Dynamika rotačního pohybu

Podobné dokumenty
Fyzikální praktikum 1

Měření momentu setrvačnosti

MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11

1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace.

ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Mechanické kmitání a vlnění, Pohlovo kyvadlo

FYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

Studium ultrazvukových vln

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

Měření momentu setrvačnosti prstence dynamickou metodou

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB

2. Fyzikální kyvadlo (2.2) nebo pro homogenní tělesa. kde r je vzdálenost elementu dm, resp. dv, od osy otáčení, ρ je hustota tělesa, dv je objem

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem

Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření

Hydromechanické procesy Hydrostatika

Theory Česky (Czech Republic)

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek

5. Mechanika tuhého tělesa

1.1. Metoda kyvů. Tato metoda spočívá v tom, že na obvod kola do vzdálenosti l od osy

Účinnost tepelného stroje

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

VY_52_INOVACE_2NOV43. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7., 8.

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

Základním praktikum z laserové techniky

INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV. Černoleská 1997, Benešov. Elektrická měření. Tematický okruh. Měření elektrických veličin.

Pomůcky. Postup měření

Senzor může být připojen ke všem měřícím rozhraním platformy einstein.

Síla, vzájemné silové působení těles

Fyzikální praktikum 1

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Laboratorní úloha č. 5 Faradayovy zákony, tíhové zrychlení

VY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

F - Mechanika tuhého tělesa

12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Laboratorní práce č. 2: Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

5. Pro jednu pružinu změřte závislost stupně vazby na vzdálenosti zavěšení pružiny od uložení

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

Obsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:

I Mechanika a molekulová fyzika

Experimentální hodnocení bezpečnosti mobilní fotbalové brány

1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

s 1 = d t 2 t 1 t 2 = 71 m. (2) t 3 = d v t t 3 = t 1t 2 t 2 t 1 = 446 s. (3) s = v a t 3. d = m.

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Fyzikální praktikum 1

Mechanické pokusy na vzduchové dráze

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

n je algebraický součet všech složek vnějších sil působící ve směru dráhy včetně

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Závislost odporu termistoru na teplotě

Úvod. 1 Převody jednotek

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

Experiment P-6 TŘECÍ SÍLA

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Harmonické oscilátory

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Měření kapacity kondenzátoru a indukčnosti cívky. Ověření frekvenční závislosti kapacitance a induktance pomocí TG nebo SC

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Hodnoty součinitele odporu C pro různé tvary těles, převzato z [4].

Mechanika II.A Třetí domácí úkol

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.

Mechanika tuhého tělesa

Cavendishův experiment

Návrh a realizace úloh do Fyzikálního praktika z mechaniky a termiky

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt

Po stopách Isaaca Newtona

Teorie: Hustota tělesa

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů operačních zesilovačů, část 3-7-5

Transkript:

Číslo úlohy: 11 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum : 2. 11. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Dynamika rotačního pohybu Zadání 1. V domácí přípravě odvoďte vzorec pro výpočet momentu setrvačnosti válce a dutého válce. Vyjděte z definice a odvoďte vztahy: I V = 1 2 MR2 (1) I DV = 1 2 M(R 1 2 + R 2 2 ) (2) 2. Změřte momenty setrvačnosti přiložených rotačních objektů experimentálně a porovnejte je s hodnotami z teoretických vzorců. Měření proveďte alespoň pětkrát. Použijte disk, disk + prstenec a pomocí nich stanovte moment setrvačnosti samotného prstence. 3. Změřte moment setrvačnosti disku umístěného na dráze mimo osu rotace a pomocí výsledků z předchozího úkolu ověřte platnost Steinerovy věty. 4. Ověřte zákon zachování momentu hybnosti. Do protokolu přiložte graf závislosti úhlové rychlosti rotace na čase. 5. Změřte rychlost precese gyroskopu jak přímo senzorem, tak i nepřímo z rychlosti rotace disku. Měření proveďte alespoň pětkrát. Obě hodnoty porovnejte. Základní pojmy a vztahy Základní veličinou popisující rotační pohyb tuhého tělesa je jeho moment setrvačnosti I. V obecném případě se jedná o tenzor, pro účel našeho jej lze nahradit skalárem. Význačnou vlastností momentu setrvačnosti je jeho aditivita při zachování osy rotace. Pro účel použijeme vztahy (1) a (2) pro výpočet momentu setrvačnosti pro válec a dutý válec. Moment setrvačnosti tělesa, které roztáčí tíhová síla působící na tělísko o hmotnosti m, spojené s tělesem přes kladku o poloměru r tak, že úhlové zrychlení tělesa je ε, se vypočítá: I = mr( g r) (3) ε Pro těleso, které rotuje kolem osy, která neprochází těžištěm, se pro výpočet I využívá Steinerova věta: I = I 0 + Ma 2, (4) kde I0 je moment setrvačnosti při rotaci kolem osy procházející těžištěm, a je vzdálenost těžiště od osy rotace a M je hmotnost tělesa. Moment hybnosti definujeme vztahem: L = Iω (5) Pokud na soustavu nepůsobí žádný vnější moment síly, pak se L zachovává. 1

