Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS ANALÝZA EKONOMICKÉHO POTENCIÁLU, TECHNOLOGICKÝCH A SEKTOROVÝCH TRENDŮ REGIONU PRAHA SHRNUTÍ Popis regionu Dominantní postavení v rámci ČR Praha je jednoznačným hospodářským, vědeckým, vzdělanostním, kulturním a politickým centrem České republiky. Region Praha (zahrnující území Hl. m. Prahy) vytváří v současnosti již více než 25 % HDP České republiky. Podíl Prahy na obyvatelstvu ČR přitom činí necelých 12 %. V Praze se koncentrují zhruba 4/5 vědecko výzkumného potenciálu České republiky z hlediska výzkumných ústavů a to jak státních, tak i soukromých. Počet vysokoškolských studentů v Praze se pohybuje nad hranicí 70 000, navíc v Praze studuje skoro 10 000 studentů doktorského studia. Tito studenti v Praze studují na 8 vysokých školách (z toho 2 univerzity), které mají dohromady 36 fakult, čímž téměř plně pokrývají celé spektrum studijních oborů. Největší rozvoj, mezi všemi regiony v ČR, v Praze zároveň zaznamenává soukromé vysoké školství. Praha nabízí svým obyvatelům největší množství kulturních akcí a historických památek, což se odráží ve skutečnosti, že Praha je nejatraktivnějším regionem ČR z hlediska cestovního ruchu. V Praze, jako hlavním městě České republiky, zároveň sídlí všechny centrální instituce, s výjimkou některých soudních. Ekonomická úroveň Ekonomická úroveň Prahy, měřená ukazatelem HDP/ob., je více než dvojnásobná oproti zbytku České republiky. V tomto směru má Praha výjimečné postavení i mezi zeměmi střední a východní Evropy, kde se rovněž nachází na 1. místě. Při srovnání s regiony stávajících členských zemí Evropské unie je Praha, podle posledních údajů z roku 2003, na 29. místě, čili i tomto případě patří k nejvyspělejším.
Atraktivita pro investory Region Praha je z pohledu investorů bezpochyby atraktivní a to především z důvodů: kvalifikované pracovní síly, velmi dobré infrastruktury a skutečnosti, že Praha je centrem České republiky. K omezujícím faktorům z pohledu zahraničních investorů v případě Prahy patří: nižší úroveň státní podpory v důsledku vysoké ekonomické úrovně Prahy a vyšší mzdové náklady ve srovnání se zbytkem ČR. Populace Z hlediska populace vykazuje region Praha jeden základní negativní trend a tím je stárnutí populace. Pokud nedojde ke změně současného trendu (např. zvýšením porodnosti, migrací), pak lze v horizontu 10 15 let očekávat problémy spojené s fungováním trhu práce. V každém případě však bude zvýšený absolutní počet populace v poproduktivním věku klást nároky na rozvoj některých specifických služeb a výrob pro seniory. Stejně tak se tento vývoj projeví i ve zdravotnictví. Vzdělanostní struktura Region Praha vykazuje nejvyšší úroveň vzdělanosti v rámci České republiky. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na celkové populaci činí skoro 20 %. Podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaného obyvatelstva na celkové populaci je skoro 84 %. Nezaměstnanost Nezaměstnanost v Praze je dlouhodobě na velmi nízké úrovni a rozhodně není v regionu ekonomickým problémem. Na rozdíl od regionů s vysokou nezaměstnaností, ve kterých nezaměstnaná část populace vytváří určitou rezervu pro fungování trhu práce, v případě Prahy takováto rezerva neexistuje. Dodatečné pracovní síly lze proto v podstatě získat pouze dojížďkou do Prahy či přímo migrací. Základní ekonomické zhodnocení Struktura ekonomiky Posuzujeme-li strukturu ekonomiky regionu Praha z hlediska hrubé přidané hodnoty, tak zjistíme, že zcela dominantní úlohu sehrává sektor služeb, který vytváří přibližně 83 % HPH v regionu. Podíl sektoru průmyslu představuje asi 10,5 % (z toho 8,5 % zpracovatelský průmysl) a podíl sektoru stavebnictví činí cca 6,3 %. Podíl sektoru zemědělství se pohybuje kolem 0,1 %. Struktura zaměstnanosti Z hlediska zaměstnanosti je v Praze rovněž dominantní sektor služeb ve kterém je zaměstnáno přibližně 78 % všech pracovníků. Na druhém místě se nachází průmysl s necelými 12 % procenty (z toho více než 90 % ve
