PŘEHLED ZPRÁV Pracují? Dělníky na českých dálnicích ohlídají kamery i drony... 2 Česko bude kritizovat německé mýto, bude-li diskriminační... 3 Bude-li německé mýto diskriminační, přidáme se k Rakousku, řekl Ťok... 4 Ťok: MD chce letos vypsat dotace na dobíjecí stanice za miliardu... 5 Po německých dálnicích za peníze?... 5 Od tisíců aut městům a obcím uleví jen obchvaty. Jenže kdy?... 10 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Pracují? Dělníky na českých dálnicích ohlídají kamery i drony Ekonomika.iDNES.cz 17. 01. 2017 Rubrika: Domácí ekonomika Autor: Jan Sůra Ředitelství silnic a dálnic začalo na prvních stavbách využívat kamery, kterými sleduje, jak rychle a kvalitně tam firmy pracují. Kromě stacionárních kamer začali správci silnic používat i mobilní včetně dronu. Šéf ŘSD Jan Kroupa už loni na jaře v MF DNES uvedl, že chce zvýšit dohled nad stavebními firmami a kvalitou jejich prací, kromě kamer například pořizovat i více fotodokumentace, stavební deníky se začaly digitalizovat. Přes kamery může ŘSD hlídat stavební firmy, zda mají například dostatek mechanizace nebo zda stavějí podle plánu. "Je pravda, že uvedená opatření se pozitivně projevila nejenom při přejímacích řízeních nebo následně při reklamačních řízeních, ale i pozitivně z pohledu prevence vzniku nekvalitní práce," říká ředitel Kroupa. Jednou z metod je videomonitoring pomocí kamery umístěné ve voze, který dvakrát denně projíždí celou stavbu, a následně se vyhodnocuje soulad týdenního plánu prací. Taková metoda se používá například na dálnici D1. Podle mluvčí ŘSD Niny Ledvinové správci silnic loni využili mobilní kamerový systém na třech stavbách. Vyjde to řádově na desítky tisíc korun na každé stavbě. Jednou z monitorovaných staveb je most v Útvině na silnici I/20 na Karlovarsku. Dálnice D4 na šesti kilometrech jen s třemi dělníky. Loňská realita: InsertSingleVideo Kamery hlídají vícenáklady... "Jedná se převážně o technologicky náročnější stavby, kde je třeba neustálý dohled nad průběhem výstavby a zároveň kvůli monitoringu dopravní obslužnosti v dotčeném území. Veškerá data se ukládají na server," řekla mluvčí ŘSD Ledvinová. "S výsledky monitoringu jsme velice spokojeni a zcela jistě v něm budeme v dalších letech pokračovat," dodala Ledvinová. Ke kontrolám přispěl i fakt, že zejména v posledních dvou letech šly kvůli nedostatku zakázek ceny v soutěžích výrazně pod odhadované částky. Dá se očekávat, že stavební firmy se budou snažit nahnat tržby tím, že budou vykazovat například smyšlené vícenáklady. Ředitelka Stínového ŘSD Miloslava Pošvářová tvrdí, že kamerový systém prosazovala už před několika lety, kdy na ŘSD působila. "Navrhovali jsme to již v roce 2013 na D1 kvůli monitoringu provádění prací, protože se tam moc nepracovalo. Nevím, proč to umisťují na nedůležité stavby," řekla Pošvářová. Podle ní by bylo ideální umístit kamery například na D1 či na nový úsek D8. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
