Návrh na eliminace rizik vyplývajících z postavení ruitele v daovém ízení u dan z pevodu nemovitostí. Bc. Pavla Raková, diplomovaný ekonom

Návrh na eliminace rizik vyplývajících z postavení ruitele v daovém ízení u dan z pevodu nemovitostí Bc. Pavla Raková, diplomovaný ekonom Diplomová práce 2007

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 2

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 3

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 4 ABSTRAKT Pokud se jednou rozhodnete koupit nemovitost, tak práv pro Vás je urena má diplomová práce Návrh na eliminace rizik vyplývajících z postavení ruitele u dan z pevodu nemovitostí. Práce je zamena na problematiku daového ízení, problematiku dan z pevodu nemovitostí a problematiku zákonného ruení kupujícího u dan z pevodu nemovitostí. Cílem práce je, nejen na základ provedeného przkumu, odhalit rizika této oblasti daového práva, ale pedevším pak navrhnout praktická opatení vedoucí k jejich eliminaci. Klíová slova: poplatník, daové ízení, da z pevodu nemovitostí, pedmt dan, základ dan, výše dan, zákonné ruení. ABSTRACT If you ever decide to buy a real estate, there is my thesis for you: Suggestions for riskelimination for a guarantor of the real state-transfer tax. My thesis deals with the problems of the tax procedure, real estate-transfer tax and the legal guarantee for the buyer concerning the real estate-transfer tax. The aim of my work (based not only on my research) is to discover risks of this field of tax law as well as to suggest the practical measures to eliminate them. Keywords: taxpayer, tax procedure, real estate-transfer tax, tax subject, tax base, tax assessment, legal guarantee.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 5 Dkuji vedoucí mé diplomové práce Ing. Blance Jarolímové za odborné vedení. Motto: Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštní starého znamená nejistotu - skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sob a jiným, musí opustiti dobré, aby vybojoval lepší. Nesmí držeti vrabce v hrsti jen proto, že je lepší nežli holub na steše. Bez odvahy ke zmn není zlepšení, není blahobytu. Tomáš Baa

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 6 estné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn a použité zdroje jsem citovala. Ve Zlín 4. kvtna 2007

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 7 OBSAH ÚVOD...12 I TEORETICKÁ ÁST...14 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POJM...15 1.1 Da...15 1.2 Funkce daní...15 1.3 Pedmt dan...16 1.4 Daová povinnost...16 1.5 Daový subjekt...16 1.5.1 Poplatník...16 1.5.2 Plátce...16 2 DAOVÉ ÍZENÍ...17 2.1 Základní zásady daového ízení...17 2.2 Osoby zúastnné na daovém ízení...18 2.3 ásti daového ízení...18 2.3.1 Pípravné ízení...19 2.3.2 Vymovací ízení...19 2.3.3 Placení daní...21 2.3.4 Vymáhací ízení...22 3 DA Z PEVODU NEMOVITOSTÍ...23 3.1 Základní pojmy...23 3.1.1 Nemovitost...23 3.1.2 Pevod nemovitostí...23 3.1.3 Vydržení...23

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 8 3.1.4 Vcné bemeno...24 3.1.5 Výmna nemovitostí...24 3.1.6 Spolené jmní manžel...24 3.1.7 Podílové vlastnictví...24 3.1.8 Katastr nemovitostí...24 3.2 Poplatník dan z pevodu nemovitostí...25 3.3 Pedmt dan z pevodu nemovitostí...25 3.4 Základ dan...26 3.5 Sazba dan...27 3.6 Vymení dan...27 3.7 Osvobození od dan...28 4 DAOVÝ NEDOPLATEK...29 4.1 Daový dlužník...29 4.1.1 Zákaz penosu daové povinnosti...29 4.1.2 Placení daní...29 4.1.3 Posekání dan a povolení splátek...30 4.1.4 Prominutí daového nedoplatku...31 4.2 Vymáhání daových nedoplatk...32 4.2.1 Výzva k úhrad...32 4.2.2 Exekuní tituly...32 4.2.3 Vykonatelný výkaz nedoplatk...32 4.2.4 Vykonatelnost...33 4.3 Daová exekuce...33 4.3.1 Provádní daové exekuce...33 4.3.2 Odložení daové exekuce...34 4.3.3 Exekuní náklady...34 4.3.4 Promlení práva vymáhat daové nedoplatky...35

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 9 4.3.5 Odpis daového nedoplatku...36 5 RUENÍ...37 5.1 Výzva na ruitele...37 5.2 Odvolání ruitele...37 5.3 Návrh obnovy ízení ruitelem...37 5.3.1 Obnova ízení...38 5.4 Uplatnní námitky promlení ruitelem...39 5.4.1 Námitka...39 5.5 Povolení splátek nebo posekání...39 5.6 Náklady ízení...40 5.7 Nahlížení do spisu...40 5.8 Placení nedoplatku ruitelem...40 II PRAKTICKÁ ÁST...41 6 ANALÝZA SOUASNÉHO POSTAVENÍ RUITELE V DAOVÉM ÍZENÍ U DAN Z PEVODU NEMOVITOSTÍ...42 6.1 Analýza vývoje postavení ruitele u dan z pevodu nemovitostí...42 6.1.1 Období ped rokem 1993...42 6.1.2 Nová daová úprava...43 6.2 Vývoj sazby dan z pevodu nemovitostí v nové daové soustav...43 6.2.1 Období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993...44 6.2.2 Období od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2003...45 6.2.3 Období od 1. ledna 2004...46 6.3 Pevod nemovitostí...47 6.3.1 Smlouva o pevodu nemovitosti (kupní smlouva)...47

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 6.3.2 Zápis vkladu práva do katastru nemovitostí...47 6.4 Podání piznání k dani z pevodu...50 6.5 Vymáhání daového nedoplatku na poplatníku DPN...50 6.5.1 Výzva k úhrad nedoplatku...50 6.5.2 Daová exekuce primárního dlužníka...51 6.6 Postavení ruitele u dan z pevodu nemovitostí...51 6.6.1 Výzva k úhrad ruitelem...51 6.7 Závry kritické analýzy...53 7 PRZKUM...55 7.1 Vyhodnocení daových piznání k dani z pevodu nemovitostí vetn povinných píloh...55 7.1.1 Daová povinnosti...56 7.1.2 Kupní smlouva zpracována s odbornou právní pomocí...57 7.1.3 Institut ruení v textu kupní smlouvy...61 7.1.4 Vymení dan na základ ceny sjednané i zjištné...63 7.1.5 Výzva k zaplacení nedoplatku v náhradní lht...64 7.1.6 Úhrada nedoplatku po vystavení výzvy k úhrad v náhradní lht a následná výzva k úhrad na ruitele...65 7.1.7 Závr k vyhodnocení daových piznání k dani z pevodu nemovitostí vetn povinných píloh...67 7.2 Dotazníkové šetení...68 7.2.1 Praktické zpracování dotazník...68 7.2.2 Souhrnné vyhodnocení przkumu...76 ZÁVR...77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...79 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...81

