Přednáška č. 4 PŘÍSTUPY PRO PĚŠÍ 1. Všeobecné požadavky, pojmy a definice Zastávky a stanice MHD musí mít vyřešenu návaznost na pěší trasy. Přechody pro chodce se umístí do vhodného místa umožňujícího bezpečný a logický přístup cestujících na obě protisměrné zastávky. Šířka přechodu se navrhne v závislosti na intenzitě chodců. Místo přechodu se upraví bezbariérově tak, že se vnější hrana obrubníku sníží na 0,02 m nad vozovku, s nájezdovou rampou ve sklonu nejvíce 12,5 % (1:8) a zřízením varovného pásu s odlišnou strukturou povrchu, vnímatelnou nášlapem nebo slepeckou holí. Ostatní pochozí plochy, pokud nejsou rampami, mohou mít sklon nejvýše 8,33 % (1:12). Nástupiště MHD musí mít dostatečnou šířku s ohledem na počet cestujících čekajících, nastupujících a vystupujících. Nástupiště musí umožnit nástup osob pohybově postižených do vozidla, rovněž tak výstup. Dále musí umožnit srozumitelnou a bezpečnou orientaci osobám zrakově postiženým. Přístupové trasy k zastávkám MHD, přechody pro pěší, nástupiště i přístřešky musí svými parametry vyhovovat požadavkům vyhlášky 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Obecně se hovoří o tzv. bezbariérových úpravách. Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace - podle vyhlášky jsou to: - osoby postižené: - pohybově (zejména na vozíku pro invalidy) - zrakově - sluchově - mentálně - osoby pokročilého věku - těhotné ženy - osoby doprovázející dítě v kočárku - děti do 3 let věku Šikmá rampa podle vyhlášky je to část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do stavby nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi stavby, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu převyšující okolní plochu o více než 20 mm. Orientační bod pro zrakově postižené osoby podle vyhlášky je to trvalé místo, které je snadno, rychle a jednoznačně vnímatelné především hmatem, popřípadě sluchem, a výrazně se odlišuje od okolního prostředí. 2. Úpravy pro osoby zrakově postižené Pro orientaci a bezpečný pohyb osob zrakově postižených se na veřejně přístupných plochách a komunikacích slouží vodicí linie. Osoby zcela nevidomé je musí mít možnost nahmatat nášlapem nebo slepeckou holí. Osoby se zbytky zraku se podle nich mohou orientovat i zrakem za předpokladu výrazného optického kontrastu těchto linií od okolního prostředí. Na přechodech pro chodce se pro přesnou orientaci zrakově postižených zřizuje vodicí pás přechodu jako součást vodorovného dopravního značení. Pro informování zrakově postižených o skutečnostech, které nemohou vnímat hmatem, se zřizují akustické orientační majáky. Je to například doplňková zvuková signalizace na přechodech řízených světelnou signalizací nebo hlasová zpráva o čísle linky přijíždějícího vozidla hromadné dopravy na zastávkách MHD. 2.1 Vodicí linie Jsou to spojnice hmatných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách na vnitřních i vnějších komunikacích. Vedou zrakově postižené v převládajícím podélném směru pohybu. Kromě zřetelného 1
hmatného odlišení, nutného pro osoby nevidomé, je vhodný také výrazný optický (barevný) kontrast těchto linií, který mohou vnímat osoby se zbytky zraku. Vodící linie mohou být přirozené nebo umělé. Vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky. 2.1.1 Přirozená vodicí linie Je to spojnice hmatných orientačních bodů vzniklých uspořádáním stavby nebo jejích jednotlivých prvků. Na chodníku to může být např. souvislá uliční zástavba. Přerušit přirozené vodící linie lze nejvýše na vzdálenost 6000 mm, zejména mezi obvodovými stěnami jednotlivých domů umístěných u chodníku. Přerušení v délce větší než 6000 mm musí být doplněno vodicí linií umělou. Rozměry jednotlivých částí přirozeného hmatného vedení jsou: - délka nejméně 1500 mm - šířka neméně 400 mm - výška nejméně 300 mm 2.1.2 Umělá vodicí linie Je to spojnice vytvořených hmatných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách. Musí být přímá a v exteriéru nejméně 400 mm široká. Zřizuje se tam, kde neexistuje přirozená vodicí linie. V oboustranné vzdálenosti nejméně 800 mm od osy umělé vodicí linie nesmí být žádná překážka. Umělá vodicí linie musí navazovat na přirozenou vodicí linii. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu. Odbočení musí být vyznačeno přerušením vodicí linie hladkou plochou v délce odpovídající šířce vodicí linie. Obr. 1 Umělá vodící linie odstupy překážek a odbočení Zvláštními formami umělé vodicí linie jsou: - signální pás - varovný pás 2