zpracovatelském průmyslu), následovaný stavebnictvím s necelými 10 %. V sektoru zemědělství je zaměstnáno přibližně 0,5 % všech pracovníků. Struktura podnikatelských subjektů Struktura podnikatelských subjektů v regionu Praha je velice široká, což je ovlivněno především postavením Prahy jako centra České republiky a v podmínkách ČR vysokým rozvojem nestátního sektoru. Nejvyšší podíl na celkovém počtu podnikatelských subjektů vykazují fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Z hlediska subjektů zapsaných v obchodním rejstříku se jedná o společnosti s ručením omezeným. V Praze se nachází rovněž velké množství akciových společností, které zde však v mnoha případech pouze sídlí a podnikatelské aktivity realizují mimo území regionu Praha. Mzdy Průměrná úroveň mezd v regionu Praha je ve všech sledovaných oblastech vyšší než ve zbytku ČR. Tato skutečnost je ovlivněna především celkovou ekonomickou úrovní Prahy, dále potom velkým množstvím zahraničních subjektů v regionu a také přítomností centrálních institucí ČR v Praze. Samotná vyšší úroveň průměrných mezd není překážkou pro další rozvoj regionu za předpokladu, že vývoj mezd nebude předstihovat růst produktivity práce. Z pohledu zahraničních investorů je mzdová úroveň pouze jedním z kritérií při rozhodování o umístění investice a vzhledem k tomu, že Praha disponuje celou řadou jiných výhod, tak není nutné se obávat výrazné ztráty atraktivity pro zahraniční investory. Sektor služeb Z hlediska sektoru služeb v regionu Praha sehrávají klíčovou úlohu především dvě odvětví, jejichž podíl na tvorbě HPH v regionu je vyšší než 20 %. Jedná se o odvětví K - Nemovitosti, pronájem nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (podíl přibližně 24 %) a odvětví G - Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (podíl přibližně 21 %). Na třetím místě se nachází odvětví J Peněžnictví a pojišťovnictví s podílem necelých 12 %. Ostatní odvětví sektoru služeb vykazují podíly v rozmezí cca 2,5 5,5 %. Odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a Nemovitosti, pronájem nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj zároveň sehrávají i rozhodující úlohu z hlediska zaměstnanosti. V prvním z nich je zaměstnáno přibližně 17,5 % všech zaměstnanců v regionu Praha, v druhém potom asi 14 %. Významnou úlohu v rámci sektoru služeb sehrává cestovní ruch, který má průřezový vliv na odvětví celého sektoru. Použitá vstupní data Omezení vyplývající z regionálních dat Autoři studie jsou nuceni konstatovat, že v průběhu jejího zpracování se ukázala značná nedostatečnost regionální statistiky zpracovávané Českým statistickým úřadem a to jak z hlediska šířky dat, tak i z hlediska kvality. Například údaje týkající se HDP (členěné nikoli pouze agregované)
za region Praha nejsou oficiálně k dispozici vůbec a proto autoři použili údaje vztahující se k hrubé přidané hodnotě, které jsou však dostupné pouze v omezené struktuře. Rovněž kvalita dat je značně diskutabilní, například ve vztahu k zaměstnanosti v regionu Praha. Omezení vyplývající ze struktury dat Z hlediska struktury zkoumané ekonomiky regionu Praha bylo nutno použít rozšířeného členění Oborové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) pracující zásadně s jednopísmenným označením odvětví. V jiném členění nejsou běžně k dispozici oficiální statistická data. Mimoto ještě existuje dvouciferné členění na detailněji stanovené obory, které je však ve statistické ročence uvedeno pouze za celou ČR, a to jedině v přehledu zaměstnanosti. V regionální statistice není toto členění oficiálně k dispozici nikde, což je ke škodě kvality prací v jakémkoliv regionálním průřezu. Stručný popis jednotlivých odvětví Zpracovatelský průmysl V poměrech regionu Praha je zpracovatelský průmysl jednoznačně rozhodující složkou celého odvětví průmyslu. Při absenci pro hlavní město nevhodného těžebního průmyslu a výroby energií představuje přes 80 % objemu hrubé přidané hodnoty vyprodukované v pražském průmyslu jako celku. Vnitřní struktura tohoto komplexu činností z hlediska jejich výsledného efektu pomocí hrubé přidané hodnoty jednotlivých odvětví však nelze vyhodnotit, poněvadž potřebné členění není předmětem statistického sledování. Zhodnocení