Třída 9. května 1366/48, Rumburk Odbor regionálního rozvoje a investic

Město Rumburk Třída 9. května 1366/48, 408 01 Rumburk Odbor regionálního rozvoje a investic ČJ.: ORRI/33957-15/chm ORRI/271-2015 VYŘIZUJE: Simona Ježková DATUM: 05.10.2015 Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů zveřejnění návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí Jako dotčená obec Rumburk zveřejňujeme v souladu s 16 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe Předkladatelem návrhu koncepce je Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 a Ministerstvo zemědělství, odbor vodohospodářské politiky, Těšnov 17, 110 00 Praha 1 Zveřejňujeme informaci o návrhu koncepce a o tom, že do návrhu koncepce lze nahlížet na el. úřední desce na webových stránkách města Rumburku a zároveň upozorňujeme, že každý může Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. Veřejné projednání návrhu koncepce se uskuteční v pondělí 19. října 2015 od 15 hod v zasedací místnosti č. 959 Ministerstva životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10. Do návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze také nahlédnout v Informačním systému SEA na internetových stránkách http://portal.cenia.cz/eiasea/view/sea100_koncepce pod kódem koncepce MZP200K. Ing. Dagmar Mertlová, v.r. vedoucí Odboru regionálního rozvoje a investic Městský úřad Rumburk tel.: 412 356 220 fax: 412 223 569 http://www.rumburk.cz e.mail:epodatelna@rumburk.cz

Poizovatel: Ministerstvo životního prostedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 www.mzp.cz, info@mzp.cz +420 267 121 111 Ministerstvo zemdlství Tšnov 17, 110 00 Praha 1 www.eagri.cz, info@mze.cz +420 221 811 111 Ve spolupráci s: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Povodí Vltavy, státní podnik Holekova 8, 150 24 Praha 5 Povodí Ohe, státní podnik Bezruova 4219, 430 03 Chomutov Krajským úadem Jihoeského kraje U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 eské Budjovice Krajským úadem Karlovarského kraje Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary Krajským úadem Královéhradeckého kraje Pivovarské námstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové Krajským úadem Libereckého kraje U Jezu 642/2A, 460 01 Liberec Krajským úadem Pardubického kraje Komenského námstí 125, 532 11 Pardubice Magistrátem hlavního msta Prahy Staromstské námstí 4, 110 00 Praha Krajským úadem Plzeského kraje Škroupova 1760/18, jižní pedmstí, 301 00 Plze Krajským úadem Stedoeského kraje Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5- Smíchov Krajským úadem Ústeckého kraje Velká hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Krajským úadem Kraje Vysoina Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Zpracovatelé: Ministerstvo životního prostedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 eský hydrometeorologický ústav Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4 Komoany Výzkumný ústav vodohospodáský T.G. Masaryka, v.v.i Poboka Brno, Mojmírovo námstí 16, 612 00 Brno

Obsah strana 1 Úvodní informace o problematice zvládání povodových rizik.. 5 1.1 Právní rámec 1.2 Základní pojmy 1.3 Zabezpeení ochrany ped povodnmi 1.4 Úrovn procesu plánování v oblasti zvládání povodových rizik 2 Struktura plánu pro zvládání povodových rizik.. 13 2.1 Verze plánu pro zvládání povodových rizik 2.2 Seznam zkratek 2.3 Seznam tabulek 2.4 Seznam obrázk 2.5 Seznam píloh 3 Závry pedbžného hodnocení povodových rizik 15 3.1 Charakterizace území relevantní pro povodovou problematiku 3.2 Historické povodn 3.3 Informace o pravdpodobných dopadech zmny klimatu na výskyt povodní 3.4 Nebezpeí povodní z pívalových srážek 3.5 Vymezení oblastí s významnými povodovými riziky 4 Mapy povodového nebezpeí a povodových rizik...32 4.1 Mapy povodového nebezpeí a mapy povodových rizik 4.2 Závry vyvozené z map povodového nebezpeí a povodových rizik 5 Popis cíl v rámci zvládání povodových rizik...41 5.1 Cíle ochrany ped povodnmi v pedchozích plánovacích dokumentech 5.2 Popis cíl pro období platnosti plánu 6 Souhrn opatení pro zvládání povodových rizik.44 6.1 Principy pro návrh a hodnocení opatení 6.2 Opatení pedchozích období 6.3 Návrh nových opatení 6.4 Popis stanovení priorit a zpsobu sledování pokroku pi provádní plánu 7 Doplující údaje.53 7.1 Souhrn opatení nebo akcí pro informování veejnosti

7.2 Postup koordinace procesu zvládání povodových rizik 7.3 Další relevantní a podprné dokumenty 7.4 Kontaktní místa pro získání informací k problematice zvládání povodových rizik 8 Pílohy...61 8.1 Seznam oblastí s významnými povodovými riziky 8.2 Seznam map povodového nebezpeí 8.3 Seznam map povodových rizik 8.4 Katalog opatení ke zvládání povodových rizik 8.5 Seznam opatení provedených v pedchozích obdobích (do roku 2015) 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatení 8.7 Seznam nov navrhovaných konkrétních opatení

1 Úvodní informace o problematice zvládání povodových rizik Povodn pedstavují pro eskou republiku nejvtší pímé nebezpeí v oblasti pírodních katastrof a jsou píinou závažných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovnž ztráty na životech obyvatel postižených území a rozsáhlé devastace kulturní krajiny vetn ekologických škod. (Ministerstvo životního prostedí, 2012) 1.1 Právní rámec Smrnice ES Smrnice evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 27. íjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodových rizik. Smrnice evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ze dne 23. íjna 2000 ustavující rámec pro innost Spoleenství v oblasti vodní politiky. Zákonné pedpisy R (ve znní pozdjších pedpis) Zákon. 133/1985 Sb., o požární ochran Oblast úpravy: ochrana života, zdraví a majetku oban pi živelních pohromách nasazení jednotek PO a jejich souinnost. Zákon. 105/1991 Sb., o zízení ministerstev a jiných ústedních orgán státní správy eské republiky Oblast úpravy: psobnost ústedních orgán státní správy. Zákon. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách eské republiky Oblast úpravy: vyžadování pomoci vojenských záchranných útvar, použití vojenské techniky pi mimoádných situacích ohrožujících životy, majetkové hodnoty a životní prostedí, spolupráce armádních složek pi povodových situacích. Zákon. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení) Oblast úpravy: samostatná psobnost obce, penesená psobnost a povený obecní úad. Zákon. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zízení) Oblast úpravy: psobnost orgán státní správy. Zákon. 131/2000 Sb., o hlavním mst Praze Oblast úpravy: psobnost orgán státní správy. Zákon. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon Oblast úpravy: práva a povinnosti orgán ochrany veejného zdraví i pro pípady mimoádných událostí. Zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon) Oblast úpravy: definice krizových situací - orgány krizového ízení - finanní zabezpeení krizových situací. Zákon. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon Oblast úpravy: souinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, úkoly a postavení jednotlivých státních orgán v integrovaném záchranném systému.

