Kombinatorika. Irina Perfilieva. 19. února logo

Podobné dokumenty
kombinatorika září, 2015 Kombinatorika Opakovací kurz 2015 Radka Hájková

Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

IB112 Základy matematiky

KOMBINATORIKA (4.ročník I.pololetí DE, 2.ročník I.pololetí NS)

KOMBINATORIKA. 1. cvičení

Při určování počtu výběrů skupin daných vlastností velmi často používáme vztahy, ve kterých figuruje číslo zvané faktoriál.

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

KOMBINATORIKA. 1. cvičení

Kombinatorika možnosti využití v učivu matematiky na základní škole

a) 7! 5! b) 12! b) 6! 2! d) 3! Kombinatorika

Maturitní témata profilová část

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Kombinatorika. November 12, 2008

Kombinatorika, základy teorie pravděpodobnosti a statistiky

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Kombinatorika. Michael Krbek. 1. Základní pojmy. Kombinatorika pracuje se spočitatelnými (tedy obvykle

Matematika II. dvouletý volitelný předmět

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

Kombinatorika. 1. Variace. 2. Permutace. 3. Kombinace. Název: I 1 9:11 (1 z 24)

Teorie. Kombinatorika

2. Elementární kombinatorika

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

Maturitní témata z matematiky

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2016/2017

Booleovy algebry. Irina Perfilieva. logo

Kombinatorika a úvod do pravděpodobnosti

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Základním pojmem v kombinatorice je pojem (k-prvková) skupina, nebo také k-tice prvků, kde k je přirozené číslo.

Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

CZ 1.07/1.1.32/

Inženýrská statistika pak představuje soubor postupů a aplikací teoretických principů v oblasti inženýrské činnosti.

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Kombinatorický předpis

goniometrickém tvaru z 1 = z 1 (cosα 1 +isinα 1 ), z 2 = z 2 (cosα 2 +isinα 2 ) Jejich součin = z 1 ( z 2 z 2 Jejich podíl: n-tá mocnina:

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019

Pracovní list č. 4 Počítáme s pravděpodobností

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2017/2018

Determinanty. Determinanty. Přednáška MATEMATIKA č. 3. Jiří Neubauer

Kombinatorika. Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na

Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

Komentáře Schema 2 Vlastní provedení. Příklad 2.

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ - ANOTACE

4. Kombinatorika a matice

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Matematika - Historie - 1

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

3. Matice a determinanty

OPERACE S KOMBINAČNÍMI ČÍSLY A S FAKTORIÁLY, KOMBINACE

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Opakovací test. Kombinatorika A, B

Maturitní témata z matematiky

Historie matematiky a informatiky Cvičení 1

Motivační úloha: Určete počet přirozených dvojciferných čísel, v jejichž dekadickém zápisu se každá, vyskytuje nejvýše jednou.

Matematika III. 24. září Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA 1 Metodický list č 1.

Další vlastnosti kombinačních čísel

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k )


ZÁKLADY INFORMATIKY. 1. Úvod do informatiky - pojem informace, vznik a vývoj teorie informace, osobnosti, přístupy, důvody pro vznik teorie informace.

Reziduovaná zobrazení

( n) ( ) ( ) Kombinatorické úlohy bez opakování. Předpoklady: 9109

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Pravděpodobnost je. Martina Litschmannová Katedra aplikované matematiky, FEI, VŠB-TU Ostrava

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (13 15 hodin týdně celkem)

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

KOMBINATORIKA jak ji možná neznáme. doc.rndr. Jana Příhonská, Ph.D. KMD FP TUL v Liberci

MATEMATIKA A 3 Metodický list č. 1

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra matematiky. Bakalářská práce. Dagmar Štěbrová. Kombinatorika ve škole

Historie matematiky a informatiky Cvičení 4

1. Kombinatorika 1.1. Faktoriál výrazy a rovnice

Faktoriály a kombinační čísla

Jevy A a B jsou nezávislé, jestliže uskutečnění jednoho jevu nemá vliv na uskutečnění nebo neuskutečnění jevu druhého

předmětu MATEMATIKA B 1

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diskrétní matematika. študenti MFF 15. augusta 2008

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Matematický seminář. OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Integrace Mezipředmětové vztahy. jejich soustavy. Spojitost funkce v bodě. Limita funkce v bodě

Základním pojmem v kombinatorice je pojem (k-prvková) skupina, nebo také k-tice prvků, kde k je přirozené číslo.

