PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE TĚSNĚNÍ DILATACÍ

Podobné dokumenty
ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ STABILITY SVAHŮ SANOVANÝCH HŘEBÍKOVÁNÍM

CARBOCRYL WV NĚKTERÉ VÝSLEDKY ZKOUŠEK MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Příspěvek ke stanovení bezpečné mocnosti nadloží při protlačování ve zvodnělém horninovém prostředí

VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ PRO NÁVRH NOVÝCH KONSTRUKCÍ BEZPEČNOSTNÍCH HRÁZÍ

Téma 2 Napětí a přetvoření

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží

Aktuální trendy v oblasti modelování

OPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 ( )

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

Metoda konečných prvků Základy konstitutivního modelování (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

Druhy plošných základů

Vyztužování zemin Prof. Ivan Vaníček International Geosynthetics Society, Česká republika

þÿ L a b o r a t o r n í t e s t o v á n í s p o jo k o l þÿ t y p u v c e m e n t oa t p k o v ý c h d e s k

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Nelineární problémy a MKP

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN

Výpočet skořepiny tlakové nádoby.

Pevnost kompozitů obecné zatížení

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Stavební hmoty. Přednáška 3

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

Principy navrhování stavebních konstrukcí

NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému

Přetváření a porušování materiálů

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2011, ročník X1, řada stavební článek č.

1. přednáška. Petr Konvalinka

TA Sanace tunelů - technologie, materiály a metodické postupy Zesilování Optimalizace

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

Principy navrhování stavebních konstrukcí

Pilotové základy úvod

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

DVA ZÁKLADNÍ PROBLÉMY PLASTICITY KOVŮ

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

MOŽNOSTI VYUŽITÍ METODY LHS PŘI NUMERICKÉM MODELOVÁNÍ STABILITY TUNELU

Požadavky na technické materiály

Centrum stavebního inženýrství a.s. Zkušebna fyzikálních vlastností materiálů, konstrukcí a budov - Zlín K Cihelně 304, Zlín Louky

Poruchy krystalové struktury

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

SYSTÉM PRO SANACE NETĚSNÝCH DILATAČNÍCH SPÁR BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti

Kapitola vstupních parametrů

Zapojení odporových tenzometrů

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

2 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ A STANOVENÍ VELIKOSTÍ VNI- TŘNÍCH SIL OD TEPLOTNÍHO ZATÍŽENÍ

VYUŽITÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH PŘÍMÝM DETERMINOVANÝM PRAVDĚPODOBNOSTNÍM VÝPOČTEM

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

1 Použité značky a symboly

NÁVRH NETRADIČNÍHO POSTUPU ZPEVNĚNÍ NÁSYPOVÉHO TĚLESA ŽELEZNIČNÍ TRATI

Kontraktantní/dilatantní

ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH

EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ STYČNÍKŮ DŘEVĚNÉHO SKELETU EXPERIMENTAL VERIFICATION OF JOINTS IN TIMBER SKELETONS

Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky

VÝPOČET ZATÍŽENÍ SNĚHEM DLE ČSN EN :2005/Z1:2006

STABILITA PROTIPOVODŇOVÝCH HRÁZÍ ŘEKY DUNAJE NA OSTROVĚ SZENTENDRE

Nejprve v rámu Nastavení zrušíme zatrhnutí možnosti nepočítat sedání. Rám Nastavení

Centrum stavebního inženýrství a.s. Zkušebna fyzikálních vlastností materiálů, konstrukcí a budov - Zlín K Cihelně 304, Zlín Louky

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Učební pomůcka Prof.Ing. Vladimír Křístek, DrSc. Ing. Alena Kohoutková, CSc. Ing. Helena Včelová. Katedra betonových konstrukcí a mostů

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.

