Důsledky finanční krize pro zahraniční obchod České republiky

Mendelova univerzia v Brně Provozně ekonomická fakula Důsledky finanční krize pro zahraniční obchod České republiky Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Adamec, Ph.D. Auor: Radka Turečková Brno 2013

Na omo mísě bych ráda poděkovala panu doc. Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za vsřícný přísup, cenné rady a důležié připomínky, keré mi poskyoval při zpracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem uo bakalářskou práci vykonala samosaně podle pokynů vedoucího s použiím zdrojů, keré uvádím v seznamu. V Brně dne 23. kvěna 2013

Absrac TUREČKOVÁ, R., Consequences of he financial crisis for he foreign rade of he Czech Republic. Bachelor hesis. Brno: MENDELU, 2013. This bachelor hesis is focused on developmen of he foreign rade of he Czech Republic from January 1999 o Sepember 2012. The foreign rade represens one of he mos dynamically evolving branches of our economy. The hesis is focused especially on effecs of financial crisis. The financial and economic crisis has hi many economies including our counry. The Czech Republic belongs o he open economy, herefore he crisis could no miss our counry. The mos processed daa come from he websie of he Saisical Office of he Czech Republic. Analysis of he foreign rade proceeds only in zone of expor of he mos significan four commodiies of goods where he adequae rend was chosen and he srucural breaks were described. The Analyses were performed using saisical mehods of processing ime series. Keywords Foreign rade, expor, financial crisis, srucural breaks, ime series. Absrak TUREČKOVÁ, R., Důsledky finanční krize pro zahraniční obchod České republiky. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013. Tao bakalářská práce je zaměřena na vývoj zahraničního obchodu České republiky v době od ledna roku 1999 do září roku 2012. Zahraniční obchod předsavuje jedno z nejdynamičěji se rozvíjejících odvěví naší ekonomiky. Práce je zaměřena především na období finanční krize. Finanční a ekonomická krize zasáhla mnoho ekonomik, včeně naší země. Česká republika se řadí k oevřeným ekonomikám, proo se krize nemohla vyhnou ani naší zemi. Věšina zpracovaných da pochází z inerneových sránek Saisického úřadu České republiky. Analýza zahraničního obchodu probíhá pouze v oblasi exporu u čyř nejvýznamnějších komodi zboží, kde byl zvolen vhodný rend a popsány jednolivé srukurální zlomy. Analýzy byly provedeny pomocí saisických meod zpracování časových řad. Klíčová slova Zahraniční obchod, expor, finanční krize, srukurální zlomy, časové řady.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 12 1.1 Úvod... 12 1.2 Cíl práce... 13 2 Lierární přehled 14 2.1 Teorie zahraničního obchodu... 14 2.1.1 Merkanilismus... 14 2.1.2 Angličí klasikové... 14 2.1.3 Moderní eorie komparaivní výhody... 16 2.2 Komodiní srukura exporu v ČR a EU... 16 2.2.1 Komodiní srukura českého exporu... 16 2.2.2 Komodiní srukura exporu EU... 17 2.3 Vývoj zahraničního obchodu ČR... 18 2.3.1 Vývoj zahraničního obchodu od roku 1989 do období krize... 18 2.3.2 Vývoj zahraničního obchodu v období krize... 21 2.3.3 Vývoj zahraničního obchodu po krizi do současnosi... 22 2.4 Poliika ČR v oblasi zahraničního obchodu... 23 2.5 Exporní sraegie a příležiosi... 23 2.5.1 Vize a cíle exporní sraegie... 24 2.5.2 Pilíře exporní sraegie... 24 3 Maeriál a meodika 26 3.1 Meodika analyzovaných da... 26 3.1.1 Zahrnuí ransakcí do saisiky... 26 3.1.2 Zdroje a zpracování da... 27 3.1.3 Klasifikace zahraničního obchodu... 27 3.2 Časové řady... 28 3.2.1 Srovnaelnos údajů v časové řadě... 28 3.2.2 Elemenární charakerisiky dynamiky časových řad... 29 3.2.3 Klasický model časových řad... 30

Obsah 6 3.2.4 Analýza rendové složky... 30 3.2.5 Idenifikace srukurálních změn... 31 3.2.6 QLR es... 32 3.2.7 Chowův es... 32 3.2.8 CUSUM es... 32 4 Výsledky a diskuse 34 4.1 5. skupina Chemikálie a příbuzné výrobky... 34 4.1.1 Elemenární charakerisiky... 35 4.1.2 Analýza rendu a idenifikace srukurálních změn... 35 4.2 6. skupina Tržní výrobky říděné zejména podle maeriálu... 40 4.2.1 Elemenární charakerisiky... 41 4.2.2 Analýza rendu a idenifikace srukurálních změn... 41 4.3 7. skupina Sroje a dopravní prosředky... 46 4.3.1 Elemenární charakerisiky... 47 4.3.2 Analýza rendu a idenifikace srukurálních změn... 47 4.4 8. skupina Průmyslové spořební zboží... 52 4.4.1 Elemenární charakerisiky... 52 4.4.2 Analýza rendu a idenifikace srukurálních změn... 53 5 Závěr 59 6 Lieraura 62 A Zdrojová daa 65 B Elemenární charakerisiky dynamiky časových řad 67

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Teorie absoluních výhod 15 Obr. 2 Teorie relaivních výhod 15 Obr. 3 Míra růsu reálného HDP (v %) 21 Obr. 4 Produkční hodnoový řeězec ČR 24 Obr. 5 Podíl jednolivých skupin zboží na celkovém vývozu 28 Obr. 6 Grafické znázornění CUSUM esu 33 Obr. 7 Časová řada vývozu 5. skupiny zboží (mld. Kč) 36 Obr. 8 QLR es vývozu 5. skupiny zboží 36 Obr. 9 Grafické znázornění CUSUM esu s 95% konfidenčním pásem pro 5. skupinu zboží 38 Obr. 10 Časová řada vývozu zboží 5. skupiny proložená regresní přímkou se zlomy a predikce do konce roku 2014 (mld. Kč) 40 Obr. 11 Časová řada vývozu 6. skupiny zboží 42 Obr. 12 QLR es vývozu 6. skupiny zboží 42 Obr. 13 Grafické znázornění CUSUM esu s 95% konfidenčním pásem pro 6. skupinu zboží 44 Obr. 14 Časová řada vývozu zboží 6. skupiny proložená regresní přímkou se zlomy a predikce do konce roku 2014 (mld. Kč) 46 Obr. 15 Časová řada vývozu 7. skupiny zboží 48 Obr. 16 QLR es vývozu 7. skupiny zboží 48 Obr. 17 Grafické znázornění CUSUM esu s 95% konfidenčním pásem pro 7. skupinu zboží 50

Seznam obrázků 8 Obr. 18 Časová řada vývozu zboží 7. skupiny proložená regresní přímkou se zlomem a predikce do konce roku 2014 (mld. Kč) 51 Obr. 19 Časová řada vývozu 8. skupiny zboží 53 Obr. 20 QLR es vývozu 8. skupiny zboží 54 Obr. 21 Grafické znázornění CUSUM esu s 95% konfidenčním pásem pro 8. skupinu zboží 56 Obr. 22 Časová řada vývozu zboží 8. skupiny proložená regresní přímkou se zlomy a predikce do konce roku 2014 (mld. Kč) 58