2.1.2.1 Signální pás Je to zvláštní forma umělé vodicí linie určující zrakově postiženým přesný směr chůze, zejména při přecházení vozovky nebo při nástupu do vozidel hromadné dopravy. Musí být ukončen u přirozené nebo umělé vodicí linie. Signální pás musí mít šířku 800 až 1000 mm. Tato šířka zaručuje, že pás nebude překročen ani zaměněn s pásem varovným. Větší šířka je nevhodná a rušila by směrovací funkci. Signální pás musí být proveden napříč přes celou šířku pěší komunikace (chodníku), aby jej zrakově postižení skutečně nemohli minout. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu. V místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce 800 mm. Struktura a charakter povrchu musí být výrazně odlišný od okolí, musí být vnímatelný slepeckou holí a nášlapem při dodržení barevného kontrastu. Materiál použitý pro vytvoření signálního pásu nelze na veřejných plochách a komunikacích použít k jinému účelu. Od požadavku na barevný kontrast lze ustoupit: - v památkových zónách a rezervacích, - při souběhu cyklistické stezky a chodníku, - při použití barevných vzorů v dlažbě. 2.1.2.2 Varovný pás Je to zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo, které je pro zrakově postižené osoby trvale nebezpečné, zejména označení hranice mezi chodníkem a vozovkou na přechodu nebo označení sestupného schodu zapuštěného do chodníku. Varovný pás musí mít šířku 400 mm a musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm. Šířka varovného pásu 400 mm jednoznačně zabraňuje jeho záměně za signální pás. Struktura a charakter povrchu musí být výrazně odlišný od okolí, musí být vnímatelný slepeckou holí a nášlapem při dodržení barevného kontrastu vůči okolí. Materiál použitý pro vytvoření varovného pásu nelze na veřejně přístupných plochách a komunikacích použít k jinému účelu. Od požadavku na barevný kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích. Zvláštní formou varovného pásu je hmatný pás ohraničuje místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro cyklisty a pro chodce. Obr. 2 Křížení signálních pásů s navazujícím varovným pásem u přechodů pro chodce 3
2.1.3 Materiál pro vodicí linie Povrch dlaždic určených k vytváření vodicích linií je tvořen výstupky výšky 4 až 5 mm tvaru kulových úsečí, komolých kuželů či válců o průměru 25 mm ve vhodné rozteči. Větší výška výstupků není možná z bezpečnostních důvodů (zakopnutí). Katalogy výrobců je nabízejí pod názvem slepecká dlažba. Obr. 3 Speciální dlažba pro hmatové úpravy zajišťující pohyb zrakově postižených 2.2 Vodicí pás přechodu Je to pás šířky 550 mm umístěný ve vozovce, který je součástí vodorovné dopravní značky Přechod pro chodce č. V7. Jedná se o hmatné mělké drážky provedené speciální barvou na celou délku přechodu navazující na signální pásy v chodníku. Vodící pás je důležitý na přechodech delších než 8000 mm a u přechodů v oblouku nebo šikmých. Obr. 4 Vodící pás přechodu pro chodce 4
2.3 Akustický orientační maják Je to akustické zařízení s vyhrazenými tóny případně doplněnými o hlasovou frázi. Může být v trvalém provozu nebo je dálkově spouštěno zrakově postiženými osobami pomocí vysílačky. Je možné i alternativní dálkové spouštění např. akustická informace o čísle přijíždějící linky může být spuštěna tramvají zastavující na zastávce. Obr. 5 Akustický majáček s hlasovou frází pro nevidomé 2.4 Překážky na komunikacích pro pěší Překážky na veřejně přístupných komunikacích pro pěší musí mít zarážku pro slepeckou hůl ve výši 100 až 250 mm (spodní tyč zábradlí, podstavec). Zarážka má sledovat půdorysný průmět překážky, popř. lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. Nad veřejně přístupnými komunikacemi a plochami mohou být v prostoru ve výšce 250 až 2200 mm nad povrchem umístěny pouze ty pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěny maximálně o 250 mm (výkladce, technická zařízení, poutače apod.). Konstrukce více vybíhající do prostoru musí být v exteriéru upraveny tak, aby bylo zabráněno vstupu zrakově postižených osob do prostoru s nižší výškou než 2200 mm. 2.5 Schodiště Stupnice nástupního a výstupního schodu každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí. U schodišť v dopravních stavbách a u místních komunikací musí být stupnice označena pruhem žluté barvy šířky 100 mm na délku schodu ve vzdálenosti nejvýše 50 mm od hrany schodu. Schodiště v exteriéru musí být upraveno tak, aby bylo zabráněno vstupu zrakově postižených osob do prostoru s nižší výškou než 2200 mm. 2.6 Šikmé rampy Šikmé rampy musí mít po obou stranách ve výši 250 mm vodicí tyč. Šikmé rampy musí být v exteriéru upraveny tak, aby bylo zabráněno vstupu zrakově postižených osob do prostoru s nižší výškou než 2200 mm. 2.7 Chodníky V ulicích obytných zón, kde není přirozená vodicí linie, musí být zřízen při jedné straně ve vzdálenosti 800 mm od okraje komunikace hmatný pás šíře 400 mm. Jeho vlastnosti jsou shodné s vlastnostmi signálních a varovných pásů. Chodníky v místech přechodů přes komunikace musí být opatřeny signálními pásy spojujícími varovné pásy s vodícími liniemi. Po celé délce sníženého obrubníku musí být směrem do chodníku zřízen varovný 5