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 SEZNAM OBRÁZK A GRAF...82 SEZNAM TABULEK...83 SEZNAM PÍLOH...84

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 ÚVOD Období, kdy píšu diplomovou práci je zrovna lhtou podání daových piznání k dani z píjm za rok 2006 a atmosféra, která je vyvolána ve spolenosti televizí, rozhlasem a tiskem mi pomohla k tomu, abych se pokusila co nejvýstižnji popsat dvod volby tématu mé diplomové práce. Da z píjm je pedevším v msíci beznu jedním z nejvdnjších témat v médiích. To je zcela pirozené, protože je to da, která se týká velkého množství lidí a opakuje se každoron, takže všichni pedem vdí, na co si mají dát v piznání pozor, které chybjící náležitosti se mohou nevyplatit a s vyplnním piznání Vám snad pomže i paní, která prodává denní tisk popisující tuto problematiku. Ale jaká úskalí s sebou pináší napíklad koup nemovitosti, skutenost spojená s jednorázovou daní z pevodu nemovitostí, z titulu ruení, o tom se píliš neví, nemluví a nepíše. Že se musíme vzdát ásti svého disponibilního dchodu z dvodu zaplacení dan z píjmu, majetku a že okolní svt trápí DPH ví už i malé dít. Avšak se skuteností, jak se potvrzuje v praxi, že koupíte byt i dm a ten, kdo od Vás dostal zaplaceno, si nesplnil svou povinnost úhrady daového nedoplatku dan z pevodu nemovitostí a finanní úad po neúspšném vymáhání tohoto nedoplatku požaduje jeho asto nemalou úhradu od Vás, ta vydsí mnohé, kteí se v takové situaci ocitnou. Popis, analýza a následný przkum postavení ruitele v daovém ízení u dan z pevodu nemovitostí mi budou základem ke splnní cíle mé diplomové práce, kterým je návrh na eliminace rizik dsledk zákonného postavení daového ruitele. Teoretická ást práce je vnována popisu problematiky ruení, popisu dan z pevodu nemovitostí, ale nebyla opomenuta ani problematika daového ízení obecn. Cílem této ásti práce je, aby tená získal pehled o základní charakteristice pojm z daového ízení, aby se zorientoval v pojmech týkajících se pevodu nemovitostí, daového nedoplatku a poté institutem ruením u dan z pevodu nemovitostí. Praktická ást je vnována nejprve analýze postavení ruitele v daovém ízení u dan z pevodu nemovitostí. Dále následuje popis procesu pevodu nemovitostí, na kterém jsou postupn odhalována jednotlivá úskalí hrozící ruiteli. S cílem zjištní skuteného stavu realizovaných podání daových piznání byla navržena první etapa przkumu hodnocení

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 tchto podání. Výsledky první ásti przkumu se staly páteí druhé ásti - dotazníkového šetení. Závrená doporuení jsou pak urena pevážn pro ty, kteí se v budoucnu ocitnou v roli postavení kupujícího nemovitosti.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 14 I. TEORETICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POJM 1.1 Da Obecn je da definována jako povinná, nenávratná, zákonem urená platba do veejného rozpotu. Je to platba neúelová a neekvivalentní. Da vlastn pedstavuje zcizení ásti soukromého majetku, a tedy omezení svobody jednotlivce pro úely hrazení poteb, které vznikají bu spolenosti jako celku (nap. obrana státu) a nebo je efektivnjší nkteré poteby hradit ze spolených zdroj. Takový zásah je v moderní spolenosti možný pouze na základ pijaté všeobecn závazné právní normy, kterou v pípad daní musí být zákon (stanoví tak l. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). Daová povinnost musí být stanovena srozumiteln a jednoznan tak, aby každý vdl, kolik má prostednictvím daní pispívat na spolené poteby. Musí být rovnž ureno, kdy a jakou formu je nutné da zaplatit. Da je neúelová, protože nikdo v okamžiku, kdy da platí, neví, co bude z tchto prostedk financováno. Da je neekvivalentní v tom slova smyslu, že díl, jakým se jednotlivec podílí na spolených píjmech nemá žádný, nebo tém žádný vztah k tomu, v jaké výši se bude podílet na výdajích veejného rozpotu. 1.2 Funkce daní Úloha zdanní vyplývá z hlavních ekonomických funkcí veejného sektoru, do njž tyto píjmy plynou. Jsou to funkce fiskální, alokaní, redistribuní a stabilizaní. Fiskální funkcí se rozumí získávání finanních prostedk do veejných rozpot, z nichž jsou pak financovány veejné výdaje. Tato funkce je historicky nejstarší panovník musel od poddaných získávat prostedky k financování poteb dvora a státu. Funkce alokaní se uplatuje tehdy, projevuje-li trh neefektivnost v alokaci zdroj; získanými prostedky se financují oblasti trhem podcenné. Redistribucí bohatství se pesouvá ást dchod smrem od bohatších jedinc k chudším. Bez existence vlády by vlastnictví zdroj, dovedností a zruností vedlo k nezvratnému rozdlení bohatství a dchod, které by mlo za následek drastické zvýšení sociálních rozdíl mezi obyvatelstvem. Stabilizací se rozumí zmírování cyklických výkyv v ekonomice v zájmu zajištní dostatené zamstnanosti a cenové stability.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 1.3 Pedmt dan Pedmtem dan je finanní hodnota, pípadn jiná hospodáská skutenost, na jejímž základ je uložena daovému poplatníkovi daová povinnost. Dle pedmtu se dan dlí na: - dchodové: z píjmu, - majetkové: z nemovitosti, silniní, pevodové, - ze spoteby: DPH, spotební, - výnosové, - z pracovní síly, - paušální. 1.4 Daová povinnost Daová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutenosti zakládající daovou povinnost podle zákona o správ daní a poplatk nebo daových zákon. Pro splnní této povinnosti stanoví zákon ve vtšin pípad jednak lhtu pro podání piznání, a to bu pevným datem, nebo potem dn v návaznosti na rozhodnou skutenost a rovnž lhtu splatnosti daové povinnosti, která je obecn shodná se lhtou pro podání piznání. 1.5 Daový subjekt Daovým subjektem se rozumí poplatník, plátce dan a právní nástupce fyzické i právnické osoby, která je jako daový subjekt vymezena zákonem. 1.5.1 Poplatník Poplatníkem se rozumí osoba, jejíž píjmy, majetek nebo úkony jsou pímo podrobeny dani. 1.5.2 Plátce Plátcem dan se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovdností odvádí správci dan da vybranou od poplatník nebo sraženou poplatníkm. [1, 3, 5]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 2 DAOVÉ ÍZENÍ 2.1 Základní zásady daového ízení Tyto zásady zakotvují práva a povinnosti jak daových subjekt, tak správc dan pi da- ových ízeních a jsou dležitým prostedkem ke správné interpretaci ostatních ustanovení daových zákon. Jsou jimi: - zásada zákonnosti: pi správ dan jednají správci dan v ízení o daních v souladu se zákony a jinými obecn závaznými právními pedpisy, chrání zájmy státu a dbají pitom na zachování práv a právem chránných zájm daových subjekt a ostatních osob zúastnných na daovém ízení, - zásada vzájemné souinnosti a pimenosti: správci dan postupují v daovém ízení v úzké souinnosti s daovými subjekty a pi vyžadování plnní jejich povinností v daovém ízení volí jen takové prostedky, které daové subjekty nejmén zatžují a umožují pitom ješt dosáhnout cíle ízení, tj. stanovení a vybrání dan tak, aby nebyly zkráceny daové píjmy, - zásada volného hodnocení dkaz: pi rozhodování hodnotí správce dan dkazy podle své úvahy, a to každý dkaz jednotliv a všechny dkazy v jejich vzájemné souvislosti; pi tom pihlíží ke všemu, co v daovém ízení vyšlo najevo, - zásada neveejnosti: daové ízení je vždy neveejné, - zásada mlenlivosti: jakékoliv osoby, s výjimkou daových subjekt v daovém ízení o jejich daové povinnosti, které byly jakkoliv zúastnny na daovém ízení, jsou povinny zachovávat mlenlivost o všem, co se v ízení nebo v souvislosti s ním dozvdly; tato povinnost však nezprošuje správce dan povinnosti poskytnout údaje osob, která prokáže, že je oprávnna tyto údaje získat podle zvláštního právního pedpisu, - zásada dispoziní a zásada oficiality: daové ízení je povinen správce dan i z vlastního podntu zahájit vždy, jakmile jsou splnny zákonné podmínky pro vznik i existenci daové pohledávky, a to i v pípadech, kdy daový subjekt nesplnil v tom smru bu vbec, nebo ádn své povinnosti, - zásada neformálnost ízení: pi uplatování daových zákon v daovém ízení se bere v úvahu vždy skutený obsah právního úkonu nebo jiné skutenosti roz-

