LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 3 U jiných osob než obchodníků je místem plnění při dodání plynu a elektřiny prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy místo, kde tato osoba plyn a elektřinu spotřebuje. Jestliže část tohoto zboží nespotřebuje a přefakturovává je, je místem plnění tohoto zboží místo, kde má tato osoba, jíž je zboží dodáno, sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje. Z nespotřebovaného množství se neuplatňuje odpočet daně a přefakturace je bez DPH na výstupu (při splnění dalších podmínek), takže odpadá daňová povinnost i u záloh. Další upřesňující podmínky jsou v 13 a 14, tj. v podmínkách upřesňujících dodání zboží a poskytnutí služeb, v určení, co je a není dodáním zboží, a poskytnutím služeb. Na rozdíl od 7a se jedná kromě dodání plynu a elektřiny také o dodání tepla, chladu, vody a služeb. Co není dodáním zboží a poskytnutím služeb: Jestliže je podle 13 odst. 10 písm. a) zákona při dodání uvedeného zboží použita přefakturace bez uplatnění odpočtu daně a přefakturovaná částka není zvýšená, nejedná se o dodání zboží, nevzniká daňová povinnost včetně záloh. Týká se to i přeúčtování (přefakturace) tohoto zboží pořízeného od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce pořídil toto zboží. Další podmínkou uplatnění přefakturace je účtování podle zvláštního předpisu, což znamená účtování jen na zúčtovacích účtech (tř. 3) bez účtování do výsledkového okruhu. Zvláštním přepisem je ZÚ, nevztahuje se na vedení daňové evidence. Proto bylo toto pravidlo od 1. 10. 2005 vztaženo i na osoby vedoucí daňovou evidenci odpovídajícím způsobem.
DPH str. 4 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy Obdobný princip se uplatní podle 14 odst. 5 písm. e) zákona při přeúčtování služeb bez uplatnění nároku na odpočet a přeúčtování služeb od neplátce. V těchto případech se nejedná o poskytnutí služby, nevzniká daňová povinnost ani u záloh. Okruh poskytovaných služeb není v tomto ustanovení nikterak omezen mimo povinnost vést účetnictví podle ZÚ. Proto byl od 1. 10. 2005 okruh osob, na které se ustanovení vztahuje, rozšířen o osoby vedoucí daňovou evidenci. Co je dodáním zboží a poskytnutím služeb: Podle 13 odst. 4 písm. h) zákona je dodáním námi komentovaného zboží, tj. médií, jeho dodání s uplatněním nároku na odpočet daně. Z toho by vyplývala daňová povinnost i ze záloh. Avšak podle 21 odst. 2 vzniká u tohoto zboží daňová povinnost jen ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (dále DUZP). Při uplatnění zálohy DUZP nevzniká, zálohy proto nepodléhají daňové povinnosti, i když při dodání tohoto zboží byl uplatněn odpočet daně na vstupu. U služeb je určen stejný režim v tomto ustanovení jako u zboží [ 14 odst. 3 písm. g) zákona], avšak pouze u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí. Při poskytnutí služeb nesouvisejících s nájmem nemovitosti, jestliže byl v souvislosti s přefakturací uplatněn odpočet daně, nevzniká daňová povinnost jen k DUZP, ale i ke dni přijetí zálohy. Pokud jde o přeúčtování, pak 27 odst. 7 písm. i) obsahuje zjednodušení. Při přeúčtování předmětného plnění je DUZP dnem zjištění přeúčtované částky, odpadl den odečtu z měřicího zařízení. Pokud se týká vymezení služeb souvisejících s nájmem nemovitosti, patří do nich podle přílohy č. 2 k zákonu i shromažďování, úprava a rozvod vody zařazené
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 5 do SKP 41, odvádění a čištění odpadních vod a ostatní služby zařazené do SKP 90.01. Svoz komunálního odpadu nepodléhá DPH, neboť se hradí poplatek obci za poskytnutí těchto služeb. Daňová evidence: Podle 21 odst. 3 osoby uskutečňující dodání zboží a poskytování služeb nevedoucí účetnictví (tj. vedoucí daňovou evidenci) mají povinnost přiznat daň jen k DUZP. Zálohy v žádném případě daňové povinnosti nemají podléhat. Od 1. 10. 