Microsoft Office PowerPoint 2007

Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita třetího věku Microsoft Office PowerPoint 2007 Učební text pro předmět U055 Ing. Michaela Seghmanová Praha 2009

3 Obsah 1. Úvod... 4 2. Práce s programem... 5 2.1 Pracovní prostředí... 5 2.2 Ovládání programu... 6 2.2.1 Ovládací prvky na pásu karet... 6 2.2.2 Klávesové zkratky... 7 2.2.3 Místní nabídka... 7 2.3 Označování objektů pro úpravy... 8 2.4 Práce se schránkou... 8 2.5 Nápověda... 9 3. Práce se souborem... 11 4. Snímek... 14 5. Vkládání a formátování textů... 16 6. Vzhled prezentace barvy, motivy... 19 7. Animace objektů, časování... 22 7.1 Přechod snímku... 22 7.2 Vlastní animace objektů... 22 8. Grafické objekty Tvary... 26 9. Galerie médií... 29 10. Klipart... 31 11. Fotografie... 32 12. SmartArt... 34 13. Hypertextový odkaz... 37 14. Zvuk... 39 15. Film... 41 16. Prezentování... 42

Kapitola 1 4 1. Úvod Snad každý člověk, který vlastní e-mailovou schránku, je dnes a denně zásoben množstvím zpráv s přílohami ve formátu PowerPoint, které jsou více či méně poutavé. O tom, zda nás prezentace zaujme či nikoli, rozhoduje především její obsah, ale také forma, jakou je dané téma prezentováno. Často je jedná pouze o statické posloupnosti obrázků, někdy je naopak prezentace až přehnaně vyšperkována různými animacemi, takže člověk pak ani nevnímá, o čem to vlastně je. Přitom program PowerPoint nabízí mnoho nástrojů pro tvorbu atraktivních, dynamických prezentací. Tato skripta, která jsou vytvořena pro podporu kurzu U055, Vás naučí vytvářet poutavé prezentace, kterými pak potěšíte své příbuzné a známé. Jednotlivé funkce jsou vysvětleny na příkladu prezentace, která ve své výsledné podobě bude přehlídkou toho, co umíte. Možností pro tvorbu prezentací je nepřeberné množství. Proto hned v úvodu skript je zařazena kapitola o Nápovědě, která může sloužit zvídavým studentům jako další studijní materiál. Bude-li to účelné, budete v textu odkazování přímo na konkrétní hesla Nápovědy. Výklad v této učebnici se zaměří na popis tvorby prezentace z praktického hlediska, nikoli na podrobný výčet všech funkcí, které program nabízí. Ty nástroje, na něž nám nezbude čas, jistě po absolvování kurzu zvládnete sami. Dobrou zábavu!

Kapitola 2 5 2. Práce s programem Dříve, než začneme vytvářet vlastní prezentaci, popíšeme si prostředí programu a základní principy práce a nástroje, které nám práci usnadní. 2.1 Pracovní prostředí Po spuštění programu PowerPoint se objeví pracovní prostor zobrazený na následujícím obrázku. OBR. 2-1: PRACOVNÍ PROSTOR PROGRAMU Rychlý přístup Pás karet Podokna Tlačítko Office skrývá základní příkazy pro práci se souborem. Na panelu nástrojů Rychlý přístup jsou nejčastěji používaná tlačítka, jejich nabídku můžete upravit podle svých potřeb (viz dále). Informace o názvu souboru, s nímž pracujeme, najdeme v hlavním pruhu, vpravo jsou tlačítka pro úpravu velikosti okna a pro jeho zavření. Pod hlavním pruhem je zobrazen pás karet. Každá karta obsahuje tlačítka, která umožňují provádění vlastních příkazů. Související operace tlačítka jsou uspořádána do skupin (na kartě DOMŮ, která je na obrázku aktivní, najdeme skupinu Písmo, v ní tlačítka pro úpravu písma, např. tlačítko Tučné, Kurzíva, Podtržení, ). V určitých situacích se vedle standardních karet zobrazí kontextové karty, které jsou barevně odlišené (například Nástroje kreslení jsou zvýrazněné žlutě). Jindy standardní sadu karet dočasně nahradí aplikační karta (např. Náhled viz obr. 3-5). Vlastní pracovní prostor je tvořen třemi základními podokny, jejichž rozvržení na obrazovce můžeme upravit, například tažením myší za hranici