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 18 hodné pro stanovení i vybrání dan, pokud je zastený stavem formáln právním a liší se od nho, - zásada rovnosti subjekt: všechny daové subjekty mají v daovém ízení ped správcem dan stejná procesní práva a povinnosti, - zásada spolupráce se správcem dan: právem a povinností všech daových subjekt je úzce spolupracovat se správcem dan pi správném stanovení a vybrání dan. [3, 11] 2.2 Osoby zúastnné na daovém ízení Daového ízení vedeného správcem dan se zúastují: - povení pracovníci správce dan, - daové subjekty a - tetí osoby (svdci a osoby pezvdné; osoby, které mají listiny a jiné vci potebné v daovém ízení; znalci, auditoi a tlumoníci; ruitelé, poddlužníci a plátci psobící v rámci zajišovacího a vymáhacího ízení; správci konkursní podstaty, zvláštní správci, zástupci správce nebo vyrovnací správci; státní orgány a orgány obcí a další osoby, které mají povinnost souinnosti v daovém ízení v rozsahu a zpsobem stanoveným zákonem). Zákonem stanovená povinnost prokázat svou totožnost se vztahuje jak na daové subjekty a tetí osoby, pokud je k tomu pracovník správce dan vyzve, tak i na pracovníka správce dan, pokud o to daový subjekt nebo tetí osoba požádá. [3, 11] 2.3 ásti daového ízení Daové ízení má tyto ásti: - pípravné ízení pedchází vymení daové povinnosti a slouží k podchycení daových subjekt a podstatných skuteností pro budoucí vymení a evidenci daní,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 - vymovací ízení je ást ízení, ve kterém správce dan vymí daovou povinnost; v rámci této ásti ízení sehrává významnou roli povinnost podat daové piznání jako podklad pro vymení dan, - placení daní a - vymáhací ízení, které smuje k vyrovnání daových nedoplatk. 2.3.1 Pípravné ízení Pípravným ízením je ta ást daového ízení, která pedevším pedchází samotnému vymení dan. Nejdležitjší jeho souástí je registrace daových subjekt. Registraní povinnost má každý poplatník, který získal oprávnní k podnikatelské innosti i dosahuje nenahodilých zdanitelných píjm. Registraní povinnost musí splnit podáním pihlášky k registraci na pedepsaném formulái. Samostatná registraní povinnost nevzniká pouze poplatníkovi u jediné pravidelné dan a tou je da z nemovitosti, dále pak u jednorázových daní jako je da z ddictví, z darování a da z pevodu nemovitostí. Jestliže daový subjekt nesplní registraní povinnost, uiní tak za nj správce dan z úední povinnosti. Registraci daového subjektu stvrzuje správce dan vydáním osvdení, ve kterém je uvedeno daové identifikaní íslo, které je daový subjekt povinen uvádt na všech svých podáních správci dan. [3, 5, 11] 2.3.2 Vymovací ízení Daové piznání je nejdležitjším podáním daového subjektu, který plní svou povinnost ve shod s píslušným zvláštním daovým zákonem da si sám vypoítat (pokud není stanoveno jinak) a souasn uplatnit pípadná osvobození, slevy a odpoty podle platné právní úpravy. Podáním daového piznání nebo vyútováním dan je zahájeno vymovací ízení, jehož výsledkem je stanovení dan.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 20 Tab. 1. Typy daových piznání Typ DAP Lhty pro podání DAP ádné opravné dodatené Neboli první DAP. Daová povinnost nastává okamžikem, kdy nastaly skutenosti zakládající její vznik. Pro splnní této povinnosti stanoví zákon ve vtšin pípad i lhtu pro podání. Lhty pro podání ádných daových piznání lze v odvodnných pípadech na žádost prodloužit a to maximáln o ti msíce a to pouze v pípadech, kdy se nejedná o zdaovací období kratší jednoho roku. Je možno podat ješt ped uplynutím lhty pro podání ádného DAP. Po lht pro podání ádného DAP, zjistí-li DS, že daová povinnost má být vyšší (nižší) nebo daová ztráta nižší (vyšší), než jak byla piznána nebo správcem dan vymena. U dodateného DAP se uvádí datum zjištní dvodu pro podání a lhtou pro podání je poslední den následujícího msíce po zjištní. Dodatené DAP piznání nebo hlášení není pípustné, byl-li ped jeho podáním uinn správcem dan úkon smující k pezkoušení správnosti daové povinnosti za období, kterého by se dodatené DAP piznání nebo hlášení týkalo. Bezprostedn po vymení dan není ješt rozhodnutí o vym- ení dan pravomocné, a proto místo dodateného daového piznání se používá opravný prostedek - odvolání. Jestliže má správce dan pochybnosti o správnosti a úplnosti údaj uvedených v daovém piznání, zahájí vytýkací ízení a vyzve daový subjekt, aby údaje uvedené v daovém piznání opravil, doplnil, pípadn doložil, a stanoví mu k tomu pimenou lhtu ne kratší patnácti dn. Nepesvdí-li daový subjekt správce dan o správnosti sdlených údaj i nebude-li ve stanovené lht reagovat na výzvu vbec, dále když daový subjekt ani na výzvu správce dan nepodá daové piznání, je správce dan oprávnn vymit mu da bez souinnosti s ním podle pomcek, které si opatí sám. Vymení dan podle pomcek je