2005 je omezen rozsah vydávání daňových dokladů při přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění. Podle novelizovaného znění 26 odst. 1 se daňový doklad při přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění vystavuje jen v případě, že plátci vznikla k datu přijetí platby daňová povinnost na výstupu. Jestliže taková povinnost nevznikla, plátce doklad vystavit nesmí. Na druhé straně nárok na odpočet daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu (novelizovaný 72 odst. 1). Knovelizovanému 72 odst. 1 je potřebné poznamenat, že vztah, který zákon uvádí, tj. vznik nároku na odpočet dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, není vždy plátci chápán správně. Nejde o to, kdy se přijaté plnění u plátce přeměnilo na poskytnuté plnění další osobě (to může trvat třeba půl roku, nebo kauzální souvislost nepůjde přesně vystopovat nikdy), ale jedná se o vztah vzniku povinnosti přiznat daň na výstupu u poskytovatele plnění a uplatnění odpočtu u příjemce plnění. V každém případě jde o posun kritérií pro okamžik vzniku nároku na odpočet (předtím to bylo použití přijatých zdanitelných pl- Režim při přijetí platby předem
DPH str. 6 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy Netuzemská plnění nění pro uskutečnění ekonomické činnosti plátce, který zdanitelné plnění přijal, konkrétně pak den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění). Stát se tak brání vzniku situací, které vyplynuly z novely zákona platné od 1. 1. 2005, podle kterých daň na výstupu nemusela být odvedena, avšak z daňového dokladu vyplývala možnost uplatnit si odpočet daně na vstupu. Prapůvod těch situací je již v euronovele ZDPH, která stanovila povinnost odvádět daň na výstupu i z plateb přijatých předem (tj. ze záloh). V zájmu zjednodušení daňových povinností byla tato povinnost zrušena novelou platnou od 1. 1. 2005 např. u subjektů nevedoucích účetnictví a v případě přeúčtování energií a služeb souvisejících s nájmem nemovitostí. Důsledkem však byla možnost, aby příjemci záloh nevedoucích účetnictví neodvedli daň, avšak vystavili daňový doklad, na základě kterého si osoba účtující uplatnila nárok na odpočet daně. Tato možnost poslední novelou zákona zanikla. Jestliže plátce, který z přijaté platby předem nemá povinnost uplatnit daň na výstupu, a přesto daňový doklad vystaví, může být pokutován za porušení zákona. 22 - Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu: Jde o dodání, na které se nevztahuje osvobození a ke změně nedochází, povinnost je vystavit daňové doklady i na přijetí zálohy. Rozšiřuje se povinnost při zasílání zboží ( 18 a 34 odst. 2 zákona) - daňové doklady se vystavují i u přijetí plateb (včetně záloh). 23 - Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží - daňová povinnost ze záloh nevznikala a nebude vznikat ani po novele (jiný je však celkový režim obdobný
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 7 principu reverse charge na základě vynechání daňové povinnosti u celnic od roku 2005 a nahrazením samovyměřovací povinností u plátců). 24 - Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou: Tato povinnost nastala podle odst. 1 k DUZP, nebo ke dni zaplacení, a to k tomu dni, který nastane dříve. Formulace je odlišná od 21, kde se uvádí DUZP nebo den přijetí platby. Platba může být celková nebo dílčí. Vnovele platné od 1. 1. 2005 je však pojem zaplacení, či poskytnutí platby vynechán. Povinnost přiznat daň vyplývá jen z DUZP, což je podle 21 odst. 4 obecně den poskytnutí služby nebo den vystavení daňového dokladu. Jedině, obdrží-li plátce doklad o přijaté záloze od plátce z členské země, nastane mu daňová povinnost. Navíc podpůrně lze využít i změnu z 31 odst. 1 písm. f) zákona, tj. vymezení náležitostí daňového dokladu při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Pod písm. f) bylo uvedeno: datum uskutečnění služby nebo přijetí platby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě.... V novelizované verzi zákona zůstává jen datum uskutečnění služby, nikoliv přijetí platby. Pokud jde o 32 - Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou, v písm. f) nebylo a není uvedeno datum přijetí platby. 24a - Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko: Jedná se o nový paragraf, ze kterého samozřejmě nevyplývá tuzemská daňová povinnost, avšak povinnost
