Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín Zajištění kurzového rizika pomocí derivátů devizového trhu Bakalářská práce Autor: Ondřej Švec Bankovnictví, Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Jiří Anděl, CSc. Praha červen, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronikých vysokoškolských prací. podpis autora V Mostě dne:
Poděkování: Zde bych rád poděkoval Ing. Jiřímu Andělovi, CSc. za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce.
Anotace Předmětem bakalářské práce Zajištění kurzového rizika pomocí derivátů devizového trhu je komparace jednotlivých derivátů jako zajišťovacích instrumentů, při obchodních vztazích mezi partnery, kteří mají rozdílné domácí měny. V úvodu se zaměřuje na vysvětlení pojmu derivát, následuje charakteristika a rozbor jednotlivých derivátů, nakonec je na názorném příkladě ukázáno použití derivátů jako zajišťovacích instrumentů. Klíčová slova: zajištění, měnové riziko, derivát, měnový forward, měnové futures, měnové opce, měnový swap Annotation The subject of the Hedging of exchange rate by means of derivatives of forex market Bachelor thesis is to compare individual derivatives as mean of hedging the currency risk among partners dealing with various currencies. First part of the thesis initially focus on defining the term derivative, which is followed by characteristics and analysis of individual derivatives. In conlusion there is my practical example that demonstrates how derivatives can be used as a hedging instruments. Key words: hedging, currency risk, derivative, currency forward, currency futures, currency option, currency swap
Obsah Obsah... 5 Úvod... 7 1 Přehled finančních derivátů... 8 1.1 Podstata derivátů... 8 1.2 Důvody vzniku derivátů... 10 1.3 Druhy a kategorie derivátů... 10 1.3.1 Forwardy... 13 1.3.2 Futures... 14 1.3.3 Opce... 15 1.3.4 Swapy... 16 1.4 Měnové deriváty... 16 2 Využití měnových forwardů... 18 2.1 Subjekty měnových forwardů... 18 2.2 Forwardový měnový kurz... 19 2.3 Oceňování měnových forwardů... 20 2.4 Zajištění pomocí měnového forwardu... 21 3 Využití měnových futures... 22 3.1 Charakteristika měnových futures... 22 3.2 Subjekty měnových futures... 22 3.3 Obchodování na burze s futures... 23 3.4 Vypořádání měnových futures... 24 3.5 Reálná hodnota a cena měnových futures... 24 3.6 Výhody a nevýhody měnových futures... 25 3.7 Zajištění pomocí měnového futures... 26 4 Využítí měnových opcí... 27 4.1 Dělení měnových opcí... 27 4.2 Oceňování měnových opcí... 30 4.3 Zajištění pomocí měnových opcí... 33 5 Využití měnových swapů... 34 5.1 Charakteristika měnových swapů... 34 5.2 Členění měnových swapů... 35 5.3 Subjekty měnových swapů... 37 5
5.4 Reálná hodnota měnových swapů... 38 5.5 Ukončení měnových swapů... 39 5.6 Zajištění pomocí měnového swapu... 40 6 Srovnávací příklad, výhodnosti zajištění pomocí derivátů... 41 6.1 Zadání příkladu... 41 6.2 Zajištění pomocí forwardu... 42 6.3 Zajištění pomocí futures... 44 6.4 Zajištění pomocí opcí... 46 6.5 Zajištění pomocí swapu... 48 Závěr... 51 Seznam použité literatury... 52 Internetové zdroje... 53 Seznam obrázků, grafů a tabulek... 54 6
Úvod Dnes, kdy je Česká republika z velké části zaměřena především na export, řada českých firem platí své závazky a zároveň inkasuje pohledávky v zahraniční měně. Nemožnost zcela přesně určit, zda bude koruna vůči jiným měnám posilovat či oslabovat, nutí české firmy zabývat se způsoby jak, měnové riziko co nejúčiněji ošetřit. Velmi rozšířeným způsobem zajištění měnového rizika je za pomoci finančních derivátů. Deriváty vznikly v polovině 20. století, jako nástroj pro pěstitele komodit. Postupem času se rozšířily i na další burzy po celém světě a jako podkladová aktiva nesloužili už jenom komodity, ale i měny, úrokové sazby, ceny akcií atd. U nás v České republice se deriváty dočkaly rozvoje až v devadesátých letech minulého