odvětví DA Potravinářský a tabákový průmysl. Postavení tohoto odvětví na špici pomyslného žebříčku je nepochybné. Také jeho odbytové možnosti nebudou výrazněji ohroženy a proto by mělo být potravinářství považováno zcela nepochybně mezi nosná průmyslová odvětví pražské ekonomiky. DE Průmysl papírenský, polygrafický a vydavatelská činnost. V tomto seskupení za region Praha hraje jednoznačně vedoucí úlohu průmysl polygrafický a vydavatelská činnost. Vlastní výroba papíru není v Praze prakticky vůbec zastoupena a druhotné zpracování papíru provozuje celkem 20 firem s více než 10 zaměstnanci. DI Průmysl sklářský, keramický a výroba stavebních hmot. Toto odvětví má v Praze relativně velmi nízké zastoupení. Na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu se tu podílí pouhými 2,5 %, zatím co celorepublikově činí tento podíl 6,9 %. Naproti tomu má vcelku dobrou velikostní strukturu firem, když zde podniká 48 podniků s více než 10 zaměstnanci. DL Výroba elektrických, elektronických a optických přístrojů. Jedná se o konglomerát příbuzných nicméně dost různorodých oborů, ale téměř všechny prožívali v posledních létech své konjunkturální období. A tak lze konstatovat, že všechny obory tohoto odvětví jsou a s největší
pravděpodobnosti i v nejbližší budoucnosti budou značně progresivními. DH Průmysl gumárenský a plastikářský. Uvedené odvětví může některými svými výrobami narušit životní prostředí svého okolí. V Praze však jde většinou o druhotné zpracování uváděných surovin, vhodné především do oblasti malého a středního podnikání, kde také v Praze leží jeho těžiště. DG Průmysl chemický a farmaceutický. Oblast chemických výrob v tomto odvětví reprezentují především obory spotřební chemie, které jsou přijatelnější do velkoměsta z hlediska jeho životního prostředí. Spotřební chemii a výrobu léčiv lze považovat za progresivní a nosné ve struktuře pražské ekonomiky. Identifikace nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu Na základě provedených analýz lze konstatovat, že z pohledu rozvoje pražského průmyslu se mezi čtyři nejvýznamnější odvětví řadí (podle OKEČ): 1) Potravinářský a tabáková průmysl (DA), 2) Papírenský a polygrafický průmysl a vydavatelská činnost (DE), 3) Sklářský a keramický průmysl, výroba stavebních hmot (DI) a 4) Výroba elektrických optických strojů a přístrojů (DL). V rámci zpracování studie byla analyzována i odvětví spadající do sektoru služeb. Vzhledem k omezené vypovídací schopnosti dat týkajících se jednotlivých odvětví nebylo možné provést detailní analýzu až na úroveň pododvětví. Základní analýzy na úrovni odvětví ukázaly, že nejsilnější z hlediska sektoru služeb jsou odvětví K Nemovitosti, pronájem, služby pro podniky, výzkum a vývoj a G Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Nezanedbatelnou úlohu rovněž sehrává odvětví J Peněžnictví a pojišťovnictví. Zároveň se autorům studie jeví jako perspektivní impuls pro rozvoj jednotlivých odvětví další nárůst cestovního ruchu v regionu Praha. Přesná kvantifikace dopadů cestovního ruchu do jednotlivých odvětví není v důsledku neexistujících dat možná, nicméně z provedených analýz vyplývá, že cestovní ruch má bezpochyby průřezový dopad na všechna odvětví sektoru služeb. Vzhledem k trvalému přetížení pražského komunikačního systému bude s největší pravděpodobností doprava (I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace) absorbovat v blízké budoucnosti nejvyšší podíl veřejných prostředků. Také obor telekomunikace čeká určitý rozvoj v souvislosti se zaváděním a zdokonalováním veřejných informačních sítí. Ostatní odvětví a obory školství (M), zdravotnictví (N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti) a další veřejné služby (O Ostatní veřejné a sociální služby) budou mít za cíl udržet svůj solidní standard. Ani to se ovšem neobejde bez dílčích inovačních zásahů do jejich technické základny. Specifické postavení má v Praze odvětví L Veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení, což souvisí s koncentrací centrálních institucí v regionu Praha a s významem regionu jako hlavního města České republiky.
