Organizační chování Vývoj názorů na organizaci a organizační chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Vzdělávací cíl: Objasnit základní terminologii, klasifikaci, obsah a význam kategorií moc, instituce, sociální kontrola, organizace. Vysvětlit studentům základní historické a sociální souvislosti vzniku a fungování organizací a základní teoretické koncepce a přístupy ke studiu organizací.
Instituce Ustavené způsoby jednání, způsoby řešení problémů přežití; ustálené, stereotypizované, rutinní způsoby jednání běžné v určité společnosti. Funkcionální pojetí Antropologické pojetí
Moc úzce souvisí s pojmy instituce, organizace, byrokracie, kontrola atd. schopnost intervenovat do běhu událostí, ovlivňovat jejich průběh podle vlastních představ znamená schopnost kontrolovat průběh dění
Sociální kontrola Všechny mechanismy, jež mají zajišťovat řád a stabilitu společnosti. Systémy tabu Veřejné mínění Instituce náboženství, politiky či práva
Organizace = uspořádání, pořádek, sladění organizace jako součást řízení (činnost) organizování organizace jako stav, úroveň pořádku - organizovanost organizace jako určité sdružení lidí spojených společným cílem, programem
Patrimoniální systém správy Nepřetržité přemísťování vladaře po jeho doméně; Obsazování významných postů příbuznými Rekrutace služebníků z neplnoprávných vrstev (sociální vyklešťování) Svěření úřadu urozeným šlechtě, vazalům Placení donašeči, agenti Kontrola úředníků prostřednictvím jiných úředníků byrokratická správa
VÝVOJ NÁZORŮ NA ORGANIZACI (teoretická východiska vzniku a rozvoje organizačního chování) mechanistický přístup /do 20. let/ škola lidských vztahů /20. a 30. léta/ humanistický přístup /40. a 50. léta/ moderní názory /60. 70. léta/ postmoderní názory /80. 90. léta/
Mechanistický přístup Teorie byrokracie - Max Weber Rozlišuje tři typy sociálního jednání : afektivní jednání /založené na emocích/ tradicionální jednání /založené na zvyku/ racionální jednání /je řízeno jasným vědomím cílů/
Teorie byrokracie - Max Weber Byrokracie je hierarchická organizace řízená základními pravidly : pravidelné aktivity princip hierarchie stálý systém abstraktních pravidel formalistická neosobnost jmenování do funkcí na základě schopností přísné oddělení soukromého a osobního příjmu a kontrola
Teorie byrokracie Max Weber Největší výhrady: její striktní zavedení potlačuje individualitu brání (omezuje) spolupráci mezi útvary vylučuje prakticky možnost pružně se vyrovnat s nečekanou změnou
Klasické řízení Henri Fayol, F.W.Mooney, Lyndall Urwick zásada jediného vedoucího vzestupné řetězení rozpětí kontroly štáb a linie autorita a odpovědnost disciplína slušnost stabilita personálu
Klasické řízení Organizace byly navrhovány jako stroje. To je taky hlavní výhrada. Většina pouček klasického řízení je dodnes aktuální a hojně diskutována, zejména pokud se týká postavení člověka v organizačním systému.
Vědecké řízení Frederic Taylor jeho metoda je známá jako časové a pohybové studie zefektivnění činnosti dělníků ve výrobě zavedením došlo téměř vždy k enormnímu zvýšení produktivity práce na druhé straně však byla jednotvárná a mechanizovaná práce pro mnoho lidí nepříjemná a vyčerpávající a vedla k nespokojenosti zaměstnanců (viz Chaplin Moderní doba ) bylo zavedeno ve firmě Ford Taylor je díky svým studiím považován za otce pásové výroby
Vědecké řízení Je postaveno na následujících aktivitách : určení jediného nejlepšího způsobu vědecký výběr pracovníků výcvik pracovníků sledování práce dělníků, dodržování postupu určení úkolové mzdy přesunutí veškeré odpovědnosti za práci na manažery
Škola lidských vztahů Elton Mayo Mayo je považován za ideového zakladatele školy lidských vztahů (human relations). Podle teorie lidských vztahů jsou interpersonální vztahy nejdůležitějším motivačním faktorem. Důsledkem jsou požadavky na chování vedoucích k podřízeným.
Paternalismus Představitelem tohoto přístupu je T. BAŤA Na svou dobu mimořádně úspěšný pokus o skloubení klasického pojetí s prvky human relations. Některé charakteristiky: výběr zaměstnanců organizace práce delegování systém přípravy zaměstnanců sociální systém sociokulturní systém zaměřen i vně firmy
Humanistický přístup Základem je přesun zájmu na rozvoj člověka. Za hlavní stimul je považováno uspokojení osobního rozvoje jednotlivce. Humanistické teorie řízení zdůrazňují individuální rozvoj jako základní potřebu člověka. teorie X a Y Douglas Mc Gregor teorie sebeaktualizace Abraham Maslow
Moderní názory Nevytvářejí žádnou jednotnou teorii nebo proud. Jedinou snahou je objevení jakéhosi univerzálního principu, který umožní objasnit veškeré dění. Někdy se objevuje i požadavek KISS Keep it simple and short (dbej, aby to bylo jednoduché a krátké).
