Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle

Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle Hlavní zjištění a doporučení Souhrnná studie pro projekt HC 198/10 Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle Zpracoval: Národní vzdělávací fond, o.p.s Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Finální verze prosinec 2010

OBSAH 1. Zaměření a výstupy projektu... 3 2. Postup řešení... 4 3. Expertní názory na možnosti sledování krátkodobých trendů poptávky po pracovní síle... 5 4. Zhodnocení zahraničních přístupů... 10 4.1. Zkoumané země... 10 4.2. Hlavní zjištění... 10 5. Praxe podniků při vyhledávání a najímání pracovníků... 12 5.1. Zaměření výzkumu a metodika šetření... 12 5.2. Hlavní zjištění... 13 6. Monitoring nabídky volných pracovních míst... 17 6.1. Předmět výzkumu... 17 6.2. Metodický postup... 18 6.3. Výsledky analýzy struktury VPM... 20 7. Vyhodnocení indikátorů podnikatelského optimismu a jejich schopnost predikovat vývoj trhu práce... 24 7.1. Předmět výzkumu... 24 7.2. Hlavní zjištění... 25 8. Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce... 28 8.1. Předmět výzkumu... 28 8.2. Hlavní zjištění... 29 9. Zjišťování informací od zaměstnavatelů analýza variant realizace... 32 9.1. Úvod... 32 9.2. Jednotné celostátní šetření zaměstnavatelů jako jediná metoda... 33 9.3. Šetření zaměstnavatelů jako doplňková metoda k analýze inzerce... 35 10. Propojení informací o krátkodobých trendech s prognózami kvalifikačních potřeb... 37 11. Závěry a doporučení... 39 11.1. Návrh postupu sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle... 39 11.2. Doporučení pro zjišťování nabídky volných pracovních míst... 40 11.2.1. Analýza existujících informačních zdrojů o VPM... 40 11.2.2. Návrh strukturace informací o VPM pro účely monitoringu nabídky VPM... 42 11.2.3. Doporučení ohledně šíření dat o volných pracovních místech... 43 11.2.4. Doplňkové šetření mezi zaměstnavateli... 44 11.3. Předvídání krátkodobých trendů... 45 11.3.1. Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce... 45 11.3.2. Využití indikátorů podnikatelského optimismu pro odhad vývoje trhu práce... 47 12. Přílohy... 49 12.1. Příloha 1: Šetření zaměstnavatelů jako hlavní metoda monitoringu poptávky po pracovních silách - návrh struktury dotazníku... 49 12.2. Příloha 2: Tematické okruhy otázek pro šetření zaměstnavatelů doplňující analýzu inzerce... 51 2

1. ZAMĚŘENÍ A VÝSTUPY PROJEKTU Předmětem výzkumné činnosti projektu byla analýza krátkodobého vývoje poptávky po pracovní síle v ČR. Projekt se zaměřoval na analýzu informací o volných pracovních místech (VPM) shromažďovaných úřady práce a inzerovaných prostřednictvím veřejných medií, a to jak v tištěné, tak elektronické podobě. Tyto informace byly analyzovány z hlediska jejich vzájemných možných překryvů a z hlediska toho, jaký segment pracovního trhu pokrývají. Analýza překryvů měla sloužit jako podklad pro návrh propojení jednotlivých informačních zdrojů do jednotné a co nejkomplexnější databáze volných pracovních míst, která by umožnila analyticky sledovat a vyhodnocovat vývoj trhu práce pro potřeby MPSV. Pozornost byla věnována také jejich struktuře zejména z hlediska kvalifikačního a profesního členění. Projekt se proto také zabýval problematikou optimální struktury popisu neobsazeného pracovního místa/hledané pracovní síly. Cílem projektu bylo rovněž zkoumat možnosti analytického využití informací o VPM ve vztahu k postižení krátkodobých trendů na trhu práce a jejich komparace s dalšími informacemi o současném a očekávaném vývoji trhu práce. Byla proto zkoumána cyklická složka vývoje nezaměstnanosti a možnosti její predikce odvozené od pohybu volných pracovních míst a zároveň byly analyzovány indikátory podnikatelského optimismu (konjunkturální průzkumy) a jejich schopnost prognózovat krátkodobý vývoj trhu práce. Výsledky analýz krátkodobého vývoje poptávky měly být vyhodnoceny také z hlediska možnosti propojení se středně a dlouhodobými prognózami očekávaných trendů na trhu práce a předvídání kvalifikačních potřeb. Vstupní analýzy a hloubkové rozhovory ukázaly, že přístupy ke sledování a vyhodnocování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle v České republice jsou roztříštěné na řadu dílčích, často vzájemně se překrývajících aktivit. Řešitelský tým proto vycházel jak z analýzy současného stavu v ČR, tak zahraničních zkušeností. Některé vyspělé země v této problematice výrazně pokročily a podařilo se jim překonat řadu metodických a organizačních problémů, které jsou s monitoringem VPM spojené. Hlavní výstupy projektu zahrnují pět samostatných dílčích studií a tuto souhrnnou zprávu, která propojuje hlavní zjištění jednotlivých studií, doplňuje je o některé doplňující analýzy a přináší i hlavní doporučení pro využití a rozpracování výstupů. Souhrnná studie se opírá o tyto hlavní části: Dílčí studie Analýza definice a struktury volného pracovního místa ve vybraných informačních zdrojích (tato studie nemá ve shrnující zprávě samostatnou kapitolu); Vstupní analýzy a výstupy hloubkových rozhovorů zaměřených na analýzu VPM (kapitola 3); Zhodnocení zahraničních přístupů k monitoringu volných pracovních míst a odhadům krátkodobého vývoje trhu práce (kapitola 4); 3

Zhodnocení praxe podniků při vyhledávání a najímání pracovníků včetně výsledků dotazníkového šetření (kapitola 5 a dílčí studie Zpráva z dotazníkového šetření ); Monitoring nabídky volných pracovních míst (VPM, kapitola 6 a dílčí studie Monitoring nabídky VPM ); Vyhodnocení indikátorů podnikatelského optimismu a jejich schopnost predikovat vývoj trhu práce (kapitola 7 a dílčí studie Vyhodnocení indikátorů podnikatelského optimismu a jejich schopnost predikovat vývoj trhu práce ); Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce (kapitola 8 a dílčí studie Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce ); Možnosti zjišťování informací od zaměstnavatelů analýza variant realizace (kapitola 9) Propojení informací o krátkodobých vývojových trendech na trhu práce s dlouhodobými předpověďmi kvalifikačních potřeb. (kapitola 10) Výsledky dílčích studií slouží jako podklad pro návrhovou část (kapitola 11), která se zabývá zejména těmito oblastmi: Návrh optimálního řešení monitoringu zaměstnavatelů a nabídky VPM; Navržení způsobu, jak využít analyzované informační zdroje tak, aby zaměření aktivní politiky zaměstnanosti vycházelo z reálné situace na trhu práce; 2. POSTUP ŘEŠENÍ Projekt Krátkodobé trendy v poptávce po pracovní síle byl realizován v roce 2010. Při řešení projektu byly použity především následující metody: Hloubkové rozhovory s experty v oblasti zprostředkování práce Dotazníková šetření zaměstnavatelů, agentur práce a úřadů práce Sekundární analýzy literatury a internetových zdrojů o Analýza zahraniční literatury a internetových informačních zdrojů o přístupech k monitoringu krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle o Rešerše existujících internetových portálů zprostředkujících volná pracovní místa o Analýza dostupné literatury a sekundárních datových zdrojů pro predikci vývoje poptávky po práci (indikátory podnikatelského optimismu) o Analýza existujících nástrojů monitoringu volných pracovních míst Analýzy a zpracování externích datových zdrojů o Analýza primárních dat o volných pracovních místech z různých databází (databáze MPSV, internetové portály, tisk) o Tvorba souhrnné databáze volných pracovních míst o Tvorba a ověřování predikčních modelů cyklického vývoje na trhu práce Konzultace s odborníky z MPSV (pracovníky zabývající se statistikou, informačním systémem OK práce, analýzami, koncepcemi a zprostředkováním zaměstnání) 4

