Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 8 /2015, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.
Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí... - 2 - Hydrologická situace... - 12 - Kvalita ovzduší... - 22 - Sucho v roce 2015... - 25 - Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Eduard Jarcovják Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Mgr. Alena Tížková http://portal.chmi.cz ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -
Synoptická situace, charakter proudění a počasí Počátkem srpna 2015 ovlivňovala naše území tlaková výše, jejíž střed postupoval přes Polsko k východu a v jejím týlu k nám proudil teplý vzduch od jihovýchodu. Zatímco dne 1. srpna ráno teplota klesla ojediněle až na 4 C, odpoledne vystoupala až k 28 C. V neděli 2. srpna nás od jihovýchodu ovlivnila tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry spojená s velkou oblačností a místy i se slabými přeháňkami. Dne 3. srpna se nad naše území rozšířila od severovýchodu oblast vyššího tlaku a k nám začal opět proudit teplý vzduch od jihu, odpoledne se místy vytvořily přeháňky a bouřky. V úterý 4. srpna zesílila nad severovýchodní Evropou tlaková výše a v jejím týlu k nám zesiloval příliv teplého, původem tropického vzduchu od jihu. V období od 5. srpna do 14. srpna panovalo pod vlivem mohutné tlakové výše nad severovýchodní Evropou slunné počasí, zpočátku beze srážek, s vysokými teplotami, v maximech až 35 C a sucho s nebezpečím požárů. Ve dnech 10. srpna až 14. srpna se odpoledne a večer místy vytvářely přeháňky a bouřky, ojediněle i s kroupami. Příliv velmi teplého vzduchu od jihu vyvrcholil v sobotu 15. srpna., kdy studená fronta postoupila ze západní Evropy do Čech a naše území ovlivnila mělká brázda nízkého tlaku vyplněná velmi teplým a labilním vzduchem (maximální teploty až 36 C) a odpoledne s vývojem bouřek, ojediněle i velmi intenzivních. V neděli 16. srpna převládala v brázdě nízkého tlaku nad naším územím velká oblačnost spojená s přeháňkami a vlna tropických veder polevila. Ve dnech 17. srpna a 18. srpna se nad Českou republikou vlnila studená fronta, která přinesla déšť, místy i vydatný, zejména na jihu našeho regionu a ochladilo se. Ve středu 19. srpna ustoupilo frontální rozhraní zpět k jihozápadu a začala nás od severovýchodu ovlivňovat mohutná tlaková výše, která se až do 21. srpna udržovala nad Pobaltím. V sobotu 22. srpna ustoupila tlaková výše k severu a naše území ovlivnila tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Přechodně převládla velká oblačnost s ojedinělými přeháňkami a bouřkami. Ve dnech 23. srpna a 24. srpna k nám opět od severovýchodu zasahovala tlaková výše a kolem ní k nám začal proudit teplý vzduch od jihovýchodu. V úterý 25. srpna odpoledne nás od západu přecházela studená fronta s deštěm. Za ní se nad naše území rozšířil hřeben vyššího tlaku. V následujících dnech se nad střední Evropou udržovala oblast vyššího tlaku, ve které se v sobotu 29. srpna nad námi rozpadala studená fronta, která se po většinu dne projevila zvětšenou oblačností a ojedinělými přeháňkami. V závěrečných dnech měsíce srpna, 30. srpna a 31. srpna proudil nad naše území, kolem tlakové výše se středem nad Ukrajinou, velmi teplý vzduch od jihu a teploty odpoledne opět dosahovaly hodnot kolem 35 C. - 2 -
Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 20,9 C, což je o 5,0 C vyšší hodnota než normál. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 22,7 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 5,0 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v srpnu 17,0 C (o 5,3 C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 23,3 C, byla naměřena ve Slezské Ostravě. Druhá nejvyšší teplota vzduchu, 22,9 C, byla zaznamenaná na stanici Ostrava-Zábřeh, třetí nejvyšší, 22,8 C, v Karviné. Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Lysé hoře (17,0 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (17,7 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byl Javorový vrch (18,1 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Krnově dne 8. srpna (29,9 C). Nejchladnějším dnem byl 25. srpen, kdy byl zaznamenán nejnižší denní průměr teploty vzduchu na Lysé hoře (9,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena na stanici Karviná dne 8. srpna (37,0 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 22. srpna na Lysé hoře (13,2 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána ve Světlé Hoře dne 1. srpna (4,2 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 31. srpna v Městě Albrechticích-Žárech (23,0 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána v Rýmařově dne 26. srpna, a to +0,6 C. V MS kraji spadlo průměrně 43,6 mm srážek, což je 45 % normálu (srážkově podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v srpnu pouze 24,2 mm srážek (27 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 99,5 mm, což odpovídá 61 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Lysé hoře (99,5 mm), druhý nejvyšší v Hodslavicích (99,0 mm) a třetí nejvyšší v Novém Jičíně (93,9 mm). Nejméně srážek spadlo v Karviné (8,9 mm), dále pak v Havířově (11,2 mm) a ve Slezské Ostravě (11,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 61,5 mm, byl zaznamenán dne 12. srpna v Heřmanovicích. Slunce v kraji svítilo průměrně 258,8 hod. Bylo to o 48,0 hod. více než normál, tj. 123 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Mošnově a Ostravě-Porubě, shodně 274,6 hod., dále v Krnově (271,8 hod.) a Jablunkově (268,5 hod.), nejméně v Karlově Studánce (218,9 hod.), ve Frenštátu pod Radhoštěm (227,6 hod.) a v Rýmařově (240,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Ostravě-Porubě dne 7. srpna, kdy Slunce svítilo 13,6 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 21,4 C byl o 4,9 C teplejší než normál. Kraj byl v srpnu klasifikován jako teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 23,5 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 5,1 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v srpnu 16,3 C, což je o 4,4 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (23,5 C), druhá nejvyšší ve Šternberku (23,2 C) a třetí nejvyšší v Pasece (23,1 C). Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Šeráku (16,3 C). Na Paprsku byla naměřena druhá nejnižší průměrná teplota v kraji (18,4 C) - 3 -
a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Hanušovicích (19,0 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Javorníku dne 8. srpna (30,7 C). Průměrně nejchladnějším dnem byl 22. srpen, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (9,1 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu, 38,2 C, byla změřena v Javorníku 8. srpna a byla tak překročena předchozí extrémní hodnota maximální teploty vzduchu z Bělotína, naměřená v srpnu 2013 (37,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 20. srpna na Šeráku (13,1 C). Nejnižší minimální teplota (5,0 C) byla zaznamenána dne 1. srpna v Hanušovicích. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 14. srpna ve Šternberku (22,9 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Hanušovicích dne 18. srpna (0,0 C). Srážek spadlo v Olomouckém kraji průměrně 60,4 mm (72 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 42,1 mm, což je 65 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 41,9 mm (30 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Hanušovicích (97,4 mm), druhý nejvyšší v Dřevohosticích (94,5 mm) a třetí nejvyšší ve Velkých Losinách (89,5 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány na stanicích Javorník (17,6 mm), Zlaté Hory (19,6 mm) a Bělá pod Pradědem (20,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 18. srpna na stanici Mírov (54,7 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 266,0 hod. Bylo to o 58,3 hod. více než normál, tj. 128 % normálu. V srpnu Slunce svítilo nejvíce v Olomouci (285,6 hod.), v Přerově (283,3 hod.) a Prostějově (280,0 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce v Javorníku (251,5 hod.), na Šeráku (256,8 hod.) a v Šumperku (257,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Přerově dne 4. srpna, kdy Slunce svítilo 13,7 hod. - 4 -
Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +20,9 +21,4 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +5,0 +4,9 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +23,3 Olomouc +23,5 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +17,0 Šerák +16,3 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 8. den / 25. den 8.den / 22. den Absolutní maximum teploty (ºC) 8. den Karviná +37,0 8. den Javorník +38,2 Absolutní minimum teploty (ºC) 1. den Světlá Hora +4,2 1. den Hanušovice +5,0 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 26. den Rýmařov +0,6 18. den Hanušovice 0,0 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Charakteristika stanice Moravskoslezský kraj datum extrému hodnota (ºC) stanice Olomoucký kraj datum extrému hodnota (ºC) Maximální teplota Ostrava-Zábřeh 08.08.2013 38,9 Javorník 08.08.2015 38,2 Minimální teplota Praděd 30.08.1947 2,7 Město Libavá 31.08.1935 2,3-5 -
Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -
Srážky Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 43,6 60,4 v % dlouhodobé hodnoty 44,5 71,9 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora 99,5 Hanušovice 97,4 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Karviná 8,9 Javorník 17,6 Nejvyšší denní úhrn (mm) 12. den Heřmanovice 61,5 18. den Mírov 54,7 Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální úhrn srážek denní Nýdek 21.08.1972 215,0 Zlaté Hory-Rejvíz 01.08.1977 134,6 Lysá hora 21.08.1972 211,7 Praděd 14.08.1948 126,0-7 -
Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -
Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 9 -
Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice - 10 -
Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha - 11 -
Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly na začátku měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. Významnější změna v tendenci hladin nastala na začátku druhé poloviny měsíce, kdy se ve dnech 15. a 16. srpna na zvlněné studené frontě vyskytovaly srážky na většině území naší republiky. Jednalo se o intenzivní bouřkovou a přeháňkovou činnost. Nejsilnější bouřky provázené přívalovými dešti a krupobitím postihly oblast Beskyd, Javorníků a jejich předhůří. Vodní toky zaznamenaly přechodné vzestupy hladin, nejvýrazněji menší toky v horní části povodí Olše a Odry. Ve