ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Vybrané prblémy venkvské ZŠ Chsen Prblems f a Prvincial Elementary Schl Jarslava LAVIČKOVÁ Cheb 2012
Prhlašuji, že jsem bakalářsku práci na téma Vybrané prblémy venkvské ZŠ vypracvala samstatně pd dbrným dhledem veducí bakalářské práce za pužití pramenů uvedených v přilžené bibligrafii. V Chebu dne 20. dubna 2012 Jarslava Lavičkvá
Chtěla bych pděkvat veducí bakalářské práce Ing. Haně Kunešvé, za dbrnu a metdicku pmc, chtu, laskavý přístup a čas, který mi při jejím zpracvávání věnvala. Dále bych chtěla pděkvat Ing. Mirslavě Lukáčvé, ředitelce ZŠ Chrášťany, za pskytnuté pdklady a dplňující infrmace nezbytné pr vytvření tét práce. Mé pděkvání patří i všem statním, kteří se na psaní tét práce přím či nepřím pdíleli.
Obsah 1 2 3 4 Úvd Úvd d prblematiky reginálníh šklství v České republice... 1.1 Šklství v České republice d rku 1989 d sučasnsti... 1.2 Organizace reginálníh šklství... 1.2.1 Státní správa v blasti reginálníh šklství... 1.2.2 Samspráva v blasti reginálníh šklství... 1.3 Vzdělávací sustava České republiky... 1.4 Právní rámec reginálníh šklství... Financvání reginálníh šklství v rce 2011... 2.1 Základní finanční zdrje škl a šklských zařízení... 2.1.1 Státní rzpčet... 2.1.2 Rzpčet zřizvatele příspěvkvé rganizace... 2.1.3 Vlastní činnst příspěvkvé rganizace... 2.1.4 Dary d fyzických a právnických sb... 2.1.5 Finanční prstředky z prgramů vyhlašvaných MŠMT... 2.1.6 Finanční prstředky z prgramů EU... 2.1.7 Peněžní fndy příspěvkvé rganizace... 2.2 Nrmativní financvání... 2.2.1 Republikvé nrmativy... 2.2.2 Krajské nrmativy... Charakteristika vybrané venkvské škly... 3.1 Identifikační údaje Základní škly Chrášťany... 3.2 Právnická sba Základní škla Chrášťany... 3.3 Zřizvací listina Základní škly Chrášťany... 3.4 Majetek Základní škly Chrášťany... 3.5 Pstavení máltřídních škl v sučasném vzdělávacím systému... 3.6 Charakteristika Základní škly Chrášťany... Finanční hspdaření Základní škly Chrášťany v rce 2011... 4.1 Tvrba rzpčtu Základní škly Chrášťany pr rk 2011... 4.2 Finanční zdrje Základní škly Chrášťany v rce 2011... 4.2.1 Dtace ze státníh rzpčtu... 4.2.2 Příspěvek na prvz z becníh rzpčtu... 9 9 12 12 16 17 18 22 22 23 25 25 26 27 28 28 30 30 33 35 35 36 36 37 38 40 43 43 44 44 45
5 6 7 8 9 10 4.2.3 Výsledek hspdaření Základní škly Chrášťany... 4.2.4 Peněžní fndy Základní škly Chrášťany... Analýza SWOT Základní škly Chrášťany... Závěr... Seznam tabulek a brázků... Seznam pužitých zkratek... Seznam pužité literatury... Seznam přílh... 47 47 49 56 58 59 60 68
Úvd Jak téma bakalářské práce jsem si zvlila Vybrané prblémy venkvské ZŠ. K výběru tht tématu mě vedl zájem šklství jak celek. Jedná se ttiž jednu z blastí veřejnéh sektru, která každéh z nás výrazně vlivňuje p celý živt. Vzhledem k tmu, že prblematika šklství je velmi bsáhlá, je má práce zaměřená puze na blast základníh šklství. Práce je rzdělena d pěti kapitl, které jsu pr větší přehlednst rzčleněny d pdkapitl. První kapitla je věnvána becné charakteristice šklství jak celku. Nastiňuje změny, které prběhly v české vzdělávací sustavě d rku 1989 d sučasnsti, vymezuje kmpetence a jedntlivých rgánů vyknávajících státní správu samsprávu v reginálním šklství a upřesňuje pstavení základních škl ve vzdělávací sustavě ČR. V závěru kapitly je uveden přehled právních nrem, jimiž se činnst základních škl řídí. Druhá kapitla becně ppisuje mžnsti získávání finančních prstředků subjektů vyknávajících činnst základních škl. Analyzuje základní finanční tky v reginálním šklství, uvádí mžnsti získávání prstředků z jiných zdrjů a vysvětluje nrmativní financvání. Ve třetí kapitle je představena knkrétní příspěvkvá rganizace Základní škla Chrášťany, kres Rakvník. Vedle identifikačních údajů a charakteristiky škly jsu zmíněny i pjmy, které suvisejí s právním pstavením a rganizací škly. Čtvrtá kapitla se zabývá aplikací teretických pznatků z blasti financvání na finanční hspdaření Základní škly Chrášťany. Obsahem pslední kapitly je zhdncení zjištěných pznatků pmcí analýzy SWOT a návrh dpručení pr další činnst Základní škly Chrášťany. Cílem předlžené práce je vytvření ucelenéh phledu na Základní šklu Chrášťany, kres Rakvník, včetně jejíh finančníh hspdaření. 8
Výchdiskem pr zpracvání bakalářské práce byly především právní předpisy (zejména zákn č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání šklský zákn), elektrnické zdrje, dbrná literatura, interní dkumenty a výrční zprávy Základní škly Chrášťany, infrmace pskytnuté ředitelku tét škly a vlastní pznatky. Bakalářská práce vychází ze stavu k 10.04.2012. 9
1 Úvd d prblematiky reginálníh šklství v České republice Šklství je jedním z resrtů veřejnéh sektru, který významně vlivňuje celkvu úrveň nárdníh hspdářství země. Jeh hlavním psláním je zabezpečení pžadvané úrvně vzdělávání na neziskvém principu. Dalším neméně důležitým úklem šklství je kultivace lidskéh ptenciálu. Vzdělávání je ttiž vnímán jak pzitivní externalita, která je prspěšná pr celkvý rzvj hspdářství každé eknmiky. Vzdělávání pskytvané pdle šklskéh zákna je veřejnu službu. (Pekvá, 2008, s. 304 306) 1.1 Šklství v České republice d rku 1989 d sučasnsti Plitické a eknmické změny, které nastaly ve splečnsti p rce 1989 se bezprstředně prmítly i d resrtu šklství. Hlavní refrmy p rce 1989: Odstranění centrálníh řízení (státní správu začaly vyknávat reginální šklské úřady, samsprávu kresní šklské úřady a rady škl). Demnplizace státu na pskytvání vzdělávacích služeb (umžněn vznik sukrmých škl a církevních škl). Zrušení dvětvvéh řízení šklství. Ptlačení plitickéh vlivu na bsah vzdělávání. Vznik nvých pravidel pr financvání (nrmativní financvání). Změny kncepce šklství a systému vzdělávání. (Rektřík, 2002, s. 101) 10
Stručný přehled dalších změn v české vzdělávací sustavě p rce 1989: 1990 Zrušení jedntné škly z rku 1976 a zavedení mžnsti diferenciace výuky pdle schpnstí a zájmů žáků. Zrušení pvinnsti jedntné idevé rientace výchvy a vzdělávání. Zavedení právní subjektivity škl. Nvelizace zákna č. 29/1984 Sb., šklský zákn, kteru byl vytvřen základ pr první změny ve 1991 vzdělávací sustavě. Vešel v platnst zákn č. 564/1990 Sb., státní správě a samsprávě ve šklství, který: zavádí dvětvvé řízení šklství (státní správu a samsprávu vyknávají bce a nvě zřízené šklské úřady), převádí na Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy (MŠMT) kmpetence v blasti správní a finanční. Zřízení šklských úřadů, které měly pstavení nadřízenéh rgánu škl. Česká šklní inspekce (ČŠI) se nvě stala samstatným kntrlním rgánem státní správy bez přímé nadřízensti šklám. 1995 Transfrmace škl na příspěvkvé rganizace. Zřízením rady škly byla dknčena samspráva reginálníh šklství na všech úrvních systému. 01.09.1996 1998 2000 2001 Rzdělení základních škl na pětiletý první stupeň a čtyřletý druhý stupeň. Zavedena pvinná devítiletá šklní dcházka. Experimentálně schválen individuální (dmácí) vzdělávání na prvním stupni základních škl. Zánik šklských úřadů. Zahájen přechd státních škl d půsbnsti krajů. 11