VYHODNOCENÍ LABORATORNÍCH ZKOUŠEK

Použitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb

PLASTOVÁ AKUMULAČNÍ, SEDIMENTAČNÍ A RETENČNÍ NÁDRŽ HN A VN POSOUZENÍ PLASTOVÉ NÁDRŽE VN-2 STATICKÝ POSUDEK

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

STABILITA ZÁSYPU LIKVIDOVANÉ JÁMY VLIV ODTĚŽENÍ STAVEBNÍ JÁMY V JEJÍ BLÍZKOSTI

Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM

Zakládání staveb 5 cvičení

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č.10

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

ÚNOSNOST A SEDÁNÍ MIKROPILOT TITAN STANOVENÉ 3D MODELEM MKP

Posouzení plošného základu Vstupní data

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep

MECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1

PŘÍSPĚVEK K STANOVENÍ ÚNOSNOSTI ZEMINOVÝCH KOTEV

Uplatnění prostého betonu

Zadání vzorové úlohy výpočet stability integrálního duralového panelu křídla

-Asfaltového souvrství

DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Nejpoužívanější podmínky plasticity

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2012, ročník XII, řada stavební článek č.

Posouzení mikropilotového základu

Stabilenka. Tkaniny k vyztužování a separaci. Výstavba s pomocí geosyntetik

Příčiny havárií v Jablunkovském tunelu

Transkript:

Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Ing. Lukáš Ďuriš, Dr. Ing. Hynek Lahuta VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební, L. Podéště 1875, 708 00 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 321 944, e-mail: josef.aldorf@vsb.cz, eva.hrubesova@vsb.cz; lukas.duris@vsb.cz, hynek.lahuta@vsb.cz Ing. Rudolf Ziegler Minova Bohemia s.r.o., Lihovarská 10, 716 03 Ostrava-Radvanice tel.: 596 232 801, fax: 596 232 994 PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE TĚSNĚNÍ DILATACÍ Summary: The paper deals with deformation and strength properties of sealant materials in dilatation joints affected by water pressure and deformation of joints itself. Příspěvek se zabývá otázkami deformačních a pevnostních vlastností těsnících materiálů dilatačních spár namáhaných tlakem vody a deformacemi spár. 1. Úvod Problematika těsnění dilatačních spár (DS) je v současné době vysoce aktuální u řady v minulosti realizovaných betonových konstrukcí, u kterých dochází k porušování původního těsnění (těsnící pásy, výplně), jak v důsledku stárnutí materiálů, tak i například působením vnějších faktorů (zvýšené tlaky vody, promrzání, atd.). Rekonstrukce těsnění DS provedená v posledních letech s využitím řady nových polymerních materiálů ukázala, že v řadě případů byla těsnící účinnost výplně nízká, nebo po určité době došlo k porušení těsnosti výplně po určitém počtu cyklů deformace DS. Je zřejmé, že požadavky na těsnící hmoty musí odrážet jak specifické chování DS z hlediska periodického svírání a otevírání spáry (viz obr. 1), které může v těsnicí hmotě vyvolat strukturní změny zvyšující propustnost výplně, tak požadavky na stabilitu výplně z hlediska působících tlaků vody. S cílem ověřit tyto stránky vlastností výplňových materiálů, byl na katedře geotechniky a podzemního stavitelství VŠB-TU Ostrava proveden předběžný laboratorní výzkum mechanického chování vybraných těsnících materiálů, které se svým charakterem

jevily jako perspektivní. Takovýmto materiálem je materiál Carbocryl firmy Minova, z něhož byly připraveny vzorky v modifikacích: - čistý Carbocryl, - Carbocryl s jemnou drtí, - Carbocryl s hrubou drtí. Výsledky zkoušek ukázaly, že dále uvedeným požadavkům v max. míře vyhovuje těsnění na bázi čistého Carbocrylu. V rámci výzkumu byla realizována měření: - propustnosti, - deformačního a pevnostního chování materiálů při zatěžování a odlehčování, - stability výplně zkušebního otvoru při zatížení vodním tlakem. 2. Požadavky na pevnostní a deformační vlastnosti těsnícího materiálu Otázku stability těsnící výplně a zajištění její nepropustnosti při vzniku pohybů na dilataci je nutno posuzovat z hledisek: - pevnostní stability výplně při jejím zatížení tlakem vody - propustnostní stability (nepropustnosti) při vzniku periodických pohybů na dilataci (viz obr. 1)

