PAPCEL oslavuje výročí založení Ivan Doležal dolezal@svettisku.cz PAPCEL oslavuje výročí založení tech Akciová společnost PAPCEL z Litovle, jediný tuzemský výrobce strojů a technologických zařízení pro papírenský průmysl, oslavuje v letošním roce 65. výročí svého založení. Tento podnik vlastně vznikl vyhláškou tehdejšího ministra průmyslu jako Papcel opravny, národní podnik v prostorách bývalého národního podniku Moravia už v prosinci 1949, ale tehdy ještě patřil jako závod údržby Lukavickým papírnám. V Litovli ale tehdy byly jen zastaralé výrobní haly bez strojního zařízení, málo kvalifi kovaní dělníci a téměř žádní strojní inženýři. Budování podniku Papcel opravny, n. p. tedy muselo tedy být od 1. ledna 1950 zahájeno prakticky od úplného začátku. Postupně Papcel vyvinul a začal vyrábět menší papírenské stroje, které dodával tehdejším tuzemským papírnám. Na některých z těchto papírenských strojů probíhá výroba papíru dodnes. Jako příklady bychom mohli uvést třeba papírenský Papcel stroj v Aloisově nebo dva papírenské stroje Papcel ve Štětí. Novodobá historie podniku začala jeho privatizací v roce 1992, kdy se stal soukromou společností. Zpočátku vyráběl papírenské stroje s roční kapacitou do 30 000 tun papíru v šířkách do 2,5 metru a maximální rychlostí 300 m/min. a jejich prodej realizoval v České a Slovenské republice. Struktura fi rmy byla tehdy stále centralizovaná a zahraničnímu obchodu se podnik víceméně nevěnoval. V roce 1998 potom došlo ke změně jeho názvu na PAPCEL a.s. a v následujících letech se začal poměrně rychle rozvíjet až do současné podoby, kdy společnost vyrábí a dodává stroje a zařízení pro kompletní linky papírenských strojů a přípraven látky. Zajišťuje kusové dodávky, dodávky kompletních technologií, opravy, repase, rekonstrukce výrobních uzlů a celých technologií, pro dodaná zařízení zabezpečuje náhradní díly a kompletní servisní služby. Její výrobní program je 27 Svět tisku 4 6/2015 www.svettisku.cz potom doplněn také o možnosti dodání a kompletní přestavby second-hand papírenských strojů. V současnosti PAPCEL exportuje prakticky do celého světa, má hustou síť obchodních zastoupení a několik samostatných dceřinných poboček v Rusku a v Indii. O těchto významných změnách v pojetí činnosti podniku a jeho vývoji jsme hovořili s předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti PAPCEL ing. Davidem Dostálem a jejím výkonným ředitelem ing. Filipem Wrnatou. Jak složité bylo podnik po privatizaci postupně přebudovávat do jeho současné podoby? Jaké hlavní problémy jste museli řešit a čím jste se museli především zabývat? Ing. David Dostál: Firmu jsme koupili v rámci privatizace v roce 1992. Podnik tehdy neměl příliš konkurenceschopnou pozici. Jednak byl známý pouze jako tuzemský dodavatel, export neměl téměř žádný a jeho strojní vybavení bylo v té době velmi zastaralé. V obchodě jsme neměli prakticky nikoho, kdo by byl schopen komunikovat se světem. Od té doby jsme se už samozřejmě posunuli někam úplně jinam. Prakticky celou svoji produkci dnes už prodáváme v zahraničí. Za každou dodávkou je ale v současnosti třeba cestovat dál a dál, což je velmi náročné na organizaci, udržení produktivity práce, atd. Proto se v této oblasti snažíme investovat do těch nejmodernějších informačních a komunikačních technologií a máme všechny reference napojené na řídicí systémy a propojené s PAPCELem. V rozhodujících klíčových projektech máme zavedeny vzdálené přístupy, takže jsme schopni je monitorovat, čímž dochází k minimalizaci ztrátových časů. Váš specialista pro www.navetech.eu
