Měnová politika, nástroje, cíle, historie

Měnová politika, nástroje, cíle, historie

Alan Greenspan na závěr setkání se studenty Columbia university, NY, 15.4.1996 Pokud jste porozuměli čemukoliv z toho, co jsem zde dnes řekl, pak jsem odvedl špatnou práci...

Několik prohlášení k úvaze co bylo před rokem Sazby mohou růst i dříve, pokud bude oživení výraznější, na investičním summitu ve Vídni to řekl člen bankovní rady České národní banky Kamil Janáček, ČTK, 12.10.2010 Singer potvrdil, že růst základní úrokové sazby lze předpokládat, pokud se objeví signály budoucích inflačních tlaků, uvedl guvernér. "Zatím je ale v nejbližších měsících neočekávám," dodal. (ČTK 11.10.2010) K. Janáček: Jisté je, že období nízkých sazeb a jejich snižování v této ekonomice skončilo. (Patria 26.8.2010) E. Zamrazilová: Já o růstu sazeb chci diskutovat hodně brzy. (LN 24.8.2010)

Několik prohlášení k úvaze a co je dnes Guvernér ČNB Singer říká, že si dokáže představit pohyb sazeb jakýmkoliv směrem. Dokáže si představit scénář, kdy by nešly vzhůru (Bloomberg, 22.9.2011) Guvernér ČNB Miroslav Singer prohlásil, že není vyloučený ani proti současné prognóze ČNB jdoucí pokles sazeb (Patria, říjen 2011)

Vývoj inflace

Klicova urokova sazba CNB 60 40 20 0 1. 4. 1 9 2 8. 3. 1 9 3 1. 1 2. 1 9 2 9. 4. 1 9 1 1. 6. 1 9 2 4. 6. 1 9 8. 7. 1 9 2 3. 7. 1 9 4. 8. 1 9 3. 1 2. 1 9 1 7. 1 2. 1 9 2 5. 9. 1 9 2 3. 1 2. 1 9 9. 4. 1 9 3. 9. 1 9 2 3. 2. 2 0 1. 2. 2 0 3 1. 1. 2 0 2 5. 6. 2 0 2 9. 5. 2 0 1. 6. 2 0 8. 2. 2 0 6. 2. 2 0 7. 5. 2 0 9 0 9 2 9 3 9 6 9 7 9 7 9 7 9 7 9 7 9 7 9 7 9 8 9 8 9 9 9 9 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 7 0 8 0 9 1 0 datum

Pár tezí na úvod: Co je zpravidla cílem měnové politiky stabilita cen, při jejím respektování podpora ekonomického růstu cíl bývá ukotven zákonem (ústavou) (např. ECB, ČNB ) zajímavé odlišnosti: FED (USA): cíl není definován Nový Zéland: na splnění/(nesplnění cíle navěšen prémiový řád, v krajním případě ztráta zaměstnání centrálních bankéřů

Důležitá poznámka Není pravda, že centrální banky (alespoň ty, které má smyslu sledovat) jdou slepě za cílem cenové stability (nízké inflace) ať to stojí co to stojí Centrální banky mají samozřejmě také zájem na ekonomické prosperitě a zdravém (vnitřně a vnějšně vyváženém) vývoji ekonomiky (a tomu také uzpůsobují svou politiku): stabilita cen ale stojí na prvním místě Názorová kolize spočívá v tom, jaký obsah kdo dává pojmu cenová stabilita dává

Proč stabilita cen (a ne něco jiného)? Jde o syntetický ukazatel, měřitelně vyjadřující stupeň rovnovážnosti (stability) - vnitřní i vnější - ekonomiky Ekonomický růst a cenová stabilita nestojí proti sobě (nejsou alternativami hospodářské politiky), naopak teorie ale i praxe dokládá, že jde o cíle komplementární, vzájemně se podmiňující

Vztah růstu a inflace Růst rovnovážný vs. nerovnovážný: udržitelnost a trvanlivost naše zkušenost: 1995-1998: korekce doprovázeny kursovými pohyby a inflačními výkyvy to spolu s korekcemi HP vede ke ztrátám outputu nedávný vývoj: podobnosti a odlišnosti oživení v roce 2010 a 2011 nevedlo k velkému zvýšení inflačních tlaků, inflace dle predikce neměla překročit horní hranici koridoru inflačního cíle Ovšem nejčerstvější informace z/o hospodářství nejspíše dost mění obrázek inflačního výhledu

Vysoká inflace: Je zpravidla inflaci nestabilní, volatilní, tato nestabilita má sama o sobě nákladové dopady znehodnocuje příjmy a úspory: zasahuje do relace I-S vede k vyšším (reálným) úrokovým sazbám (a vyšší rizikové prémii): zkracuje investiční horizonty, preference spotřeby: podvazuje růstový potenciál, zpětné prohlubování nerovnovážných tendencí nejistota o budoucích relativních cenách: negativní dopad na investice

Vysoká inflace dále: Vede k fixaci inflačních (a depreciačních) očekávání: prostřednictvím inflačních očekávání živí vysoká inflace sama sebe Působí daňové distorze, jiné rozložení struktury daňového břemene, jiné rozložení důchodů (income distribution) s dopady na rozhodování ekonomických subjektů setrvale disproporční mix hospodářských politik (už nejde o růst ale o zvládnutí inflace)

A naopak: Stabilní měna, nízká inflace je základním předpokladem dlouhodobě optimálního tempa ekonomického růstu je-li hospodářský růst vyvážený, je předpoklad i pro udržení vnitřní a vnější rovnováhy nízká inflace: veřejný statek, ceněný širokou veřejností nižší inflace znamená také nižší volatilitu cen

