ANALÝZA PODPORY CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ, ZAMĚSTNANOSTI A ZAMĚSTNATELNOSTI A JEJICH VZÁJEMNÝCH VAZEB S DŮRAZEM NA ADAPTIBILITU ZAMĚSTNANCŮ A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ 11. 4. 2012
Postup hodnocení Shodný postup s ostatními tématy (analýzami) Nyní je analýza v první fázi výstupu, připravena k diskuzi Klíčové podkladové zdroje: strategie/problémové analýzy resortů MŠMT a MPSV (gestoři programů ESF) Oblasti podpory jsme rozdělili do 4 základních klastrů: I. Trh práce (zaměstnanost, mobilita pracovních sil) II. Počáteční primární a sekundární vzdělávání III. Počáteční terciární vzdělávání včetně výzkumu IV. Celoživotní učení (další vzdělávání)
TRH PRÁCE
Hlavní závěry Zařazena prioritní osa I, II, část III OP LZZ, část PO II OPPA, část PO3 IOP Oblasti podpory jsou využívané pro trh práce s cílem: prevence zpětné řešení problémů trhu práce, včetně protikrizových opatření Vybrané charakteristiky: Finanční alokace: 40,1 mld. Kč Čerpání: 71 % zazávazkováno, 31 % proplaceno Poptávka dostatečná: 1,5 násobek (ale vysoké rozdíly) Problematické indikátory monitorující dosažený věcný pokrok Regionální rozložení podpory je nerovnoměrné, ale více reflektuje problematické kraje oproti období 2004-2006 Vyšší rozpočty projektů: Vyšší koncentrace projektů na úřadech práce (APZ) Větší projekty u Adaptability OPPI Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů (alokace 3,6 mld. Kč, 71 % zazávazkováno, 22 % proplaceno)
Hlavní problémy Přetrvávající či prohlubující se problémy trhu práce: nízká míra adaptability a mobility pracovních sil disproporce mezi požadavky zaměstnavatelů a kvalifikací osob, nedostatek volných pracovních míst snižující se míra zaměstnanosti (i ve starších věkových kategoriích) nepříznivá demografická prognóza nízká pružnost forem pracovního poměru neexistence systému celoživotního učení v podstatě neexistující sociální podnikání přetíženost veřejných služeb zaměstnanosti
Doporučení - věcná Nutné zachování flexibility ( prevence x reakce ) Podporované (vybrané) oblasti: Podpora zaměstnanosti Podpora vzniku pracovních míst (z ESF) Podpora flexibilních forem práce Podpora studentských a absolventských praxí v podnicích Podpora udržení pracovních míst Podpora podnikání je řešena v rámci Analýzy I. Snižování nezaměstnanosti, včetně specifických a problémových skupin osob Poradenství (s důrazem na individuální formu), BD, motivační aktivity.. Rekvalifikace, vzdělávání Zprostředkování zaměstnání a praxí u zaměstnavatelů Podpora pracovních míst (včetně SÚPM či zkušebních pracovních míst) Podpora zakládání a rozvoje sociálních podniků Podpora adaptability pracovních sil (a podniků) Rozvoj systémů řízení lidských zdrojů Další profesní vzdělávání (+měkké dovednosti...) Systémové zkvalitnění služeb zaměstnanosti Podpora iniciativ místního rozvoje
Doporučení - implementační Vyšší důraz na kvalitu projektů a výstupů Vyšší koncentrace Využití šablonových / typových projektů a jednotkových nákladů Dále rozvíjet komplexní podporu cílových skupin větší důraz Vyšší důraz na regionální specifika/problémy Důraz na udržitelnost u projektů adaptability Zvýšit podporu sociálního podnikání
POČÁTEČNÍ PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Hlavní závěry Zařazena prioritní osa 1 OP VK, 4.1 a dále částečně OPPA 3.1, Podporováno je především zvyšování kvality v počátečním vzdělávání, práce s žáky se SVP a další vzdělávání pedagogických pracovníků Vybrané charakteristiky: Finanční alokace: 26,6 mld. Kč Čerpání: 62 % zazávazkováno, 34 % proplaceno Poptávka celkově vysoká: 2,7 násobek (nejvyšší OP PA - 4,1 násobek alokace) Specifické jsou oblasti podpory 1.4 a 1.5 (tzv. šablonové projekty) Problematické indikátory monitorující dosažený věcný pokrok a kvalitu výstupů Regionální rozložení podpory je nerovnoměrné, poměrně úspěšné jsou moravské kraje (Olomoucky, Jihomoravský, Moravskoslezský)
Hlavní problémy Přetrvávajícím problémem je nedostatečná úroveň českých žáků a studentů v mezinárodním srovnání Přechod škol k využití RVP stále provázejí problémy, které je nutné postupně řešit (standardy, apod.) Výstupy počátečního vzdělávání nejsou zcela v souladu s požadavky trhu práce a zaměstnavatelů V počátečním vzdělávání je klíčová pozice lidských zdrojů - učitelů, kteří se potýkají s problémy (nízká prestiž, nízké finanční ohodnocení, chybějící kvalifikace a kompetence) Není dořešen systém kariérního a kompetenčního růstu učitelů v počátečním vzdělávání Problematická příprava a realizace systémových aktivit v oblasti počátečního vzdělávání