Kapitola 2 6 mezi nimi, ukazatel myši musí přitom mít tvar, resp.. V určitých situacích přibudou v pravé části další podokna s dialogy (Galerie médií viz kapitola 9). 2.2 Ovládání programu Běžné tlačítko 2.2.1 Ovládací prvky na pásu karet Na úvod je dobré vědět, že všechny operace lze vrátit tlačítkem Zpět na panelu Rychlý přístup. Základním ovládacím prvkem je pás karet. Příkazy volíme zpravidla myší. Některá tlačítka provedou rovnou daný příkaz (tlačítko B - tučné písmo). Tlačítko s nabídkou Tlačítko pro barvu písma má dvě části. Levá část (barevně podtržené A) nám umožní rychlou volbu naposledy použité barvy písma (předvolená je červená). Pravá část (tlačítko se šipkou) skrývá nabídku dostupných základních barev. Pokud nám tato paleta nestačí, použijeme volbu Další barvy, která je uvedena dole. Ta zobrazí dialogové okno Barvy s kompletní nabídkou všech barev a odstínů OBR. 2-2: TLAČÍTKO S NABÍDKOU Galerie Některá tlačítka nabízejí řadu možností (např. nabídka tvarů ve skupině Kreslení na kartě DOMŮ), pak mají podobu galerie. V pravé části ovládacího prvku jsou tři nenápadná tlačítka: horní dvě slouží pro listování galerií. Ukážeme-li myší na spodní, třetí tlačítko, zobrazí se bublinová nápověda Více, ta vysvětluje, k čemu tlačítko slouží, po kliknutí myší se zobrazí podrobnější nabídka. OBR. 2-3: OVLÁDACÍ PRVEK GALERIE

Dialogové okno skupiny Kapitola 2 7 Na kartách jsou zobrazena pouze tlačítka pro běžné příkazy. Kompletní nabídka operací pro danou skupinu se zobrazí přes tlačítko v pravém dolním rohu skupiny. Zpravidla se zobrazí dialogové okno se stejným názvem, jako má příslušná skupina tlačítek. OBR. 2-4: VYVOLÁNÍ DIALOGOVÉHO OKNA SKUPINY Kombinace s levým Alt 2.2.2 Klávesové zkratky Méně častý způsob ovládání programu je práce s pásem karet prostřednictvím levé klávesy Alt. Jen pro zajímavost si můžeme vyzkoušet například aplikaci formátu tučné písmo na vybraný text: přidržíme levou klávesu Alt (zobrazí se písmena u jednotlivých názvů karet) stiskneme klávesu ů (toto písmeno se ukazuje u karty DOMŮ) stiskneme klávesu 1 (tato číslice se nyní zobrazuje u tlačítka B pro tučné písmo viz následující obrázek) OBR. 2-5: KARTA S NÁPOVĚDOU PRO KLÁVESOVÉ ZKRATKY Kombinace s Ctrl Nejčastější operace mají přiřazeny přímé klávesové zkratky, které se realizují v kombinaci s libovolnou klávesou Ctrl (levou nebo pravou). Zobrazují se formou bublinové nápovědy. Ukážeme-li myší na tlačítko pro tučné písmo B, zobrazí se nápovědný text Tučné (Ctrl+B). Kdykoli stiskneme tuto kombinaci kláves, změní se řez písma (buď se nastaví tučné písmo pro text, který napíšeme v místě, kde je připraven kurzor nebo se změní řez písma na části textu, která byla v danou chvíli označena). 2.2.3 Místní nabídka Místní (kontextová) nabídka se zobrazí, klikneme-li myší do určitého místa na obrazovce (odtud označení místní ). Zobrazí se přehled akcí, které můžeme v tuto chvíli v daném místě provádět. Obr. 2-6 ukazuje tři místní nabídky. Klikneme-li pravým tlačítkem do stavového řádku, můžeme prostřednictvím zaškrtávacích políček měnit nastavení pro tento řádek. Většinou je změna daného nastavení viditelná okamžitě (změna nastavení