Seznam abulek 9 Seznam abulek Tab. 1 Komodiní srukura zahraničního obchodu (podle SITC) rok 2011 17 Tab. 2 Vývoj obchodní bilance v jednolivých čvrleích 2004-2007 (v mil. Kč) 19 Tab. 3 Posavení zahraničního obchodu ČR s Německem podle zbožových skupin 20 Tab. 4 Celkový objem zahraničního obchodu v leech 2008 2010 (mil. Kč) 22 Tab. 5 Odhadnué paramery výsledného modelu rendu se srukurálními zlomy pro 5. skupinu zboží 37 Tab. 6 Výsledky esů modelu vývozu chemikálií a příbuzných výrobků 38 Tab. 7 Koeficieny rendu 5. skupiny zboží v jednolivých segmenech (mld. Kč) 39 Tab. 8 Výsledné hodnoy korelačního koeficienu s HDP pro 5. skupinu zboží 40 Tab. 9 Odhadnué paramery výsledného modelu rendu se srukurálními zlomy pro 6. skupinu zboží 43 Tab. 10 Výsledky esů modelu vývozu ržních výrobků říděných zejména podle maeriálu 44 Tab. 11 Koeficieny rendu 6. skupiny zboží v jednolivých segmenech (mld. Kč) 45 Tab. 12 Výsledné hodnoy korelačního koeficienu s HDP pro 6. skupinu zboží 46 Tab. 13 Odhadnué paramery výsledného modelu se srukurálním zlomem pro 7. skupinu zboží 49 Tab. 14 Výsledky esů modelu vývozu srojů a dopravních prosředků 49

Seznam abulek 10 Tab. 15 Koeficieny rendu 7. skupiny zboží v jednolivých segmenech (mld. Kč) 50 Tab. 16 Výsledné hodnoy korelačního koeficienu s HDP pro 7. skupinu zboží 52 Tab. 17 Odhadnué paramery výsledného modelu rendu se srukurálními zlomy pro 8. skupinu zboží 55 Tab. 18 Výsledky esů modelu vývozu průmyslového spořebního zboží 55 Tab. 19 Koeficieny rendu 8. skupiny zboží v jednolivých segmenech (mld. Kč) 56 Tab. 20 Výsledné hodnoy korelačního koeficienu s HDP pro 8. skupinu zboží 58

Úvod a cíl práce 11 Seznam abulek v přílohách Tab. 1 Vývoz zboží 5. skupiny v mil. Kč 65 Tab. 2 Vývoz zboží 6. skupiny v mil. Kč 65 Tab. 3 Vývoz zboží 7. skupiny v mil. Kč 66 Tab. 4 Vývoz zboží 8. skupiny v mil. Kč 66 Tab. 5 Elemenární charakerisiky vývozu chemikálií a příbuzných výrobků v mil. Kč 67 Tab. 6 Elemenární charakerisiky vývozu ržních výrobků říděných zejména podle maeriálu v mil. Kč 68 Tab. 7 Elemenární charakerisiky vývozu srojů a dopravních prosředků v mil. Kč 69 Tab. 8 Elemenární charakerisiky vývozu průmyslového spořebního zboží v mil. Kč 71

Úvod a cíl práce 12 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Zahraniční obchod sehrává v každé ekonomice velký význam, zvlášě pak v malé, jakou je Česká republika. Již hisoricky pařila Česká republika jako malá sředoevropská země mezi ekonomicky a průmyslově vyspělé čási svěa. Na přelomu 19. a 20. soleí území dnešní České republiky (spolu s polským Slezskem) dokonce náleželo mezi nejrozvinuější čási celé Evropy. Po vyhlášení nezávislosi v roce 1918 se ehdejší Československo zařadilo mezi dvace nejvyspělejších sáů svěa. Mezi výrobky, keré proslavily naši zemi v 19. a 20. soleí se radičně řadilo sklo, bižuerie, pivo, slad, chmel, ale aké sroje, zařízení, zbraně a munice. Pokud jde o značky, ak o byl Baťa, ČKD, Škoda, novodobě Jablonex, Technoexpor, Srojimpor, Škodaexpor (ao značka však v roce 2008 zanikla, když eno podnik koupilo ČKD a byl přejmenován na ČKD expor). Po vsupu České republiky do Evropské unie je zahraniční obchod České republiky souhrnem vnirounijního obchodu, o znamená obchodu se členskými sáy EU, a obchodu se řeími zeměmi. Od počáku devadesáých le se spolu s oevíráním naší ekonomiky vůči zahraničí zvyšuje jak dovoz, ak aké vývoz, přičemž eno rend nabývá na dynamice zejména po vsupu naší země do EU. Pro hodnocení zahraničního obchodu používáme několik hledisek: Efekivnos Snaha sousředi se v exporní poliice na y výrobky, kde může země dosáhnou maximálních úspor společenské práce. Proporcionalia Schopnos soběsačného vývoje. Jedná se o země, keré mají komplexní surovinovou základnu, a jsou schopné pokrý pořeby vlasní domácí průmyslové výroby. Demonsraivní efek Vývozní program každé země předsavuje určiou viziku savu a úrovně rozvoje ekonomiky dané země. Jedná se edy o demonsraci echnického, designového a módního rendu, kerý způsobuje ekonomický pokrok zemí. [18] Význam zahraničního obchodu lze posihnou v různých dimenzích. Jednou ze složek HDP je zv. čisý expor, edy rozdíl mezi vývozem a dovozem. Teno rozdíl zároveň určuje obchodní bilanci. Její vývoj je proo bedlivě sledován. Bilance zahraničního obchodu byla do roku 2004 rvale deficiní, až v roce 2005 se eno rend začal obrace. [6] Důležiou roli pro zahraniční obchod sehrává kurz české měny vůči osaním měnám, neboť určuje hodnou, za kerou se bude domácí zboží prodáva v zahraničí a naopak. Věšina českých vývozů směřuje na rh zemí EU, přičemž

Úvod a cíl práce 13 z velké čási jde o německý rh. Z ěcho důvodů sehrává hlavní roli v českém zahraničním obchodě měna euro. Zahraniční obchod přispívá aké k růsu vzdělanosi, jelikož nuí obyvaele zemí orienovaných na vývoz k inenzivnímu sudiu echnických novinek, forem zahraniční spolupráce, jazyků i národních kulurních specifik. Dalšími důležiými fakory jsou i událosi poliického rázu (mezinárodní smlouvy, celní dohody) a další ekonomické fakory, jako je například vývoj produkiviy práce a vývoj hospodářských zemí, do nichž vývoz směřuje. [6] Dnešní svě je obrazem globalizace, kerá je deerminována mnohosrannosí a vzájemnou propojenosí globalizačních procesů. Srukura, rozměr a dynamika zahraničního obchodu, finančních oků a dalších ekonomických akivi charakerizují vzájemnou propojenos a závislos sáů a eriorií celého svěa. Různé urbulence a flukuace globálně propojených finančních rhů negaivně ovlivňují zahraničněobchodní vzahy a veškeré ekonomické akiviy v celosvěovém měříku. To se přímo ýká i české ekonomiky, kdy nárůs objemu a volailiy globálních finančních oků vedl ke vzniku měnových a finančních krizí v rozvojových a ranziivních zemích, získal po iniciačním impulzu v roce 2008 v USA celosvěový rozměr. [18] Saisika zahraničního obchodu je založena na dvou sysémech, a o na sběru da sysémem Inrasa, kerý sleduje pohyb zboží uvniř společensví a na využií někerých údajů z Jednoných správních dokumenů pro Exrasa, kerý sleduje obchod s nečlenskými sáy EU. V mé práci se zaměřuji na zahraniční obchod vycházející z komodiní srukury. [5] 1.2 Cíl práce Cílem éo práce je zhodnoi vývoj českého exporu do zemí EU a mimo EU s využiím da z Českého saisického úřadu. Zaměříme se na y komodiy zboží, keré se nejvýznamněji podílejí na českém vývozu. Daa budou zkoumána v časovém období od prvního čvrleí roku 1999 až do řeího čvrleí roku 2012. V práci budeme chí ověři, zda se rend v jednolivých úsecích časových řad vývozu vybraných komodi zboží nemění. Budeme se edy snaži vyjádři jednolivé fakory působící na český expor, zejména dopady finanční a ekonomické krize. Cílem práce bude urči možné předpovědi vývozu u jednolivých skupin zboží až do konce roku 2014 a uvés doporučení pro podporu vývozu českých výrobků a služeb.

