HYDRAULICKÉ JEVY NA JEZECH

Podobné dokumenty
Vodní skok, tlumení kinetické energie

(režimy proudění, průběh hladin) Proudění s volnou hladinou II

Tlumení energie 7. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže

Vodní skok, tlumení kinetické energie Řešení průběhu hladin v otevřených korytech

1141 HYA (Hydraulika)

VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN

(Aplikace pro mosty, propustky) K141 HYAR Hydraulika objektů na vodních tocích

Hydraulika a hydrologie

Bezpečnostní přelivy 6. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

Zásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

1141 HYA (Hydraulika)

Výpustná zařízení technická řešení, výpočty

Základy hydrauliky vodních toků

HYDROTECHNICKÝ VÝPOČET

Vodní hospodářství krajiny 5. cvičení

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HY2V K141 FSv ČVUT. Přepady. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc., Ing. Tomáš Picek PhD.

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h

Spodní výpusti 5. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže

SO JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA)

P R OGR AM P R O NÁVRH VÝVAR U

1141 HYA (Hydraulika)

Neštěmický potok - studie záplavového území, ř. km A Technická zpráva

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Měřící žlaby FR Technické podmínky

Tok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl

OTAVA, HORAŽĎOVICE - PPO - VARIANTY JEZU MRSKOŠ -DOPLNĚNÍ STUDIE

Konstrukční zásady. Na toku budou technicky řešeny tyto objekty: spádové objekty (stupně, prahy, skluzy)

F.2.1 Technická zpráva ke stavebnímu objektu SO 01 část retenční přehrážka

Modelování přepadu vody přes pohyblivou klapkovou konstrukci

Proudění s volnou hladinou (tj. v otevřených korytech)

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Posouzení provozu plánované MVE Hostěnice

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

Lachema - Střela - 19,203 ř.km

koryta ČVUT v Praze, Katedra hydrauliky a hydrologie 1 Jan Krupička jan.krupicka fsv.cvut.czcz

Plavební stupeň Děčín Ing. Michael Trnka, CSc.

Jirkal - Otava - 40,1 ř.km

Projekt 1 malé vodní nádrže 4. cvičení

Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty. CZ.1.07/2.2.00/ Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústav vodních staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně. Veveří 95, Brno

Vodohospodářské stavby BS001. Jezy a odběrné objekty na tocích Vodní cesty a plavba

Krevní oběh. Helena Uhrová

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Vliv dolní vody na průtokové a zatěžovací charakteristiky jezové klapky

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10 tel.: , fax: ,

VYHODNOCENÍ POVODNÍ V SRPNU 2010

Zdymadlo Lovosice na Labi v ř. km 787,543

ZLATÝ POTOK (ř. km 0,000 12,267) stanovení záplavového území Technická zpráva

Jezy Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV

Boubelovka (Jitka) - Hamerský potok - 3,509 ř.km

Propustky a mosty malých rozpětí

Křižík (U Marků) - Lužnice - 24,496 ř.km

6. Mechanika kapalin a plynů

Vodní hospodářství krajiny 2

B.1.SO 01 SN Purkratice (kat. B Suché retenční nádrže)

11. Přednáška. Objekty na tocích mosty, propustky

Měření na povrchových tocích

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Katedra hydrauliky a hydrologie

SO JEZ KOMÍN REKONSTRUKCE v ř. km 44,334 (TPE km 52,700 SVITAVA)

VD LUDKOVICE A VD BOJKOVICE FYZIKÁLNÍ MODEL PŘELIVU A ODPADNÍ CHODBY

CVIČENÍ 4: Podélný profil, návrh nivelety, výpočet příčného profilu

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

Otázky pro Státní závěrečné zkoušky

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

1141 HYA (Hydraulika)

PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Michal Radimský

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Neustálené proudění v otevřených korytech. K141 HY3V (VM) Neustálené proudění v korytech 0

p gh Hladinové (rovňové) plochy Tlak v kapalině, na niž působí pouze gravitační síla země

Studie záplavového území Příchovického potoka

CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.

