RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH PSY402 Veronika Machová 372035, Psychologie Garant předmětu: Mgr. Stanislav Ježek, Ph. D. Datum odevzdání: 13. 10. 2014 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015
DOTAZNÍK KVALITY ŢIVOTA SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE Účel: Hodnocení subjektivně vnímané kvality života jednotlivců nebo skupin Populace: Dospělí ve věku 18 až 65 let v podmínkách České republiky Publikace: 1995 (vydání původního testu), 2006 (vydání adaptace pro lokální používání) Zkratka metody: WHOQOL-100, WHOQOL-BREF Škály: Verze WHOQOL-100 pokrývá 6 domén (fyzické zdraví, prožívání, fyzická nezávislost, sociální vztahy, prostředí, duchovní oblast); verze WHOQOL-BREF potom 4 domény (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, prostředí) Administrace: Individuální, tužka-papír (v případě potřeby formou rozhovoru) Formy: řada forem dotazníku (např. WHOQOL-OLD pro osoby starší 65 let, WHOQOL- HIV pro HIV pozitivní osoby, DIS-QOL pro osoby s různým typem postižení, WHOQOL- SRPB s větším důrazem na duchovní oblast kvality života) Čas administrace: U verze WHOQOL-100 přibližně 20 až 30 minut (formou rozhovoru 40 až 90 minut), u verze WHOQOL-BREF přibližně 5 minut (formou rozhovoru 15 až 20 minut) Autor: Světová zdravotnická organizace (WHOQOL Group), Švýcarsko Autoři české verze: Eva Dragomirecká, Jitka Bartoňová Vydavatel: Psychiatrické centrum Praha POPIS TESTU Dotazník kvality života Světové zdravotnické organizace (World Health Organization Quality of Life Assessment, WHOQOL) je metodou k sebeposouzení kvality života. Ta je chápána jako vnímání sebe sama v kontextu kultury, ve které člověk žije, a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. V současné době je v medicíně považována za vhodný indikátor fyzického, psychického a sociálního zdraví (Dragomirecká & Bartoňová, 2006b). Původní stopoložková verze dotazníku (WHOQOL-100) pokrývá šest domén: fyzické zdraví včetně fyzické kondice, příznaků nemoci a možnosti regenerace; prožívání, respektive psychologické zdraví včetně nálady, kognitivních funkcí a vztahu k sobě; fyzickou nezávislost zahrnující mobilitu, schopnost pracovat a případnou závislost na zdravotní péči; sociální vztahy, kam patří blízké osobní vztahy, partnerství a charakteristiky širšího sociálního prostředí; prostředí popisující životní podmínky včetně podnětnosti, bezpečí a celkové kvality okolního prostředí, finanční situace a kvality péče a duchovní oblast. Dotazník obsahuje čtyřiadvacet faset, přičemž každá z nich obsahuje čtyři položky (celkem 96 položek). Poslední, nezařazená faseta, obsahuje čtyři položky hodnotící celkovou kvalitu života
a celkové zdraví. Dotazník WHOQOL-BREF je zkrácenou verzí WHOQOL-100. Oproti původní verzi je zde doména fyzická nezávislost zahrnuta do domény fyzické zdraví a doména duchovní oblast do domény prožívání. WHOQOL-BREF představuje výběr šestadvaceti položek, z nichž čtyřiadvacet zastupuje fasety a dvě položky jsou samostatným hodnocením celkové kvality života a celkového zdravotního stavu. Znění položek a škál je beze změn převzato z původní verze dotazníku. Dotazníky jsou určeny k samostatnému vyplnění respondentem, ale v případě potřeby mohou být předkládány formou rozhovoru. Jako doba potřebná k vyplnění WHOQOL-100 se uvádí 20 až 30 minut (při administraci formou rozhovoru 40 až 90 minut), vyplnění WHOQOL-BREF trvá přibližně 5 minut (formou rozhovoru 15 až 20 minut). Položky se hodnotí na pětibodových likertovských škálách vyjadřujících množství, kapacitu, četnost, hodnocení a spokojenost. Dotazníky neposkytují souhrnný skór nebo index kvality života, ale jejich výsledkem je profil kvality života. V případě WHOQOL-100 se pracuje s šesti doménovými skóry, čtyřiadvaceti fasetovými skóry a skórem celkového hodnocení. Ve všech typech skórů může respondent dosáhnout hodnot od 4 do 20, přičemž vyšší skór představuje vyšší kvalitu života. U verze WHOQOL-BREF existují čtyři doménové skóry v rozmezí hodnot od 4 do 20 a dva skóry samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a celkové zdraví v rozmezí 1 až 5. Tyto hrubé skóry mohou být transformovány na škálu o rozpětí 0 až 100, kde opět vyšší skór znamená vyšší kvalitu života. Obě základní verze dotazníku jsou určeny pro osoby ve věku od osmnácti do pětašedesáti let žijící v českém prostředí. Pro zkoumání kvality života lidí ve vyšším věku autoři doporučují použít speciální modul WHOQOL-OLD. Kromě něj existují a dále se vyvíjí moduly určené přímo pro určité skupiny osob (např. HIV pozitivní osoby, osoby s různými typy postižení nebo pro děti). Instrumenty WHOQOL lze použít k nekomerčním výzkumným účelům, pokud se zájemce zaregistruje v českém WHOQOL centru. Po vyplnění registračního formuláře obdrží elektronickou verzi dotazníků a zároveň bude informován o případných modifikacích nebo nových poznatcích týkajících se českých verzí dotazníků. Oba dotazníky umožňují mezinárodní nebo regionální srovnání skupin s různými sociodemografickými charakteristikami. Nejčastěji bývají používány u skupin osob s určitou diagnózou nebo postižením, ať už ke zjišťování rozdílů kvality života vzhledem k běžné populaci, nebo k hodnocení sociálních a zdravotních intervencí.