Ředitelství silnic a dálnic kromě mobilních kamer používá i stacionární kamery. "Osvědčily se nám v případě staveb menších rozměrů jako například opravy či výstavba mostů a kontrolu dopravních opatření v místě realizace staveb," vysvětlila mluvčí Ledvinová.... i počet strojů a dělníků Úplnou novinkou kontroly jsou drony, ty ŘSD nasazuje na stavbu silnice I/11 mezi Oldřichovicemi a Bystřicí. Jde o jeden z problematických úseků mezi rozestavěnými silnicemi, kde dokonce zhotovitel zastavil kvůli insolvenci jednoho ze členů sdružení práce a vyhrožoval odchodem z celé stavby. Jiný způsob monitoringu začali využívat loni pilotně na stavbě dálnice D4 u Skalky. Jde o systém, kdy technický dozor dvakrát denně pořizuje fotodokumentaci jednotlivých stavebních celků včetně orientačních informací o mechanizaci a dělnících na stavbě. "Tato data se pak po odeslání vyhodnocují a kontroluje se soulad s týdenním plánem prací. Výhoda této metody je, že je aplikovatelná na jakoukoli stavbu," dodala Ledvinová. ŘSD kromě kamerového dohledu nad stavebními firmami také výrazně rozšiřuje počet kamer, které na dálnicích sledují provoz. Na D1 chtělo rovněž nainstalovat více radarů, ale soutěž se zadrhla a ŘSD ji raději vypíše znovu. Česko bude kritizovat německé mýto, bude-li diskriminační Echo24.cz 17. 01. 2017 Rubrika: Domov Pokud bude mýtné v Německu diskriminační vůči cizincům, připojí se Česká republika k jeho kritikům. Po dnešním jednání s rakouským ministrem dopravy Jörgem Leichtfriedem to řekl jeho český protějšek Dan Ťok (za ANO). Zatím česká strana nemá konečnou podobu německého návrhu na zavedení poplatků pro osobní automobily na německých dálnicích. Vyjádří se k němu až po jeho prostudování. Pokud bude mýtné v Německu diskriminační vůči cizincům, připojí se Česká republika k jeho kritikům. Po dnešním jednání s rakouským ministrem dopravy Jörgem Leichtfriedem to řekl jeho český protějšek Dan Ťok (za ANO). Zatím česká strana nemá konečnou podobu německého návrhu na zavedení poplatků pro osobní automobily na německých dálnicích. Vyjádří se k němu až po jeho prostudování. "Rozumím tomu, že chce německá vláda zavést mýto, neměl by to ale být systém diskriminační," uvedl Ťok. Dosavadní návrhy podle něho zahraniční návštěvníky proti německým motoristům znevýhodňovaly. Plán na zavedení německého mýta pro osobní auta, který na konci loňského roku posvětila Evropská komise, počítá s tím, že německým motoristům se bude částka zaplacená na dálničních poplatcích kompenzovat formou daňové úlevy. Ta by se měla rovněž určovat podle emisní třídy vozidla, a tedy i míry, jakou jeho provoz zatěžuje životní prostředí. Kompromisní plán Kompromisní plán zahrnuje rovněž úpravu krátkodobých sazeb mýtného pro zahraniční řidiče. Desetidenní poplatek by se podle něj měl v závislosti na objemu motoru a velikosti emisí pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 20 eur (zhruba 68 až 541 Kč). Maximální cena za roční známku bude 130 eur, tedy 3500 korun. Brusel dříve kritizoval skutečnost, že plánované ceny za krátkodobé dálniční známky jsou v některých případech nepřiměřeně vysoké. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Rakouský ministr Leichtfried patří mezi nejhlasitější odpůrce podoby, jakou chce sousední Německo provoz na dálnicích zpoplatnit. Spolu s Nizozemskem připravují žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ke které by se mohly připojit i další země. Jedním z bodů dnešního setkání s Ťokem tak byla i snaha, zapojit Česko do této iniciativy. Bude-li německé mýto diskriminační, přidáme se k Rakousku, řekl Ťok Lidovky.cz 17. 01. 