Obr. 1 Pro pevnostní stabilitu musí platit spolehlivostní podmínka R dd > p v R dd - odpor výplně dilatační spáry, na kterém se podílí zjm.odpor proti protržení výplně a soudržnost mezi výplní a stěnou dilatace p v - tlak vody působící na výplň dilatace Pro ověření pevností stability byl proveden, na základě předchozího matemat. modelu, test stability výplně kruhového otvoru, který ověřil chování výplně, velikost předpokládaných pevnostních parametrů hmoty výplně i těsnost výplně při jejím namáhání jednoosým tlakem. Propustnostní stabilita výplně závisí především na přetvárných vlastnostech těsnící hmoty a jejím chování za podmínek periodického přitěžování a odlehčování vlivem pohybů v dilataci. Charakter těchto pohybů je zřejmý z obr. 1, který dokumentuje, že dilatace, zjm. vlivem teplotních změn, prochází periodickým stlačováním a rozevíráním, přičemž velikost těchto pohybů může výjimečně dosáhnout až téměř 40-50% šířky dilatace.

Celkový součet aplitud těchto posunů kolmých ke spáře může v demonstrovaném případě dosáhnout až 11mm, což znamená, že max. amplituda h = cca 5,5mm. Při nízkém tlaku vody na výplň dilatace bude poměrné přetvoření těsnící hmoty činit h ± 2 = ± ε h, h kde h šířka spáry při průměrné teplotě betonu. Má-li být zajištěna těsnost při periodickém stlačování (-) a rozevírání (+) spáry, musí platit spolehlivostní podmínka ε h ε mezní, kdy platí pro fázi: stlačování spáry: ε mezní,stl. = σ dk / E d,stl. a odlehčování spáry ε mezní,odl. = σ dk / E d,odl. σ dk napětí na mezi pevnosti (kluzu) výplňového materiálu E d,stl. modul přetvárnosti těsnícího materiálu při stlačování (zatěž. větev přetv. diagramu) E d,odl. modul přetvárnosti výplňového materiálu při odlehčování (odlehčovací větev přetv. diagramu) Současně ve fázi rozevírání spáry musí platit podmínka σ d,tah = min. σ d,př. σ d,tah tahová pevnost těsnící hmoty σ d,př. - tahová pevnost (přídržnost ) kontaktu (beton-těsnění) Maximálně přípustné stlačení nebo rozevření dilatační spáry max h stl.. = ε mezní,stl. h pro stlačení max h odl.. = ε mezní,odl. h pro rozevření Celkový součet amplitud (stlačení + rozevření ) během teplotního cyklu pak může dosáhnout max h = h stl. + h odl. Cílem výzkumu proto bylo stanovení přetvárných charakteristik E d,stl a E d,odl. a hodnot σ dk a σ d,př. těsnícího materiálu. 3. Měření pevnostních a přetvárných charakteristik Pro stanovení základních pevnostních a přetvárných charakteristik (pevnost na mezi kluzu, modul přetvárnosti) byly připraveny vzorky ø 70 mm dl.140 mm z materiálů: Carbocryl s jemnou drtí