PAPCEL oslavuje výročí založení Ivan Doležal dolezal@svettisku.cz Členové vrcholového managementu PAPCEL a.s. Ing. David Dostál a Ing. Filip Wrnata (vlevo) Ale vraťme se ještě na ten začátek. Když jsme chtěli v těch 90. letech přežít, tak nestačilo pouze nabízet levné stroje. Chyběly nám totiž reference odběratelů. Museli jsme se proto trpělivě snažit najít nějakou cestu. Zpočátku to bylo v zemích východní Evropy a v Rusku, kde jsme byli schopni postupně získávat více a více příležitostí k dodávkám a tím i potřebné reference. A souběžně s tím jsme samozřejmě investovali do vývoje a konstrukce nových strojů s většími kapacitami a efektivitou. Ovšem cesta vlastního vývoje je dlouhá a poměrně drahá. To jsme si vyzkoušeli a ověřili, takže jsme věděli, že pokud se budeme chtít více rozvinout, budeme muset zvolit odlišný přístup. A tím se ukázaly být akvizice podniků s výrobním programem, který jsme mohli využít. Cílem byla komplexita našeho výrobního programu. Snažili jsme se tedy zejména o získání know-how, referencí a obchodní sítě a posunout se tak rychle kupředu. Postupně jsme proto získali majoritní podíly v několika zahraničních firmách s potřebným zaměřením, koupili jsme například intelektuální majetek španělské firmy Gorostidi, takže v současnosti jsme schopni navrhnout a vyvinout jakýkoliv systém skladování, přípravy chemikálií a jejich dávkování a navázat to na řídicí systémy, aby vše bylo automatizováno. Nejnověji jsme v loňském roce koupili v rámci konkursu francouzskou firmu ABK Machinery a vytvořili z ní novou firmu ABK Group, kterou nyní vlastníme. Tím jsme ještě dále zvýšili svoji komplexitu. Tato naše cesta stále ještě není u konce a pořád hledáme další příležitosti. Do budoucna bychom chtěli vyrábět větší papírenské stroje s šířkou nad 5 metrů. K tomu budeme potřebovat jinou infrastrukturu a jiné strojní vybavení. Proto máme vyhlédnutý další cíl a předjednány podmínky akvizice dalšího výrobního podniku, tentokrát v Itálii. Provádíte ovšem nejenom akvizice firem, jejichž know-how a výrobky využíváte pro svoji produkci, ale koupili jste i papírnu. Co vás k tomu vedlo? Ing. David Dostál: Ano, máme podíl v jedné poměrně velké papírně ve střední Asii, která vyrábí obalové papíry, toaletní papír a je to také kartonážka. V současné době v ní implementujeme také výrobu sádrokartonu. Donedávna jsme byli také spoluvlastníky jedné papírny v Rusku. Pokud totiž narazíme na nějaký zajímavý projekt našich zákazníků, nabídneme jim investici z vlastních zdrojů na dobu, která je buď už na začátku přesně definována, nebo má majitel ve smlouvě zakotveno právo si náš podíl odkoupit. Nevystupujeme tedy pouze jako dodavatel, ale i jako spolupartner projektu a jsme případně schopni zajistit i cizí zdroje na financování takového projektu. Segment našich zákazníků nejsou primárně velké nadnárodní firmy, ale snažíme se dodávat firmám menším, regionálním, které mají soukromé vlastníky. Ty jsou našimi hlavními zákazníky, i když dodávkám pro velké firmy se pochopitelně nevyhýbáme. Začali jsme s tím už dříve, ta myšlenka se zrodila už někdy v 90. letech investovat do nákupu podílů, modernizovat papírenské podniky, přivést je na nějakou úroveň a potom je prodat. Více než 90 % vaší produkce směřuje do zahraničí. Ve střední Evropě dodáváte hlavně na Slovensko, do Polska, Rumunska, Bulharska a Maďarska a v západní Evropě do Francie, Švýcarska a Německa. V oblasti východní Evropy se orientujete především na trhy Ruska, Ukrajiny, Litvy, Kazachstánu, Uzbekistánu a Běloruska a dodáváte také do Srbska a států bývalé Jugoslávie. Své aktivity rozšiřujete i do zemí Blízkého východu, Asie, Afriky a Ameriky, konkrétně například na trhy Argentiny, Paraguaye, Peru, Chile, Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely nebo Mexika. Jak