Úvod do logiky (PL): sémantika predikátové logiky

Seminář z matematiky. jednoletý volitelný předmět

5.2 Vzdělávací oblast - Matematika a její aplikace Matematika Cvičení z matematiky

Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Diskrétní matematika 2012/2013.

Kombinatorika. In: Antonín Vrba (author): Kombinatorika. (Czech). Praha: Mladá fronta, pp. 3 [6].

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k )

Historie matematiky a informatiky

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Historie matematiky a informatiky 2 8. přednáška

Transkript:

Kombinatorika Irina Perfilieva Irina.Perfilieva@osu.cz 19. února 2008

Outline 1 Předmět kombinatoriky Základní kombinatorické konfigurace 2 Dvě základní pravidla kombinatoriky 3 Počet základních kombinatorických konfigurací 4 Princip inkluze a exkluze

Outline 1 Předmět kombinatoriky Základní kombinatorické konfigurace 2 Dvě základní pravidla kombinatoriky 3 Počet základních kombinatorických konfigurací 4 Princip inkluze a exkluze

Předmět kombinatoriky Co je kombinatorika Větev matematiky, která se zabývá problémy sestavení (konfigurování) skupin prvků konečné množiny, se nazývá kombinatorika. Jistá sestava nebo konfigurace prvků konečné množiny se nazývá kombinatorická konfigurace.

Předmět kombinatoriky Co je kombinatorika Větev matematiky, která se zabývá problémy sestavení (konfigurování) skupin prvků konečné množiny, se nazývá kombinatorika. Jistá sestava nebo konfigurace prvků konečné množiny se nazývá kombinatorická konfigurace.

Historie kombinatoriky Historie kombinatoriky: Vznik kombinatoriky je spjat se jmény B. Pascale a P. (de) Fermata a jejich výzkumem v oblasti teorie her. K dalšímu rozvoji přispěl G. Leibniz, kterému vděčíme za slovo kombinatorika. J. Bernoulli použil kombinatoriku v teorii pravděpodobnosti. L. Euler je zakladatelem matematických metod výpočtu různých kombinatorických konfigurací.

Historie kombinatoriky Historie kombinatoriky: Vznik kombinatoriky je spjat se jmény B. Pascale a P. (de) Fermata a jejich výzkumem v oblasti teorie her. K dalšímu rozvoji přispěl G. Leibniz, kterému vděčíme za slovo kombinatorika. J. Bernoulli použil kombinatoriku v teorii pravděpodobnosti. L. Euler je zakladatelem matematických metod výpočtu různých kombinatorických konfigurací.

Historie kombinatoriky Historie kombinatoriky: Vznik kombinatoriky je spjat se jmény B. Pascale a P. (de) Fermata a jejich výzkumem v oblasti teorie her. K dalšímu rozvoji přispěl G. Leibniz, kterému vděčíme za slovo kombinatorika. J. Bernoulli použil kombinatoriku v teorii pravděpodobnosti. L. Euler je zakladatelem matematických metod výpočtu různých kombinatorických konfigurací.

Historie kombinatoriky Historie kombinatoriky: Vznik kombinatoriky je spjat se jmény B. Pascale a P. (de) Fermata a jejich výzkumem v oblasti teorie her. K dalšímu rozvoji přispěl G. Leibniz, kterému vděčíme za slovo kombinatorika. J. Bernoulli použil kombinatoriku v teorii pravděpodobnosti. L. Euler je zakladatelem matematických metod výpočtu různých kombinatorických konfigurací.

Základní kombinatorické konfigurace Permutace Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Permutace Permutace N je jedno možné uspořádání této množiny. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 (a, b, c) (a, c, b) (b, a, c) (b, c, a) (c, a, b) (c, b, a) jsou všechny možné permutace N = {a, b, c}.

Základní kombinatorické konfigurace Permutace Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Permutace Permutace N je jedno možné uspořádání této množiny. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 (a, b, c) (a, c, b) (b, a, c) (b, c, a) (c, a, b) (c, b, a) jsou všechny možné permutace N = {a, b, c}.

Základní kombinatorické konfigurace Permutace s opakováním Permutace s opakováním Permutace s opakováním je uspořádání skupiny z n prvků, mezi nimiž je i 1 stejných prvků prvního typu, i 2 stejných prvků druhého typu atd. až i k stejných prvků k-ho typu, přičemž i 1 + i 2 + i k = n. Příklad Pro N = {a, a, b, c}, n = 4 a i 1 = 2, i 2 = 1, i 3 = 1 jsou všechny možné permutace s opakováním: (a, a, b, c) (a, b, a, c) (a, b, c, a) (a, a, c, b) (a, c, a, b) (a, c, b, a) (b, a, a, c) (b, a, c, a) (b, c, a, a) (c, a, a, b) (c, a, b, a) (c, b, a, a).