Zákon. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon) Oblast úpravy: plány pro zvládání povodových rizik, povodová opatení, záplavová území, stupn povodové aktivity, povodové plány, povodové prohlídky, pedpovdní a hlásná povodová služba, povodové záchranné a zabezpeovací práce, dokumentace a vyhodnocení povodní, povodové orgány, náklady na opatení na ochranu ped povodnmi. Zákon. 12/2002 Sb., o státní pomoci pi obnov území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o zmn zákona. 363/1999 Sb., o pojišovnictví a o zmn nkterých souvisejících pedpis (zákon o pojišovnictví) Oblast úpravy: poskytování státní podpory pi živelních pohromách. Zákon. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) Oblast úpravy: podmínky pro snižování nebezpení pírodních katastrof a pro odstraování jejich následk, vyvlastnní práv k pozemkm a stavbám, mimoádné postupy, jimiž se pedchází bezprostedn hrozícím dsledkm živelní pohromy. Vyhláška MZe. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zpsob provádní inností souvisejících se správou vodních tok Oblast úpravy: innost správc vodních tok. Vyhláška MZe. 471/2001 Sb., o technicko-bezpenostním dohledu nad vodními díly Oblast úpravy: výkon odborného technicko-bezpenostního dohledu, kategorizace vodohospodáských dl. Vyhláška MZe. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulaních ád a provozních ád vodních dl Oblast úpravy: obsahy manipulaních a provozních ád. Vyhláška MŽP. 236/2002 Sb., o zpsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území Oblast úpravy: zpsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území, zpsob a rozsah stanovování záplavových území. Vyhláška MV. 380/2002 Sb. k píprav a provádní úkol ochrany obyvatelstva Oblast úpravy: zaízení a prostedky civilní ochrany, informování obyvatel, prvky varování a vyrozumní, zvláštnosti provádní evakuace v rámci povodové ochrany. Naízení vlády. 36/2003 Sb. kterým se mní naízení vlády. 462/2000 Sb., k provedení 27, odst. 8 a 28 odst. 5 zákona. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon) Oblast úpravy: obsah innosti a složení krizových orgán zpsob zpracování krizových plán. Vyhláška MMR. 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti Oblast úpravy: územní plánování. Vyhláška MMR. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Oblast úpravy: konstrukní zásady staveb v záplavovém území.

Normy Odvtvová norma TNV 75 29 10 Manipulaní ády vodohospodáských dl na vodních tocích (Zpravodaj MŽP. 2/1998) Oblast úpravy: skladba a obsah manipulaních ád podklady pro vypracování manipulaních ád manipulace za povodní. Odvtvová norma TNV 75 29 31 Povodové plány (erven 2006) Oblast úpravy: skladba a obsah povodových plán, druhy povodových plán stupn povodové aktivity podklady pro vypracování povodových plán. eská technická norma SN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod Oblast úpravy: hydrologické údaje, zásady jejich zpracování a poskytování Odvtvová norma TNV 75 9011 Hospodaení se srážkovými vodami. Oblast úpravy: hospodaení se srážkovými vodami Metodické pokyny Metodický pokyn. 10/98 odboru ochrany vod Ministerstva životního prostedí k zabezpeení technickobezpenostního dohledu na hrázích malých vodních nádrží IV. kategorie (Vstník MŽP. 5/1998) Oblast úpravy: dohled na hrázích malých vodních dl, hodnocení závažnosti zjištných závad, postup pi zjištní závad. Metodický pokyn. 11/98 odboru ochrany vod MŽP k vegetaci na nízkých sypaných hrázích (Vstník MŽP. 5/1998) Oblast úpravy: protierozní funkce devin, vliv devin na stavební objekty, pípustnost devin na hrázích. Metodický pokyn. 2/99 odboru ochrany vod MŽP k posuzování bezpenosti pehrad za povodní (Vstník MŽP. 4/1999) Oblast úpravy: skladba a obsah posudku, zajištní podklad pro posudek, tídní vodních dl z hlediska bezpenosti, okolnosti ovlivující bezpenost VD za povodní. Metodický pokyn. 3/00 odboru ochrany vod MŽP pro stanovení úink zvláštních povodní a jejich zalenní do povodových plán (Vstník MŽP. 7/2000) Oblast úpravy: kvantifikace typ zvláštních povodní, stanovení stup povodové aktivity pi nebezpeí zvláštní povodn, stanovení rozsahu území ohroženého zvláštní povodní. Metodický pokyn. 14/05 odboru ochrany vod MŽP pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem ped zvláštní povodní (Vstník MŽP. 9/2005) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojm, vodní díla, pro která se plán zpracovává, postup pi zpracování plánu. Metodický pokyn. 9/11 odboru ochrany vod MŽP k zabezpeení hlásné a pedpovdní povodové služby (Vstník MŽP. 12/2011) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojm, hlásná povodová služba, pedpovdní povodová služba, schémata penosu informací.

1.2 Základní pojmy Doba opakování - udává prmrný poet let, ve kterých je uritý jev dosažen nebo pekroen. N-letý prtok Q N je definován jako kulminaní prtok, který je dosažen nebo pekroen prmrn jednou za N let. Hodnoty se zjišují analýzou dlouhodobých asových ad pozorování. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikní. Dokumentace oblastí s významným povodovým rizikem (DOsVPR) - souást plán dílích povodí podle pílohy. 3 vyhlášky. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodových rizik. Úlohou DOsVPR je poskytnout potebné podklady pro sestavení plán pro zvládání povodových rizik. Expozice - stav, kdy jsou objekty v inundaním území (osoby, majetek, píroda, krajina) vystaveny fyzickému psobení povodového nebezpeí. Expozici lze kvantifikovat z hlediska asového (doba psobení povodového nebezpeí) a prostorového (plošný rozsah zaplavené plochy, množství zaplavených objekt a pod.). Oblasti s významným povodovým rizikem - území vymezená na základ pedbžného vyhodnocení povodových rizik, v nichž byla zjištna významná rizika nepíznivých úink povodní na lidské zdraví, životní prostedí, kulturní ddictví a hospodáskou innost. ped povodnmi - soubor opatení k pedcházení a zamezení škod pi povodních na životech a majetku oban, spolenosti a na životním prostedí provádná pedevším systematickou prevencí a operativními opateními. Plány dílích povodí - koncepní dokumenty, které doplují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatení, jež jsou nutné k dosažení cíl pro dané dílí povodí na základ zjištného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodových rizik a poteb užívání vodních zdroj. Plány dílích povodí poizují správci povodí dle své psobnosti ve spolupráci s píslušnými krajskými úady a ve spolupráci s ústedními vodoprávními úady. Povode - pechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tok nebo jiných povrchových vod, pi kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a mže zpsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda mže zpsobit škody tím, že z uritého území nemže doasn pirozeným zpsobem odtékat nebo její odtok je nedostatený, pípadn dochází k zaplavení území pi soustedném odtoku srážkových vod. Povodové nebezpeí - stav možného výskytu nežádoucích jev (povodové škody) v zaplavovaném území. Kvantifikace povodového nebezpeí se provádí na základ hydrologických charakteristik povodn. Povodové ohrožení kombinace pravdpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodn) a nebezpeí. Povodové ohrožení není vázáno na výskyt a zranitelnost konkrétních objekt a aktivit v zaplavovaném území. Povodové riziko - kombinace pravdpodobnosti výskytu povodn a jejích možných nepíznivých úink na lidské zdraví, životní prostedí, kulturní ddictví a hospodáskou innost. Pojem vyjaduje syntézu povodového nebezpeí, zranitelnosti a expozice. Nepijatelné povodové riziko situace, pi které je pekroena pijatelná míra ohrožení, stanovená pro jednotlivé kategorie funkního využití území v metodice pro mapování povodových rizik.