2017 Rubrika: Doprava Pokud bude mýtné v Německu diskriminační vůči cizincům, připojí se Česko k jeho kritikům. Po úterním jednání s rakouským ministrem dopravy Jörgem Leichtfriedem to řekl jeho český protějšek Dan Ťok (za ANO). Zatím česká strana nemá konečnou podobu německého návrhu na zavedení poplatků pro osobní automobily na německých dálnicích. Vyjádří se k němu až po jeho prostudování. "Rozumím tomu, že chce německá vláda zavést mýto, neměl by to ale být systém diskriminační," uvedl Ťok. Dosavadní návrhy podle něj zahraniční návštěvníky proti německým motoristům znevýhodňovaly. Plán na zavedení německého mýta pro osobní auta, který na konci loňského roku posvětila Evropská komise, počítá s tím, že německým motoristům se bude částka zaplacená na dálničních poplatcích kompenzovat formou daňové úlevy. Ta by se měla rovněž určovat podle emisní třídy vozidla, a tedy i míry, jakou jeho provoz zatěžuje životní prostředí. Mezi nejtvrdší kritiky patří Rakousko a Nizozemsko Kompromisní plán zahrnuje rovněž úpravu krátkodobých sazeb mýtného pro zahraniční řidiče. Desetidenní poplatek by se podle něj měl v závislosti na objemu motoru a velikosti emisí pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 20 eur (zhruba 68 až 541 Kč). Maximální cena za roční známku bude 130 eur, tedy 3500 korun. Brusel dříve kritizoval skutečnost, že plánované ceny za krátkodobé dálniční známky jsou v některých případech nepřiměřeně vysoké. Rakouský ministr Leichtfried patří mezi nejhlasitější odpůrce podoby, jakou chce sousední Německo provoz na dálnicích zpoplatnit. Spolu s Nizozemskem připravují žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ke které by se mohly připojit i další země. Jedním z bodů úterního setkání s Ťokem tak byla i snaha, zapojit Česko do této iniciativy. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
Ťok: MD chce letos vypsat dotace na dobíjecí stanice za miliardu Auto.cz 17. 01. 2017 Rubrika: Český trh Ministerstvo dopravy chce letos vypsat dotační tituly na stavbu dobíjecích stanic pro elektromobily za téměř miliardu Kč. Stanice mají pokrýt celé Česko a dotační programy mají běžet dva roky. Na konferenci Digitální Česko to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Podle týdeníku Euro by do pěti let měla vzniknout páteřní síť 500 takzvaných rychlodobíjecích stanic, hlavně ve městech a na dálničních a silničních odpočívadlech. Kromě toho se počítá se vznikem 800 běžných dobíjecích bodů v obchodních a zábavních centrech, na záchytných parkovištích a veřejných parkovacích stáních. Cena za vybudování dobíjecí stanice je u běžných "pomaludobíjecích" stanic (o výkonu do 22 kilowattů) kolem 200 tisíc až 300 tisíc korun, u rychlodobíjecích stanic (výkon do 50 kilowattů) se jedná o rozmezí kolem 1,5 milionu až dva miliony korun. V Česku nyní jezdí kolem tisíce elektromobilů a zhruba 15.000 vozidel s pohonem na CNG. Vládou přijatý Národní akční plán čisté mobility počítá s tím, že do roku 2025 bude v ČR 95.000 elektromobilů a aut na hybridní pohon. Překážkou většího rozšíření elektromobilů je až trojnásobná cena proti vozům se spalovacím motorem. Nejlevnější elektromobil vyjde na zhruba 600.000 Kč. Loni ministerstvo životního prostředí vypsalo dotační program na nákup ekologických vozů za 100 milionů Kč. Po německých dálnicích za peníze? ČT 24 17. 01. 2017 Relace: Události, komentáře Pokud bude mýtné na německých dálnicích diskriminační vůči řidičům z ciziny, připojí se Česko k jeho kritikům. Po dnešním jednání s rakouským ministrem dopravy to řekl ministr Dan Ťok. Plán na zpoplatnění dálnic pro osobní auta posvětila Evropská komise. Němci chtějí svým vlastním řidičům mýto kompenzovat daňovými úlevami. Roční kupón by přišel maximálně na 3,5 tisíce korun. Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/: Zatím ty pokusy vypadaly tak, že to mýto je použito pouze proti nebo má být uplatněno pouze pro řidiče z cizích zemí, což bychom považovali za diskriminační. Ministři jednali i o nedokončeném dálničním spojení obou zemí, tedy jihočeské dálnice D3 a jihomoravské D52. Podobná schůzka na podobné téma čeká Ťoka příští týden i s polskou delegací. Tak a ve studiu je s námi poslanec, bývalý ministr dopravy Petr Bendl z ODS. Hezký večer. Hezký dobrý večer. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
Zdravíme také Martina Kolovratníka, člena podvýboru pro dopravu za hnutí ANO. Hezký večer i vám. Dobrý večer z východních Čech. Pane Kolovratníku, dnešní článek v Hospodářských novinách mluvil o tom, že Rakousko dává dohromady koalici zemí středovýchodní Evropy, nebo vlastně střední až západní Evropy, prostě sousedů Německa, kteří mají zažalovat Německo kvůli tomu mýtnému nebo to zpoplatnění dálnic a ten článek obsahoval také pasáž, podle které Česko zatím váhá nebo český ministr zatím váhá, prý se ještě rozhodne. Tušíme, nebo tušíte, jestli už se rozhodl? Tak nemohu mluvit za pana ministra Dana Ťoka. On sám se před malou chvílí vyjádřil víceméně jasně. Já, osobně můj názor je takový, že tlak vyvolává protitlak. Není to prostě černobílé. Na druhou stranu nějaký jasný vzkaz bychom Německu říci, poslat měli. A ono je potřeba vysvětlit. To zavedení mýta, těch poplatků nebo dálničních známek na silnicích přeci v Rakousku je normální, je normální tady v České republice, na Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku, Německo je vlastně poslední z velkých zemí evropských, které to mýto i pro osobní automobily nemělo, nebo ať jsme přesní, dálniční poplatek pro automobily osobní nemělo. A ta debata je o tom, jestli ho Němci zavedou, OK, já osobně si myslím, že na to mají právo a je v pořádku, ale pokud by kompenzovali, vlastně dávali nějakou slevu, úlevu svým občanům pouze a těm ostatním ne, tak to skutečně trochu zavádí jakousi diskriminací a zvýhodňováním pouze vlastních občanů a je to proti, proti těm zásadám rovnosti a rovného přístupu pro všechny, takže myslím si, že jako Česká republika bychom toto měli jasně říci. Abychom tedy to vysvětlili, pan Ťok dnes po jednání se svým rakouským protějškem řekl, že pokud mýtné v Německu bude diskriminační vůči cizincům, Česká republika se připojí k jeho kritikům. Ale jenom mi to vysvětlete a já opakuji, zdůrazněme, máte tedy jisté alibi logické, protože nejste ministr, nejste v týmu ministra, ale snad o tom něco víte, co to tedy znamená po tom dnešním jednání s rakouským protějškem, že tedy Česko ještě pořád neví, jestli tu žalobu bude spolusignovat? Ono je potřeba říci, ten příběh toho přiblížil toho více, Německo jedná s Evropskou komisí, vzniká jakýsi kompromis. Z těch posledních informací, které mám k dnešku, tak ten kompromis je o tom, že Němci by nezavedli plošně tu slevu pro své, pro německé řidiče v plné výši, jaká by odpovídala tomu dálničnímu poplatku, ale že by zavedli nebo použili jakýsi systém slev na podporu ekologie, ekologického provozu vozidel, to znamená, elektromobily, hybridy by tu slevu měly větší, obyčejná vozidla by ji měly menší nebo žádnou, a to už by tak diskriminační nebylo, takže já čtu slova ministra Dana Ťoka tak, že si počkáme na ten finální verdikt, s čím Německo přijde nebo co bude navrhovat, prosazovat, anebo co dohodne s Evropskou komisí a podle toho pak sdělíme naše stanovisko a myslím si,že tak je to férové. Pane Bendle, váš názor? Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6
