3.6 Ve ejná dopravní infrastruktura 3.6.1 Vyhodnocení podklad p edaných od poskytovatel a dopravních studií 1) Podklady p edané od SD - silnice I/16 up esn ní zám ru ZÚR s dopln ným variantním ešením - silnice I/18 up esn ní ešení k ižovatky - nemá dopady na ZÚR - silnice I/61 nov navrhované ešení v prostoru Bušt hradu s tím, že trasa silnice I/61 je vedena severním obchvatem Bušt hradu s napojením na silnici R7 v MÚK Stehel eves a stávající trasa d íve uvažovaná k p estavb by z stala ponechána v sou asném stavu - napojení letišt Praha (p estavba MÚK) nemá dopady na ZÚR - silnice I/3 v prostoru Benešova up esn ní zám ru ZÚR 2) Vyhodnocení a stanovení priorit budoucích komunikací dle ZÚR St.kraje (SUDOP a.s., CityPlan, 03.2010) - dopl ující návrhy na zkapacitn ní n kterých úsek silnic jdou nad rámec ZÚR a jsou to nám ty, které je nutno podrobit dalšímu prov ování - návrh na dopln ní p eložky silnice II/244 zám r je zapracován v ZÚR jako územní rezerva - návrh na dopln ní propojení silnic I/9 a I/16 Vav ine Zábo í tato nebyla do ZÚR zapracována s ohledem na vzdálený asový horizont její možné realizace - návrh na dopln ní p eložky silnice II/333 (dnes I/2) do obchvatové trasy í an tato nebyla do ZÚR zapracována s ohledem na její problematické projednávání - návrh dopln ní p eložky silnice I/9 v prostoru Lib chova tato nebyla do ZÚR zapracována s ohledem na vzdálený asový horizont p ípadné realizace a s ohledem na nižší dopravní význam této silnice - návrh na dopln ní p eložky silnice II/610 v úseku Brandýs nad Labem silni ní okruh Prahy návrh eší pouze odleh ení na pr jezdu obce Podolánky a D ev ice; zde se jeví vhodn jší ešení prov ované ve studii Suburbanizace (AURS 2010) 3) Studie prov ení trasy komunikace II/116 v úseku Hlásná T ebá Jino any (Pragoprojekt a.s. 03.2010) - v úsecích A, B, C, tedy v úseku evnice Kucha,jih je navrhované ešení up esn ním návrhu ZÚR, které je akceptovatelné - v úsecích D, E, F, tedy v úseku Kucha,jih Jino any je návrh rozsahu p eložek neúm rný významu silnice, což by bez možné etapizace vedlo k asovému odsunu p ípadné realizace; zde se jeví vhodn jší ešení prov ované ve studii Suburbanizace (AURS 2010) 4) Studie Suburbanizace (AURS 07.2010) - studie dopravních vazeb v prostoru Rudná Kucha Jino any je alternativním ešením vedení silnic II/116 a II/101 v daném prostoru, kde oproti návrhu studie 95
Pragoprojektu je rozsah p eložek minimalizován a ešení umož uje i etapovitost výstavby. Výrazn nižší investi ní náro nost tohoto ešení by m la p isp t i k asové reálnosti zám ru. - studie dopravních vazeb v prostoru Brandýs nad Labem Praha eší problematiku sou asné silnice II/610 a oproti návrhu studie SUDOP a.s. a CityPlan je její p eložení sm rováno do k ižovatky se silni ním okruhem u P ezletic, kam je sm rována i územní rezerva p eložky silnice II/244 od Kostelce nad Labem. Napojení do této MÚK má p ímou vazbu na vnit ní komunika ní systém Prahy. - studie dopravních vazeb v prostoru Jesenice - Kamenice - Modletice je možným ešením pro odleh ení stávající silnice II/603 a to z prostoru nejsiln jšího osídlení s vazbou na dálnici D1 a silni ní okruh Prahy - MetroBus Jesenice Praha - terminál Bus a záchytné parkovišt u Jesenice je zásadním ešením pro zkvalitn ní p ím stské dopravy a odleh ení stávající trasy silnice II/603 v radiálním sm ru na Prahu, kde je vedena siln zastav ným územím 5) Generel splavn ní Labe a Vltavy (Vodní cesty a.s. 2002-2003) - je nutné zvážit aktuálnost pot eby zapracování tohoto zám ru do ZÚR. V sou asné dob by bylo vhodné tento zám r podrobit dalšímu prov ování a teprve na základ projednání pak rozhodnout o jeho p ípadném zapracování. 