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 významným právem správce dan, nebo napadat výši takto stanoveného daového základu je prakticky nemožné. V pípad, kdy se vymená da neodchyluje od dan uvedené v daovém piznání (hlášení), což je v naprosté vtšin pípad, nemusí správce dan sdlovat daovému subjektu výsledek vymení, nemusí tedy vyhotovovat platební výmr a da vymí mlky - konkludentn. Za den vymení a souasn i za den doruení tohoto rozhodnutí daovému subjektu považuje poslední den lhty pro podání daového piznání nebo hlášení ( 46 odst.5 ZSDP). Správce dan potebuje uritou dobu na to, aby výši dan mohl dostaten provit a pípadn ji zmnit. Období, ve kterém lze výši dan zmnit, pípadn ji dodaten vymit, se nazývá lhtou pro vymení dan a jde o nejdležitjší lhtu v daovém ízení vbec. Lhta pro vymení dan je stanovena na ti roky od konce zdaovacího období, ve kterém byl daový subjekt povinen podat daové piznání, respektive zaplatit da bez povinnosti podat daové piznání. Tuto lhtu lze prodloužit úkonem správce dan vedoucím k provení dotené daové povinnosti, a to o ti roky od konce roku, ve kterém byl tento úkon oznámen daovému subjektu. Tato opakovan prodlužovaná lhta však nesmí pekroit deset let od konce zdaovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat daové piznání. [3, 5, 11] 2.3.3 Placení daní Placení daní ve vymené výši a stanovené dob je základním smyslem celého daového ízení, proto placení daní je nejsledovanjší ástí daového ízení. Není-li zvláštním daovým zákonem stanoveno jinak, pak den splatnosti daové povinnosti je totožný s posledním dnem lhty pro podání daového piznání za píslušné zdaovací období. Prodloužení lhty pro zaplacení dan má speciální název posekání dan. To mže správce dan povolit na žádost daového subjektu (podléhá správnímu poplatku v aktuální výši 400 K). Podobný význam má povolení splátek dan, které mže správce dan umožnit daovému dlužníkovi, když jednorázové uhrazení daového dluhu není možné (podléhá rovnž výše uvedenému správnímu poplatku). Význam posekání a povolení splátek je v tom, že se jím odkládá pípadný výkon daové exekuce. Povolení posekání a splátek dan mže správce dan vázat na splnní podmínek.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 22 Prominutí daového nedoplatku je ve výluné kompetenci správce dan (daový subjekt mže o nj požádat). Správce dan ho uplatní, když, podle jeho zjištní, by úhrada daového nedoplatku znamenala ohrožení výživy daového dlužníka a osob na nm výživou závislých i likvidaci daového dlužníka, jejíž výnos by zejm nestail k pokrytí daového dluhu. Po dobu prominutí daového nedoplatku se daový dluh nezvyšuje o píslušenství dan. Toto prominutí je podmínené a správce dan obnoví vymáhací ízení, pokud lze pedpokládat, že daový subjekt je už schopen splatit prominutý nedoplatek bez ohrožení. Odpis daového nedoplatku pro nedobytnost je instrument, jehož aplikaci správce dan daovému dlužníku nesdluje a ve vymáhání daového dluhu pokrauje, jakmile zjistí, že dluh lze úspšn vymáhat. Záloha je povinná platba na da, kterou je povinen daový poplatník platit v prbhu zda- ovacího období, jestliže skutená výše dan za toto období není ješt známa. Poplatník platí stanovené zálohy na da v pípadech urených ZSDP nebo zvláštním zákonem ve lhtách a stanovené výši, nebo na základ rozhodnutí správce dan. Po skonení zdaovacího období se zálohy na da zapoítávají na úhradu skutené výše dan. [3, 5, 11] 2.3.4 Vymáhací ízení Souástí pravidel, kterými se ídí daové ízení, je i postup, jak vymoci úhradu dan v pípad, kdy daový dlužník není ochoten nebo schopen dobrovoln zaplatit. Bez takových pravidel by nebyl výbr daní dostaten úinný. Vymáhací ízení je proces, ve kterém správce dan využívá zákonem stanovené prostedky k tomu, aby donutil daový subjekt k úhrad daového nedoplatku. Stejn jako pro vymení dan i pro vymáhání dan potebuje správce dan uritý asový interval. Ten je dán lhtou pro vymáhání dan. Správce dan má právo vymáhat daové nedoplatky nejpozdji do šesti let po konci roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným. Tuto lhtu lze prodloužit úkonem správce dan smujícímu k vybrání tohoto nedoplatku (vždy o šest let). Tato lhta nemže však být delší než dvacet let od konce roku, ve kterém byl nedoplatek splatný, s výjimkou daového nedoplatku zajištného zástavním právem na majetku. [3, 5, 11]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 3 DA Z PEVODU NEMOVITOSTÍ 3.1 Základní pojmy Da z pevodu nemovitostí je da jednorázová. Pro úely dan z pevodu nemovitostí rozumíme pevodem nemovitosti úplatný pevod nebo pechod vlastnictví k urité nemovitosti z jedné osoby na druhou vetn vypoádání podílového spoluvlastnictví. Pedmtem dan je také bezúplatné zízení vcného bemene pi nabytí nemovitosti darováním. 3.1.1 Nemovitost Pojem nemovitosti upravuje obanský zákoník ( 119). Jsou to pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Nemovitostí tudíž není každá stavba. Tato stavba musí být spojena se zemí pevným základem. Mže se pak stát, že nkteré, napíklad rekreaní objekty na pilotách, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nejsou považovány za stavby, ale za vci movité. Stavbami nejsou jen budovy. Jsou jimi i rzná technická zaízení, pokud vyhovují pojmu stavba. 3.1.2 Pevod nemovitostí Da z pevodu nemovitostí se vybírá za úplatný pevod nebo pechod vlastnictví k nemovitosti. Z pojmu pevodu nebo pechodu vlastnictví vyplývá, že jedna osoba vlastnictví k nemovitosti pozbývá (dosavadní vlastník ji za úplatu prodává) a zárove osoba druhá vlastnictví nabývá (nabyvatel). Je tedy dsledkem pevodu nebo pechodu zmna v osob vlastníka nemovitosti. 3.1.3 Vydržení Institut vydržení je upraven v obchodním zákoníku ( 134). U vydržení se oprávnný stává vlastníkem vci, má-li nemovitost nepetržit v držb po dobu deseti let. Dsledek vydržení je nabytí vlastnictví ze zákona pi splnní podmínek pro vydržení. Zákon nevyžaduje žádné rozhodnutí o tom, že vlastnictví k vci bylo vydrženo. Pípadné soudní rozhodnutí o tom, že k vydržení došlo, má jen deklaratorní povahu.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 24 3.1.4 Vcné bemeno Dani z pevodu nemovitosti podléhá také zízení vcného bemene (pouze v pípad zízení vcného bemene pi darovací smlouv). V tomto pípad je rovnž nabyvatel vcného bemene poplatníkem dan z pevodu nemovitostí, a to z hodnoty odpovídající vcnému bemeni. Vcná bemena omezují vlastníka nemovité vci ve prospch nkoho jiného tak, že je povinen nco trpt, neho se zdržet, nebo nco konat. Práva odpovídající vcným bemenm jsou spojena bu s vlastnictvím urité nemovitosti, nebo patí urité osob. Vcné bemeno je závazek zajištný na zanechané nemovitosti, záležející v trpní njakého oprávnní ve prospch nkoho jiného. 3.1.5 Výmna nemovitostí Vybírá-li se da z pevodu dvou vymovaných nemovitostí, jsou poplatníky nabyvatel i pevodce a jsou povinni zaplatit da spolen a nerozdíln, piemž se jejich vzájemné pevody považují za jeden pevod a da se vybere z pevodu té nemovitosti, z jejíhož pevodu je da vyšší. Správce dan mže vybrat da od kteréhokoliv z poplatník v plné výši. 3.1.6 Spolené jmní manžel Pi pevodu nemovitosti do SJM nebo ze SJM, je teba každého z manžel považovat za samostatného poplatníka. Pitom se vychází z toho, že každý z manžel pevádí, resp. nabývá polovinu nemovitosti, pokud ovšem nejsou dohodnuty podíly jinak nebo pokud nejsou tyto podíly stanoveny jinak. 3.1.7 Podílové vlastnictví Charakteristickým znakem podílového spoluvlastnictví je, že míru práv a povinností spoluvlastník urují jejich podíly. Výše podílu závisí pedevším na dohod podílník. Každý spoluvlastník je samostatným poplatníkem a pi pevodu nemovitostí platí da podle velikosti svého podílu. 3.1.8 Katastr nemovitostí Katastr je soubor údaj o nemovitostech v eské republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové urení. Jeho souástí je evidence vlastnických a jiných vcných práv k nemovitostem. Je zdrojem informací, které slouží k ochran práv k nemovitostem, pro daové a poplatkové úely, k ochran životního prostedí, zemdlského a lesního pdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oce-

