Makroekonomická prognóza ČNB a její odlišnosti od prognóz jiných institucí (pro předmp edmět t 5HP 502 NárodohospodN rodohospodářské rozhodování) Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 20. října 2011
Co nás čeká (a nemine) na našich setkáních? 1. setkání 20.10.2011 2. setkání 27.10.2011 Makroekonomická prognóza ČNB a její odlišnosti od prognóz jiných institucí Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny 2
Hospodářská politika hospodářsko-politické instituce (HPI) neprovádí svoji politiku ve vakuu jejich počínání má významný dopad na ekonomické procesy a veličiny HPI na sebe svými opatřeními působí navzájem tato interakce a soulad či nesoulad jednotlivých hospodářsko-politických opatření vyvolává různé dopady na reálnou ekonomiku HPI využívají svých instrumentů měnově-politická instituce (MI) fiskální instituce (FI) HPI mohou působit procyklicky či proticyklicky jaký dopad mohou mít politiky, když HPI nahlížejí na pozici ekonomiky v rámci cyklu stejným nebo rozdílným způsobem (využití odhadů potenciálního produktu a mezery výstupu) 3
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika Hospodářská politika Sociální politika Důchodová politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti Strukturální politika Politika zaměřená na veř. sektor Environmentální politika Ochrana hosp. soutěže 4
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika Hospodářská politika Monetární politika - cenová stabilita, cílování inflace Sociální politika finanční stabilita, finanční trhy Fiskální politika Důchodová politika - fiskální expanze/restrikce Mikroekonomická oblast Strukturální politika Vztah fiskální a monetární politiky? zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti - kooperativní x nekooperativní Politika zaměřená na veř. sektor vůdce x následovník nezávislost Enviromentální politika Ochrana hosp. soutěže 5
Legislativní rámec činnosti ČNB Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována: 1. v ustanoveních článku 98 Ústavy 2. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, které jí ukládají: zabezpečovat cenovou stabilitu = hlavní cíl a pokud tím není dotčen hlavní cíl ČNB - podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. ČNB však není jen o měnové politice a udržování cenové stability, ale i o mnoha praktických aspektech všedního života... 6
Cíle měnové politiky v ČR splnění primárního cíle monetární politiky v ČR - tedy zajištění stability cen v ekonomice vytváří společně s dalšími prvky hospodářsko politického mixu stabilní prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit sekundárním cílem pro monetární politiku (ale primárním pro celou hospodářskou politiku) je udržitelný ekonomický vývoj (většinou vyjádřen v nějakém strategickém dokumentu vlády) ALE!!! nezbytným předpokladem realizace měnové politiky vedoucí k cenové stabilitě je na druhé straně nezávislost centrální banky ČNB usiluje o plnění uvedeného primárního cíle v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování inflace k tomu využívá ČNB několik měnověpolitických nástrojů viz dále 7
Primární cíl ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen sledování indexu spotřebitelských cen CPI nedokonalost cílování inflace CPI nepostihuje všechny ceny (např. ceny nemovitostí) v praxi se stabilitou cen rozumí mírný růst cen pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry v březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry 8