Já s tím musím zčásti souhlasit. Já myslím, že v okamžiku, kdy jsou tady náznaky, že k té diskriminaci bude docházet, máme se ozvat, máme prostě silně říct - tam my se prostě budeme bránit. Ale jestli na to nakonec půjdou systémem, že elektromobily nebo prostě auta na jiný ekologický pohon budou mít některé slevy, tak to je napříč hranicemi, tak myslím, že se nemůžeme bránit. Naopak bysme možná měli motivovat také k takovému systému fungování dopravy tam, kde dochází třeba k zatížení životního prostředí a znečišťování ovzduší a podobně. Pojďme na to téma, které se také řešilo, tedy spojení dálniční mezi Českem a Rakouskem. Udělala podle vás, pane Bendle, vláda dost za ty tři roky, aby to spojení, vlastně ta dvě spojení plánovaná se hnula dopředu? Tak v tom jednom spojení, mám na mysli Brno - Vídeň, potažmo prostě jižní Čechy - Vídeň, tam s tím vláda těžko mohla něco udělat, protože nebyly ty území zásady rozvoje, což bylo trošku krajský handicap a trvalo velmi dlouho Jihomoravskému kraji než vydefinoval celou tu trasu. A bohužel za to vláda jaksi nemůže. Ale co se týká toho spojení Praha - Budějovice - Linec, tak tam zcela určitě prostě k tomu zanedbání došlo. Vidíme z rakouské strany jasnou vůli pracovat na těch dopravních trasách jak železnice, která zaplaťpánbůh funguje a trvalo poměrně dlouhá léta, než se vše dotáhlo do konce. Dnes myslím, že můžeme být jakžtakž spokojeni. Lepší už to být asi nemůže. A co se týká toho dopravního spojení v podstatě, silničního spojení, tak poslední ucelený úsek, který byl udělán, tak byl Tábor, Tábor - Veselí nad Lužnicí, tuším. Teď by snad mělo začít se stavět obchvat Budějovic, ale tam je problém, že ještě nejsou udělány výkupy, takže začnou nejdříve v příštím roce. Pane Kolovratníku, vláda a její neschopnost tedy podle pana Bendla za ty tři roky výrazně hnout s tímto jihočeským a hornorakouským propojením? Tak já to od kolegy Bendla beru jako tradiční opoziční rétoriku. Malinko se pousmívám nad tím výrazem za to vláda bohužel nemohla, jako bychom mohli reagovat nebo říct - je to škoda, že za to vláda nemůže, ale objektivně, ve směru z Brna na Vídeň skutečně vláda, stát nemohl udělat až tolik, dokud nebude hotový územní plán nebo dokud nebyl hotový územní plán Jihomoravského kraje, což byl dluh, který skutečně mířil, a v tom se s kolegou shodneme za tou předchozí krajskou reprezentací, tedy reprezentací, která skončila za hejtmana Haška v Brně na konci loňského roku. Kolegům na jižní Moravě ke cti budiž řečeno to, že ten územní plán schválili těsně před volbami na poslední chvíli a ty stavby se teď skutečně připravují. Co se týká silnice D3 a jejího napojení na tu, na tu rakouskou S10, tedy toho napojovacího bodu, tam bych s kolegou ale nesouhlasil. Skutečně ta stavba je teď jednou z nejrozestavěnějších dálnic na území celé České republiky. Teď vlastně souběžně už se staví 4 úseky paralelně vedle sebe. Skutečně obchvat Budějovic, který byl jedním z těch ohrožených úseků právě kvůli EIA, kvůli tomu posudku vlivu stavby na životní prostředí, je vyřešen a z informací, které já osobně mám, tam teď intenzivně probíhají výkupy pozemků, to znamená, že skutečně stavět by se mělo začít do příštího roku. A já osobně mohu prozradit, že jsem nedávno minulý týden mluvil s předsedou našeho hnutí Andrejem Babišem právě o té dálniční síti a my jsme si řekli a mohu to tady prozradit, že máme ambici dokončit tu hlavní silniční síť, tu síť České republiky do roku 2021, tedy do konce dalšího volebního období a jsem bytostně přesvědčen o tom, že se nám to, když ne ze 100, tak z 99 % povede. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7