3.6.2 Silni ní doprava a) Dálnice V území je vedení stávajících dálnic D1, D5, D8 a D11 pln stabilizováno a úpravy na nich se týkají pouze dopln ní n kterých mimoúrov ových k ižovatek. Jedinou navrhovanou dálnicí v území je dálnice D3 jejíž koridor je již územn stabilizovaný. Její realizace bude mít výrazné dopady pro snížení dopravního zatížení stávající silnice I/3 a snížení zatížení vstupu dálnice D1 na Prahu. Z hlediska obslužnosti území výrazným zp sobem zlepšuje dostupnost zejména západní ásti okresu Benešov. b) Rychlostní silnice V území je vedení stávajících úsek rychlostních silnic R4, R6, R7, R10 a R1 stabilizováno a p edpokládá se jejich dostavba o chyb jící úseky zejména v okrajovém území kraje. Zcela zásadní je realizace silni ního okruhu (R1) Prahy, který umožní propojení veškerých radiálních tras po okraji území Prahy. Úsek Slivenec dálnice D1 je v sou asné dob ve fázi realizace s p edpokládaným zprovozn ním ke 20.9.2010. Navrhované trasy rychlostních silnic jsou na území kraje územn stabilizovány. S ohledem na širší dopravní vazby do území zasahuje jižní varianta koridoru rychlostní silnice R35. Vzhledem k neujasn nosti problematiky jejího vedení na území Královéhradeckého a Libereckého kraje je tato uvažována v kategorii územních rezerv. c) Silnice I. t ídy Dopl ují základní sí dálnic a rychlostních silnic a umož ují propojení významných center osídlení a to nejen na území kraje. U nich je obecn sledováno jejich zkapacitn ní, odstran ní závadových úsek a p eložení jejich tras mimo zastav né území sídel s cílem dosažení odpovídajících návrhových parametr. Zkvalitn ní této sít silnic je nezbytné pro zrychlení a kvalitu dostupnosti území. Výjimkou jsou silnice I/2 v úseku Praha Kutná Hora a I/9 v úseku M lník Dubá, které jsou z d vodu neodpovídajících (a v podstat i 96
neodstranitelných) parametr navrženy k p evedení do silnic II.t ídy. Silnice I/2 naopak nabývá na významu od silnice I/38 na východ pro propojení Pardubic. N které úseky silnic I.t ídy budou následn nahrazeny soub žnými trasami rychlostních silnic, to se týká silnic I/6 a I/7, a tyto budou ve stávajících trasách p evedeny do silnic II.t ídy, jejichž pot ebám pln vyhovují. U silnice I/3 z stane její zat íd ní zachováno, vzhledem k odlehlosti dálnice D3 od její sou asné trasy. Z problematických úsek, které zatím nejsou pln územn stabilizovány je to problematika vedení silnic I/9 a I/16 na území m sta M lníka a otázka úprav silnice I/12 v úseku Úvaly Kolín v souvislosti s jejím cílovým ší kovým uspo ádáním. d) Silnice II.t ídy Jsou rozhodující pro dopravní obsluhu jednotlivých sídel v území zejména ve vazb na nad azenou sí dálnic, rychlostních silnic a silnic I.t ídy. Jejich kvalita a dopravní význam souvisí s hustotou osídlení a konfigurací terénu. Tyto silnice je možné podle jejich dopravního významu rozd lit na silnice II.t ídy dopravn velmi významné (krajského významu), silnice II.t ídy významné (regionálního významu) a silnice II.t ídy ostatní (místního významu). Podle tohoto len ní je dán i rozsah nezbytných investic do sít t chto silnic. U silnic první kategorie je nutné sledovat jejich zkapacitn ní a zkvalitn ní obdobn jako u silnic I.t ídy, to znamená realizaci i v tších p eložek mimo zastav ná území sídel s cílem dosáhnout rychlé a kvalitní dopravní obsluhy území. U druhé kategorie silnic je rozsah nezbytných p eložek výrazn nižší a je závislý v podstat na závažnosti dopravních závad na jejich sou asném vedení. U silnic t etí kategorie lze p edpokládat jejich stabilizaci v jejich trasách s minimálním rozsahem p eložek, odstra ující sou asné bodové závady a zlepšení jejich zejména ší kových parametr. Tento princip byl v zásad sledován p i návrzích jednotlivých VÚC, ale ne vždy na stejné úrovni. P edevším kvalitní sí silnic II.t ídy ve vazb na nad azený systém je rozhodující pro dopravní dostupnost území. Mezi území se špatnou dopravní dostupností se tak adí jižní a západní ást Rakovnicka, prostor Mšenska, jižní ást Kutnohorska a st ední Povltaví, tedy ást území P íbramska a Benešovska. 