Nvý mdel financvání reginálníh šklství (RgŠ), který přesuvá kmpetence na krajské a kresní úřady. 2002 Bílá kniha (Nárdní prgram rzvje vzdělávací sustavy v ČR). Zákn č. 284/2002 Sb., státní správě a samsprávě ve šklství, kterým se mění 564/1990 zákn č. Sb., státní správě a samsprávě ve šklství, který: ruší dvětvvé řízení škl, 31.12.2002 2005 převádí správu škl na krajské a becní úřady. Zrušení kresních úřadů a převd jejich kmpetencí na bce s rzšířenu půsbnstí. Vešel v platnst zákn č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) a zákn č. 563/2004 Sb., zákn pedaggických pracvnících. Zavedení rámcvéh vzdělávacíh prgramu, který služí jak pdklad pr tvrbu šklních vzdělávacích prgramů. Umžněn individuální (dmácí) vzdělávání na prvním stupni základních škl. Zahájena šklská (kurikulární) refrma, jejímž smyslem byl změnit bsah a cíle vzdělávání ve čtyřech blastech: kurikulární dkumenty vzdělávací prgramy, výuka, kultura škly a vzdělávání 31.08.2005 01.09.2005 01.09.2007 pedaggů. Zrušení speciálních škl. Zavedení škl pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami. Zahájen vyučvání pdle šklníh vzdělávacíh prgramu v prvním a šestém rčníku základních škl. Experimentálně 2010 schválen individuální (dmácí) vzdělávání na druhém stupni základních škl. Schválena nárdní strategie finančníh vzdělávání, jejímž cílem je zvýšení finanční gramtnsti v ČR. 12
2011 Pkusné věřvání psacíh písma Cmenia Script. Zahájena dbrná veřejná diskuse ke kncepčnímu záměru systému financvání RgŠ, jejímž cílem je: refrma veřejných financí a zastavení veřejnéh dluhu, zlepšení platvých pdmínek pedaggických pracvníků, zrušení nrmativníh financvání a zavedení brvéh financvání, zpřesnění finančních tků mezi MŠMT a zřizvateli škl, mezení nadměrné byrkracie, pdpra existence škl v malých bcích. Uvedené refrmní krky by měly vstupit v platnst 01.01.2013. Zrušen Ústav pr infrmace ve vzdělávání (ÚIV), jeh agendu přebral MŠMT. 13
Zdrj: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. [nline] Praha Ústav pr infrmace ve vzdělávání. [nline] Praha 1.2 Organizace reginálníh šklství Organizace a řízení škl a šklských zařízení je vyknávána jak státní správa a samspráva. Obrázek č. 1: Veřejná správa reginálníh šklství d 01.01.2001 STÁTNÍ SPRÁVA SAMOSPRÁVA MŠMT Kraje v samstatné půsbnsti Jiné ústřední rgány státní správy Obce v samstatné půsbnsti Česká šklní inspekce Šklská rada Krajský úřad Rada škly Obce s rzšířenu půsbnstí Ředitelé škl a šklských zařízení Zdrj: Rektřík, 2002, s. 106 1.2.1 Státní správa v blasti reginálníh šklství Státní správa je jednu z činnstí státu, prstřednictvím které stát realizuje mc výknnu. Vyknávají ji rgány státní správy a další rgány, které k tmut byly pvěřeny záknem. Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy je ústředním rgánem státní správy pr blast šklství. V suladu se šklským záknem řídí výkn státní správy ve šklství vydává právní a interní předpisy. Nese dpvědnst za stav, kncepci a rzvj vzdělávací sustavy. ( 169 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Hlavním úklem tht resrtu je zabezpečení funkčnsti vzdělávací sustavy ČR. Zveřejňuje šklský rejstřík, který služí jak veřejný 14
seznam škl a šklských zařízení a šklských právnických sb. ( 141 dst. 4 zákna č. 561/2004 Sb.) Vytváří pdmínky pr další vzdělávání pedaggických pracvníků a t tak, že zřizuje a zrušuje zařízení pr další vzdělávání pedaggických pracvníků. ( 169 dst. 2 písm. b) zákna č. 561/2004 Sb.) Metdicky řídí vypracvávání šklních vzdělávacích prgramů pr základní škly. ( 171 dst. 3 zákna č. 561/2004 Sb.) MŠMT v blasti financvání: stanvuje republikvé nrmativy, stanvuje prváděcím předpisem členění krajských nrmativů, ( 161 dst. 1 a 4 zákna č. 561/2004 Sb.) pskytuje krajským úřadům finanční prstředky pr blast šklství frmu dtace, ( 160 dst. 1 písm. a) až c) zákna č. 561/2004 Sb.) vyhlašuje rzvjvé prgramy ve vzdělávání, které jsu financvané ze státníh rzpčtu. ( 172 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) MŠMT v blasti kntrlní: zajišťuje a psuzuje efektivnst využívání svěřených finančních prstředků. ( 170 písm. a) zákna č. 561/2004 Sb.) Jiné ústřední rgány státní správy Pdle šklskéh zákna mhu zřizvat a zrušvat škly a šklská zařízení ve své půsbnsti též Ministerstv brany, Ministerstv vnitra, Ministerstv spravedlnsti a Ministerstv zdravtnictví. Uvedená ministerstva vyknávají státní správu ve zřizvaných šklách v pdbném rzsahu jak MŠMT. ( 172 dst. 1 až 5 zákna č. 561/2004 Sb.) Česká šklní inspekce Česká šklní inspekce je zřízena jak správní úřad, který má celstátní půsbnst. ( 173 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Z hlediska eknmickéh se jedná rganizační slžku státu, která je přím řízená MŠMT. (Pekvá, 2008, s. 323) Organizačně se člení na ústředí ČŠI, které sídlí v Praze a na inspektráty ČŠI. ( 173 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Šklský zákn přiznává ČŠI kmpetence zejména v blasti kntrlní a hdntící. Inspekční činnst ČŠI je zaměřena na: 15
získávání a analýzu infrmací vzdělávání žáků ve šklách zapsaných d šklskéh rejstříku, mnitring a hdncení efektivnsti vzdělávací sustavy (pdmínky vzdělávání, průběh a výsledky vzdělávání, plnění šklníh vzdělávacíh prgramu), výkn státní kntrly na úseku ddržvání právních předpisů ve vztahu ke vzdělávání, výkn veřejnprávní kntrly při využívání finančních prstředků ze státníh rzpčtu. ( 174 dst. 2 písm. a) až e) zákna č. 561/2004 Sb.) ČŠI předává výsledky ze svých šetření zřizvateli škly a šklské radě. Při prvádění kntrlní činnsti pstupuje ČŠI též v suladu se záknem č. 552/1991 Sb., státní kntrle, ve znění pzdějších předpisů a záknem č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, ve znění pzdějších předpisů. Krajský úřad MŠMT pskytuje finanční prstředky na základě republikvých nrmativů krajskému úřadu. Tyt prstředky jsu pskytvány na zvláštní účet kraje. ( 161 dst. 5 zákna č. 561/2004 Sb.) Krajský úřad v přenesené půsbnsti a v suladu se zásadami stanvenými MŠMT stanvuje krajské nrmativy, na základě kterých přiděluje šklám prstředky. ( 161 dst. a šklským zařízením finanční 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Tent úřad též rzepisuje a pskytuje finanční prstředky právnickým sbám, vyknávajícím činnst škl a šklských zařízení, které sám zřizuje. ( 161 dst. 6 písm. a) zákna č. 561/2004 Sb.) Krajský úřad rzepisuje a pskytuje finanční prstředky přím právnickým sbám, vyknávajícím činnst škl a šklských zařízení, které zřizují bce neb svazky bcí. ( 161 dst. 6 písm. b) zákna č. 561/2004 Sb.) Dále prvádí kntrlu efektivnsti hspdaření s přidělenými finančními prstředky, finanční vypřádání pskytnutých prstředků, zajišťuje sumarizaci účetní závěrky a vyhdncuje hspdaření jedntlivých škl a šklských zařízení. (Pekvá, 2008, s. 321) Obce s rzšířenu půsbnstí Půsbnst becníh úřadu bce s rzšířenu půsbnstí v blasti financvání upravuje zejména 161 šklskéh zákna. Úklem tht úřadu je příprava návrhů rzpčtu finančních prstředků ze státníh rzpčtu pr jedntlivé 16