Gyroskop je v našem případě horizontální setrvačník upevněný na kolmé pohyblivé ose. Zachovává rovinu rotace. Pokud je vyveden z rovnováhy, pozorujeme precesi a nutaci. Precesní rychlost vypočítáme podle vztahu Ω = m p gd Iω. (6) I je moment setrvačnosti gyroskopu, ω jeho úhlová rychlost, mp hmotnost přídavného tělíska a d jeho vzdálenost od osy gyroskopu. Pomůcky A base rotational adapter PASCO CI-6690, přídavný disk a prstenec, rotační dráha se dvěma závažími, gyroskop PASCO ME-8960, přídavný disk gyroskopu ME-8961, dva rotační senzory PASCO PS-2120, USB link PASCO 2100, osobní počítač s programem DataStudio, nit, posuvné měřítko, stojan s kladkou, milimetrové měřítko, váhy. Postup 1. Domácí úkol: Moment setrvačnosti tuhého tělesa vypočítáme obecně podle vztahu: I = r 2 dm = ρr 2 dv m V kde ρ hustotu tělesa, dm element hmotnosti, dv element objemu. Pro plný válec upravujeme následujícím způsobem: 2π h R I V = ρ r 3 dr dz dφ = 1 M 2 V hπr4 = 1 0 0 0 2 MR2 Pro dutý válec jsou úpravy obdobné: 2π h R 2 I DV = ρ r 3 dr dz dφ = 1 hπ(r 2 V 2 4 R 4 1 ) = 1 M(R 2 1 2 + R 2 2 ) 0 0 R 1 2. Nejprve jsme zvážili závaží na elektrických vahách a změřili poloměr rotační kladky posuvným měřítkem. Vyšly hodnoty (98±0,5)g a (1,510±0,005)cm. Poté jsme zvážili charakteristické veličiny disku a prstence. Poloměr disku byl (11,150±0,005)cm, poloměry prstence činily (6,350±0,005)cm a (5,850±0,005)cm. Obě tělesa vážila (1424,0±0,005)g. Závaží jsme nechali padat a na počítači jsme odečítali hodnotu úhlového zrychlení. Z naměřených hodnot jsme vypočítali hodnotu momentu setrvačnosti těles. 3. K ověřování Steinerovy věty jsme nejprve potřebovali změřit moment setrvačnosti samotné rotační dráhy. Postupovali jsme analogicky s předchozím úkolem. Poté jsme na dráhu připevnili disk tak, aby vzdálenost těžiště disku od osy rotace byla 20 cm. Opět jsme z naměřených hodnot vypočetli moment setrvačnosti. 4. Při ověřování zákona zachování momentu hybnosti jsme opět nejprve změřili momenty setrvačnosti systému dvou závaží ve dvou polohách stejně, jako ve druhé úloze. Poté jsme dráhu roztočili a pevně drželi provázek tak, aby tělesa zůstala v bližší poloze. Po chvíli jsme provázek pustili a tělesa byla odstředivou silou posunuta do polohy vzdálenější. Po celou dobu jsme měřili úhlovou frekvenci. 5. Nejprve jsme stejným způsobem jako v úloze 2 změřili moment setrvačnosti rotujícího disku a vyvážili gyroskop tak, aby byl v rovnovážné poloze. Poté jsme na ve vzdálenosti 20 cm od osy umístili přídavné tělísko a roztočili disk. Zároveň jsme měřili rotačním senzorem rychlost precese a úhlovou rychlost. M 2