dnech 25. a 26. srpna mírné srážky vyskytující se na SV Moravy a ve Slezsku rozkolísaly některé vodní toky. Na konci měsíce měly hladiny opět setrvalou tendenci. Odra dosáhla svého maxima ve všech sledovaných profilech dne 19. srpna, v profilu Odry v 5:50 hodin na hodnotě průtoku 1,46 m 3.s -1, ve Svinově v 10:00 hodin při hodnotě průtoku 8,98 m 3.s -1 a v Bohumíně Odra zaznamenala maximum 09:10 hodin při 19,1 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 25. srpna v 10:40 hodin při 4,26 m 3.s -1 a v Děhylově v 18:50 hodin při hodnotě průtoku 6,64 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum 11. srpna v 9:00 hodin při hodnotě průtoku 5,19 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 15. srpna v 17:10 hodin a průtok dosáhl hodnoty 5,59 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum zaznamenáno o den později v 14:50 hodin (5,85 m 3.s -1 ). Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se v srpnu pohybovaly v rozmezí od 11 do 33 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen, tedy výrazně pod hodnotou Q VIII. - 12 -
- 13 -
Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry - 14 -
Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do poloviny měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. V polovině měsíce pásmo intenzivních srážek vyskytujících se nad naším územím rozkolísalo i hladiny v povodí horní Moravy. Největší vzestupy zaznamenaly menší pravostranné přítoky Moravy. Na Jevíčce v Chornici byl dne 18. srpna krátkodobě překročen 1. SPA. V posledním týdnu měsíce se ve sledované oblasti srážky objevovaly jen ojediněle a byly slabé. Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do konce měsíce převážně setrvalou tendenci. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 18. srpna v 23:50 hodin při hodnotě průtoku 6,39 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 11. srpna v 14:00 hodin při hodnotě průtoku 5,78 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném dosáhla srpnového maxima dne 19. srpna v 2:40 hodin po noční bouřce při hodnotě průtoku 13 m 3.s -1. Morava v Olomouci kulminovala dne 19. srpna v 15:30 hodin při hodnotě průtoku 39,6 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 28 do 38 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen, tedy výrazně pod hodnotou Q VIII. - 15 -
Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly na začátku měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. Náhlý přechodný vzestup Bečvy v Dluhonicích dne 3. srpna byl způsoben lokální bouřkou. Změna v tendenci hladin nastala až v polovině měsíce, kdy hladiny Bečvy přechodně stoupaly a kolísaly vlivem bouřkových srážek. Nejvýraznější vzestupy Bečva zaznamenala dne 19. srpna po vydatných srážkách. Poté hladiny klesaly. Po přechodném zvýšení vodností v důsledku vydatnějších srážek hladiny postupně poklesly zhruba na úroveň z počátku srpna a v posledním týdnu měsíce srpna měly opět setrvalou tendenci. - 16 -
Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého srpnového maxima dne 19. srpna v 3:10 hodin při hodnotě průtoku 4,88 m 3.s -1. Bečva v Dluhonicích kulminovala téhož dne v 11:50 hodin na hodnotě 33,6 m 3.s -1. Vodnosti toků se po celý měsíc pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen v rozmezí 14-38 % Q VIII. Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy - 17 -
Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Odry 19 5:50 1.46 43.9 62.3 83 6 Počet výskytu Svinov 19 10:00 8.98 136 274 332 11 Opava 25 10:40 4.26 64.6 102 151 1 Děhylov 25 18:50 6.64 73.7 115 168 2 Frýdek-Místek 4 17:20 4.26 119 303 427 1 Ostrava 11 9:00 5.19 186 378 665 2 Bohumín 19 9:10 19.1 314 498 847 2 Jablunkov - Olše 15 17:10 5.59 30.7 58.6 94 1 Český Těšín - Baliny 16 1:20 3.53 92.1 134 230 3 Věřňovice 16 14:50 5.85 188 317 413 1 Mikulovice 16 16:10 3.97 44 72 94.4 2 Raškov 18 23:50 6.39 29.3 46.9 60.6 6 Šumperk 11 14:00 5.78 35.5 61.3 84.2 1 Lupěné 19 2:40 13 31.4 55.9 91.8 1 Moravičany 19 5:40 26.2 67.8 98.2 131 3 Olomouc 19 15:30 39.6 147 167 197 16 Vsetín 19 2:10 18 104 188 249 12 Valašské Meziříčí 19 3:10 4.88 58.8 107 150 8 Teplice nad Bečvou 19 8:20 26.1 190 290 395 7 Dluhonice 19 11:50 33.6 245 337 437 2-18 -
Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0.469 1.38 33 ODRA Svinov 1.28 11.1 11 ODRA Bohumín 8.5 31.6 26 OPAVA Krnov 0.76 4.03 18 OPAVA Opava 0.835 6.69 12 OPAVA Děhylov 3.21 9.03 35 OSTRAVICE Frýdek-Místek 1.44 16.7 8 OSTRAVICE Ostrava 2.21 13.7 16 OLŠE Jablunkov 0.154 1.53 10 OLŠE Český Těšín 0.846 6.39 13 OLŠE Věřňovice 2.02 13.1 15 DESNÁ Šumperk 1.08 2.8 38 MOR. SÁZAVA Lupěné 0.839 2.35 35 MORAVA Moravičany 3.31 11.5 28 TŘEBŮVKA Loštice 1.04 2.26 45 MORAVA Olomouc 6.16 14.5 42 VSET. BEČVA Vsetín 1.41 4.1 34 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0.436 2.93 14 BEČVA Dluhonice 3.87 10 38-19 -
Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - srpen 2015 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) 1981-2010 % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0.103 0.192 54 Morávka - Medvědí potok * 0.420 * Ostravice - Pod horečkou 0.115 0.195 59 Rýmařov (Janušov) - U kostela 0.300 0.580 52 Starý Jičín - Oční studánka 0.225 0.749 30 Suchá Rudná - Nad pilou 0.560 1.140 49 Veřovice - Pramen Jičínky 0.283 1.704 17 Vlčovice - U Holého vrchu 0.485 0.865 56 Železná pod Pradědem - 121 C 1 1.445 5.199 28 Horní údolí - Pod jeřábem 1.538 3.283 47 Kouty n. D. - Sedmá skládka 0.550 0.984 56 Mladeč - V-2 2.718 1.618 168 Nový Malín - Milostná studánka 0.180 0.406 44 Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 1.618 3.718 44 Ostružná - U Přerovské chaty 0.920 1.564 59 Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0.055 0.802 7 Strážná - Pod samotou 0.063 0.269 23 Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0.580 0.721 80 Rajnochovice - V lese 3 0.375 0.619 61 Velké Karlovice - Ve škaredici 0.573 0.982 58 Zašová - Stračka 0.098 0.340 29 Vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry podprůměrné. Výjimku tvořil pramen V-2 v Mladči, kde hodnota dosahovala 168 %. Naopak prameny U kostela v Rýmařově a Pod samotou ve Strážné byly první polovinu měsíce srpna suché. Minimálních měsíčních hodnot vydatností bylo dosaženo na pramenu Karlov ve Zlatých Horách v Jeseníkách (7 %). Moravskoslezský kraj (17-59 %), Olomoucký kraj (7-59 % - bez pramenu v Mladči), východní okraj Pardubického kraje (23-80 %), severní část Zlínského kraje (29-61 %). * Pramen Medvědí potok (Morávka) byl dočasně vyřazen z hodnocení. - 20 -
Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - srpen 2015 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny % dlouhodobého (cm od odměr. bodu) 1981- průměru (cm od odměrného bodu) 2010 Bernartice nad Odrou 202 166 82 Hladké Životice 224 200 89 Kozmice 191 136 71 Mokré Lazce 187 140 75 Opava (Kylešovice) 431 401 93 Osoblaha 343 292 85 Ostrava (Svinov) 438 377 86 Písek u Jablunkova 173 147 85 Staré Město u Karviné 216 184 85 Věřňovice 344 253 73 Vrbno pod Pradědem 372 356 96 Bukovice u Jeseníka 331 299 90 Holice u Olomouce 263 243 92 Hrabová u Dubicka 372 338 91 Hranice (Slavíč) 415 352 85 Lipník nad Bečvou 404 381 94 Lipník nad Bečvou II 297 250 84 Mikulovice u Jeseníka 424 398 94 Osek nad Bečvou 547 503 92 Prosenice (Proseničky) 748 720 96 Ruda nad Moravou 374 345 92 Štěpánov u Olomouce 318 303 95 Šumperk 236 238 101 Uničov 402 378 94 Albrechtice u Lanškrouna 394 383 97 Borušov (Prklišov) 6047 6005 99 Vranová Lhota (Vranová) 281 261 93 Jablůnka 335 316 94 Lešná (Příluky) 354 326 92 Rožnov pod Radhoštěm 355 334 94 Valašské Meziříčí 645 527 82 Zašová 256 225 88 Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen. V rámci krajů byla situace následující: Moravskoslezský kraj (71 96 %), Olomoucký kraj (84 101 %), východní okraj Pardubického kraje (93 99 %) a severní část Zlínského kraje (82 94 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Šumperku (101 %), minimálních v Kozmicích (71 %). - 21 -
Kvalita ovzduší V srpnu byly v Moravskoslezském i v Olomouckém kraji vzhledem k panujícím vysokým teplotám v 1. polovině měsíce a v jeho posledních dvou dnech překračovány hodnoty imisního limitu pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 maximální denní osmihodinové koncentrace troposférického ozonu. Na všech lokalitách s měřením ozonu v obou krajích tak postupně došlo k překročení imisního limitu (více než 25 dnů s nadlimitní hodnotou v průměru za tři roky). Docházelo i k překračování prahové hodnoty hodinové koncentrace ozonu 180 µg.m -3 jednodenní smogová situace byla v Moravskoslezském kraji vyhlášena 6. 8.; 10. 8. došlo k vzniku plošné smogové situace trvající do 15. 8. v obou krajích. Na všech městských monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji byly naměřeny nadlimitní denní průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 10. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit 120-50 - 50 50 120-50 120 50 1. 8. 2015 124 24 32 8 21 26 124 10 23 119 21 2. 8. 2015 115 33 38 10 19 23 112 17 25 102 20 3. 8. 2015 126 24 34 11 24 28 114 28 37 107 23 4. 8. 2015 127 30 42 13 22 27 121 25 35 111 24 5. 8. 2015 148 20 34 15 36 35 152 13 35 151 38 6. 8. 2015 154 30 50 15 38 47 166 15 45 165 49 7. 8. 2015 154 26 48 14 39 46 155 21 44 147 37 8. 8. 2015 144 21 38 10-32 141 25 43 135 31 9. 8. 2015 140 23 44 16-45 149 17 50 148 40 10. 8. 2015 149 28 65 23 54 49 151 25 56 140 46 11. 8. 2015 168 33 60 20 42 51 158 26 50 148 39 12. 8. 2015 168 19 52 27 51 51 152 20 51 177 59 13. 8. 2015 165 19 46 18 35 38 158 10 34 164 40 14. 8. 2015 147 37 54 16 34 49 140 15 42 142 37 15. 8. 2015 137 21 47 9 29 39 131 14 38 135 35 16. 8. 2015 121 18 32 17 33 35 120 12 31 118 27 17. 8. 2015 68 31 59 30 55 47 66 18 43 - - 18. 8. 2015 78 20 23 21 30 22 102 14 29-36 19. 8. 2015 101 16 38 16 27 35 101 11 30 96 31 20. 8. 2015 100 19 38 16 27 32 100 14 29 95 27 21. 8. 2015 98 19 36 17 24 36 100 16 31 100 22 22. 8. 2015 91 21 40 16 30 32 94 18 34 88 34 23. 8. 2015 94 26 31 9 19 27 96 17 24 92 17 24. 8. 2015 96 10 31 6 19 22 101 9 21 99 23 25. 8. 2015 96 27 23 12 12 14 97 23 20 102 15 26. 8. 2015 92 30 25 11 10 18 101 25 22 101 16 27. 8. 2015 112 14 35 18 24 29 105 20 30 102 26 28. 8. 2015 106 21 32 20 30 40 111 25 37 116 34 29. 8. 2015 75 25 42 14 34 36 93 13 43 102 40 30. 8. 2015 131 32 42 17 28 34 132 26 37 131 28 31. 8. 2015 137 39 57 24 33 38 136 23 47 137 39-22 -