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 ování nemovitostí, pro úely vdecké, hospodáské a statistické a pro tvorbu dalších informaních systém. Katastr je veden jako informaní systém o území eské republiky pevážn poítaovými prostedky. [4, 5, 8, 15] 3.2 Poplatník dan z pevodu nemovitostí Kdo je poplatníkem této dan, závisí na tom, zda jde o pevod vlastnictví na základ smluvního vztahu, kde vle smluvních stran není niím omezena. Jde-li o úplatný pevod vlastnictví k nemovitosti, je poplatníkem vždy pevodce, tj. dosavadní vlastník, který nemovitost prodává. Jde-li o nabytí nemovitosti pi výkonu rozhodnutí, konkursu nebo vydržením, jde zpravidla o pechod vlastnictví k nemovitosti a poplatníkem je nabyvatel. Poplatníkem je rovnž nabyvatel vcného bemene. Pi výmn nemovitostí jsou poplatníkem pevodce i nabyvatel a jsou povinni platit da spolen a nerozdíln. Jde-li o pevod nebo pechod vlastnictví k nemovitosti ze spoleného jmní manžel nebo do spoleného jmní manžel, je každý z manžel samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. V pípad podílových spoluvlastník je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí da podle velikosti svého podílu. Místn píslušným finanním úadem je finanní úad místa, kde se nachází nemovitost. 3.3 Pedmt dan z pevodu nemovitostí Pedmtem dan je úplatný pevod nebo pechod vlastnictví k nemovitosti. Základní podmínkou je, že tento pevod i pechod je zcela nebo z ásti úplatný, zákon však neupravuje v em konkrétn úplata záleží, zda v penzích, penžitých pohledávkách, jiných právech, vcech movitých nebo nemovitých, službách, i jiném plnní. Pedmtem dan je rovnž úplatný pevod nebo pechod vlastnictví, k nmuž dochází na základ výkonu rozhodnutí, pi konkursu nebo vyrovnání, pi zrušení a vypoádání spoluvlastnictví nebo na základ vydržení. Dále pak bezúplatné zízení vcného bemene pi nabytí nemovitosti darováním Da se zaplatí i v pípad, že následn po pevodu (prodeji) dojde k odstoupení od smlouvy (z dvodu vady) a smlouva se tímto od poátku ruší. Nárok na vrácení dan nevzniká, lze však do tí let ode dne vkladu práva do katastru nemovitostí požádat o prominutí dan z dvodu tvrdosti zákona.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 26 Da se také platí pi výmn nemovitostí. Výmna se považuje za jeden pevod a da se vybere z pevodu nemovitosti, jejíž cena je vyšší. Z nemovitostí, které se nacházejí na území R, se vybere da bez ohledu na státní obanství nebo bydlišt pevodce. Z nemovitostí, které se nacházejí v zahranií, se da neplatí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak. [4, 12] Pedmt dan z pevodu nemovitostí Úplatný pevod nebo pechod vlastnictví k nemovitosti Vzájemná výmna nemovitostí Bezúplatné zízení vcného bemene Vetn vypoádání podílového spoluvlastnictví Obr. 1. Pedmt dan z pevodu nemovitostí 3.4 Základ dan Základem dan z pevodu nemovitostí je: - cena zjištná podle zvláštního právního pedpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i v pípad, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištná, je základem dan cena sjednaná, - cena bezúplatn zízeného vcného bemene nebo jiného plnní obdobného vcnému bemeni, - v pípad vydržení cena podle zvláštního pedpisu,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 - cena podle zvláštního pedpisu, platná v den nabytí nemovitosti na základ smlouvy o finanním pronájmu s následnou koupí najaté vci, - v pípad vydražení nemovitosti pi výkonu rozhodnutí nebo ve veejné dražb je to cena dosažená vydražením. Da se nevymí, je-li navrhovatelem dražby osoba osvobozená od dan z pevodu nemovitostí, - cena sjednaná, jde-li o pevod nemovitostí z vlastnictví obce. 3.5 Sazba dan Sazba dan je pro všechny poplatníky lineární a jednotná ve výši 3 % ze základu dan. Jeli vymená da nižší než 100 K, da se nepedepíše a neplatí. Daové piznání musí být podáno ale i v tomhle pípad. 3.6 Vymení dan Poplatník dan z pevodu nemovitostí je povinen podat daové piznání nejpozdji do konce tetího msíce následujícího po msíci, v nmž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, nabyla úinnosti smlouva o úplatném pevodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti ve veejné dražb nebo nabylo právní moci rozhodnutí o píklepu a bylo zaplaceno nejvyšší podání pi výkonu rozhodnutí nebo exekuci, nebo nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daovému subjektu doruena jiná listina, kterými se potvrzují nebo osvdují vlastnické vztahy k nemovitosti, nejedná-li se o úplatný pevod nebo pechod vlastnictví k nemovitosti. U podílového i bezpodílového spoluvlastnictví podává každý poplatník (tedy i manželé) své vlastní daové piznání. Poplatník je povinen v piznání sám si da vypoítat a ve lht pro podání daového piznání ji zaplatit. Neodchyluje-li se da uvedená v piznání od dan vymené, nemusí správce dan sdlovat daovému subjektu výsledky vymení, pokud o to daový subjekt výslovn nepožádá nejpozdji ve lht pro vymení. Daové piznání se podává i v pípad, že je výsledná da nižší než 100 K. Vymenou da ale správce dan nepedepíše a poplatník ji neplatí.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 3.7 Osvobození od dan Osvobození od dan je institut uplatovaný v jednotlivých daových zákonech. Od dan mohou být osvobozeny píjmy, majetek nebo plnní (innosti). Aby mohlo být uplatnno osvobození u dan z pevodu nemovitostí, musí být tak uinno prostednictvím podání DAP. Od dan z pevodu nemovitostí jsou osvobozeny následující pípady: - nkteré pevody byt a nebytových prostor z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví len, - pevody rodinných domk a garáží a byt z majetku družstev do vlastnictví len tchto družstev, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku, garáži a bytu vznikl po splacení lenského podílu tmito leny nebo jejich právními pedchdci, - pevody byt a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za úelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví osob, kteí jsou leny této právnické osoby, pokud se tyto osoby nebo jejich právní pedchdci podíleli svými penžními prostedky a jinými penzi ocenitelnými hodnotami na poízení budovy. [2, 4, 12]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 29 4 DAOVÝ NEDOPLATEK 4.1 Daový dlužník Akt placení dan není totožný se splnním povinnosti podat daové piznání nebo hlášení (daový subjekt je nap. povinen podat daové piznání, i když jeho daová povinnost je nulová). Základním pojmem v procesu placení daní je pojem daového dlužníka. Daový dlužník je každý, kdo je podle zákona povinen platit da nebo vybranou a sraženou da odvádt. 4.1.1 Zákaz penosu daové povinnosti Daová povinnost je nepenosná. Dohody uzavené s tím, že daovou povinnost ponese místo daového subjektu zcela nebo ásten jiná osoba, nejsou pro daové ízení právn úinné, nestanoví-li ZSDP nebo zvláštní právní pedpis jinak. Toto pravidlo má jen nkolik výjimek stanovených zákonem, daová povinnost se penáší nap. na ddice po fyzické osob, právního nástupce právnické osoby a po výzv správce k úhrad dan na ruitele. V ostatních pípadech platí, že správce dan dle ZSDP pijme platbu dan od kohokoliv, aniž by zkoumal, zda ji provedl daový subjekt. To však neznamená, že by se mohl v tomto smru dohodnout daový subjekt s tetí osobou jakkoliv. Omezení jsou dv a to: 1. správce dan obvykle nezajímá, kdo platbu dan uskutenil. Pokud však se platba neuskutení, požaduje ji od daového subjektu, a to bez ohledu na jeho pípadné dohody. Dohody o penosu daové povinnosti nemohou být pro správce dan úinné v tom smru, aby urovaly, kdo bude pro správce dan partnerem pi vybírání dan a tedy po kom bude její platbu požadovat, 2. podle ZSDP správce dan platbu pijme a zachází s ní stejným zpsobem, jako by ji zaplatil daový dlužník. Použije ji tedy na úhradu jeho daových povinností ve smyslu a poadí stanovených zákonem. 4.1.2 Placení daní Placení daní ve vymené výši a stanovené dob je základním smyslem celého daového ízení, a proto placení daní je nejsledovanjší ástí daového ízení.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 30 Není-li zvláštním daovým zákonem stanoveno jinak, pak den splatnosti daové povinnosti je totožný s posledním dnem lhty pro podání daového piznání za píslušné zdaovací období. [3, 5, 11] Da lze platit: a) bezhotovostním pevodem z útu vedeného u banky nebo spoitelního a úvrního družstva na píslušný úet správce dan, b) v hotovosti 1. prostednictvím banky, spoitelního a úvrního družstva nebo držitele poštovní licence na píslušný úet správce dan, 2. osobám poveným správcem dan výhradn pijímat od daových dlužník platby na da v hotovosti, piemž souet tchto plateb na všechny druhy dan za jednoho daového dlužníka nesmí v prbhu jednoho kalendáního dne u jednoho správce dan pesáhnout ástku 500 000 K; na pijatou platbu je správce dan povinen vydat potvrzení, 3. výkonnému úedníku pi výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekuním píkaze naízeno jinak, 4. pracovníku správce dan v blokovém ízení, c) kolkovými známkami, stanoví-li tak zvláštní pedpis; každý správce dan, u nhož pipadá v úvahu placení kolkovými známkami, je povinen mít pimenou zásobu kolkových známek a prodávat je daovým dlužníkm, d) platebními známkami, jde-li o úhradu daní do územních rozpot a stanoví-li tak zvláštní pedpis, e) peplatkem na jiné dani. [11] 4.1.3 Posekání dan a povolení splátek Pokud daový subjekt nemá aktuální disponibilní zdroje pro úhradu své splatné daové povinnosti mže využít institutu posekání dan nebo povolení splátek. Daový subjekt na n nemá právní nárok, to znamená, že proti zamítnutí žádosti nelze podat odvolání.