Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Podobné dokumenty
Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT,

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ KARIÉRY

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

O informálním učení v České republice

VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC Prezentace pro pracovníky MŠMT, Arnošt Veselý

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

Propojování počátečního a dalšího vzdělávání

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová

D Informální učení. Graf D1 Celková účast v informálním učení. Tabulka D1 Účast v informálním učení 17% 4% účastnil se jedné aktivity

Význam kariérového poradenství pro celoživotní vzdělávání. význam kariérového poradenství cesty celoživotního učení role školy projekt KAP

Férové školy v LIBERCI. Setkání metodiků škol zapojených do projektu KIPR / Praha

Co a jak silně ovlivňuje šance na dosažení vyššího vzdělání?

Výzva k předkládání grantových projektů

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT,

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

C Důvody neúčasti ve vzdělávání

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Projekt LdV EPANIL a projekty UNIV

Mezinárodní výzkum PISA 2009

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková

1. VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY

Prezentace individuálního projektu národního

Střední a vyšší odborné školy jako centra celoživotního učení

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

ČTEME? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Jiří Trávníček

technologií Mgr. Jana Malá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, Praha 1 tel.:

komunikační schopnosti Shrnutí

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

ICT, VZDĚLÁVÁNÍ, DIGITÁLNÍ PROPAST A DOSPĚLÍ

Strategie CŽU ČR a její implementace. FÓRUM PRE ROZVOJ CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA , Bratislava, AIVD SK

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

OP VVV Akční plány - MAPy. Ing. Renata Volejníková MAS Bohdanečsko

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Stát a jeho role v dalším vzdělávání - Aktuální situace v oblasti DV

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle

Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová

ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY

Jak se ve světle nových dat v ČR vyvíjely vzdělanostní nerovnosti?

3. Studium cizích jazyků v rámci neformálního vzdělávání

Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D.

ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE

Příspěvek je dílčím výstupem výzkumného projektu Vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje Proj

Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví. (Graf 15) Zdroj: MŠMT ČR

Učení se prací. Regionální konference Vzdělávání prací ve středoevropském regionu Bratislava 8. a

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

Setkání Řídícího výboru MAP

Trh práce: Periferní vidění

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

VZOR DOTAZNÍKŮ PRO STANOVENÍ VAH TRENDŮ A JEJICH PÁROVÉ SROVNÁNÍ

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Výsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007

Strategii vzdělávání do roku 2020

2. Kvalita pracovní síly

Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů

P-KAP: Kariérové poradenství

Internetové dovednosti v EU 28 a v České republice

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH

PROJEKT. Trénink osob končících výkon trestu směřující k úspěšnému vstupu na trh práce

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. C) Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a Rozvoj. kariérového poradenství

Technické parametry výzkumu

Příležitosti a hrozby pro další vzdělávání v novém programovacím období (Konference AIVD)

Lidské zdroje na trhu práce

Kariérové poradenství

KONFERENCE JAK PODPOŘIT ROZVOJ ČESKÝCH FIREM? PRAHA, 28. LISTOPADU 2018

Zpráva o výsledcích výzkumu postojů rodičů žáků 5. ročníku k otázkám spravedlivého přístupu ke vzdělávání a překonávání školního neúspěchu

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Transkript:

Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Vazba mezi DV a gramotností Účast na DV v mezinárodním srovnání Vliv DV na kompetence různých sociálních skupin Bariéry i na DV a koho nejčastěji postihují Implikace pro vzdělávací politiku 2

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí PIAAC prokázal, že v DV významně ovlivňuje postavení jedince na trhu práce Vztah DV a funkční gramotnosti je významný a oboustranný Formy DV: formální, neformální a informální - všechny složky byly sledovány v šetření PIAAC Lidé s vyššími funkční gramotností se ní dalšího vzdělávání s větší pravděpodobností a také ve větším rozsahu co do počtu vzdělávacích aktivit během roku i celkového počtu hodin, které ve vzdělávání stráví. Nejvýraznější rozdíly v úrovni kompetencí mezi níky a níky DV se projevují v určitých kritických skupinách populace pro ně je také přínos DV největší 3