3.6.3 Železni ní doprava a) Vysokorychlostní trat S realizací t chto tratí se uvažuje v dlouhodob jším asovém horizontu a to ve sm rech Praha - Ústí n. Labem Dráž any Berlín, Praha - Brno Víde a Praha - Plze Norimberk/Mnichov. Z hlediska dlouhodob jšího rozvoje je nutné tyto koridory územn stabilizovat. Jediným úsekem stabilizovaným v rámci ÚP VÚC Pražského regionu je úsek Beroun Praha s dlouhou tunelovou trasou. b) Celostátní trat Prioritním zám rem v st edn dobém horizontu je modernizace hlavních železni ních koridor, modernizace ostatních tratí celostátního významu. Na území kraje se jedná o trat I. koridoru (D ín Praha eská T ebová Brno B eclav), III. koridoru (Cheb Plze Praha eská T ebová P erov Ostrava) a IV. koridoru (D ín Praha eské Bud jovice Horní Dvo išt ). Pro tyto koridory byl stanoven program jejich p estavby ve dvou dimenzích a to modernizace (celková kvalitativní p estavba trati pro rychlosti do 160 km/h s p ípadnými místními p eložkami trat ) a optimalizace (celková p estavba trati ve stávající ose se zachováním sou asné nejvyšší tra ové rychlosti). Na tratích. 010 (011) a.090 již prob hla modernizace trati na návrhovou rychlost 160 km/hod a tak se p estavba dotýká sou asné trati.170 Praha Plze a zejména pak trati. 221, 220 Praha Benešov eské Bud jovice Horní Dvo išt, kde v zásadním ešení p edstavuje zdvojkolejn ní, úplnou elektrifikaci trati a zajišt ní podmínek pro zásadní zvýšení tra ové rychlosti. Mezi Byst icí a Voticemi je již modernizace tohoto úseku ve fázi realizace. Na stávajícím 97
dvoukolejném elektrifikovaném trat (Praha -) severní hranice okresu Benešov er any - Benešov již p estavba v úrovni optimalizace byla realizována. Pro možnost zkapacitn ní IV. tranzitního koridoru je paraleln se stávající optimalizovanou tratí v úseku Praha Benešov výhledov respektována územní ochrana pro novou výhledovou dvojkolejnou tra pro rychlost 200 250 km/hod. v ose Praha í any - Strán ice - er any - Byst ice u Benešova s napojením do optimalizované a modernizované trat. Nová tra je v úseku Praha Byst ice u Benešova navrhována pro rychlost cca 200 km/hod.. Na ostatních tratích celostátního významu je dán jejich významem a pot ebami a to p edevším odstran ní trvalých omezení rychlosti, elektrizace a nahrazení dožitých za ízení. Významným zám rem zkvalit ující dopravní obslužnost území jsou úpravy na trati.120 (Praha Kladno Lužná u Rakovníka Žatec) a to zám r PRaK - rychlodrážní spojení lokality letišt Ruzyn a Kladna s centrem m sta. Nová trasa je již v úseku žst. Praha Ruzyn letišt žst. Jene (Hostivice) územn stabilizována. Dále úprava trati.231 (Lysá nad Labem Nymburk Kolín) realizací p eložky elákovice Mst tice s odstran ním protism rných oblouk p ed žst. elákovice a zlepšení parametr trasy pro rychlost 120 km/h. Z dalších uvažovaných i p ipravovaných investi ních akcí na železni ních tratí se jedná o p eložku trati Lysá n. L. Milovice a navazující stavbu nové trati Milovice Všejany tedy tzv. Všejanské spojky, p edstavující propojení trat. 231 (Praha - Lysá nad Labem - Kolín) a trat. 071 (Nymburk - Mladá Boleslav). Tento zám r umožní vedení dálkové dopravy do Mladé Boleslavi a Liberce po rychlostn a trak n výhodn jší trati. Z dalších zám r jsou to pak uvažovaná spojka mezi trat mi. 010 a 230 východn od Kolína a nové napojení Kutné Hory na tra. 230. c) Regionální trat Jedná se o pom rn velmi hustou železni ní sí jejíž význam je p edevším v zajišt ní dopravní obsluhy území s napojením na centra osídlení a na tzv. uzlové body, které umož ují p estup