Kapitola 2 8 Kontrola pravopisu však nebude viditelná, pokud není v prezentaci vložen žádný text). Práci s nabídkou ukončíme kliknutím myší kamkoli mimo ni. OBR. 2-6: UKÁZKY MÍSTNÍCH NABÍDEK Místní nabídku podokna snímku vyvoláme kliknutím pravým tlačítkem myši kamkoli do podokna, avšak mimo rámečky, neboť tak bychom zobrazili místní nabídku rámečku. První dvě nabídky jsou jakoby zhasnuté, nejde je zvolit, neboť v danou chvíli nejsou proveditelné. Změna parametru Pravítko je viditelná okamžitě, volby Rozložení, Formát pozadí zobrazí další nabídky. Existuje-li pro danou operaci tlačítko v pásu karet, zobrazuje se jeho obrázek v levém okraji nabídky (tlačítko Rozložení je na kartě DOMŮ, Formát pozadí na kartě NÁVRH). Místní nabídka pásu karet nabízí například umístění konkrétního tlačítka (na něž jsme klikli pravým tlačítkem) na panel Rychlý přístup, dále uspořádání ovládacích prvků. Minimalizace pásu karet má smysl, pokud potřebujeme ušetřit místo na obrazovce, karta se pak zobrazí kliknutím na její název. V místní nabídce však ne vždy najdeme požadovanou operaci, proto základní cestou k jednotlivým příkazům zůstává pás karet. 2.3 Označování objektů pro úpravy Někdy je potřeba provést s několika snímky nebo objekty zároveň určitou operaci, tehdy je musíme společně označit: nesouvislý výběr provedeme klikáním myší (na náhledy snímků nebo na objekty) za současného držení klávesy Ctrl (někdy takto funguje i klávesa Shift), souvislý výběr označíme kliknutím na počátek výběru, následně kliknutím na konec výběru za současného držení klávesy Shift (označujeme vlastně stylem od Shift+do ), grafické objekty lze označit tažením myší kolem objektů, označí se však jen ty, které jsou celé ve vyznačené oblasti (podobně se dají označit i soubory ve složkách, ikony na ploše apod.). 2.4 Práce se schránkou Schránka je nástroj dostupný všem aplikacím a slouží k přenášení objektů v rámci dokumentu, mezi dokumenty, dokonce mezi různými aplikacemi (z PowerPointu do Wordu apod.). Objekt umístěný do schránky můžeme vkládat opakovaně na různá místa.

Princip práce se schránkou Obsluha schránky Kapitola 2 9 Obecný postup je takový: 1. označíme objekt, s nímž chceme pracovat, 2. zkopírujeme nebo přesuneme jej do schránky (kopírováním ponecháme objekt i na původním místě, přesunutím se objeví jen na novém místě), 3. umístíme kurzor na cílovou pozici, 4. vložíme objekt ze schránky. Schránku můžeme obsluhovat různým způsobem: klávesovými zkratkami vyjmout Ctrl+X, kopírovat Ctrl+C, vložit Ctrl+V, přes místní nabídku, pomocí tlačítek ve skupině Schránka na kartě DOMŮ Všechny postupy jsou rovnocenné a lze je libovolně kombinovat (můžeme například zkopírovat objekt do schránky klávesovou zkratkou, následně jej vložit přes místní nabídku apod.). 2.5 Nápověda Nápovědu spustíme tlačítkem s otazníkem v pravém horním rohu okna. V levé části okna nápovědy je obsah, můžeme ho zobrazit nebo skrýt tlačítkem se symbolem knihy (viz obrázek dole je-li obsah zobrazen, kniha je otevřená, v opačném případě je kniha zavřená). Na začátku se jeví zobrazení obsahu jako zbytečné, neboť v pravé části vidíme v tuto chvíli také obsah, jen v jiném pořadí. Ale po zvolení určitého hesla (na obrázku obr. 2-7 je zvoleno heslo Vytvoření základní prezentace ) se vpravo zobrazuje příslušný výklad, zatímco vlevo zůstal zobrazen obsah. OBR. 2-7: OKNO NÁPOVĚDY Obsah nápovědy Zvolte heslo Vytvoření základní prezentace a klikněte na dílčí heslo Seznámení s pracovním prostorem, V pravé části okna najdete mimo jiné popis funkcí tlačítek na panelu Rychlý přístup a níže odkaz na návod, jak si tento panel upravit podle svých potřeb (teprve až během práce zjistíte, která

Vyhledání konkrétního pojmu Animované ukázky Kapitola 2 10 tlačítka byste na tomto panelu potřebovali, můžete tedy tuto úpravu zatím odložit). Někdy je poměrně složité a zdlouhavé listovat obsahem nápovědy a hledat nějaké konkrétní rady. Velmi častým způsobem vyhledávání je použití klasického vyhledávacího políčka, které je umístěno nad obsahem. Po zadání hesla stiskněte klávesu Enter nebo myší klikněte na tlačítko Hledat vedle zadaného výrazu a po chvíli se v pravé části okna zobrazí různá související hesla. Většinou mezi nimi najdete požadované informace. Pokud ne, zkuste formulovat svůj požadavek jinak. (Pokud Vás zaujala například možnost ovládat program pomocí klávesnice, zadejte heslo klávesová zkratka.) V nápovědě máme k dispozici kromě textů také řadu animovaných návodů a ukázek 1, zkuste tedy zadat vyhledání výrazu ukázka. V zobrazeném seznamu témat zvolte (pravděpodobně třetí odkaz) Přehled ukázek. Otevře se okno internetového prohlížeče, zde v levém menu zvolte v sekci Školicí materiály k verzi 2007 odkaz Katalog školení 2007, na další stránce zvolte PowerPoint 2007 a pak si můžete prohlédnout nabídku školení (přesněji řečeno on-line prezentací) k tomuto produktu. Jejich využití závisí jen na Vaší chuti a technických možnostech Vašeho počítače. 1 Ukázky jsou na webových stránkách společnosti Microsoft, musíte být připojení k Internetu.