Odborný seminář (realizace připravována v závěrečné fázi projektu za účelem prezentace, konzultace a ověření výsledků projektu) Vzhledem k relativně krátké době trvání projektu na sebe některé z uvedených aktivit přímo navazovaly, jiné probíhaly paralelně. Všechny analytické práce byly zakončeny přechodem k návrhové části projektu. 3. EXPERTNÍ NÁZORY NA MOŽNOSTI SLEDOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH TRENDŮ POPTÁVKY PO PRACOVNÍ SÍLE V první fázi realizovali zástupci řešitelského týmu osobní schůzky s vybranými zástupci personálních agentur a webových portálů. Jejich účelem bylo získat podklady pro správnou formulaci otázek v dotaznících a navázat spolupráci se soukromými subjekty, které se zabývají monitoringem situace na trhu práce a na základě konzultací s nimi vytvořit metodiku, která umožní porovnat tyto informační zdroje se statistikami, které jsou evidovány úřady práce. Proběhlo sedm osobních schůzek s následujícími experty: Tabulka 1: Oslovení experti (soukromý sektor) Firma/Webový portál Kontaktní osoba Kontaktní email SPráce.cz Jan Votruba jan.votruba@firma.seznam.cz Agentka.cz Petr Král petr.kral@agentka.cz Manpower Jiří Halbrštát jiri.halbrstat@manpower.cz Asociace poskytovatelů personálních služeb Irena Krejzová irena.krejzova@apps.cz Český trh práce.cz Štěpán Bartyzal bartyzal@cesky-trh-prace.cz Džob.cz Daniela Hamplová daniela.hamplova@dzob.cz LMC (Jobs.cz/Práce.cz) Milan Jasný Milan.Jasny@lmc.eu Zdroj: NVF-NOZV Kromě expertů ze soukromého sektoru byli konzultováni i experti Ministerstva práce a sociálních věcí. Tabulka 2: Oslovení experti (veřejná správa) Instituce/Útvar Kontaktní osoba Kontaktní email MPSV/Oddělení strategie a koncepce Václav Kužel Vaclav.Kuzel@mpsv.cz politiky zaměstnanosti MPSV/Odbor informatiky Petr Hortlík Petr.hortlik@mpsv.cz MPSV/Oddělení analýz trhu práce Eva Procházková Eva.prochazkova@mpsv.cz Zdroj: NVF-NOZV S těmito experty byla diskutována zejména: Struktura databází o uchazečích a VPM; Informace dostupné a produkované z datových zdrojů; Potřeby MPSV na informační zdroje o VPM; Struktura připravovaného dotazníkového šetření; další poznatky o nabídce VPM a vývoji trhu práce. 5

S experty soukromého sektoru byla rovněž diskutována podoba dotazníku pro šetření personálních agentur a zaměstnavatelů (dále viz kapitola 5 této studie). Diskuse s experty o metodice zjišťování údajů z webů zprostředkovatelů zaměstnání a analýzy získaných dat přinesla tyto závěry: 1. Každý ze zdrojů informací o nabídce a poptávce na trhu práce má některá omezení a žádný není možné považovat za dostačující. Mezi tyto zdroje patří zejména: Statistiky úřadů práce Webové portály zprostředkující zaměstnání Personální agentury Inzerce v tisku. Pro tyto zdroje jsme analyzovali následující slabé a silné stránky z hlediska přínosu pro analýzu krátkodobých trendů na trhu práce: Tabulka 3: Silné a slabé stránky jednotlivých zdrojů informací o VPM Statistiky úřadů práce Silné stránky Nejširší databáze umožňující vysokou míru podrobnosti a členění v profesním i regionálním měřítku Poskytuje strukturované informace o nabídce z hlediska regionu, profese, odvětví, vzdělání, typu úvazku apod. Nízké riziko duplicity zveřejňovaných pracovních míst. Kontinuita zjišťování umožňuje sestavení časových řad a analýzu trendů Na rozdíl od soukromých inzertních portálů sledují i počet inzerovaných pracovních míst na jednotlivou profesi, poptávanou zaměstnavatelem. Webové portály zprostředkovávající zaměstnání Silné stránky Nejrozsáhlejší soukromý zdroj o nabídce pracovních míst. Poskytuje strukturované informace o nabídce z hlediska regionu, profese, odvětví, vzdělání, typu úvazku apod. Dostatečně pokrývají poptávku po více kvalifikovaných pracovnících. Množství pracovních nabídek, uveřejňovaných těmito portály, se v průběhu času zvyšuje roste jejich podíl na celkovém pokrytí nabídky pracovních míst. Slabé stránky Nedokonalé pokrytí trhu práce způsobené neohlašováním všech pracovních míst zaměstnavateli a to nejčastěji v případě středně a vysoce kvalifikovaných profesí. Slabé stránky Pro některé profese a některá odvětví není internet vhodným médiem pro sdělování nabídky pracovních míst uchazeči s ním nepracují (např. stavebnictví, řemesla, cestovní ruch). Webové portály málo často aktualizují nabídku pracovních míst a nevyřazují ty neaktivní - snahou je prezentovat vyšší počet nabízených profesí a tím vůči konkurenci zvyšovat význam svého portálu. Nabídka pracovního místa může znamenat, že podnik poptává často více než jednoho pracovníka. Z inzerátu to však obvykle nelze přesně zjistit. U většiny webů, které mají katalogové třídění nabídek, může zaměstnavatel umístit poptávku více kategorií najednou (příklad: manažer logistiky pro strojírenský podnik může být zároveň inzerován v kategoriích management, logistika a strojírenství). Proto na základě analýzy nabídek není možné přesně říci, kolik procent pracovních míst je nabízeno pro jednotlivé 6