DPH Jedná se o 36 a 37. Doposud zákon zdánlivě preferoval u záloh metodu výpočtu daně shora. Základem daně byla peněžní částka snížená o daň. Naopak podle novely je základem daně vše, co plátce obdržel nebo má obdržet, kromě daně za toto zdanitelné plnění, a zástr. 8 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy přiznat toto plnění v daňovém přiznání (ř. 510) k DUZP nebo ke dni přijetí platby (i zálohy), a to ke dni, který nastane dříve. Ustanovení se vztahuje i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny - s místem plnění mimo tuzemsko. V případě záloh pak bude v daňovém přiznání uskutečňováno dělené vykazování. 25 - DUZP a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu: Za den pořízení zboží z jiného členského státu se považuje DUZP podle 21. Protože chybí odvolávka také na den přijetí platby podle 21, z přijatých záloh nebude uplatňována daň na principu reverse charge. Nepřímo je tento poznatek potvrzen v 35 odst. 1 písm. f) zákona, neboť z daňových dokladů při pořízení zboží z jiných členských států se vypouští datum přijetí platby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Daňové doklady Základ daně, výpočet daně O úpravě daňových dokladů bylo pojednáno. Další souvislost má úprava v 26 odst. 2 zákona. V něm bylo povoleno vystavovat souhrnné daňové doklady na několik samostatných zdanitelných plnění. Nově je možnost vystavení souhrnného daňového dokladu rozšířena i na zálohy, tj. lze do něj zahrnout i případy, kdy byla před uskutečněním DUZP ve stejném měsíci přijata platba.
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 9 kladem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. Daň ze zálohy je možné stanovit metodou shora i zdola (i když předchozí verze zákona obojí postup nevylučovala), v praxi je vhodné, aby byl postup výpočtu nekomplikovaný, včetně částky daně. Proto je např. možné u záloh v částkách dělitelných tisícem volit postup výpočtu zdola (ale i shora), u složitých částek postup výpočtu shora. Důležitá jsou smluvní ujednání, určit, zda částka záloh uvedených ve smlouvě je včetně daně nebo bez daně, a tuto metodu pak dodržovat. MD D Zřejmě nejsložitějším problémem je účtování o zálohových platbách. Hlavní problém spočívá v nekonzistentnosti účetních a daňových zákonů. Pokud záloha nebyla zdanitelným plněním, problém nenastával. Přijatá záloha byl závazek, který byl proúčtován proti konečné faktuře, tj. pohledávce. DPH se uplatnilo z konečné faktury jednorázově. Naopak po euronovele zákona o DPH je samostatnou daňovou povinností základ daně z přijaté zálohy (či postupně přijatých záloh) a základ daně z uskutečněného zdanitelného plnění, které je jen rozdílovou částkou, v podstatě co zbývá k fakturaci na základu daně a dani po uskutečněných zálohách. Účetní předpisy však nadále pojímají přijatou zálohu jako závazek vůči odběrateli, včetně DPH obsažené v záloze. To, že část tohoto závazku vůči odběrateli byla vyměněna (snížena) za daňový závazek dodavatele ve výši DPH ze zálohy, neodpovídá účetním zásadám. V účetní logice by bylo účtování o celé faktuře, celé DPH z ní, o zápočtu celého závazku ze zálohy proti celkové faktuře a zápočtu uhrazené daně Zaúčtování
DPH str. 10 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy ze zálohy proti celkové daňové povinnosti z faktury. Naopak logice zákona o DPH odpovídá samostatné účtování o DPH ze zálohy a samostatné účtování o zbytku DPH (tj. o DPH z uskutečněného zdanitelného plnění). Takto pojaté účtování lépe slouží záznamní povinnosti a přenesení daňové povinnosti do daňového přiznání. V důsledku uvedeného nesouladu dvou zákonů neexistuje ideální schéma účtování o zálohách, které by uspokojilo všechny požadavky. Existuje již celá řada doporučovaných schémat, která mají své přednosti i nedostatky. Účetní jednotky při volbě způsobu účtování musejí zvážit zároveň vhodnost použité metody vzhledem k věcné náplni své činnosti a možnosti používaného SW. Uvedeme některá navrhovaná schémata se stručným komentářem. Vyjdeme ze shodného zadání: záloha 119 (základ daně 100), celková fakturace 359 (z toho DPH 59), základ daně z uskutečněného zdanitelného plnění 200, DPH 38. 1. Varianta navržená Metodickým výborem Komory auditorů ČR Úãtování u dodavatele 1. Pfiijatá záloha 119 221 324 2. Vyúãtování DPH ze zálohy 19 378 343 3. Úhrada DPH 19 343 221 4. Vystavení faktury: a) celá ãástka 357 311 b) DPH 57 343 c) základ danû 300 604 aj.