VÝVOJ METODY A KVALITA TESTOVÉHO MATERIÁLU Podnět k vytvoření dotazníku kvality života dal Odbor duševního zdraví Světové zdravotnické organizace v roce 1991. Později vznikla pracovní skupina WHOQOL tvořená patnácti zástupci vědeckých center z různých zemí, která se snažila nalézt odpověď na otázku, do jaké míry je kvalita života univerzálním konceptem a které její aspekty jsou závislé na kultuře a na jazyku. Za výhodu mezinárodních projektů se považuje možnost sledovat vliv různých sociálních a zdravotních podmínek na kvalitu života, stejně tak předpoklad pro lepší metodologické parametry takového výzkumu. Prvním výsledkem spolupráce bylo stanovení definice kvality života a třiatřiceti oblastí, které by měl dotazník obsáhnout. Materiál k vytváření položek autoři získali kvalitativní metodou řízených skupinových rozhovorů (focus groups), které proběhly ve všech zúčastněných zemích. Tímto způsobem vznikl soubor celkem 236 položek, jež výzkumníci předložili k pilotnímu šetření. Celý proces vývoje dotazníku stejně jako jeho teoretická východiska jsou v manuálu metody popsány dostatečně podrobně a srozumitelně. Práce na lokálních verzích dotazníku WHOQOL zahrnuje překlad položek, konstrukci škál odpovědí a překlad definic pro skupinové rozhovory. Oceňuji, že zvolený metodologický postup nechává prostor pro vytvoření dodatečných položek typických pro konkrétní národ. V čínské verzi dotazníku tak například existuje aspekt jídlo, aspekt být respektován a přijímán či aspekt spirituální (Dragomirecká & Bartoňová, 2006a). V případě české verze se podle autorek neobjevila potřeba přidat téma nebo položku, kterou by dotazník nepokrýval. V příručce pro uživatele dotazníku se lze vyčerpávajícím způsobem dozvědět o postupech při administraci i vyhodnocování testu. Pozitivně hodnotím vložené návody pro skórování v programech SPSS a MS Excel. Chybí mi však informace o tom, jak s daným výsledkem nakládat a jak jej sdělovat vyšetřovaným osobám. Tento nedostatek pravděpodobně úzce souvisí s nejasným vysvětlením zamýšleného užití dotazníku. V manuálu není zmíněno, kdo a v jakém kontextu smí s dotazníkem zacházet (vyjma věty, že jej lze po registraci využít k nekomerčním výzkumným účelům). V pasáži o popisu dotazníku se píše, že v klinické praxi se častěji využívá zkrácené verze WHOQOL-BREF, avšak v závěru příručky se o dotazníku hovoří spíše jako o skupinové výzkumné metodě, přičemž pro individuální práci s pacienty (klienty) autoři odkazují na jiné typy dotazníků kvality života (např. SEIQoL u nás přeložený J. Křivohlavým). Anglicky psané zdroje (např. University of Washington, nedat.) přitom uvádějí hned několikero způsobu užití dotazníků v klinickopsychologické praxi, v medicínské praxi (jak pro zjišťování účinků léčby, tak pro zlepšování
vztahu mezi lékařem a pacientem při běžných návštěvách), při pravidelném hodnocení kvality zdravotní péče a samozřejmě také při výzkumných šetřeních. TECHNICKÉ PARAMETRY Validita Obsahovou validitu české verze autoři ověřovali metodou individuálních rozhovorů a skupinových diskuzí s odborníky a osobami s různými typy zdravotních potíží, přičemž neobjevili žádnou chybějící oblast, která by byla pro posuzování kvality života v českých podmínkách důležitá (Dragomirecká & Bartoňová, 2006b). Při posuzování konstruktové validity byly použity další dostupné nástroje zjišťující charakteristiky, které souvisí s kvalitou života. Konkrétně dotazník psychologického aspektu kvality života SOS-10, dotazník subjektivní kvality života SQUALA a metoda pro zjišťování depresivních příznaků GDS. Domény WHOQOL-BREF korelovaly kladně se skóry dotazníků kvality života a záporně s měřením depresivních příznaků. Z výsledků analýzy je patrné, že zvláště domény