Základní kombinatorické konfigurace Permutace s opakováním Permutace s opakováním Permutace s opakováním je uspořádání skupiny z n prvků, mezi nimiž je i 1 stejných prvků prvního typu, i 2 stejných prvků druhého typu atd. až i k stejných prvků k-ho typu, přičemž i 1 + i 2 + i k = n. Příklad Pro N = {a, a, b, c}, n = 4 a i 1 = 2, i 2 = 1, i 3 = 1 jsou všechny možné permutace s opakováním: (a, a, b, c) (a, b, a, c) (a, b, c, a) (a, a, c, b) (a, c, a, b) (a, c, b, a) (b, a, a, c) (b, a, c, a) (b, c, a, a) (c, a, a, b) (c, a, b, a) (c, b, a, a).

Základní kombinatorické konfigurace Variace Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Variace Variace r-té třídy z n prvků (r n) je uspořádaná sestava r prvků z daných n prvků množiny N. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 a r = 2 (a, b) (a, c) (b, a) (b, c) (c, a) (c, b) jsou všechny možné variace 2. třídy ze 3 prvků.

Základní kombinatorické konfigurace Variace Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Variace Variace r-té třídy z n prvků (r n) je uspořádaná sestava r prvků z daných n prvků množiny N. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 a r = 2 (a, b) (a, c) (b, a) (b, c) (c, a) (c, b) jsou všechny možné variace 2. třídy ze 3 prvků.

Základní kombinatorické konfigurace Variace s opakováním Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Variace s opakováním Variace r-té třídy z n prvků s opakováním je variace, kde se prvky mohou opakovat. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 a r = 2 (a, a) (a, b) (a, c) (b, a) (b, b) (b, c) (c, a) (c, b) (c, c) jsou všechny možné variace s opakováním 2. třídy ze 3 prvků.

Základní kombinatorické konfigurace Variace s opakováním Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Variace s opakováním Variace r-té třídy z n prvků s opakováním je variace, kde se prvky mohou opakovat. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 a r = 2 (a, a) (a, b) (a, c) (b, a) (b, b) (b, c) (c, a) (c, b) (c, c) jsou všechny možné variace s opakováním 2. třídy ze 3 prvků.

Základní kombinatorické konfigurace Kombinace Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Kombinace Kombinace r-té třídy z n prvků (r n) je neuspořádaná sestava r prvků z daných n prvků množiny N. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 a r = 2 {a, b} {a, c} {b, c}. jsou všechny možné kombinace 2. třídy ze 3 prvků.

Základní kombinatorické konfigurace Kombinace Vycházíme z konečné množiny N s n prvky. Kombinace Kombinace r-té třídy z n prvků (r n) je neuspořádaná sestava r prvků z daných n prvků množiny N. Příklad Pro N = {a, b, c}, n = 3 a r = 2 {a, b} {a, c} {b, c}. jsou všechny možné kombinace 2. třídy ze 3 prvků.

Základní kombinatorické konfigurace Kombinace s opakováním Vycházíme z konečné množiny N s prvky n typů, přičemž máme nekonečně mnoho prvků každého typu. Kombinace s opakováním Kombinace r-té třídy z n prvků s opakováním je kombinace, kde se prvky mohou opakovat. Příklad Pro množinu prvků s typy a, b, c, n = 3 a r = 2 (a, a) (b, b) (c, c) (a, b) (a, c) (b, c) jsou všechny možné kombinace s opakováním 2. třídy ze 3 prvků.

Základní kombinatorické konfigurace Kombinace s opakováním Vycházíme z konečné množiny N s prvky n typů, přičemž máme nekonečně mnoho prvků každého typu. Kombinace s opakováním Kombinace r-té třídy z n prvků s opakováním je kombinace, kde se prvky mohou opakovat. Příklad Pro množinu prvků s typy a, b, c, n = 3 a r = 2 (a, a) (b, b) (c, c) (a, b) (a, c) (b, c) jsou všechny možné kombinace s opakováním 2. třídy ze 3 prvků.