Režimy měnové politiky Základní režimy měnové politiky: režim s implicitní nominální kotvou cílování měnové zásoby cílování měnového kurzu cílování inflace od 1998 v ČR Významné rysy cílování inflace: vpředhledící strategie s horizontem 12-18 měsíců využívání prognózy inflace veřejné explicitní vyhlášení inflačního cíle 9
Měnověpolitické cíle 8 7 6 5 cíl pro 1998 6 % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v prosinci 1997) cíle pro čistou inflaci cíl pro 2000 4,5 % +/- 1 p.b. (ohlášen v prosinci 1997) cílové pásmo pro 2002-2005 začátek 3-5 %, konec 2-4 % (ohlášeno v dubnu 2001) bodový cíl 3 % (ohlášen v březnu 2004) % 4 3 2 cíl pro 1999 4,5 % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v listopadu 1998) cílové pásmo pro celkovou inflaci bodový cíl 2 % (ohlášen v březnu 2007) 1 cíl pro 2001 3 % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 2000) dlouhodobý cíl pro 2005 2 % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 1999) bodový cíl pro celkovou inflaci 0 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 10
Nástroje měnové politiky ÚLOHA MĚNOVÉ POLITIKY hlavním cílem je zabezpečovat cenovou stabilitu lze metodologicky členit z mnoha různých hledisek asi nejznámější je členění z hlediska dopadu na bankovní systém: TRANSMISNÍ Přímé (netržní, adresné, administrativní) Omezují banky a zasahují přímo do jejich rozhodovacího mechanismu (např. pravidla likvidity, povinné vklady, limity úvěrů/úrokových sazeb) Nepřímé (tržní, neadresné) Banky na ně mohou, ale nemusí povinně reagovat (operace na volném trhu, diskontní nástroje, intervence kurzové, slovní,...) MECHANISMUS Nástroje měnové politiky Nepřímé i nepřímé (prolínání charakteristik) Např. povinné minimální rezervy, doporučení, výzvy, dohody INFLACE 11
Transmisní mechanismus Očekávání výše úrokové sazby ZVÝŠENÍ ÚROKOVÉ SAZBY (2T REPO SAZBY) Inflační očekávání Růst tržních úrokových sazeb Nižší očekávaná ziskovost firem Posílení kurzu Obtížnější získávání kreditu, nižší investice Pokles spotřeby Redukce investic Pokles exportů zvýšení importů Nižší dovozní ceny Pokles poptávky POKLES INFLACE KREDITNÍ KANÁL ÚROKOVÝ KANÁL KURZOVÝ KANÁL Transmisní mechanismus 12
Měnověpolitické nástroje ČNB NÁSTROJE MĚNOVÉ POLITIKY, KTERÉ PŘEVÁŽNĚ POUŽÍVÁ ČNB: Operace na volném trhu Automatické facility Povinné minimální rezervy Slovní intervence, atd. 13
Aplikace měnověpolitických nástrojů Bankovní rada ČNB při svém měnověpolitickém rozhodování posuzuje nejnovější prognózu ČNB a vyhodnocuje rizika nenaplnění této prognózy na základě těchto úvah pak Bankovní rada hlasuje o tom, zda a jak by se mělo změnit nastavení měnověpolitických nástrojů. změnami těchto nástrojů se centrální banka snaží kompenzovat excesivní inflační, resp. dezinflační tlaky, které vychylují budoucí inflaci mimo inflační cíl resp. toleranční pásmo kolem tohoto cíle. například zvýšení repo sazby vede prostřednictvím tzv. transmisního mechanismu obvykle k oslabení agregátní poptávky, které má za následek oslabení cenového růstu. Snížení repo sazby má na inflaci obvykle opačný dopad. Pokud centrální banka očekává, že v budoucnosti budou převažovat inflační vlivy vychylující inflaci nad cílovanou hodnotu, je to signál, že měnová politika by měla být restriktivnější, tj. že repo sazba by měla být zvýšena. reakce na fiskální politiku 14
Prognóza ČNB zpoždění v měnové transmisi cílování inflace = inflation targeting hlavní podklad pro MP rozhodování v režimu cílování inflace důležitá nejen čísla, ale i historka prognózy nejen základní scénář, ale rovněž diskuse rizik a nejistoty komunikační nástroj Filosofie prognózy ČNB: prognózy většiny institucí: Jaký bude budoucí vývoj? prognóza ČNB: Co je třeba udělat, aby byl budoucí vývoj inflace takový, jaký ho chce ČNB mít? 15