škly a šklská zařízení ve své půsbnsti. ( 161 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Tent úřad následně předává zpracvané návrhy krajskému úřadu, který stanví rzpis finančních prstředků pr jedntlivé škly a šklská zařízení. Obecní úřady bcí s rzšířenu půsbnstí tak tvří mezičlánek mezi jedntlivými šklami a krajským úřadem. Při své činnsti vycházejí ze zásad stanvených MŠMT. ( 161 dst. 7 písm. b) zákna č. 561/2004 Sb.) Ředitelé škl a šklských zařízení Jmenvání ředitele škly je výlučně v kmpetenci zřizvatele bce. Zákn č. 128/2000 Sb., bcích však nespecifikuje, který z rgánů bce (zastupitelstv, rada) tmt rzhduje. Ředitelem škly může být jen sba, která splňuje pdmínky 5 zákna č. 563/2004 Sb., pedaggických pracvnících. Z pracvněprávníh hlediska je zřizvatel nadřízeným ředitele škly, avšak zaměstnavatelem jejímž je ředitelem. ředitele škly je právnická sba, ( 166 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Od rku 2012 umžňuje zřizvateli nvela šklskéh zákna, jmenvat ředitele d funkce puze na dbu šesti let. ( 166 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Důvdy pr dvlání ředitele z funkce v průběhu funkčníh bdbí jsu uvedeny v 166 dst. 4 šklskéh zákna. Šklský zákn přiznává řediteli škly kmpetence v rzhdvání všech záležitstech, které se týkají vzdělávání a šklských služeb, pkud tent zákn nestanví jinak. ( 164 zákna č. 561/2004 Sb.) Pvinnsti ředitele škly: pskytvání vzdělávání a šklských služeb v suladu se záknem a vzdělávacími prgramy, zajišťvání úrvně vzdělávání p dbrné a pedaggické stránce, vytváření sučinnsti s ČŠI a přijímání případných patření, zajišťvání pdmínek pr dalších vzdělávání pedaggických pracvníků, vytváření pdmínek pr činnst šklské rady, infrmvání záknných zástupců průběhu a výsledcích vzdělávání, zabezpečení dhledu nad žáky ve škle neb šklském zařízení. ( 164 dst. 1 písm. a) až h) zákna č. 561/2004 Sb.) Ředitel škly je dpvědný za: rganizaci a vytváření pdmínek prvzu škly a šklskéh zařízení, 17
hspdaření rganizace s finančními prstředky přidělenými ze státníh rzpčtu, rzbr hspdaření, jehž pstup a snvu stanvuje MŠMT. ( 165 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) 1.2.2 Samspráva v blasti reginálníh šklství Samspráva je frma řízení určitéh územníh celku, ve kterém si lidé řeší své záležitsti samstatně neb prstřednictvím vlených rgánů. Kraje v samstatné půsbnsti V samstatné půsbnsti je kraj pvinně zajišťuje pdmínky pr uskutečňvání puze středníh a vyššíh dbrnéh vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravtním pstižením a zdravtním znevýhdněním, dále jazykvéh, základníh uměleckéh a zájmvéh vzdělávání ( 181 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.). Za tímt účelem kraj zřizuje škly a šklská zařízení. ( 181 zákna č. 561/2004 Sb.) Kraj, stejně jak bec, jmenuje a dvlává ředitele těcht zařízení. Šklám a šklským zařízením, jež zřizuje, pskytuje finanční prstředky na jejich hspdářský prvz. ( 182 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Obce v samstatné půsbnsti Obec v samstatné půsbnsti má záknnu pvinnst zajistit pdmínky pr plnění pvinné šklní dcházky. Tut pvinnst bec plní buď tak, že zřizuje základní šklu neb zajistí plnění pvinné šklní dcházky v základní škle, jejímž zřizvatelem je jiná bec neb svazek bcí. ( 178 dst. 1 písm. a) až b) zákna č. 561/2004 Sb.) Zřizvatel škly - bec pskytuje škle neb šklskému zařízení prstředky ze svéh rzpčtu na hspdářský prvz. ( 178 dst. 6 zákna č. 561/2004 Sb.) Jestliže bec zajišťuje dcházky v jiné bci, pak tyt prvzní plnění pvinné náklady na žáka pskytuje zřizvateli tét škly. ( 178 dst. 7 zákna č. 561/2004 Sb.) 18 šklní
Šklská rada Šklský zákn ukládá zřizvateli škly pvinnst zřídit šklsku radu. Smyslem šklské rady je umžnit záknným zástupcům, pracvníkům škly, zřizvateli, ppřípadě dalším sbám, vyjadřvat se k tázkám, které se týkají správy škly. ( 167 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Šklská rada tak plní funkci veřejné kntrly. Kmpetence šklské rady: schvaluje šklní řád a pravidla pr hdncení výsledků žáků, schvaluje výrční zprávu škly, vyjadřuje se ke kncepci rzvje škly, ke šklnímu vzdělávacímu prgramu a jejich realizaci, vyjadřuje se ke zprávám ČŠI. ( 168 dst. 1 písm. a) b) e) g) zákna č. 561/2004 Sb.) Rada škly Rada škly se pvinně zřizuje u šklských právnických sb, jejichž zřizvatelem není ministerstv, kraj, bec neb svazek bcí. Jedná se škly a šklská zařízení, které byly zřízeny jinu právnicku neb fyzicku sbu, tedy škly sukrmé a škly církevní. ( 130 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Rada škly, bdbně jak šklská rada, plní funkci veřejné kntrly a splu s ředitelem šklské právnické sby se pdílí na rzhdvání nejdůležitějších tázkách týkajících se šklské právnické sby. ( 132 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) 1.3 Vzdělávací sustava České republiky Vzdělávací sustava ČR je tvřena jedntlivými druhy škl a šklských zařízení. ( 7 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Vzdělávací systém se pírá především zákn č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání. Pdrbné schéma vzdělávacíh systému ČR je sučástí přílh (viz. Přílha A). Šklu je puze ta vzdělávací instituce, která pskytuje vzdělávání pdle rámcvéh vzdělávacíh prgramu. Jedná se tedy takvé vzdělávání, 19
