25. Využívání a zneužívání psychologie O využívání můžeme hovořit v případech, kdy motivem jednajícího subjektu je záměrné a cílené užívání psychologických prostředků ve prospěch druhých lidí. O zneužívání hovoříme v opačných případech, kdy jednající užíváním psychologických prostředků sleduje od začátku výhradně svůj prospěch (či prospěch dalšího subjektu, jenž ho k takovému jednání přiměl) proti zájmům lidí, kteří jsou jeho jednáním zasaženi. Ilona Pešová, Miroslav Šamalík: Poradenská psychologie pro děti a mládež (Autoři jsou poradenští psychologové) Dítě (či klient) přicházející k psychologickému vyšetření není nepopsaným listem, který pozná teprve poradenský pracovník, ale má svoji vlastní historii, je ovlivňováno svojí rodinou, sociálním okolím, užším i širším. Psycholog by měl mít k dispozici co nejvíce informací, aby mohl pečlivě zvážit svoje kroky a poskytnout klientovi či rodiči co nejlepší pomoc. K základním informacím, které by měl získat, patří především anamnestické údaje, informace od rodičů, školy či školského zařízení. 2.3.1 ANAMNÉZA Snímání anamnézy je důležitým vstupem každého psychologického vyšetření. Podrobně se rodičů vyptáme na potřebné údaje, které nám často mohou napomoci vytvářet hypotézu k upřesnění naší diagnózy. Proto preferujeme, aby psycholog snímal anamnézu sám. Pokud z různých důvodů, nejčastěji časových anamnézu snímá sociální pracovník, je vhodné, aby si ji psycholog pročetl a doplnil si údaje, jež se mu budou zdát závažné či nedostatečné.
Maruška se narodila ze třetího, rizikového těhotenství, které muselo být pro EPH gestózu matky ukončeno císařským řezem v 7. měsíci, matka 14 dní po porodu zemřela. Maruška vážila 1500 g a měřila 44 cm. Byla anemická, hypotrofická, celkově nezralá, byla u ní stanovena diagnóza DMO diparetická, forma s akcentací vpravo. Byla dlouho v kojeneckém ústavu, pak o ni pečovala babička s dědou. Vychodila základní školu, poté se rozhodla, že chce být kuchařkou a cukrářkou. Práce jí jde, je šikovná v praktické výuce, jen ji bolí nohy, když dlouho stojí, a je poněkud pomalejší. Odborné učiliště požádalo o přezkoumání jejího zdravotního stavu. Z vyšetření: mladá žena ve věku 16,3 roků s dg. DMO, diparetická forma s akcentací vpravo. Sociální kontakt navazuje bez obtíží, ochotně spolupracuje, pozornost na potřebnou dobu soustředí. Velmi se snaží plnit zadané úkoly, pochvala ji výrazně stimuluje. Pracovní tempo je pomalejší.
K dosažení plného pracovního výkonu potřebuje neúměrně dlouhý čas. Snadno se unaví, potřebuje častěji odpočinek. Aktuálně zjištěná úroveň nadání je celkově v pásmu širší normy. Výkony jsou v důsledku DMO nerovnoměrně rozložené, lépe vyznívá složka verbální. Vyjadřování je relativně bohaté, bez nápadností. Motorické výkony jsou výrazně ovlivněny tělesným postižením. Chůze je parapatetická, snadno se unaví, potřebuje odpočinek. Méně obratná je motorika rukou. Unavitelnost a menší obratnost výrazně snižují možnost uplatnění na trhu práce. Osobnost je lehce extrovertní, je snaživá, vytrvalá. V projektivních testech však naznačena tendence k sebepodceňování, komplexy méněcennosti. Denně musí rehabilitovat s cílem udržet zdravotní stav. Pavel Pavlovský a kol.: Soudní psychiatrie a psychologie (Autor je zástupcem přednosty Psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy) Falešná obvinění Profesionálové se velice často setkávají s tím, že děti berou zpět svá odhalení. Většinou po tom, co jsou konfrontovány s naprostým popřením viníka nebo se šokem členů rodiny. To však vůbec neznamená, že by obvinění bylo falešné, ale to, že se dítě stahuje do intimity. Popření je obvyklé, když viníkem je osoba s dobrou pověstí a dobrým vnějším vztahem k potenciální oběti. Finkelhor se domnívá, že procento falešných obvinění je mnohem nižší, než se udává. Je to nové zjištění potvrzené více autory. Všeobecně se akceptuje údaj, že až 50 procent obvinění je falešných. Cottwell udává 10 procent a Jones zjistil pouze 8 procent falešných obvinění. Spontánní výmysl dítěte je velice řídký a spíše se objevuje při řešení soudních rozvodových sporů. Obvykle jeden rodič (častěji matka) se snaží zmařit svěření dítěte do péče druhému či eliminovat setkání dítěte s druhým rodičem. Pětiapůlletý inteligentní chlapeček byl přiveden matkou ke znaleckému posouzení (jako superposudek, kdy soud nařídil přezkoumání předešlého posudku). Chlapec celkem věrohodně líčil, jak mu otec dělal to. V době vyšetřování již byli rozvedeni, styk probíhal hladce, chlapec měl