Stanovení záplavového území řeky Úslavy v úseku Koterov Šťáhlavy

VD HVĚZDA HYDRAULICKÝ VÝZKUM

Radčice - Mže - 6,205 ř.km

(koryto versus inundace)

BR 52 Proudění v systémech říčních koryt

Využití vodní energie Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Metodika zajištění bezpečnosti historických vodních děl při povodních

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY

6.28. Vodní stavby - VOS

Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi


Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice do Vaší budoucnosti.

MODELOVÝ VÝZKUM HORNÍHO OHLAVÍ PLAVEBNÍ KOMORY S VYSOKÝM SPÁDEM

Průtoky. Q t Proteklé množství O (m 3 ) objem vody, který proteče průtočným profilem daným průtokem za delší čas (den, měsíc, rok)

PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B

MODELOVÁNÍ OBTÉKÁNÍ DVOU PRAHŮ V KANÁLU S VOLNOU HLADINOU Modelling of flow over two transversal ribs in a channel with free surface

Příloha P1 Výklad základních pojmů

Proudění vody v potrubí. Martin Šimek

Transkript:

HYDRAULICKÉ JEVY NA JEZECH Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydrauliky a hydrologie

1. REŽIMY PROUDĚNÍ S VOLNOU HLADINOU Proudění říční, kritické a bystřinné 2. PŘEPADY PŘES JEZOVÉ TĚLESO Dokonalý a nedokonalý přepad, vysoký stupeň zatopení 3. VODNÍ SKOK Typy, charakteristiky a poloha vodního skoku 4. TLUMENÍ ENERGIE POD JEZOVÝMI OBJEKTY Vývary, bezvývarové jezy 5. ZHODNOCENÍ Z POHLEDU BEZPEČNOSTI VODÁCKÉ TURISTIKY

PROUDĚNÍ ŘÍČNÍ, KRITICKÉ A BYSTŘINNÉ Ed = f (y) při Q = konst. v2 Q2 Ed y y 2 g 2 g S2 Ed energetická výška

1. ŘÍČNÍ PROUDĚNÍ Dominantní část energetické výšky profilu tvoří hloubka proudění 2. KRITICKÉ PROUDĚNÍ Zvláštní režim proudění při vynaložení minima energetické výšky profilu Ed 3. BYSTŘINNÉ PROUDĚNÍ Dominantní část energetické výšky profilu tvoří rychlostní výška

PŘECHOD MEZI REŽIMY PROUDĚNÍ říční bystřinné: plynulý přechod bystřinné říční: vodním skokem s dnovým režimem s povrchovým režimem (přelivy s odrazníkem)

PROUDĚNÍ PŘES JEZOVÉ OBJEKTY Dokonalý přepad přes jezová tělesa h f(yd) Q m b 2 g h30 2 Nedokonalý přepad přes jezová tělesa h = f(yd) Q σ z m b 2 g h30 2 h H hs Změna režimu proudění z říčního na bystřinný v okolí přelivné hrany s sd yd Vodní skok v místě opětovné změny režimu proudění na říční Proudění při vysokém stupni zatopení dolní vodou V profilu přelivné hrany se nevytvoří kritická hloubka, proudění zůstává v říčním režimu bez vodního skoku

UKÁZKA PROUDĚNÍ PŘES JEZ PŘI VYSOKÉM STUPNI ZATOPENÍ DOLNÍ VODOU Vltava - Helmovský jez VIII 2002

VODNÍ SKOK S DNOVÝM REŽIMEM Pro charakter vodního skoku rozhodující Froudovo číslo Fr před jeho začátkem Typ Fr Popis charakteristik vodního skoku I 1.0 1.7 Vlnovitý vodní skok (stojaté nebo pohybující se vlny) II 1.7 2.5 Slabý vodní skok (řada malých vln za sebou) III 2.5 4.5 Vlnovitý vodní skok IV 4.5 9.0 Prostý vodní skok (stabilní jasně ohraničený vodní skok) > 9.0 Silný vodní skok (jasně definovaný, mimořádně turbulentní) V

