Plasma a většina extracelulární

Podobné dokumenty
ABR a iontového hospodářství

ABR a iontového hospodářství

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je

Acidobazická rovnováha (ABR)

Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny

tělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva

Diagnostika poruch acidobazické rovnováhy

Jana Fauknerová Matějčková

3.8. Acidobazická regulace

Acidobazická rovnováha

Acidobazická rovnováha 11

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

3 Acidobazické reakce

Jana Fauknerová Matějčková

Vyšetřování a léčba poruch acidobazické rovnováhy

PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA 1

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Poruchy vnitřního prostředí. v intenzivní medicíně

Jana Fauknerová Matějčková

3 Acidobazické reakce

3 Acidobazické reakce

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Acidobazické regulace

Hlavní ukazatele acidobazické rovnováhy

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ. Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2007

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

Stewart Fenclův koncept hodnocení poruch ABR

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

Acidobazická rovnováha a její vztahy k iontovému hospodářství. Klinické aplikace.

P. Schneiderka, Ústav patologické fyziologie LFUP a OKB FN Olomouc

Acidobazický stav organismu

KAZUISTIKY Z LABORATORNÍ MEDICÍNY

Acidobazická rovnováha vývoj interpretace nálezn. lezů. A. Kazda

Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Přehled energetického metabolismu

Acidobazická rovnováha. H. Vaverková

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Homeostáza vody a iontů

Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Vliv infuzních roztoků na acidobazickou rovnováhu. Antonín Jabor IKEM Praha

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

Zpět k základům: poruchy acidobazické rovnováhy a vnitřního prostředí u komplikovaného pacienta Antonín Jabor, Janka Franeková

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Acidobazická rovnováha a její poruchy

Klinická fyziologie ABR sekce Základy oboru edukační lekce. Michal Horáček KARIM 2. LF UK a FN v Motole Praha

Těžká laktátová acidosa. Daniel Nalos, Věra Vondráková, Pavel Neumann. KAPIM Ústí nad Labem

Klinicko-biochemická diagnostika

Acidobazická rovnováha pro pokročilé. František Duška KAR FNKV

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Veterinární analyzátor POCT Parametry acidobazické rovnováhy a ionty

fce jater: (chem. továrna, jako 1. dostává všechny látky vstřebané GIT) METABOLICKÁ (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)

VY_32_INOVACE_06A_07 Teorie kyselina zásad ANOTACE

Střední průmyslová škola Hranice Protolytické reakce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

analyzátor POCT Parametry acidobazické rovnováhy a ionty

Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013

Vybrané klinicko-biochemické hodnoty

Funkční anatomie ledvin Clearance

Krev přednáška 1 fyzioterapie

Klasické nebo Stewartovo hodnocení poruch ABR?

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu


Acido-bázická rovnováha (ABR)

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

rovnováha mezi acidifikujícími a alkalizujícími vlivy

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY

Struktura. Velikost ionexových perliček Katex. Iontová výměna. Ionex (ion exchanger) Iontoměnič Měnič iontů. Katex (cation exchanger) Měnič kationtů

Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová

Chloridy v séru. Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci. Příčiny hypochlorémie. Nedostatečný přívod Zcela neslaná dieta

Elektrochemie. Předmět elektrochemie: disociace (roztoky elektrolytů, taveniny solí) vodivost. jevy na rozhraní s/l (elektrolýza, články)

Měření ph nápojů a roztoků

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Anorganické látky v buňkách. Pavel Jirásek

Seznam vyšetření biochemie a hematologie

Soli. ph roztoků solí - hydrolýza

Vztahy v intermediárním

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Integrace metabolických drah v organismu. Zdeňka Klusáčková

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE

Vitamin D a vápník z pohledu zdrojů (a současně ve vazbě na příjem bílkovin) Mgr. Tamara Starnovská, TN Praha, Sekce VNP, FZV

Infúze. Markéta Vojtová. VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Acidobazická rovnováha - jasně a jednoduše