Retence vody - doasné pirozené nebo umlé zadržení vody na povrchu terénu, v pd, v koryt toku, vodní nádrži apod. Záplavová území - administrativn urená území, která mohou být pi výskytu pirozené povodn zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úad. Zaplavovaná (inundaní) území území podél vodního toku zaplavovaná za pirozených povodní. Zranitelnost území - vlastnost území, která se projevuje náchylností prostedí, objekt nebo zaízení ke škodám v dsledku malé odolnosti vi extrémnímu zatížení povodní a v dsledku tzv. expozice. 1.3 Zabezpeení ochrany ped povodnmi Ochranou ped povodnmi se rozumí innosti a opatení k pedcházení a zvládání povodového rizika. Zajišuje se systematickou prevencí a operativními opateními. Nejefektivnjší formou ochrany ped povodnmi jsou preventivní opatení. Mezi hlavní zásady prevence ped povodnmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany ped povodnmi na území R a dalších dokumentech, patí zejména: Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové pomry a zvyšující povodová rizika. Zajišovat efektivní návrhy preventivních protipovodových opatení na základ kvalitních podklad a optimalizace variant koncepcí ešení povodové ochrany s uplatováním rizikové analýzy, analýzy náklad a užitk. Pi návrhu preventivních protipovodových opatení hledat vhodnou kombinaci opatení v krajin i v urbanizovaném území zvyšující pirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatení ovlivujících prtoky a objemy povodových vln. Používat takové zpsoby hospodaení na zemdlské a lesní pd, aby nedocházelo ke zhoršování retenní schopnosti pdy a negativnímu ovlivování vodního režimu v krajin; k tomu je nezbytné pipravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje. Zlepšovat technický stav vodních dl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpenosti za povodní. Do oblasti prevence patí i pípravná opatení, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatení, která se provádjí v dob nebezpeí povodní a za povodní podle povodových plán. Sem patí organizaní a technická píprava povodové služby, píprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), píprava hlásné a pedpovdní služby a systém pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovník povodových a krizových orgán a složek IZS, a v neposlední osvtové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodovým rizikem. Na zabezpeení realizace preventivních opatení ke snížení škodlivých úink povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovnž organizace na úrovni regionu, obcí anebo obané. Efektivní preventivní opatení je nutné uplatovat systémov v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vliv jednotlivých opatení

podél vodních tok. S ohledem na charakter území a geografickou polohu eské republiky je nezbytné ešit ochranu ped povodnmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích ek pesahujících hranice státu. Vzhledem k finanní náronosti je zabezpeení úinné ochrany ped povodnmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhrad náklad za škody zpsobované povodnmi. Programy financování povodových opatení K podpoe realizace preventivních protipovodových opatení slouží nkolik dotaních program. V psobnosti Ministerstva zemdlství se jedná o program Podpora prevence ped povodnmi III (program 129 260) pro období 2014 2019, který je zamen na podporu protipovodových opatení s retencí (výstavba a obnova vodních nádrží a poldr) a protipovodových opatení podél vodních tok (zvyšování prtoné kapacity koryt, výstavba a rekonstrukce ochranných hrází). Dále jde o dotaní program Podpora obnovy, odbahnní a rekonstrukce rybník a výstavby vodních nádrží (program 129 130), jehož hlavním cílem je podporovat protipovodové funkce rybník a bezpenost rybniních hrází. K podpoe realizace protipovodových opatení slouží také Operaní program Životní prostedí, který je prostednictvím Státního fondu životního prostedí v psobnosti Ministerstva životního prostedí. Tento program je zamen zejména na pírod blízká protipovodová opatení a zvýšení retenní schopnosti krajiny. Pro období 2014 2020 se uvažuje i s podporou opatení na pedcházení a ešení rizik souvisejících s oekávanou zmnou klimatu a zvýšení odolnosti vi katastrofám vetn povodní. Povodový informaní systém eské republiky Jako podpora pro komunikaní, koordinaní a rozhodovací innosti na všech organizaních úrovních, které jsou ze zákona povinny ešit povodovou situaci, slouží Povodový informaní systém (POVIS). Poskytuje zainteresovaným složkám veejné správy a veejnosti všechny relevantní informace týkající se ochrany ped povodnmi (mapy povodového nebezpeí a povodových rizik, plány pro zvládání povodových rizik, digitální povodové plány, vyhodnocení probhlých povodní, informace o semináích a školeních atd.). Systém POVIS pedstavuje centrální systém evidence vybraných dat, umožující sdílení tchto dat v jednotlivých úrovních povodových orgán. POVIS obsahuje také nkolik samostatných modul sloužících pro ukládání a prezentaci aktuálních informací v prbhu povodní. Jedním ze základních modul jsou digitální povodové plány (dpp), které jsou propojeny na všech úrovních od dpp obce až po dpp R. Zajišuje pímý pístup k informacím podízených povodových plán a umožuje na všech úrovních zastupitelnost innosti podízené povodové komise. S tím je propojen další modul digitální povodová kniha (dpk), která umožuje povodovým orgánm vést evidenci o povodové události a jednotlivé informace pak dále poskytovat svým nadízeným orgánm. Pipravovaný modul HMÚ poskytuje informace a výstrahy pedpovdní povodové služby a má také umožnit pímé provázání hlásné služby obcí s povodovými plány na jednotlivých úrovních ízení ochrany ped povodnmi. 1.4 Úrovn procesu plánování v oblasti zvládání povodových rizik Proces plánování v oblasti vod probíhá v šestiletých cyklech. V prvním plánovacím cyklu byly v souladu se Smrnicí 2000/60/ES ustavující rámec pro innost spoleenství v oblasti vodní

politiky (Rámcová smrnice) zpracovány plánovací dokumenty k dosažení dobrého stavu vod, ale též k hospodaení s vodou a ochranou ped jejími škodlivými úinky. Na národní úrovni byl zpracován a vládou R schválen Plán hlavních povodí eské republiky (2007). Na úrovni dílích povodí byly následn v termínu 22. 12. 2009 poízeny plány oblastí povodí, které obsahovaly kapitolu D. ped povodnmi a vodní režim krajiny. Po nabytí úinnosti Smrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodových rizik (Povodová smrnice) a její transpozici do ustanovení vodního zákona pro plánování v oblasti vod, jsou v souasném plánovacím cyklu poizovány dva typy plán: plánovací dokumenty podle Rámcové smrnice, které jsou ve druhém plánovacím cyklu pezkoumány a aktualizovány, plánovací dokumenty podle Povodové smrnice, které jsou nov poízeny v prvním plánovacím cyklu. Oba druhy plán mají sjednocený termín 22. 12. 2015, piemž k pipomínkování veejnosti jsou zveejnny rok pedem, tedy 22. 12. 2014. Struktura plánovacích dokument je následující:

Rámcová smrnice 2000/60/ES Mezinárodní plán oblasti povodí Labe Mezinárodní plán oblasti povodí Odry Mezinárodní plán oblasti povodí Dunaje úrove A mezinárodní plány Povodová smrnice 2007/60/ES Mezinárodní plán pro zvládání povodových rizik v oblasti povodí Labe Mezinárodní plán pro zvládání povodových rizik v oblasti povodí Odry Mezinárodní plán pro zvládání povodových rizik v oblasti povodí Dunaje Národní plán povodí Labe Národní plán povodí Odry Národní plán povodí Dunaje úrove B národní plány Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Labe Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Odry Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Dunaje Plán dílího povodí Horního a Stedního Labe Plán dílího povodí Horní Vltavy Plán dílího povodí Berounky Plán dílího povodí Dolní Vltavy úrove C plány povodí Plán dílího povodí Ohe, Dolního Labe a ostatních pítok Labe Plán dílího povodí Horní Odry Plán dílího povodí Lužické Nisy a ostatních pítok Odry Plán dílího povodí Moravy a pítok Váhu Plán dílího povodí Dyje Plán dílího povodí ostatních pítok Dunaje Plány dílích povodí obsahují dokumentace oblastí s významnými povodovými riziky (krom dílího povodí ostatních pítok Dunaje) Plány pro zvládání povodových rizik se zabývají pouze oblastmi s významnými povodovými riziky. Plány dílích povodí se v kapitole V. ped povodnmi a vodní režim krajiny vnují ostatním územím, které nebyly vymezeny jako oblasti s významnými povodovými riziky.

2 Struktura plánu pro zvládání povodových rizik 2.1 Verze plánu pro zvládání povodových rizik Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Labe je vyhotoven v tištné a elektronické verzi. Elektronická verze obsahuje odkazy na mapy povodového nebezpeí a mapy povodových rizik, dokumentace oblastí s významným povodovým rizikem a listy opatení, které jsou umístny na jiných serverech. 2.2 Seznam zkratek HMÚ CHKO DOsVPR dpk dpp HPPS IZS MKOL MZe MŽP MV MMR OPŽP ORP POVIS PpZPR PPO SIVS ÚPD VD VÚV TGM eský hydrometeorologický ústav chránná krajinná oblast dokumentace oblasti s významným povodovým rizikem digitální povodová kniha digitální povodový plán Hlásná a pedpovdní povodová služba integrovaný záchranný systém Mezinárodní komise pro ochranu Labe Ministerstvo zemdlství Ministerstvo životního prostedí Ministerstvo vnitra Ministerstvo pro místní rozvoj Operaní program životního prostedí obec s rozšíenou psobností povodový informaní systém plán pro zvládání povodových rizik protipovodové opatení Systému integrované výstražné služby územn plánovací dokumentace vodní dílo Výzkumný ústav vodohospodáský T.G.Masaryka, v.v.i. 2.3 Seznam tabulek Tabulka 3.1 Hodnoty N-letých prtok pro vybrané vodomrné stanice Tabulka 3.2 Struktura využívání území (podle CORINE 2006) Tabulka 3.3 Prvky významn ovlivující odtok vody vodní a suché nádrže Tabulka 3.4 Prvky významn ovlivující odtok vody rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru Tabulka 3.5 Prvky významn ovlivující odtok vody pirozené rozlivy Tabulka 3.6 Prvky významn ovlivující odtok vody podélné ochranné hráze Tabulka 3.7 Pehled významných povodní v povodí Labe

Tabulka 3.8 Kulminaní prtoky nejvýznamnjších povodní v povodí Labe Tabulka 3.9 Oblasti s významnými povodovými riziky Tabulka 4.1 Kategorie ohrožení a doporuená pravidla pro využití území Tabulka 4.2 Pijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkního využití území Tabulka 4.3 Rozsah ploch dotených povodní a ploch v nepijatelném riziku Tabulka 4.4 Poty obyvatel dotených povodní a poty obyvatel v nepijatelném riziku Tabulka 4.5 Rozsah ploch v nepijatelném riziku v lenní podle jednotlivých kategorií funkního využití území Tabulka 6.1 Typy opatení v návaznosti na aspekty zvládání povodových rizik Tabulka 6.2 Poet navržených konkrétních opatení v povodí Labe Tabulka 7.1 Subjekty zajišující koordinaci procesu zvládání povodových rizik Tabulka 7.2 Kontaktní místa pro získání informacív oblati zvládání povodových rizik 2.4 Seznam obrázk Obrázek 3.1 Územní psobnost správc povodí Obrázek 3.2 Prvky významn ovlivující odtok vody za povodní Obrázek 3.3 Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpeí povodní z pívalových srážek Obrázek 3.4 Úseky vodních tok definující oblasti s významnými povodovými riziky Obrázek 4.1 Výez mapy rozsahu povodn s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let Obrázek 4.2 Výez mapy hloubek a rychlostí pro povodový scéná s dobou opakování 100 let výstup z 1D hydraulického modelu Obrázek 4.3 Výez mapy rychlostí pro povodový scéná s dobou opakování 100 let výstup z 2D hydraulického modelu Obrázek 4.4 Výez mapy povodového ohrožení Obrázek 4.5 Výez mapy povodových rizik 2.5 Seznam píloh Píloha 8.1 Seznam oblastí s významnými povodovými riziky Píloha 8.2 Seznam map povodového nebezpeí Píloha 8.3 Seznam map povodových rizik Píloha 8.4 Katalog opatení ke zvládání povodových rizik Píloha 8.5 Seznam opatení provedených v pedchozích obdobích (do roku 2015) Píloha 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatení Píloha 8.7 Seznam nov navrhovaných konkrétních opatení

3 Závry pedbžného hodnocení povodových rizik 3.1 Charakteristika území relevantní pro povodovou problematiku Mezinárodní povodí Labe je svojí plochou 148 268 km 2 tvrté nejvtší ve stední a západní Evrop (po Dunaji, Visle a Rýnu). Zasahuje do území ty stát: eské republiky, Polska, Rakouska a Nmecka. Plocha povodí Labe na území R iní 49 918 km 2, tj. 33,7 % celého povodí. Prmrná nadmoská výška eské ásti povodí je 461 m n.m., piemž tém 80 % plochy povodí leží v rozmezí 200 až 600 m n.m.. eka Labe pramení v Krkonoších ve výšce 1 386 m n.m. Délka jejího toku na území R je 370,7 km a plocha povodí v hraniním profilu Hensko iní 51 407,2 km 2 (vetn menších ástí povodí ležících na území sousedních stát). Nejvtším pítokem je z levé strany Vltava (28 099,4 km 2 ), která je v míst soutoku z hydrologického hlediska hlavním tokem, dalšími významnými pítoky jsou z levé strany Orlice (2 038,3 km 2 ) a Ohe (5 605,9 km 2 ), z pravé strany Jizera (2 192,2 km 2 ) a Plounice (1 193,8 km 2 ). Pítoky ze sousedních zemí jsou z hlediska povodní nevýznamné, vtší plochu má pouze horní ást povodí Ohe v Bavorsku (cca 916 km 2 ). Povodové prtoky z této ásti povodí jsou vtšinou tlumeny úinkem nádrží Skalka a Jesenice. Území se nachází v mírném klimatickém pásu, s pravidelným stídáním ty roních období a kombinací vlivu oceánského a kontinentálního podnebí. Prmrná roní teplota je 7,2 C, prmrný roní úhrn srážek 655 mm (období 1961 1990). Nejvyšší msíní úhrny srážek pipadají na kvten až srpen, nejmén srážek je v únoru, beznu a íjnu. V zim vypadává ást srážek ve form snhu, který odtává vtšinou v beznu, astá však jsou dílí tání i v prbhu zimy. Ve snhov bohatém roce, jako nap. na jae 2006, mohou zásoby vody vesnhové pokrývce v povodí init až 5 mld. m 3. Obr. 3.1 Územní psobnost správc povodí