Samostatně bylo v rámci předložené studie analyzováno odvětví stavebnictví. K této analýze je však třeba opět podotknout, že byla provedena pouze na úrovni odvětví, nikoli na úrovni pododvětví. Odvětví stavebnictví se na základě této analýzy jeví jako perspektivní, a to především pro vysokou míru investic, které budou v Praze realizovány. Autoři studie se v rámci jejího zpracování pokusili analyzovat i rozvoj informačních technologií v regionu Praha. Vzhledem ke skutečnosti, že podnikání v oblasti informačních technologií je obsaženo hned v několika odvětvích klasifikace OKEČ a vzhledem k tomu, že autoři studie neměli možnost získat podrobná data o jednotlivých odvětvích OKEČ, nebylo možné nakonec podrobnou analýzu podnikání v oblasti informačních technologií provést. Autoři se proto při zpracování této studie omezili na provedení dílčí analýzy založené na využití databáze Albertina. Závěry a doporučení 1. Na základě provedených analýz autoři studie doporučují zvážit k podpoře rozvoje v regionu Praha následující obory v rámci zpracovatelského průmyslu: o Potravinářství, polygrafie, vydavatelská činnost, sklářství, výroba stavebních hmot, výroba elektrických a optických přístrojů, výroba léčiv, spotřební chemie. 2. Na základě provedených analýz autoři studie doporučují podpořit rozvoj cestovního ruchu v regionu Praha a to především z důvodu jeho pozitivního průřezového vlivu na rozvoj sektoru služeb. 3. Vzhledem k nedostatkům v datové základně nebylo možné v rámci této studie odhalit specifické technologické trendy v regionu Praha. Autoři studie se domnívají, že pro detailnější analýzu podnikatelského prostředí v regionu Praha by bylo nutné provést rozsáhlejší a podrobnější speciální šetření za účelem identifikace stavu firem podle jednotlivých oddílů, pododdílů OKEČ, neboť existující dostupné údaje týkající se jednotlivých odvětví a podnikatelských subjektů (obzvláště drobné a malé podnikání) jsou, jak již bylo naznačeno v úvodu, velice nedostatečné. 4. Při snaze o identifikaci technologických trendů autoři postrádali nejen nedostatek statistických dat na regionální úrovni (jak je to uvedeno v předchozím textu), ale také nedostatek výhledových expertních názorů. Z toho vyplývá potřeba zpracovaní širších analytických a výhledových studií v oblasti VaV a inovací s cílem identifikace technologických trendů a potenciálu regionu Praha se zaměřením především na hightech a jiné obory zabývající se progresivními technologiemi ovlivňující konkurenceschopnost regionu. Při analýze technologických trendů by měl být
uplatněn komplexnější přístup. Výsledkem by neměl být pouze souhrn faktografických údajů, ale také komplexní vícestranný expertní zhodnocení a predikce. V analýze bude nutné také zohlednit regionální specifika Prahy jakožto vědeckovýzkumného centra České republiky. Zpracovatel: Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Praha, září 2003