Kapitola 3 11 Soubor Prvotní uložení souboru 3. Práce se souborem Dokument vytvořený programem PowerPoint nazýváme prezentace. Uložením dokumentu vznikne soubor. Operace se souborem provádíme prostřednictvím nabídky skryté pod tlačítkem Office. Nejrychlejší cesta k uložení souboru vede přes tlačítko ve tvaru diskety na panelu Rychlého spuštění. Při prvním uložení dané prezentace se otevře okno Uložit jako (viz obr. 3-1), kde zadáme název souboru a zvolíme požadované umístění. V obrázku dole se soubor ukládá do složky PowerPoint pod názvem PP_hodina1.pptx (vytvořte si také složku PowerPoint a uložte prezentaci pod uvedeným názvem). OBR. 3-1: DIALOGOVÉ OKNO ULOŽIT JAKO Typ souboru Tlačítko Office Standardně se soubor ukládá ve formátu Prezentace aplikace PowerPoint (viz políčko Typ souboru). Pokud máte v systému Windows nastavené zobrazování přípon názvů souborů, vidíme příponu *.pptx). Další práce se soubory se realizuje prostřednictvím tlačítka Office. Pro účely kurzu využijeme pouze některé volby. V pravé části dialogu tlačítka Office se ukazuje seznam naposledy zpracovávaných dokumentů, který někdy vystřídají dílčí volby k jednotlivým tlačítkům. Pokud budeme vybírat z pravé části, pak rovnou na požadovaný odkaz najedeme myší. OBR. 3-2: DIALOG TLAČÍTKA OFFICE

Nový Kapitola 3 12 Volba NOVÝ otevře novou prezentaci, přičemž původní prezentace zůstane otevřená také (uvidíme zástupce obou prezentací na hlavní liště dole na obrazovce). Po volbě se objeví ještě dialogové okno Nová prezentace, kde si můžeme vybrat šablonu (tj. předlohu, která obsahuje kombinace předloh a rozložení snímků a motivu viz dále) nebo vytvořit prázdnou prezentaci. OBR. 3-3: DIALOGOVÉ OKNO NOVÁ PREZENTACE Otevřít Uložit Uložit jako Tisk Náhled Volbou OTEVŘÍT otevřeme prezentaci, kterou jsme někdy dříve uložili. Otevře se dialogové okno Otevřít, které je uspořádáno stejně jako okno Uložit jako (viz obr. 3-1 - pole pro výběr složky je zde nazváno Oblast hledání) Prezentace uložené nedávno, můžeme otevřít také přímo kliknutím na název hledané prezentace v pravé části dialogu tlačítka Office (viz obr. 3-2). ULOŽIT tato volba funguje stejně jako tlačítko s obrázkem diskety, o němž byla řeč v úvodu této kapitoly. Pracujeme-li se souborem, který již byl uložen, nezobrazí se již žádné dialogové okno, ale soubor se automaticky uloží tamtéž pod stejným názvem, neboli uloží se aktuální stav dané prezentace. Příkaz ULOŽIT JAKO naopak otevře v každém případě okno Uložit jako (viz obr. 3-1), bez ohledu na to, jestli dokument byl dříve uložen či nikoli. Můžeme zadat jiné umístění, typ souboru nebo název, ale vznikne tím další soubor. Původní zůstane zachován, bez nejnovějších změn. TISK umožní výstup z prezentace na papír. Po volbě z nabídky se otevře dialogové okno Tisk (viz obr. 3-4). Prvotní důvod, proč prezentace vytváříme, je sice prezentování v elektronické podobě, ale tištěné výstupy jsou vhodným doplňkem. Nabízí se tisk snímků (každý snímek samostatně na jednu stránku lze vytisknout na fólie a využít pro klasické zpětné projektory), podkladů (1 9 snímků na stránce; takto vytištěné podklady můžeme rozdat posluchačům a oni si mohou psát k obrázkům snímků vlastní poznámky), poznámek (jedná se o texty napsané do podokna poznámek, slouží předvádějícímu jako vodítko při výkladu podpořeného promítáním), osnovy (tisknou se texty ze zástupných symbolů pro názvy). Před tiskem je praktické zkontrolovat připravené výstupy v náhledu, který vyvoláme tlačítkem Náhled v dolním levém rohu okna Tisk nebo volbou v pravé části dialogu Office v okamžiku, kdy myš ukazuje na možnost TISK.