Lierární přehled 14 2 Lierární přehled Zahraniční obchod je hisoricky nejvýznamnější součásí vnějších ekonomických vzahů. Zároveň je hlavní součásí mezinárodní dělby práce věšiny zemí svěa. Popávka po prosých vývozech rvá zejména u spořebního zboží, různých surovin a poravin. Pokud by se však jednalo o vývoz invesičních celků, pak je řeba mí komplexní nabídku, kerá je podložena financováním a účasí exporéra na jejím správném chodu. [18] 2.1 Teorie zahraničního obchodu V ekonomické eorii zaujímá zahraniční obchod významnou roli. Význam spočívá nejen v něm samoném, ale především v jeho důsledcích, keré zapříčinily ovlivňování národních ekonomik. 2.1.1 Merkanilismus Již v 17. 18. soleí, kdy převládalo merkanilisické ekonomické myšlení, exisovaly vědecké sudie ýkající se zahraničního obchodu. Hlavní merkanilisické úvahy vycházely z myšlenky národních zájmů. Zezačáku merkanilisé zoožňovali národní bohasví s penězi. Později již viděli, že příliv peněz do země zlevňoval úvěr, což promazávalo kola obchodu. Tyo předsavy pak vedly k závěrům, že hlavním zdrojem růsu bohasví národa je zahraniční obchod. Avšak problémem bylo, že merkanilisé spařovali význam zahraničního obchodu pouze v akivní bilanci, nikoliv v podpoře mezinárodní dělby práce. Zahraniční obchod považovali za hru s nulovým součem. Vyhrávali zkráka i, keří měli akivní bilanci. V opačném případě země prohrávaly. [13] 2.1.2 Angličí klasikové Na merkanilisické myšlení navázali na přelomu 18. a 19. soleí angličí klasikové, mezi něž pařili zejména Adam Smih, David Ricardo a John Suar Mill. Ti naopak kriizovali hru s nulovým součem a prokázali, že ve skuečnosi jde o hru s poziivním součem, což znamenalo, že obchod zvěšuje bohasví všech zúčasněných národů nezávisle na om, zda vykazují akivní nebo pasivní bilanci. Hlavní podsaou oiž nejsou oky peněz, ale výhody z dělby práce mezi jednolivými národy. [18] A. Smih uvádí, že ajemsví blahobyu svěa spočívá v om, že každý sá se zaměří na y výrobky, pro jejichž výrobu má nejlepší předpoklady. Příčinou bohasví národů je pak v získání absoluních výhod vyplývajících ze směny ěcho výrobků na zahraničních rzích. [17] Druhou eorií je eorie relaivních výhod, jejímž auorem je David Ricardo. Tao eorie je dále znázorněna na obr. 1.

Lierární přehled 15 Obr. 1 Teorie absoluních výhod [18] Hodnoou SC budeme v omo grafu rozumě svěovou cenu a hodnoou NC cenu národní, což je průměrná cena dosažená národními výrobci na domácím rhu. V grafu máme dvě pásma. V pásmu I. vidíme, že národní ceny jsou nižší, než ceny svěové. Dle A. Smihe v omo případě získává vývozce absoluní výhody a výrobky v omo pásmu by měly bý ve vývozu sěžejní. U výrobků v pásmu II. vidíme, že siuace příznivá není, neboť pokud budeme vyváže určiý výrobek, nezískáváme ím absoluní výhodu, ale absoluní zráu. [17] Nicméně, podle Davida Ricarda můžeme na obr. 2 vidě, že vývoz v pásmu II., edy v pásmu absoluních zrá, má aké relaivní výhody. Obr. 2 Teorie relaivních výhod [18] Ricardo nám ukazuje, že vývoz výrobku v pásmu II. může bý ekonomicky výhodný, ačkoliv se vyváží s absoluní zráou. Umožňuje nám oiž za získanou cenu dovoz jiného výrobku, kerý je pro zemi nezbyný. Kdyby měla například země eno výrobek vyrobi, náklady na jeho pořízení by mohly bý několikanásobně vyšší. [15] Tuo eorii pak rozšířil John Suar Mill. Teorie a vize ěcho auorů přispěly k omu, že zahraniční obchod získal pozici samosané disciplíny v rámci makroekonomické eorie. [18]

Lierární přehled 16 2.1.3 Moderní eorie komparaivní výhody Na Ricardovu eorii v průběhu 20. soleí navázala zv. dynamická eorie komparaivní výhody, jejímiž auory jsou předsavielé neoklasické školy Heckscher a Ohlin. Vychází z předpokladu, že hybnou silou mezinárodního obchodu jsou rozdíly komparaivních nákladů. U daného modelu se předpokládá, že produkční funkce je u každého výrobního fakoru ve všech zemích sejná. Země se edy budou specializova na vývoz ěch druhů výrobků, keré jsou relaivně náročné na en výrobní fakor, jímž je země nejlépe vybavena. Posupným vývojem se objevují eorie nové, keré zahrnují věší poče výrobních fakorů, zbožových komodi a zároveň menší poče zjednodušení ve zkoumaných předpokladech. [18] 2.2 Komodiní srukura exporu v ČR a EU 2.2.1 Komodiní srukura českého exporu Komodiní srukura českého vývozu byla radičně velmi široká, což znamená, že česká výroba nebyla dosaečně specializovaná na určiý druh výroby. Posupně dochází k oslabování pozice spořebního zboží v českém vývozu, neboť z hlediska konkurence není konkurenčně schopné. [18] Pozoruhodné je, že Česká republika je jedním z nejvěších vývozců elekrické energie. Hlavní podíl z hlediska komodiní srukury zaujímají především sroje a dopravní prosředky, dále průmyslové výrobky, chemikálie a ržní výrobky. Údaje o komodiní srukuře nám blíže znázorňuje abulka č. 1.

Lierární přehled 17 Tab. 1 Komodiní srukura zahraničního obchodu (podle SITC) rok 2011 Poraviny a živá zvířaa SITC řídy Expor (mld. Kč) Impor (mld. Kč) Bilance (mld. Kč) Srukura exporu (%) 0 91,35 123,16-31,81 3,17 Nápoje a abák 1 17,12 16,34 0,78 0,59 Suroviny nepoživaelné Minerální paliva, maziva Živočišné a roslinné oleje, uky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky Tržní výrobky říděné podle ma. Sroje a dopravní prosředky Průmyslové spořební zboží Komodiy a předměy obchodu 2 80,85 80,07 0,78 2,81 3 109,59 286,23-176,64 3,81 4 4,75 5,90-1,15 0,17 5 180,18 293,70-113,52 6,26 6 507,78 490,12 17,66 17,64 7 1576,34 1126,86 449,48 54,76 8 307,20 259,51 47,69 10,67 9 3,54 5,65-2,11 0,12 Celkem 0-9 2 878,65 2 687,54 191,16 100,00 Zdroj: Daabáze zahraničního obchodu, ČSÚ [4] V abulce můžeme vidě, že nejvyšší podíl na exporu zaujímají sroje a dopravní prosředky, a o ve výši 54,76 % celkového exporu pro rok 2011. Naopak podíl agrárních a poravinových produků (skupiny 0+1+4) je minimální. Důvodem je především nižší empo růsu zahraničněobchodní směny ěcho produků v porovnání s dynamickým růsem se zpracovanými produky a nerosnými surovinami. Z hlediska obchodní bilance v rámci jednolivých komodiních segmenů má ČR poziivní bilanci v případě průmyslového spořebního zboží, srojů a dopravních prosředků, ržních výrobků, nepoživaelných surovin (s výjimkou paliv), nápojů a abáků. V osaních případech je obchodní bilance negaivní. Velmi výrazné negaivní saldo má ČR u obchodu s minerálními palivy, mazivy a chemikáliemi. 2.2.2 Komodiní srukura exporu EU Sáy EU jsou nejvýznamnějším zbožovým exporérem na svěě.

