KAPITOLA Č. 3 TECHNIKA ODPALOVÁNÍ 1
Základem celého procesu odpalování je bez výraznějších chyb provedený švih, tedy švih, který nám dovolí kumulovat lineární a rotační síly z celého těla a směřovat je všechny do místa kontaktu s míčem, kde je švih nejrychlejší ale zároveň nejkontrolovanější. Vizuálně-motorická koordinace musí být dokonalá. Ani bezchybné zvládnutí techniky švihu ale nikomu nezajistí schopnost být dobrým pálkařem. To, co dělá pálkaře opravdovým pálkařem, je jeho hlava, jeho myšlení. Do zápasu jde pálkař proto, aby alespoň jednou porazil soupeřícího nadhazovače. Je to okouzlující souboj jednoho na jednoho, který začíná již ve chvíli, kdy se pálkař rozšvihává v přípravném kruhu, pokračuje pálkařovou cestou do boxu a končí se samotným bojem mezi dvěma individualitami. Jako pálkař, a to se musí zdůrazňovat zejména nejmladším začínajícím hráčkám, se musíme cítit silní a věřit svým schopnostem. Jít pálit s rozhodnutím poslat míč co nejdál a hrozně tvrdě. Soustředěně jít za svým cílem, tedy vyhrát souboj HITEM!!! Být strike-out není žádná ostuda, je to normální součást hry. Není to ostuda, pokud dotyčný pálkař svedl s nadhazovačem rovný boj, pokud se ušvihal. Co ovšem ostuda je, a co se musí zdůrazňovat nejmladším v každém zápase, je, když někdo strike-out prokouká a jde si sednout s žádným či s pár pofiderními švihy. Z takového pálkaře obvykle vyzařuje respekt a bojácnost, pro které není v softballe místo a je úkolem trenéra, aby takovému hráči pomohl se tohoto strachu zbavit. Na metu se hráčka může dostat i vystáním mety zdarma, obzvláště pak v mládežnických kategoriích. Každý trenér si ale musí uvědomit, že chce ze svých svěřenkyň vychovat pálkařky, ne vystavačky. Proto hned od začátku musí dohlédnout na správné hlídání strike-zóny a spíše nutit pálkařky, aby šly do sporných balónů a nechávaly pouze jasné bally. Každý, byť seberychlejší nadhoz, by měl být pro pálkaře výzvou k tomu ukázat se, ukázat své schopnosti. Být tím, kdo stáhne body z met. Naplnit význam slova pálkař a bezstarostně posílat míče za plot nebo alespoň poblíž něj. 1. ÚCHOP PÁLKY Bavíme-li se o odpalování, musíme samozřejmě začít úchopem pálky. - Přední ruka uchopí pálku blíže ke špuntu, zadní hned nad ní. - Pálku držíme v prstech, nikoli v dlani, a to tak, že klepací klouby obou rukou jsou srovnány v řadě. - Rukojeť pálky by měla probíhat rozhraním dlaně a prstů. Obr. 1 - Úchop pálky 2
- Pálku držíme uvolněně až do okamžiku švihu. Pokud bychom ji drželi příliš těsně a křečovitě, nebudeme moci do švihu dát tolik síly a také si tím snížíme kontrolu nad pálkou. - Chceme-li získat nad pálkou větší kontrolu, můžeme ji chytit na 1-2 šířky palce od špuntu. 2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A FÁZE ŠVIHU Cílem pálkařských tréninků je naprosté sžití s pálkou, vyvinout si pro pálku cit. Cítit, jako by pálka byla součástí našeho těla. Naučit se pálku dokonale ovládat, míče tlumit a směřovat. K dosažení tohoto je potřeba provést tisíce a tisíce švihů. Tělo pálkaře při švihu vykonává v základě dva typy pohybu. Jedná se o: 1. Lineární pohyb tzn. pohyb po přímce (vzad vpřed) ve směru od a k nadhazovači. - Tento typ pohybu tvoří asi 80% pálkařského pohybu a je důležitý z hlediska časování, proto nesmí v provedení švihu chybět. - Jedná se o přenesení váhy za středu těla na vnitřní stranu zadní nohy a pak opět na střed těla (při change-upu i o trochu dále), čímž získáme hybnost, kterou potom využijeme při pohybu pálkou do míče. Při přenesení váhy vzad se nám zvedne pata přední nohy a celé chodidlo se může i lehce pošoupnout směrem k zadní noze. - Tento pohyb končí došlápnutím špičky přední nohy na zem viz. 3. fáze švihu. - Při pohybu vzad je nádech, při pohybu vpřed je výdech. 2. Rotační pohyb tzn. rotace těla kolem osy procházející svisle předním bokem. - Tento pohyb tvoří pouze asi 20% pálkařského pohybu a je důležitý z hlediska razance odpalu. Označme zápasové úsilí při švihu jako 100%. Při tréninku bychom potom měli rozlišovat tři typy švihů právě podle úsilí: 1. švihy na 120%, kterými trénujeme agresivitu 2. švihy na 60-80%, kterými trénujeme techniku 3. volné švihy používané při rozšvihávání a vyšvihání - i volné švihy by měli vždy zrychlovat Důležité: Nikdy bychom neměli první dva typy kombinovat, tzn., nikdy netrénujeme techniku s maximálním úsilím! Důvod je jednoduchý při maximální rychlosti provedení pohybu nejsme schopni si uvědomovat a kontrolovat jeho správnost. Pálkařský švih je možné rozdělit na 7 fází: 1. Základní postavení 2. Nabytí 3. Výšlap na špičku 4. Došlap paty 3