Kapitola 3 13 OBR. 3-4: OKNO TISK Možnosti tiskových výstupů nabízí pole Vytisknout v dialogovém okně Tisk a na kartě NÁHLED (vyznačené na příslušných obrázcích). OBR. 3-5: KARTA NÁHLED Zavřít Volba ZAVŘÍT zavře aktivní prezentaci. Tuto možnost využijeme v případě, že máme otevřeno více prezentací. Před zavřením programu není nutné ukládat. Končíme-li práci a přitom poslední verze souboru není uložena, v následném dialogu zvolíme, zda se mají poslední provedené změny uložit nebo ne. OBR. 3-6: DOTAZ NA ULOŽENÍ ZMĚN

Kapitola 4 14 Snímek Zástupné symboly Vložení nového snímku, volba rozložení 4. Snímek Základním prvkem prezentace PowerPoint - je snímek. Lze vytvořit prezentaci o jednom snímku, například blahopřání k narozeninám, klasická prezentace je tvořena posloupností několika snímků. Po spuštění programu se otevře nová prezentace, která vždy obsahuje jen jeden snímek, ten se v levém podokně jeví jako prázdný, v podokně snímku však vidíme dva obdélníky s nápovědnými texty, tzv. zástupné symboly. Ty nám usnadní vyplňování snímku. Úvodní snímek by měl obsahovat základní informace název, autora, případně kdy byla prezentace vytvořena apod. Do horního zástupného symbolu naší prezentace s textem Klepnutím vložte nadpis napište text U055 PowerPoint, do spodního s nápovědou Zde zadejte podnadpis, napište své Jméno Příjmení. Na dalším snímku zpravidla následuje stručný obsah prezentace. Vložíme tedy nový snímek. K tomu využijeme skupinu příkazů Snímky na kartě DOMŮ. Velké tlačítko pro vložení nového snímku má dvě části (tlačítko vidíte v levé části obr. 4-1). Horní část s obrázkem vloží automaticky nový snímek ve stejném rozložení jako snímek aktuální (ten, se kterým právě pracujeme je aktuální, je navíc žlutě zvýrazněný v levém podokně). Výjimkou je vložení snímku ze snímku úvodního, po něm se vždy vloží nový snímek v rozložení Nadpis a obsah (úvodní snímek je v prezentaci jedinečný). Tuto možnost můžeme využít nyní, odpovídá to naší situaci. Druhou možností pro vložení snímku je stisknutí dolní části onoho velkého tlačítka Nový snímek. Následuje nabídka dostupných rozložení snímku (viz obr. 4-1), vybereme opět Nadpis a obsah. OBR. 4-1: VLOŽENÍ NOVÉHO SNÍMKU Třetí možností je vložení snímku přes místní nabídku ke snímku (klikneme pravým tlačítkem myši na symbol snímku v levém podokně), nový