Lierární přehled 18 V komodiní srukuře dominují především zpracované produky, jejichž podíl vořil 80 % u exporu v roce 2006. Země EU exporují a imporují paliva a nerosné suroviny, přičemž hodnoa exporu (asi 414 mld. USD) je výrazně nižší, než hodnoa imporu (asi 823 mld. USD). Obchod s agrární a poravinářskou produkcí je relaivně malý, ale zajišťuje rvalý růs lidské společnosi a přispívá ke sabiliě svěové ekonomiky. EU je významným exporérem a imporérem komerčně poskyovaných služeb, kde se země EU podílejí přibližně 45 % na obrau svěového obchodu. Obchod EU lze rozděli na dvě čási: Obchod v rámci EU, zv. inra obchod Jedná se o obchod realizovaelný mezi jednolivými členskými sáy EU, mezi nimiž neexisují žádné bariéry omezující obchodní směnu. Obchod se řeími zeměmi, zv. exra obchod Jedná se obchod realizovaelný mezi sáy EU a řeími zeměmi. EU v omo případě vysupuje jako jednoný rh. V leech 1999 až 2007 byly přibližně dvě řeiny směny realizovány v rámci unijního rhu, kde směna činila 68 % u exporu za rok 2007. Zbylá jedna řeina obchodu byla realizována se řeími zeměmi. [18] 2.3 Vývoj zahraničního obchodu ČR V období před druhou svěovou válkou se domácí ekonomika orienovala na rhy západních sáů. Po válce připadla naše země do mocensko-poliické sféry SSSR a zařadila se do RVHP. Siuace byla aková, že více než 70 % exporu bylo určeno pro rhy ěcho zemí a rozvoj celé ekonomiky byl posaven na sysému pěileých plánů. Nicméně, v dnešním svěě hodnoa zahraničního obchodu neusále rose a od roku 1993 se zvýšila éměř rojnásobně. [18] Nyní bude vývoj zahraničního obchodu rozdělen na ři čási, a o na vývoj od roku 1989 do období finanční krize, kdy byly přijay důležié kroky vedoucí k liberalizaci zahraničního obchodu a v období vsupu ČR do Evropské unie došlo k růsu jak exporu, ak imporu zejména proo, že byl zaznamenán obrovský zájem zahraničních firem o spolupráci s ČR. Další eapa bude zaměřena na období v době finanční krize a na její dopady. Poslední čás se bude ýka vývoje zahraničního obchodu od konce období krize do současnosi. Důraz bude kladen aké na vývoj komodiní srukury našeho hlavního obchodního parnera, Německa. 2.3.1 Vývoj zahraničního obchodu od roku 1989 do období krize Před rokem 1989 byl zahraniční obchod Československa výrazně zaměřen na východní rhy. Hlavními obchodními parnery byly země RVHP a vývoz byl řízen podle sysému plánů. V omo období došlo k dramaickým změnám v organizaci zahraničního obchodu, keré vedly k jeho liberalizaci. Tyo změny

Lierární přehled 19 umožnily rozšíři poče subjeků provozujících zahraničně obchodní činnos a vedly k růsu objemu zahraničního obchodu v dalších leech. První kroky, keré přispěly k liberalizaci zahraničního obchodu, byly přijay v roce 1990. Zahraniční obchod na počáku devadesáých le odrážel pokles HDP, zráu radičních odbyišť a výrazné srukurální změny, keré probíhaly ve výrobě a obchodu. 1. ledna 1993 došlo ke vzniku samosané České republiky, což vedlo k výraznému nárůsu objemu zahraničního obchodu, proože obchod, kerý byl dříve realizován jako vnirosání, se sal od počáku roku 1993 zahraničním. Jednolivé liberalizační kroky vedly k oevřenosi naší ekonomiky. V roce 1997 se projevila nerovnováha minulých le a česká ekonomika se dosala do výrazných poíží skrze měnovou krizi, kerá vedla k nunosi přijmou opaření v rozpočové a měnové oblasi. V leech 1998 a 1999 procházela naše země obdobím recese. K ekonomickému růsu pak došlo od roku 2000, kdy hlavním fakorem růsu byl vzesup průmyslu, kerý vedl k lepšímu uplanění českého exporu na svěových rzích. [10] Na český zahraniční obchod působil příznivě zejména vsup naší země do EU, což umožňovalo širší zapojení do mezinárodní směny. Z komodiního hlediska nejvěší bilanční akivum přinesla skupina srojů a dopravních prosředků, naopak nejvěší bilanční defici zaznamenaly chemikálie. Obchodní bilance na rok 2004 skončila záporným saldem, ve výši 26,4 mld. Kč, což bylo o 47,5 mld. Kč méně než v roce 2003. Obchodní bilance byla až do roku 2004 záporná, eprve až v roce 2005 začala vykazova akivní sránku, což můžeme pozorova v abulce č. 2. [7] Tab. 2 Vývoj obchodní bilance v jednolivých čvrleích 2004-2007 (v mil. Kč) Období 2004 2005 2006 2007 1. čvrleí 1 683 26 199 23 914 38120 2. čvrleí -8 818 14512 7839 18148 3. čvrleí -8 230-826 2884 10805 4. čvrleí -11 075 469 5 122 17880 Celkem za rok -26 440 40 354 39 759 84 953 Zdroj: ČSÚ Díky vyvoření Eurozóny a ukončení planosi měn někerých účasnických zemí došlo i ke změně skladby měny v zahraničním obchodě ČR. Hlavní měnou se salo euro. Posavení eura posupně posilovalo od roku 1993 až do roku 2003, kdy reprezenovalo asi 70 % plaeb ve vývozu a 68 % v dovozu. V roce 2004 pak došlo k jeho podsanému oslabení ve prospěch české měny, přičemž hlavní zlom nasal se vsupem ČR do EU. Rozhodující váhu na zahraničním obchodu ČR má Německo, na keré připadalo v roce 2004 asi 43 % z celkového obrau ČR s EU. Významný podíl aké vořily z bývalé EU 15 země, jako je Rakousko, Iálie, Francie, Velká Briánie a Nizozemsko.