Personální agentury Silné stránky Mají k dispozici velice přesné informace o požadavcích zaměstnavatelů, kteří jsou jejich klienty. Často realizují vlastní šetření o trhu práce na významnějším vzorku zaměstnavatelů (Manpower, Profesia), které doplňuje údaje z jejich vlastních databází. Provádí často analýzu schopností uchazečů vzhledem k očekávaným požadavkům zaměstnavatelů mají přehled o kvalitativních i kvantitativních trendech. Inzerce v tisku Silné stránky Doplňují pohled o regionální specifika a nabídku pracovních míst s menšími požadavky na znalosti, dovednosti a kvalifikaci. Zdroj: NVF-NOZV profesní/odvětvové kategorie. Třídění dle vzdělanostních kategorií má jen omezenou spolehlivost velké množství podniků tento požadavek neuvádí, protože pro většinu pozic typu asistentka, dělník, recepční nebo prodavač to není rozhodující. Mnoho nabídek je inzerováno na více portálech nebo i v rámci jednoho portálu jej nabízí přímo zaměstnavatel i jím najatá personální agentura. Je zde tedy vysoké riziko duplicity. Slabé stránky Pracují s menším vzorkem poptávky po pracovnících. Jsou často specializovány profesně nebo odvětvově, největší část trhu práce málo a středně kvalifikované profese často řeší jen v rámci pronájmu agenturních zaměstnanců, což má svá specifika. Jejich pohled na situaci na trhu práce je proto neúplný. Ochota sdílet data nebo analýzy vyplývající z jejich dat je obecně nižší. Slabé stránky Data se jen obtížně sbírají, aktualizují a vyhodnocují hrozí významné duplicity, informace o nabízených pracovních místech a zaměstnavatelích jsou často neúplné. Poptáván je jiný okruh pozic pro jiné zaměstnavatele než u předchozích dvou soukromých zdrojů zaměření je zejména lokální, převažují málo a středně kvalifikované profese. Význam tištěné inzerce postupně klesá ve prospěch on-line zdrojů. 2. S experty byl diskutován vliv hospodářské recese na postupy podniků při najímání nových zaměstnanců. Podle některých expertů jsou z hlediska hospodářského cyklu jasné vzorce chování zaměstnavatelů: V době konjunktury je uchazečů o práci málo a obtížnost vyhledávání vede firmy k tomu, že zadávají tento úkol specialistům personálním agenturám. Při horším vývoji ekonomiky je uchazečů více, navíc se aktivněji snaží vyhledávat práci. V takovém případě jsou pro zaměstnavatele vhodnější portály typu práce.cz, jobs.cz, spráce.cz, profesia.cz atd. jsou levnější než personální agentury. V době recese, kdy je na úřadech práce velký výběr uchazečů, jsou i webové portály drahé a podniky si docela dobře vyberou i z nabídek úřadů práce. Na druhou stranu v recesi se podniky zbavují zejména méně kvalitních pracovníků a opravdové specialisty hledají stejně obtížně, jako v konjunktuře. 7

To je dobře patrné i na porovnání struktury poptávaných pracovních míst v databázi úřadů práce a to i přesto, že tento zdroj nepokrývá úplně zejména nabídku vysoce kvalifikovaných profesí. V porovnání června roku 2008 (vrchol konjunktury na trhu práce s nejmenším podílem uchazečů k nabídce VPM) a června roku 2010 (trh práce částečně zotaven z následků recese, přesto však s výrazně omezenou nabídkou VPM a výrazně vyšším počtem uchazečů o zaměstnání) vyplývá následující: Vědečtí a odborní duševní pracovníci (KZAM 2) představovali v červnu 2008 pouze 4,8 % nabízených VPM, zatímco o dva roky později více než 10 %; U technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků tento podíl vzrostl z necelých 9 % na téměř 22 %, tato skupina se tak stala nejvíce žádanou; Podíl třídy KZAM 7 (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři) poklesl velice výrazně z jedné třetiny na méně než 20 %; Podíl třídy KZAM 8 (obsluha strojů a zařízení) se v nabídce VPM snížil z 19 na 12 %. Obrázek 1: VPM v databázi MPSV (porovnání červen 2008 červen 2010) KZAM 9 KZAM 8 KZAM 7 KZAM 6 KZAM 5 KZAM 4 KZAM 3 KZAM 2 KZAM 1 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 Zdroj: Integrovaný portál MPSV, NVF-NOZV 2010 2008 Tato situace má samozřejmě vliv na preferenci jednotlivých typů inzertních kanálů nabídky VPM. Výše kvalifikované profese jsou častěji poptávány on-line, zatímco zájem o tištěná média se dále snižuje. 3. Mezi personálními agenturami se objevuje stále silnější trend zajištění plného outsourcingu personálních služeb. Jejich nabídka se proto stále více rozšiřuje, aby trend zachytila ne jen zprostředkování zaměstnání, ale poradenství, audit, RLZ, mzdová agenda 8

4. Lokální trhy práce jsou odlišné struktura poptávaných pracovních míst se často značně liší od celorepublikového nebo krajského průměru. Lokální trhy práce jsou navíc silně izolovány, lidé vyhledávají práci zejména ve svém městě, maximálně okresu (viz obrázek 3). Proto budou regionálně zaměřené weby Agentka, Český trh práce udávat jiné trendy, než Jobs, Práce nebo SPráce. 5. Temporary employment agenturní zaměstnanci představují nejrychleji rostoucí část businessu a zisku personálních agentur. Permanent placement se stává okrajovější činností. Trh práce se polarizuje díky stále dokonalejším a snadněji obsluhovatelným technologiím ve výrobě i v obchodě a stále vyšším požadavkům na specializaci pracovního místa je čím dál snadnější zaučit na požadovanou činnost člověka bez praxe v oboru. Pro rostoucí okruh klíčových profesí jsou naopak kladeny stále vyšší požadavky. Jaké to má důsledky pro trh práce? Roste poptávka po vysoce a málo kvalifikovaných profesích. Poptávka po středně kvalifikovaných profesích by podle tohoto trendu měla dlouhodobě mírně klesat: Obrázek 2: Schéma pyramidy poptávky po profesích z hlediska vzdělání 2005 2020 Experti počet i požadavky na ně rostou Střední kvalifikace počet klesá, profese se přesouvají nahoru i dolů Zdroj: NVF-NOZV. Málo kvalifikované profese počet roste, díky poklesu požadavků se sem přesouvá mnoho pozic ze střední kvalifikací Tento kvalitativní trend je v souladu s projekcí CEDEFOPu 1, což zvyšuje důvěryhodnost obou zdrojů informací. 6. Názor oslovených pracovníků personálních agentur na ohlašování VPM: částečné neplnění této povinnosti má více důvodů. Spočívají jednak v administrativní náročnosti hlášenky, jednak v přesvědčení některých podniků, že jim úřad práce nemůže poskytnout pracovníky s požadovanými odbornými i osobnostními charakteristikami (motivace k práci). V některých případech jsou podniky údajně zahlceny množstvím málo vhodných uchazečů na ohlášené 1 http://www.cedefop.europa.eu/en/files/3052_en.pdf, viz Figure 28: Projected change in qualification structure by country, 2010-20 (%) 9

