Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Obsah Psychosociální důsledky nezaměstnanosti, Ekonomické důsledky nezaměstnanosti, Literatura, odkazy.
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Zdroj: BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s. 75.
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Ve 30. letech 20. stol. prof. Bláha realizoval výzkum, jehož cílem bylo postižení materiálních, psychologických a sociálních dopadů nezaměstnanosti ve Velkém Brně. Komplexní obraz o výzkumu podal Bruno Zwicker v Sociologické revui v roce 1934-1935.
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Výsledky výzkumu: Ztráta práce mění duševní a společenský život nezaměstnaného a ovlivňuje jeho psychosociální habitus. Z hlediska dlouhodobé ztráty zaměstnání dochází ke ztrátě odborné kvalifikace s celkovým odvykáním si od práce ztráta pracovní vůle (snížení aktivity, narušené vnímání času, upadání do apatie).
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Autorka Buchtová popisuje typy reakcí na zprávu výpovědi ze zaměstnání: Psychický šok, Individuální prožívání ztráty zaměstnání, Přeceňování faktorů vnější determinace ztráty práce, Bariéry v adaptaci nezaměstnaných pracovníků, Obavy nezaměstnaných z budoucího zvládání životních situací, Zdroj: BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s. 75.
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Zhoršení zdravotního stavu nezaměstnaných, Postoje nezaměstnaných k hledání nového zaměstnání. Zdroj: BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s. 85-87.
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Autorka Buchtová definuje psychologický intervenční program pro nezaměstnané následně: Neztrácet naději a nepodléhat tlaku nepříznivé situace, Naplánovat si pravidelné denní aktivity, Využít čas k možnosti zhodnocení dosavadních životních a pracovních zkušeností, BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN 80-247- 9006-8. s. 75.
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Rozšířit si právní vědomí a dobře znát práva a povinnosti nezaměstnaného, Neuzavírat se do sebe, sledovat dění kolem sebe, udržovat neustálý kontakt s trhem práce, Na přechodnou dobu si najít práci i méně placenou, Promyslet si úspornou životní strategii, Důsledně pečovat o své zdraví. Zdroj: BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s. 76.
Ekonomické důsledky nezaměstnanosti V tržní ekonomice souběžně fungují trhy zboží a služeb a trhy výrobních faktorů, tedy i práce. Trh práce je charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce, jejíž cenou je mzda. Od trhu práce se očekává, že zabezpečí ekonomiku potřebnými pracovními silami v požadované struktuře (oborové, profesní, věkové, vzdělanostní apod.) a dále, že zabezpečí zajištění pracovních sil odpovídajícími prostředky, především pracovními příjmy. Zdroj: KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 504 s. ISBN 80-7357-050-5. s. 284.
Ekonomické důsledky nezaměstnanosti Poptávku po práci mohou ovlivnit změny používaných technologií, které se neprosazují ve všech odvětvích rovnoměrně. Progresivní technologie mohou vést k nahrazování práce kapitálem a poptávka po práci klesá. Zdroj: KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 504 s. ISBN 80-7357-050-5. s. 285.
Ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ukazatel míry nezaměstnanosti poměřuje počet nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Vyjadřuje se v % a vyčísluje se podle vzorce: u = x 100 Kde: u = míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %), U = počet nezaměstnaných, L = počet zaměstnaných (pracovních sil). Zdroj: BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. s. 77-78.
Literatura, odkazy BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 978-80-7400-347-9.
Literatura, odkazy KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších změn.