eská ást povodí Labe je rozdlena do pti dílích povodí: HSL povodí Horního a stedního Labe HVL povodí Horní Vltavy BER povodí Berounky DVL povodí Dolní Vltavy OHL povodí Ohe, Dolního Labe a ostatních pítok Labe Sí vodních tok zahrnuje cca 65 000 km tok (s povodím nad 5 km 2 ), z toho 11 000 km významných vodních tok a 27 300 km drobných vodních tok spravují Povodí Labe, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohe, státní podnik. Územní psobnost správc povodí je v map na obr. 3.1. Tab. 3.1 Hodnoty N-letých prtok pro vybrané vodomrné stance v m 3.s -1 Tok Profil Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Q 500 Labe Jarom 135 192 238 288 359 416 560 Orlice Týništ n.o. 174 244 301 362 447 516 690 Chrudimka Nemošice 69,9 99,2 123 149 186 215 291 Labe Pelou 375 502 602 705 845 956 1230 Cidlina Sány 70,4 100 125 152 190 220 299 Jizera Pedmice 254 344 416 491 593 675 876 Labe Kostelec n.l. 573 755 896 1040 1240 1390 1760 Vltava. Budjovice 237 3501 452 570 751 908 1350 Malše Roudné 90,2 153 213 284 395 494 779 Nežárka Lásenice 47,8 69,0 87,0 107 136 160 224 Lužnice Bechyn 162 241 308 381 488 577 811 Otava Sušice 135 185 225 266 323 369 483 Blanice Hema 56,0 94,0 130 173 240 300 470 Otava Písek 202 300 394 506 680 837 1290 Sázava Zru n.s. 121 166 202 241 294 336 442 Sázava Nespeky 223 319 398 483 604 702 954 Mže Stíbro 70,1 102 130 163 212 255 372 Radbuza Stakov 49,8 81,3 110 143 194 238 359 Úhlava Štnovice 55,5 86,3 116 153 211 263 407 Berounka Plze-B.Hora 189 295 389 496 655 790 1130 Úslava Plze-Koterov 70,5 111 150 197 269 334 489 Stela Plasy 51,0 84,2 115 151 207 256 393 Litavka Beroun 55,0 100 142 190 263 327 505 Berounka Beroun 403 615 799 1000 1310 1560 2240 Vltava Praha-Chuchle 1220 1770 2230 2720 3440 4020 5530 Labe Mlník 1490 2060 2520 2990 3640 4150 5410

Tok Profil Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Q 500 Ohe Karlovy Vary 209 297 369 447 556 645 870 Ohe Louny 339 466 568 674 823 942 1291 Labe Ústí n.labem 1650 2220 2670 3140 3780 4290 5540 Bílina Trmice 26,6 40,2 52,0 65,0 84,1 100 142 Plounice Benešov n.p. 70,8 102 128 155 195 227 311 Labe Dín 1720 2300 2760 3240 3900 4410 5680 Pirozené povodn mohou být tchto typ: Zimní a jarní povodn zpsobené táním snhové pokrývky, vtšinou v kombinaci s dešovými srážkami. Tyto povodn se nejvíce vyskytují v podhorských vodních tocích a propagují se dále v nížinných úsecích velkých tok. Znané mohutnosti a rozsahu nabývají v pípadech, kdy ped povodní leží sníh i v nižších polohách. Píklad bezen 1981 (horní a stední Labe, Ohe), bezen 2000 (Jizera, horní Labe), bezen 2006 (Sázava, Lužnice a další toky). Letní povodn zpsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, piemž srážky trvají i nkolik dní a zasahují pomrn velká území. Nkdy pichází srážky ve dvou i více vlnách s odstupem nkolika dní až týdn a zpsobují dv po sob jdoucí povodové vlny. Píklad ervenec 1981 (Berounka, Otava, Plounice), srpen 2002 (Vltava, Berounka, dolní Labe), erven 2013 (Vltava, Berounka, Sázava, dolní Labe). Pívalové letní povodn zpsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, které zasahují obvykle malá území. Mohou se vyskytnout kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální dsledky mají zejména na sklonitých vjíovitých povodích. Píklad ervenec 1998 na Rychnovsku, ervenec 2009 na Dínsku. Nkdy se lokální pívalové srážky vyskytnou v kombinaci s regionální srážkou a místn ješt prbh povodn zhorší, píklad srpen 2002 na eskokrumlovsku, srpen 2010 na Frýdlantsku, erven 2013 ve Stedních echách. Zimní povodové situace zpsobené ledovými jevy i pi relativn menších prtocích. Vyskytují se v úsecích tok náchylných ke vzniku ledových zácp pi chodu ledových ker a nápch pi chodu ledové kaše. Píklad leden 1982 (Berounka, Cidlina, Ohe). V poslední dob pomrn mírných zim asto perušovaných doasným táním, kdy dojde i k odlednní koryt vodních tok, již není tento typ povodní významný. Krom pirozených povodní se mohou vyskytnout povodn zpsobené haváriemi vodních dl, které jsou oznaovány jako zvláštní povodn. Píkladem je povode, která vznikla 18. 9. 1916 protržením pehrady na Bílé Desné. V dnešní dob podléhají vodní díla vymezená vyhláškou. 471/2001 Sb. technickobezpenostnímu dohledu, který zajišuje jejich vlastník. Pomrn astým jevem je však protržení hrází rybník nebo jiných malých vodních nádrží, pevážn z dvodu jejich pelití bhem pirozené povodn. Napíklad pi povodni v srpnu 2002 se protrhlo 23 rybniních hrází, v ervnu 2013 to bylo 7 rybník. Vtšinou jde o vodní díla spadající z hlediska technickobezpenostního dohledu do IV. kategorie. Dost asto není technický stav tchto malých vodních nádrží, jejichž poet je v R odhadován pes 60 000, dobrý a za povodní pedstavují významné potencionální riziko.