volné pracovní místo a administrace těchto uchazečů je zdlouhavá a málo přínosná. Tyto jednotlivé názory byly pak ověřovány na větším vzorku zaměstnavatelů v dotazníkovém šetření (viz kapitola 5 a dílčí studie Zpráva z dotazníkového šetření ). 4. ZHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍCH PŘÍSTUPŮ 4.1. Zkoumané země Počáteční fáze řešení projektu zahrnovaly také zhodnocení přístupů k sledování krátkodobých trendů ve vybraných zemích. Protože bylo potřeba zjistit detailní hloubkové informace, soustředila se analýza na malý vzorek zemí, kde byly identifikovány kvalitní a rozsáhlé informační systémy pokrývající VPM. Velmi podrobně byly zkoumány systémy Austrálie a USA. 4.2. Hlavní zjištění Vyspělé země mají velmi rozvinuté informační systémy o nabídce VPM a výrazně je propojují s dalšími informačními nástroji a produkty o trhu práce a také s oblastí kariérového poradenství. Velmi důležitým faktorem, který zvyšuje přidanou hodnotu a využitelnost informací o VPM je snaha integrovat veřejné a soukromé informační zdroje, příkladem tohoto přístupu je například australský JobSearch 2. Ačkoliv jde o veřejný portál, nabízí funkce shodné se soukromým personálním portálem typu českého www.jobs.cz nebo www.prace.cz. Díky spojení soukromých a veřejných informačních zdrojů o VPM je možné zpracovávat přesnější a kvalitnější analýzy o vývoji trhu práce a tím i zvýšit efektivitu opatření na podporu APZ a podobně. Dalším užitečným aspektem tohoto přístupu je to, že informace o VPM je možné snadno propojit s oblastí kariérového poradenství, informacemi o znalostech a dovednostech, které jsou požadovány pro výkon práce v jednotlivých profesích a dokonce i informacemi o současném a očekávaném budoucím vývoji trhu práce pro profese i pro odvětví. Velmi dobře tyto informace integruje americký O*Net 3 nebo australský JobOutlook 4. Veřejná správa se snaží využívat informace ze soukromých portálů o nabídce VPM pro konstrukci indexů popisujících vývoj trhu práce. Opět je dobrým příkladem australský přístup, konkrétně monitoring inzertních nabídek práce (Vacancy Report 5 ). Analýzy založené na hodnocení vývoje a struktury poptávaných pracovních míst jsou ve vyspělých zemích často doplňovány dalšími šetřeními, která mají obvykle charakter počítačem řízeného telefonického dotazování (Computer-assisted telephone interviewing CATI). Mezi tyto způsoby zjišťování informací patří například australská SERA (Šetření mezi zaměstnavateli, kteří v nedávné době inzerovali nabídku pracovních příležitostí - Survey of Employers who have Recently Advertised) nebo americký JOLTS (Job Openings and Labour Turnover Survey 6 - Průzkum nabídky nových VPM). 2 http://jobsearch.gov.au/ 3 http://online.onetcenter.org/ 4 http://joboutlook.gov.au 5 http://www.skillsinfo.gov.au/skills/lmi/vacancyreport/ 6 http://www.bls.gov/jlt/ 10

Právě toto šetření je v USA hodnoceno jako velmi dobrý indikátor, který odráží stav hospodářského cyklu. Šetření SERA je zaměřeno v prvé řadě na nedostatkové nebo obtížně obsaditelné profese. Je prováděno na základě diskuzí, nemá úplně jednotný formát. Základní struktura informací získaných od zaměstnavatelů však musí zahrnovat: počet nabízených volných pracovních míst (pro danou profesi), zda byla naplněna, celkový počet uchazečů a počet vhodných uchazečů o dané pracovní místo. Další informace jsou získávány v rámci možností ve struktuře doporučených otázek a zapojením zaměstnavatele do diskuze na další témata související s trhem práce a najímáním pracovních sil. Cílem je získat informace zejména o důvodech neobsazení pracovních míst, neboť tato informace se dále odráží v závěrečném hodnocení jednotlivých profesí. Výsledky dotazování jsou zaznamenávány a shrnuty do zprávy o rozsahu 1-2 stran. Tato dvě šetření (zejména australská SERA) byla svou strukturou a podrobností inspirací pro návrh šetření v ČR (viz kapitola 9). Velmi důležitý je regionální aspekt informací o VPM. I přesto, že např. americký pracovní trh je mobilnější než český (ochota stěhovat se za prací je vyšší), jsou informace o VPM a vývoji trhu práce dodávány ve značné regionální podrobnosti. Vzhledem k tomu, že s výjimkou Středočeského kraje je v ČR podíl pracovníků, kteří za prací vyjíždějí do jiného kraje, než v jakém mají trvalé bydliště nižší, než 6 % (viz obrázek), je možné považovat české regionální trhy práce za relativně izolované. Tomu je nutné přizpůsobit i analýzy trhu práce a strukturu informací pro cílové skupiny. Obrázek 3: Regionální mobilita trhu práce (% pracovníků, kteří pracují v kraji svého trvalého bydliště) Zdroj: ČSÚ: Výběrové šetření pracovních sil,2q 2010, NVF-NOZV. Kromě přehledu nástrojů monitoringu trhu práce a analýzy krátkodobých trendů v poptávce po pracovnících přinesla analýza zahraničních přístupů i další zajímavá zjištění. Na příkladu Austrálie je například patrné, že dlouhodobě klesá podíl tištěných médií na inzerci nabídky VPM. Zatímco v roce 2000 se tento podíl pohyboval okolo 40 %, o osm let později klesl na méně než jednu desetinu. 11

Obrázek 4: Vývoj počtu novinových a internetových inzertních nabídek práce (v tisících) Zdroj: ANZ Banking Group, 2009 5. PRAXE PODNIKŮ PŘI VYHLEDÁVÁNÍ A NAJÍMÁNÍ PRACOVNÍKŮ 5.1. Zaměření výzkumu a metodika šetření Praxe podniků při vyhledávání a najímání pracovníků byla zkoumána prostřednictvím dotazníkových šetření. V souladu s výzkumnými cíli projektu se šetření zaměřovalo na (1) formy hledání zaměstnanců a zveřejňování volných pracovních míst, (2) spolupráci podniků, agentur práce a úřadů práce, (3) zájem o informace o budoucích krátkodobých trendech na trhu práce a ochotu informačně přispívat k jejich sledování, (4) současnou praxi úřadů práce v oblasti monitoringu zaměstnavatelů. Cílovými skupinami dotazníkových šetření byli (a) zaměstnavatelé, (b) agentury práce, (c) úřady práce. Cílové skupiny byly vybrány tak, aby pokryly nejvýznamnější aktéry tvořící a zprostředkující VPM. Sběr dat byl ve všech případech realizován elektronickou formou. Dotazníky pro jednotlivé cílové skupiny byly koncipovány tak, aby odrážely pohledy těchto tří stran na stejné problémy. Některé otázky byly proto v přesném znění obsaženy ve všech dotaznících, aby mohla být provedena srovnávací analýza názorů různých stran. Dále dotazník obsahoval specifické otázky pro každou cílovou skupinu. Způsob výběru vzorku se u jednotlivých cílových skupin lišil. Úřady práce byly osloveny všechny. Šetření úřadů práce mělo velmi vysokou návratnost. Bylo získáno 66 vyplněných dotazníků, z nichž všechny byly v odpovídající kvalitě a mohly tak být zařazeny do analyzovaného souboru. Míra návratnosti dosáhla 76%. Základem pro výběr agentur práce byla databáze agentur práce Ministerstva práce a sociálních věcí, podporu projektu poskytla i Asociace poskytovatelů personálních služeb. Žádost o vyplnění dotazníku byla rozeslána na 1279 společností. Vrátilo se 91 kvalitně vyplněných dotazníků. Návratnost byla silně ovlivněna faktem, že řada oslovených společností ve skutečnosti činnost agentury práce neprovozuje. Oporou pro výběr zaměstnavatelů byla databáze Albertina Firemní monitor a výběr byl proveden náhodně, přičemž s velikostí podniku se zvětšovala pravděpodobnost zařazení do výběru. Výběrový soubor je reprezentativní z hlediska pokrytí 12