jehž bsah, kvalitu a výstup garantuje stát. ( 7 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Šklským zařízením se pdle šklskéh zákna rzumí zařízení pskytující šklské služby a vzdělávání, které dplňují neb jinak pdprují vzdělávání ve šklách či s ním přím suvisejí. ( 7 dst. 4 zákna č. 561/2004 Sb.) Základním vzděláváním rzumíme vzdělávání v základních šklách. Vzdělávání ve veřejných základních šklách, šklách zřizvaných státem, krajem, bcí neb svazkem bcí je bezplatné. (článek 33 dst. 2 zákna č. 2/1993 Sb.) Základní vzdělávání je jedinu vzdělávací etapu, které se zákna pvinně účastní každé dítě ČR. (Rektřík, 2002, s. 103) Základní vzdělávání se uskutečňuje puze v denní frmě. ( 25 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Stupeň základní vzdělávání žák splní, jestliže úspěšně dknčí prgram základníh vzdělávání. ( 45 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Dkladem získání základníh vzdělání je vysvědčení z devátéh rčníku s dlžku. ( 54 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Vzdělávání ve šklách a šklských zařízeních zajišťují pedaggičtí pracvníci, jejichž činnst upravuje zákn č. 563/2004 Sb., pedaggických pracvnících. Základní škla má devět rčníků a člení se na první (první až pátý rčník) a druhý stupeň (šestý až devátý rčník). Cíle základníh vzdělávání: svjení si ptřebných strategií učení, učení se tvřivému myšlení, řešení přiměřených prblémů, rzvj kmunikace a splupráce, mtivace k celživtnímu učení. ( 44 zákna č. 561/2004 Sb.) Pvinná šklní dcházka začíná v šesti letech věku dítěte. ( 36 dst. 3 zákna č. 561/2004 Sb.) Délka pvinné šklní dcházky činí devět let, nejvýše však d knce šklníh rku, ve kterém žák dsáhne sedmnáctéh rku věku. Tt však neznamená, že žák nemůže dále pkračvat v plnění pvinné šklní dcházky. ( 36 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Pvinnu šklní dcházku plní žák ve spádvé základní škle, ve které má míst trvaléh pbytu, pkud jeh záknný zástupce nezvlí jinu mžnst. ( 36 dst. 5 zákna č. 561/2004 Sb.) 20
1.4 Právní rámec reginálníh šklství Základní principy, jimiž se řídí pskytvání vzdělávání, jsu zaktveny v Listině základních práv a svbd (LZPaS), která je nedílnu sučástí ústavníh přádku ČR. Ustanvení článku 33 LZPaS zaručuje každému práv na vzdělávání a zajištění pvinné šklní dcházky. Též upravuje práv na bezplatné vzdělávání a dále stanvuje mžnst pmci státu při vzdělávání. Činnst základních škl je upravena níže uvedenými právními předpisy. Základní právní předpisy, kterými se základní škly řídí při své činnsti: Zákn č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů. Šklský zákn stanvuje základní zásady a základní cíle vzdělávání. Vymezuje vzdělávací sustavu, šklský rejstřík a práva a pvinnsti žáků. Upravuje financvání škl a stanvuje rgány státní správy a samsprávy. Zákn č. 563/2004 Sb., pedaggických pracvnících a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů. Tent zákn vymezuje pedaggické pracvníky škl a šklských zařízeních a vymezuje jejich kvalifikační předpklady pr výkn činnsti. Zákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů. Jedntlivá ustanvení tht zákna upravují tvrbu, pstavení, bsah a funkce územních samsprávných celků (bcí a krajů). Dále stanvují pravidla pr hspdaření územních samsprávných celků s finančními prstředky. Ostatní právní předpisy, kterými se základní škly řídí při své činnsti: Zákn č. 40/1964 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 455/1991 Sb., živnstenském pdnikání (živnstenský zákn), ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 552/1991 Sb., státní kntrle, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 357/1992 Sb., dani dědické, dani darvací a dani z převdu nemvitstí, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmu, ve znění pzdějších předpisů 21
Zákn č. 589/1992 Sb., pjistném na sciální zabezpečení a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 306/1999Sb., pskytvání dtací sukrmým šklám, předšklním a šklským zařízením, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 128/2000 Sb., bcích, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 217/2000 Sb., mzdě, dměně za pracvní phtvst a průměrném výdělku, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů (rzpčtvá pravidla), ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 219/2000 Sb., majetku České republiky a jejím vystupvání v právních vztazích, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle), ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů Vyhlášky, kterými se základní škly řídí při své činnsti: Vyhláška MF ČR č. 125/1993 Sb., kteru se stanví pdmínky a sazby záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MF ČR č. 114/2002 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb., ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb., rzpčtvé skladbě, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MF ČR č. 416/2004 Sb., kteru se prvádí zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle), ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 15/2005 Sb., kteru se stanví náležitsti dluhdbých záměrů, výrčních zpráv a vlastníh hdncení škly, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 17/2005 Sb., pdrbnějších pdmínkách rganizace České šklní inspekce a výknu inspekční činnsti, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání a některých náležitstech plnění pvinné šklní dcházky, ve znění pzdějších předpisů 22
Vyhláška MŠMT ČR č. 55/2005 Sb., pdmínkách rganizace a financvání sutěží a přehlídek v zájmvém vzdělávání, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 65/2005 Sb., kteru se stanví členění krajských nrmativů, ukazatele rzhdné pr jejich stanvení, jedntky výknu pr jedntlivé krajské nrmativy, vztah mezi jedntkami a ukazateli výknu, ukazatele pr výpčet minimální úrvně krajských nrmativů a zásady pr jejich zvýšení a jejich zveřejnění, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 74/2005 Sb., zájmvém vzdělávání, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 492/2005 Sb., krajských nrmativech, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 208/2009 Sb., vedení dkumentace škl a šklských zařízení a šklní matriky a předávání údajů z dkumentace škl a šklských zařízení d šklní matriky, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 274/2009 Sb., šklských zařízeních, u nichž se nejvyšší pvlené pčty dětí, žáků a studentů neb jiných bdbných jedntek vedených v rejstříku škl a šklských zařízení neuvádějí, ve znění pzdějších předpisů Uvedené právní nrmy dále upřesňují vnitrresrtní předpisy MŠMT ČR, kterými jsu nařízení, směrnice, patření, příkazy a pkyny. 23
2 Financvání reginálníh šklství v rce 2011 D reginálníh šklství jsu zařazeny všechny typy škl a šklských zařízení, s výjimku vyských škl a jejich zařízení. Reginem bývá nejčastěji jeden kraj, ve kterém rzhdují a vyknávají státní správu a samsprávu příslušné instituce MŠMT, ČŠI, kraj, bec, ředitel škly, šklská rada aj. (Pekvá, 2008, s. 319) Financvání šklství je suhrn nástrjů a mechanizmů, tvrby finančních zdrjů, jejich rzdělvání, užití a kntrly plnění. (Ochrana, 2010, s. 112) Uplatňují se při něm zásady spravedlnsti, průhlednsti, bjektivnsti, demkratičnsti a hspdárnsti. Pravidla pr financvání RgŠ jsu zaktvena ve šklském zákně a dplňujících právních předpisech. Vzdělání je převážně pvažván za veřejný statek. Jedná se statek, u něhž je pdíl veřejnéh užitku vyšší než pdíl užitku sukrméh. Z tht důvdu je větší část základníh vzdělávání financvána z některéh z veřejných rzpčtů, tj. z rzpčtu státníh, krajskéh neb municipálníh, jde tedy vícezdrjvé financvání. (Pekvá, 2008, s. 326) Výdaje na šklství jsu vnímány jak investice zvláštníh druhu, které se d splečnsti více či méně rychle vracejí. (Ochrana, 2010, s. 107) 2.1 Základní finanční zdrje škl a šklských zařízení Jak již byl zmíněn, reginální šklství je zalžen na principu vícezdrjvéh financvání. Škly tedy získávají finanční prstředky frmu dtací pr výkn hlavní činnsti, pr kteru jsu zřizvány. Zárveň mají mžnst získat další prstředky z jiných finančních zdrjů. 24