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 11 5. Zápoãet zálohy 119 324 311 6. Zápoãet DPH 19 343 378 7. Úhrada od odbûratele 238 221 311 8. Úhrada DPH 38 343 221 Úãtování u odbûratele 1. Poskytnutá záloha 119 314 221 2. Vyúãtování DPH 19 343 379 3. Pfiijaté DPH (pokud nesniïuje celkovou povinnost odvodu) 19 221 343 4. Pfiijetí celkové faktury a) celková ãástka 357 321 b) DPH 57 343 c) základ danû 300 504 aj. 5. Zápoãet zálohy 119 321 314 6. Zápoãet DPH 19 379 343 7. Úhrada dodavateli 238 321 221 8. Pfiijaté DPH (pokud nesniïuje celkovou povinnost odvodu) 38 221 343 Za výhodu tohoto schématu lze považovat účtování o celém závazku z přijaté zálohy a o celkové vystavené faktuře (pohledávce). DPH ze zálohy je účtováno proti jiné pohledávce, není snížen závazek vůči poskytovateli zálohové platby. Na druhé straně však toto
DPH str. 12 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy účtování zvyšuje celkovou bilanční sumu. Účetnictví nemá přímou vazbu na daňové přiznání z uskutečněného zdanitelného plnění (dle zákona o DPH), neboť tato daňová povinnost činí 38 Kč a z účetnictví vyplývá až jako saldo DPH z operací č. 4b a 6. 2. Varianta doporučovaná MF MF na svých internetových stránkách uveřejnilo návrh účtování o DPH při přijetí platby, a to v těchto krocích: a) O přijetí platby na vrub účtů skupiny 21 nebo 22 souvztažně ve prospěch skupinových účtů závazků 32 nebo 47, b) O přiznané dani na vrub účtových skupin 32 nebo 47 souvztažně ve prospěch účtové skupiny 34, c) O rozdílu mezi výší přijaté platby od odběratele a výší zůstatku na účtech skupin 32 či 47, tzn. DPH, v knize podrozvahových účtů, jako o části závazku k odběrateli. MF neřeší celý účetní případ, pouze jeho první část - přijetí zálohy, a to takovým způsobem, že odvedená daň snižuje závazek dodavatele vůči odběrateli z poskytnuté zálohové platby a toto snížení v účetnictví se zahrne do podrozvahy (tedy jako neplnohodnotný závazek). 3. Varianta s využitím účtu vnitřního zúčtování V publikaci Daně v podnikání aktuálně č. 4/2004 (vydavatelství Verlag Dashöfer) je navržen následující postup účtování.
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 13 Úãtování u dodavatele 1. Pfiijetí zálohy - základ danû 100 221 324 2. Pfiijetí DPH ze zálohy 19 221 343 3. Doúãtování závazku 19 395 324 4. Vydání koneãné faktury (saldo) 200 311 604 5. DaÀ z koneãné faktury 38 311 343 6. Vyúãtování zálohy do v nosû 100 311 604 7. Zápoãet zálohy 100 324 311 8. Úhrada doplatku 238 221 311 9. Pomocn zápis 19 324 395 Výhodou tohoto postupu je přímá vazba účetních zápisů na daňová přiznání a zaúčtování celé konečné faktury. Na faktuře však musí být celková částka uvedena pouze v textové části; v tabulkové části, která je podkladem pro účtování, je uveden jen základ daně a daň z uskutečněného zdanitelného plnění, tj. rozdílu celkové částky a zálohy. Bankovní výpis z přijaté platby se rozpadá do dvou zápisů.