Já mám skoro sto chutí se vsadit, že nepovede, protože tak, jak jste prosadili zákon o vlivu staveb na životní prostředí, myslím si, že to je jenom taková pohádka, o které si můžeme vyprávět. Pokud nezměníme zásadně ten zákon, nezjednodušíme. No, tak se... Teď máme třeba stavební zákon na stole. Pokud nezjednodušíme celý princip prosazování staveb, tak se nikam nedostanem a 2021 bude, bude... Tak se vsaďte. Řekněte o co se sázíte a my za těch pár let si vás můžeme pozvat oba, můžem to... Já jsem pro, můžeme i takhle na dálku. Takže ta teze vaše, ta vaše teze tedy zní, pane Bendle. Já tvrdím, že v roce 2021 v žádném případě nebude to, co říká pan kolega Kolovratník. A pan Kolovratník říká to, co říkal. No, říkal, že to bude hotové. Já myslím, že... Tak díky technice budeme mít tento rozhovor, tuto veřejnou sázku zaznamenánu. Já tvrdím, že z 99 % jsme schopni mít hotovo. A panu kolegovi mohu nabídnout například basu dobrého šampaňského, to je dobrý alkohol, který si rád dám. Tak to už jsem nechtěl posouvat tedy z této zpravodajské úrovně někam jinam. Mimochodem, pane Kolovratníku, abych to tedy aktualizoval, dnešní zpráva našeho regionálního zpravodajství, Vysoké Mýto, to je u vás, a problém s tím, že plánovaná dálnice může dosáhnout za, na výrazné zdroje vody, artézské studně, které tam jsou. Co to je? To zase se nám objevuje nějaký kostlivec ve skříni, který bude zdržovat výstavbu dálnice o několik let, jako už to bylo mnohokrát předtím? Ne, určitě ne. Je potřeba ty detaily vysvětlovat a toto je skutečně, aspoň já to tak vnímám jako jeden z technických detailů. Shodou okolností tady v tom studiu na tomto programu jsem právě k D35 hovořil dneska dopoledne před nějakými 12 hodinami. Velmi zkráceně, silnice D35, ta dálnice, která je vlastně Relative PR & Consultancy, s.r.o. 8
páteřní komunikací tady pro východní Čechy a je i náhradou pro D1, má, se chystá na 8 úseků. První dva úseky tady z oblasti Opatovic, té velké křižovatky mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, tak první dva úseky Opatovice - Časy a Časy - Ostrov jsou v tuto chvíli téměř stoprocentně připravené, finišuje se s výběrem archeologů na průzkum a už běží i tendr na dodavatele a ten jeden problém u Vysokého Mýta, o kterém mluvíte, je to podle mého názoru lokální problém na jednom z dalších šesti úseků. Tady je potřeba říci, že v tuto chvíli ŘSD je ve fázi žádání o takzvané územní povolení nebo územní rozhodnutí. Jedná tady o přesném trasování té dálnice s jednotlivými obcemi, a to zase, když se podíváme na tu časovou osu, znamená, že minimálně rok ještě bude vypořádávat to územní povolení, pak teprve dochází k výkupům pozemků a pak teprve dochází k žádosti o stavební povolení a stavbu samotnou, takže kolegové z ŘSD mají, řekněme, necelé dva roky na to, aby tento, a je to spíš technická záležitost, tento lokální problém vyřešili, hovoří se o jakémsi dynamickém uložení dálnice do