek, které se liší primární strukturou. Váže čtyři molekuly kyslíku, přenáší kyslík krví z plic do tkání a buněk.

Hemoglobin a myoglobin Myoglobin má jeden polypeptidový řetězec, váže jednu molekulu kyslíku. Váže a uvolňuje kyslík v cytoplasmě svalových buněk. Hemoglobin a myoglobin obsahují prostetickou skupinu hem.

Protilátky Molekula imunoglobulinu je tetramer dva řetězce těžké H dva řetězce lehké L Třídy imunoglobulinů: IgG IgM IgA IgD IgE

Kontraktilní svalové bílkoviny tlustá filamenta myosin tenká filamenta aktin, tropomyosin, troponin G-aktin globulární protein, F-aktin fibrilární protein jednou z důležitých biologických vlastností myosinu je schopnost spojovat se s aktinem za vzniku svalové kontrakce

Membránové bílkoviny Integrální membránové proteiny Periferní membránové proteiny Kanály a póry Membrána erytrocytu a-podjednotka napěťově řízeného sodíkového kanálu

Enzymy biokatalyzátory každá (metabolická) reakce má svůj enzym Ligand - substrát