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 31 Daový dlužník má právo podat žádost o posekání s platbou dan nebo o povolení splátek. Ze zákona nejsou stanoveny žádné pesné podmínky, pi jejichž splnní by ml daový dlužník na tuto úlevu nárok. Institut posekání dan a jejích splátek je výrazem zásady pimenosti (základní zásady daového ízení, podle které správce dan pi vyžadování plnní povinností daových subjekt v daovém ízení volí jen takové prostedky, které daové subjekty nejmén zatžují a umožují ješt dosáhnout cíle daového ízení). Na žádost mže správce dan povolit daovému dlužníkovi posekání dan nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných dvod možné vybrat celý daový nedoplatek od daového dlužníka najednou. Význam posekání a povolení splátek není pouze v tom, že se jím odkládá pípadný výkon daové exekuce, ale i v tom, že po dobu posekání nebo povolení splátek se zpravidla snižuje výše píslušenství dan. Povolení posekání a splátkování dan mže správce dan vázat na splnní podmínek. Žádost o povolení splátek nebo posekání dan podléhá správnímu poplatku v aktuální výši 400 K. 4.1.4 Prominutí daového nedoplatku Prominutí daového nedoplatku nelze zamovat za prominutí dan. Prominutí daového nedoplatku je zvláštním institutem, který ve své podstat znamená neúroené, nepenalizované a asto neohraniené posekání s platbou dan a jejího již vzniklého píslušenství, které následuje osud dan. Toto posekání trvá po dobu, po kterou trvají podmínky posekání - správce dan mže zcela nebo zásti prominout daový nedoplatek, byla-li by jeho vymáháním vážn ohrožena výživa daového dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodáskému zániku daového dlužníka, pi nmž by výnos z jeho likvidace byl pravdpodobn nižší než jím vytvoená da v píštím daovém období. Splnní podmínek pro uplatnní zjistí správce dan podle pomcek. Prominutím daového nedoplatku nedochází k prominutí dan, nedoplatek trvá i nadále je splatný, jakmile pominou dvody prominutí. V podstat se jedná o bezúroné posekání dan ve výši daového nedoplatku. Žádost o prominutí daového nedoplatku podléhá správnímu poplatku v aktuální výši 1000 K. [3, 12]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 32 4.2 Vymáhání daových nedoplatk Souástí pravidel, kterými se ídí daové ízení, je i postup, jak vymoci úhradu dan v pípad, kdy daový dlužník není ochoten nebo schopen dobrovoln zaplatit. Bez takových pravidel by nebyl výbr daní dostaten úinný. Vymáhací ízení je proces, ve kterém správce dan využívá zákonem stanovené prostedky k tomu, aby donutil daový subjekt k úhrad daového nedoplatku. Pro vymáhání dan potebuje správce dan uritý asový interval. Ten je dán lhtou pro vymáhání dan. 4.2.1 Výzva k úhrad Pokud nezaplatí daový dlužník splatný daový nedoplatek vetn nedoplatku na pokutách v zákonné lht, vyzve ho správce dan, aby daový nedoplatek zaplatil v náhradní lht. Tato lhta musí být nejmén osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhty pikroí bez dalšího k vymáhání daového nedoplatku. Proti výzv ( 73 odst. 1 ZSDP) se lze odvolat ve lht patnácti dn. Odvolání nemá odkladný úinek. Vymáhání lze zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpeí, že úel vymáhání bude zmaen, nepistoupí-li se k vymáhání neprodlen. Oprávnnost takového mimoádného opatení by mla být patrná ze spisu i daovému dlužníkovi. Vymáhání nedoplatku provádí správce dan, u nhož je da- ový dlužník evidován, daovou exekucí. O provedení exekuce mže správce dan požádat též soud nebo soudního exekutora. [3, 11] 4.2.2 Exekuní tituly Exekuní titul pro daovou nebo soudní exekuci je: a) vykonatelný výkaz nedoplatk, b) vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá penžité plnní (platební výmry, rozhodnutí o uložení pokuty, zajišovací píkaz), c) splatná ástka zálohy na da. 4.2.3 Vykonatelný výkaz nedoplatk Vykonatelný výkaz nedoplatk, který se sestavuje z údaj evidence daní musí obsahovat pesné oznaení daového dlužníka v prodlení, druh dan, výši nedoplatku na této dani,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 33 údaje o pvodní splatnosti dlužné dan, den, k nmuž je výkaz nedoplatku sestavován a doložku vykonatelnosti. 4.2.4 Vykonatelnost Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti nmu nelze podat ádný opravný prostedek a nebo jestliže jeho podání nemá odkladný úinek a uplynula-li zárove lhta plnní. [3, 12] 4.3 Daová exekuce Daová exekuce je nejkrajnjším prostedkem správce dan k vybrání dan tak, aby se naplnil cíl daového ízení a aby nebyly zkráceny daové píjmy. Provádí-li daovou exekuci správce dan má pozici oprávnného i pozici státního orgánu, který tuto exekuci provádí. Daová exekuce je provádna vždy tím správcem dan, u nhož má daový dlužník evidován nedoplatek. Jak již bylo zmínno, správce dan má možnost požádat o provedení daové exekuce soud nebo soudního exekutora. 4.3.1 Provádní daové exekuce Daová exekuce se provádí vydáním exekuního píkazu na: a) pikázání pohledávky na penžní prostedky daových dlužník na útech vedených u bank a spoitelních a úvrních družstev nebo jiné pohledávky, b) srážku ze mzdy, jiné odmny za závislou innost nebo náhrady za pracovní píjem, dchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod., c) prodej movitých vcí, d) prodej nemovitostí. Pro výkon daové exekuce se používá pimen obanského soudního ádu. Exekuní píkaz se doruuje daovému dlužníkovi nebo ruiteli a dalším osobám, kterým jsou exekuním píkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti nmu podat do patnácti dn námitky. O námitkách rozhodne správce dan, který exekuci naídil. Pokud byla zahájena exekuce bez vydání výzvy, je proti exekunímu píkazu pipuštno odvolání.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 34 4.3.2 Odložení daové exekuce Výkon rozhodnutí mže být odložen (ZSDP nezná institut perušení daového ízení), žádá-li daový dlužník nebo ruitel o splátky, o posekání dan nebo o prominutí daového nedoplatku, a i bez žádosti, šetí-li se skutenosti rozhodné pro ástené nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí. Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zstanou zachovány. V rozhodnutí o odložení daové exekuce je stanovena doba, na jakou je odklad povolen, resp. podmínky, za jakých úinky povolení odkladu pominou (nap. pozbude úinnosti rozhodnutí o prominutí daového nedoplatku) nebo za jakých trvají (nap. ádné placení splátek v pípad povolení placení dlužné dan ve splátkách). Prokáže-li se v prbhu dalšího vymáhání, že bylo vymáháno neoprávnn, náleží daovému dlužníkovi nebo ruiteli za takto neoprávnn vymožené ástky úrok v dvojnásobné výši repo sazby stanovené eskou národní bankou, zvýšené o trnáct procentních bod, platné pro první den píslušného kalendáního pololetí. Pokud ješt exekuce trvá, zruší ji správce dan z úední povinnosti. V pípad, že by skutená piznaná škoda, zpsobená daovému dlužníkovi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úedním postupem správce dan, byla vyšší než úrok piznaný podle tohoto ustanovení, piznaný úrok se na úhradu skutené škody zapoítává. Úrok se nepizná, iní-li mén než padesát korun eských. 4.3.3 Exekuní náklady Exekuní náklady hradí daový dlužník, pokud exekuce nebyla provedena neoprávnn. Náhrada exekuních náklad záleží jednak v náhrad náklad za výkon zabavení a za výkon prodeje, jednak v náhrad hotových výdaj správce dan. Hotové výdaje exekuních náklad zálohuje ze svého rozpotu správce dan a úhrada jejich náhrady daovým dlužníkem se pevede do rozpotu správce dan. Náhrada náklad za výkon zabavení iní 2 % vymáhaného nedoplatku, nejmén však 200 K. Bylo-li pro týž nedoplatek vykonáno zabavení nkolika samostatnými úkony, nebo bylo-li zabavení opakováno, náhrada náklad za výkon zabavení téhož nedoplatku se poítá jenom jednou. Náhrada náklad za výkon prodeje iní 2 % vymáhaného nedoplatku, nejmén však 200 K. Náhrada exekuních náklad se poítá z ástky zaokrouhlené na celé stokoruny dol. Dlužník je povinen k úhrad exekuních náklad u výkonu zabavení vždy, jakmile k výko-