5. Kontakt s míčem 6. Projití skrz míč 7. Došvih Každá z těchto fází má svá specifika a kontrolní body, jejichž zvládnutí je pro správný švih zásadní. Poznámky ke švihu podle typu nadhozu - Insidový nadhoz trefujeme na středu míče. - Outsidový nadhoz trefujeme na vnitřní straně míče. - Nikdy nepálíme míč na jeho vnější straně. - Pomocí práce nohou je možné svůj pálkařský pohyb přizpůsobit typu nadhozu: o stojíme v otevřeném postavení a čekáme inside, letí-li ovšem outside, přikročíme k metě Základní pravidla pro strategii pálkařského švihu: 1. Čekej inside a přizpůsob se outsidu. 2. Čekej stoupavý a přizpůsob se nízkému. 3. Čekej fast a přizpůsob se change-upu. 4
1. Základní postavení V této fázi různost pozice rukou i nohou nevadí, jedná se spíše o kosmetické záležitosti a záleží na stylu pálkaře. Jediná chyba, která může v této pozici nastat je, že pálkařka bude začínat v příliš širokém postavení. Důležité v této základní pozici je také zaujmout takové postavení, ve kterém můžete pálkou pokrýt celou plochu domácí mety. 2. Nabytí Obr. 2 - Základní pálkařské postavení Jedná se o pohyb směrem od nadhazovačky, případně směrem ke kečrovi. Ruce jsou blízko u těla. 1. Přeneseme váhu na vnitřní stranu zadní nohy (těžiště by mělo být stále uvnitř, nemělo by se dostat za úroveň zadního kolene). 2. Koleno zadní nohy je stále nad chodidlem nebo lehce vevnitř. 3. Pata přední nohy se může lehce nadzvednout, špička je ale stále na zemi. 4. Zásadní v této fázi je dostat se do silné, rovnovážné pozice. 5. Pálka se nepatrně vzdálí od hlavy směrem dozadu = tzv. nabytí. Obr. 3 - Nabytí Pozor: V této fázi švihu nedochází k rotaci žádné části těla. Tzn., pokud se pálka dostane za hlavu (tzv. zášvih), je to špatně! 5
3. Výšlap na špičku Jedná se o pohyb směrem k nadhazovačce. Přední noha došlápne na špičku. Neprobíhá zde žádná rotace, jde pouze o přesun váhy vpřed. Zvětšíme prostor mezi loktem zadní ruky a zadním bokem. Barel pálky se přiblíží směrem k hlavě. Přední noha je v úhlu 45º. Stejné pokrčení v kolenou i bocích. Ramena jsou lehce zavřená. Lehké ohnutí (předklonění) v pase, díky kterému si vytvoříme prostor pro práci rukou a kontaktování míče. Obr. 4 - Výšlap na špičku 4. Došlap paty Došlap paty přední nohy. Došlápnutí paty startuje rotační pohyb a akci rukou. Pozice trupu, rukou a hlavy je pořád stejná. Zadní koleno tlačíme dovnitř. Hlava je po došlapu přední paty v naprostém klidu, oči sledují míč. Obr. 5 - Došlap paty Pozn.: Rozdíl doby mezi položením špičky a došlapem paty souvisí s časováním. Rozeznáme-li letící change-up, bude doba mezi těmito dvěma fázemi delší. 6
5. Kontakt s míčem Váha je uprostřed těla. Zadní loket se přibližuje k tělu. Zápěstí přední ruky je v zákrytu za loktem přední ruky. Střed rotace je v předním boku, nikoli v zadním či uprostřed těla. Zadní bok se pohybuje k metě. Boky při švihu nepředbíhají ruce. Při švihu držíme pořád stejný úhel rukou a pálky až do kontaktu s míčem. V této fázi spojujeme sílu rukou, rychlost pálky a pohyb boku a zadní nohy do jednoho konkrétního místa místa kontaktu s míčem. Při kontaktu s míčem je mezi pálkou a předloktím úhel 90º. Obr. 6 - Kontakt s míčem Oči vždy sledují místo kontaktu. Pravidlo: loket nad zápěstím, zápěstí nad barelem pálky, nezáleží na druhu nadhozu. V této fázi švihu dochází k tzv. biči zapojení všech segmentů ve správném pořadí, aby došlo ke sčítání sil (při dobré práci míč letí daleko a já to udělal velmi lehce). 6. Projití skrz míč Jde o pohyb barelu pálky směrem k nadhazovačce během a lehce po kontaktu s míčem. Zápěstí během kontaktu a dotažení stále nepřetáčíme. Jakoby tlačíme míč co nejdéle ve směru, ve kterém k nám přiletěl. Držíme přední loket nahoře, to samé i v došvihu. Obr. 7 - Projití skrz míč 7
7. Došvih Jedná se o přirozené dokončení švihu a zastavení pálky. Pálka se pohybuje pouze setrvačností, nepřidáváme žádné úsilí. Je mnoho variant došvihu, na pálkaři je výběr té, která mu nejvíce vyhovuje. V této fázi je možné pustit pálku zadní rukou, ale až po kontaktu s míčem!! Obr. 8 - Došvih Od určité úrovně hráčů je potřeba přestat řešit techniku a styl a soustředit se spíše na taktiku, psychiku, časování a sledování míče. 8