fyzické a duševní zdraví se obsahově do značné míry překrývají s opačnou dimenzí depresivních příznaků (korelace s GDS vyšly - 0,71 a - 0,79). Vzhledem k velmi podobnému zaměření dotazníků WHOQOL-BREF a SQUALA bych jako důkaz dobré konstruktové validity očekávala jejich těsnější vztah, než jsou zjištěné korelace v rozmezí od 0,37 do 0,56. Kriteriální validita byla hodnocena na základě schopnosti dotazníku diskriminovat mezi výběrovým souborem z běžné populace a mezi souborem pacientů, kteří pro své zdravotní potíže vyhledali lékařskou pomoc. Srovnání u pacientů ukázalo významně nižší kvalitu života v oblasti fyzického zdraví, prožívání a sociálních vztahů, avšak v oblasti prostředí nebyl zjištěn mezi soubory žádný rozdíl. Kriteriální validita této dimenze tak zůstala autory nepodložena. Reliabilita Dotazník kvality života WHOQOL-BREF disponuje přijatelnou mírou vnitřní konzistence pro výzkumné účely, nikoliv však pro diagnostiku jednotlivců (Cronbachův koeficient α se pohybuje v rozmezí 0,65 až 0,85). Jedním z důvodů pro nižší hodnoty koeficientu může být malé množství položek v jednotlivých doménách. Míra vnitřní konzistence u původního dotazníku WHOQOL-100 dosahovala hodnot od 0,84 do 0,91. Vysoké hodnoty (nad 0,9) mohou ukazovat na překrývající se položky v doméně prostředí a fyzické zdraví. Jako hodnotu odhadu celkové retestové reliability autoři uvádí 0,69 v případě WHOQOL-BREF a 0,89 v případě WHOQOL-100, nehovoří však o délce časového intervalu mezi těmito dvěma měřeními. Míra shody posuzovatelů vyjádřená koeficientem Cohenovo kappa se pro
jednotlivé položky WHOQOL-BREF pohybovala v intervalu od 0,29 do 0,62. Míra shody vesměs dosahuje středních hodnot, což potvrzuje, že dotazník není primárně určen pro individuální použití. Standardizace Součástí manuálu k metodě jsou orientační české normy k dotazníku WHOQOL-BREF (nikoli pro delší verzi WHOQOL-100). Autoři to zdůvodňují častějším využíváním právě zkrácené formy. Podkladem pro výpočet populačních norem pro WHOQOL-BREF byly dva soubory reprezentativní pro pražskou populaci. Vícestupňový náhodný výběr byl proveden třiceti agenturními tazateli. Základní soubory tvořili obyvatelé Prahy ve věku 18 až 59 let a 60 a více let. Výběrové soubory byly konstruovány tak, aby odpovídaly svým složením základním souborům z hlediska pohlaví a věku respondentů. V mladší věkové skupině bylo 310 osob (52 % žen), jejich průměrný věk byl 38 let a pouze 8 % z nich se považovalo za nemocné. Ve starší skupině o 325 lidech byl průměrný věk 71 let a celých 40 % osob se označilo za nemocné. Při vytváření norem autoři oba soubory sloučili a poté jej opět rozdělili do pěti věkových kategorií (18 29, 30 44, 45 59, 60 74, 75 let a více). Není mi jasné, proč na začátku studie stanovili hranici šedesáti let, ani proč vytvořili normy i pro ty věkové skupiny, pro něž dotazník není určen. Autory předložené důkazy mě nepřesvědčily o deklarované reprezentativnosti standardizačního vzorku. Je otázkou, zda se vytvořené normy dají stejně dobře použít pro všechny věkové skupiny respondentů pocházejících z různých míst České republiky, majících různé vzdělání, zdravotní stav, socio-ekonomický status a podobně. Uživatelé dotazníku WHOQOL-BREF mají k dispozici hrubé skóry jednotlivých domén, směrodatné odchylky a vypočtené intervaly spolehlivosti. Získané skóry lze po transformaci na škálu od 0 do 100 interpretovat jako procentuální vyjádření nebo je možné použít skóry percentilové, což se doporučuje zvláště v případě hodnocení jednotlivců (nyní znovu roztříštěnost ohledně zamýšleného použití dotazníku). KOMENTÁŘ S DOPORUČENÍM Dotazník kvality života Světové zdravotnické organizace zachycuje subjektivní pohled respondenta na různé oblasti jeho života. Za jeho vznikem stojí rozsáhlý mezinárodní výzkum, který je dobrým předpokladem pro široké možnosti použití dotazníku napříč různými kulturními oblastmi. Přitom zůstává zachována možnost dotazník v jeho lokálních verzích přizpůsobit na míru konkrétní společnosti, stejně tak se stále rozvíjí specializované formy dotazníku určené konkrétním skupinám respondentů. Uživatelská příručka obsahuje