Prognóza ČNB model g3 shrnutí Filosofie modelu: systematický, jasný popis měnové transmise stabilita prognózy v čase, replikovatelnost transparentnost celého procesu vyhodnocení vlivu jednotlivých faktorů zpětné hodnocení prognostických chyb tvorba alternativních scénářů a citlivostních analýz Jádrový predikční model g3 : používán od poloviny roku 2008 (předtím QPM) model typu DSGE (Dynamic stochastic general equilibrium), založený na mikro-základech ČNB v tomto ohledu na světové špici sektor výrobců, domácností, státu a zahraničí konzistence se strukturou národních účtů řada nominálních a reálných rigidit endogenní úrokové sazby a měnový kurz kalibrovaný model vpředhledící očekávání 16
Produkční struktura v modelu g3 HDP Světová ekonomika Ceny strnulé v domácích cenách Dovoz (N) Ceny strnulé v zahraničních cenách Kapitálové statky (I) Spotřební statky (C) Vývozní statky (X) Kapitál Práce Strnulé mzdy Domácí mezispotřební statky (Y) Strnulé ceny Y Statky vládní spotřeby (G) Ceny I, C, G, N strnulé v domácích cenách 17
Tvorba cen v modelu g3 18
Sada modelů kolem jádrového modelu Vnější ek. analýzy Vnější předpoklady Analýza platební bilance Analýzy transmise Jádrový model (g3) Měnové analýzy Krátkodobá predikce Strukturální analýzy Fiskální analýzy Administrativní vlivy 19
Příprava prognózy Příprava prognózy proces s mnoha kroky (cca 1 měsíc) integrace střednědobé prognózy (QPM) s krátkodobou prognózou 6 sekčních porad 2 schůzky s BR koordinováno predikčním týmem (přibližně 8 lidí; řada schůzek) proces otevřený a zdokumentovaný velice transparentní komunikace výsledků prognózy Diskuze rizik a nejistot důležitá součást MP rozhodování klíčová role bankovní rady alternativní scénáře a analýzy citlivosti ve velkých SZ verbální diskuse rizik v MPD graf rizik inflační prognózy (GRIP) v malých SZ vyhodnocení následných informací v malých SZ důležitou roli hrají i poradci / výzkum 20
Zasedání BR ČNB Nastavení měnověpolitických nástrojů Bankovní rada jedná o měnových otázkách osmkrát ročně projednávání Situační zprávy na zasedání bankovní rady je zahájeno prezentacemi Sekce měnové a statistiky, v nichž jsou shrnuty hlavní myšlenky a vyznění prognózy, předložené Situační zprávy a Měnověpolitického doporučení. Prezentace jsou zakončeny formulací vlastního doporučení Sekce měnové a statistiky bankovní radě v oblasti bezprostředního nastavení úrokových sazeb a komunikace. po skončení prezentací členové bankovní rady pokládají dotazy poslední fází jednání bankovní rady je uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření hlasování nemusí být vždy jednotné a konečné rozhodnutí se může lišit jak od vyznění aktuální prognózy, tak i od měnověpolitického doporučení Sekce měnové a statistiky 21
HLASOVÁNÍ BANKOVNÍ RADY v roce 2010 o nastavení hlavního měnověpolitického nástroje - dvoutýdenní (2T) repo sazby ve prospěch: vyšších sazeb nižších sazeb ponechání sazeb doporučení SMS* Zasedání BR ČNB Hlasování přítomnost celkem 4.2. 25.3. 6.5. 23.6. 5.8. 23.9. 4.11. 22.12. bude zveřejněno v lednu 2017 M.Singer 0 2 6 8 0,00p.b. -0,25p.b. -0,25p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. M.Hampl 0 1 6 7 0,00p.b. 0,00p.b. -0,25p.b. 0,00p.b. --- 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. V.Tomšík 0 2 6 8 0,00p.b. -0,25p.b. -0,25p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. R.Holman 0 0 6 6 0,00p.b. --- 0,00p.b. 0,00p.b. --- 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. K.Janáček 0 0 3 3 x x x x 0,00p.b. 0,00p.b. --- 0,00p.b. P.