mezi jednotlivými druhy doprav a p edevším ve vazb na trat celostátního charakteru. Tyto trat je t eba považovat za dlouhodob stabilizované na nichž se nep edpokládá vložení investic na zlepšení stávajících parametr, ale jejich uvedení do normového stavu. Tyto trat tedy budou udržovány p edevším v sou asném stavu a p ípadné jejich úpravy nep estavují nové územní nároky. Z hlediska zajišt ní dopravní obslužnosti ešeného území je významné zachování provozu na t chto tratích. Z p edpokládaných úprav vedení regionálních železni ních tratí je to p eložka železni ní trati v úseku Mladá Boleslav - epov Kolomuty v etn nového p edávacího kolejišt a rekonstrukce tra ového úseku mezi stanicí Mladá Boleslav - hlavní nádraží a stanicí Mladá Boleslav a dále na trati. 173 Praha Smíchov Rudná u Prahy Beroun je zám rem realizace tzv. Trianglu Nu ice Rudná Zbuzany k odstraní úvra ových jízd. Problematika trati. 232 Lysá nad Labem - Milovice je ešena v rámci návrhu tzv. Všejanské spojky. 3.6.4 Letecká doprava V území je v zásad letecká doprava stabilizována. Nejv tší co do rozlohy i kapacity je ve ejné mezinárodní letišt Praha - Ruzyn. Z jeho t í vzletových a p istávacích drah je však pro své vhodné parametry (sm r tangenciáln ku Praze, vhodné pov trnostní podmínky) využívána p edevším VPD 06/24, protože v tšímu využití VPD 13/31 brání její sm ování nad hust zastav né oblasti Prahy a VPD 04/22 je trvale uzav ena. V sou asné dob je ale tato nejvyužívan jší VPD p etížena a p ilétající letadla musí asto vy kávat ve vzduchu, než na n p ijde ada na p istání. Pro umožn ní 98
dalšího nár stu výkon letišt je proto uvažováno o výstavb paralelní VPD s VPD 06/24 s p edpokládanými rozm ry 3 200 x 45 m, která by byla situována v osové vzdálenosti 1 525 m jižn od stávající VPD 06/24. Realizace tohoto zám ru by ovšem výrazn negativn ovlivnila životní prost edí v n kterých okolních obcích, p edevším v Hostivici, Nebušicích a Suchdole. Je t eba dob e zvážit, zda se má Ruzyn dále rozr stat, aby svou kapacitou dostihla velká letišt v sousedních zemích (nap. Víde nebo Mnichov), která však proti ní mají lepší polohu vzhledem k okolní obytné zástavb. Vhodnou alternativou se by mohlo být efektivn jší využití potenciálu menších letiš, kterými je St edo eský kraj pom rn rovnom rn pokryt. Z mezinárodních letiš je to ve ejné mezinárodní letišt Mnichovo Hradišt a neve ejná mezinárodní letišt (ur ená pouze pro ur itý okruh uživatel ) Benešov, Let any a Vodochody. U letišt Benešov je navrhováno jeho p e azení mezi mezinárodní ve ejná letišt, p i emž pro zajišt ní vzr stajících provozních pot eb je zde sledováno zpevn ní a prodloužení vzletové a p istávací dráhy 06/24 z délky 730 m na celkovou délku 1150 m. O za azení mezi mezinárodní ve ejná letišt usiluje také letišt Vodochody. Dalšími letišti ve st edních echách jsou ve ejná vnitrostátní letišt Benešov, Bubovice, Kladno, Kolín, Let any, Mladá Boleslav, P íbram, Rakovník, Sazená, Slaný, To ná, Vlašim a Zbraslavice, neve ejné vnitrostátní letišt Ho ovice, vojenská letišt Kbely a áslav a neprovozované letišt Milovice. 3.6.5 Vodní doprava Vodní doprava v sou asné dob má minimální dopravní význam v porovnání se silni ní i železni ní dopravou a sou asný vývoj zatím nedává p edpoklady pro její p ípadný rozvoj. Klasifikace a jednotlivé zat íd ní úsek Labské a Vltavské vodní cesty je dáno mezinárodními dohodami a pro úprava t chto tras byly také zpracovány pot ebné podklady (Generel splavn ní Labe a Vltavy, Vodní cesty a.s. 2002-2003), které ešily nezbytné úpravy vodních cest a to jednak úpravy související s dodržením doporu ovaných sm rových oblouk a dále týkajících se p estaveb jednotlivých plavebních komor i výstavby nových druhých komor. Z hlediska sou asného využívání