25
Přehled základních finančních zdrjů škl a šklských zařízení: 1. Státní rzpčet: - dtace na přímé vzdělávací náklady a neinvestiční náklady na vzdělávání 2. Rzpčet zřizvatele příspěvkvé rganizace: - příspěvek na hspdářský prvz 3. Vlastní činnst příspěvkvé rganizace: - hspdářská (dplňkvá) činnst - příjmy z jiné činnsti - příjmy z vlastních zdrjů 4. Dary d fyzických neb právnických sb 5. Finanční prstředky z prgramů vyhlašvaných MŠMT 6. Finanční prstředky z prgramů Evrpské unie (EU) 7. Peněžní fndy příspěvkvé rganizace: - rezervní fnd - investiční fnd - fnd dměn - fnd kulturních a sciálních ptřeb (FKSP) 2.1.1 Státní rzpčet Hspdaření MŠMT je zaktven především v zákně č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a v zákně č. 561/2004 Sb., šklský zákn. Hlavním zdrjem finančních prstředků škl jsu dtace ze státníh rzpčtu. Rzpčet kapitly 333 resrt Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy je z důvdu přehlednsti, transparentnsti a dpvědnsti za čerpání prstředků členěn d výdajvých blků. (Ochrana, 2010, s. 118)
Tabulka č. 1: Přehled výdajů z kapitly MŠMT na RgŠ v letech 2006 2010 Rk Celkvé výdaje MŠMT (v tis. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 Zdrj: Ministerstv financí ČR. [nline] Praha 108.936.399,00 121.652.407,00 119.211.935,00 134.661.663,00 125.207.635,00 Z th výdaje na RgŠ (v tis. Kč) 74.600.830,43 75.808.016,88 77.658.471,83 84.690.217,00 74.693.800,00 Pměr výdajů na RgŠ k celkvým výdajům MŠMT (v %) 68,48% 62,31% 65,14% 62,89% 59,65% Zpracvání vlastní Tabulka prvnává výdaje resrtu MŠMT na reginální šklství v letech 2006 2010. Reginální šklství zahrnuje předšklní vzdělávání (mateřské škly), základní vzdělávání (základní škly, šklní družiny, šklní kluby), základní umělecké škly, střední a vyšší dbrné vzdělávání (střední dbrná učiliště, střední a vyšší dbrné škly, gymnázia, sprtvní škly), knzervatře, zařízení pr ústavní a chrannu výchvu, stravvání a ubytvání žáků a studentů a statní výdaje. Ve sledvaném bdbí výdaje na RgŠ rstly vyjma rku 2010. Schválený rzpčet celkvých výdajů MŠMT byl v tmt rce nižší cca 1% prti rku předchzímu, cž se prmítl i d snížení výdajů na RgŠ cca 1,1% v prvnání s rkem 2009. Z tabulky dále vyplývá, že finančně nejnárčnější blastí kapitly MŠMT je reginální šklství, na které v letech 2006 2010 průměrně připadal 63,69% z celkvých výdajů tht resrtu.
V tabulce nejsu uvedeny výdaje MŠMT za rk 2011, prtže Vláda ČR předkládá Pslanecké sněmvně ČR návrh státníh závěrečnéh účetu až k 30. dubnu následujícíh rku. ( 30 dst. 5 zákna č. 218/2000 Sb.) V rámci reginálníh šklství jsu pskytvány finanční prstředky na přímé vzdělávací náklady a na neinvestiční náklady na vzdělávání pr škly, jejichž zřizvatelem je bec neb kraj. Nárk na tyt finanční prstředky mají škly a šklská zařízení zapsaná d rejstříku škl. ( 160 dst. 5 zákna č. 561/2004 Sb.) Přímé náklady na vzdělávání se pskytují na: platy a náhrady platů neb mzdy a náhrady mezd, dměny za pracvní phtvst, dměny za práci vyknávanu na základě dhd pracích knaných mim pracvní pměr a dstupné, ( 160 dst. 1 písm. a) zákna č. 561/2004 Sb.) dvdy na sciální pjištění, zdravtní pjištění a příděl d fndu kulturních a sciálních ptřeb (FKSP). Neinvestiční náklady na vzdělávání se pskytují na: statní neinvestiční náklady, které vyplývají z pracvněprávních vztahů (cestvné, sbní chranné pmůcky apd.), náklady spjené se zajištěním výuky (učební pmůcky, učebnice, šklní ptřeby, další vzdělávání pedaggických pracvníků apd.). ( 160 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) MŠMT rzepisuje a přiděluje finanční prstředky ze svéh rzpčtu pr škly frmu republikvých nrmativů. Tyt finanční prstředky však nepskytuje šklám, ale jedntlivým krajům, které je rzepisují pmcí krajských nrmativů a přidělují je přím šklám. Prstředky přidělené šklám ze státníh rzpčtu prstřednictvím rzpčtu krajskéh jsu účelvě vázány a lze je pužít jen v suladu s ustanveními šklskéh zákna. ( 160 dst. 2 písm. a) a 161 zákna č. 561/2004 Sb.) 2.1.2 Rzpčet zřizvatele příspěvkvé rganizace Výše finančních prstředků pskytnutých šklám ze státníh rzpčtu prstřednictvím rzpčtu krajskéh je nedstačující, prt je v zákně č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, becně
stanvena pvinnst bcí a krajů přispívat ze svéh rzpčtu na prvz příspěvkvých rganizací, které zřizují. ( 28 dst. 4 zákna č. 250/2000 Sb.) Zřizvatelé tedy pskytují šklám příspěvek na hspdářský prvz. Tent příspěvek je určen především na úhradu statních nezbytných neinvestičních nákladů suvisejících s prvzem škly. Jedná se úhradu nájemnéh, energií, statních služeb, nákup kancelářských a hygienických ptřeb, pravy majetku, přízení drbnéh dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku, zvýšené mzdvé náklady atd. ( 180 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) 2.1.3 Vlastní činnst příspěvkvé rganizace Šklám je též dána mžnst získávat finanční prstředky vlastní činnstí. Tut činnstí se rzumí hspdářská (dplňkvá) činnst, příjmy získané z vlastních zdrjů, ppř. příjmy z jiné činnsti. Hspdářská 250/2000 Sb., (dplňkvá) činnst je upravena záknem č. rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Příjmy z hspdářské činnsti mhu mít puze příspěvkvé rganizace zřizvané bcí. Škly mhu vedle své hlavní (neziskvé) činnsti, pr kteru byly zřízeny, vyknávat i hspdářsku (ziskvu) činnst. Hspdářská činnst je takvá činnst, která navazuje na hlavní činnst, přičemž musí být prvzvána tak, aby ji nemezvala. Cílem hspdářské činnsti je účelné využívání majetku svěřenéh škle a dbrnsti jejích zaměstnanců. Předmět a rzsah hspdářské činnsti musí být vymezen ve zřizvací listině. Hspdářská činnst se v účetnictví vede dděleně d činnsti hlavní. Prstředky získané tut činnstí mhu být pužity puze ve prspěch hlavní činnsti, zřizvatel však může rganizaci pvlit jejich pužití i pr jiný účel. Hspdaření škly v rámci hspdářské činnsti nesmí být ztrátvé. (Pekvá, 2008, s. 290) Tat činnst 455/1991 Sb., musí být vyknávána v suladu se záknem č. živnstenském pdnikání. Dkladem prvzvání je živnstenský list. Pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, pdléhá kladný výsledek hspdaření z tét činnsti dani z příjmů. Nejčastější kruhy hspdářské činnsti:
přádání dbrných kurzů, šklení, ppř. jiných vzdělávacích činnstí, zajišťvání stravvacích služeb pr jiné rganizace, prnájem prstr pr ubytvání, sprtvní účely apd., prnájem věcí mvitých. Příjmy z vlastních zdrjů pjmenvává šklský zákn jak úplatu za šklské služby. V případě základních škl se jedná příjmy z prvzu šklní družiny, šklníh klubu a střediska vlnéh času. Řediteli škly je ze zákna přiznána kmpetence ke stanvení výše úplaty za tyt pskytvané služby. Finanční prstředky získané z prvzu těcht zařízení jsu příjmem škly. ( 123 dst. 3 zákna č. 561/2004 Sb.) Pdrbně zájmvém vzdělávání ve šklských zařízení pjednává vyhláška MŠMT ČR č. 74/2005 Sb., zájmvém vzdělávání, ve které je zárveň stanvena nejvyšší mžná úplata za šklské služby. Příjmy z jiné činnsti mhu mít puze státní příspěvkvé rganizace. Takt získávané příjmy dpvídají mžnstem knkrétní příspěvkvé rganizace. ( 53 dst. 1 zákna č. 218/2000 Sb.) D těcht příjmů můžeme zařadit např. výnsy ze smluvních vztahů, úrky z vkladů na bankvních účtech, přijaté náhrady d pjišťven za pjistné událsti, přijaté náhrady škdy atd. 2.1.4 Dary d fyzických a právnických sb Přijímání darů d fyzických neb právnických sb upravuje zákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Zákn umžňuje, aby zřizvatel rzhdl, zda se dar určený pr příspěvkvu rganizaci, stane majetkem tét rganizace neb vlastnictvím zřizvatele. Nezbytnu pdmínku k tmu, aby se dar stal majetkem příspěvkvé rganizace, je tedy předchzí suhlas zřizvatele. Jestliže tent suhlas chybí, vlastníkem přijatéh daru se stává zřizvatel. ( 27 dst. 4 až 5 zákna č. 250/2000 Sb.) Při přijetí daru pstupuje subjekt v suladu se záknem č. 357/1992 Sb., dani dědické, dani darvací a dani z převdu nemvitstí, který říká, že územní samsprávné celky i jimi zřizvané příspěvkvé rganizace jsu d daně darvací svbzeny. 2.1.5 Finanční prstředky z prgramů vyhlašvaných MŠMT
Základní škly mhu získat finanční prstředky, nad rámec základních dtací, z prgramů financvaných prstřednictvím státníh rzpčtu. MŠMT přiděluje prstředky na tyt účelvé a zpravidla neinvestiční dtace na základě žádsti neb zpracvanéh prjektu. ( 171 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Pr rk 2011 byly MŠMT vyhlášeny následující prgramy: Financvání asistentů pedagga pr žáky se sciálním znevýhdněním Tat dtace je určena puze na úhradu finančních prstředků spjených s funkcí asistenta pedagga. Asistentem pedagga může být jen sba s dpvídající dbrnu kvalifikací. ( 20 zákna č. 563/2004 Sb.) Účelem dtace je především udržení žáků se sciálním znevýhdněním (žáci se speciálními vzdělávacími ptřebami, žáci mimřádně nadaní) v hlavním vzdělávacím prudu. Na tent prgram MŠMT vyčlenil prstředky ve výši 74 mil. Kč. Pdpra vzdělávání v jazycích nárdnstních menšin a multikulturní výchvy Tent dtační prgram je určen pr právnické sby, které alespň jeden rk vyknávají činnst ve prspěch příslušníků nárdnstních menšin. MŠMT pskytuje finanční prstředky maximálně d výše sedmdesáti prcent neinvestičních nákladů. Specifika v krajích s přihlédnutím k rzdílné husttě sídlení Smyslem tht prgramu je zhlednit kraje s nižší husttu sídlení, které mají v rámci přidělených prstředků z rzpčtu menší mžnst řešit svá specifika. MŠMT tímt způsbem navyšuje prstředky na platy a s nimi suvisející výdaje. Na tent dtační prgram byla vyčleněna částka ve výši 637,7 mil. Kč. Psílení platvé úrvně pedaggických pracvníků s vyskšklským vzděláním Dtace z tht prgramu je určená na psílení platvé úrvně pedaggických pracvníků, kteří splňují dbrnu kvalifikaci ve smyslu zákna č. 563/2004 Sb. Celkvá výše finančních prstředků určených na tent prgram činí 2,1 mld. Kč. Šklní vybavení pr žáky prvníh rčníku základníh vzdělávání Cílem prgramu je pskytnutí finančních prstředků na nákup šklníh vybavení pr žáky prvníh rčníku základní škly. Prstředky jsu šklám
pskytvány pdle pčtu žáků. MŠMT na tent prgram vyčlenil cca 85 mil. Kč. Zdrj: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. [nline] Praha 2.1.6 Finanční prstředky z prgramů EU Jinu mžnstí čerpání finančních prstředků jsu dtace z fndů Evrpské unie. EU Peníze základním šklám Výzva k tmut prjektu byla vyhlášena 18.05.2010 a bude uknčena nejdéle 20.12.2012. Cílem prjektu EU Peníze základním šklám je pdpra blastí, které se dluhdbě jeví jak prblematické. Mezi priritní blasti pdpry je zařazena čtenářská využívání infrmačních přírdní vědy, finanční a a infrmační kmunikačních gramtnst gramtnst, technlgií, cizí jazyky, matematika, a inkluzivní vzdělávání. Finanční pdpru lze získat na individualizaci výuky (dělené vyučvací hdiny, pdpru žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných), vytváření nvých vzdělávacích materiálů a vzdělávání pedaggických pracvníků. Oprávněnými žadateli mhu být všechny základní škly sídlící na území ČR krmě hlavníh města Prahy. Na uvedené aktivity je vyčleněna celkvá částka 4,5 mld. Kč. (Zdrj: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. [nline] Praha) 2.1.7 Peněžní fndy příspěvkvé rganizace
Tvrbu a pužití peněžních fndů upravuje zákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Příspěvkvé rganizace pvinně zřizují tyt peněžní fndy: a) rezervní fnd, b) investiční fnd, c) fnd dměn, d) fnd kulturních a sciálních ptřeb. ( 29 dst. 1 písm. a) až d) zákna č. 250/2000 Sb.) Rezervní fnd je tvřen ze zlepšenéh hspdářskéh výsledku a z přijatých finančních darů ( 30 dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb.) a je určen k hmtné zainteresvansti příspěvkvé rganizace. Fnd se pužívá k rzvji další činnsti, k časvému překlenutí dčasnéh nesuladu mezi náklady a výnsy, k úhradě sankcí ulžených za prušení rzpčtvé kázně a k úhradě ztráty z předchzích let. ( 30 dst. 2 písm. a) až d) zákna č. 250/2000 Sb.) Příspěvkvá rganizace může se suhlasem zřizvatele pužít část rezervníh fndu k psílení investičníh fndu. ( 30 dst. 3 zákna č. 250/2000 Sb.) Investiční fnd služí k financvání investičních ptřeb rganizace. ( 31 dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb.) Je tvřen z dpisů hmtnéh a nehmtnéh dluhdbéh majetku, z investičních příspěvků ze státních fndů, z výnsů z prdeje svěřenéh dluhdbéh majetku a pkud t zřizvatel pvlí i z darů a příspěvků d jiných subjektů, z výnsů z prdeje majetku, příspěvkvá rganizace vlastní a z převdů z rezervníh kteru připustí zřizvatel. ( 31 fndu který ve výši, dst. 1 písm. a) až g) zákna č. 250/2000 Sb.) Příspěvkvá rganizace fnd pužívá k financvání investičních ptřeb, k úhradě dpisů a na financvání údržby svých a prav nemvitéh majetku. ( 31 dst. 2 písm. a) až d) zákna č. 250/2000 Sb.) Fnd dměn naplňuje příspěvkvá rganizace v případě, že vykáže zlepšený hspdářský výsledek a zárveň jeh celu výši, p dhdě se zřizvatelem, nepřidělí d rezervníh fndu. Záknem stanvené naplnění fndu nesmí přesáhnut smdesát prcent ze zlepšenéh hspdářskéh výsledku a sučasně nesmí být vyšší než smdesát prcent stanvenéh neb přípustnéh limitu na platy. Fnd dměn služí k úhradě případnéh překrčení prstředků na platy a dále na dměny zaměstnanců. ( 32 dst. 1 až 3 zákna č. 250/2000 Sb.)