Pohyb mezi snímky (navigace) Editace snímku Prohazování snímků Odstranění snímku Duplikování snímku Kapitola 4 15 snímek bude mít opět stejné rozložení jako ten, na němž jsme vyvolali místní nabídku, a bude řazen za ním. Vložíme nový snímek i tímto způsobem. Je možné změnit rozložení existujícího snímku, ale jsou-li zástupné symboly vyplněné nějakým obsahem, může se stát nepřehledným. Na posledním snímku změníme rozložení prostřednictvím tlačítka Rozložení ve skupině Snímky na kartě DOMŮ, a to na Porovnání. Naše prezentace má v tuto chvíli úvodní snímek a dále tři snímky v rozložení Nadpis a obsah Mezi snímky se pohybujeme nejčastěji pomocí myši, a to tak, že klikáme myší na jednotlivé snímky v levém podokně, označený snímek se nám zobrazí v podokně snímku a je připraven k editaci 2. Dalším nástrojem je navigační lišta (viz zde vpravo), kterou vidíme v programu vpravo od podokna snímku. Mezi snímky se pak pohybujeme jednak tažením myší za posuvník (světlý objekt uprostřed lišty), jednak klikáním na tlačítka se šipkami na horním a dolním okraji navigační lišty. Pokud naše prezentace bude rozsáhlejší a v levém podokně nebudeme vidět všechny snímky, zobrazí se navigační lišta také mezi levým a pravým podoknem. Abychom viděli, že se pořadí snímků skutečně změní, bude vhodné vyplnit alespoň částečně naše snímky, které jsou zatím prázdné. Vyplnění snímků vždy realizujeme v podokně snímku. Vyplňte zatím pouze zástupné symboly pro nadpisy (více v kapitole 5). nadpis na 2. snímku: Témata kurzu nadpis na 3. snímku: Obsah snímku nadpis na 4. snímku: Animace Levé podokno slouží také k organizaci snímků, můžeme zde snadno měnit jejich pořadí, a to tažením myší za náhledy (chcete-li si vyzkoušet prohazování snímků, na závěr je srovnejte do původního pořadí viz výše). Snadno v levém podokně můžeme odstranit snímek, který jsme třeba vložili omylem, označíme jej v levém podokně a stiskneme klávesu Delete nebo tlačítko Odstranit ve skupině Snímky na kartě DOMŮ. Při tvorbě prezentace nemusíme vždy jen vytvářet nové snímky, ale máme možnost využít i to, co bylo vytvořeno dříve (pokud chceme, aby další snímek byl podobný již existujícímu snímku), a to jak ve stávající prezentaci, tak v úplně jiné prezentaci. K tomu využijeme volby, které vidíme v pravé dolní části obr. 4-1. Kopírování snímku uvnitř prezentace provedeme volbou Duplikovat snímky 3 Volba Snímky z osnovy umožňuje převést text ve formě osnovy např. z programu Word na snímky v naší prezentaci. Znovu použít snímky je volba pro převzetí snímků z jiné prezentace (otevře se samostatné podokno v pravé části programu). 2 Další možností je využití kurzorových kláves. Tato možnost však nefunguje během úprav snímku, kdy je kurzor uvnitř zástupného symbolu, tehdy slouží kurzorové klávesy pouze pro pohyb uvnitř tohoto objektu. Přechod ze snímku na snímek nám umožní i rolovací kolečko myši. 3 Téhož docílíme využitím schránky (Ctrl+C, následně Ctrl+V) v levém podokně.

Kapitola 5 16 5. Vkládání a formátování textů Při tvorbě prezentace bychom měli respektovat následující doporučení: píšeme spíše hesla než celé věty, snímek by neměl být přeplněn textem ani obrázky, obsah by měl rovnoměrně zaplnit snímek. Do části obsah na druhém snímku napíšeme následující body (v zástupném symbolu jsou předdefinovány odrážky ve tvaru kolečka; za jednotlivými body, kromě posledního, stiskneme klávesu Enter, odrážka na dalším řádku se nastaví automaticky): OBR. 5-1: SNÍMEK S OBSAHEM Editace víceúrovňového seznamu Odrážkové seznamy mohou být i víceúrovňové, to znamená, že jednotlivé body ze seznamu se dále člení. Snímek 3 vyplníme podle obr. 5-2: vyplníme celý obsah jako na předchozím snímku vše s odrážkami ve tvaru koleček (odrážky první úrovně), označíme do bloku body obrázky, fotografie a SmartArt (tažením myší je zvýrazníme), pak je můžeme společně upravovat, změníme úroveň seznamu tlačítkem Zvýšit úroveň seznamu ve skupině Odstavec karty DOMŮ. totéž provedeme s body zvuk a film. OBR. 5-2: SNÍMEK S VÍCEÚROVŇOVÝM SEZNAMEM