Doporučení - věcná Podporované oblasti (výběr): Zvyšování kvality počátečního vzdělávání Podpora aktivit vedoucích k naplnění standardů na jednotlivých stupních Podpora kariérního poradenství a volby povolání Podpora přírodovědných, technických a řemeslných oborů Podpora žáků nadaných a mimořádně nadaných Inkluzivní vzdělávání Podpora pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP) a poruchami učení Podpora žáků ze sociálně a kulturně znevýhodňujícího prostředí Podpora individualizace výuky žáků se SVP Další vzdělávání pedagogických pracovníků a managementu škol a školských zařízení Podpora odborného a kompetenčního rozvoje pedagogických pracovníků Podpora odborných a manažerských kompetencí managementu škol Systémová podpora počátečního vzdělávání Systémová podpora dobudování standardů pro jednotlivé stupně vzdělávání Systémová podpora pro kariérní růst a postup učitelů (např. formou atestací ) Systémová podpora vazby poč. vzdělávání a trhu práce, kariérní poradenství
Doporučení - implementační Další využití šablonových / typových projektů a jednotkových nákladů pro oblast počátečního vzdělávání Diferenciace mezi projekty, jejichž primárním cílem je produkt a podpořená osoba V rámci systémových aktivit podporovat monitoring a hodnocení kvality a výstupů jednotlivých stupňů vzdělávání s ohledem požadavky trhu práce nebo dalších stupňů vzdělávání Systémově podpořit systém budování kariérního a kompetenčního růstu pedagogických pracovníků (atestace) Důraz na podporu kvality lidských zdrojů poskytujících počáteční vzdělávání (ped. pracovníci, management škol a školských zařízení)
POČÁTEČNÍ TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VČETNĚ VÝZKUMU
Hlavní závěry Zařazeny oblasti podpor ze 3 operačních programů, OP VK 2.1 a 2.2, OP VK 4.2 (4.1), OPPA 1.1 a 3.1. Současně zohledněny infrastrukturální investice soustředěné v OP VaVpI 4.1 Oblasti podpory tvoří klastr zaměřený zejména na: reformy systémů vzdělávání zvyšování významu odborného vzdělávání, zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků Vybrané charakteristiky: Finanční alokace: 10,9 mld. Kč pro neinvestiční část, 12,6 mld. Kč pro infrastrukturní investice (výuka na VŠ) Čerpání: 85 % zazávazkováno, 39 % proplaceno Poptávka v celém klastru převyšuje alokaci, s dominancí OPPA (4-5 násobné převisy, nejníže pak OP VK 2.1 (VOŠ), resp. VaVpI 4.1 (VŠ) Problematické indikátory monitorující dosažený věcný pokrok Regionální rozložení podpory je nerovnoměrné - vysoké rozdíly ve výši podpory na 1 studenta/pracovníka VaV, s výraznou nerovnováhou vůči RS Praha
Hlavní problémy Problematická vazba VOŠ a VŠ vzdělávání na trh práce, chybějící kompetence absolventů Zaměstnavatelé ani školy nejsou motivováni ke společné tvorbě a vývoji kurikul a studijních oborů Vysoká variabilita oborů na VŠ, nízká míra specializace vysokých škol Vysoká průchodnost Bc. stupně studia, s vysokým podílem studentů pokračujících ve studiu na Mgr. stupni studia (až 80 %). Nedostatečná spolupráce s aplikační sférou, výstupy vědecko-výzkumné činnosti VŠ jsou obtížně uplatňovány Nízká mobilita akademických pracovníků i studentů, uzavřenost škol vůči zahraničí Nedostatečné jazykové/ict kompetence pedagogických pracovníků i studentů Chybějící akcent na kvalitiní řízení a hodnocení kvality VŠ Podfinancovanost škol zejména v provozní oblasti, chybějící konkurenceschopné vybavení pro výuku a výzkum Neexistence komplexní aktuální strategie rozvoje terciárního vzdělávání, doposud nevyřešené otázky reformy VŠ vzdělávání
Doporučení - věcná Zvyšování kvality terciárního vzdělávání: VOŠ Inovace a zvýšení kvality studijních programů Zvyšování kvality, pedagogických, jazykových, ICT a manažerských dovedností pedagogického sboru a pracovníků VOŠ Posilování materiálního vybavení VOŠ Zvyšování kvality terciárního vzdělávání: VŠ Inovace a konsolidace studijních oborů VŠ Zvyšování kvality, pedagogických, jazykových, ICT a manažerských dovedností pedagogického sboru a pracovníků VŠ/VaV Rozvoj partnerství VŠ a zaměstnavatelů Podpora rozvoje nových kompetencí studentů uplatnitelných na trhu práce Podpora transferu výsledků pedagogické, vědeckovýzkumné a vývojové činnosti VŠ k aplikační sféře Podpora materiálního vybavení a infrastruktury pro výuku Podpora budování systému strategického řízení VŠ, vč. rozvoje lidských zdrojů Rozvoj infrastruktury pro výchovu kapacit VaV na VŠ Podpora materiálního vybavení a infrastruktury pro výuku pro posílení konkurenceschopnosti a atraktivnosti VŠ, zejména v Mgr. a Ph.D. stupních studia Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků VOŠ/VŠ Systémová podpora rozvoje VŠ
Doporučení - implementační Využít integrovaný přístup k řešení intervencí do klastru terciární vzdělávání (vícefondové financování, mj. soustředění celé oblasti do jednoho OP) Zmírnit nerovnoměrnost podpory v přepočtu na studenta/pedagogického pracovníka/pracovníka VaV Alokaci řídit dle soustředění žadatelů a cílové skupiny (VŠ) Využít všech možností zjednodušení administrace projektů ( flat rate u nepřímých nákladů, systémy jednotkových cen) Strategii OP nastavit v souladu s reálným konceptem reformy VŠ a komplexní strategií rozvoje terciárního vzdělávání v ČR (nová Bílá kniha?)