Účast na dalším vzdělávání v posledních 12 měsících 80,00% Účast na neformálním vzdělání dle postavení na TP 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní 0,00% míra i na DV v ČR je zhruba na průměru zemí OECD nících se PIAAC (46%), ovšem ve srovnání s vyspělými zeměmi silně zaostává (Německo 50%, severské země kolem 60%). v posledních letech česká populace stagnuje (data AES), zatímco evropský průměr se stále zlepšuje. Rozdíl v chování mužů a žen - zájem českých mužů o DV se snížil, zatímco u žen došlo ke zvýšení na úroveň mužů. výrazné nerovnosti a zaostávání některých sociálních skupin 4

Účast na DV v posledních 12 měsících - vzdělání 90,0% Účast na neformálním vzdělávání dle vzdělanostních skupin 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% ISCED 1-2 ISCED 3-4 ISCED 5-6 20,0% 10,0% 0,0% Ve všech zemích existují velké rozdíly v míře, v jaké jsou do DV zapojeny skupiny osob různých vzdělanostních kategorií výrazné zaostávání nízkokvalifikovaných osob ČR 5

Účast na DV v posledních 12 měsících - věk 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% muži ženy 20,00% 10,00% 0,00% Česká republika Mezinárodní průměr Česká republika Mezinárodní průměr Česká republika Mezinárodní průměr Česká republika 25-34 35-44 45-54 55-65 Mezinárodní průměr Míra zapojení starších osob v předdůchodovém věku do DV je ve všech zemích oproti ostatním skupinám podstatně nižší platí to i pro ČR (dřívější odchod do důchodu příčina i důsledek) Výrazně znevýhodněná skupina ženy ve věku aktivního mateřství 6

320 Numerická gramotnost níků a níků neformálního DV dle pohlaví a věku (populace 25-65 let) 310 300 290 280 270 260 250 240 230 25-34 35-44 45-54 55-65 25-34 35-44 45-54 55-65 25-34 35-44 45-54 55-65 25-34 35-44 45-54 55-65 muži ženy muži ženy Česká republika Mezinárodní průměr NFDV typická forma vzdělávání dospělých 25-65 let. Velké rozdíly mezi níky a níky DV ve všech zemích v ČR největší rozdíly v kompetencích se koncentrují do urč. věkových skupin M 55-65 (předdůchodový věk), Ž 25-34 (věk aktivního mateřství) kritická období specifická podpůrná opatření (podpora zaměstnavatelů, 7 vzdělávací programy široce přístupné včetně moderních forem a médií)

320 Čtenářská gramotnost níků a níků neformálního DV dle dosažené úrovně vzdělání (populace 25-65 let) 310 300 290 280 270 260 250 240 230 220 ISCED 1-2 ISCED 3-4 ISCED 5-6 ISCED 1-2 ISCED 3-4 ISCED 5-6 Česká republika Mezinárodní průměr Velmi výrazné rozdíly v kompetencích mezi níky a níky DV jsou v ČR ve skupině osob se základním vzděláním Uvnitř této skupiny je i největší rozptyl v kompetencích různorodost důvodů proč tyto osoby nedosáhly vyšší úrovně vzdělání Efektivní podpora i těchto osob v dalším vzdělávání by tedy měla být více zacílená a individualizovaná. 8

DV zpomaluje pokles kompetencí s věkem 310,00 300,00 290,00 280,00 270,00 260,00 250,00 Čtenářská 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-65 310,00 300,00 290,00 280,00 270,00 260,00 250,00 Numerická 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-65 310,00 300,00 290,00 280,00 270,00 260,00 250,00 Řešení problémů 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-65 310,00 300,00 290,00 280,00 270,00 260,00 250,00 Čtenářská - SŠ s maturitou 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-65 9

Nejdůležitější důvod i na vzdělávání u lidí, kteří měli zájem se znit V i ve studiu či dalším vzdělávání mi zabránily neočekávané okolnosti 6% Jiný důvod 12% Nesplňoval/a jsem předpoklady 3% Studium nebo další vzdělávání bylo moc drahé, nemohl/a jsem si to dovolit 14% Neměl/a jsem čas kvůli péči o děti či domácnost 13% Neměl/a jsem podporu zaměstnavatele 10% Kurzy či přednášky probíhaly v době a/nebo na místě, které mi nevahovovaly 7% Byl/a jsem příliš pracovně vytížen/a 35% Překážky DV : vytíženost v práci, finančními překážky, péče o rodinu Péče o rodinu druhá nejčastější překážka pro ženy s nejvyšší funkční gramotností (úroveň 4a5) Nabídka DV ve vhodném čase a formě Nedostatek podpory zaměstnavatelů je u žen vyšší než u mužů stimulace zaměstnavatelů a podpora DV mimo zaměstnání 10