Tvrbu a pužití fndu kulturních a sciálních ptřeb upravuje vyhláška MF ČR č. 114/2000 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb. FKSP se tvří základním přídělem ve výši dvu prcent rčníh bjemu nákladů, které byly zúčtvány na platy z dhd a náhrady platů. Fnd nelze tvřit z dměn pracvní činnsti a z dhd prvedení práce. ( 32 dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb.) 2.2 Nrmativní financvání Sučasný systém rzpisu finančních prstředků pr blast šklství pužívá tzv. nrmativní metdu. (Pekvá, 2008, s. 326) Finanční nrmativ je peněžní částka, která vyjadřuje průměrný státní příspěvek, který služí ke krytí nákladů suvisejících s příslušnu činnstí (vzdělávání) na jedntku výknu (žák) v určitém typu šklskéh zařízení rk. Smyslem finančních nrmativů (základní škla) na jeden šklní je efektivní alkace veřejných financí a eknmická regulace hlavních činnstí škl a šklských zařízení. Z hlediska místa tvrby se nrmativy člení na republikvé a krajské. (Pekvá, 2008, s. 328) 2.2.1 Republikvé nrmativy Nrmativní financvání se pírá zákn č. 561/2004 Sb., šklský zákn a zákn státním rzpčtu pr daný rk (pr ptřeby tét bakalářské práce se jedná zákn č. 487/2009 Sb., státním rzpčtu České republiky na rk 2010 a zákn č. 433/2010 Sb., státním rzpčtu České republiky na rk 2011). MŠMT stanvuje republikvé nrmativy jak průměrný státní příspěvek, který služí k pkrytí výdajů na jednh žáka spadajícíh d příslušné věkvé kategrie na jeden šklní rk. Objem výdajů zahrnuje celkvu výši přímých neinvestičních výdajů, které se dále člení na mzdvé prstředky, včetně dvdů, a na statní neinvestiční výdaje. Sučástí republikvých připadají na nrmativů je též vyjádření pčtu zaměstnanců, kteří 1 000 žáků v příslušné věkvé kategrii. ( 161 dst. 1 zákna č. 561/2004 Sb.) Republikvé nrmativy služí jak rzpis rzpčtu finančních prstředků ze státníh rzpčtu pr jedntlivé kraje. ( 161 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Rzpčet přímých výdajů se vypčítává jak násbek
republikvých nrmativů a pčtu žáků v příslušné věkvé kategrii. Takt vypčtený bjem peněžních prstředků je frmu dtace pukázán na zvláštní účet kraje. ( 161 dst. 5 zákna č. 561/2004 Sb.) Pr lepší názrnst prblematiky nrmativníh financvání uvádím republikvé nrmativy pr rk 2010 a rk 2011.
Tabulka č. 2: Republikvé nrmativy škl a šklských zařízení zřizvaných územními samsprávnými celky pr rk 2010 Věkvá kategrie NIV celkem Kč/žáka MP, vč. dvdů Kč/žáka 3 5 let 39.858,00 39.510,00 6-14 let 46.747,00 45.999,00 15-18 let 54.495,00 53.638,00 19-21 let 47.351,00 46.793,00 3-18 let 222.527,00 220.668,00 v KZÚV Zdrj: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. [nline] Praha ONIV celkem Kč/žáka 348,00 748,00 857,00 558,00 1.859,00 Z th rientačně ONIV ONIV náklady přímé Kč/žáka Kč/žáka 120,00 228,00 140,00 608,00 165,00 692,00 145,00 413,00 681,00 1.178,00 Limit PZ na 1 000 žáků 138,48 127,28 145,91 115,76 705,62 Legenda: Věkvé kategrie: 3-5 let... dítě v předšklním zařízení 6-14 let... žák plnící pvinnu šklní dcházku 15-18 let... student denní frmy středšklskéh vzdělávání 19-21 let... student denní frmy vyššíh dbrnéh vzdělávání 3-18 let v KZÚV... pčet lůžek v krajských zařízeních ústavní výchvy pr děti a mládež NIV... neinvestiční výdaje MP... mzdvé prstředky ONIV... statní neinvestiční výdaje PZ... limit pčtu zaměstnanců připadajících na 1 000 žáků Při knstrukci republikvých nrmativů pr rk 2010 vycházel MŠMT z nrmativů stanvených pr rk 2009. D tét knstrukce se zárveň prmítl: snížení běžných výdajů pr RgŠ na rk 2010 cca 1,2 mld. Kč, tj. cca 1,5% méně prti rku 2009, snížení mzdvých výdajů pr RgŠ na rk 2010 cca 550 mil. Kč, tj. cca 1% méně ve srvnání s rkem 2009,
snížení statních běžných výdajů pr RgŠ na rk 2010 cca 250 mil. Kč, tj. cca 20% méně než v rce 2009. (Zdrj: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. [nline] Praha) Tabulka č. 3: Republikvé nrmativy škl a šklských zařízení zřizvaných územními samsprávnými celky pr rk 2011 Věkvá kategrie 3-5 let 6-14 let 15-18 let 19-21 let 3-18 let v KZÚV NIV celkem Kč/žáka 36.136,00 46.110,00 53.538,00 45.919,00 221.809,00 MP, včetně dvdů pedaggů Kč/žáka 26.567,00 37.356,00 42.059,00 33.084,00 146.510,00 MP, vč. dvdů nepedagg ů Kč/žáka 9.270,00 8.114,00 10.747,00 12.354,00 73.643,00 Z th rientačně ONIV celkem Kč/žáka 299,00 640,00 732,00 481,00 1.656,00 Zdrj: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. [nline] Praha Legenda: Věkvé kategrie: 3-5 let... dítě v předšklním zařízení 6-14 let... žák plnící pvinnu šklní dcházku 15-18 let... student denní frmy středšklskéh vzdělávání 19-21 let... student denní frmy vyššíh dbrnéh vzdělávání 3-18 let v KZÚV... pčet lůžek v krajských zařízeních ústavní výchvy pr děti a mládež NIV... neinvestiční výdaje MP... mzdvé prstředky ONIV... statní neinvestiční výdaje PZ... limit pčtu zaměstnanců připadajících na 1 000 žáků ONIV náklady Kč/žáka 113,00 143,00 166,00 143,00 693,00 ONIV přímé Kč/žáka 186,00 497,00 566,00 338,00 963,00 Limit PZ na 1 000 žáků 129,00 131,00 146,00 129,00 701,00