Řežábek 0 0 8 8 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. E.Zamrazilová 3 0 3 6 --- 0,00p.b. --- 0,00p.b. 0,00p.b. 0,25p.b. 0,25p.b. 0,25p.b. Z.Tůma 0 1 3 4 0,00p.b. 0,00p.b. -0,25p.b. 0,00p.b. x x x x 2T repo sazba (v případě změny tučně) 1,00% 1,00% 0,75% 0,75% 0,75% 0,75% 0,75% 0,75% HLASOVÁNÍ BANKOVNÍ RADY v roce 2011 o nastavení hlavního měnověpolitického nástroje - dvoutýdenní (2T) repo sazby ve prospěch: vyšších sazeb nižších sazeb ponechání sazeb doporučení SMS* přítomnost celkem 3.2. 24.3. 5.5. 23.6. 4.8. 22.9. 3.11. 21.12. bude zveřejněno v lednu 2018 M.Singer 0 0 6 6 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. M.Hampl 0 0 6 6 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. V.Tomšík 0 0 6 6 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. K.Janáček 4 0 1 5 0.25p.b. --- 0.25p.b. 0.25p.b. 0.25p.b. 0.00p.b. L. Lízal 0 0 5 5 x 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. P.Řežábek 0 0 6 6 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. E.Zamrazilová 5 0 1 6 0.25p.b. 0.25p.b. 0.25p.b. 0.25p.b. 0.25p.b. 0.00p.b. R.Holman 1 0 0 1 0.25p.b. x x x x x x x 2T repo sazba (v případě změny tučně) 0.75% 0.75% 0.75% 0.75% 0.75% 0.75% Vysvětlivky: --- člen bankovní rady nebyl přítomen při hlasování x nebyl členem bankovní rady * SMS - Sekce měnová a statistiky, dříve Měnová sekce, resp. Měnový odbor 22
Zasedání BR ČNB Nastavení měnověpolitických nástrojů tisková zpráva o rozhodnutí BR hned po zasedání po skončení měnověpolitického jednání následuje tisková konference. V jejím průběhu je zveřejněn stručný výběr z informací, ze kterých bankovní rada při jednání vycházela, soupis rizik, kterými je podle členů bankovní rady zatížená aktuální prognóza... včetně poměru hlasování prezentace z tiskové konference je zveřejněna po jejím skončení, a to většinou kolem 15 hod. Počínaje květnem 2007 je cca s hodinovým odstupem po tiskové konferenci zveřejňován na internetových stránkách ČNB také zvukový záznam z tiskové konference. písemný záznam jednání odrážející diskuzi členů bankovní rady je zveřejněn s odstupem 8 dnů s odstupem šesti let je pak zveřejňován podrobný protokol z měnového jednání bankovní rady a podklady pro rozhodování bankovní rady o měnových otázkách (Situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji a Měnověpolitické doporučení). 23
Horizont měnové politiky (dle aktuální prognózy zveřejněné 4.8.2011) 8 6 Horizont měnové politiky mzr. zm. v % 4 2 Inflační cíl 0-2 III/09 IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 3.čtvrtletí 2012: 3,1% 4.čtvrtletí 2012: 3,2% 24
Prognóza úrokových sazeb 3M PRIBOR 5 4 % 3 2 1 2011: 1,2% 2012: 1,7% 2013: 2,5% 0 III/09 IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 25
Vývoj úrokových sazeb Měnověpolitická sazba a tržní sazby Měnověpolitická sazba a tržní sazby (% p.a.)! 26
Prognóza kurzu kurz CZK/EUR 28 27 26 25 24 23 22 2011: 24,1 2012: 23,1 2013: 22,5 21 20 III/09 IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 27
Vývoj kurzu 28
Prognóza HDP meziroční růst reálného HDP x mzr. zm. v %, sez. očištěno 10 8 6 4 2 0-2 -4 2011: 2,1% 2012: 2,2% 2013: 3,8% -6 III/09 IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 29
Hrubý domácí produkt meziroční růst reálného HDP Vývoj hrubého domácího produktu ve stálých cenách 800 108 750 106 700 104 mld. Kč 650 600 102 100 % 550 98 500 96 450 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 94 stálé ceny 2000 (sezónně očištěno) čtvrtletí předchozího roku = 100 (sezónně očištěno) 30