Experimentální data a výsledky Ve všech výpočtech pokládáme tíhové zrychlení rovno 9,8104 ms -2. Momenty setrvačnosti disku a prstence vypočítané podle vztahů (1) a (2) vyšly I d = 8,85g m 2 a I pr = 5,31g m 2. Tabulky 1 a 2 ukazují experimentální data a vypočítané hodnoty momentů setrvačnosti obou těles. Používali jsme závaží o hmotnosti (98,0±0,5)g. ε[rad/s 2 ] Id[gm 2 ] 1 1,52 9,53 2 1,49 9,72 3 1,52 9,53 4 1,52 9,53 5 1,51 9,59 Tab. 1 Moment setrvačnosti disku I d = 9, 58 0, 04 g m 2 Tab. 2 Moment setrvačnosti prstence I pr = 5, 49 0, 07 g m 2 Naměřené hodnoty se liší od vypočítaných přijatelným rozdílem. Naměřené hodnoty jsou vyšší než vypočítané, což by se dalo přičíst vlivu třecí síly, která výrazně ovlivnila. Třecí síla totiž zmenšuje úhlové zrychlení. Podle vztahu (3) pak se pak moment setrvačnosti zvýší. Podle Steinerovy věty vyšel moment setrvačnosti disku ve vzdálenosti 20 cm od osy rotace I = 65,81g m 2. V tabulce 3 naleznete data z momentu setrvačnosti drážky a tabulka 4 ukazuje data z momentu setrvačnosti disku ve vzdálenosti 20 cm od osy rotace. Před tímto m jsme zvýšili hmotnost závaží na (185,0±0,5)g. 9,58 ε[rad/s 2 ] Idr[ m 2 ] 1 1,090 13,30 2 1,080 13,42 3 1,090 13,30 4 1,080 13,42 5 1,090 13,30 Tab. 3 Měření momentu setrvačnosti rotační dráhy 13,35 ε[rad/s 2 ] Id+pr[g m 2 ] Ipr [g m 2 ] 1 0,953 15,2111 5,63 2 0,972 14,9133 5,33 3 0,961 15,0842 5,50 4 0,957 15,1474 5,57 5 0,968 14,9750 5,40 15,0662 5,49 ε[rad/s 2 ] Inam[gm 2 ] Id[g m 2 ] 1 0,324 84,54 71,20 2 0,322 85,07 71,72 3 0,326 84,02 70,68 4 0,320 85,60 72,25 5 0,326 84,02 70,68 Tab. 4 Měření momentu setrvačnosti disku s těžištěm 20 cm od osy rotace I d = 71, 3 0, 1 g m 2 Je vidět, že při kolem osy vzdálené od těžiště moment setrvačnosti tělesa výrazně vzroste. Naměřená hodnota momentu setrvačnosti válce je opět vyšší, než vypočítaná. Lze to přisoudit síle tření a také odporu vzduchu, které snižují úhlové zrychlení soustavy. 71,31 K ověření zákona zachování momentu hybnosti jsme opět musili změřit momenty setrvačnosti soustavy dvou závaží ve dvou polohách. Během experimentu jsme nechali závaží přemístit se působením odstředivé síly z bližší polohy polohy 1- vzhledem k ose rotace do polohy vzdálenější polohy 2. Tím došlo ke změně úhlové frekvence, kterou jsme měřili programem DataStudio. Data z tohoto a také závislost úhlové rychlosti na čase během jsou v tabulkách 5 7 a v grafu 1. Poměr L1/L2 je velmi blízký jedné, zákon zachování hybnosti byl tedy ověřen. Id moment setrvačnosti disku Id+pr moment setrvačnosti disku a prstence Ipr moment setrvačnosti prstence Idr moment setrvačnosti dráhy Inam naměřený moment setrvačnosti disku a dráhy Id moment setrvačnosti disku 3

ε[rad/s 2 ] I1[ m 2 ] 1 0,760 19,08 2 0,762 19,03 3 0,747 19,41 4 0,759 19,10 5 0,754 19,23 19,17 ε[rad/s 2 ] I2[gm 2 ] 1 0,485 29,91 2 0,466 31,13 3 0,479 30,29 4 0,485 29,91 5 0,486 29,85 30,22 I1 moment setrvačnosti dvou závaží v poloze 1 I2 moment dvou závaží I v 1 = poloze 19, 17 2 0, 07 g m 2 I 2 = 30, 2 0, 2 g m 2 Tab. 5 Měření momentu setrvačnosti soustavy dvou závaží v bližší poloze vzhledem k ose rotace Tab. 6 Měření momentu setrvačnosti soustavy dvou závaží ve vzdálenější poloze vzhledem k ose rotace ω1[s -1 ] ω2[s -1 ] L1[kgm 2 s -1 ] L2[kgm 2 s -1 ] L1/L2 1 5,45 9,33 0,18 0,16 1,09 2 5,77 9,00 0,17 0,17 0,99 3 8,45 13,70 0,26 0,26 1,03 4 4,38 6,61 0,13 0,13 0,96 5 6,19 10,29 0,20 0,19 1,05 6 5,48 9,13 0,18 0,17 1,06 ω1,2 úhlová frekvence v poloze 1, 2 L1,2 moment hybnosti dvou závaží v poloze 1, 2 Tab. 7 k zákonu zachování momentu hybnosti Graf 1 k ověření zákona zachování hybnosti. Závislost úhlové rychlosti na čase před a po změně polohy dvou závaží 4