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 35 nu exekuce povený pracovník správce dan nebo soudu oznámil dlužníku nebo jeho zástupci píinu svého píchodu a sepsal úvodní vtu soupisu vcí nebo jakmile byl odeslán exekuní píkaz. U exekuních náklad za výkon prodeje je dlužník povinen k jejich úhrad vždy, jakmile došlo k zahájení dražby a byla sepsána úvodní vta dražebního protokolu. Náhradu hotových výdaj hradí dlužník, i když k výkonu prodeje nedošlo. Náhradu hotových výdaj hradí dlužník ve skutené výši do ticeti dn ode dne, kdy mu jejich výše byla písemn sdlena. Proti tomuto rozhodnutí lze podat námitku. Správce dan, kterému svdí náhrada hotových výdaj, je oprávnn zadržet si z výtžku exekuce ástku v jejich oekávané výši, kterou zútuje pi rozhodnutí o jejich skutené výši. Týká-li se výkon zabavení nebo výkon prodeje více dlužník nebo je uskuteován spolen a hotové výdaje se tchto pípad týkají, rozvrhuje se jejich výše podle pomru jednotlivých vymáhaných nedoplatk. Náhrada exekuních náklad se vymáhá zárove s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí. Náhrada náklad ízení se pedepisuje na osobní úet daového subjektu. Pokud správce dan zálohoval exekuní náklady ze svých rozpotových prostedk, je oprávnn si tyto exekuní náklady uspokojit pímo z osobního útu daového subjektu. [3, 12, 16] 4.3.4 Promlení práva vymáhat daové nedoplatky Správce dan má právo vymáhat daové nedoplatky nejpozdji do šesti let po konci roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným. Tato lhta se nazývá lhtou promlecí a obecn znamená, že právo, které nebylo ve stanovené lht vykonáno, lze sice uplatovat, avšak nemže být viteli (v tomto pípad správci dan) piznáno, dovolá-li se daový dlužník té právní skutenosti, že již došlo k promlení. Tuto lhtu lze prodloužit úkonem správce dan smujícímu k vybrání tohoto nedoplatku (vždy od 1. ledna následujícího roku od roku, v nmž byl daový dlužník o tomto úkonu zpraven poíná bžet lhta nová, opt šestiletá promlecí lhta). Takovým úkonem mže být nap. pedvolání daového dlužníka k projednání zpsobu uhrazení daového nedoplatku, návrh na výkon rozhodnutí podaný soudu, návrh na prohlášení konkursu, pedvolání za úelem zjištní majetkových pomr daového dlužníka. Tato lhta nemže však být delší než dvacet let od konce roku, ve kte-