Vazby kompetencí a informálního učení Informální učení: neorganizované učení prostřednictvím aktivit v zaměstnání - součást výkonu profese) a v běžném životě - volnočasové aktivity. Šetření PIAAC sledovalo - jaké aktivity a jak často jsou vykonávány. Vazba mezi kompetencemi a oběma typy informálního učením je silná - i při kontrole pro věk, pohlaví a vzdělání use it or lose it Informální učení a získávání zkušeností ve volném čase a běžném životě má o něco silnější vazbu a výraznější efekt na kompetence, než informální učení v práci. 11

Vazba čtenářských dovedností a informálního učení S úrovní čtenářské gramotnosti souvisí čtení a psaní doma ve větší míře než v práci. Vysvětlení: práce s texty v zaměstnání má zřejmě spíše rutinní charakter, kdy se opakuje jedna šablona vyjadřování (často jde o formuláře, instrukce, příručky, zprávy) a platí to i pro složitější formy textů. Schopnost získat podstatné informace i z neznámého textu vyžaduje variabilnější průpravu a zkušenosti s prací s různými typy textů - což více poskytuje čtení a psaní ve volném čase. Lidé s vyšší úrovní čtenářské gramotnosti se věnují čtení ve volném čase častěji. Ve všech věkových skupinách je souvislost čtení ve volném čase a úrovně funkční gramotnosti podobně silná, s rostoucím věkem se nemění. 12

Vazba řešení problémů v IT prostředí a informálního učení Schopnost řešit problémy v prostředí IT souvisí používáním počítače v práci i ve volném čase; o něco větší vliv volnočasových aktivit. 13

Poučíme se? Vazba mezi í na DV a kompetencemi je silná DV přináší nejen specifické znalosti a dovednosti pro výkon zaměstnání, ale zvyšuje i obecnou gramotnost. Úroveň gramotnosti zpětně ovlivňuje zapojení jednotlivců do DV důležité je zajistit, aby oboustranná vazba vedla k vzestupné závislosti nikoliv k sestupné. Udržování základních dovedností u starších věkových kohort, kdy dochází k oslabování kognitivních schopností jednotlivce, je stejně důležité jako jejich rozvoj u mladé populace. Ženy - nedostatek podpory zaměstnavatelů, během rodičovské dovolené bez ohledu na profesní zařazení přístup k firemnímu vzdělávání úplně ztrácejí. Nedostatečný přístup k DV má negativní vliv na další uplatnění a nevyužitý potenciál systémově zlepšit přístup k DV: tlak na zaměstnavatele + další možnosti DV vč. e-learningu + stimulace + doprovodné služby během vzdělávání (hlídání dětí apod.) Velkou výzvou pro další vzdělávání v ČR a systém jeho podpory a rozvoje zůstává zapojení osob s nižším vzděláním a mimo zaměstnání a 14 zvýšení jeho intenzity.

Bariéry i na dalším vzdělávání spočívají v oblasti postojů k němu a věcných bariér pro specifické skupiny důležité je vytvořit kulturu vzdělávání: povědomí, dostatek příležitostí, stabilní a fungující pravidla v systému DV. Poradenské a informační služby nefungují dostatečně tak, aby zvyšovaly povědomí o důležitosti DV a pomáhaly vybírat v nabídce DV s ohledem na specifické nároky různých sociálních skupin. Měly by být rovněž nastaveny programové nástroje, které by skutečně efektivně podpořily vzdělávání nízkokvalifikovaných osob jak v rámci podnikového vzdělávání, tak v rámci rekvalifikací a programů organizovaných úřady práce či jinými orgány (příklady severských zemí). Obecnou gramotnost a základní kompetence lze rozvíjet nejen prostřednictvím organizovaných programů a kurzů, ale i netradičními způsoby a prostřednictvím informálního učení velká rezerva a význam zejména pro sociální skupiny, které mají významné bariéry (objektivní i subjektivní) pro zapojení do kurzů tradičního typu. 15

DĚKUJI ZA POZORNOST Věra Czesaná Národní vzdělávací fond, o.p.s. czesana@nvf.cz DALŠÍ INFORMACE Česká webová stránka: www.piaac.cz Webové stránky OECD: http://www.oecd.org/site/piaac, http://skills.oecd.org Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 16