PARAMETRY VODNÍHO SKOKU Podíl energie rozptýlené vodním skokem Typ Fr Poměr y2/y1 I 1.0 1.7 1.0 2.0 < 5% II 1.7 2.5 2.0 3.1 5% 15% III 2.5 4.5 3.1 5.9 10.6 Hs 15% 45% IV 4.5 9.0 5.9 12.0 6 Hs 45% 70% V > 9.0 > 12.0 Délka 70% 85%

Vlnovitý vodní skok pod výtokem z plavení komory v Hoříně

POLOHA VODNÍHO SKOKU POD OBJEKTEM y2 = yd přilehlý y2 yd oddálený y2 yd vzdutý vzdouvá se o překážku součinitel vzdutí = yd / y2 > 1 vzdutý přilehlý oddálený

VZÁJEMNÉ HLOUBKY VODNÍHO SKOKU Vodní skok - charakterizován vzájemnými hloubkami y1 a y2 Prostý vodní skok Obecná rovnice vodního skoku prostého Q 2 Q2 S1z T 1 S2 z T 2 gs1 gs2 y1 8q2 y2 1 3 1 2 gy1 K141 HY2V y1 y2 2 Vodní skok 1 8 Fr12 1 14

HYDRAULICKÁ FUNKCE VODNÍHO SKOKU Významné snížení úrovně čáry energie ztrátou mechanické energie Zs v důsledku vysokého stupně turbulence proudu rozsáhlé víry převážně s vodorovnou osou existence svislých složek rychlostí směřujících ke dnu Zs y 2 y1 3 4 y1 y 2

TLUMENÍ ENERGIE POD JEZOVÝMI OBJEKTY Vývar snížení úrovně dna koryta pod jezem v délce vodního skoku (klasické nejčastěji používané řešení) Práh ve dně pod jezem Kombinace vývaru a prahu Bezvývarové řešení moderní přístup s pružným opevněním kamenným záhozem dna

VÝVAR Fyzikální podstata - stavební prohloubení dna pod jezovým objektem za účelem vytvoření vzdutého vodního skoku h Eo E s yd d K141 HY2V Vodní skok 17

HYDRAULICKÉ ŘEŠENÍ VÝVARU 1) určení návrhového průtoku y E yc y2 porovnání y2 a yd Návrhový průtok Qn pro Δymax = (y2 - yd)max y max v02 2g E h Z q qn v0 s s sd y2 yd qmax Qn vývaru často < Qn jezu yc = y 1 2) výpočet hloubky vývaru 3) výpočet délky vývaru Charakteristika vodního skoku ve vývaru: zejména pro průtoky blízké qn pro vývar vysoký stupeň turbulence doprovázený významnými svislými složkami rychlostí

BEZVÝVAROVÉ ŘEŠENÍ Podstata řešení založena na pružném opevněním kamenným záhozem dna v potřebné délce. Poloha vodního skoku se mění v závislosti na průtoku, vodní skok je zpravidla oddálený. V úseku mezi jezem a vodním skokem se vytvoří křivka vzdutí v bystřinném režimu proudění hloubka vody na začátku vodného skoku y1 bude větší než hloubka yc těsně za jezem Fr1 < Frc pravděpodobný výskyt vlnovitého vodního skoku s méně významnými svislými složkami rychlostí.

ZHODNOCENÍ Z POHLEDU BEZPEČNOSTI VODÁCKÉ TURISTIKY Největší nebezpečí hrozí v případě u silného nebo případně i prostého vodního skoku zejména pod vysokým jezem, jehož průvodním jevem jsou významné víry s vodorovnými osami doprovázenými svislými složkami rychlostí a povrchovými složkami rychlostí směřujícími proti hlavnímu směru proudění. Tato skutečnost je hlavní příčinou tragických důsledků zejména za výšených průtoků blízkých návrhovému průtoku pro dimenzování vývaru. Bezpečnějším řešením jsou bezvývarové jezy s oddáleným vlnovitým vodním skokem menších rozměrů bez významných svislých složek rychlostí.

Modelový výzkum Pro vodní skok jsou charakteristické prostorové i časové fluktuace složek rychlostí, které nelze s pomocí dostupných výpočetních postupů přesně kvantifikovat. U zvláště nebezpečných jezových objektů se proto doporučuje zpracování modelového výzkumu proudění v podjezí na fyzikálním modelu.