Měření ph nápojů a roztoků

MVDr. Kateřina Pavlišová-Dembovská, Ph.D. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

MMN, a.s. Oddělení laboratoře Metyšova 465, Jilemnice

Voda, elektrolyty, acidobazická rovnováha a kyslík

Technologie pro úpravu bazénové vody

Výpočty ph silných a slabých protolytů a barevné acidobazické indikátory

Transkript:

Acidobazická rovnováha Tato prezentace je přístupná online

Fyziologické ph Plasma a většina extracelulární tekutiny ph = 7,40 ± 0,02

Význam stálého ph Na ph závisí vlastnosti bílkovin aktivita enzymů struktura součástí buňky propustnost membrán distribuce elektrolytů ph < 7,0 nebo > 7,7 není slučitelné se životem

H + a jiné kationty mmol.l 1 0,00004 140 2,54 0,000035 120 3,5 2 0,00003 100 3 0,000025 2,5 1,5 80 0,000022 60 0,000015 1,51 40 0,000011 0,5 0,000005 0,5 20 0 H+ Ca++ K+ Na+ Martin Vejražka, 2007

ph žaludeční šťáva 0,8 1,5 moč 4,5 7,2 plasma 7,38 7,42 pankreatická šťáva ~ 8,0 0 2 4 6 8 10 12 14 citronová šťáva 2,3 CocaCola ocet 2,6 2,4 pivo 4,0 4,9 mořská voda 8,5 mýdlo 10 11 http://www.edunet.ch/activite/mimi/images/aliments/citron.jpg www.sungoldsoap.com/pics/soap2j.jpg www.coop.cz/magazin/3_2003/pivo.html enysek.blog.cz/0607/kuriozitymore www.iweb.cz/~bajer/ocet2.htm Martin Vejražka, 2007

Zdroje protonů Anaerobní glykolýza 1Glc 2laktát + 2H + Lipolýza TAG 3MK + glycerol + 3H + Ketogeneze VMK acetacetát + hydroxybutyrát + nh +

Zdroje protonů Oxidace sirných AMK Metabolismus org. fosfátů Oxidace dalších AMK Syntéza urey z NH + 4 CO 2 + 2NH 4+ urea + H 2 O + 2H +

MV6 Spotřeba protonů Oxidace laktátu laktát + 3O 2 + H + 3CO 2 + H 2 O Anaerobní glykolýza 1Glc 2laktát + 2H + Může dojít k časovému nebo prostorovému oddělení 2laktát + 2H + + 6O 2 6CO 2 + 2H 2 O Oxidace laktátu Martin Vejražka, 2007

Snímek 8 MV6 Udělat ještě jeden obrázek? Martin Vejražka; 9.4.2006

MV4 Spotřeba protonů Glukoneogeneze 2laktát + 2H + Glc Oxidace neutrálních AMK Oxidace dikarboxylových AMK Oxidace aniontů organických kyselin

Snímek 9 MV4 Udělat ještě jeden obrázek? Martin Vejražka; 9.4.2006

Zdroje protonů Strava obsahuje látky metabolizované na organické kyseliny látky metabolizované na kys. sírovou látky metabolizované na kys. fosforečnou

Udržování ph Okamžitě, ale neúplně PUFRY Úplně, ale pomalu REGULACE METABOLISMU respirace, transportních dějů Martin Vejražka, 2007

Regulace kyselosti vnitřního prostředí CO 2 NH 3 tvorba močoviny glutaminu H + HCO 3 Martin Vejražka, 2007

Respirace CO 2 + H 2 O H 2 CO 3 ventilace pco 2 alkalizace ventilace pco 2 okyselení

Játra CO 4+ + 2 + 2NH urea + 2H + H 2 O NH 4+ + Glu Gln + H 2 O

Aminokyseliny a bílkoviny Játra H + NH 4+ + HCO 3 Glukosa H 3 PO 4 + H 2 SO 4 Močovina Glutamin HCO 3 H + HPO 4 2 SO 4 2 Ledviny Glutamin NH 4 + HCO 3 2oxoglutarát H + H 2 PO 4 Moč Močovina NH 4 + H 2 PO 4 SO 4 2