Kapitola 5 17 Na dalším snímku (v rozložení Porovnání) jsou kromě nadpisu čtyři zástupné symboly, každý z nich vyplníme zvlášť. Tlačítko Zvýšit úroveň seznamu můžeme stisknout při editaci bodu počátek nebo jako u minulého snímku odsadíme dílčí body až dodatečně. OBR. 5-3: SNÍMEK V ROZLOŽENÍ POROVNÁNÍ Specifika označování textu Odstranění textu Doplnění textu Napsané texty můžeme dodatečně upravovat, a to jak jejich obsah (odstraňovat a dopisovat slova, výrazy), tak formát (vzhled velikost a barvu písma, odrážky, zarovnání, ). V každém případě je velmi důležité správně označit část textu, kterou chceme měnit. Kliknutím myší do textu umístíme kurzor mezi znaky do slova, v textu pak vidíme blikající svislou čárku = kurzor (zástupný symbol je pak vymezen přerušovanou čarou jako na obr. 5-3), tím je označené jedno slovo. Část textu můžeme označit do bloku, a to buď přetažením myší přes text, anebo poklepáním do textu - dvojité kliknutí na slovo označí celé slovo, trojité kliknutí označí větu nebo jeden bod seznamu), Můžeme také označit celý zástupný symbol, a to kliknutím na hranici symbolu (ten je pak vymezen souvislou čarou jako na obr. 5-2). Lze označit více textových polí a formátovat je společně (viz str. 8). Text odstraňujeme pomocí klávesy Delete nebo Backspace. je-li kurzor v textu, budeme mazat jednotlivé znaky (před Backspace smaže znak před kurzorem, Delete smaže znak za kurzorem), je-li označena část textu, obě klávesy fungují stejně odstraní označený text, je-li označen zástupný symbol, každá z kláves odstraní celý zástupný symbol. Pro připsání textu do existujícího zástupného symbolu umístíme kurzor na požadované místo a doplníme text obdobně jako při prvotní editaci. Začneme-li psát text ve chvíli, kdy je část textu označena, nově napsaný text nahradí ten označený. Je možné také doplnit nový textový objekt prostřednictvím tlačítka Textové pole ve skupině Text na kartě VLOŽENÍ. Ukážeme si postup na příkladu doplnění textového pole podle vzoru na obr. 5-4. Zvolený postup ilustruje různé možnosti pro práci s textovým polem.

Vložení textového pole Formát textu Velikost a pozice Kapitola 5 18 Vložíme textové pole: stiskneme tlačítko Textové pole na kartě OBR. 5-4: TEXTOVÉ POLE VLOŽENÍ, umístíme kurzor mimo zástupné symboly (na označenou pozici se vloží textové pole, výslednou pozici textového pole upravíme později), napíšeme text DŮLEŽITÉ 4, Upravíme formát textu: ve skupině Písmo na kartě DOMŮ změníme klasické vlastnosti textu: Písmo Mistral (věnujte pozornost výběru písma, některé efektní sady nepodporují české znaky s diakritikou, např. velké kroužkované Ů se zobrazuje ve tvaru Times New Roman DŮLEŽITÉ, DŮLEŽITÉ, DŮLEŽITÉ, ), Velikost písma 72, Proložení znaků Další možnosti Rozšířené 20 bodů, ve skupině Odstavec na kartě DOMŮ zvolíme : Zarovnat na střed; Směr textu vyberte podle ukázky, Upravíme velikost a pozici zástupného symbolu podle vzoru. Využijeme tažení myší za značky na hranici symbolu (např. viz obr. 5-3): tažením za úchyt ve tvaru světlého čtverečku uprostřed stran objektu měníme výšku nebo šířku objektu, tažením za úchyty ve tvaru světlého kolečka v rozích objektu měníme velikost v obou směrech zároveň; při současném držení klávesy Ctrl se zachovají původní proporce objektu (tj. poměr výška : šířka), tažením za zelený kulatý úchyt můžeme objektem volně otáčet, tažením za hranici objektu mezi značkami (ukazatel myši změní tvar na kříž tvořený šipkami) můžeme zástupný symbol přesunout. nebo kontextové nástroje k textovému poli (viz obr. 5-5). OBR. 5-5: KARTA FORMÁT USPOŘÁDAT A VELIKOST 4 Pokud jste klikli myší mimo vložené pole dříve, než jste napsali nějaký znak, textové pole zmizí a je třeba jej vložit znovu

Kapitola 6 19 Motiv Barvy motivu 6. Vzhled prezentace barvy, motivy V předchozí kapitole je popsáno formátování zástupného symbolu. Úpravy jsou určitě namístě, protože původní barevnost (nebo spíše nebarevnost) nebyla efektní. V rozsáhlejších dokumentech je vhodné dodržet jednotnost vzhledu, například všechny nadpisy zvýrazňovat stejnou barvou. Je možné postupně upravovat jeden nadpis za druhým, ale bylo by to velice zdlouhavé, navíc bychom, možná, někde zvolili trochu odlišný odstín. Máme k dispozici pohodlnější řešení, a to jsou motivy a předlohy snímků. Motivem 5 se rozumí celá sada formátování, kdy je barevně sladěno formátování textu a grafiky na všech typech snímků. Nabídku najdeme např. na kartě NÁVRH, kde dominuje právě skupina Motiv. Přejížděním myší nad jednotlivými symboly motivů uvidíme, jak by tento motiv změnil aktuální snímek. Teprve po kliknutí myší na příslušný motiv dojde k jeho aplikaci na celou prezentaci. Další práce s motivem bude ilustrována na motivu Jmění. Tlačítky v pravé části skupiny Motivy na kartě NÁVRH můžeme měnit Barvy, Písma a Efekty přiřazené danému motivu. Například zvolením hesla VYTVOŘIT NOVÉ BARVY MOTIVU na konci nabídky barev se zobrazí jejich přehled a máme možnost je změnit (viz obr. 6-1). OBR. 6-1: BARVY MOTIVU S nabídkou této kombinace barev se setkáme v nabídkách barev pro úpravy veškerých objektů v prezentaci. Nedoporučuje se při změně barvy volit barvy, které nejsou přiřazeny danému motivu, neboť tím porušíme základní princip jednotného formátování. Nevýhodu přímého formátování si budeme demonstrovat na úpravě textového pole DŮLEŽITÉ na třetím snímku. Označíme textové pole a ve skupině Kreslení na kartě DOMŮ nebo na kontextové kartě FORMÁT (viz obr. 6-2) zvolíme efekty tvaru a textové efekty: Výplň tvaru Červená, Zvýraznění 2, velmi světlá 40 %, Efekty tvarů Měkké okraje 10 bodů Textové efekty např. libovolný Stín 5 Podrobné informace najdete v Nápovědě po zadání hesla motiv do vyhledávacího políčka.