se vám podařilo se v těchto, pro nás trochu exotických, zemích uchytit? Ing. Filip Wrnata: Na trhy v Jižní Americe jsme se dostali díky akvizici španělské firmy Gorostidi, která tam měla četné obchodní kontakty, a začali jsme jich velice aktivně využívat. Hlavním důvodem, proč se snažíme uplatňovat převážně na zahraničních trzích, je skutečnost, že v Česku zůstalo minimum papíren, takže u nás chybí odbyt. Prakticky jediná větší fungující papírna u nás je Mondi ve Štětí a dále existuje ještě pět menších. Zůstala nám tu prakticky už jen tradice výroby papíru, ale všechno další, co nutně musí navazovat, už chybí. Neexistuje odborné školství, neexistuje místo, kde by lidé mohli získat nějakou praxi. Pro nás to vytváří do budoucna problém, kde získávat pracovníky pro obchod, ale i další profese, zcela chybějí například profesní inženýři. To budeme muset už brzy nějak řešit a jít tam, kde takoví kvalifikovaní lidé jsou, například do Itálie a dalších zemí. Ty naše zmíněné akvizice zahraničních podniků byly částečně motivovány i tím, že jsme museli řešit problém nedostatku kvalifikovaných lidí. Potencionál České republiky pro nějaký extenzivní rozvoj je vyčerpán. Případné změny by bylo třeba udělat už nyní, ale každá taková změna je záležitostí 5 7 let, ovšem mladým lidem u nás chybí motivace, nebo je silně omezena. A mobilita pracovníků je naprosto tristní, což je problém především našich instalací v zahraničí. 28 Svět tisku 4 6/2015 www.svettisku.cz
Statistické údaje o výrobě a spotřebě papírů v ČR za rok 2014 Miloš Lešikar lesikar@svettisku.cz Statistické údaje o výrobě a spotřebě papírů v ČR za rok 2014 Souhrnně lze na základě statistik ACPP konstatovat, že za loňský rok došlo po delší řadě let díky novým investicím k částečnému zlepšení produkčních ukazatelů, hlavně v případě výroby některých druhů obalových papírů, a současně se zvýšila i celková spotřeba papírů v ČR. Výroba papírů a lepenek Hlavní statistická sekce papíru a lepenky vykázala vloni proti roku 2013 po několika letech opět vzestup výroby a to celkem o téměř 13 %. Razantně se zvýšila hlavně produkce obalových a balicích papírů (včetně surovin na vlnité lepenky), která má v ČR rozhodující podíl na celkové výrobě. Vzestup zde činil skoro 17 procent, což je 81 653 tun. Největší zásluhu na tomto zvýšení produkce má rozjezd výroby na novém PS 7 v Mondi Štětí, který vyrábí bílé balicí a pytlové papíry, určené k vícebarevnému potisku. Postupně se v průběhu roku také obnovovala produkce na třech papírenských strojích v JIP Papírny Větřní. Výroba grafi ckých (tiskových) papírů po velmi výrazném poklesu v roce 2013 (o 15 %) také vloni nadále klesala, ale již jen o necelá 4 % (2 081 t). Nic to však nemění na nutnosti pokrývání tuzemské spotřeby v všech tiskových sortimentech papíru dovozem. Pokles o 10 % (586 t) statistika vykazuje i u hygienických (tissue) papírů, kde je však produkce velmi malá a pokles byl zaznamenán také u ostatních papírů a lepenek o zhruba 5 %. Statistika exportu, importu a spotřeby za rok 2014 Porovnání výsledků vývozu, dovozu a spotřeby v uplynulém roce 2014 se stejným obdobím roku 2013 přináší podrobně příslušná statistická tabulka. Pro pořádek jen konstatujeme, že spotřeba je defi nována následujícím vztahem: Spotřeba = výroba export + import Export papírů a lepenek zaznamenal v roce 2014 oproti roku předcházejícímu celkové zvýšení o 3 %. U grafi ckých papírů činil tento vzestup PRODUCTION/VÝROBA 2014 2013 14/13 Graphic papers Papíry grafi cké 54 835 56 916 0,96 Personal hygiene papers Papíry hygienické, tissue 5 190 5 776 0,90 Packaging paper and paperboard Obalové papíry a lepenky 577 913 496 260 1,17 Other Ostatní