- 1 - Experimenty se sériovou rezonancí LC (c) Ing. Ladislav Kopecký Pokud jste přečetli nebo alespoň prohlédli články zabývající se simulacemi LC obvodů, které mají představovat rezonanční řízení střídavých elektromotorů, možná si řeknete, k čemu je to vůbec dobré a co se od toho dá očekávat? V tomto článku se zaměříme na vlastnosti sériové rezonance ve vztahu k rezonančnímu řízení elektromotoru, takže na tuto otázku částečně odpovíme. Nejdříve si spočítáme jednoduchý příklad. Máme sériový LRC obvod, připojený na zdroj harmonického napětí podle obr. 1. L1 9 V1 SINE(0 20 50) Rser=1.tran 1 1H 10.132µF Obr. 1. Sériový rezonanční obvod s harmonickým zdrojem napětí. Nejdříve vypočteme rezonanční kmitočet: f rez = 1/(2π. (LC)) = 1/(2π. (1.10,132.10-6 )) = 50,000.292 Hz. Vnitřní odpor zdroje je Ri = 1Ω, = 9Ω, L1 je ideální indukčnost a je ideální kondenzátor. Celkový odpor rezonančního obvodu tedy je R = Ri + = 10Ω Amplituda napětí zdroje je Um = 2, takže amplituda proudu Im procházejícího cívkou bude Im = Um/R = 20/10 = 2A Induktivní reaktance cívky v rezonanci je
- 2 - X L = ω rez.l1 = 2π.f rez.l1 = 2π.50.1 = 314,159.265 Kapacitní reaktance kondenzátoru v rezonanci je X C = 1/ω rez. = 1/(2π.f rez.) = 1/(314,159.265. 10,132.10-6 ) = 314,162935 Amplituda napětí na cívce bude Amplituda napětí na kondenzátoru bude U Lmax = Im.X L = 2. 314,159.265 = 628,31853 V U Cmax = Im.X C = 2. 314,162935 = 628,32587 V Poslední dvě čísla by se měla sobě rovnat, chyba vznikla zřejmě při zaokrouhlování. Vypočítané hodnoty nyní ověříme pomocí simulace. 60 50 40 30 20 10-10 -20-30 -40-50 -60 V(N002,N003) V(n003) 2.4A 1.6A 1.2A 0.8A 0.4A -0.4A -0.8A -1.2A -1.6A -2.4A Obr. 2. Grafický výstup: modrá U L, červená U C, zelená I. Na obr. 2 vidíme, že proti výpočtu proud není 2A, ale pouze asi 1,8A, tj. zhruba o 10% méně. Tím pádem jsou i napětí na cívce a kondenzátoru o něco nižší než byl předpoklad. Podívejme se, co je příčinou. 2 V(n001) 16V 1.6A 1.2A 8V 0.8A 4V 0.4A -4V -0.4A -8V -0.8A - -1.2A -16V -1.6A -2 Obr. 3. Grafický výstup: modrá V1, zelená I. Na obr. 3 je zobrazen průběh proudu I a napájecího napětí V1. Tyto dva průběhy by měly být v rezonanci ve fázi. Vidíme, že nejsou. To je také příčinou (nebo jednou z příčin), proč se naměřené hodnoty liší od vypočtených. Všimněte si, že amplituda napětí V1 je nižší než 2. Je to proto, že jsme zvolili vnitřní odpor Ri zdroje větší než nula.
- 3 - Nyní v obvodu z obr. 1 provedeme změnu: harmonický zdroj nahradíme stejnosměrným zdrojem pulzním s amplitudou 4 o frekvenci také 50Hz (obr. 4). L1 V1 9 Rser=1 1H.tran 1 10.132µF PULSE(0 40 1u 1u 1u 10m 20m) Obr. 4. Sériový rezonanční obvod s pulzním zdrojem napětí. Nejdříve se podíváme, jestli bylo dosaženo rezonance: 44V 4 36V 32V 28V 24V 2 16V 8V 4V -4V V(n001) 2.5A 1.5A 0.5A -0.5A - -1.5A -2.5A - Obr. 5. Kontrola dosažení rezonance. Z obr. 5 je zřejmé, že opět nebylo dosaženo rezonance. Nakonec ještě zobrazíme všechny obvodové veličiny: 80 60 40 20-20 -40-60 V(n001) V(N002,N003) V(n003) 4.0A - - -80-4.0A Obr. 6. Grafický výstup: modrá V1, červená U L, hnědá U C, zelená I. Z obrázku 6 je zřejmé, že přesto, že nebylo dosaženo rezonance, jsou amplitudy napětí na L1, a proudu I vyšší v porovnání s buzením harmonickým napětím. Nyní uvedeme obvod nakreslený na obr. 4 do rezonance. Kdybychom zvolili cestu postupného ladění kmitočtu zdroje bylo by to velmi zdlouhavé a výsledek nejistý. Proto použijeme pulzní LC oscilátor, který již známe výkladu o rezonančním řízení elektromotorů.