podloží, aby prostě vyřešili tu technickou specialitu na jednom místě. A já jsem tady za sebe, je to poslední věta, také dnes sliboval, jsem členem hospodářského výboru sněmovny i dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury, že nebude hrozit to, co se bohužel stávalo v předchozích vládách i za doby, kdy pan Bendl byl ministrem dopravy, že nebyly finance nebo nebyly peníze na ty dopravní stavby. Jinými slovy, ať už si ŘSD řekne o jakékoliv náklady na D3 směrem kolem Českých Budějovic nebo na dálnici směrem z Brna na Vídeň, anebo na úpravu tady té D35, vždy budou finance zajištěny, okamžitě budou na ŘSD převedeny a bude možno stavět a čerpat, to můžeme garantovat. Já se musím usmívat několikrát. Jednou, že když se podívá pan kolega na dobu bývalou, kolik bylo finančních prostředků ve fondu, ve Státním fondu dopravní infrastruktury, že to bylo více nebo méně 100 miliard nebo více než 100 miliard, to za a) a za b) byly investovány ty finanční prostředky. Ale musím panu Kolovratníkovi připomenout, že k 31. 10. loňského roku bylo z evropských fondů za 3 roky určených na, řeknu, dopravní infrastrukturu vyčerpána čistá nula od roku 2014 do 2020 finanční prostředky, které má Česká republika k dispozici, tak to loni v říjnu byla čistá nula. Pane Kolovratníku, jedna prosím věta na závěr, jestli chcete ještě reagovat? Podle mého názoru je to lež. Nevím, kde pan poslanec Bendl přišel k tomuto číslu. Snad jenom připomenu, že my jsme ještě v předloňském roce dočerpávali Operační program doprava 1, který byl vyčerpán téměř ze 100 % a teď teprve vlastně nabíhá a rozjíždí se Operační program doprava 2. Neslyšel jsem nikdy nikde o tom, že by to byla čistá nula. Myslím si, že je to ze strany kolegy pouze nějaká mýlka nebo nepřesná informace. Ta čísla mám od vašeho šéfa, od ministra financí. No, ne, ale vy jste říkal to plánovací období 2014-2020? Ano. Pan Kolovratník říká, že... Relative PR & Consultancy, s.r.o. 9
/Nesrozumitelné/ ještě s penězi, které tady byla ještě z minulého finančního období. Petr Bendl, Martin Kolovratník, pánové, děkujeme mnohokrát. Na shledanou. Pěkný večer. Hezký večer. Hezký večer i ode mě a od týmu Událostí, komentářů. Dívejte se dál. Od tisíců aut městům a obcím uleví jen obchvaty. Jenže kdy? Denik.cz 17. 01. 2017 Rubrika: Regiony Zátěž osobní a zejména nákladní transitní dopravou řeší města a obce napříč celým regionem. Volají po výstavbě obchvatů. Avšak ty vyžadují obrovské peníze a navíc jsou potřeba také výkupy okolních soukromých pozemků, které jsou často náročné. Cesta k odvedení proudů aut z center měst je tedy zdlouhavá, často počítaná na celé roky. Příkladem skutečně letitého čekání je město Pečky na Kolínsku. To má část obchvatu hotovou, jenže stavba se zasekla právě na výkupu pozemků. Výsledkem je, že pěkná široká komunikace vyvede řidiče mimo město a najedou prostě nepokračuje. Auta se musí vrátit na původní silnici, která ale prochází přímo středem města. "Navíc ještě kolem školy," zdůraznil starosta Milan Urban. Denně tudy projede kolem 6500 tisíce aut. Naděje na dostavbu nejsou příliš růžové, i když možná jsou o něco větší než ještě před pár lety. Všechny vlastníky pozemků potřebných pro dostavbu poslední části obchvatu kraj jakožto investor ještě za předchozího vedení oslovil s žádostí o souhlas. Většina jednání se vyjádřila. Aktuálně, jak již za nového vedení potvrdila vedoucí oddělení styku s médii