pás šíře 400 mm při současném zachování přesahu nejméně 800 mm na obě strany signálního pásu. Varovný pás lze provést i místo sníženého obrubníku. Na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty musí být zřízen hmatný pás šíře 300 až 400 mm, který je součástí pásu pro chodce. 2.8 Přechody Přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též signalizací zvukovou. Sloupek signalizace pro pěší se umísťuje především do signálního pásu. U přechodů vedených přes komunikace v šikmém směru, u přechodů delších než 8000 mm a u přechodů v oblouku musí být v rámci vodorovného dopravního značení vyznačen vodící pás přechodu navazující na signální pás na chodníku. Obr. 6 Přechod správně vybavený signálním pásem, varovným pásem, vodícím pásem přechodu se správně umístěným sloupkem samoobslužné signalizace Obr. 7 Chybně umístěný signální pás při absenci vodícího pásu přechodu vede nevidomého mimo přechod do vozovky 6
2.9 Nástupiště hromadné dopravy Nejméně jeden přístup k nástupišti hromadné dopravy musí mít bezbariérové úpravy. Nástupiště městské hromadné dopravy musí mít při svém okraji pro zrakově postižené takové úpravy, které jsou vnímatelné zbytkem zraku (kontrast), nášlapem a slepeckou holí. Úpravy jsou závislé na druhu dopravního prostředku. U označníků zastávek hromadné dopravy musí být zřízen signální pás. Na přístupu ke stavbám dopravního systému ve městech, zejména u nádraží, podchodových hal a stanic metra, musí být umístěny akustické naváděcí a orientační systémy. Akustické naváděcí systémy se navrhují na základě odborného posudku konzultačního střediska Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v České republice po konzultaci s odborníkem pro výcvik samostatného pohybu zrakově postižených osob. 3. Úpravy pro osoby pohybově postižené 3.1 Úprava povrchů Povrch chodníků, schodišť a šikmých ramp musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Hodnota součinitele smykového tření musí být nejméně 0,6 a u šikmých ramp pak 0,6 + tg α, kde α je úhel sklonu rampy. Pochozí plochy, pokud nejsou rampami, mohou mít sklon nejvýše 8,33 % (1:12). 3.2 Překážky na komunikaci pro pěší Překážky na komunikaci pro pěší, zejména stožáry veřejného osvětlení, dopravní značky, stromy, telefonní automaty, musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí profil šířky nejméně 1500 mm. Tuto hodnotu lze snížit až na 900 mm u technického vybavení komunikací a svislého dopravního značení. Výškové rozdíly na komunikacích nesmí být vyšší než 20 mm, jinak musí být řešeny šikmými rampami, případně zvedacími zařízeními. 3.3 Schodiště Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28 a výška schodišťového stupně větší než 160 mm. Schodišťová ramena musí být po obou stranách opatřena madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat první a poslední schodišťový stupeň o 150 mm. 3.4 Šikmé rampy Šikmé rampy musí být široké nejméně 1300 mm. Podélný sklon šikmé rampy smí být nejvýše v poměru 1:12 (8,33 %). Krátké šikmé rampy s délkou nepřevyšující 3000 mm smí mít sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %). Šikmá rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1500 mm. Šikmé rampy musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat začátek a konec šikmé rampy o 150 mm. Po obou stranách rampy se umístí vodicí tyč ve výši 250 mm. 7
3.5 Chodníky Chodníky musí být široké nejméně 1500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše 1:50 (2,0 %). Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5,0 %), pokud jsou delší než 200 m, musí být zřízena odpočívadla o podélném a příčném sklonu nejvýše 1:50 (2,0 %). V místech přechodů přes komunikace musí mít chodníky snížený obrubník na výškový rozdíl 20 mm oproti vozovce. Navazující šikmé plochy musí odpovídat požadavkům na šikmé rampy. 3.6 Přechody Přechody situované u staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností a vybavené signalizací, musí mít samoobslužné zařízení s prodlouženou délkou intervalu. Ovládání samoobslužných signalizačních zařízení musí být umístěno nejvýše 1200 mm nad úrovní komunikace pro pěší. 3.7 Nástupiště hromadné dopravy Nejméně jeden přístup k nástupišti hromadné dopravy musí mít bezbariérové úpravy. Nástupiště městské hromadné dopravy musí mít výšku nástupní hrany 200 mm. 8