Obsah 5 OBSAH 1 ÚVOD.................................... 7 1.1 Úloha, význam a obsah předmětu.............. 7 1.2 Pomůcky pro kreslení........................ 7 1.3 Technika kreslení........................... 9 2 ZÁSADY KRESLENÍ...................... 12 2.1 Základní geometrické konstrukce.............. 12 2.2 Mnohoúhelníky............................ 15 3 NORMALIZACE V TECHNICKÉM KRESLENÍ............................... 18 3.1 Druhy norem.............................. 18 3.2 Druhy technických výkresů................... 18 3.3 Formáty výkresů........................... 19 3.4 Úprava technických výkresů.................. 20 3.5 Skládání technických výkresů................. 21 3.6 Měřítka výkresů............................ 21 3.7 Druhy čar................................. 21 3.8 Normalizované písmo....................... 22 3.9 Kótování.................................. 23 3.9.1 Prvky kót................................. 23 3.9.2 Zapisování kót............................. 25 3.9.3 Soustavy kót............................... 26 3.9.4 Kótování průměrů a poloměrů................. 29 3.9.5 Kótování zkosení hran....................... 29 3.9.6 Kótování otvorů............................ 29 3.9.7 Tabulkové kótování......................... 29 3.9.8 Kótování hranolů........................... 29 3.9.9 Kótování průřezů vlysů...................... 29 3.9.10 Zapisování tolerancí......................... 31 4 ZOBRAZOVÁNÍ NA VÝKRESECH......... 32 4.1 Způsoby zobrazování........................ 32 4.2 Pravoúhlé promítání......................... 32 4.2.1 Technika promítání......................... 32 4.2.2 Sdružené průměty základních těles............. 34 4.2.3 Sdružené průměty složených a upravených těles.......................... 34 4.3 Názorná promítání.......................... 35 4.3.1 Axonometrie............................... 35 5 ZÁKLADY KRESLENÍ VÝKRESŮ......... 37 5.1 Kreslení sestav, řezů, průřezů a vynesených podrobností.................... 37 5.1.1 Kreslení sestav a podsestav výrobku............ 37 5.1.2 Kreslení řezů a průřezů...................... 37 5.1.3 Zobrazování pohledů........................ 39 5.1.4 Zobrazování vynesených podrobností........... 41 5.1.5 Odkazy................................... 41 5.2 Značení masivního dřeva..................... 42 5.3 Značení konstrukčních desek a oplášťování...... 44 5.4 Značení čalounických materiálů............... 45 5.5 Značení ostatních materiálů................... 46 5.6 Značení opracování a dokončení povrchu........ 46 5.6.1 Značení opracování......................... 46 5.6.2 Značení dokončení povrchu................... 48 5.6.3 Značení orientace textury povrchu............. 48 5.6.4 Značení lepení............................. 48 5.7 Značení spojovacích prostředků a kování........ 49 5.7.1 Značení spojovacích prostředků............... 49 5.7.2 Značení kování............................. 51 5.8 Odkazy na položku pozice.................. 51 6 KRESLENÍ A ČTENÍ TECHNICKÝCH VÝKRESŮ............................... 54 6.1 Kreslení náčrtů a technických výkresů.......... 54 6.2 Čtení technických výkresů.................... 54 7 TECHNICKÁ ESTETIKA................. 57 7.1 Technická estetika, forma a barva.............. 57 7.2 Životní prostředí, kultura bydlení a pracoviště.... 57 8 ANTROPOMETRIE A ERGONOMIE....... 59 8.1 Antropometrie............................. 59 8.2 Ergonomie................................ 59 9 KRESLENÍ KONSTRUKCÍ NÁBYTKU..... 60 9.1 Všeobecné pojmy........................... 60 9.2 Rozdělení nábytku.......................... 60 9.3 Skříňový nábytek........................... 61 9.3.1 Názvosloví dílců a vybavení.................. 61 9.3.2 Kreslení konstrukčních vazeb korpusů.......... 61 9.3.3 Kreslení ostatních vazeb skříňového nábytku..... 63 9.4 Lůžkový nábytek........................... 63 9.5 Stolový nábytek............................ 66 9.6 Sedací nábytek............................. 67 9.6.1 Kreslení židlí.............................. 67 9.6.2 Kreslení nosných koster čalouněného nábytku.... 