Diskuzní téma: ČNB co je třeba udělat, aby byla budoucnost taková, jaký je cíl vpředhledící prognóza inflace na horizontu 12-18M sofistikovaný přístup (DSGE + satelitní modely) Ministerstvo financí jaký bude budoucí vývoj prognóza základních makroekonomických veličin pro potřeby fiskální politiky (rozpočet) spíše neokeynesiánský přístup s důrazem na ekonometrii rozdíly v přístupu prognózování jednotlivých institucí je možné demonstrovat na příkladu modelování potenciálního produktu viz dále 31
Rozdíly v modelech institucí Cobb-Douglasova produkční funkce: Patří mezi strukturální metody, explicitně postavena na ekonomické teorii (tj. vztah mezi kombinací vstupů výrobních faktorů a maximálním možným výstupem produktem v ekonomice). I zde se však používají ekonometrické metody, konkrétně při odhadu rovnovážné produktivity výrobních faktorů a rovnovážné hodnoty výrobního faktoru práce (u výrobního faktoru kapitál se pracuje s aktuální celkovou zásobou kapitálu). Cobb-Douglasova produkční funkce je jedna z více možných specifikací produkční funkce (dále existují semilogaritmická specifikace, nebo CES specifikace constant elasticity of substitution). Někteří ekonomové však tvrdí, že produkční funkce nepopisuje nic víc, nežli základní makroekonomickou identitu přidané hodnoty (hodnota výstupu je rovna nákladům práce a kapitálu) a to je i důvod proč má tato metoda tak dobré empirické výsledky. 32
Rozdíly v modelech institucí Cobb-Douglasova produkční funkce (pokračování): Konkrétně v agregátní Cobb-Douglasově produkční funkci je produkt (výstup) za předpokladu konstantních výnosů z rozsahu charakterizován následující rovnicí kde P je celkový produkt ekonomiky, L je celkový objem pracovní síly, K je zásoba kapitálu v ekonomice, a je souhrnná produktivita výrobních faktorů, alpha je koeficient podílu práce na produkci (neboli důchodu) a (1 alpha) je stejnou logikou koeficient podílu kapitálu na produkci (důchodu). Jak vidíme, postupuje se při výpočtu produktu v této metodě zdola nahoru, tj. z příspěvku jednotlivých výrobních faktorů k produkci. Pokud jsou všechny vstupy Cobb-Douglasovy produkční funkce v rovnováze, je výsledný celkový produkt ekonomiky potenciálním produktem ekonomiky. Mezi komplikace této metody patří mj. nutnost odhadnout trendovou souhrnnou produktivitu výrobních faktorů, rovnovážnou úroveň výrobního faktoru práce a vypočíst celkovou výši zásoby kapitálu v ekonomice. 33
Rozdíly v modelech institucí Vícerozměrná metoda nepozorovaných komponent (QPM): Pokročilejší ekonometrická metoda (analýza časových řad), jde o jakousi kombinaci ryze statistických metod se strukturálními ekonomickými metodami, tj. do ryze ekonometrického modelu se vnáší ekonomická teoretická struktura. Potenciální produkt a mezera výstupu jsou nepozorované veličiny, které se odhadují z časových řad více makroekonomických proměnných (u vícerozměrné metody), tj. ze systému rovnic. Pomocí Kalmanova filtru (ekonometrickou metodou) se následně získává rovnovážný produkt a mezera výstupu. Vícerozměrné metody nepozorovaných komponent používané v centrálních bankách definují potenciální produkt jako takovou hladinu reálného produktu, která může být vyrobena použitím disponibilních výrobních technologií a faktorů bez vzniku inflačních tlaků v ekonomice. 34
Rozdíly v modelech institucí Vícerozměrná metoda nepozorovaných komponent (pokračování): Představme si tuto metodu na modelu, který je velice zjednodušenou verzí QPM modelu ČNB. Nejdříve definujeme model jakožto systém rovnic (1) (2) (3) (4) 35