Ministerstv financí pr rk 2011 nvě zavedl závazný průřezvý ukazatel Výdaje na krytí mzdvých nákladů pedaggických a nepedaggických pracvníků reginálníh šklství. Stanvení tht ukazatele tedy vedl k nvé knstrukci republikvých nrmativů. Nvá knstrukce republikvých nrmativů již nevychází z nrmativů stanvených pr předchzí rk. Jejich základem jsu skutečné výdaje na mzdvé prstředky a pčet zaměstnanců v jedntlivých typech škl a šklských zařízeních rzdělených na pedaggické a nepedaggické pracvníky. D knstrukce se dále prmítl: zvýšení běžných výdajů pr RgŠ na rk 2011 cca 0,6 mld. Kč, tj. cca 0,77% více v prvnání s rkem 2010, zvýšení mzdvých prstředků pr RgŠ na rk 2011 cca 2,1 mld. Kč, tj. cca 4% více než v rce 2010 (tt navýšení byl realizván prstřednictvím prgramu MŠMT Psílení platvé úrvně pedaggických pracvníků s vyskšklským vzděláním), snížení statních běžných výdajů pr RgŠ na rk 2011 cca 0,2 mld. Kč, tj. cca 10% méně prti rku 2010. (Zdrj: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. [nline] Praha) 2.2.2 Krajské nrmativy Jedntlivé krajské úřady stanví na základě republikvých nrmativů nrmativy krajské. ( 161 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Při jejich tvrbě vychází jedntlivé kraje především z: a) dluhdbéh záměru vzdělávání a rzvje vzdělávací sustavy v kraji, b) rámcvých vzdělávacích prgramů, c) rzsahu přímé vyučvací, přímé výchvné činnsti a d) naplněnsti tříd v jedntlivých šklách. ( 161 dst. 3 písm. a) až h) zákna č. 561/2004 Sb.) Dále se krajské nrmativy stanvují pdle vyhlášky 492/2005 Sb., ptřeby platu krajských pedaggické a pedaggickéh nrmativech, ve nepedaggické MŠMT ČR č. které je uveden rzsah činnsti, průměrná výše a nepedaggickéh pracvníka a rční průměr statních neinvestičních nákladů, které připadají na jedntku výknu. ( 2
dst. 1 písm. a) až e) vyhlášky MŠMT ČR č. 492/2005 Sb.) Jedntku výknu je žák neb třída v jednm šklním rce. ( 161 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) Ptřeba pedaggické a nepedaggické činnsti je stanvena v závislsti na výknech, které jsu vykázány ve statistických výknvých výkazech Výkaz zahájení pvinné šklní dcházky v základní škle danéh šklníh rku S 53 01, tzv. zahajvací výkaz. Tent výkaz sestavuje ředitel škly zapsané d rejstříku škl a následně jej desílá d zpracvatelskéh místa, kterým je krajský úřad neb becní úřad s rzšířenu půsbnstí. Krajský úřad rzepisuje bjem finančních prstředků přidělených MŠMT pdle následující struktury ukazatelů: 1. Závazné ukazatele: - neinvestiční výdaje celkem, - prstředky na platy, - prstředky za statní dvedenu práci, - limit pčtu zaměstnanců. 2. Orientační ukazatele: - záknné dvdy z mzdvých prstředků, - prstředky na příděl d FKSP, - statní přímé neinvestiční výdaje. Výsledný rzpis rzpčtu pr jedntlivé škly je tvřen sučtem nrmativně stanvených bjemů přímých výdajů. (Zdrj: Středčeský kraj. [nline] Praha) Zjištěnu výši dtace přiděluje krajský úřad přím šklám ( 161 dst. 6 písm. b) zákna č. 561/2004 Sb.), tzn., že finanční prstředky již neprcházejí rzpčtem zřizvatele škly, jak tmu byl v minulsti.
3 Charakteristika vybrané venkvské škly Tat kapitla je věnvána představení Základní škly Chrášťany, její identifikaci, právnímu pstavení a charakteristice. Též zmiňuje prblematiku máltřídních škl a jejich pstavení v sučasném vzdělávacím systému. 3.1 Identifikační údaje Základní škly Chrášťany Základní škla: Název: Základní škla Chrášťany, Sídl: kres Rakvník Chrášťany 68, Právní frma: 270 01 Kněževes u Rakvníka Právnická sba, příspěvkvá Vznik právní subjektivity: IČ: DIČ: IZO: RED-IZO: Datum zařazení d šklskéh rganizace 01.01.2003 (na dbu neurčitu) 71000526 069-71000526 102586888 600055655 01.01.2005 rejstříku: Vzdělávací br: Vzdělávací prgram: 79-01-C/01 Základní škla Šklní vzdělávací prgram Vyučvací jazyk: Ředitelka škly: Organizace škly: základní vzdělávání čj. 93/2007 český Ing. Mirslava Lukáčvá Neúplná máltřídní Zřizvatel škly: Název: Sídl: Obec Chrášťany, kres Rakvník Chrášťany 31, IČ: 270 01 Kněževes u Rakvníka 00243809 pr
3.2 Právnická sba Základní škla Chrášťany Právnická sba Základní škla Chrášťany vznikla 1. ledna 2003 usnesením Zastupitelstva bce Chrášťany. Hlavním účelem jejíh zřízení není dsažení zisku, ale zabezpečení smíšených veřejných statků ( 35 dst. 2 zákna č. 128/2000 Sb.), tedy zajištění činnsti v půsbnsti zřizvatele v blasti šklství, a t plnění pvinné šklní dcházky ( 178 dst. 1 písm. a) zákna č. 561/2004 Sb.). Dalším důvdem zřizvatele pr zřízení základní škly je zajištění bčanské vybavensti v bci. Neméně důležitu příčinu existence škly v bci je i její kulturní, splečenská a sciální funkce. Předmětem činnsti, který dpvídá hlavnímu účelu je výkn činnsti mateřské škly, základní škly, šklní družiny a šklní jídelny. Základní škla Chrášťany tedy pskytuje základní vzdělání a plní úkly vymezené šklským záknem. (Zdrj: Zřizvací listina Základní škly Chrášťany, čj. 1/2006, s. 1 2) Právní subjektivitu tét příspěvkvé rganizaci přiznává 23 dst. 1 písm. b) zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů a byla jí udělena na dbu neurčitu. V suladu se záknem byla Základní škla Chrášťany na návrh svéh zřizvatele zapsána v bchdním rejstříku. ( 27 dst. 10 zákna č. 250/2000 Sb.) Od 1. ledna 2005 je tat základní škla zapsána též ve šklském rejstříku. Tímt zápisem jí vznikl každrční nárk na příděl finančních prstředků z rzpčtu MŠMT. ( 142 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.) 3.3 Zřizvací listina Základní škly Chrášťany Jestliže se zřizvatel rzhdne zřídit příspěvkvu rganizaci, je jeh pvinnstí vydat zřizvací listinu. Zastupitelstv bce Chrášťany na základě svých pravmcí vydal dne 21. března 2006 pd čj. 1/2006 Zřizvací listinu Základní škly Chrášťany. Tat zřizvací listina je sučástí přílh (viz. Přílha C). Vydaná zřizvací listina bsahuje záknem stanvené náležitsti, tedy: úplné značení zřizvatele, včetně jeh zařazení d kresu, název příspěvkvé rganizace, její sídl a přidělené identifikační čísl,