Lierární přehled 20 V roce 2005 došlo ke zvýšení dynamiky ekonomického růsu, což vedlo ke zlepšení ekonomické pozice ČR. Komodině byla celková výše vývozu i nadále výrazně ovlivňována exporem srojů a dopravních prosředků, keré zvýšily svůj podíl na celkovém exporu na 51 %. Rovněž se zvýšil vývoz položek zařazených do High Technology Producs. Již od druhé poloviny roku 2007 začalo posupně docháze ke zpomalování výkonnosi ekonomiky, přičemž v roce 2008 se eno proces výrazně prohloubil. Nejsilněji však dopadl na začáek roku 2009. Vzhledem k vysoké oevřenosi naší ekonomiky a její závislosi na zahraniční popávce došlo k redukci zahraničního obchodu a výrazným srukurálním změnám. Naším nejvýznamnějším obchodním parnerem bylo Německo, keré se v é době podílelo zhruba jednou řeinou na obrau českého zahraničního obchodu. Posavení zahraničního obchodu s Německem z hlediska zbožových skupin můžeme pozorova v abulce č. 3. [7] Tab. 3 Posavení zahraničního obchodu ČR s Německem podle zbožových skupin Zbožová skupina SITC Poraviny a zvířaa Podíl Německa v % na celkovém českém vývozu dovozu 2004 2005 2006 2007 2004 2005 2006 2007 17,9 22,9 23,1 22,6 21,5 22,6 21,8 23,5 Nápoje a abák 16,8 13,7 15,1 11,5 17,6 22,6 16,3 15,0 Suroviny nepoživaelné Minerální paliva a maziva Živočišné a roslinné oleje Chemikálie a příbuzné výrobky Tržní výrobky podle maeriálu Sroje a dopravní prosředky Průmyslové spořební zboží 34,0 32,6 35,0 37,8 14,2 15,8 16,1 16,9 32,6 28,4 32,6 31,5 6,7 6,1 7,5 10,6 28,9 44,1 54,2 58,9 37,7 37,0 28,5 30,3 25,3 24,0 22,5 21,4 32,6 32,0 31,8 31,9 34,0 32,1 32,8 31,7 36,4 35,1 33,9 32,8 37,6 34,1 31,6 30,9 35,3 33,9 31,7 29,9 46,5 43,1 37,8 35,0 33,5 30,6 27,4 26,1 Komodiy j. n. 77,3 59,1 30,0 38,0 13,0 40,2 21,7 13,3 Zdroj: Daabáze zahraničního obchodu, ČSÚ [4] Z abulky můžeme vidě jednolivé nárůsy či poklesy podílů jednolivých skupin zboží Německa na českém dovozu a vývozu.

Lierární přehled 21 2.3.2 Vývoj zahraničního obchodu v období krize Finanční krize se objevila v roce 2007 v USA a rozšířila se do celého svěa. Její příčinou byl vývoj na rhu s nemoviosmi. V pozadí byly i další fakory, keré způsobily nejhlubší krizi od Velké deprese ve 30. leech. Krize začala na rhu s nemoviosmi, po é se rozšířila na kapiálové rhy a následně zasáhla i reálnou ekonomiku. Její příčinou byla snaha developerů dosáhnou vyšších zisků, velká ochoa bank poskyova hypoéky a likvidia zajišťovaná sáem. Z důvodu silné ekonomické závislosi na vývoji v západní Evropě se krize přenesla přibližně s jednoročním zpožděním do ČR. [9] Na obr. 3 můžeme pozorova pokles růsu HDP v USA již v roce 2007, zaímco výrazný propad v EU a ČR je zaznamenán až v roce 2008. Obr. 3 Míra růsu reálného HDP (v %) Zdroj: Eurosa Do České republiky se finanční a ekonomická krize přenesla přes finanční rhy, kdy mnoho českých invesorů invesovalo do bezcenných cenných papírů. Krize po é zasáhla i reálnou ekonomiku. Velký vliv na českou ekonomiku mělo především snížení důvěryhodnosi a s ím spojená malá ochoa půjčova. Tím docházelo ke zpomalení dynamiky finančního rhu a k růsu ržních úrokových měr. Pokles zahraničních invesic a popávky způsobil snížení českého vývozu. Expor je oiž jednou ze základních složek HDP a je velmi cilivý na jeho vývoj. Velmi významný vliv na vývoj vývozu, a edy i obchodní bilance, má vývoj zahraniční popávky, zejména v zemích EU. V roce 2008 došlo k poklesu přebyku obchodní bilance. Nicméně, v leech 2008 a 2009 dosáhl expor jen o něco nižších pozic než v předchozích leech a v kombinaci s poklesem dovozu, obchodní bilance vykazovala přebyek i v období krize. [9] Velmi zajímavý pohled je na celkový objem zahraničního obchodu, kdy v roce 2009 můžeme pozorova pokles obrau zahraničního obchodu. V roce 2010 však již došlo k jeho opěovnému nárůsu. Údaje o objemu zahraničního obchodu v leech 2008 2010 jsou uvedeny v abulce č. 4.

Lierární přehled 22 Tab. 4 Celkový objem zahraničního obchodu v leech 2008 2010 (mil. Kč) Období Expor Impor Obra zahraničního obchodu 2008 2473 736 2406 489 4880225 2009 2138623 1 989036 4127659 2010 2515864 2393 041 4908 906 Zdroj: Minisersvo průmyslu a obchodu [14] Z hlediska komodiní srukury můžeme říci, že Česká republika je závislá na exporu srojů a dopravních zařízení. V roce 2010 činil jejich vývoz asi 54 % všech exporů, kdežo v roce 2008 a 2009 o bylo kolem 50 %. V éo komodiě edy nedošlo až ak k drasickým změnám, což může bý vysvěleno vsupem velkých českých výrobců na východní rhy v době krize, včeně Číny. Sroje a dopravní zařízení dominují éž v dovozu, mimo jiné o jsou aké ržní výrobky, chemikálie a minerální paliva, průmyslové výrobky. Během krize došlo ke snížení dovozu obecně, nicméně nejvěší pokles zaznamenala minerální paliva. Během le 2009 a 2010 yo dovozy opě narosly, což znamená obrovskou cilivos naší ekonomiky na ekonomické zrychlení či zpomalení. Velice důležiá je podpora domácího exporu, aby dopady krize domácí výrobci pocíili co nejméně. Věšina sáů proo zřizuje specifická ekonomická a obchodní zasoupení v zahraničí. [9] 2.3.3 Vývoj zahraničního obchodu po krizi do současnosi V roce 2010 došlo ke zlepšení výkonnosi české ekonomiky. HDP vzrosl reálně o 2,3 %, zaímco v roce 2009 se zhoršil o 4,1 %. Růs HDP ovlivnila zejména vorba hrubého kapiálu především v přírůscích zásob. Meziročně se zvýšila inflace o 1,5 % v důsledku růsu spořebielských cen poravin a cen pohonných hmo. Plaební bilance však vykázala prohloubení schodku běžného úču, čímž došlo ke zhoršení vnější nerovnováhy běžného úču k nominálnímu HDP. Z hlediska zbožové srukury byl významným fakorem nárůs minerálních paliv a maziv o 29,4 mld. Kč. Zahraničním obchodem se v roce 2010 zabývalo 45 962 firem, což bylo o 4 435 méně, než v roce předcházejícím. V důsledku krize oiž došlo k zániku někerých firem. V roce 2011 došlo opě k nárůsu HDP oproi předchozímu roku, nicméně dochází ke zpomalení ekonomiky. K jeho růsu napomohl zejména zahraniční obchod se zbožím a službami, kdežo osaní složky, jako jsou například výdaje na konečnou spořebu, výdaje vládního sekoru, vorba hrubého kapiálu, změna zásob, jeho růs snižovaly. V roce 2012 zaznamenala nárůs věšina zbožových skupin, kdy nejvěšího hodnoového zvýšení dosáhly sroje a dopravní prosředky. [7]