DPH str. 14 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy Úãtování u odbûratele 1. Poskytnutá záloha - základ danû 100 314 221 2. DPH z poskytnuté zálohy 19 343 221 3. Doúãtování pohledávky 19 314 395 4. Pfiijetí koneãné faktury (salda) 200 504 321 5. DaÀ z koneãné faktury 38 343 321 6. Vyúãtování zálohy do nákladû 100 504 321 7. Zápoãet zálohy 100 321 314 8. Úhrada doplatku 238 321 221 9. Pomocn zápis 19 395 314 Princip tohoto schématu je možné pojmout zjednodušeně, s menším počtem účetních operací. Úãtování u dodavatele 1. Pfiijetí zálohy 119 221 324 2. Základ danû ze zálohy 100 324 395 3. DPH ze zálohy 19 324 343 4. Vystavení koneãné faktury (salda) 200 311 604 5. DPH z koneãné faktury 38 311 343 6. Pfieúãtování zálohy 100 395 604 Výpis z bankovního účtu je účtován jednou částkou, DPH lze převzít přímo z účetních zápisů. O záloze je účtováno účelově. Účet 311 zachycuje jen saldo celkového plnění po snížení o zálohu.
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 15 Úãtování u odbûratele 1. Poskytnutá záloha 119 314 221 2. Základ danû ze zálohy 100 395 314 3. DPH ze zálohy 19 343 314 4. Pfiijetí koneãné faktury 200 504 321 5. DPH z koneãné faktury 38 343 321 6. Pfieúãtování zálohy 100 504 395 4. Varianta s využitím analytických účtů k zálohám Úãtování u dodavatele 1. Pfiijatá záloha 119 221 324.1 2. a) Vystavení daàového dokladu - základ danû 100 324.1 324.2 b) DPH ze zálohy 19 324.1 343 3. Vyúãtování (vystavená faktura) a) Doplatek koneãné ceny - Základ danû z koneãné faktury 200 311 604 - DPH z koneãné faktury 38 311 343 b) Dosud uhrazená záloha - Základ danû 100 311 604 - DPH k záloze 19 311 324.2 c) Vyúãtování zálohy 119 324.2 311
DPH str. 16 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy Tato varianta je často využívaná a zřejmě kloubí s nejmenšími slabinami požadavky účetních předpisů a zákona o DPH, i když i zde je závazek z přijaté zálohy snížen o daňovou povinnost ze závazku vyplývající. Na pohledávkách je zachycen celý nárok na úhradu za provedený výkon včetně DPH, celé tržby jsou účtovány proti pohledávce (ne jako v některých případech proti odúčtování závazku, nebo proti účtu vnitřního zúčtování), účetnictví samostatně zachycuje daňovou povinnost z přijaté zálohy i konečné faktury, bankovní výpis je účtován jedním zápisem (základ daně i daň). Úãtování u odbûratele 1. Poskytnutá záloha 119 314.1 221 2. Pfiijetí daàového dokladu a) Základ danû 100 314.2 314.1 b) DPH ze zálohy 19 343 314.1 3. Vyúãtování (obdrïená faktura) a) Doplatek koneãné ceny - Základ danû z koneãné faktury 200 504 321 - DPH z koneãné faktury 38 343 321 b) Dosud poskytnutá záloha - Základ danû 100 504 321 - DPH k záloze 19 314.2 321 c) Vyúãtování zálohy 119 321 314.2 Všechny uvedené varianty účtování o zálohách s daňovou povinností a výčet možností není určitě vyčerpán, tato schémata vycházela z předpokladu, že zá-
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 17 lohy jsou menší než hodnota celkového plnění. Často se stává, že záloha pokrývá celkovou částku poskytnutého plnění, někdy záloha převyšuje celkové plnění. Uvedeme případ, kdy přijatá záloha je rovna celkové částce plnění. Pokud bychom použili varianty č. 5 účtování, příklad by měl tuto podobu (schéma je zobrazeno pro zjednodušení jen u dodavatele). Záloha je shodná s celkovým plněním 1. Pfiijatá záloha 119 221 324.1 2. Vystavení daàového dokladu - Základ danû 100 324.1 324.2 - DPH ze zálohy 19 324.1 343 3. Vyúãtování (vystavená faktura) a) Dosud uhrazená záloha - Základ danû 100 311 604 - DPH 19 311 324.2 4. Vyúãtování zálohy 119 324.2 311 V dalším příkladu naznačíme účtování, jestliže záloha přesáhla celkovou částku poskytnutého plnění - např. plnění je ve výši základu daně 80 a DPH 19 %, tj. 15,2 (základ daně se snižuje o 20, daň o 4,8). Podobné schéma lze použít i při reklamaci s vystavením dobropisu. Záloha převyšuje celkové plnění
