Sociální kognice_2013 Gabriela Seidlová Málková, Ph.D.
Sociální kognice Způsob, jakým lidé získávají, zpracovávají, organizují a používají znalosti a informace Klíčové aspekty sociální kognice: pozornost, vnímání, paměť, myšlení a jazyk v sociálním kontextu Např. čeho si lidé všímají, o co se starají a co si pamatují o druhých lidech Definice soc.kognice: způsob., jakým interpretujeme, analyzujeme, uchováváme v paměti a používáme informace o sociálním světě
Prototypy Schémata Atribuce Formování dojmu
Základní komponenty sociálního myšlení Schémata Prototypy V obou případech se jedná o mentální struktury (rámce), které nám umožňují organizovat velké množství různých informací efektivním způsobem Oboje jakmile jsou utvořené jsou spíše stabilní, stálé a ovlivňují způsob, jakým zpracováváme nové informace
Aspekty sociální percepce Kategorizace Když máme vyplnit nějaký formulář, kategorizujeme sami sebe podle pohlaví, národnosti, etnicity, věku, rodinného stavu atp. KATEGORIE uskupení dvou či více různých objektů, ke kterým je přistupováno podobně Prototypy Součásti nějaké kategorie představují kontinuum od typických k atypickým součástem ( členům) kategorie (př. kategorie pták: vrabec, kos, tučňák)
Prototypy Prototypické charakteristiky určité skupiny lidí nám umožňují rychleji zpracovat informace o jednotlivých jejích členech a předvídat jejich chování Hell s Angels (motorkáři) Vytváříme, uchováváme a používáme mentální modely odlišných aspektů lidí: rasové skupiny, profesionálové (akademici, právníci), psychologové, homosexuálové Prototypy jsou ideální typy Jsou výrazně ovlivňované sociálními, kulturními i vývojovými faktory
schémata Mentální rámec, který obsahuje informace důležité pro já, druhé osoby, specifické situace a události Ustavují se na základě předchozí zkušenosti, kulturních a sociálních norem nebo na základě předem vytvořeného porozumění Hotová schémata nám pomáhají interpretovat nové situace a vedou naše chování
Typy schémat (Taylor 1991) Self-schéma Schéma lidí Schéma událostí Schémata rolí
Self schéma Kognitivní zobecnění sebe sama na základě předchozí zkušenosti Jsou součástí self -image, utváří se okolo specifických znaků, které považujeme pro sebe sama za důležité Specifické znaky jsou ty, které používáme pro definici sebe sama (kdo jsem) Pro každého z nás jsou zpravidla důležité jiné znaky, resp. jiné znaky tvoří jádro sebe pojetí každého z nás Př. Linda a Jana
Self schéma schématičnost x neschématičnost? Máme každý jedno schéma které užíváme ve všech situacích nebo máme více odlišných schémat,která používáme v různých situacích? Zaměstnané matky Složitost self ( míra s jakou vnímáme sebe sama odlišně nebo víceméně podobně v různých životních situacích nebo rolích: pokud spoléhám jen na jedno schéma, mám nízkou složitost self)
Markus (1986): máme nejen schémata teď a tady, ale i schémata, která se vztahují k naší budoucnosti ( jak si představujeme, že budeme žít/vypadat v budoucnosti) Výrazný motivační aspekt (Ruvolo, Markus 1992) Higgins (1997) rozlišuje tři typy schémat: Aktuální s. Ideální s.(jací bychom chtěli být) Měl bych schéma (jací si myslíme, že bychom měli být)
Schémata lidí Představují mentální struktury, které representují znalosti o vlastnostech nebo cílech určitých lidí či jedinců Jaký je X (Y)?... On je takový extrovert.