b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit 120-50 120-50 - 50 50 120 50 1. 8. 2015 131 10 26 124 16 35 18 24 31 127 25 2. 8. 2015 120 13 29 107 16 50 24 32 30 107 27 3. 8. 2015 145 16 37 131 19 57 19 35 32 117 31 4. 8. 2015 130 14 32 127 13 36 19 39 34 129 32 5. 8. 2015 150 10 31 146 15 42 17 32 35 140 41 6. 8. 2015 173 18 44 170 23-19 38 37 160 39 7. 8. 2015 154 14 43 164 21 50 24 38 44-42 8. 8. 2015 145 10 32 139 16 28 19 35 38 139 30 9. 8. 2015 142 9 40 141 13 37 19 39 39 137 38 10. 8. 2015 163 15 55 159 23 52 18 47 47 142 44 11. 8. 2015 154 15 54 150 18 51 20 49 51 149 45 12. 8. 2015 167 11 43 165 15 48 17 43 43 158 40 13. 8. 2015 182 12 38 163 17 42 20 40 40 171 40 14. 8. 2015 142 24 47 142 23 52 26 42 46 152 41 15. 8. 2015 128 13 40 137 10 35 11 35 37 142 36 16. 8. 2015 132 13 36 116 19 37 14 33 31 132 31 17. 8. 2015 56 20 49 45 25 59 19 41 45 92 47 18. 8. 2015 98 14 30 55 20 20 19 8 4 44 7 19. 8. 2015 98 13 34 98 14 30 26 29 26 35 28 20. 8. 2015 101 15 31 97 17 29 17 28 26 97 29 21. 8. 2015 95 15 29 98 20 32 14 27 28 98 27 22. 8. 2015 85 13 31 90 18 31 13 25 31 95 28 23. 8. 2015 100 15 22 95 13 25 15 17 19 88 16 24. 8. 2015 105 9-102 5 33 11 22 34 103 27 25. 8. 2015 95 15 10 102 12 14 26 16 14 97 14 26. 8. 2015 96 22 18 100 14 11 30 24 20 88 20 27. 8. 2015 110 11 30 111 7 34 21 41 50 100 34 28. 8. 2015 106 11 28 116 14 32 26 47 52 113 40 29. 8. 2015 73 14 29 75 20 37 12 30 32 99 37 30. 8. 2015 129 20 30 125 15 48 23 38 40 122 32 31. 8. 2015 136 24 43 136 18 39 25 44 51 127 39 Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM 10... suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září). - 23 -
Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích - 24 -
Sucho v roce 2015 Důvod letošního sucha musíme začít hledat už v zimě, kdy stejně jako minulou zimu (2013/2014), spadlo málo srážek, málo sněhu a tyto poslední dvě zimy se tak vyznačovaly nízkou sněhovou pokrývkou a jejím krátkým trváním. Tím, že na konci zimy a začátkem jara již téměř na většině území Česka žádný sníh nebyl, nemělo co roztát a započal vláhový deficit, který postupem jara a léta narůstal. Moravskoslezský kraj V Moravskoslezském kraji byl průměrný srážkový úhrn za prvních 8 měsíců letošního roku 413 mm. Dlouhodobý srážkový úhrn (1961 1990) za toto období je 593 mm. V kraji tedy spadlo pouze 70 % srážek v porovnání se srážkovým normálem. Podobná situace byla v roce 1992, kdy za období ledna až srpna spadlo v kraji průměrně pouze 416 mm a dále v roce 2003, kdy to bylo 420 mm. Pokud budeme hodnotit srážkový deficit od počátku listopadu loňského roku (aby se promítly zimní srážky a sníh), je toto období v kraji nejsušší od roku 1961. Za období 1. 11. 2014 až 31. 8. 2015 průměrně v kraji spadlo pouze 484 mm srážek, což je 69 % dlouhodobého průměru (normálu). Podobná situace byla v letech 2002 2003, kdy spadlo za období listopadu až srpna 506 mm, což je 72 % normálu a roky 1989 1990 (525 mm, 75 %). Pod 80 % srážkového normálu za období listopadu až srpna jsme zaznamenali ještě v letech 1992 1996 (543 mm, 77 %), 1972 1973 (551 mm, 78 % a 2011 2012 (555 mm, 79 %). Dlouhodobý průměr za období let 1961 1990 je 703 mm srážek. Po relativně deštivém říjnu 2014, kdy spadlo 110% srážek oproti srážkovému normálu, byly další měsíce již většinou srážkově podnormální: listopad 2014 (60 % srážek oproti normálu), prosinec 2014 (69 % srážek oproti normálu), leden a březen 2015 byly jediné dva měsíce, které měly za sledované období nadprůměrné srážky. Leden 164 % a březen 121 %, únor (82 %), duben (71 %), květen (82 %), červen (pouze 47 %), červenec 39 % a srpen 46 %. Podle měření stanice Ostrava-Poruba byl