zaměstnanosti danými velikostmi podniků. Celkem bylo osloveno 1715 zaměstnavatelů. Sebráno bylo 283 dotazníků, což představuje návratnost 18 %. 5.2. Hlavní zjištění Analýza dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli, agenturami práce a úřady práce poukázala na řadu významných zjištění souvisejících se způsoby najímání pracovníků a s možnostmi komplexního monitoringu volných pracovních míst. Na základě jednotlivých výstupů dotazníkového šetření byly vytvořeny dílčí hypotézy, které byly v další fázi výzkumu testovány. Postupy při vyhledávání pracovníků se výrazně liší podle typu profese. Obecně nejčastějším způsobem je hledání pracovníků prostřednictvím osobního doporučení a inzerce na vlastních webových stránkách firmy. To jsou velmi obtížně sledovatelné kanály, naštěstí jsou v praxi tyto metody obvykle kombinovány s dalšími způsoby vyhledávání. Žádný z dostupných informačních zdrojů o volných pracovních místech nedokáže sám o sobě pokrýt celou poptávku po pracovnících, a to ani z hlediska absolutních počtů ani z hlediska struktury. Úřady práce pokrývaje dobře nabídku pracovních míst pro dělnické (74 % 7 ) a relativně dobře také technické, provozní a administrativní profese (57 %). Spolupráci podniku s úřadem práce pozitivně ovlivňuje velikost podniku, podíl dělnických pracovníků a zaměstnanost v kraji. Prostřednictvím celostátních internetových inzertních serverů jsou naopak dělnické profese vyhledávány zřídka (18 %), nejčastěji jsou používány pro vyhledávání odborníků (47 %), technických, provozních a administrativních pracovníků (37 %). Nejvíce zaměstnavatelů používá servery jobs.cz (90%) a práce.cz (63%). Pouze 5% zaměstnavatelů nevyužívá ani jeden z těchto dvou serverů. U vedoucích pracovníků hraje velmi významnou roli vyhledávání přes personální agenturu (41%). Úplně nelze opomenout ani inzerci v tisku. Ačkoli se nejedná co do počtu inzerátů o masové vyhledávání, používá jej pro všechny kategorie profesí přibližně 40% zaměstnavatelů. Pro komplexní monitoring volných pracovních míst je proto nutné kombinovat informace z různých zdrojů a zároveň kontrolovat možnost duplicity inzerátů v různých zdrojích. 7 Podíl zaměstnavatelů, kteří uvedli, že daný kanál používají pro vyhledání pracovníků pro daný typ profesí. Nevypovídá přímo o podílu volných pracovních míst takto inzerovaných. 13

Tabulka 4: Jaké postupy při najímání pracovníků vaše společnost obvykle využívá? (% zaměstnavatelů) technici, provozní a administrativní dělnické profese, pomocní prac. Počet prac. 8 vedoucí pracovníci odborníci Celkem D úřad práce 25 39 57 74 86 D inzerce v tisku 40 47 47 42 78 J-D vyhledání přes personální agenturu 41 36 17 5 64 D-S pronájem pracovníků od agentury práce 1 2 19 49 J-D nábory na školách 2 31 18 15 63 J osobní doporučení 65 69 67 65 90 J-D inzerce na vlastních webových stránkách 53 66 63 52 80 D-S inzerce na celostátním webu 34 43 37 18 62 počet odpovědí - N (platné odpovědi) 236 223 260 250 283 Zdroj: NVF-NOZV Pozn: Respondent mohl zaškrtnout libovolný počet možností. Řád počtu pracovníků, které zaměstnavatel daným způsobem najímá. Frekvence postupů nevypovídá o rozsahu zaměstnanců, kteří jsou daným způsobem přijímáni. Např. může zaměstnavatel pomocí osobního doporučení přijmout několik jednotlivců, pomocí úřadu práce ale i několik desítek pracovníků. Ze zkušenosti odhadujeme počty takto přijímaných zaměstnanců v řádech jednotek (J), desítek (D), stovek (S). Zaměstnanci jsou nejčastěji vyhledávání 1-3 měsíce před očekávaným nástupem. U dělnických profesí je to u 64 % zaměstnavatelů méně než 1 měsíc a u vedoucích pracovníků zase u 38% déle než 3 měsíce. 32 % zaměstnavatelů vypracovává pravidelně náborový plán a jeho horizont pro jednotlivé profese koresponduje s dobou vyhledávání pracovníků na tyto pozice (plán je o něco delší). Pro kvalifikačně náročnější profese je plán u většiny zaměstnavatelů delší než půl roku. Krize nijak výrazně nezměnila způsoby najímání pracovníků. Ve většině případů pouze došlo k omezení počtu všech nabíraných pracovníků, menší část zaměstnavatelů uvedla, že krize posílila spolupráci s úřadem práce a že mohou začít hledat zaměstnance s menším časovým předstihem (13%). Přes úřady práce jsou inzerovány především kvalifikačně méně náročné profese. Podíl nenahlášených volných pracovních míst na vedoucí a odborné pozice je podle úřadů práce 30-50%, podle zaměstnavatelů ale dokonce 70-80%. Důvodem nenahlašování volných pracovních míst je podle 61% zaměstnavatelů především to, že úřad práce nedokáže poskytnout pracovníky na kvalifikačně náročnější pozice, že uchazeči z ÚP nevyhovují z hlediska odborného profilu (51%) a z hlediska motivace a přístupu k práci (47%). Pracovníci úřadů práce však uvádějí, že zejména u tohoto důvodu se v řadě případů jedná o stereotypní představu zaměstnavatelů, kterou nelze plošně aplikovat na uchazeče z úřadů práce. Mezi úřady práce existuje dichotomie dvou základních představ o přístupech k povinnosti nahlašování volných pracovních míst: 8 Řád počtu pracovníků, které zaměstnavatel daným způsobem najímá. Frekvence postupů nevypovídá o rozsahu zaměstnanců, kteří jsou daným způsobem přijímáni. Např. může zaměstnavatel pomocí osobního doporučení přijmout několik jednotlivců, pomocí úřadu práce ale i několik desítek pracovníků. Ze zkušenosti odhadujeme počty takto přijímaných zaměstnanců v řádech jednotek (J), desítek (D), stovek (S). 14