století, v plánovaném hospodářství neměly tyto instumenty uplatnění. S obrovským rozvojem informačních technologií na přelemu 21. století, zažily i derivátové obchody masivní nárůst objemů, především díky internetu. V mé bakalářské práci se tedy zabývám zajištěním měnového rizika právě pomocí finančních derivátů. Práce je rozdělena na šest kapitol. První kapitola řeší definici a podstatu těchto instrumentů, jejich původ, vymezení, dělení dle několika kritérií a na závěr stručnou charakteristiku jednotlivých derivátů. Ve druhé až páté kapitole je teoreticky vysvětlen princip využití forwardů, futures, swapů a opcí. Kdo tyto kontrakty sjednává, způsob jejich oceňování a použití k zajištění měnového rizika. V poslední kapitole je na mém názorném příkladě ukázáno zajištění závazku v cizí měně pomocí měnového forwardu, měnové futures, kupní měnové opce. V poslední podkapitole je druhý příklad, kde je nastíněno možné využití měnových swapů. Cílem této práce bylo seznámení se základními finančními deriváty, jejich následné využívání k zajišťování měnového rizika v praxi a jejich porovnání jako instrumentů zajištění. 7
1 Přehled finančních derivátů Hlavními důvody pro vstup na trh s deriváty jsou dva, spekulace a zajištění. U OTC (over the counter) derivátů je možných důvodů víc např. maximalizace zisku finančních institucí (zejména bank) na úkor klientů, krácení daní finančních i nefinančních institucí, tunelování jedněch subjektů jinými subjekty. Dá se říci, že u OTC derivátů jsou spekulace a zajistění až druhořadé. Právě proto, že lze OTC deriváty zneužít k podvodným účelům, trh s nimi ve světě mnohonásobně převyšuje trh s burzovními deriváty. Pro minimalizování nelegálních obchodů na derivátovém trhu je nutné aktivní zapojení regulátorů trhu. V České republice jde zejména o bankovní dohled: Česká národní banka, Komise pro cenné papíry, Státní dohled v pojišťovnictví a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. 1 1.1 Podstata derivátů Derivát lze definovat jako termínovaný kontrakt odvozený od určitého podkladového aktiva (underlying, baziský instrument). Jako podkladové aktivum může být použit dluhopis, akcie, akciový index, měnový kurz, úroková míra nebo komodita. Dále jsou deriváty považovany za hru s nulovým součte zisků a ztrát (zero sum game), což znamená, zisk k derivátu jednoho subjektu je vykounen ztrátou druhého subjektu ve stejné výši. 2 Toto je ovšem pouze jedna z mála definicí derivátů. Další propracované definice jsou uvedeny v mezinárodně uznávaných účetních standardech, kde je přesné vymezení těchto finančních nástrojů (financial instruments) velmi důležité. Mezinárodně uznávanými účetními standardy jsou: a) Obecně přijímané účetní zásady USA (US GAAP) b) Mezinárodní účetní standardy IAS Podle obecně přijímaných účetních zásad USA, tj. podle standardu FAS 133 (verze platná od 1. září 2001), je derivát, finanční nástroj či jiný kontrakt splňující zároveň tyto tři vlastnosti: a) má jednu či více podkladových proměnných a jednu či více jmenovitých hodnot či platebních ustanovení či obou. Tyto podmínky určují vypořádací částku či vypořádací 1 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247- 0342-4. (str. 17) 2 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247- 0342-4. (str. 23) 8
částky a v některých případech tyto podmínky určují, zda se požaduje či nepožaduje vypořádání. b) nevyžaduje počáteční čistou investici či vyžaduje počáteční čistou investici, která je nižší, než by se požadovalo u jiných kontraktů s podobnými reakcemi na změnu tržních faktorů. c) podmínky požadující či umožnující čisté vypořádání. Může být snadno čistě vypořádán prostředky mimo kontrakt či dojde k dodávce aktiva, při které není příjemce v pozici podstatně odlišné od čistého vypořádání. Jako čisté vypořádání se rozumí: a) na žádné straně se nepožaduje dodání podkladového aktiva. b) na jedné straně