67 9.7 Výkresy sestav typů nábytku.................. 69 9.8 Samostatné dílce nábytku.................... 69 10 KRESLENÍ STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ............................... 74 10.1 Všeobecné pojmy, rozdělení stavebně truhlářských výrobků, charakteristika kreslení.............. 74 10.2 Dveře.................................... 74 10.3 Okna..................................... 76 10.4 Obklady stěn a stropů........................ 76 10.5 Příčky.................................... 78 10.6 Schodiště.................................. 80 10.7 Zabudovaný nábytek........................ 81
6 10.8 Kreslení stavebně truhlářských výrobků do stavebních výkresů....................... 82 10.8.1 Kreslení dveří.............................. 82 10.8.2 Kreslení oken.............................. 83 10.8.3 Kreslení obkladů stěn a stropů................. 83 10.8.4 Kreslení příček............................. 83 10.8.5 Kreslení schodišť........................... 85 10.8.6 Kreslení zabudovaného nábytku............... 86 11 VÝKRESY STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ............................ 87 11.1 Druhy stavebních výkresů.................... 87 11.2 Způsoby zobrazování na výkresech............. 88 11.3 Způsoby značení hmot na stavebních výkresech................................. 92 11.4 Způsoby zobrazení dřevěných konstrukcí........ 94 Obsah 12 KRESLENÍ JEDNODUCHÝCH TESAŘSKÝCH VÝROBKŮ A KONSTRUKCÍ.............. 96 12.1 Kreslení základních tesařských spojů........... 96 12.2 Kreslení základních tesařských výrobků a konstrukcí............................... 97 12.3 Kreslení jednoduchých krovů................. 97 13 CHYBY V KRESLENÍ TECHNICKÝCH VÝKRESŮ............................... 100 14 VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY PŘI KRESLENÍ TECHNICKÝCH VÝKRESŮ............................... 103 15 NORMY PLATNÉ PRO KRESLENÍ TECHNICKÝCH VÝKRESŮ V DŘEVOZPRACUJÍCÍM PRŮMYSLU..... 104 LITERATURA............................ 105
5 Základy kreslení výkresů 37 5 ZÁKLADY KRESLENÍ VÝKRESŮ Výkres musí splňovat základní požadavek, tj. aby byl použitelný ve výrobě. Výkresová dokumentace výrobku se proto člení do jednotlivých druhů výkresů (viz obr. 39). Rozsah členění je dán nejen typem a složitostí výrobku, ale i způsobem a rozsahem výroby. Jednodušší členění je u malosériové a kusové výroby jen u vlastního producenta, složitější členění bude u velkosériové výroby, často řízené systémy řízení vnitropodnikových zdrojů a při dodávání komponentů od dalších výrobců a dodavatelů. 5.1 Kreslení sestav, řezů, průřezů a vynesených podrobností 5.1.1 Kreslení sestav a podsestav výrobku Výkres sestav je určený pro sestavení montážní jednotky, nebo celého výrobku. U složitějších výrobků kreslíme ještě výkresy podskupin (podsestavy), např. korpus skříně a zvlášť jako podsestavu zásuvku. Pokud ze způsobu výroby vyplývá, že nekreslíme výkresy součástek (dílců), je nutné uvést všechny kóty potřebné jak pro opracování jednotlivých dílů, tak i kótování hlavních rozměrů výrobku a kóty potřebné pro montáž včetně nezbytných údajů o kování, povrchové úpravě apod. Nad popisové pole můžeme umístit neméně důležitý stručný popis, nad který můžeme ještě umístit axonometrické nebo 3D zobrazení výrobku (sestavy). Základní rozvržení výkresu sestavení je na obr. 103. Vynesené podrobnosti, popř. řezy, se často z praktických důvodů (manipulace s menšími formáty výkresů při výrobě) zakreslují na samostatné výkresy (obr. 104). Ve zvláštních případech se u prostorově složitějších a rozměrných výrobků, např. koster čalouněných výrobků, kreslí sestava přímo v měřítku 1 : 1 a mnohdy se vynechává zakreslení v měřítku 1 : 10 a 1 : 5 pro jejich nepřehlednost. Zakreslení v těchto měřítkách se nahrazuje okótovaným axonometrickým pohledem. Při vytváření výkresů sestav, které slouží především jako podklad pro montáž výrobků, se často využívají prodloužené formáty A4. 