a veřejností krajského úřadu Helena Frintová, pokračují jednání se zbývajícími vlastníky. "Jednání jsou však zdlouhavá, proto je v tuto chvíli velmi těžké předjímat konkrétnější datum zahájení stavby obchvatu. Evidujeme ji jako akci financovatelnou z prostředků Evropské unie v období 2014 až 2023," uvedla Helena Frintová. "Dokončení obchvatu Peček, stejně jako dalších obchvatů, patří mezi priority, neboť dopravní situace v Pečkách je neúnosná," dodala. O poznání lépe je na tom co do perspektivy zahájení stavby obchvatu městys Plaňany. Ta je stále ještě v zadávacím řízení. První komise k tomuto tématu zasedne ve čtvrtek. "Zahájení stavby se Relative PR & Consultancy, s.r.o. 10
předpokládá dle možností a při dobrých klimatických podmínkách v období únor - březen tohoto roku. Předpokládané ukončení stavebních prací je pak v říjnu 2018," dodala Helena Frintová. Krátí se doba čekání? Dlouho se mluví také o obchvatu, který by vznikl v obci Církvice na Kutnohorsku. Tam lidé více než deset let netrpělivě na obchvat čekají, a to hlavně obyvatelé v části Netřeb, kteří mají své domy u hlavní a stále velice frekventované komunikace I/38. Přípravné práce spojené s vybudováním obchvatu jsou v plném proudu. V loňském roce proběhlo územní řízení a co je hlavní, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo s vykupováním pozemků, na kterých plánovaná trasa obchvatu leží. Celá stavba by proťala území obcí Jakub, Církvice, Třebešice a z části také města Čáslav. Podle informací z ŘSD jsou pozemky téměř vykoupeny a zbývá již podepsat jen několik kupních smluv. Rovněž jsou vydána některá stavební povolení. Předpokládá se, že všechna potřebná povolení by měla být vydána již letos, a tím bude obchvat po technické stránce připraven. "Hlavně občané, kteří bydlí u komunikace I/38, jsou velmi rádi, že se po dlouhé době obchvatu konečně dočkají. Zlepší se tak životní prostředí a bezpečnost nejen zde, ale i v celé obci," řekl starosta Církvic Jiří Volenec. Kutnohorsko má se stavbou obchvatu už své zkušenosti. Čáslav má obchvat od roku 2000. Naproti tomu v Kutné Hoře se o něm stále jen hovoří a jeho návrh je pouze zakreslený v územním plánu. Riskantní přecházení Problémy s dopravou by stavby obchvatů vyřešily i na některých místech Benešovska. K nejzatíženějším patří obce Olbramovice, která leží na hlavním tahu z Prahy do Českých Budějovic. Pro tamní obyvatele je velice riskantní přejít z jedné strany mezinárodní komunikace I/3 na druhou. O stavbu obchvatu tam usilují už od osmdesátých let minulého století. Nyní mohou obyvatelé obce připomínkovat posudek vlivu na životní prostředí chystaného obchvatu. Středočeský kraj podněty přijímá až do 15. února a do konce měsíce by pak už mělo být toto řízení dokončeno. Nejspíš na podzim by se pak konečně mohlo začít stavět. O něco menší naděje na přeložení dopravy od Prahy na Vlašim, mají obyvatelé Benešova. I tento proces se sice posunul kupředu, ale konkrétní termíny stavby severovýchodního obchvatu města Středočeský kraj zatím nezveřejnil. Ještě hůř jsou na tom, co se týká dopravy, obyvatelé městyse Divišov. Místo toho, aby těžili z blízkosti dálnice D1, hrubě na ni doplácejí. Ovzduší městyse zhoršují kamiony, které tudy projíždějí k dálnici a od ní. Když se pak na dálnici přidá nehoda, valí se přes Divišov tisíce aut. Náhradní souběžná komunikace totiž neexistuje. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 11