Lierární přehled 23 2.4 Poliika ČR v oblasi zahraničního obchodu Česká poliika je v oblasi vnějších ekonomických vzahů oevřená a liberální. Respekuje aké zásady Svěové obchodní organizace (WTO). Nejdůležiější součásí naší poliiky je zahraničněobchodní poliika, kerá umožňuje prosazování našich ekonomických zájmů v zahraničí a oevírá ak prosory pro české podniky a organizace. Hlavním orgánem zahraničně obchodní poliiky ČR je především minisersvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s minisersvem zahraničních věcí (MZV). MPO dále spolupracuje s minisersvem zemědělsví ýkající se oblasi Společné zemědělské poliiky EU, s minisersvem financí v oblasi finanční a devizové směny a s minisersvem mísního rozvoje v oblasi získávání podpůrných projeků ze zahraničí. V případě jiných účelových vzahů spolupracuje aké s jinými minisersvy. MPO dále spolupracuje s průmyslovými svazy a insiucemi na podporu exporu, jimiž jsou: Agenura na podporu obchodu CzechTrade (CT) Česká exporní banka ČEB Exporní garanční a pojišťovací společnos EGAP CzechInves Agenura na podporu invesic Obchodně ekonomické úseky zasupielských úřadů v ČR a zahraničí V současné době napomáhají poziivnímu vývoji obchodní bilance velké podniky, vlasněné zahraničním kapiálem. Negaivní jevy dopadají spíše na malé a sřední podniky, kdy v leech 2005 až 2008 byl dlouhodobě silný kurz koruny, kerá měla za následek snížení jejich konkurenceschopnosi a zapříčinila ak zánik někerých podniků. [18] Značnou pomoc pro české podniky má vládou schválená nová Exporní sraegie ČR pro období 2012 až 2020. Sraegie vymezuje sraegický rámec do roku 2020 a shrnuje celkovou vizi proexporních akivi sáu, jejich cíle a opaření, díky nimž má dojí k naplnění ěcho cílů. [8] 2.5 Exporní sraegie a příležiosi Značnou pomoc pro české podniky předsavuje nová Exporní sraegie pro období le 2012 až 2020, kerá byla schválená vládou ČR dne 14. března 2012. Tao sraegie je násrojem pro vyváření podmínek obchodu, budování pozice ČR na mezinárodním rhu a aké prosazování našich zájmů, kde je hlavním cílem proniknuí českých podnikaelských subjeků na zahraniční rh. Na rozdíl od předchozích sraegií, se ao sraegie snaží přisupova široce k proexporním akiviám, edy zaměřuje se nejen na činnosi a posupy, ale aké na další navazující poliiky sáu. Je posavena na řech pilířích, a o zpravodajsví pro expor, rozvoj exporu a podpora obchodních příležiosí. Jednolivé

Lierární přehled 24 pilíře obsahují nové ypy proexporních služeb, keré se osvědčily v zahraničí a po nichž je v ČR popávka ze srany exporérů. Ke každému pilíři jsou vypracovány projekové kary, keré je dále rozpracovávají do podoby konkréních opaření. [8] 2.5.1 Vize a cíle exporní sraegie Hlavní vizí je vyvoření akových služeb pro expor, keré zaručí českým vývozcům úspěch na zahraničních rzích. Sraegie chce podpoři exporéry v diverzifikaci na rhy mimo EU a aké posunou naši zemi k produkci zboží a služeb s vysokou přidanou hodnoou, což můžeme sledova na obrázku č. 4. Obr. 4 Produkční hodnoový řeězec ČR Zdroj: EEIP, a. s. Hlavním cílem exporní sraegie je zvýšení poču exporérů a zvyšování objemu exporu pro dlouhodobý udržielný růs, zaměsnanos a příjmy do veřejných rozpočů. [8] 2.5.2 Pilíře exporní sraegie Cílem pilíře Zpravodajsví pro expor je sníži bariéry exporu, keré plynou z nedosaku informací o zahraničních rzích a příležiosech na ěcho rzích. Rozvoj exporu, pilíř II., je zaměřen na rozvoj exporování a služby. Jedná se o rozvoj vzdělávání, exporní poradensví a budování exporní poliiky a exporního ekosysému, kerý napomůže ČR sá se konkurenceschopnou zemí, kerá může uspě na zahraničních rzích. Poslední pilíř, kerý se ýká rozvoje obchodních příležiosí, se zaměřuje na zprosředkování přímého konaku mezi exporéry a jejich zahraničními parne-

Lierární přehled 25 ry, markeingové akiviy a PR České republiky a českých značek. Dále sem paří obchodní poliika, díky níž jsou odsraňovány bariéry volného obchodu, řešení problémů a programy prevence. [8]

Maeriál a meodika 26 3 Maeriál a meodika Daa pro analýzu časových řad byla pořízena prosřednicvím daabáze zahraničního obchodu, kde jsem se zaměřila na čyři nejvýznamnější komodiy českého exporu. Údaje byly sledovány za období prvního čvrleí roku 1999 po řeí čvrleí roku 2012. Tyo údaje nalezneme na sránkách Českého saisického úřadu. [4] Bakalářská práce je po formální sránce zpracována s využiím maeriálu doc. Ing. Dr. Jiřího Rybičky. [16] 3.1 Meodika analyzovaných da Saisika zahraničního obchodu je založena na dvou sysémech, a o na sběru da sysémem Inrasa, kerý sleduje zejména pohyb zboží mezi členskými sáy Evropské unie. Do ohoo sysému se zahrnují údaje o zboží, bez ohledu na jeho původ i obchodní zemi. Druhým sysémem je pak sysém Exrasa, kerý sleduje obchod se zeměmi, keré nejsou členskými sáy Evropské unie. Je založen na získávání údajů z celních prohlášení. Nezahrnují se do něj údaje o zboží umísěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propušěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použií. Dále zde nejsou vykazovány údaje o zboží propušěném do celního režimu ranziu. Mezi rozhodující změny, keré posupně sjednocují meodiku saisiky zahraničního obchodu ČR s praxí používanou ve sáech EU, paří zejména [5]: Jednoná celní deklarace (od 1. kvěna 2004 Jednoný správní doklad) zavedení Kombinované nomenklaury zavedení Inrasau 3.1.1 Zahrnuí ransakcí do saisiky Do saisiky jsou zahrnovány údaje o všech obchodních operacích za úplau, včeně výměnných obchodů i obchodů prováděných na vládní úče. Jsou v ní vykazovány i údaje o zboží za nejisý prodej a údaje o zboží určeném na finanční leasing. Naopak zde nejsou zahrnovány údaje o zboží ve zjednodušeném oběhu mezi členskými sáy, dále údaje o zboží, keré je dočasně dopraveno z důvodu provedení opravy nebo údržby (od 1. ledna 2005 jsou zahrnovány se službami). Není zde promíán ani nezákonný obchod, operační leasing, zboží dočasného použií (zboží na velerhy a výsavy) a jiná dočasná přijeí a odeslání zboží nespojená se změnou vlasníka na dobu nepřesahující dva roky, údaje o překračování hranic měnového zlaa, keré je zákonným plaidlem, zboží určené pro první pomoc v oblasech zasaženými živelnými pohromami a dalšího zboží, keré je vyňao ze saisiky na základě usanovení nařízení Komise (ES) č. 1982/2004. [5]