Kapitola 6 20 OBR. 6-2: KARTA FORMÁT - EFEKTY TVARŮ A TEXTOVÉ EFEKTY Standardní barvy Při volbě barvy výplně jsme zvolili jednu z barev motivu. Když nyní přejdeme do karty NÁVRH a budeme přejíždět myší nad jednotlivými symboly motivů, upravené textové pole bude měnit svou barvu. Zvolíme-li pro výplň textového pole některou standardní barvu (např. zelenou) a vyzkoušíme různé motivy, vidíme, že se barva výplně nemění. Obr. 6-3 ukazuje úvodní snímek v motivu Jmění a Arkýř. Je patrné, že motiv ovlivňuje nejen barevnou škálu, ale v někdy i rozmístění prvků. OBR. 6-3: MOTIVY Zobrazení prezentace Na prezentaci můžeme nahlížet různě, kompletní nabídku najdeme na kartě ZOBRAZENÍ (viz obr. 6-4 pravou část karty skupiny Okno a Makra nebudeme využívat) OBR. 6-4: KARTA ZOBRAZENÍ Normální zobrazení je to, v němž jsme dosud pracovali se třemi podokny, Řazení snímků umožní celkový pohled na prezentaci,

Kapitola 6 21 Předloha snímků zobrazení Poznámky odpovídá stejnojmenné možnosti pro tisk (viz str. 12) zobrazení Prezentace přepne do celoobrazovkového režimu, kdy se promítají postupně jednotlivé snímky (na další snímek přejdeme nyní kliknutím myší nebo klávesou Enter) V každém zobrazení můžeme upravit měřítko, k tomu slouží Lupa. Tlačítka pro rychlé přepínání zobrazení najdeme také v pravé části stavového řádku (viz obr. 6-5 vpravo dole), zpravidla je zde k dispozici i lupa (lze ovlivnit přes místní nabídku stavového řádku). Další zobrazení nám dávají možnost upravit jednotně vzhled vyjmenovaných předloh, podrobně popsána bude jen úprava předloh snímků. Tlačítkem Předloha snímků ve skupině Zobrazení prezentací přejdeme do zobrazení předloh 6. Zdá, že zmizel obsah snímku (obr. 6-5), ale není to tak, pro práci s předlohami není důležitý obsah, pouze vzhled snímků a jejich prvků (k obsahu snímků se vrátíme přepnutím do Normálního zobrazení). OBR. 6-5: ZOBRAZENÍ PŘEDLOHA SNÍMKU Máme k dispozici kartu PŘEDLOHA SNÍMKŮ, jež nabízí základní úpravy vzhledu, a to jak rozmístění prvků, tak úpravy barev motivu. První předloha zobrazená v levém podokně je o něco větší - je to základní předloha, z níž jsou odvozeny všechny ostatní. Další reprezentují dostupná rozložení. Bublinová nápověda informuje o použití v prezentaci. Zástupné symboly pro nadpisy nám umožní změnit vzhled nadpisů, a to buď na všech snímcích (první náhled) nebo jen pro jednotlivá rozložení. Podobně můžeme upravit například vzhled odrážek ve víceúrovňových seznamech, a to pro všechny snímky prostřednictvím první předlohy nebo zvlášť pro rozložení Nadpis a obsah (snímky 2-3) a Porovnání (snímek 4). Pro konkrétní úpravy využíváme místní nabídky nebo kontextové karty. 6 Podrobný popis práce s předlohami najdete v Nápovědě.