Carbocryl s hrubou drtí Carbocryl čistý Vzhledem k extrémně malé tuhosti vzorku musely být vzorky z čistého Carbocrylu bandážovány v trubce z PE a tlaková zkouška provedena na takto upraveném vzorku. Vzorky byly podrobeny namáhání v 5 cyklech zatížení a odlehčení pro stanovení (obr. č. 3): - pevnosti na mezi kluzu po 5 cyklech zatížení - modulu přetvárnosti při zatěžování - modulu přetvárnosti při odlehčování Zatížení v 1-4 cyklu bylo odhadem voleno v rozmezí napětí cca 20-80 kpa, což odpovídá danému napětí při stlačení materiálu v dilataci. Pro tento interval napětí byly rovněž stanovovány hodnoty modulů přetvárnosti při zatížení a odlehčení. Tahovou pevnost se zatím nepodařilo změřit z důvodu nedostupnosti dostatečně citlivého dynamometru. Tahová zkouška čistého Carbocrylu prokázala jeho mimořádné deformační vlastnosti (protažení bez porušení ve velikosti více jak 400 %!! ) viz obr. č. 2. Z výsledků zkoušek lze generalizovat: pevnost na mezi kluzu Carbocrylu s jemnou i hrubou drtí lze uvažovat ve velikosti 220-240 kpa moduly přetvárnosti pro zatěžovací větev se pohybují v rozmezí: Carbocryl s jemnou drtí : E d,stl. = 1,05 2,3 MPa Carbocryl s hrubou drtí : E d,stl. = 1,40 2,2 MPa Carbocryl čistý : *E d,stl. = 1,07 1,7 MPa (* - bandážovaný vzorek ) moduly přetvárnosti pro odlehčovací větev se pohybují v rozmezí: Carbocryl s jemnou drtí : E d,odl. = 2,1 2,7 MPa Carbocryl s hrubou drtí : E d,odl. = 1,4 2,2 MPa Carbocryl čistý : E d,odl. = cca E d,stl. = cca 1-1,7 MPa

obr. 2 - vzorky Carbocrylu s drtí byly po dosažení pevnosti na mezi kluzu vesměs strukturálně poškozeny a jejich propustnost by řádově vzrostla. - přetvárné chování čistého Carbocrylu je z hlediska velikosti protažení zcela mimořádné a ε mezní,tah. > 400 %. Po odlehčení se v průběhu cca 24 hodin výška vzorku vrátila do původní velikosti. - vratné deformace vzorků (pružné i vazké) Carbocryl s drtí činily ve všech cyklech zatížení cca 60-70 % dosažené deformace. Tento ne zcela vratný charakter přetvoření zrn u vzorků s jemnou drtí by mohl vést k narušení struktury hmoty při dilataci spáry (roztržení), protože ε h > ε mezní, odl., k čemuž pravděpodobně dochází u výplně z hmot Bevedol/Bevedan. U vzorků z Carbocrylu s drtí se tato hodnota ε mezní, odl. pohybuje ve velikosti cca 3-4 %, což při h = 25mm (zákl.tloušťka dilatace) připouští max.roztažení h = (0,03 až 0,04). 25 = 0,75 1mm.

Tlaková uniaxální zkouška - Carbocryl čistý ( Modul přetvárnosti E d pro oblast 0-40 kpa ) 0,000 tlakové napětí /kpa/ 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 poměrné přetvoření 0,005 0,010 0,015 0,020 cyklus I (Ed = 2.574,00 kpa) 0,025 0,030 0,035 cyklus II (Ed = 1.692,76 kpa) 0,040 0,045 0,050 cyklus III (Ed = 1.310,62 kpa) 0,055 0,060 cyklus IV (Ed = 1.071,52 kpa) 0,065 0,070 0,075 cyklus V (Ed = 1.087,55 kpa) 0,080 obr. 3 Tyto výsledky vedou ke zjištění, že těsnění z tohoto materiálu (Carbocryl s drtí) by samo o sobě časem ztratilo těsnost. Podle našeho názoru a s ohledem na velmi příznivé přetvárné vlastnosti čistého Carbocrylu, doporučujeme těsnění provádět buď :