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 36 rém byl nedoplatek splatný, s výjimkou daového nedoplatku zajištného zástavním právem na majetku. Je-li daový nedoplatek zajištn na movitých vcech, nemže se zástavní právo promlet, má-li vitel zástavu v držení. Pokud je daový nedoplatek zajištn zástavním právem na nemovitostech zápisem v píslušné evidenci, nelze do ticeti let po tomto zápisu proti uplatnní zajištného práva namítat promlení nedoplatku. V ostatních pípadech právo vymáhat daový nedoplatek po dvaceti letech zaniká (prekluduje). 4.3.5 Odpis daového nedoplatku Daový nedoplatek mže odepsat správce dan z vlastního podntu, je-li zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje nedoplatek, který byl bezvýsledn vymáhán na daovém dlužníkovi i na jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán. Odpis daového nedoplatku pro nedobytnost je instrument, jehož aplikaci správce dan daovému dlužníku nesdluje a ve vymáhání daového dluhu pokrauje, jakmile zjistí, že dluh lze úspšn vymáhat. [3, 11]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 37 5 RUENÍ 5.1 Výzva na ruitele Nedoplatek na dani je povinen uhradit také ruitel, pokud mu zákon povinnost ruení ukládá a pokud jej správce dan k úhrad tohoto nedoplatku vyzve a souasn stanoví lhtu k jeho úhrad. K výzv správce dan pipojí rozhodnutí o stanovení dan, k úhrad jejíhož nedoplatku je ruitel vyzýván. Správce dan je oprávnn ruitele vyzvat pouze tehdy, nebyl-li nedoplatek uhrazen daovým dlužníkem, akoliv byl daový dlužník o jeho úhradu bezvýsledn upomenut a nedoplatek nebyl uhrazen ani pi vymáhání, pokud není zejmé, že vymáhání by bylo prokazateln bezvýsledné. 5.2 Odvolání ruitele Proti výzv k úhrad se mže ruitel odvolat a vas podané odvolání má odkladný úinek. V odvolání mže ruitel namítat pouze skutenost, že: a) není ruitelem, b) nebyly splnny zákonné podmínky, c) ruení bylo uplatnno ve vtším než zákonem stanoveném rozsahu nebo ohledn dan, u které dosud neuplynul den splatnosti, d) právo na vymáhání požadovaného nedoplatku bylo zcela nebo zásti promleno, e) nedoplatek na dani zanikl nebo neexistuje. 5.3 Návrh obnovy ízení ruitelem Ode dne, kdy se výzva na ruitele stane pravomocnou, je ruitel oprávnn podat návrh na obnovu ízení, ve kterém byla daovému dlužníku stanovena da, k úhrad jejíhož nedoplatku byl ruitel vyzván.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 38 5.3.1 Obnova ízení Daové ízení ukonené pravomocným rozhodnutím se obnoví na žádost píjemce rozhodnutí nebo z úední povinnosti, jestliže: a) vyšly najevo nové skutenosti nebo dkazy, které nemohly být bez zavinní daového subjektu nebo správce dan uplatnny již díve v ízení a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí, b) rozhodnutí bylo uinno na základ podvrženého nebo zfalšovaného dokladu, kivé výpovdi svdka nebo kivého znaleckého posudku nebo rozhodnutí bylo dosaženo jiným trestným inem, c) rozhodnutí záviselo na posouzení pedbžné otázky a rozhodl-li píslušný orgán o ní dodaten v podstatných skutenostech ovlivujících výši stanovené dan nebo procesní postavení daového subjektu jinak. Žádost o obnovu ízení se podává u správce dan, který ve vci rozhodl v prvním stupni a musí být podána do šesti msíc ode dne, kdy se žadatel prokazateln dozvdl o dvodech obnovy ízení, nejpozdji však ped uplynutím lhty, ve které zaniká právo da vymit nebo domit. Tyto lhty nelze prodloužit ani povolit navrácení v pedešlý stav. V návrhu na obnovu ízení musí být uvedeny okolnosti svdící o dvodnosti návrhu a o dodržení lht. Obnovu ízení povolí nebo naídí správce dan, který ve vci rozhodl v posledním stupni. Správce dan naídí obnovu ízení z úední povinnosti, pokud nezaniklo právo na vymení dan. Povolení nebo naízení obnovy ízení má vi takto pezkoumávanému rozhodnutí odkladné úinky až do doby doruení rozhodnutí ve vci vydaného v obnoveném ízení s výjimkou zajišovací exekuce. V rozhodnutí o povolení nebo naízení obnovy ízení se vysloví, v jakém rozsahu se ízení obnovuje a z jakých dvod. Píjemcem rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy ízení, který podal ruitel, je navrhovatel a daový subjekt, s nímž bylo vedeno ízení, kterého se obnova týká. Oba píjemci rozhodnutí mají v prbhu ízení o povolení obnovy ízení stejná procesní práva a povinnosti. Proti rozhodnutí, jímž se obnova ízení povoluje nebo naizuje, se nelze samostatn odvolat. Byla-li rozhodnutím žádost o obnovu ízení zamítnuta, lze se proti nmu odvolat.