PRAVDIVÉ A POCTIVÉ ODPISY FAIR AND TRUE DEPRECIATION MÁČE, Miroslav Abstract The valuation of assets and correct capture depreciations is activity having an impact on the amount of the reported assets and economic result process. The report deals with the issue of depreciation of the tangible fixed assets. Some of methods determination of the depreciation is presented. Attention has also been devoted to the new access to determination rates depreciation on the base of the mathematical model of the investment process. Key words: depreciation of the tangible fixed assets, revenue, cost, model of investment process Abstrakt Oceňování aktiv a správné účetní zachycení odpisů představuje činnost, která ovlivňuje výši vykázaného majetku a průběh účetního výsledku hospodaření. Příspěvek se zabývá především otázkou odpisů hmotného dlouhodobého majetku. Příspěvek uvádí některé ze způsobů stanovení odpisů. Pozornost je věnována zejména novému přístupu ke stanovení odpisových sazeb na základě matematického modelu investičního procesu. Klíčová slova: dlouhodobého majetku, výnos, náklad, model investičního procesu Úvod a literární přehled Standardy účetnictví člení aktiva na dlouhodobá aktiva a na krátkodobá (běžná, oběžná) aktiva. Předmětem našeho zájmu bude pouze část dlouhodobých aktiv, pro kterou používáme název dlouhodobý majetek. Tento majetek má podnik v držbě po dlouhé roky, obvykle více než jeden rok a jeho pořizovací cena je dána vnitropodnikovou směrnicí podniku, nicméně je zpravidla podstatně vyšší než je cena krátkodobého aktiva. Podstatným rysem dlouhodobého majetku je jeho dlouhodobé užívání pro zajištění existující podnikatelské činnosti za podmínky dosahování ekonomického přínosu. Jeho opotřebovávání způsobuje postupné snižování jeho hodnoty, které vyjadřujeme formou odpisů, a které rozpouštíme do provozních nákladů. Podstata odpisů Odpisům se běžně málo rozumí. V účetnictví je odpis peněžním odhadem částky, o níž se dlouhodobé aktivum v daném účetním období opotřebovalo. Příčinou opotřebení je fyzické zhoršení stavu a zastarávání majetku. Účetní rozkládají náklady vyvolané opotřebením 388
majetku do řady účetních období podle předpokládané doby používání aktiv. Podstatná je však dle () skutečnost, že odpis lze chápat rovněž jako proces přiřazování nákladů k oněm výnosům, které dlouhodobé aktivum vyvolalo (k jejichž vzniku přispělo). Účetnictví nahlíží na jako na proces alokace pořizovacích výdajů dlouhodobého majetku do odpovídajících období či výrobků, k nimž mají používaná aktiva vztah. Protože není možné stanovit přesnou výši opotřebení dlouhodobého majetku, které má být formou odpisů přiřazeno, jako náklad, jednotlivému účetnímu období v průběhu doby, vznikla pro výpočet odpisů řada metod. Výběr vhodné odpisové metody, dle () musí být veden snahou vyřešit ústřední problém: alokovat původní pořizovací výdaje do jednotlivých období v závislosti na tom, jak velkého ekonomického prospěchu bylo v těchto obdobích z používaných aktiv dosaženo. Tento způsob alokace nákladů je v souladu s přiřazováním nákladů k výnosům, které byly dlouhodobým majetkem vyvolány. Tomu principu, akruárnímu účetnictví, však nevyhovují téměř všechny časové modely pro stanovení účetních odpisů. Časové metody odpisů Abychom mohli odhadnout výši odpisů, potřebujeme znát obvykle tři veličiny: pořizovací výdaje odpisovaného majetku, odhad jeho zbytkové hodnoty, odhad doby jeho používání (užitečnosti). Pořizovací výdaje (pořizovací cena) jsou v účetnictví obecně definovány jako náklady na nákup