srážkový úhrn za leden až srpen letošního roku 346 mm, dlouhodobý úhrn tohoto období činí 509 mm. Deficit tak činí 163 mm, tj. bylo zaznamenáno pouze 68 % srážek oproti normálu. Olomoucký kraj V Olomouckém kraji byl průměrný srážkový úhrn za prvních 8 měsíců letošního roku 376 mm. Dlouhodobý srážkový úhrn (1961 1990) za toto období je 519 mm. V kraji tedy spadlo pouze 63 % srážek v porovnání se srážkovým normálem. Podobná situace byla v roce 1992, kdy za období ledna až srpna spadlo v kraji průměrně pouze 369 mm, v roce 1993 380 mm a dále v roce 2003, kdy to bylo 393 mm. - 25 -
Pokud budeme hodnotit srážkový deficit od počátku listopadu loňského roku (aby se promítly zimní srážky a sníh), je toto období v kraji nejsušší od roku 1961. Za období 1. 11. 2014 až 31. 8. 2015 tak průměrně v kraji spadlo pouze 441 mm srážek, což je 63 % dlouhodobého průměru (normálu). Podobná situace byla v letech 1972 1973, kdy spadlo 450 mm (64 %), 1992 1993, kdy spadlo 478 mm (68 %) v období 2002 2003, kdy spadlo za období listopadu až srpna 499 mm, což je 71 % normálu. Dlouhodobý průměr (normál) za období let 1961 1990 je 627 mm srážek. Srážkově nadnormální (171 %) bylo v kraji září. V říjnu 2014 spadlo 85 % srážek oproti srážkovému normálu, v listopad 2014 (43 % srážek oproti normálu), prosinec 2014 (79 % srážek oproti normálu), leden a březen 2015 byly opět jediné dva měsíce, které měly za sledované období nadprůměrné srážky. Leden 145 % a březen 150 % únor (45 %), duben (65 %), květen (61 %), červen (57 %), červenec pouze 42 % a srpen 76 %. Podle měření stanice Olomouc-Holice byl srážkový úhrn za leden až srpen letošního roku 284 mm, dlouhodobý úhrn tohoto období činí 415 mm. Deficit tak činí 131 mm, tj. bylo zaznamenáno pouze 68 % srážek oproti normálu. Z nízkých prázdninových srážkových úhrnů srážek jich více než polovina spadla v bouřkových přeháňkách, tedy za krátký čas velké množství srážek, které obvykle nestačí vsáknout do půdy a bez užitku odteče z krajiny (epizody 8. července, 24. 25. července a 14. 18. srpna). K výraznému suchu přispěla také letošní nadnormální teplota vzduchu (vysoký výpar ve všech jeho podobách) na jaře a v létě. V Moravskoslezském kraji byl měsíc březen letošního roku teplejší oproti normálu o 1,8 C, duben byl teplejší o 0,9 C, květen měl teplotu stejnou jako dlouhodobý průměr, červen byl teplejší o 0,9 C, červenec o 3,6 C a srpen dokonce o 5,0 C. V Olomouckém kraji byl měsíc březen letošního roku teplejší oproti normálu o 1,4 C, duben byl teplejší o 0,3 C, květen měl teplotu nižší o 0,3 C než normál, červen byl teplejší o 0,6 C, červenec o 3,1 C a srpen o 4,8 C. K vysoké průměrné teplotě v červenci a srpnu, k vysokému výparu a prohloubení sucha přispěly také letošní horké vlny. První horká vlna byla zaznamenána v období 17. 25. července, mimořádně teplá vlna s maximy teploty vzduchu mezi 34 až 38 C se vyskytovala v době od 3. srpna do 15. srpna a poslední vlna nastala na konci léta v období 28. srpna až 1. září. - 26 -
Obr. 1 Srážkové úhrny v Moravskoslezském kraji (mm) za období listopad 2014 až srpen 2015 v porovnání s dlouhodobým průměrem (normálem) Obr. 2 Srážkové úhrny v Olomouckém kraji (mm) za období listopad 2014 až srpen 2015 v porovnání s dlouhodobým průměrem (normálem) - 27 -
Obr. 3 Odchylka úhrnu srážek za červenec a srpen 2015 od normálu Obr. 4 Vývoj deficitu srážek (mm) v roce 2015 podle měření stanice Ostrava-Poruba - 28 -
Obr. 5 Vývoj deficitu srážek (mm) v roce 2015 podle měření stanice Olomouc-Holice - 29 -