Moderní názory Obecná teorie systémů Ludvig von Bertalanffy prostředí organizace je tvořena subsystémy dosažením souladu princip homeostázy otevřený systém otevřené systémy se udržují importováním energie ekvifinalita evoluce Obecná teorie systémů umožnila předem modelovat zaváděné změny a zvažovat jejich možné důsledky.
Moderní názory Teorie kontingence Burns a Stalker Zpochybnila jednu základní premisu dosavadních teorií a to, že existuje jeden správný způsob řízení, který je efektivní v jakékoliv situaci. Dochází naopak k poznání, že v určité situaci je efektivní určitý způsob řízení, který může být naprosto nevhodný v jiné situaci. Vymezují dva organizační typy : mechanistický - rutinní technologie, neměnnost postupů, direktiva organický - flexibilní, důraz na změny, pružnost, iniciativa, kreativita Mechanistický typ je efektivní ve stabilním prostředí, organický v prostředí proměnlivém.
Moderní názory Populační ekologie Oproti teorii kontingence staví organizaci do pasivní role. Prostředí samo určí, která organizace přežije konkurenci. V organizaci je příliš mnoho tlaků, které ji drží ve starých kolejích a brání změně (specializace pracovníků, tradice, technologie, myšlení vrcholových manažerů, ) Nově koncipovaná organizační ekologie zdůrazňuje spolupráci mezi organizacemi. To ovšem přináší značná rizika pro spotřebitele, pokud nejsou vybudovány silné legislativní zábrany.
Moderní názory Kybernetické principy Morgan Předlohou se stala nervová soustava a inteligence. Kybernetické principy: Princip učení se učení Princip redundance Nezbytná různost Minimální specifikace
Teorie Z William Ouchi KRITERIUM USA (A) JAPONSKO (J) TEORIE Z Zaměstnání krátkodobé celoživotní dlouhodobé Rozhodování individuální kolektivní Odpovědnost individuální kolektivní Povyšování rychlé pomalé Kontrola vnější vnitřní formální neformální Kariéra strmá pozvolná specializovaná nespecializovaná Pracovník zaměstnanec člen rodiny týmové individuální postupné vnitřní neformální s exaktními prvky postupná, definovaná, částečně specializovaná člověk
Postmoderní přístupy Postmodernisté (Gibson Burrell, Martin Parker, Robert Cooper) se opírají o práce postmoderních filosofů (F.Lyotarda, Jacquesa Derridy a Michela Foucaulta) a snaží se vysvětlit fungování organizace jejich myšlenkami. Jiní autoři (např. S.R. Clegg) vycházejí z funkční organizace asijských firem. Jiní autoři se k postmodernismu přímo nehlásí, svým uvažováním však reagují na změněný svět a zpracovávají postmoderní témata " (Tom Peters, Gareth Morgan, Peter Drucker).
Postmoderní přístupy Teorie chaosu Tom Peters Požadavky na připravenost organizace lze shrnout do několika bodů: odpovědnost vůči zákazníkům rychlá inovace přizpůsobení přes posílení pravomocí pracovníků vedení lidí systém řízení
Postmoderní přístupy Racionalita, jazyk a moc Cooper, Parker, Lyotard,.. Modernismus vyvinul absolutní víru v rozum a ztotožnil ji s pokrokem. Celý svět a také organizace je chápána jako systém, který je zcela kontrolován a řízen člověkem. Nástrojem tohoto rozumového imperialismu je jazyk, slova. Psaní, formalizace a administrativa jsou různými formami použití jazyka při organizování a kontrole.
Postmoderní přístupy Organizační metafory Gareth Morgan Používá metafor přirovnání organizace k jevům z mimo organizačního světa: organizace jako stroj organizace jako organismus organizace jako inteligence organizace jako kultura organizace jako politické systémy organizace jako psychické vězení organizace jako změna a transformace organizace jako nástroj ovládání
Postmoderní přístupy Postmoderní organizace Stuart R. Clegg K ozdravění evropských organizací doporučuje následující cesty: dimenze od moderního k postmodernímu poslání, cíle, strategie od specializace k difuzi funkční od byrokracie k demokracii uspořádání od hierarchie k trhu koordinace a kontrola v organizacích koordinace a kontrola vně organizací od bezmoci od volného průběhu ke zmocnění k průmyslové politice odpovědnost a role od vnější odpovědnosti k vnitřní odpovědnosti tvoření dovedností od rigidních dovedností k proměnlivým dovednostem plánování od krátkodobého plánování k dlouhodobému plánování vztah výkonu a odměny od individuálního ke kolektivnímu vedení od nedůvěry k důvěře
Literatura BĚLOHLÁVEK, F. Organizační chování. 1.vyd. Olomouc: Rubico, s.r.o., 1996. ISBN 80-85839-09-1. s.29-55. KELLER, J. Úvod do sociologie. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1992. ISBN 80-901059-3-9. s.54-85, 137-142. KELLER, J. Sociologie byrokracie a organizace. Dotisk 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. ISBN 80-85850-15-X.