Maeriál a meodika 27 3.1.2 Zdroje a zpracování da Sběr výkazů pro Inrasa a jejich prvoní konrolu zajišťuje Generální ředielsví cel. Další zpracování a konrolu a následné zveřejnění zajišťuje Český saisický úřad. Součásí zpracování da jsou i maemaicko-saisické dopočy, kerými se kompenzuje zráa informací v důsledku non-response. Pro yo dopočy byla vybrána meoda meziměsíčního indexu v kombinaci s meodou meziročního indexu. Dopočíávají se ak údaje za jednolivé chybějící firmy využívají se daa o jejich obchodě v období minulých. Zdrojem da pro Exrasa jsou údaje získávané z Jednoného správního dokladu (JSD). Sběr da a prvoní konrolu zajišťuje Generální ředielsví cel, další zpracování pak Český saisický úřad. Sběr da je ukončen vždy 20. pracovní den a údaje o celkovém zahraničním obchodě jsou publikovány 37. kalendářní den po skončení referenčního měsíce. Údaje z JSD se zahrnují vždy do příslušného měsíce podle daa přijeí. Základem saisické hodnoy vyváženého zboží je fakurovaná hodnoa samoného zboží. Součásí hodnoy jsou přímé obchodní náklady (zejména dopravné a pojisné), keré vznikají v souvislosi s dopravou bez ohledu na o, zda je hradí kupující nebo prodávající. Do saisické hodnoy se nezahrnují bankovní poplaky a náhrady spojené s odesláním a vývozem zboží, dále daně a dávky spojené s vývozem. [5] 3.1.3 Klasifikace zahraničního obchodu V daabázi zahraničního obchodu se používají yo zbožové klasifikace [5]: Harmonizovaný sysém (HS) Tao mezinárodní klasifikace zboží se dělí na kapioly označené dvoumísným numerickým kódem (HS2), y se pak dělí na čísla označovaná čyřmísným numerickým kódem (HS4) a ao čísla se ješě dále dělí na položky označované jako HS6 (šesimísný numerický kód) Kombinovaná nomenklaura (KN) Teno sysém je rozšířen o dvě mísa a poskyuje vyšší supeň podrobnosi pro klasifikaci zboží než harmonizovaný sysém. Jednolivé podpoložky jsou označovány osmimísným kódem (KN8). Akualizovaná verze je každým rokem vydávána nařízením EU. SITC, rev. 4 Sandardní mezinárodní klasifikace zboží publikovaná OSN je vořena pěiúrovňovou numericky kódovanou hierarchickou srukurou. Jednolivé úrovně jsou označovány SITC1 až SITC5. Pro zpracování éo práce byla zvolena klasifikace SITC1 s jednomísnými kódy 0 až 9, kde byly vybrány čyři nejvýznamnější komodiy českého exporu. Na obr. 5 je znázorněna výše podílů jednolivých komodi na českém exporu.

Maeriál a meodika 28 Obr. 5 Podíl jednolivých skupin zboží na celkovém vývozu [4] 3.2 Časové řady Časová řada je chronologicky uspořádaná posloupnos hodno určiého saisického ukazaele, kerý musí bý v čase shodně vymezen jak z věcného, ak z prosorového hlediska. Dalším výrazným rysem akových posloupnosí je jejich náhodnos, udíž časovou řadu lze chápa jako realizaci náhodného procesu. Rozlišení jednolivých ypů časových řad nám pomůže uvědomi si určiá specifika, keré je nuno brá při jejich analýze v úvahu. Podle charakeru sledovaného ukazaele členíme časové řady na okamžikové a inervalové. U okamžikových časových řad se údaje vzahují vždy k určiému okamžiku a součy jejich hodno nedávají smysl. Proo se užívá průměrování chronologickým průměrem. Kdežo u inervalových časových řad se údaje vzahují k určiému časovému úseku (inervalu) nenulové délky. Tyo ukazaele lze sčía. Dále nás může zajíma, zda se jedná o krákodobou či dlouhodobou časovou řadu, kdy u krákodobé časové řady sledujeme spíše sezónní vlivy a u dlouhodobé nás především zajímá exisence dlouhodobých rendů. Podle způsobů vyjádření členíme řady na naurální a peněžní. [1] 3.2.1 Srovnaelnos údajů v časové řadě Před analýzou údajů v časové řadě je nuné přesvědči se o om, zda jsou údaje skuečně srovnaelné z věcného, prosorového a časového hlediska. Věcná srovnaelnos Věcná srovnaelnos souvisí se sejným obsahovým vymezením. Mění-li se během času obsahové vymezení ukazaele, pak údaje časové řady jsou nesrovnaelné a pro další úvahy prakicky bezcenné.

Maeriál a meodika 29 Prosorová srovnaelnos Lze ji chápa jako možnos použií údajů vzahujících se ke sejným geografickým územím. Časová srovnaelnos Je problémem zejména u inervalových ukazaelů časových řad, j. ukazaelů, jejichž velikos závisí na délce inervalu. Cenová srovnaelnos Je zajišěna očišťováním od kalendářních variací. Pro sesavení delší časové řady lze použí běžných cen, v nichž vyjádříme nominální hodnou určiého ukazaele, nebo můžeme vycháze ze sálých cen, kde sesavujeme časovou řadu reálných hodno. [12] 3.2.2 Elemenární charakerisiky dynamiky časových řad Elemenární charakerisiky slouží k vyjádření absoluních nebo relaivních změn časové řady. Paří mezi ně [11]: absoluní změny (1. diference) průměrná absoluní změna d (1) = y y 1 d T 1 yt y1 = d = (2) T 1 1 = 2 T koeficien růsu (řeězový index) průměrný koeficien růsu y k = (3) y 1 koeficien přírůsku průměrný koeficien přírůsku y k (4) T = 1 = T T T k 1 = 2 y1 y y 1 δ = = k 1 (5) y 1

Maeriál a meodika 30 3.2.3 Klasický model časových řad δ = k 1 (6) Při modelování časových řad používáme jednorozměrný model, kerý zapíšeme ve varu y (, ε ) = f, (7) kde y je hodnoa modelovaného ukazaele v čase, = 1,2,... T, εje hodnoa náhodné složky v čase. Klasický model je rozložen na několik specifických složek, kerými jsou: rendová složka T, sezónní složka S, cyklická složka C, náhodná složka ε. Klasická dekompozice časových řad pohlíží na rendovou, sezónní a cyklickou složku jako na deerminisické funkce času, zaímco na náhodnou složku jako na náhodný proces. Trend odráží dlouhodobé změny v průměrné úrovni časové řady. Může bý rosoucí, klesající nebo konsanní a vzniká v důsledku působení sil, keré sysemaicky působí ve sejném směru. Sezónní složka popisuje periodické změny, keré se odehrávají během jednoho kalendářního roku a každý rok se opakují. Sezónní změny jsou způsobeny sřídáním ročních dob a s ním souvisejících lidských zvyků, keré jsou zakoveny v ekonomické akiviě. Cyklická složka udává kolísání okolo rendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou období delší než jeden rok. Náhodná složka zbývá v časové řadě po odsranění rendu, sezónní a cyklické složky. Vyjadřuje nahodilé výkyvy a chyby v měření da. Je vořena náhodnými pohyby v průběhu časové řady, keré nemají sysemaický charaker. [3] 3.2.4 Analýza rendové složky Trend v časových řadách je možné popsa pomocí rendových funkcí, lineárních filrů a exponenciálního vyrovnání. My se budeme zabýva meodami, při nichž se budeme snaži popsa rend někerými jednoduchými křivkami. Pro akovouo odhadnuou křivku lze pak konsruova předpovědi budoucích hodno rendové složky. Při omo posupu se obvykle předpokládá, že analyzovanou časovou řadu prověřujeme modelem

Maeriál a meodika 31 y = + ε, (8) T kdet předsavuje sysemaickou rendovou složku a εvyjadřuje nesysemaickou složku, kerá má charaker bílého šumu. Teno předpoklad nám umožní použí pro odhad paramerů rendových křivek, keré se v praxi nejčasěji objevují, regresní meody a porovna předpovědi budoucího vývoje rendu T přímo s předpověďmi budoucího chování časové řady y. Mezi základní rendové funkce paří [3]: Lineární rend T = β + β, (9) 0 1 pro = 1,..., T. Odhady paramerů β,β 0 1 dosaneme použiím meody nejmenších čverců, řešíme edy následující sousavu rovnic: β n + β β 0 T T = 1 = 1 = 1 T + β1 0 = 1 = 1 2 T = y T = 1 y (10) Kvadraický rend T 2 = β + β + β, (11) 0 1 2 pro = 1,..., T. Teno yp rendu řešíme sousavu pomocí ří normálních rovnic β n + β β β 0 T 0 = 1 T 0 = 1 T 1 = 1 + β 2 + β T 1 = 1 + β T 1 = 1 2 T 2 = 1 + β 3 T 2 = 1 + β 2 = T 2 = 1 T = 1 3 = 4 y T = 1 = y T = 1 2 y (12) 3.2.5 Idenifikace srukurálních změn Při modelování rendů v časových řadách je řeba věnova velkou pozornos jednolivým změnám v časových řadách, neboť se jedná o jeden z časých problémů při saisickém vyhodnocování da. Při sledování vývoje časové řady nás zajímá, zda došlo ke změně v jednolivých úsecích časové řady či nikoliv. Výsky srukurálních změn lze pak esova esy, keré slouží k deekci sabiliy paramerů.