Schémata rolí Struktury znalostí,které máme o normách a o chování, které očekáváme, že by měli mít lidé s určitým postavením ve společnosti Připisované: věk, gender, etnicita Dosažené: nabýváme prostřednictvím tréninku nebo osobního úsilí Často jsou považovaná za určitou formu stereotypu- zejména ty připisovaná
Schémata událostí Vztahují se k určitým situacích nebo událostem Jakési scénáře typu: co je očekáváno, že se stane v určitém uspořádání situace Ovlivňuje naše rozhodování ve věcech jako: co si obléci na večírek, jak vypadá svatba a co se na ní dělá Př. mentální schéma prvního rande
Atribuce Přirozeně usiluje porozumět tomu, proč se lidé chovají jak se chovají Pro tato vysvětlení se užívá označení atribuce, teorie, které popisuje proces jejich vzniku a fungování se označují atribuční teorie Přisuzujeme příčiny chování jak vlastnímu tak i chování druhých lidí- jde o vykonstruované vztahy.tzv. KAZUZÁLNÍ ATRIBUCE
Slouží k redukci nejistoty Atribuce příčin chování Jak lidé vyhledávají a používají informace v procesu atribuce Lidé jako naivní vědci
Druhy atribucí F. HEIDER (1958): Rozlišil dva druhy atribucí Osobní ( vnitřní) vlastnosti aktérů určité situace, příčina chování spočívá v osobnostních faktorech Situační ( vnější) vynucené okolnostmi příčina chování spočívá v okolnostech Příadně kombinace obou jde o to, jak my sami příčiny vnímáme.
KDY PROBÍHÁ ATRIBUCE? Pokud se stane něco neočekávaného či překvapivého Pokud nedosáhneme požadovaného výsledku (neudělám řidičák) Když máme špatnou náladu Když ztrácíme kontrolu
Jak atribuce vznikají Spontánně Jana přichází domů ve špatné náladě ( interní- externí atribuce příčiny: příliš mnoho nároků na ni ten den-velmi stresující a náročné okolnosti) Častěji jsou tyto spon. atribuce dispoziční (interní) Na základě získaných/existujících informací Pokud je jednání nejednoznačné, neobvyklé pak máme tendenci zvažovat i další informace, např. předchozí zkušenost (jak víme, že se typicky Jana chová)
Kellyho atribuční teorie ( 1967) Lidé si vytvářejí atribuce logicky, na základě tří kritérií: KONSENZUS (shoda, jak na tentýž podnět reagují jiní lidé) DISTINKTIVNOST (příznačnost, tedy jak stejná osoba reaguje na jiné podněty) KONZISTENCE ( co se stane při další příležitosti, stejná osoba a podnět) Představuje náročný myšlenkový proces vyžadující čas, kognitivní schopnosti a potřebu, proto se často lidé uchylují k tzv. mentálním zkratkám vytvoříme pro naši kulturu přijatelnou domněnku rychlé, ale živná půda pro předpojatost a neobjektivnost.
Základní atribuční chyba Když se lidé snaží vysvětlovat chování druhých lidé, často přeceňují roli osobnostních faktorů a podceňují roli a vlivy situačních faktorů Typické pro klinickou psychologii? viz Milgram: před svým experimentem oslovil psychiatry, odhadovali 1% respondentů překročí životu nebezpečné elektrošoky
Proč funguje z.atribuční chyba? Gilbert a Malone (1995): problém je v tom, jak přiszujeme: Nejprve rozpoznáme chování a provedeme rychlou atribuci Následně se snažíme upřesňovat a upravovat podle situačních vlivů ( tady už je třeba myšlenku, pozornost, námahu) Př. Televizní soutěž tazatelé vymýšlí otázky a jsou následně hodnoceni diváky jako znalejší, nadprůměrně znalé.
OSOBNOST A ATRIBUČNÍ STYL J. ROTTER Místo kontroly (locus of control) INTERNALISTÉ EXTERNALISTÉ
Formování dojmu Efekt primárnosti pořadí osobnostních charakteristik není nevýznamné: začíná-li výčet vlastností člověka pozitivními vlastnostmi, ostatní ho spíše hodnotí pozitivně?proč: jakmile si o někom vytvoříme dojem, začneme být méně pozorní k dalším informacím Jakmile si uděláme dojem, vysvětlujeme si i další informace ve světle tohoto dojmu
Rosenthal:sebenaplňující předpovědi Viz kniha prof. Heluse