Významným faktorem ovlivujícím rychlost odtoku a formování povodní je zpsob využití území a druh vegetaního pokryvu území. Struktura využívání území v eské ásti povodí Labe je uvedena v tab. 3.2. Na zemdlsky obhospodaovanou pdu pipadá tém 48 % území, lesy tvoí zhruba jednu tetinu plochy území. Rozdlení les je nepravidelné, souvislé lesní porosty jsou ve stedních a vyšších polohách, v nížinách pevládá zemdlská pda. Tab. 3.2 Struktura využívání území v povodí Labe (podle CORINE 2006) Typ plochy Výmra (km 2 ) Výmra (%) Zastavné plochy 2525.0 5.1 Plochy bez vegetace nebo ídká vegetace 308.5 0.6 Orná pda 18915.4 37.9 Trvalé zemdlské kultury 4915.2 9.9 Travinná a kovinná vegetace 6309.6 12.6 Listnaté a smíšené lesy 4553.2 9.1 Jehlinaté les 11854.2 23.8 Mokady 92.4 0.2 Vnitrozemské vodní plochy 417.5 0.8 Celkem 49891.0 100.0 Povodí Labe zabírá 63,3 % plochy eské republiky. Spadají do nj územní obvody 10 kraj: Hl. msto Praha, Stedoeský a Karlovarský kraj, vtšina kraje Jihoeského, Plzeského, Ústeckého a Královéhradeckého a ásti kraj Libereckého, Pardubického a Kraje Vysoina. Na tomto území žije 6,6 milionu obyvatel. Nejvtšími msty jsou krom Prahy (1 250 tis. obyvatel) dále Plze (168 tis.), Ústí nad Labem (94 tis.), Hradec Králové (93 tis.), eské Budjovice 93 tis.) a Pardubice (90 tis.). Všechna tato msta leží na velkých vodních tocích. Hydrologický režim v povodí Labe je ovlivnn údolními nádržemi a rybníky, kterých je znané množství zejména v povodí Vltavy. Nádrže obecn psobí na vyrovnání hydrologického režimu a ásten snižují prbh povodní. V povodí se nachází celkem 135 nádrží s objemem vtším než 0,3 mil. m 3, jejichž celkový objeme je 2,5 mld. m 3, což iní zhruba 25 % prmrného roního odtoku z povodí. Významné z hlediska ochrany ped povodnmi jsou zejména vodní nádrže, které mají vymezen ovladatelný ochranný (retenní) prostor. Nejvtší ovladatelné ochranné prostory jsou na vodních dílech Lipno I, Orlík a Nechranice. V pípad povyprázdnného zásobního prostoru mohou významn ovlivnit prbh povodn nádrže Slapy a Švihov. U nádrží bez ovladatelného retenního prostoru a rybník psobí neovladatelný retenní prostor, jehož velikost závisí na velikosti zatopené plochy nádrže a výšce pepadového paprsku na pelivu. Významný retenní vliv mají rozsáhlé rybniní soustavy v jižních echách. Významný retenní úinek za velkých povodní mají rozsáhlé oblasti pirozených rozliv na soutoku Labe a Vltavy (Mlnicko) a Labe a Ohe (Terezínsko). Naopak prbh povodn urychlují podélné ochranné hráze, které zabraují rozlivm. Souvislé ohrázování je na nkterých pítocích Labe, ale jejich vliv je spíše lokální. Lokalizace prvk významn ovlivujících odtok vody, které jsou uvedeny v tab.3.3 až 3.6, je v map na obr. 3.2.

Tab. 3.3 Prvky významn ovlivující odtok vody vodní a suché nádrže, rybníky s ovladatelným ochranným prostorem ID Vodní dílo Vodní tok. km hráze Dílí povodí Kraj Ovladatelný ochran. objem (mil. m 3 ) Uvedení do provozu VN1 Labská Labe 1063 HSL H 1,309 1916 VN2 Les Království Labe 1041,45 HSL H VN3 Rozkoš Rozkošský p. 3,6 HSL H VN4 Pastviny Divoká Orlice 89,4 HSL H 4,778 Z 4,449 L 26,837 Z 19,797 L 1,962 Z 1,253 L 1919 1972 1938 VN5 Hamry Chrudimka 96,25 HSL E 1,155 1912 VN6 Se Chrudimka 52 HSL E 3,170 1934 VN7 Paížov Doubrava 41,1 HSL E 1,205 1913 VN8 Josefv Dl Kamenice 31,5 HSL L 1,596 1982 VN9 Souš erná Desná 4,9 HSL L 1,244 1915 VN10 Hvzda Tebovka 23,65 HSL E 1,752 1372 SN11 Lipkovský poldr Lipkovský p. 0,4 HSL E 1,387 2007 SN12 Poldr. 1 Tebovka 33,7 HSL E 0,611 2001 SN13 Poldr. 2 Tebovka 31,95 HSL E 0,42 2001 SN14 Hroška Ješetický p. 5 HSL H 0,655 2008 SN15 Lichkov Tichá Orlice 91,7 HSL E 0,727 1979 Pod suchým SN16 Tichá Orlice 95,8 HSL E 1,03 potokem 2007 SN17 Poldr Vkoše Labe 996,05 HSL H 0,937 2007 VN18 Lipno I Vltava 329,54 HVL C 33,156 1960 VN19 ímov Malše 21,85 HVL C 1,552 1978 VN20 Humenice Stropnice 47,04 HVL C 0,485 1988 VN21 Husinec Blanice 57,59 HVL C 2,814 1939 RB40 Rožmberk Lužnice 93.9 HVL C 7,619 1590 RB41 Dvoišt Miletínský p. 7.55 HVL C 3,448 1367 RB42 Velký Tisý ryb. Tisý p. 3,5 HVL C 1,820 1505 RB43 Záblatský ryb. Pondražský p. 4,72 HVL C 2,361 *) 1479 RB44 Horusický ryb. Bukovský p. 1,06 HVL C 2,310 *) 1512 VN22 Nýrsko Úhlava 91,83 BER P 2,010 1969 VN23 Luina Mže 96,35 BER P 0,803 1975 VN24 Hracholusky Mže 22,19 BER P 4,579 1964 VN25 Žlutice Stela 70,82 BER K 1,309 1968 VN26 Orlík Vltava 144,65 DVL S 62,072 1963

ID Vodní dílo Vodní tok. km hráze Dílí povodí VN27 Hostiva Boti 13,27 DVL A VN28 Skalka Ohe 242,41 OHL K VN29 Jesenice Odrava 4,17 OHL K Kraj Ovladatelný ochran. objem (mil. m 3 ) 0,944 Z 0,535 L 12,554 Z 1,349 L 13,150 Z 3,486 L Uvedení do provozu 1962 1964 1960 VN30 Bezová Teplá 8,21 OHL K 3,134 1937 VN31 Stanovice Lomnický p. 3,2 OHL K 4,194 Z 2,406 L 1978 VN32 Nechranice Ohe 103,44 OHL U 36,562 1968 VN33 Jirkov Bílina 72,7 OHL U 0,495 1965 VN34 Újezd Bílina 66,8 OHL U VN35 Janov Loupnice 9,7 OHL U 3,230 Z 2,087 L 0,315 Z 0,032 L 1981 1914 Hamr - Rudý sever VN36 Bílý potok OHL U 0,632 1964 (boní nádrž) VN37 Loupnice Loupnice 4,96 OHL U 0,915 1959 VN38 Všechlapy Boulivec 4,26 OHL U 0,360 1961 VN39 Stráž pod Ralskem Plounice 85,65 OHL L 0,947 1915 *) Rybník nemá bezpenostní peliv, ochranný ovladatelný prostor je uvažován až po hladinu vody pi 100leté povodni Tab. 3.4 Prvky významn ovlivující odtok vody rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru ID Vodní dílo Vodní tok. km hráze Dílí povodí Kraj Zatopená plocha ( km 2 ) Uvedení do provozu RB45 Bezdrev Bezdrevský p. 3.05 HVL C 3,935 1492. VN46 Slapy *) Vltava 91,69 DVL S 11,626 1955 VN47 Švihov Želivka 4,29 DVL S 14,320 1975 RB48 Máchovo jezero Robeský p. 15,82 OHL L 3,10 1272 *) M VD Slapy umožuje v zimním období využít volný zásobní prostor o velikosti 23,756 mil. m 3 pro zachycení povodových prtok Tab. 3.5 Prvky významn ovlivující odtok vody pirozené rozlivy ID Vodní tok Úsek/lokalita íní km Dílí povodí Kraj Plocha rozlivu ( km 2 ) RZ49 Labe Mlnicko 838-848 HSL S 25,67 RZ50 Labe Terezínsko 788-798 OHL U 23,11