CELOŽIVOTNÍ UČENÍ
Hlavní závěry Zařazena prioritní osa 3 OP VK, OP VK 4.3 (4.1), OPPA 1.1, doplňkově OPTP 3.1, OP PS ČR-PR 2.3 Oblasti podpory jsou využívané především pro další vzdělávání, případně pro individuální další vzdělávání a systémový rámec oblasti dalšího vzdělávání Vybrané charakteristiky: Finanční alokace: 11,2 mld. Kč Čerpání: 49 % zazávazkováno, 19 % proplaceno Poptávka dostatečná: 1,3 násobek (vysoké rozdíly, OP VK 4.1 0,6x, OPPA 5,1x) Problematické indikátory monitorující dosažený věcný pokrok a kvalitu výstupů Regionální rozložení podpory je nerovnoměrné, vysoké hodnoty zejména Praha (OPPA)
Hlavní problémy Přetrvávajícím problémem je disproporce mezi požadavky zaměstnavatelů a kvalifikací jedinců na trhu práce Neexistující systém dalšího vzdělávání v ČR Problematické je rozdělení oblasti dalšího vzdělávání mezi více OP (především OP VK a OP LZZ) a problémy plynoucí z tohoto rozdělení Problematická příprava a realizace systémových aktivit v oblasti dalšího vzdělávání (především OP VK 4.1, 3.1) Problémem je nedostačující zapojení populace do aktivit dalšího vzdělávání a celoživotního učení v mezinárodním srovnání
Doporučení - věcná Podporované oblasti: Zvyšování nabídky programů dalšího vzdělávání Podpora tvorby nových programů a jejich pilotní ověření Inovace stávajících programů DV dle aktuálních požadavků trhu práce a prostředí Podpora moderních forem a metod dalšího vzdělávání a celoživotního učení Podpora kariérního poradenství v návaznosti na další vzdělávání a celoživotní učení Individuální a institucionální další vzdělávání Podpora aktivit směřujících k vyššímu zapojení populace do aktivit DV Podpora účasti fyzických osob v programech dalšího vzdělávání Podpora účasti zaměstnanců a pracovníků v programech dalšího vzdělávání Další vzdělávání pedagogických pracovníků, lektorů a trenérů působících v oblasti dalšího vzdělávání Podpora odborného a kompetenčního rozvoje ped. pracovníků, lektorů a trenérů Podpora odborných a manažerských kompetencí managementu vzdělávacích institucí Systémová podpora dalšího vzdělávání a celoživotního učení Podpora rozvoje a integrace NSK a NSP ve vazbě na požadavky trhu práce Systémová podpora kvality dalšího vzdělávání a celoživotního učení Systémová podpora vazby počátečního vzdělávání, dalšího vzdělávání a trhu práce, rozvoj kariérního poradenství a kariérního managementu
Doporučení - implementační Využití šablonových / typových projektů a jednotkových nákladů pro oblast dalšího vzdělávání Diferenciace mezi projekty, jejichž primárním cílem je produkt a podpořená osoba Podporovat dobudování NSK a NSP a jejich napojení na výstupy počátečního vzdělávání a požadavky trhu práce Vyšší důraz na maximální využití méně tradičních forem dalšího vzdělávání (prezenčního i distančního) např. coaching, mentoring, stínování, apod. Důraz na podporu kvality lidských zdrojů poskytujících další vzdělávání (ped. pracovníci, lektoři, trenéři DV)
Děkujeme za pozornost. Tým HOPE-E.S., v.o.s.