Ledvina KREV MOČ CO 2 CO 2 + H 2 O H 2 CO 3 C A HCO 3 Na + Na + H + Martin Vejražka, 2003

Ledvina KREV MOČ H + Na + Na + H + Martin Vejražka, 2003

Ledvina KREV MOČ HCO 3 H 2 CO 3 HCO 3 CO 2 + H 2 O C A CO 2 Na + H + Na + Martin Vejražka, 2003

Ledvina KREV MOČ HCO 3 HCO 3 Na + Na + Martin Vejražka, 2003

Ledvina KREV MOČ Na + Na + HCO 3 HCO 3 H + Na + Na + C A H + Martin Vejražka, 2009

Podíl nárazníků 7 % plazmatické bílkoviny 3 % anorganické fosfáty 2 % organické fosfáty 35 % hemoglobin 53 % hydrogen uhličitan

Hemoglobinový pufr Hb H + H + HbO 2 H + H + Oxygenovaný hemoglobin je kyselejší než desoxygenovaný částečné vyrovnání ph v plicích po vydýchání CO 2 snažší uvolnění O 2 v kyselém prostředí (hypoxická tkáň) Martin Vejražka, 2001

Hydrogenuhličitanový pufr karbonátdehydratasa ( karboanhydrasa ) EC 4.2.1.1 H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 HCO 3 + H +

HendersonovaHasselbalchova Hasselbalchova rovnice ph = pk + a [ HCO ] log 3 [ H CO ] 2 3 V tabulkách: pk a = 6,35 = 6,35 > 10! pk a = 6,1 [HCO 3 ] = 24 mmol.l 1 [ HCO 3 ] = 20 [H 2 CO 3 ] = 1,2 mmol.l 1 [ H CO ] 2 3

HendersonovaHasselbalchova Hasselbalchova rovnice ph = pk + a ] 3 [ log HCO α pco 2 pk a = 6,1 [HCO 3 ] = 24 mmol.l 1 α = 0,224 mmol.l 1 / kpa pco 2 = 5,3 kpa

Hydrogenuhličitanový pufr tkáň H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 HCO 3 + H + plíce ledviny

Změna ph při zvracení ztráta asi 0,5 l žaludeční šťávy, ph 0,8 bez pufru ph 7,4 > 14 uzavřený systém 7,4 7,9 otevřený systém 7,4 7,415 www.emago.co.il Martin Vejražka, 2007

Hydrogenuhličitanový pufr CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3 Pozn.: Velikost krabiček nemá pevné měřítko!

Hydrogenuhličitanový pufr CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3

Hydrogenuhličitanový pufr CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3

Hydrogenuhličitanový pufr plíce CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3

Hydrogenuhličitanový pufr plíce CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3

Hydrogenuhličitanový pufr CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3 Respirační složka Metabolická složka Martin Vejražka, 2007

Aktuální a standardní hydrogenuhličitany CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3

Aktuální a standardní hydrogenuhličitany CO 2 H + H 2 CO 3 H 2 O HCO 3 Martin Vejražka, 2007

ABR a ionty Na + Cl HCO 3 Musí být zachována elektroneutralita HCO 3 má náboj, CO 2 nikoliv ABR souvisí s metabolismem iontů Odchylky koncentrace iontů se nejsnáze kompenzují změnou koncentrace HCO 3 Ca Mg Ca 2+ Mg 2+ K + prot SO 2 4, HPO 2 4, laktát, ketokyseliny

Hypochloremická alkalóza Na + Nedostatek Cl je kompenzován zvýšením koncentrace HCO 3 Cl 3 Cl Změna poměru bikarbonátu a CO 2 vede k alkalóze Doprovází např. zvracení HCO 3 Ca Mg Ca 2+ Mg 2+ K + prot SO 2 4, HPO 2 4, laktát, ketokyseliny