1. Přibližně 2/3 úřadů práce se domnívají, že chybějící (nenahlášená volná pracovní místa představují problém. Úřad práce by měl mít přehled o všech volných pracovních místech, protože jeho úkolem je monitorovat pracovní trh. Nahlašování volných pracovních míst zaměstnavateli by proto mělo být povinné. Bylo by třeba zlepšit podpůrné a kontrolní mechanismy, které úřady práce používají, aby dosáhli většího počtu nahlášených pracovních míst. 2. Přibližně 1/3 úřadů práce se domnívá, že nenahlašování všech volných pracovních míst není významným problémem. Spolupráce mezi úřady práce a zaměstnavateli by měla být založena na kvalitních službách, které úřady práce zaměstnavatelům poskytnou. Spolupráce ze strany zaměstnavatelů by měla být spíše dobrovolná. Není nezbytné, aby úřady práce měly informace o místech, která zaměstnavatelé obsazují jinými mechanismy. Popsané scénáře představují dva krajní póly přístupu, ve skutečnosti se názory úřadů práce pohybují někde mezi nimi. Řada úřadů práce např. považuje nenahlášená místa za problém, ale nevěří v to, že by bylo možné dosáhnout lepšího plnění povinnosti prostřednictvím kontroly a sankcí. Dosažení stoprocentního nahlašování volných pracovních míst je v praxi v podstatně nemožné a kontrola plnění této povinnosti velmi obtížně proveditelná (dokazování neohlášeného místa je problematické). Příliš přísná kontrola navíc může vést ke zhoršení vztahů se zaměstnavateli a úřad práce by tak sice na jedné straně mohl dosáhnout zlepšení přehledu o počtech volných pracovních míst, ale na straně druhé by se zhoršila jeho schopnost kvalitně plnit roli zprostředkovatele. Dílčí závěr: Proto by bylo vhodné na jedné straně motivovat zaměstnavatele k nahlašování volných pracovních míst kvalitou práce a dobrými vztahy se zaměstnavateli, na druhé straně však reflektovat skutečnost, že databáze volných pracovních míst na úřadech práce je neúplná a komplexní představu o počtech a struktuře volných pracovních míst doplňovat z dalších informačních zdrojů. Je třeba upravit způsoby přejímání volných pracovních míst z portálu MPSV na komerční servery. V současné době je databáze VPM z úřadů práce volně ke stažení, čehož většina serverů využívá. Jedná se o pozitivní spolupráci, která však skýtá jedno nezamýšlené úskalí. Zatímco úřady práce dodržují pravidla týkající se zadávání volných pracovních míst do databáze, jejich zveřejňovaní a posléze vyřazení, na soukromých pracovních portálech se inzeráty objevují ještě dlouhou dobu po obsazení pracovního místa. Nekontrolovatelné zveřejňování pracovních nabídek na Internetu tak nepříjemně postihuje vztahy mezi úřady práce a zaměstnavateli, které nápor nevhodných zájemců zatěžuje. Dílčí závěr: Instituce přejímající inzeráty z databáze MPSV by proto měly být zavázány udržovat tyto přejaté inzeráty v aktuální podobě. Používání klasifikace KZAM v hlášenkách úřadů práce neodpovídá potřebám zaměstnavatelů ani způsobům, jakým jsou komerčně inzerována volná pracovní místa. Ačkoli je zařazení inzerátu do klasifikace KZAM užitečné pro statistické účely, neplní tato kategorizace užitečnou roli při zprostředkování. Na tom se shodují úřady práce i zaměstnavatelé. Dílčí závěr: Je proto vhodné, aby zaměstnavatel v hlášence uváděl skutečný název volného pracovního místa. V současné době je tento údaj pouze dobrovolný jako Doplněk KZAM, což působí problémy 15

při vyhledávání volných pracovních míst i při spojování různých informačních zdrojů o volných pracovních místech. Monitoring zaměstnavatelů je prováděn na většině úřadů práce 1-2x ročně, nejčastěji formou standardizovaného dotazníku. V současné době neexistují pro monitoring žádné společné standardy ani metodická podpora. Podpora ze strany MPSV by měla mít spíše metodickou formu, ohledně sjednocování dotazníků se objevovaly rozdílné názory byla vyžadována příprava cílených dotazníků ze strany MPSV, ale i upozorňováno na pokus o sjednocení dotazníků v rámci projektu Standardizace činností ÚP, ve kterém skončil pokus o vytvoření sjednoceného dotazníku neúspěšně s ohledem na různé regionální potřeby informací. Na druhou stranu řada zaměstnavatelů působí ve více regionech najednou a vyhledává zaměstnance prostřednictvím centrálního personálního oddělení, což nedokáže lokálně realizovaný monitoring odpovídajícím způsobem reflektovat. Dílčí závěr: Metodické sjednocení a centrální metodická podpora monitoringu je proto žádoucí. Zájem o informace o krátkodobých trendech v poptávce po pracovnících byl poměrně vysoký mezi všemi skupinami respondentů. Největší zájem je přitom o členění podle kvalifikace, profese a dále podle odvětví. Velký zájem je i o regionální členění minimálně krajské, poptávány však byly i informace členěné podle okresů. I přes poměrně velký zájem o informace není mezi zaměstnavateli ani personálními agenturami příliš velká ochota k poskytování informací. Monitoringu zaměstnavatelů se účastní přibližně polovina zaměstnavatelů, z těch ostatních by pouze další třetina byla ochotná podávat nějaké informace o předpokládané poptávce po pracovnících. Podobně u agentur práce asi polovina uvádí, že současné zatížení výkazy o činnosti je únosné, ale rozšíření by byl problém. Jedním z uváděných důvodů je, že respondenti nevidí, k čemu jsou poskytnuté informace v praxi využívány. Dílčí závěr: Informace o volných pracovních místech by měly proto být v maximální možné míře zjišťovány nepřímo (z inzerce) a pouze doplňovány prostřednictvím šetření zaměstnavatelů. 16