Maeriál a meodika 32 3.2.6 QLR es QLR es nám slouží k deekci výskyu možného zlomu v daném úseku časové řady. Za pomocí Chow esu pak zjisíme přesné období, ve kerém se zlom vyskyl. QLR es nám aké zjišťuje maximální F-saisiku Chow esu, edy nejvěší zlom, kerý se v modelu nachází. U obou zmíněných esů je pak důležiá inerpreace období, ve kerém zlom vznikl. [2] 3.2.7 Chowův es Teno es je vhodný pro idenifikaci náhlých zlomů v rendu časové řady a její variabiliě. Je však pořeba zná časový okamžik, ve kerém došlo ke srukurální změně. Bod zlomu se volí s přihlédnuím k hisorickým událosem nebo po prozkoumání grafu časové řady. Časo se však sává, že nevíme úplně přesně, kde se zlom nachází. S pomocí QLR esu však můžeme zjisi, v jakém rozsahu časové řady se zlom vyskyuje. Pak už jen sačí použí Chowův es pro a období, kde se zlom pravděpodobně nachází. Vybíráme o období zlomu, kde má příslušná F-saisika nejvyšší hodnou. Základním předpokladem Chow esu je neměnná variabilia v časové řadě. [2] 3.2.8 CUSUM es Teno es je založený na kumulaivním souču reziduí a slouží k deekci sabiliy paramerů. Indikuje hodnoy na 95% hladině konfidenčního pásu. Pokud se u někerých hodno vyskyuje *, znamená o, že daná hodnoa se nachází mimo konfidenční inerval. CUSUM es nachází nesabiliu paramerů, pokud kumulaivní souče reziduí vybočí z plochy vymezené dvěma kriickými liniemi. Na obr. 6 je znázorněn graf CUSUM esu, kde můžeme pozorova sabiliu jednolivých paramerů. [2]

Maeriál a meodika 33 Obr. 6 Grafické znázornění CUSUM esu [2]

Výsledky a diskuse 34 4 Výsledky a diskuse Vlasní práce je rozdělena na jednolivé podkapioly, kde se zaměříme na y komodiy zboží, keré se nejvýznamněji podílejí na českém vývozu. Pro analýzu vývoje českého exporu jsme zvolili hledisko komodiní srukury zahraničního obchodu podle klasifikace SITC1. Z desei zbožových skupin byly vybrány čyři nejvýznamnější skupiny zboží podle zasoupení na celém vývozu: 5. skupina Chemikálie a příbuzné výrobky, 6. skupina Tržní výrobky říděné zejména podle maeriálu, 7. skupina Sroje a dopravní prosředky, 8. skupina Průmyslové spořební zboží. Významnos ěcho skupin na celkovém exporu dokazuje aké obr. 5, kerý je uveden v kapiole 3.1.3. Pro každou časovou řadu byla provedena analýza specifických složek dekompozice časových řad. Ve všech modelech byla povrzena pouze exisence rendové a náhodné složky. V jednolivých komodiách českého exporu jsme aké zkoumali exisenci sezónní složky pomocí Fisherova esu, pomocí kerého bylo zjišěno, že u žádného z modelů nebyla sezónnos prokázána. Dále budeme chí ověři, zda se časové řady vývozu vybraných komodi zboží v jednolivých úsecích časové řady neliší. V modelech budou edy idenifikovány možné lokalizace srukurálních zlomů v průběhu časové řady. Důležiým mezníkem vývoje zkoumaných časových řad je vsup České republiky do EU ve druhém čvrleí roku 2004 a aké vliv finanční a ekonomické krize, kerý se projevil zejména ve čvrém čvrleí roku 2008 v důsledku zpomalení hospodářského růsu v zemích Eurozóny. V důsledku ěcho změn bude každá časová řada rozdělena na jednolivé úseky, keré budou proloženy vhodným rendem. V jednolivých modelech časových řad budou uvedena období recese a uvedeny predikce vývoje exporu vybraných skupin zboží do konce roku 2014. Dále budou provedeny příslušné esy, na základě kerých zjisíme saisickou významnos navrženého modelu a jeho paramerů. 4.1 5. skupina Chemikálie a příbuzné výrobky Do éo skupiny řadíme organické a anorganické chemikálie, barviva, léčiva a farmaceuické výrobky, parfémy, voňavky, mýdla, čisící přípravky, ale aké hnojiva, plasy a plasické hmoy, jako jsou například rubky, porubí, hadice z plasických hmo apod. Dále sem paří přísady do minerálních olejů, škroby a výbušniny. Rozhodující položkou, kerá výrazně ovlivňuje vývoz, jsou léčiva a farmaceuické výrobky. Tao položka je velice nosnou položkou exporu na Slovensko.

Výsledky a diskuse 35 Výrazně se na exporu aké podílejí silice, vonné láky, lešící a čisící přípravky, organické chemikálie, keré voří významný podíl exporu do Polska a Německa. 4.1.1 Elemenární charakerisiky Elemenární charakerisiky řady vývozu chemikálií a výrobků příbuzných poskynou jisou předsavu o charakeru vývoje čvrlení časové řady. Nyní následují výpočy průměrných ukazaelů dynamiky časových řad: 47725 14758 d = = 622, (13) 54 1 47725 k = 53 = 1,0224, (14) 14758 δ = 1,0224 1 = 0,0224. (15) Z předchozích výpočů můžeme vyvodi, že průměrná mezičvrlení změna vývozu chemikálií je kladná a dosahuje hodnoy 622 mld. Kč. Průměrné empo růsu činí 102,24 %. Průměrné mezičvrlení empo přírůsku je edy kladné a dosahuje hodnoy 2,24 %. Časová řada v průměru rosla. Další elemenární charakerisiky ýkající se vývozu chemikálií jsou vypočeny v příloze B, v abulce č. 5. Hodnoa českého vývozu ohoo druhu zboží se pohybuje v rozmezí od 15 mld. Kč v roce 1999 do 48 mld. Kč v roce 2012. Nejvěší absoluní kladný přírůsek lze vidě ve druhém čvrleí roku 2010 v důsledku oživení svěové ekonomiky v roce 2010 a s ím spojené zlepšení zahraniční popávky. Nejvěší absoluní propad byl zaznamenán ve čvrém čvrleí roku 2008, kdy klesl oproi předchozímu čvrleí o 4 502 mil. Kč, což lze pokláda za důsledek finanční krize, kerý je možné vidě na obr. 7. Nejvěší empo přírůsku ve vývozu chemikálií je zaznamenáno na konci roku 2000, keré činilo 16,7 %. Naopak nejvěšího empa úbyku bylo dosaženo ve řeím čvrleí roku 2002 v hodnoě -13,28 %, což bylo do značné míry způsobeno poklesem výkonnosi ekonomik zemí Evropské unie a aké našeho hlavního obchodního parnera, Německa. 4.1.2 Analýza rendu a idenifikace srukurálních změn V dalším kroku provedeme vyrovnání čvrlení časové řady pomocí lineárních či parabolických rendů meodou nejmenších čverců. Dále idenifikujeme možné srukurální zlomy, keré zjisíme pomocí QLR esu a Chow esu. Na obr. 7 můžeme vidě graf skuečných hodno vývozu chemikálií a výrobků příbuzných.