vodních cest a s ohledem na zna né investi ní nároky p estavby vodní cesty na cílovou kategorii je z asového hlediska zna n dlouhodobým zám rem. 3.6.6 Dopravní infrastruktura záv r Infrastruktura, zejména dopravní, je významným potenciálem pro rozvoj území nebo podstatn ovliv uje realizaci vazeb v území i spojení s jinými regiony v etn sousedních zemí. Vzhledem k tomu, že podstatná ást mezinárodní a republikové úrovn dopravních sítí vede do Prahy je jejich hustota v území St edo eského kraje vysoká. Statisticky sledované údaje kilometry sít silnic i železnic mají omezenou vypovídací hodnotu, pokud k nim nep i adíme kvalitativní parametry. Relativn dobrá je situace u dálnic a rychlostních silnic (D, R), které jako nové stavby mají odpovídající parametry. Nejv tším deficitem je zejména nedokon ení silni ního okruhu kolem Prahy a chyb jící úseky radiál R 4, R 6 a R 7. Na území kraje zatím není žádný úsek dálnice D 3. 99
U silnic I. t ídy odpovídající parametry nemá (v celé trase) žádná silnice, nebo až na výjimky chybí obchvaty sídel. Významné souvislé úseky jsou zejména na trasách I/3 a I/16. Existující úseky dálnic a rychlostních silnic v ad p ípad generují, asto ve vazb na MÚK, rozvoj ekonomických aktivit, zejména však v oblasti logistiky (vzhledem k vytvo ení po tu a struktury pracovních míst to pro p ím stské území Prahy nelze považovat za p ínos). Naopak negativním d sledkem je vyšší zatížení sítí nákladní dopravou. V p ípad železnice byly na území kraje modernizovány (resp. optimalizovány) trat ve sm rech Ústí n. L. a Pardubice. P estavbou však na nich nebyly dosaženy rychlostní parametry hlavních evropských tratí (dohoda AGC). Další dva koridory dálkové železni ní dopravy (Plze, eské Bud jovice) jsou p ipravovány k p estavb. Úsek Byst ice Votice je již ve fázi realizace. Dokon ena není p estavba železni ního uzlu Praha, což negativn ovliv uje i regionální železni ní dopravu, která je vlastn v celém rozsahu vedena p es Prahu. Železni ní doprava v podstat rezignovala na vyšší podíl v logistice, která se stala tém výhradní doménou kamionové p epravy. Významným deficitem jsou výstupní úseky dálkových tratí z Prahy, které bez ohledu na to zda budou mít vysokorychlostní parametry, je nezbytné vést v nových koridorech. Tím bude možné p ím stské úseky stávajících tratí pln využít pro regionální hromadnou dopravu. 3.6.7 Ve ejná dopravní infrastruktura zm ny zaznamenané v aktualizaci Silni ní doprava: - p esun úseku jižní ásti silni ního okruhu Prahy R1 (VPS D002) z návrhu do stavu (ukon ení realizace ke 20.9.2010) - silnice I/9 v úseku obchvat Líbeznice je již ve fázi realizace, a to ve dvoukruhovém uspo ádání. Návrh na p estavbu trasy silnice I/9 ve ty pruhovém uspo ádání z stává v platnosti (D017) - up esn ní trasy p eložky silnice I/16 (D025, D026) východn od Mladé Boleslavi ve variantním ešení - zm na vedení silnice I/61 do polohy severního obchvatu Bušt hradu a to v trase navrhované D068 se všemi návaznými dopady na v ZÚR navrhovanou p estavbu sou asné trasy (D053) - up esn ní rozsahu navrhované p eložky silnice II/116 v úseku evnice Jino any (D090 D093) - dopln ní trasy variantního koridoru rychlostní silnice R35 p es území St edo eského kraje v kategorii územních rezerv - zm na koncepce vedení silnic II/116 a II/101 v úseku Kucha Jino any (týká se D091 D093) - dopln ní trasy nového propojení v Kamenice Modletice - dopln ní propojení v úseku Brandýs nad Labem silni ní okruh R1 jako alternativního vedení silnice II/610 Železni ní doprava: - p esun navrhovaných staveb ( ást VPS D205) železni ní trat.220 v úseku Byst ice Votice do sou asného stavu (již probíhá jejich realizace) Vodní doprava: - generel - splavn ní Labe a Vltavy nutno prov it Letecká doprava: - beze zm n 100