majetku, ať už v hotovosti nebo na obchodní úvěr. Zbytková hodnota je odhadem toho, co se z aktiva získá (ve formě zbylého materiálu) na konci jeho užívání. Doba užitečnosti (používání, ) je vyjádřena buď (a) dobou, po níž se, podle očekávání, bude aktivum v podniku používat nebo (2) předpokládaným množstvím produkce nebo obdobných jednotek, které se pomocí daného aktiva získají (vyrobí). Původní účetní hodnota odpisovaného majetku, ve výši pořizovacích výdajů, snížená o zbytkovou hodnotu představuje odpisovou základu. Právě tato částka je při odpisování majetku postupně alokována do nákladů několika účetních období. Abychom mohli vysvětlit, dle (2), a porovnat různé odpisové metody, uvažujeme následující zadání: pořizovací výdaje Kč, zbytková hodnota 2 Kč, odhad používání 8 let Rovnoměrný (lineární) účetní odpis O ( i) = * Vc kde T je počet let T a V c je odpisová základna Při rovnoměrném odpisování se výše ročních odpisů nemění O t = O t+ = konst. Průběh kumulativních odpisů (oprávek či zůstatkové ceny) je pro názornost zakreslen do obr. (), který je sestaven v souladu s naším zadáním. 2 ( T + Zrychlený (degresivní) účetní odpis O ( = * Vc kde t je rok odpisování T ( T + ) ) Pro zrychlené odpisování platí pravidlo, že odpis v předchozím roce je vyšší než v roce následujícím O t > O t+. Průběh zrychleného odpisování je znázorněn na obr.2 Zpomalené (progresivní) účetní odpis [( T + ) ( T + ] Vc T ( T + ) 2 O ( = * 389
Progresivní způsob odpisování podnik volí, jestliže potřebuje v prvních letech snížit náklady a naopak později snížit dosahovaný výsledek hospodaření (zisk). Grafické zobrazení průběhu odpisoví uvádí obr.3 oprávky zůstatková cena zůstatková cena v roce 5 5 2 3 4 5 6 7 Obr. Rovnoměrný (lineární) průběh odpisování oprávky zůstatková cena 5 2 3 4 5 6 7 Obr.2 Zrychlený (degresivní) průběh odpisování oprávky zůstatková cena 5 2 3 4 5 6 7 39
Obr.3 Zpomalený (progresivní) průběh odpisování Výsledky Model investičního procesu Investiční proces představuje realizaci investičního projektu, kdy investiční výdaje u( (pořizovací výdaje) následují příjmy z realizace investice y( a na konci její i její likvidační výnos (zbytková hodnota). Investiční proces lze dle (3) matematicky popsat následujícím lineárním modelem: ( w u( + w u( + w u( t 2) +... + w u( t T ) ) e( ) y( = k + b 2 T + t kde y( vysvětlovaná veličina (čistý příjem z realizace) v čase t =,2,,T u( vysvětlující veličina (investiční výdaj) v čase t =,2,,T e( stochastická složka modelu v v čase t =,2,,T T maximální délka posuvu (počet let ) k počáteční konstanta b parametr modelu w p váhy časových posuvů přičemž T w p = Budeme-li uvažovat Koyckův model, který vyjadřuje rozložené časové posuvy s geometricky p klesajícími vahami w p = c za podmínky w p =, pak po úpravě dojdeme k následujícímu lineárnímu modelu prvního řádu (kde ŷ představuje očekávanou hodnotou čistého příjmu): y ( c y( = k + b u( + e( v regresním tvaru y ( = a y( + b u( + k p= ˆ V mnoha praktických aplikacích (např. v případě použití dotací na realizaci investičního projektu apod.) je výhodné uvažovat lineární regresní model druhého řádu: ˆ 2 2 y ( = a y( a ( t 2) + b u( + b u( + b u( t Investiční proces například charakterizují hodnoty investičních výdajů a peněžních příjmů po zdanění a úrocích uvedené v následující tabulce. Likvidační výnos uvažujme nulový. Rok 2 3 4 5 6 7 8 Investič.výdaj 6 4 Peněžní příjem 435 29 23 95 63 55 4 Parametry lineárního regresního modelu.řádu a 2.řádu jsou dle (4) následující: y ˆ( =,2 y( +,73u(,3u( +,38 u( t 2) y ˆ( =,3 y( +,9 y( t 2) +,72 u(,u( +,3 u( t 2) Predikované hodnoty peněžních toků na základě výše uvedených modelů jsou následující: 2) 39