5.1.2 Kreslení řezů a průřezů Řez je zobrazení předmětu rozříznutého v myšlené rovině, několika rovinách, nebo v zakřivené ploše. Tím se stávají vnitřní hrany a obrysy viditelnými. Část ležící před myšlenou rovinou řezu nezobrazujeme, pouze ty části a hrany ležící v nebo za rovinou řezu. Průřez je zobrazení předmětu rozříznutého jedinou myšlenou rovinou, která je kolmá k ose předmětu, přičemž části a hrany ležící před ani za rovinou řezu se nezobrazují (obr. 106). Zobrazení průřezu se nesmí použít v případě, že by se obraz rozpadl na samostatné části (obr. 107). V tom případě je nutné použít zobrazení řezem. Myšlená plocha řezu se vyznačuje tlustou čerchovanou čarou s dlouhými čárkami (např. ACAD ISO04W100) a specifikuje se jako stopa řezové plochy (roviny). Označení stopy řezové roviny, také tzv. paty stopy řezové plochy (roviny), může protínat obrys součásti, pokud tím není zhoršena přehlednost výkresu. Písmena, označující řezy a průřezy, musí mít velikost h větší alespoň o 2 (přibližně 1,5 ) než běžný popis, např. při popisu výšky 2,5 mm musí mít popis řezů a průřezů minimálně výšku 3,5 mm. Šipky označující směr pohledu na řezy a průřezy kreslíme s úhlem rozevření 30 plné nebo otevřené, nebo otevřené s úhlem rozevření 90. Šipky se umísťují 2 až 3 mm od konce čáry. Rozměry šipek jsou na obr. 108. Pokud to přispěje k přehlednosti, lze řezovou čáru, tj. stopu řezové plochy propojení pat, v celé délce kreslit tenkou čerchovanou čarou s dlouhými čárkami a pokud je řezová plocha lomená, kreslit čáru vyznačující řezovou plochu pouze na koncích stopy řezové plochy a v místech, kde se stopa řezové plochy lomí (obr. 109). Nemůže-li dojít k záměně, může být obraz průřezu sklopen a vkreslen do příslušného základního obrazu. Obrys průřezu se kreslí souvislou tenkou čarou a označení průřezu není nutné a běžně se neznačí (obr. 110). Souměrné předměty mohou být zakresleny polovičním řezem a pohledem podle osy souměrnosti (obr. 111). Pokud není třeba zobrazení v úplném nebo polovičním řezu či průřezu, může se potřebná část předmětu zobrazit v místním řezu, vyznačeném souvislou tenkou nepravidelnou čarou, nebo souvislou tenkou nepravidelnou čarou se zlomy. Rozhraní mezi pohledem a řezem se nesmí shodovat s obrysem předmětu (obr. 112). Je-li poloha řezu zřejmá, např. leží v ose souměrnosti, a pokud obraz umístíme podle pravidel zobrazování, pak se nemusí označovat ani rovina řezu, ani samotný obraz řezu (obr. 113). Vynesené průřezy se kreslí mimo obraz předmětu. Sdružený vynesený průřez je spojený se základním obrazem
38 5 Základy kreslení výkresů Obr. 103. Základní rozvržení výkresu sestavení Obr. 104. Rozvržení výkresu sestavení bez zakreslených vynesených podrobností Obr. 105. Rozvržení sestavy prostorově složitých výrobků a) b) Obr. 106. Rozdíl mezi řezem a průřezem a) řez, b) průřez Obr. 107. Nesprávné použití průřezu Obr. 108. Šipky označující směr pohledu na řezy a průřezy
74 10 Kreslení stavebně truhlářských výrobků 10 KRESLENÍ STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ 10.1 Všeobecné pojmy, rozdělení stavebně truhlářských výrobků, charakteristika kreslení Stavebně truhlářská výroba se od výroby nábytku liší. Kromě dřeva a materiálů na bázi dřeva vstupují do výroby nové materiály, především plasty a kovy, a tomu odpovídají i výrobní postupy. Klasická truhlářská výroba, která se vztahuje k výrobkům ze dřeva, je tedy kombinována se zcela odlišnými postupy. Tomu se přizpůsobuje i technická dokumentace včetně některých odlišností v kreslení technických výkresů. Stavebně truhlářské výrobky rozdělujeme na: výplně komunikačních otvorů (dveře, vrata), výplně osvětlovacích otvorů (okna), výplně komunikačních a osvětlovacích otvorů (balkónové dveře), obklady stěn a stropů, dělicí stěny a příčky, schodiště, zabudované skříně a ostatní druhy zabudovaného nábytku. Tyto druhy výrobků se dále člení podle způsobu otvírání pohyblivých částí, tvarů, rozměrů, způsobu provedení, druhu použitého materiálu apod. Všeobecné zásady technického kreslení zůstávají pochopitelně stejné jako při kreslení technických