Tab. 3.6 Prvky významn ovlivující odtok vody podélné ochranné hráze ID Vodní tok Úsek/lokalita íní km Dílí povodí Kraj Délka hráze ( km) HR51 Mrlina Nymburk - Kinec 0 15,65 HSL S 15,65 HR52 Výrovka Písty Peky 0 10,6 HSL S 10,6 Kraje: S Stedoeský, C Jihoeský, P Plzeský, K Karlovarský, U Ústecký, L Liberecký, H Královéhradecký, E Pardubický, J Kraj Vysoina, A Hl. msto Praha

Obr. 3.2 Prvky významn ovlivující odtok vody za povodní

3.2 Historické povodn V rámci pedbžného hodnocení povodových rizik byly shromáždny informace o významných povodních a jejích dsledcích pibližn za posledních 30 let, z nichž lze dohledat hodnotící zprávy. Poínaje rokem 1997, kdy došlo k významným povodním na Morav, byly velké povodn vyhodnoceny formou komplexních projekt (finann podpoených ze státního rozpotu), jejichž výstupy jsou uloženy u jejich koordinátor, tj. v eském hydrometeorologickém ústavu nebo ve Výzkumném ústavu vodohospodáském T.G.Masaryka, v.v.i. Vlastní zprávy o povodních jsou také uloženy u jednotlivých správc povodí. Je teba dodat, že ped tím bylo v eských zemích ve druhé polovin 20. století období relativního klidu bez rozsáhlých regionálních povodní. Pehled významných povodní v povodí Labe za poslední období je v tab. 3.7. Nejvtší událostí v tomto období byly jednoznan povodn v srpnu 2002, které zasáhly pevážnou ást povodí Vltavy a postupovaly dále po dolním Labi. Povodn zpsobily obrovské materiální škody a znané ztráty na lidských životech. Na druhém míst jsou povodn z ervna 2013, které ješt nemohly být zaazeny do pedbžného hodnocení povodových rizik, nicmén pi formulování cíl a opatení plán pro zvládání povodových rizik již byly vzaty v úvahu. Tab. 3.7 Pehled významných povodní v povodí Labe Povode Typ povodn Zasažená oblast bezen 1981 ervenec 1981 ervenec 1997 ervenec 1998 bezen 2000 srpen 2002 bezen/duben 2006 jarní povode, tání snhu a déš letní povode regionální dešt letní regionální, dv povodové vlny pívalová povode jarní povode, tání snhu a déš letní regionální, dv povodové vlny jarní povode, tání snhu a déš povodí horního Labe, povodí Ohe, Mže, Sázava, Morava povodí Otavy, Berounky, dolní Vltava, Labe horní Labe, povodí Orlice Ddina, Blá (pravostranné pítoky Orlice) povodí horního Labe a Jizery povodí Vltavy a Berounky, dolní Labe povodí Sázavy, Lužnice a další ásti povodí Labe Maximální dosažená N-letost 20 až 50 ojedinle 100 50 až 100 ojedinle >100 Dsledky povodní nejsou známy nejsou známy 10 až 50 62,6 mld. K 50-60 obtí *) >100 1,8 mld. K 6 obtí 50 až 100 výjimen >100 200 až 1000 nkde >1000 3,8 mld. K 2 obti 73,1 mld. K 17-19 obtí 50 až 100 6,0 mld. K 9 obtí *) Dokumentace povodn hydrologická zpráva hydrologická zpráva komplexní projekt (HMÚ), zpráva správce povodí hydrologická zpráva, zpráva správce povodí zpráva HMÚ, zpráva správce povodí komplexní projekt (VÚV), zprávy správc povodí komplexní projekt (VÚV), zprávy správc povodí

Povode Typ povodn Zasažená oblast Maximální dosažená N-letost Dsledky povodní Dokumentace povodn erven/ervenec 2009 pívalové povodn Dínsko (Kamenice), jižní echy (Blanice, Volyka) 50 až 100 výjim. >>100 8,5 mld. K 15 obtí *) komplexní projekt (CHMÚ) srpen 2010 erven 2013 letní povode s prvky pívalové povodn letní regionální, dv povodové vlny povodí Plounice a Kamenice povodí Vltavy a Berounky, dolní Vltava, Labe 50 až 100 >100 výjim. >>100 20 až 50 ojedinle >100 10,1 mld. K 5 obtí *) 15,4 mld. K 16 obtí komplexní projekt (HMÚ), zprávy správc povodí komplexní projekt (HMÚ), zprávy správc povodí Poznámka: *) škody v celé R, dsledky v povodí Labe nejsou samostatn vyísleny V databázi HMÚ jsou ovšem zaznamenány i další povodn od poátku systematického pozorování a vyhodnocování vodních stav a prtok, tedy na velkých vodních tocích od konce 19. století. Individuáln byly vyhodnoceny i nkteré starší historické povodn, nap. v Praze byl vyíslen kulminaní prtok povodn v roce 1772. O prbhu a dsledcích tchto povodní jsou však pouze kusé záznamy v kronikách. Kulminaní prtoky nejvtších povodní ve vybraných stanicích v povodí Labe jsou uvedeny v tab. 3.8. Jsou zde uvedeny jednak kulminace velkých novodobých povodní z tabulky 3.7, ale také kulminace starších historických povodní, pokud byly v dané stanici vtší. Tab. 3.8 Kulminaní prtoky nejvýznamnjších povodní v povodí Labe Kraj Vodní tok Profil Horní a stední Labe (HSL) Královéhradecký Labe Vestev (Debrné) Královéhradecký Labe Jarom Královéhradecký Orlice Týništ n. Orlicí Rok výskytu Prtok [m 3.s -1 ] N-letost 2000 385 100-500 2013 272 50-100 2000 310 20 2013 243 10 1997 497 50-100 2000 325 10-20 Královéhradecký Ddina Mitrov 1998 116 100-500 Pardubický Chrudimka Nemošice 1997 129 10 2006 125 10 Pardubický Labe Pelou 2006 648 10-20 Stedoeský Cidlina Sány Stedoeský Mrlina Vestec 2006 111 5-10 2013 134 10-20 2006 67 20-50 2013 111 >100 Stedoeský Výrovka Plaany 2013 110 200-500 Liberecký Jizera Železný Brod 1897 630 50-100 1978 704 100-200 2000 555 20-50