DPH str. 18 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy 1. Pfiijatá záloha 119 221 324.1 2. Vystavení daàového dokladu - Základ danû 100 324.1 324.2 - DPH ze zálohy 19 324.1 343 3. Vyúãtování celkového plnûní a) Dosud uhrazená záloha - Základ danû 100 311 604 - DPH k záloze 19 311 324.2 b) Pfieplatek celkové ceny - Základ danû 20 311 604 - DPH 4,8 311 343 c) Vyúãtování zálohy 119 324.2 311 d) Vrácení pfieplatku zálohy 24,8 311 221 Řešení neuskutečnění případu Variantně může také nastat případ, že po poskytnuté záloze vůbec ke zdanitelnému plnění nedojde a záloha byla zdaněna. U odběratele tento případ řeší 73 odst. 9 zákona - plátce nemá nárok na odpočet. Jestliže jej již uplatnil, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, pokud již neprovedl opravu odpočtu daně na základě daňového dobropisu. Dle názoru autora by dodavatel, který již odvedl daň na výstupu ze zálohy, měl mít možnost uplatnit rovněž nárok na snížení daňové povinnosti v dodatečném daňovém přiznání, nebo na základě daňového dobropisu, pokud by jej vystavil. Účtování by např. mohlo mít tuto podobu (i řadu dalších):
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 19 Úãtování u dodavatele 1. Pfiijetí zálohy 119 221 324 2. Odpoãet DPH ze zálohy 19 324 343 3. Pfiedpis vrácení zálohy 119 324 321 4. Nárok na odpoãet DPH 19 343 324 5. Úhrada závazku 119 321 221 Úãtování u odbûratele 1. Poskytnutí zálohy 119 314 221 2. DPH ze zálohy 19 343 314 3. Nárok na vrácení zálohy 119 311 314 4. SníÏení odpoãtu DPH 19 314 343 5. Úhrada pohledávky 119 221 311 Pokud by se účastníci smluvního vztahu nedohodli na finančním vyrovnání, účtoval by se nárok na vrácení daně u dodavatele a snížení odpočtu u odběratele výsledkově. Může nastat případ, že odběratel nepožádá dodavatele o vystavení daňového dokladu k záloze. V tom případě nemá nárok na odpočet daně ze zálohy na vstupu. Účtování u dodavatele by bylo v tomto případě standardní, neboť daň z přijaté zálohy na výstupu hradit musí. Odběratel by např. ve variantě č. 2 účtoval následujícím způsobem: Neuplatnění odpočtu
DPH str. 20 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy 1. Poskytnutá záloha 119 314 221 2. Pfiijetí koneãné faktury (základ danû) 300 504 321 3. DPH k faktufie 57 343 321 4. Zápoãet zálohy 119 321 314 5. Úhrada doplatku 238 321 221 Přechodné období V přechodném období nastávají případy, kdy zálohy jsou uhrazeny do 30. 4. 2004 a zdanitelné plnění je uskutečněno po 1. 5. 2004. V takových případech uhrazené zálohy nejsou platbou přijatou předem a nevyplývá z nich daňová povinnost, daň se uhradí až z celkové peněžní částky za uskutečněné zdanitelné plnění (rozhodující je datum uhrazené zálohy, nikoliv datum uzavření smlouvy). Účtovat by se mohlo např. následovně: Úãtování u dodavatele 1. Pfiijaté zálohy 119 221 324 2. Vystavení koneãné faktury (základ danû) 300 311 604 3. DPH k faktufie 57 311 343 4. Zápoãet zálohy 119 324 311 5. Pfiijetí doplatku 238 221 311 Účtování u odběratele by bylo obdobné jako v předchozím příkladu (odběratel neobdržel daňový doklad k záloze).