precizní popis administrace a skórování dotazníku. Oceňuji také snadnou dostupnost dotazníku (pro výzkumné účely po registraci zdarma). Za nejslabší stránku recenzovaného dotazníku považuji nejasnosti kolem jeho zamýšleného účelu použití. Po prostudování uživatelské příručky k české verzi dotazníku jsem nabyla dojmu, že se jedná o výlučně výzkumný nástroj, avšak tato informace není nikde explicitně uvedena. Ostatně použití dotazníku i v jiných oblastech z mého pohledu brání otazníky ohledně tvorby českých norem. Bylo by vhodné podrobněji vysvětlit rozdělení standardizačního vzorku do jednotlivých věkových kategorií, stejně tak se pokusit doložit tvrzení, že použitý vzorek je možné považovat za reprezentativní. Pro interpretaci výsledků dotazníku u jednotlivců by odborník potřeboval znát standardní chybu měření a s její pomocí zkonstruované intervaly spolehlivosti. Psychometrické charakteristiky metody mohu hodnotit pouze jako uspokojivé. Problematickým bodem bránícím jejímu širšímu užívání jsou zejména nižší hodnoty odhadu reliability (zvláště u zkrácené verze WHOQOL-BREF). Bylo by také žádoucí provést další studie, které by doložily konstruktovou validitu české verze dotazníku. Po pečlivém zapracování uvedených výtek si však dovedu představit použití dotazníku v klinické psychologické praxi. Jeho primární hodnotu nevidím v porovnání kvality života se zbytkem populace, ale především v postižení těch oblastí, v nichž respondent vnímá kvalitu svého života jako sníženou. Dotazník se tak může stát dobrým výchozím bodem pro plánování fyzické, psychologické i sociální intervence. Dovedu si představit, že by bylo možné s ním pracovat také kvalitativně, a to tak, že odborník s klientem hlouběji probere životní situace, v nichž klient vyjádřil určitou nespokojenost. Literatura: Dragomirecká, E. & Bartoňová, J. (2006a). WHOQOL-BREF, WHOQOL-100. World Health Organization Quality of Life Assessment. Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. Praha: Psychiatrické centrum Praha. (zdroj všech použitých informací, pokud není uvedeno jinak) Dragomirecká, E. & Bartoňová, J. (2006b). Dotazník kvality života Světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF. Psychometrické vlastnosti a první zkušenosti s českou verzí. Psychiatrie, 10, 3, pp. 144 149. University of Washington. (nedat.). Introducing the WHOQOL Instruments. Staženo z: http://depts.washington.edu/seaqol/docs/whoqol_info.pdf, dne 9. 10. 2014.
Dobrý den, děkuji za vaši recenzi, moc se mi líbila. Většinu výhrad jsem uvedl jiţ přímo v textu. Líbí se mi způsob vaší argumentace, pěkně jste postihla základní nedostatky a hlavní oblasti, ve kterých dotazník selhává/vyniká. Za hlavní nedostatek vaší práce nicméně povaţuji chybějící úvahu o faktorové validitě, výběru poloţek apod.; pokud je cílem metody sestavovat profil, je toto klíčová otázka. Uvítal bych také hodnocení české překladu a adaptace, je škoda, ţe jste se více nezaměřila na formulace poloţek a způsob jejich překladu, ekvivalenci k zahraničním verzím (i co se týče struktury korelačních matic apod.) a další důleţité informace v této oblasti. Vzhledem k těmto dílčím nedostatkům vám dávám 9 bodů a chci se vás zeptat, zda byste po úpravě a doplnění (mj. o formulář recenze dle EFPA) nechtěla recenzi publikovat v časopise Testfórum. Hynek C.