- 4 - V2 4 Rser=1 X1 VCC IN V+ OUT GND L1 1 10.132µ 1 SWITCH-HL U1.TRAN 1 UIC.ic = 1 V1 LT1116 Obr. 7. Impulsní LC oscilátor. Parametry všech prvků obvodu (obr. 7) byly zvoleny tak, abychom se co nejvíce přiblížili podmínkám na obr. 4: Vnitřní odpor cívky byl zvolen 8Ω, aby celkový odpor rez. obvodu byl opět 10Ω. Přitom jsme zanedbali odpor spínačů, který je cca 0,16Ω. 44V 4 36V 32V 28V 24V 2 16V 8V V(n003) 4V -4V 0.90s 0.91s 0.92s 0.93s 0.94s 0.95s 0.96s 0.97s 0.98s 0.99s 2.5A 1.5A 0.5A -0.5A - -1.5A -2.5A - Obr. 8. Kontrola dosažení rezonance. Porovnáme-li obr. 8 s obr. 5, vidíme, že zde bylo dosaženo rezonance a amplituda proudu je asi o 10% vyšší než na obr. 5. Na obrázku 9 opět můžeme porovnat grafický výstup impulsního oscilátoru s obr. 6. Všimněte si zubů na křivce napětí na cívce, které jsou způsobeny pulzním zdrojem V1. Na obr. 9 je zub v oblasti amplitudy, na obr. 6 je mimo amplitudu.
- 5-1.0KV 0.8KV 0.6KV 0.4KV 0.2KV 0.0KV -0.2KV -0.4KV -0.6KV -0.8KV V(n003) V(N003,N004) V(n004) -1.0KV 0.90s 0.91s 0.92s 0.93s 0.94s 0.95s 0.96s 0.97s 0.98s 0.99s 2.5A 1.5A 0.5A -0.5A - -1.5A -2.5A - Obr. 9. Grafický výstup: modrá V1, červená U L, hnědá U C, zelená I. Mohli bychom učinit optimistický závěr, že rezonanční řízení přináší značnou úsporu energie, porovnáme-li napětí na cívce s napětím zdroje V1, ale je zde jeden háček. V dnešní době se magnetický obvod elektromotoru vyrábí zpravidla z izolovaných křemíkových plechů, aby se zamezilo ztrátám vířivými proudy, nicméně toto opatření je velmi nedokonalé a rezonanční řízení podstatně znehodnocuje. Nyní si ukážeme, jak ztráty vířivými proudy ovlivňují průběhy napětí a proudu rezonančního obvodu. Na obr. 10 vidíme, že přibyla druhá cívka L2, která má s cívkou L1 činitel vazby 0,6. K této cívce je připojen rezistor R2, který má hodnotu 10 Ω. Tato kombinace má za úkol simulovat ztráty vířivými proudy v železe. R2 10 X1 L2.1 V2 4 Rser=1 V+ VCC OUT IN GND SWITCH-HL K1 L1 L2.6 L1 1 10.132µ 1 U1.TRAN 1 UIC.ic = 1 V1 LT1116 Obr. 10. Simulace vlivu vířivých proudů. Na obr. 11.a vidíme, že průběh proudu se dramaticky snížil a průběh výkonu, který se ztrácí v železe. Provedeme si hrubou energetickou bilanci. Amplituda energie v cívce obvodu na obr. 7 je W = 1/2.L1.I 2 = 0,5.1.2,5 2 = 3,125 J Tato energie vzroste z nuly na tuto hodnotu čtyřikrát za periodu T (20 ms). Označme schopnost cívky konat práci Px, potom můžeme napsat
- 6 - Px = W/ t = 4 W/ T V našem případě dostaneme Px = 3,125/0,005 = 625 W 480mA 400mA 320mA 240mA 160mA 80mA 0mA -80mA -160mA -240mA -320mA -400mA -480mA V(N002)*I(R2) 6.0W 5.5W 5.0W 4.5W 4.0W 3.5W 3.0W 2.5W 2.0W 1.5W 1.0W 0.5W 0.0W Obr. 11.a. Vliv vířivých proudů na veličiny rezonančního obvodu. Nyní se podívejme, jak parametr Px ovlivní vířivé proudy: W = 1/2.L1.I 2 = 0,5.1.0.4 2 = 0,08 J Px = 0,08/0,005 = 16 W Vidíme, že schopnost cívky konat práci se snížila o 625 16 = 609 W. Přitom střední hodnota výkonu, který se ztratí vlivem vířivých proudů je pouhých 2,5 W. Z toho je zřejmé, že v tomto případě zákon zachování energie jaksi neplatí. 15 12 9 6 3 V(N004,N005) V(n005) V(n004) -3-80mA -6-160mA -240mA -9-320mA -12-400mA -15-480mA 480mA 400mA 320mA 240mA 160mA 80mA 0mA Obr. 11.b. Vliv vířivých proudů na veličiny rezonančního obvodu. Na obr. 11.b najdete zbytek obvodových veličin. Všimněte si zejména toho, že záporná půlvlna napětí na kondenzátoru je nezanedbatelně nižší než kladná půlvlna. Tato disproporce je tím víc patrná, čím jsou ztráty (obecně) v rezonančním obvodu větší. Abychom učinili nějaký závěr, řekněme, že rezonanční řízení střídavých motorů může přinést podstatné úspory energie pouze tehdy, použijí-li se speciální materiály s vysokým činným odporem, například takové, které se používají ve spínaných zdrojích a ve sdělovací technice. Avšak i u klasických motorů může být rezonanční řízení přínosem, podobně jako je rezonance přínosem pro spínané napájecí zdroje.