Rok 2 3 4 5 6 7 8 Model.řádu 438 36 24 22 42 9 2 Model 2.řádu 432 289 223 8 48 29 3 392
Výnosová metoda odpisů Predikované hodnoty čistých peněžních příjmů jsou, ve své nejjednodušší podobě, součtem čistého zisku a odpisů. Mají-li být úměrné výnosům, které byly vyvolány uvažovaným aktivem ( penězotvornou jednotkou ), pak musí mít oprávky (kumulované ) obdobný průběh jako kumulované čisté příjmy. Budeme-li uvažovat predikované čisté příjmy na základě modelu 2.řádu, pak jejich kumulativní součet činí 24=432+289+ +3. Statické zesílení penězotvorné jednotky je 24/=,24 (kumulativní součet pořizovacích výdajů je = 6+4).Vynásobímeli predikované výnosy (peněžní příjmy) hodnotou,824 =/24, pak získáme následující a možné čisté zisky v jednotlivých letech aktiva, což je patrné na obr.4: Rok 2 3 4 5 6 7 8 Odpisy 356 238 84 48 4 24 Čistý zisk 76 5 39 32 8 5 2 24 Poznámka: Budeme-li uvažovat zbytkovou hodnotu ve výši 2, pak váhou jednotlivých příjmů není,824 ale,659 = 8/24. 5 zisk y ˆ( =,3 y( +,9 y( t 2) +,72u(,u( +,3u( t 2) pořizovací cena kumulované zisky v roce 5,824 yˆ( 5 kumulované v roce 5 2 3 4 5 6 7 Obr.4 Odpisy odpovídající příjmům z realizace investičního projektu Prvním předpokladem oprávněného použití výnosové metody je realizace takového investičního procesu jehož současná hodnota čistých příjmů z realizace je větší než y( u( diskontovaná hodnota investičních výdajů tj. t. Tato podmínka je t t ( + i) t ( + i) splněna již jeho výběrem. Druhým předpokladem použití regresního modelu je normální rozložení stochastické složky e(. Pokud hypotéza o normálním rozložení je neoprávněná, počítáme přímo z očekávaných ( nefiltrovaných ) čistých příjmů tak, že je násobíme váhovým koeficientem,764 = /39 a to proto, abychom alokovali celé pořizovací náklady do jednotlivých období aktiva. V tomto případě neuvažujeme o žádném modelu a využíváme předpokládaných (rozpočtovaných) čistých příjmů.. 393
Rok 2 3 4 5 6 7 8 Peněžní příjmy 435 29 23 95 63 55 4 39 Odpisy 332 222 76 49 48 42 3 Výkonová metoda odpisů Tato metoda je výhodná, pokud chceme vyjádřit technické (fyzické) opotřebení dlouhodobého majetku. Výše odpisů závisí na předpokládaném výkonu a jeho rozložení během doby používání. Pro názorné vysvětlení této metody zvolíme pořizovací cenu Kč, 8 let, nulovou zbytkovou hodnotu a produkci 2 výrobků podle níže uvedeného rozpočtu prodeje. Rok 2 3 4 5 6 7 8 Prodej 662 444 352 298 96 84 62 2 Odpis 332 222 76 49 48 42 3 Odpisová sazba na jednu jednotku výkonu činí /2 =,5 Kč/ks Závěr Nalézt konkrétní metodu odpisování, která by respektovala jak fyzické tak i morální opotřebení je prakticky nemožné. Proto i nabízená výkonová metoda odpisování má své nedostatky. Její předností je, že důsledně alokuje původní celkové pořizovací výdaje do jednotlivých období podle očekávaného ekonomického prospěchu z aktiva. Literatura [] KOVANICOVÁ,D.a kol.finanční účetnictví v kontextu současného vývoje,.v., Polygon 997, strana 93-99, ISBN 8-85967-5- [2] SEDLÁČEK,J.Účetnictví pro manažery,.v.,grada 25,strana 99-,ISBN 8-247- 95-8 [3] MÁČE,M. Finanční analýza investičních projektů-praktické příklady a použití,.v., Grada 26,strana 43-5,ISBN 8-247-557- [4] MÁČE,M. Makroekonomie v kostce,.v., Grada 27, strana 39-39, ISBN 978-8- 247-84-5 Adresa autora: Miroslav Máče Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta / katedra účetnictví a financí e-mail: mace@ef.jcu.cz, 394