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 21 Daňová povinnost ze záloh se zužuje v těchto případech: - přefakturace plynu, elektřiny a dalších médií a poskytování služeb, jestliže nebyl uplatněn odpočet daně (týká se nejen záloh, ale i vyúčtování), - přefakturace médií s uplatněným odpočtem (povinnost jen k DUZP), - přefakturace služeb s odpočtem, avšak jen v souvislosti s nájmem nemovitostí, - daňová evidence, - při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou a při pořízení zboží z jiného členského státu je daňová povinnost jen v případě, že dodavatel vystaví daňový doklad na přijatou platbu předem. Ostatní daňové povinnosti (kromě odvodu daně ze záloh) se rozšiřují v těchto případech: - vystavování daňových dokladů z přijatých záloh u zásilkového prodeje, - zpřesnění povinnosti uvést do daňového přiznání uskutečnění plnění poskytnutí služby mimo tuzemsko. Shrnutí k režimu záloh! NEJČASTĚJŠÍ CHYBY Zvláště v počátečním období uplatňování velké novely ZDPH může docházet k chybám při zdaňování plateb přijatých předem (záloh), které se v dřívějším období neuplatňovalo. Mezi ně budou patřit následující: - daňová povinnost ze záloh v přechodném období se nebude posuzovat podle data uhrazené zálohy (tj. do 30. 4. 2004 nebo od 1. 5. 2004), ale podle doby uzavření smlouvy; avšak není rozhodující, jestli smlouva
DPH str. 22 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy byla uzavřena do 30. 4. 2004, ale kdy byla uhrazena záloha - jestliže byla uhrazena od 1. 5. 2004, vždy se na ni vztahuje daňová povinnost na výstupu, - nepřiznání daňové povinnosti na výstupu z přijaté zálohy po 30. 4. 2004, jestliže plátce k jejímu přijetí nevystavil daňový doklad - rozhodující je přijetí platby, nikoliv vystavení daňového dokladu k ní (samozřejmě mimo zákazu vystavovat daňový doklad, pokud z přijetí platby nevznikla povinnost odvést daň), - přiznání DPH z přijatých vratných kaucí - jestliže dodavatel přijme kauci (zálohu), která je podmíněná určitými podmínkami, které se následně neuskuteční, a kauce se vrací, není povinnost z takto modifikované zálohové platby plnit daňovou povinnost, - přiznání DPH z neidentifikovatelných plateb - DPH se odvádí z přijatých plateb na identifikovaná zdanitelná plnění, - nepřiznání daně z přijaté zálohy vážící se k zásilkovému prodeji (do naplnění zákonného limitu) - v tomto případě ze zákona tuzemská daňová povinnost vyplývá, - uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu z uhrazené zálohy, aniž by plátce obdržel od příjemce zálohy daňový doklad, čili pokud příjemce zálohy z ní neměl daňovou povinnost (např. u osoby vedoucí daňovou evidenci), - zdaňování přijatých záloh, ačkoliv z uskutečněného zdanitelného plnění nebude vyplývat daňová povinnost.
LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH DPH - zálohy str. 23 DAŇOVÝ TIP Zdaňování přijatých plateb přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění přináší řadu dosud TIP neznámých komplikací, mj. organizacím, u nichž je přijímání záloh od velkého počtu drobných odběratelů běžné. ZDPH na to reagoval v 28 odst. 9 zavedením nového daňového dokladu - platebního kalendáře. V něm se uvádí rozpis plateb na předem stanovené období a platební kalendář se stává daňovým dokladem až uskutečňováním plateb. V případě neuskutečnění zdanitelného plnění, na TIP něž byla přijata záloha a byla z ní splněna daňová povinnost, se k řešení nabízejí 2 varianty: buď vystavit daňový dobropis, nebo řešit problém cestou dodatečného daňového přiznání. Druhá cesta je vhodnější, neboť v případě vystavení dobropisu je potřebné čekat na potvrzení o přijetí dobropisu druhou stranou, než bude možné uplatnit nárok na odpočet daně. Smluvně je vhodné zavázat dodavatele k rychlému zasílání daňových dokladů k přijaté platbě TIP předem (záloze) a urgovat toto zasílání. Tím se zrychlí návratnost uhrazené daně ze záloh. STANOVISKO PRACOVNÍKA SPRÁVY DANĚ Při psaní konečné podoby hesla autor využil cenných připomínek a doporučení JUDr. Jiřího Simona, pracovníka MF, který text oponoval.
DPH str. 24 LEXIKON DAŇOVÝCH ÚSPOR DPH - zálohy