papíry a lepenky 61 013 64 341 0,95 Total Celkem 703 717 623 293 1,13 Tab. 1 Výroba papíru a lepenky v ČR za rok 2014 v tunách EXPORT IMPORT CONSUMPTION/SPOTŘEBA 2014 2013 14/13 2014 2013 14/13 2014 2013 14/13 Graphic papers Papíry grafi cké 71 304 68 190 1,05 534 695 511 601 1,05 522 992 500 327 1,05 Personal hygiene papers Papíry hygienické, tissue 2 397 2 700 0,89 27 872 25 003 1,11 30 620 28 079 1,09 Packaging paper and paperboard Obalové papíry 548 522 486 642 1,13 691 344 710 813 0,97 721 435 720 431 1,00 a lepenky Others Ostatní papíry 72 866 70 612 1,03 91 715 81 320 1,13 79 862 75 049 1,06 a lepenky Total Celkem 695 089 628 144 1,11 1 345 581 1 328 737 1,01 1 354 209 1 323 886 1,02 Tab. 2 Export, import a spotřeba papíru a lepenky v ČR za rok 2014 v tunách 30 Svět tisku 4 6/2015 www.svettisku.cz
Statistické údaje o výrobě a spotřebě papírů v ČR za rok 2014 Miloš Lešikar dokonce 5 % a to při současném poklesu tuzemské produkce o 4 %, takže se evidentně jedná v podstatě o reexport dovezeného papíru (vývoz je vyšší než celá tuzemská produkce). Za rok 2014 poklesl také vývoz tissue papírů na 89 %, ale i v této položce, která je objemově nejmenší, je většina tuzemské potřeby kryta dovozem. Největší zvýšení exportu se projevilo opět u obalových papírů a lepenek a to o 61 800 t, což znamená nárůst o 13 %. Celkový dovoz papírů a lepenek vykázal ve sledovaném období (rok 2014) jen nepatrný meziroční vzestup o 1 %. Import grafi ckých (tiskových) papírů byl proti předcházejícímu vyšší o 5 %, část z toho však byla, jak již bylo řečeno, reexportována. Výrazněji stoupnul i dovoz tissue papírů (o 11 %), ale balicích a obalových papírů (včetně surovin na vlnité lepenky), kde tuzemská produkce výrazně stoupla, se dovezlo o 3 %, tedy o 19 469 tun méně než v roce 2013. Na základě údajů o výrobě, exportu a importu vychází za ČR v roce 2014 celkové zvýšení spotřeby všech papírů a lepenek o 2 % na poměrně optimistických 1,354 mil. tun. Z toho u grafi c- kých a tiskových papírů vykazuje statistika vzestup až o 5 procent, což je dobrý výsledek v porovnání s EU, kde spotřeba grafi ckých papírů v uplynulém roce dále klesala. Ttissue papírů se spotřebovalo více o 9 %, ale tuzemská spotřeba je prakticky plně pokrývána dovozem a celkově se nejedná hmotnostně o velké množství papíru. U obalových papírů byl pak zaznamenán jen nepatrný vzestup spotřeby menší než půl procenta, což ale ovlivňuje celkovou statistiku ČR nejvíce. V důsledku zvýšení spotřeby papíru v ČR na více než 1,35 milionu tun se ukazatel průměrné spotřeby na jednoho obyvatele za rok 2014 opět trochu zvýšil na cca 132 kg, ale zde záleží na upřesnění konečného statistického údaje o počtu obyvatel, který ovlivňuje dost výrazně i migrace. Papírenské vlákniny Výroba papírenských vláknin byla za poslední období v podstatě na setrvalé úrovni a jejich tuzemská produkce pokrývá téměř 80 % spotřeby. Vyváženo je menší množství kvalitní sulfátové buničiny z Mondi Štětí a naopak je dovážena krátkovláknitá buničina potřebná při výrobě tiskových papírů, balicích papírů určených k potisku a bílé vrchní vrstvy u kartonů na vlnité lepenky. Znepokojivá zůstává situace u sběrového papíru. Sebrané množství sice meziročně stouplo o ze 790 tis. tun na 887 tis. tun, ale současné se zvýšil i vývoz tohoto materiálů z 627 tis. tun na 731 tis. tun tedy o 17 %. Vývoz tedy dosahuje více než 82 % ze sebraného odpadového papíru a je zřejmé, že zpracování v tuzemsku je kapacitně zcela nedostatečné (a vzniku nových kapacit je v podstatě bráněno) takže zvyšováním sběru nedochází k žádné další úspoře papírenských vláknin ani tuzemského lesního bohatství. 31 Svět tisku 4 6/2015 www.svettisku.cz