a) z čistého Carbocrylu, nebo b) jako kombinovanou ucpávku z čistého Carbocrylu (na straně tlaku vody) a Carbocrylu s drtí (na straně vzdušné). Konstrukce ad b) výhodně kombinuje příznivé vlastnosti čistého Carbocrylu (vysoká přetvárnost a vratnost přetvoření, totální nepropustnost) s dobrými pevnostními vlastnostmi Carbocryl s drtí. Poměr těchto materiálů je možno volit 1 : 1 až 2 : 1 (délka čistého Carbocrylu / délce Carbocrylu s drtí). Z výsledků tlakové zkoušky, výsledků vodní zatěžovací zkoušky stability a odborným odhadem lze těmto parametrům přiřadit výpočtové hodnoty ve velikosti : - úhel vnitřního tření φ = cca 10 0 - soudržnost totální C t = cca 100kPa - soudržnost na kontaktu C k = min.10kpa - tlaková pevnost : σ tah = min. 30kPa Tyto parametry byly aplikovány ve výpočetním modelu pro ověření silové stability ucpávky ve vrtu a výsledky zkoušky ukazují, že jsou dostatečně spolehlivé. 4. Matematický model pevnostní spolehlivosti Pro stanovení pevnostní stability ucpávky zkušebního vrtu byl proveden matematický model MKP v provedení 3D, jehož výsledky jsou dokumentovány v obr. 4. obr. 4

Relevantní závěry dedukované z výsledku řešení lze shrnout: - při délce ucpávky 200mm je pro zatížení vodou ve výši p = 500kPa (50 m v.s.) její stabilita spolehlivě zajištěna s bezpečností větší než 4. - posunutí ucpávky (vytlačení z vrtu) nepřesahuje 1,7mm - max.smyková napětí v materiálu ucpávky a na jejím kontaktu s betonem nepřesahují 70-110kPa, což nepřekračuje velikost soudržnosti těsnícího materiálu. - rozsah oblastí plastického přetváření a vysokého čerpání pevnosti nepřekračuje pro zatížení p = 500kPa ( 5 bar ) délku 5cm. Max.únosnost ucpávky vrtu lze orientačně dedukovat z předpokladu lineárního rozvoje těchto oblastí na cca p max = cca (200 / 50). 500 = cca 2000kPa ( cca 20 bar ) Tato hodnota také velmi dobře odpovídá výsledkům vodní tlakové zkoušky (Minova), což rovněž osvědčuje reálně zvolené hodnoty mechanických vlastností ucpávky. 5. Matematický model plošné dilatace Pro získání průkazu o stabilitním chování ucpávky v plošné dilataci byl zpracován 3D model pomocí metody konečných prvků. Délka ucpávky byla opět volena v délce 200mm, materiálové charakteristiky odpovídaly předchozímu modelu. Výsledky řešení prokázaly prakticky shodné chování s předchozím modelem, takže je lze shrnout v bodech : - při délce ucpávky 200mm je v dilataci o průměrné základní šířce 20mm její stabilita při zatížení p = 500kPa spolehlivě zajištěna - max.posun ucpávky vyvolaný tlakem vody dosahuje cca 1,8-2mm - rozsah plastických oblastí nepřesahuje délku 50mm, takže bezpečnost proti vytlačení je přibližně čtyřnásobná Na základě těchto výsledků byl zpracován graf pro doporučenou délku stabilní výplně DS uvedený na obr. č. 5.

Doporučená délka výplně DS v závislosti na šířce DS pro tlak vody p=500 kpa (materiál Carbocryl) 300 Stabilní délka výplně DS /mm/ 250 200 150 100 50 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Šířka dilatační spáry /mm/ obr. 5 Literatura: 1. Turček, P. a kol.: Zakládání staveb. JAGA Bratislava 2005 Tento přípspěvek byl zpracován za podpory Grantové agentury České republiky v rámci řešení grantového projektu č.105/05/2712 Ražení kolektorů v oblastech dotčených hornickou činností.