Rozdíly v modelech institucí Vícerozměrná metoda nepozorovaných komponent (pokračování): kde π t je meziroční míra inflace v daném čtvrtletí, z t je nepozorovaná mezera výstupu v daném čtvrtletí, p t je přirozený logaritmus reálného hrubého domácího produktu v daném čtvrtletí, p tt je přirozený logaritmus nepozorovaného potenciálního produktu v daném čtvrtletí, velké L značí zpoždění v inflaci, i t je nominální měnověpolitická úroková míra v daném čtvrtletí, výraz je reálná úroková míra v daném čtvrtletí počítaná jakožto rozdíl nominální úrokové míry a průměrné inflace za poslední čtyři čtvrtletí, μ je konstanta, α, β, φ, λ jsou parametry a ε jsou náhodné šoky. Rovnice (1) je standardní rovnice Phillipsovy křivky spojující inflaci se zpožděnými hodnotami mezery výstupu a inflace. Rovnice (2) je redukovaná forma rovnice agregátní poptávky, spojující mezeru výstupu se zpožděnými hodnotami mezery výstupu a reálné úrokové míry. Rovnice (3) předpokládá, že potenciální produkt se vyvíjí jako náhodná procházka s konstantním posunem. Rovnice (4) definuje mezeru výstupu. 36
Rozdíly v modelech institucí Nový model g3: V období od roku 2002 do roku 2008 používala Česká národní banka jakožto svůj hlavní prognostický aparát již zmíněný model QPM. Jde o vpředhledící neokeynesiánský model hospodářského cyklu. Tento model byl v podstatě systémem rovnic, které zachycovaly základní makroekonomické vztahy bez toho, že by byly nějak hlouběji ukotveny v optimalizačním chování subjektů trhu. Nový prognostický model České národní banky, nazývaný g3, je plnohodnotným dynamickým stochastickým modelem všeobecné rovnováhy. Model g3 již nepracuje s mezerou výstupu a explicitně ani s potenciálním produktem. Rovnovážné veličiny jsou výsledkem optimalizujícího jednání agentů v ekonomice. 37
Rozdíly v modelech institucí Nový model g3 (pokračování): Model g3 pracuje s takzvanou rovnovážnou růstovou trajektorií modelové ekonomiky, neboli stálým stavem, který je dlouhodobým řešením modelu, ve kterém jsou všechny proměnné buď konstantní, anebo rostou svým konstantním tempem. Za potenciální úroveň dané proměnné můžeme alternativně považovat buď její hodnotu ve stálém stavu anebo v prostředí bez nominálních strnulostí s plnou flexibilitou cenového systému. V tomto typu modelů se namísto s pojmy potenciální produkt a mezera výstupu pracuje s pojmem rovnovážná reálná úroková míra (neboli přirozená úroková míra) konsistentní s cenovou stabilitou. Přirozená úroková míra zde totiž hraje klíčovou roli v determinaci fluktuací výstupu a inflace. Přirozená úroková míra je v těchto modelech definovaná jako rovnovážná krátkodobá reálná úroková míra v ekonomice bez nominálních strnulostí, což je v tomto typu modelů konsistentní s cenovou stabilitou. Je zřejmé, že při takovéto úrokové míře je skutečný reálný produkt roven potenciálnímu produktu. 38
Literatura Řežábek, P. (2011). Měnová politika a její interakce s politikou fiskální. Univerzita Karlova. Praha, Nakladatelství Karolinum, 2011. První vydání, 128 stran. ISBN 978-80- 246-1894-4 Cimburek, J., Řežábek, P. (2010). Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky. Český finanční a účetní časopis, 2010, roč. 5, č. 2, s. 18-31. ISSN 1802-2200 Beneš, J., Hlédik, T., Kumhof, M., Vávra, D. (2005): An Economy in Transition and DSGE: What the Czech National Bank's New Projection Model Needs. Czech National Bank Working Paper 12/2005, Česká národní banka. Beneš, J., Vávra, D., Vlček, J. (2002): Střednědobá makroekonomická predikce, makroekonomické modely v analytickém systému ČNB. Finance a Úvěr 52, č. 4. Hájek, M., Bezděk, V. (2000): Odhad potenciálního produktu a produkční mezery v ČR. Výzkumná práce č. 26, Česká národní banka. další prezentace a komentáře na: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html 39
Děkuji za pozornost Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Praha 20. října 2011