k otci vřelý vztah, preferoval matku a také rád jezdil k rodičům otce. Při vyšetřování bylo zjištěno, že chlapec vlastně neumí vysvětlit, co je to - nakonec tvrdil, že jej otec štípal do břicha, když ležel na posteli. Podrobnou explorací vyšlo najevo, že matka, která se chce znovu vdát, do bytu nastěhovat partnera a chlapce přitáhnout do nové rodiny, vidí východisko v odtržení syna od otce. Matka chlapci vyprávěla, že mu otec dělal ošklivé věci, že to bylo večer, v posteli a týkalo se to chlapcova těla. Zároveň mu řekla, že stačí, když při vyšetření bude říkat to, že se nikdo na nic víc ptát nebude. Opravdu při prvním vyšetření znalci stačilo to. Znalec popisoval emoční a vegetativní reakce a zárazy při líčení a aby dítě více netraumatizoval, už jej dále v tomto směru nevyšetřoval. Při vysokém skóre obecné věrohodnosti se znalec přiklonil k tomu, že specifická věrohodnost odpovídá obecné a že podezření ze sexuálního zneužívání se jeví jako důvodné. Úkolem znalců při superposouzení bylo toto potvrdit nebo vyvrátit. Zpočátku se dítě divilo, jak to, že znalec nechápe výraz to. Odpovědi byly stereotypní, byly doprovázeny bouřlivou vegetativní a emoční reakcí se zárazy (jak popisovali předchozí znalci), toto však bylo zapříčiněno bezradností dítěte a přiznáním, že i když se otec k němu hrozně choval, má jej rád a nechce o něj přijít, ale zároveň to nemůže udělat mamince. Znalci uzavřeli, že jde o falešné obvinění, které matka nakonec ani nepopřela, ani nevyvrátila. Po zveřejnění pro silný emoční nezpracovaný náboj všech tří zúčastněných byla doporučena rodinná psychoterapie, kterou nakonec biologičtí rodiče akceptovali. Zbyněk Vybíral: Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci Otázka Mohu vám nějak pomoci? určuje nepozorovaně role či pozice při setkání. Dotázaný si této distribuce pozic nemusí být vědom. Na jedné straně stojí někdo, kdo umí či chce pomoci, kdo nabízí pomoc, kdo je pomocník, kdo je schopen pomoci tedy někdo schopný, kompetentní, znalý věci, mocný. Jedinec na druhé straně je pak zákonitě tlačen do umně indukované komplementární pozice: je osloven jako ten, kdo zřejmě potřebuje (?) pomoc, kdo si zřejmě neumí pomoci či poradit sám. Většině z nás, ocitneme-li se v pozici zákazníka, není ostatně takovéto profesionálního chování prodavače zboží či prodejce firemního produktu (např. zájezdu, bankovního úvěru, pojištění) nijak nepříjemné. A to i přesto, že víme, že úsměv pracovníka je hraný, že je součástí jeho zaměstnanecké role. Dokážeme např. ocenit, že dělá dobře svou práci. Lze říci, že v pozici obsluhovaných zákazníků přímo
umožňujeme prodejcům, kteří se řídí nějakým skrytým Gapact programem, aby svůj algoritmus úspěšně naplňovali. Umožňujeme to svými očekáváními a svou až příliš ochotnou podřídivostí a závislou pozicí. Profesor Vybíral dále uvádí a analyzuje dvanáct dopisů, které obdržel jeho otec od jediné zasílatelské firmy. Jde o tzv. direct marketing (konfuze prodeje a hry).
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Pročtěte pozorně ukázku anamnézy. Údaje jsou nesmírně citlivé. Co si myslíte o nutnosti (pro poradenskou činnost) takové údaje vyžadovat, shromažďovat, archivovat? 2. Má člověk, který potřebuje pomoc (např. vzhledem k postižení potřebuje potvrzení na oprávněnou úlevu u státní maturity), šanci odmítnout poskytnutí uvedených údajů? 3. Není negativně diskriminující, že o potřebných (duševně či tělesně hendikepovaných) se kdesi archivují takto citlivé údaje, a o naprosto zdravých lidech nikoli? Nejde o něco takového, jako je tzv. sekundární viktimizace? 4. Po přečtení případu falešného obvinění uvažujte a diskutujte, komu a jak bylo znaleckým superšetřením a superposudkem pomoženo? 5. Jednání matky by mohlo naplňovat skutkovou podstatu trestného činu. Měl by někdo (např. otec) podat trestní oznámení? 6. Diskutujte o podobných (s Vybíralem) psychologických manipulacích v obchodě, na trhu práce a v politice.