H + a jiné kationty 140 120 100 80 60 40 20 0 H+ Ca++ K+ Na+

HendersonovaHasselbalchova Hasselbalchova rovnice ph = pk + a [ HCO ] log 3 [ H CO ] o 5 6 řádů 2 více 3 než [H + ] pk a = 6,1 [HCO 3 ] = 24 mmol.l 1 [ HCO 3 ] = 20 [H 2 CO 3 ] = 1,2 mmol.l 1 [ H CO ] 2 3

Změna ph při zvracení ztráta asi 0,5 l žaludeční šťávy, ph 0,8 bez pufru ph 7,4 > 14 uzavřený systém 7,4 7,9 otevřený systém 7,4 7,415 www.emago.co.il Martin Vejražka, 2007

Hypochloremická alkalóza HCl HCO 3 CO 2 Cl H + H 2 CO 3 Chloridy se nahrazují hydrogenuhličitany HCO 3 stoupá, pco 2 se nemění Martin Vejražka, 2007

Hypochloremická alkalóza Na + Nedostatek Cl je kompenzován zvýšením koncentrace HCO 3 Cl 3 Cl Změna poměru bikarbonátu a CO 2 vede k alkalóze Doprovází např. zvracení HCO 3 Ca Mg Ca 2+ Mg 2+ K + prot SO 2 4, HPO 2 4, laktát, ketokyseliny

Acidobazická rovnováha Neuvažuj v první řadě o změně koncentrace ale o změně H + nebo OH koncentrace hlavních iontů změna ph je až druhotná v důsledku změny poměru v HCO 3 / pco 2 Martin Vejražka, 2007

Zdroje protonů Anaerobní glykolýza 1Glc 2laktát + 2H + Lipolýza TAG 3MK + glycerol + 3H + Ketogeneze silné kyseliny VMK acetacetát + hydroxybutyrát + nh + Martin Vejražka, 2007

Ketoacidóza Na + Cl Nadbytek aniontů ketokyselin způsobí pokles koncentrace bikarbonátu Např. dekompenzovaný diabetes mellitus 1. typu, hladovění HCO 3 Ca Mg Ca 2+ Mg 2+ K + prot SO 2 4, HPO 2 4, laktát, ketokyseliny

Fyziologický roztok je kyselý Na + Cl Fyziologický roztok obsahuje relativní nadbytek chloridů Na + Cl plasma fyziologický roztok

Strong ion difference (SID) Ca Mg Ca 2+ Mg 2+ Na + K + Cl HCO 3, prot, fosfáty, ketokyseliny SO 2 4, laktát Rozdíl koncentrací iontů silných kyselin a silných bazí SID = (Na + + K + + Ca 2+ + Mg 2+ ) (Cl + laktát + SO 2 4 ) Vyžaduje stanovení méně běžných parametrů (Mg 2+ SO 2 4, laktát) 2+,

Pufrové báze séra (BB S ) Na + Cl Zjednodušení SID Odpovídá především HCO 3, prot a fosfátům, tj. celkové koncentraci pufrů BB S K +

Anion gap (AG) Na + Cl Popisuje odchylky v koncentraci laktátu, ketokyselin, fosfátů, síranů a dalších aniontů HCO 3 K + AG

SID BB S AG Lépe: Cl Cl Cl Na hodnotit + přímo vliv Na + jednotlivých složek Na + ionogramu na acidobazickou rovnováhu Ca 2+ Mg 2+ K + HCO 3, prot, (výpočtem se ztrácí informace!) fosfáty, ketokyseliny SO 2 4, laktát K + BB S K + HCO 3 AG Martin Vejražka, 2007

ABR a draslík Dochází ke směně K + a H + na buněčné membráně acidémie hyperkalémie alkalémie hypokalémie hyperkalémie acidémie hypokalémie alkalémie

ABR a vápník Výměna H + a Ca 2+ vázaných na plazmatických bílkovinách acidémie hyperkalcémie alkalémie hypokalcémie