výkresů nábytku, a to především u výrobků zhotovených z dřevěných materiálů. Přesto je zde několik odlišností, především při kreslení dveří, oken a schodišť. Stavebně truhlářské výrobky se zakreslují jako sestavy zjednodušeným nárysným pohledem v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 10 a podrobnostmi v řezu minimálně většinou v měřítku 1 : 5 nebo 1 : 2 až 1 : 1. Axonometrické nebo 3D zobrazení se doporučuje používat především na výkresech schodišť. Na pohledu se naznačí potřebné vodorovné a svislé řezy čerchovanou čarou se šipkou. U pohledu se kótují hlavní rozměry výrobků délkovými rozměry koordinačními (tj. teoretickými rozměry včetně příslušné části spáry používanými ve stavebních výkresech v měřítkách 1 : 50, 1 : 100), popř. i výrobními rozměry. Kótování je možné délkovými kótami s hraničícími šipkami nebo stavařskými úsečkami, ale v jednom výkresu pouze jedním typem kót. Nejblíže k obrazu se zakreslují kóty dílčí, nejvzdálenější jsou kóty celkové (obr. 204). Podrobnosti se zakreslují půdorysnými a bokorysnými řezy. Na výkresech sestav mají být znázorněny konstrukční spoje, spojovací díly a součástky pro spojení podsestav. Při zakreslování podrobností v řezu se obraz zkracuje přerušením. Přerušení obrazu se naznačí pomyslnými dvěma čarami nebo čarou od ruky. Rozměry jednotlivých dílů a podsestav se mohou uvádět ve tvaru b h ve středu šrafované plochy prvku (viz obr. 206), nebo se kótují délkovými kótami s hraničícími šipkami nebo hraničícími šikmými ( stavařskými ) úsečkami. Prvky v řezu se šrafují. Pro přehlednost se přilehlé sousedící stejné materiály mohou rozlišit hustotou šrafování nebo opačným sklonem šraf (obr. 205). Vynášecí čáry kót se přiměřeně oddalují od obrazu a jejich konce se zarovnávají do jedné roviny pro každou skupinu nebo řadu kót. Před podrobnými popisy pomocí odkazů jako u nábytku se dává přednost označení pozicemi. Pozice se na výkrese zarovnávají do roviny (viz obr. 205). U všech stavebně truhlářských výrobků se mohou úzké plochy řezů kování, zvláště výrobků z plechu, místo šrafování vyplnit černou nebo šedou barvou. Stavební části (ostění, nadpraží aj.) se do podrobností stavebně truhlářských výrobků mohou zakreslit čarami o tloušťkách o jeden stupeň nižších (0,5 mm 0,35 mm apod.) než u truhlářských částí (obr. 206). Zakreslení podrobnosti osazení a kotvení truhlářských výrobků by mělo být součástí výkresové dokumentace stavební části. 10.2 Dveře Základní názvosloví dveří je uvedeno na obr. 207. Výkresy dveří se kreslí podle zásad uvedených pro zakreslování truhlářských výrobků. Nárysný pohled se zakresluje včetně zárubně. Kóty mají být doplněny o jmenovité (světlé, průchozí) rozměry otvoru. Počet řezů je závislý na členitosti výplní dveřního křídla (obr. 208). Pokud nebude pro osazení dveřního křídla použita typizovaná zárubeň, je třeba podrobné řezy zakreslit i se zárubní, včetně jejího napojení na ostění a nadpraží (viz obr. 206). Na výkresech konstrukčních podrobností a řezech se průřezy vlysů kótují pro jejich opracování jen při jednoduchých tvarech a u atypické kusové výroby. Vyplývá to ze způsobu výroby, kdy jsou průřezy vyráběny jako nekonečné a vrstvené (lepené) vlysy. Pro výrobu vlysů se průřezy kreslí podrobně na samostatné výkresy v měř. 1 : 1 (obr. 209).
10 Kreslení stavebně truhlářských výrobků 75 a) b) Obr. 204. Zakreslení truhlářských výrobků v pohledu s naznačením řezů a hlavními rozměry a) kóty s hraničícími šipkami, b) šikmé (stavařské) úsečky Obr. 205. Zakreslení podrobnosti půdorysného řezu dvoukřídlovým oknem otevíravým a sklápěcím dovnitř Obr. 206. Zakreslení obložkové zárubně s označením typu dveří (hladké) zavěšených pomocí lomeného závěsu v závěsné kapse se schematickým označením vrutů připevňujících závěs Obr. 207. Názvosloví dveří 01 křídlo, 02 zárubeň, 03 nadpraží, 04 práh, 05 stojka zárubně, 06 polodrážky zárubně, 07 závěs, 08 horní vlys křídla, 09 dolní vlys křídla, 10 boční vlys křídla, 11 výplň křídla, 12 štítek, 13 klika, 14 zámek, 15 střelka, 16 závora