ε[rad/s 2 ] I2d[g m 2 ] 1 0,607 23,89 2 0,620 23,39 3 0,627 23,13 4 0,621 23,36 5 0,597 24,29 23,61 Pro precesní rychlosti jsme opět nejprve změřili moment setrvačnosti rotujícího disku, a to tak, že jsme nechali rotovat dva disky. Moment setrvačnosti disku na gyroskopu IG je pak roven I G = I 2d I d. Data jsou v tabulce č. 8. I G = 14,0 ± 0,5 g m 2 Tab. 8 Moment setrvačnosti disku gyroskopu I2d moment setrvačnosti dvou disků V tabulce č 9 jsou uvedena data z precesní rychlosti. Při tomto vyvážili gyroskop, poté jsme do vzdálenosti 20cm od osy umístili závaží o přídavné závaží o hmotnosti m p = 17,880 ± 0,005 g a roztočili disk gyroskopu. Pozorovali jsme precesní pohyb. Rychlost precese jsme vypočítali podle vztahu (6) a také přímo měřili. Naměřená data se velmi podobají vypočítaným hodnotám. Vztah (6) tedy byl potvrzen. Během jsme přišli na závadu na senzoru měřícím úhlovou rychlost disku gyroskopu. Byl uvolněný šroub držící kryt senzoru. Tento šroub brzdil kotouč gyroskopu a tím snižoval přesnost. Po zjištění závady jsme šroub utáhli a celé znovu opakovali. ω[s -1 ] Ωv[s -1 ] Ωn[s -1 ] Ωv/ Ωn 1 59,64 0,0419 0,0432 0,97 2 44,02 0,0568 0,0560 1,01 3 24,43 0,1023 0,1100 0,93 4 32,09 0,0779 0,0790 0,99 5 27,69 0,0903 0,0940 0,96 ω úhlová rychlost disku Ωv vypočítaná rychlost precese gyroskopu Ωn- naměřená rychlost precese gyroskopu Tab. 9 Rychlost precese gyroskopu Závěr 1. Výpočtem jsem odvodil vztahy (1) a (2). 2. Změřili jsme momenty setrvačnosti disku, disku s prstencem a prstence samotného. Tabulka 10 nabízí srovnání naměřených a experimentálních hodnot. Vypočítané hodnoty jsou vždy o 5 9% nižší, přičítám to vlivu třecí síly, která snižuje úhlové zrychlení a tím zvyšuje moment setrvačnosti. Odpovídá to vztahu (3). Moment setrvačnosti těles Těleso Vypočítaná hodnota Naměřená hodnota Disk (8,85 ± 0,02)g m 2 (9,58 ± 0,04)g m 2 Disk + prstenec (14,16 ± 0,04)g m 2 (15,07 ± 0,06)g m 2 Prstenec (5,31 ± 0,02)g m 2 (5,49 ± 0,06)g m 2 Disk 20cm od osy rotace (68,81 ± 0,09)g m 2 (71,3 ± 0,1)g m 2 Tabulka č. 10 Srovnání vypočtených a naměřených hodnot momentu setrvačnosti 3. Naměřili jsme moment setrvačnosti disku s těžištěm 20 cm od osy rotace. Moment setrvačnosti se výrazně zvýšil. Poměr mezi vypočítanými a naměřenými hodnotami momentu setrvačnosti disku rotujícího kolem osy procházející těžištěm a kolem osy ve 5

vzdálenosti 20cm od těžiště zůstává asi 0,92. Proto lze tvrdit, že Steinerova věta byla ověřena. 4. Ověřili jsme zákon zachování momentu hybnosti. Data jsou v tabulce č. 7. Poměr mezi momenty hybností v jedné a ve druhé poloze je blízký jedné. 5. Měřili jsme rychlost precese gyroskopu a ověřili vztah (6). Rychlosti precese pro různé úhlové rychlosti disku gyroskopu jsou v tabulce 9. Použitá literatura [1] http://praktika.fjfi.cvut.cz/...úloha 11 [2] Štoll I. Mechanika, 2.vydání. Vydavatelství ČVUT, 2005 6