Kraj Vodní tok Profil Rok výskytu Prtok [m 3.s -1 ] N-letost Stedoeský Jizera Pedmice Stedoeský Horní Vltava (HVL) Labe Kostelec n. Labem (Brandýs n. Labem) Jihoeský Vltava Vyšší Brod Jihoeský Vltava Bezí Jihoeský Malše Roudné Jihoeský Vltava eské Budjovice Jihoeský Lužnice Pila Jihoeský Nežárka Lásenice Jihoeský Lužnice Bechyn Jihoeský Otava Sušice Jihoeský Blanice Hema Jihoeský Otava Písek 2002 433 10-20 1897 650 50-100 2000 600 50 2000 950 10-20 2006 1030 20 1920 350 100 2002 265 20-50 2002 706 100-500 2013 420 20-50 2002 695 100 500 2013 236 10-20 2002 1310 100 500 2013 628 20-50 2002 498 >500 2006 146 20 2002 147 50-100 2006 131 50 2002 666 100-500 2006 460 20-50 2013 561 100 2002 350 50-100 2013 205 5-10 2002 443 100-500 2013 199 20-50 2002 1180 100-500 2013 548 20-50 Jihoeský Lomnice Dolní Ostrovec 2002 263 100-500 Jihoeský Skalice Varvažov 2002 203 100-500 Stedoeský Vltava VD Orlík Berounka (BER) Plzeský Mže Stíbro 2002 3900 >500 2013 2160 100 1982 149 10-20 2002 131 10 Plzeský Radbuza Stakov 2002 213 50-100 Plzeský Radbuza Lhota 2002 360 100-500 Plzeský Úhlava Štnovice Plzeský Berounka Plze-Bílá Hora 2002 398 500 2013 189 20-50 2002 858 100-500 2013 387 10 Plzeský Úslava Koterov 2002 459 100-500 Plzeský Klabava Nová Hu 2002 266 100-500 Plzeský Stela Plasy 1978 208 50 2013 67,3 2-5

Kraj Vodní tok Profil Rok výskytu Prtok [m 3.s -1 ] N-letost Stedoeský Berounka Zbeno 2002 2080* 500 2013 804 10-20 Stedoeský Litavka Beroun 2002 210 20-50 2013 159 10-20 1872 3000* >500 Stedoeský Berounka Beroun 2002 2170 500 2013 960 20 Dolní Vltava (DVL) Stedoeský Kocába Štchovice 2002 78,7 50 2013 101 100 Stedoeský Sázava Zru n. Sázavou 2002 197 10 2006 302 50-100 Stedoeský Blanice Radonice 2006 110 50 2013 189 100-500 1862 800* 200 Stedoeský Sázava Nespeky (Poíí n.s) 2006 547 20-50 2013 509 20-50 hl. msto Praha Vltava Zbraslav 2002 3340 100-500 2013 2100 20-50 hl. msto Praha Vltava Praha-Chuchle 2002 5160 500 2013 3040 20-50 Stedoeský Vltava Vraany 2002 5120 500 2013 3080 20-50 Ohe, Dolní Labe a ostatní pítoky Labe (OHL) Stedoeský Labe Mlník 2002 5050 100-500 2013 3640 50 Karlovarský Ohe Karlovy Vary 1981 488 20-50 2013 277 2-5 Ústecký Ohe VD Nechranice 1981 550 20 Ústecký Ohe Louny 1981 580 10-20 2011 347 2 Ústecký Labe Ústí n. Labem 2002 4700 100-200 2013 3630 20-50 Ústecký Plounice Benešov n. Plounicí 2010 190 50 2013 102 5 2002 4770 100-200 Ústecký Labe Dín 2006 2730 10 2013 3740 20-50 Ústecký Kamenice Hensko 2010 173 100-500 Poznámka: *) odborný odhad

3.3 Informace o pravdpodobných dopadech zmny klimatu na výskyt povodní V podmínkách R není možný vliv oekávaných klimatických zmn na výskyt a intenzitu povodní doposud zcela objasnn a kvantifikován. Klimatické modely podle rzných scéná predikují oekávané zmny dlouhodobých charakteristik teploty vzduchu, avšak již daleko mén prkazn oekávané zmny charakteristik srážek. Obecný nárst roních srážkových úhrn je oekáván v severní Evrop, pokles srážek naopak v jižní Evrop. Naše území se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné zmny roních srážek se zde pohybují kolem nuly, pípadn se uvádí mírný nárst nebo pokles podle rzných model. Pomrná shoda je v oekávané zmn sezónního rozdlení srážek, kdy se oekává uritý nárst srážek v zim a úbytek srážek v lét. Možná zmna povodového režimu by však musela vycházet ze zmny režimu extrémních srážek, a už vícedenních regionálních, nebo lokálních a krátkodobých. V tomto smru se sice asto v rzných materiálech objevují úvahy o oekávaném nárstu extrémních srážek a povodní, tyto však nejsou doloženy a kvantifikovány konkrétními výpoty. V pípad výskytu povodní z tání snhu mohou v budoucnu psobit dva protichdné faktory, nárst zimních (snhových) srážek na stran jedné a teplejší zimy s horšímimi podmínkami pro akumulaci snhu na stran druhé. Souasné zimy jsou pravideln perušovány jedním i více obdobími oblevy, kdy snhová pokrývka z nižších poloh mizí. Velké povodn z tání snhu, které se vyskytovaly zhruba do poloviny minulého století, jsou tak již daleko mén pravdpodobné. V posledním období byly významné jarní povodn zaznamenány v roce 2000 v povodí Jizery a horního Labe a v roce 2006 spíše v povodích moravských ek. Výzkum zmn klimatu a jejich možného vlivu na hydrologické procesy byl pedmtem nkolika úkol a bude jist pokraovat v budoucnosti. Výsledky grantového výzkumného projektu SP/1a6/108/07 Zpesnní dosavadních odhad dopad klimatické zmny v sektorech vodního hospodáství, zemdlství a lesnictví a návrhy adaptaních opatení ukazují na velkou nejistotu možného vývoje, danou velkými rozdíly v simulovaném množství srážek jednotlivými klimatickými modely. Pitom se zdá, že zásadní vliv na simulovaný povodový režim, zejména v oblasti delších dob opakování prtok, má pedpokládané množství srážek v letním období. Avšak simulované rozdíly oproti souasnému období nejsou výrazné a pohybují se vtšinou do 5 %. Z výsledk projektu není zejmý žádný jednoznaný trend zmn ve velikosti povodní pro budoucí období 21. století. Lze se domnívat, že pípadný dopad klimatických zmn na povodový režim ve stední Evrop nebude znamenat zásadní nárst prtok Q 100 a eský hydrometeorologický ústav zatím neuvažuje se zvyšováním oficiáln vydávaných hodnot N-letých prtok. 3.4 Nebezpeí povodní z pívalových srážek Pívalová povode vzniká nejastji následkem rychlého povrchového odtoku zpsobeného pívalovými srážkami, které mají lokální charakter a velmi silnou intenzitu, zpravidla více než 30 mm za hodinu. Projevuje se velmi rychlým vzestupem hladiny vody a následn i velmi rychlým poklesem. Vedle intenzity srážek zde sehrává velmi dležitou úlohu schopnost pdního povrchu vsakovat srážkovou vodu. Tato schopnost infiltrace je primárn ovlivnna jak zpsobem využívání území, tak i jeho morfologickými charakteristikami, zejména sklonitostí svah. Podstatný je rovnž aktuální stav nasycení pdního povrchu pedchozími srážkami.