Outline 1 Předmět kombinatoriky Základní kombinatorické konfigurace 2 Dvě základní pravidla kombinatoriky 3 Počet základních kombinatorických konfigurací 4 Princip inkluze a exkluze

Pravidla součinu a součtu Pravidlo součinu Máme-li n možností pro výběr A a pak dalších m možností pro výběr B, potom výběr uspořádané dvojice (A, B) se uskuteční n m možnostmi. Example Počet K dvouciferných čísel dělitelných 2: K = 9 5 = 45.

Pravidla součinu a součtu Pravidlo součtu Máme-li n možností pro výběr A a pak nezávisle m dalších možností pro výběr B, potom výběr A nebo B se uskuteční n + m možnostmi. Example Počet K čísel od 1 do 99 dělitelných 2: A: jednociferné číslo dělitelné 2 B: dvouciferné číslo dělitelné 2 K A = 4 K B = 9 5 = 45 K = K AneboB = 4 + 45 = 49

Outline 1 Předmět kombinatoriky Základní kombinatorické konfigurace 2 Dvě základní pravidla kombinatoriky 3 Počet základních kombinatorických konfigurací 4 Princip inkluze a exkluze

Počet permutací, variací, kombinací Počet permutací množiny s n prvky P n = n (n 1)... 1 = n! Například pro n = 3: P 3 = 3 2 1 = 6. faktoriál

Počet permutací, variací, kombinací Počet permutací s opakováním množiny s n prvky P i 1,...,i k n = n! i 1! i k! Například pro n = 4,i 1 = 2,i 2 = 1,i 3 = 1: P 2,1,1 3 = 4! 2!1!1! = 24 2 1 1 = 12.

Počet permutací, variací, kombinací Počet variací r-té třídy z n prvků V r n = V (n, r) = n (n 1)... (n r + 1) = Například pro n = 3, r = 2: V 2 3 = 3 2 = 6. n! (n r)!

Počet permutací, variací, kombinací Počet variací r-té třídy z n prvků s opakováním Ṽn r = n } n {{... n} = n r r Například pro n = 3, r = 2: Ṽ 2 3 = 32 = 9.

Počet permutací, variací, kombinací Počet kombinací r-té třídy z n prvků C r n r! = V r n Cn r = V n r r! = n! n (n 1)... (n r + 1) = r!(n r)! r! Například pro n = 3, r = 2: C 2 3 = 3 2 1 2 = 3.

Počet permutací, variací, kombinací Počet kombinací r-té třídy z n prvků s opakováním C r n = C r n+r 1 Například pro n = 3, r = 2: C 2 3 = C2 4 = 4 3 1 2 = 6.

Vlastnosti kombinačních čísel C k n = C n k n C k n + C k+1 n = C k+1 n+1

Vlastnosti kombinačních čísel C k n = C n k n C k n + C k+1 n = C k+1 n+1

Outline 1 Předmět kombinatoriky Základní kombinatorické konfigurace 2 Dvě základní pravidla kombinatoriky 3 Počet základních kombinatorických konfigurací 4 Princip inkluze a exkluze

Princip inkluze a exkluze Předpoklad: Máme N předmětů a vlastnosti A 1,..., A k. Označme: N i počet předmětů s vlastností A i, i = 1,..., k; N ij počet předmětů s vlastnostmi A i, A j, i, j = 1,..., k; atd. N i1,...i l počet předmětů s vlastnostmi A i1,..., A il. Potom počet ˆN 0 předmětů nemajících ani jednu z vlastností A 1,..., A k se rovná ˆN 0 = N S 1 + S 2 + ( 1) k S k, kde S l = N i1,...i l, 1<i 1 < <i l k l = 1,..., k

Demonstrace principu inkluze a exkluze Ve skupině je 25 studentů. Z nich 20 ukončilo semestr úspěšně, 12 navštěvuje sportovní klub, přičemž 10 z nich ukončilo semestr úspěšně. Kolik neúspěšných studentů nechodí do sportovního klubu? Řešení: N 1 = 20, N 2 = 12, N 12 = 10, ˆN 0 = 25 (20 + 12) + 10 = 3.

Demonstrace principu inkluze a exkluze Ve skupině je 25 studentů. Z nich 20 ukončilo semestr úspěšně, 12 navštěvuje sportovní klub, přičemž 10 z nich ukončilo semestr úspěšně. Kolik neúspěšných studentů nechodí do sportovního klubu? Řešení: N 1 = 20, N 2 = 12, N 12 = 10, ˆN 0 = 25 (20 + 12) + 10 = 3.