Obrázek 5: Zájem o informace o krátkodobých trendech v poptávce (%) rozlišení krátk. a dlouh. trendů profesní členění odvětvové členění krajské členění členění podle velikosti podniku členění podle praxe členění podle kvalifikace 39 48 48 53 50 58 65 75 86 83 79 74 70 77 70 74 74 67 81 80 83 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 personální agentury zaměstnavatelé úřady práce Zdroj: NVF-NOZV 6. MONITORING NABÍDKY VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 6.1. Předmět výzkumu V rámci této části projektu (podrobněji viz samostatná studie Monitoring nabídky volných pracovních míst možnosti propojení informačních zdrojů ) je zkoumáno, zda a jakým způsobem lze monitorovat poptávku po pracovní síle, resp. nabídku volných pracovních míst (VPM) na trhu práce. Studie se snaží rozšířit současný přístup, kdy je k monitorování VPM využívána pouze databáze MPSV, vycházející z informací o nahlášených VPM na úřadech práce (ÚP). Při plném dodržování legislativy by tato databáze měla poskytovat komplexní informace o VPM, neboť zaměstnavatelé mají na základě zákona o zaměstnanosti povinnost VPM úřadu práce hlásit 9. Jak je ale zřejmé z názorů odborníků z praxe i ze závěrů dotazníkového šetření zaměstnavatelů a pracovníků ÚP provedeného v rámci projektu (viz předchozí kapitola), tato povinnost není z různých důvodů naplňována. Databáze MPSV proto není komplexním zdrojem informací, neobsahuje všechna VPM. Navíc mají VPM obsažená v této databázi jinou kvalifikační strukturu než místa hledaná mimo úřady práce. Podle odhadů úřadů práce pokrývá databáze asi 80 % volných pracovních míst v dělnických profesích, ale pouze z 66 % pokrývá poptávku po odborných profesích a z 56 % po vedoucích pracovnících. Odhad zaměstnavatelů je ještě skeptičtější. 9 I když se v médiích aktuálně objevila informace, že o zrušení této povinnosti se uvažuje. 17

6.2. Metodický postup Pro komplexní informační pokrytí nabídky VPM je proto třeba zmapovat i další kanály, jimiž zaměstnavatelé hledají pracovníky. Kromě databáze MPSV se jedná o personální agentury, internetové portály, denní a inzertní tisk, osobní kontakty (včetně podnikových přesunů pracovníků), nábory na školách a vlastní webové stránky zaměstnavatelů. 10 Prakticky nemožné je analyticky vyhodnotit volná místa obsazovaná na základě osobních kontaktů či na základě náborů na školách. Rovněž místa hledaná přes personální agentury a přes vlastní webové stránky zaměstnavatelů by bylo obtížné pravidelně sledovat. Výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu mezi zaměstnavateli i výsledky hloubkových rozvorů se zástupci personálních agentur a agentur práce 11 však ukazují, že místa hledaná těmito problematicky zachytitelnými způsoby jsou obvykle zároveň inzerována i dalšími formami (např. personální agentura zadá inzerát na webový portál, zaměstnavatel nabízí pracovní místo na vlastním webu a zároveň na portále). Další zkoumání se proto soustředilo na sladění 3 informačních zdrojů, které při relativně malém spektru jednotlivých provozovatelů dokážou pokrýt převážnou většinu nabídky pracovních míst. Jedná se o: Databáze volných pracovních míst MPSV, Internetové portály inzerce práce, Denní a inzertní tisk. Pro monitoring výše uvedených tří typů informačních zdrojů bylo zvoleno stejné období, aby výsledky nebyly zkresleny posunem v čase. Byl monitorován stav databáze MPSV a internetových portálů k datu 23. 6. 2010. U tiskové inzerce byly použity dále přílohy vztahující se ke kariéře z daného pracovního týdne. Databáze volných pracovních míst MPSV Databáze volných pracovních míst MPSV obsahuje všechna VPM nahlášená na úřady práce aktuální k 23. 6. 2010. Skládá se z VPM uveřejňovaných na webových stránkách MPSV a navíc obsahuje i VPM, která si zaměstnavatel nepřál zde zveřejňovat (pouze splnil ohlašovací povinnost na ÚP). Databáze byla očištěna o duplicitní volná pracovní místa, která byla ohlášena zároveň na více sousedních úřadech práce. K 23. 6. 2010 bylo v databázi MPSV 16 707 inzerátů, některé z nich však zastupovaly větší počet volných míst, celkem zahrnovala databáze 31 775 volných míst. Internetové portály inzerce práce Pro účely sledování VPM byly mezi internetovými servery, které zveřejňují nabídku pracovních míst, k další analýze vybrány portály podle míry jejich využívání zaměstnavateli a ochoty provozovatelů portálu ke spolupráci a potenciálu pro analytické využití. Vybrány byly portály Prace.cz, Jobs.cz (spravované společně firmou LMC 12 ). Do analýzy byla zařazena i další internetová databáze 10 Altenativní metoda přímé šetření zaměstnavatelů je rozpracována v kapitole 9. 11 viz Dotazníkové šetření zaměstnavatelů, personálních agentur a úřadů práce zpráva z výzkumu. 12 Společnost LMC je podle výsledků dotazníkového šetření dominantním subjektem na českém trhu, pouze 5 % zaměstnavatelů uvedlo, že inzeruje výhradně na jiném portálu než LMC. 18

Agentka.cz, neboť na základě rozhovorů s představiteli jednotlivých portálů bylo zjištěno, že se zaměřuje na regionální zaměstnavatele a proto jak zaměření, tak struktura zde zveřejňovaných inzerátů mohou být odlišné od databáze LMC. Internetové databáze na svých stránkách zveřejňují i inzeráty přebírané z MPSV. Na portálech LMC představuje podíl těchto inzerátů přibližně 49 % nabídky, na portále Agentka dokonce 84 % nabídky 13. Zpracovávané databáze byly o tyto přebírané inzeráty očištěny. Ve výsledné databázi LMC tak zůstalo pro další zpracování 13 163 inzerátů a v databázi Agentka 1 960 inzerátů. Tisková inzerce Inzerce zaměstnavatelů byla monitorována v hlavních denících (včetně regionálních mutací), jejich přílohách vztahujících se k nabídce pracovních míst a v inzertním tisku 14. Databáze tiskové inzerce obsahuje 1999 nabídek práce. Vyskytují se v nich ovšem i neseriózní inzeráty a brigády, které byly odstraněny. Po tomto kroku obsahuje databáze inzerce tisku 1818 relevantních nabídek práce. Metodika propojení informačních zdrojů do souhrnné databáze Vzhledem k velmi rozmanitému charakteru různých informačních zdrojů je jejich propojení a vytvoření souhrnné komplexní databáze metodicky velmi obtížné. V projektu bylo zvoleno řešení v podobě několika postupových kroků, pro které byla vyvinuta a ověřena specifická metodika: 1. Sjednocení kategorizace VPM Vzhledem k tomu, že všechny výše zmíněné zdroje obsahovaly společně pouze název inzertní nabídky, požadované vzdělání a místo vykonávání profese, bylo potřeba přiřadit jednotlivým inzerátům jednoznačný kód pro jejich bližší kategorizaci. Pro tento účel byla vybrána klasifikace KZAM, konkrétně skupiny zaměstnání podle třímístného kódu. Následovalo přiřazení kódů KZAM pro soukromé inzerce (LMC, Agentka.cz, tisková inzerce) pomocí mechanismu klíčových slov. Nejprve byla vytvořena souhrnná databáze klíčových slov. Poté byla klíčová slova aplikována na inzertní nabídky pomocí statistického algoritmu uplatněného na celý soubor inzerátů jak z internetových zdrojů, tak tisku. Při řešení byly zvoleny postupy, které zajišťují co největší přesnost a vysokou míru spolehlivosti při zařazování jednotlivých inzertních nabídek do klasifikace KZAM. Algoritmus byl taktéž naprogramován pomocí statistického programu SPSS. Takto bylo přiřazeno 79 % inzertních nabídek databáze LMC, 94 % nabídek serveru Agentka.cz a 93 % tiskové inzerce. Přiřazené KZAM byly průběžně kontrolovány na náhodných vzorcích inzerátů a byla prováděna metodická korektura. Na závěr byly testovány na dalším náhodném vzorku 250 inzerátů. 2. Odhad počtu VPM Soukromé databáze inzerce práce (LMC, Agentka.cz, tisková inzerce) obsahují, na rozdíl od databáze volných pracovních míst v evidenci úřadů práce, pouze inzertní nabídky práce bez specifikace počtu 13 Internetové portály přebírají z MPSV pouze inzeráty, nikoli informace o počtech volných pracovních míst skrývajících se pod jednotlivými inzeráty. Přebírané inzeráty navíc nejsou udržovány v aktuální podobě, není tedy možné je přesně napamovat na inzeráty, které se v daném okamžiku nacházely v databázi MPSV. Proto lze určit pouze podíl přebíraných inzerátů, nikoli podíl přebíraných volných pracovních míst. 14 Výčet médií viz studie Monitoring nabídky volných pracovních míst. 19