Malá odbočka co vlastně měříme? Ukazatele cenového vývoje (příklady) Ukazatele neočištěné PPI CPI Deflátor HDP Ukazatele očištěné Čistá inflace Měnově politická inflace Poznámka 1: debata o tom, zda inflaci měříme správně je tak stará jako samo měření inflace. Inflaci nejspíše (vlastně určitě) ještě nikdo nikdy přesně nedokázal měřit a ani to nedokáže ( ekonomika není statický organismus) Poznámka 2: hlavní debata současnosti zda a jak zahrnout ceny aktiv do měnově politické inflace

Vnitřní: Faktory cenové stability relace agregátní nabídky a poptávky úroveň a znaménko mezery výstupu (output gap) vyvážený příspěvek I, S, G zaměření, priority a mix (míra kooperativnosti) HP strukturální pružnost ekonomiky, flexibilita trhů výrobních faktorů (kapitál, pracovní síla, investice) výkonnost a efektivnost finančního systému Vnější: otevřenost ekonomiky, stav OP, PB exogenní šoky (a schopnost ekonomiky je absorbovat)

Dá se cenová stabilita definovat (kvantifikovat)? Kdo kvantifikuje (priority a rozhodovací horizonty): vláda, centrální banka, odbory, finanční trh Kdy kvantifikuje V jakém ekonomickém kontextu kvantifikuje (rychlost konvergence, otevřenost, struktura hospodářství ) Míra otevřenosti ekonomiky, její regionální začlenění (naše vlastní zkušenost 1995-1998): tj. porovnáváme se vůči několu/něčemu) Cenová stabilita vs. inflační cíl: co s rozdílem obou veličin? Malá provokace: inflační cíl nemusí nutně být (a ani nebýval) v souladu s představou o tom, co je stabilita cen Strukturální, systémové, institucionální faktory: např. náprava relativních cen...

Inflační cíl: základní teze k zapamatování Prognóza vs.cíl (vs. koncept stability cen): základní (výchozí) pohled Cíl není plán! Jeho účinnost tkví v jeho kredibilitě, nikoliv v tom, že jej CB naplní za každou cenu (naopak, kdyby to udělala, nebude cíl tak úplně kredibilní) ne všechny příčiny odchylek jsou významově stejné: exogenní, endogenní krátkodobé, dlouhodobé primární, sekundární efekty výjimkovatelné, nevýjimkovatelné Cíl je také komunikační prostředek! Inflační očekávání!

Co tedy ovlivňuje nastavení měnové politiky?» Koncept cenové stability» Pravidla měnové politiky (nemusí jít o nic formalizovaného třeba se dohodněme, že měnová politika nebude vědomě živit inflaci dříve: další cíl by měl být níže než předchozí od ukotvení koridoru již nemá relevanci)» Analýza (trendů, rovnovážnosti, reálných měnových podmínek, strukturálních faktorů, struktury inflace, faktorů inflace, hospodářských politik aj.)» Prognóza (modelová a expertní složka)» Co chce měnová politika dosáhnout (strategický cíl): např. nízká inflace, euro apod.)» Nástrojové instrumentárium, role sazeb, kurzu, pravidel likvidity» Režim měnové politiky (infl. cílování )

Režimy měnové politiky Režim s implicitní nominální kotvou (režim s implicitní nominální kotvou spočívá v cílování určité veličiny přijaté interně v rámci centrální banky, aniž by došlo k jejímu explicitnímu vyhlášení) Cílování měnové (peněžní) zásoby Cílování měnového kurzu Cílování inflace Měnový výbor (currency board) Jednostranná dolarizace,eurizace apod

Role devizového (měnového) kurzu v měnové politice Závisí od zvoleného měnově politického režimu: V režimu cílování měnového kurzu je ambicí cenovou stabilitu importovat prostřednictvím kurzové vazby ke kotevní měně (či koši měn), resp. cenová stabilita je zprostředkovaným cílem V režimu inflačního cílování je kurz významným faktorem, nikoliv však faktorem jediným, cenová stabilita je cílem hlavním

Role devizového kurzu v měnové politice V režimu cílování měnového kurzu je použití měnově politických nástrojů podřízeno kurzové stabilitě V režimu inflačního cílování je vyhodnocení (minulého, současného a budoucího) kurzového vývoje významným vstupem do měnově politické úvahy, použití měnově politických nástrojů je odvozeno od úvahy, jak kurz spoluovlivňuje cenovou stabilitu...

Měnové podmínky Měnové podmínky představují souhrnné působení úrokových sazeb a měnového kurzu na ekonomiku jde o klíčové veličiny jimiž může měnová politika ovlivnit ekonomickou aktivitu a cenový vývoj Obě složky měnových podmínek nemusí na ekonomiku nutně působit stejným směrem Vazba mezi oběma složkami není symetrická: pohyb úrokové sazby ovlivňuje měnový kurz, na druhou stranu pohyb měnového kurzu nemusí nutně vyvolat pohyb úrokových sazeb záleží na tom a) jak centrální banka pohyb kurzu vyhodnotí a b) do jaké míry považuje pohyb kurzu za exogenní veličinu (volný či řízený floating)

Měnové podmínky - faktory ke vzetí do úvahy: Úrokovou složku měnových podmínek netvoří krátkodobé úrokové sazby (které centrální banka přímo kontroluje), ale sazby dlouhodobé (s nimiž pracují firmy a domácnosti...) a které předurčují proporci mezi spotřebou a investicemi význam kredibility centrální banky Ekonomické subjekty neberou při rozhodování v úvahu nominální, nýbrž reálné úrokové sazby, tj. zvažují očekávaný cenový vývoj význam kredibility centrální banky Poznámka: pro účely praktických analýz a predikcí bývají dále reálné úrokové sazby rozlišovány na ex ante a ex post