požadovaných pracovníků. Jejich struktura tak odpovídá nabídce pracovních pozic, nikoliv nabídce volných pracovních míst. Bylo proto nutné stanovit váhy, pomocí kterých by bylo možno provést přepočet inzertních nabídek na volná pracovní místa na určité úrovni KZAM. jakožto váhy byly odvozeny z počtu volných pracovních míst, která jsou pro jednotlivé inzertní nabídky práce poptávána v databázi MPSV (podrobný popis stanovení váhy viz stufie Monitoring nabídky volných pracovních míst - kapitola 1.3.4). 3. Odstranění duplicit V posledním kroku byly internetové databáze (LMC, Agentka.cz) očištěny o vnitřní duplicity vzniklé např. dvojím vložením inzerátu pro různou kategorii profese a dále o duplicity s databází MPSV 15 tak, aby spojením všech tří zdrojů vznikla souhrnná databáze inertních nabídek práce (resp. VPM). Po přepočtení inzertních nabídek takto očištěných databází na VPM je jejich odhadovaný počet pro databázi LMC 15021, server Agentka.cz 1788 a tiskovou inzerci 2301. 6.3. Výsledky analýzy struktury VPM Nejprve uvedeme závěry vycházející z analýzy struktury jednotlivých databázi, dále se zaměříme na popis souhrnné databáze VPM na trhu práce. Jak je patrné z obrázku 6, potvrdila se hypotéza, že kvalifikačně náročné profese jsou častěji vyhledávány jinými způsoby než pomocí služeb úřadů práce. Nabídka těchto pracovních míst se více soustřeďuje do soukromých zprostředkovatelských služeb personálních agentur, tisku a internetové inzerce. Nepotvrdilo se, že většina VPM je inzerována mimo služby úřady práce. Internetové portály práce spíše pokrývají jinou část trhu práce než úřady práce. Nelze je však označit za širší nebo komplexnější. Obrázek 6: Rozložení nabídky volných pracovních míst mezi soukromé zdroje a informace úřadů práce dle hlavních tříd KZAM (počet volných pracovních míst) KZAM 1 KZAM 2 2554 3718 883 3352 KZAM 3 5604 7065 KZAM 4 1198 1458 KZAM 5 1005 3475 KZAM 6 17/237 KZAM 7 807 6054 KZAM 8 520 3830 KZAM 9 277 5097 nepřiřazeno 3410 324 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 9000 10000 11000 12000 13000 soukromé zdroje MPSV Zdroj: NVF-NOZV 15 Jedná se o nevědomé duplicity vzniklé např. tak, že zaměstnavatel nahlásí nabídku práce současně na ÚP i na některý z dalších monitorovaných zdrojů. 20

Souhrnná databáze k 23. 6. obsahuje 32978 inzertních nabídek práce, což je odhadem 50 884 VPM. Z těchto nabídek VPM databáze MPSV pokrývá 62,5 %, LMC 29,5 % tisková inzerce 4,5 % a Agentka 3,5 %. Obrázek 7: Pokrytí nabídky VPM: MPSV a ostatní šetřené zdroje (červen 2010, v %) Agentka.cz; 3,5 Inzerce v tisku; 4,5 LMC; 29,5 MPSV; 62,5 Zdroj: NVF-NOZV Nejčastěji jsou v souhrnné databázi na trhu práce poptávány profese z hlavní třídy 3 - Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, kde je poptáváno 24,9 % všech VPM. Druhou nejpočetnější skupinou jsou hlavní třídy 2 - Vědečtí a odborní duševní pracovníci s 13,9 % všech VPM a hlavní třída 7 - Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) s 13,5% všech VPM. Tyto tři hlavní třídy dohromady pokrývají více než ½ všech VPM na trhu práce. Přesnějším popisem poptávky na trhu práce je analýza skupin zaměstnání podle třímístného KZAM. Naopak takřka výjimečně jsou pomocí inzerce poptáváni kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech. 21

Tabulka 5: Žebříček 7 nejžádanějších profesí v souhrnné nabídce práce volná pracovní místa16 Trojmístný kód KZAM a jeho název 17 Podíl na VPM celkem (%) 1 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí 8,8 2 512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech 4,6 3 342 Zástupci obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příb. oborech 3,7 4 123 Vedoucí pracovníci výrobních a provozních dílčích celků velkých podniků 3,6 5 241 Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příb. oborech 3,6 6 931 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v lomech, ve stavebnictví a v příb. oborech 3,5 7 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech 3,4 Zdroj: NVF-NOZV Přehled sedmi nejčastějších skupin zaměstnání v inzerátech zobrazuje tabulka 5. Nejžádanější inzerovanou skupinou zaměstnání na trhu práce je skupina zprostředkovatelů obchodních a finančních transakcí, která pokrývá 8,8% (4142) přiřazených VPM. Druhou nejvíce žádanou skupinou profesí pomocí inzertních nabídek jsou provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech, kteří tvoří 4,6% nabídky přiřazených VPM. Vzhledem k době sběru dat (23. 6.) se domníváme, že vysoký podíl VPM této skupiny je způsobem sezónností (podobně jako u šesté a sedmé skupiny zaměstnání v pořadí). Jak je patrné z obrázku 7, 28,2% všech VPM je nabízeno v Praze. To takřka tolik jako za Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj dohromady. Potvrzuje se tak, že Praha je největším a nejsilnějším regionálním trhem práce v ČR. Kvalitativně se liší struktura VPM v Praze od zbytku ČR nižším podílem VPM pro hlavní třídy 7, 8 a vyšším podílem pro třídu 9. Proporce hlavních tříd 1, 2 jsou takřka shodné se zbytkem ČR, zbylé hlavní třídy vykazují mírné odlišnosti. 16 Při takto desagregované analýze se zvyšuje riziko zkreslení poptávky po pracovnících vlivem sezónnosti. 17 Některé názvy profesních skupin podle KZAM byly zkráceny. Členění odpovídá klasifikaci ISCO-88/KZAM, viz ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace_ciselniky. 22