se požaduje dodávka aktiva ale existuje tržní mechanismus, který usnadňuje čisté vypořádání např. výměna, která nabízí možnost prodat kontrakt či sjednat kompenzující kontrakt. Mezinárodní účetní standardy IAS 39 definují derivát odlišně. Podle nich je derivát finanční nástroj: a) jehož hodnota se mění v závislosti na změně úrokové míry, cen cenných papírů, cen komodit, měnovém kurzu, cenovém indexu, úvěrovém hodnocení, úvěrovému indexu nebo podobné proměnné. b) když nevyžaduje žádnou nebo nízkou počáteční investici vzhledem k jiným kontraktům. c) který se vypořádá k datu v budoucnosti. 3 V českých účetních postupech nalezneme dokonce několik definic pro derivát. První je definice derivátů pro banky a některé finanční instituce, která je shodná s definicí podle IAS 39. Druhou definici nalezneme v zákoně o cenných papírech a třetí v devizovém zákoně. 4 Podstatou derivátů je nesoulad mezi uzavřením a plněním kontraktu. Podmínky kontraktu (např. termínová cena, způsob vypořádání) jsou účastníkům známy již v době uzavření kontraktu, vypořádání kontraktu nastana až v předem stanový den v budoucnosti. 3 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 31 34) 4 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 35 37) 9
1.2 Důvody vzniku derivátů Jako hlavní důvod k rozvoji derivátů lze spatřovat nárůst volatility cen akcií, úrokových měr a také měnových kurzů na trhu, zejména v 80. a 90. letech minulého století. Zmínky o prvních derivátových kontraktech pocházejí již ze starověku, kde byly využívány jako nástroj na ochranu před špatnou úrodou. Z toho vyplývá, že deriváty vznikly jako nástroj pro ochranu před rizikem popřípadě k jeho řízením. 5 V posledních desetiletích 20. století se motivy pro investování do derivátů změnily. Do derivátů už neinvestují pouze subjekty chránící se před rizikem (zajišťovatelé), ale hlavně spekulanti. Spekulanti se, na základně predikce vývoje ceny podkladového aktiva, snaží realizovat zisk. Deriváty jsou aktraktivní hlavně díky následujícím charakteristikám: rozšiřují spektrum investování a financování subjektům, které se pohybují na finančních trzích, snižují možnou ztrátu, tak že umožňují zajistit si riziko z volatility cen akcií, měnových kurzů atd., pomáhají s diverzifikací portolií. Na druhou stranu představují deriváty i značné riziko, především jejich zneužití. Deriváty jsou ekonomicky i právně chápany jako hazardní hry (gambling). 1.3 Druhy a kategorie derivátů 6 Deriváty můžeme rozdělit podle několika kritérií. Těmito hledisky jsou: doba splatnosti kontraktu, forma obchodování, využití derivátu, práva a povinnosti plynoucí z kontraktu a druh rizika, ke kterému se derivát vztahuje. Dělení dle doby splatnosti: a) krátkodobé (splatné do 1 roku), b) dlouhodobé (splatné za více než 1 rok). 5 Peníze.cz. [online]. 10.11.2004. [cit. 2013-06-21]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/16970-financni-derivaty-bynemely-byt-prehlizeny 6 Zpracováno dle: DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2.; JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. 10
Takto lze dělit pouze OTC deriváty, jelikož deriváty obchodované na burzách mají vždy splatnost do 1 roku. Dělení dle formy obchodování: a) burzovní deriváty - deriváty obchodované na derivátových burzách => jsou standardizované. Řadíme sem futures a burzovní opce. b) mimoburzovní deriváty (OTC deriváty) - deriváty obchodované mimo burzu => šité na míru. Najdeme zde swapy, forwardy, mimoburzovní obce a FRA. Dělení dle využítí derivátů: a) deriváty zajišťovací - při zajištění subjekt vytváří uzavřené pozice, tzn. sjednány dvě pozice jejichž zisk a ztráta se navzájem kryjí (zisk z jedné pozice přinese ztrátu z druhé pozice ve stejné výši - k dlouhé pozici zaujímáme krátkou pozici a ke krátké pozici zaujímáme dlouhou pozici). b) deriváty spekulační - otevírání pozic, kdy spekulant přijímá riziko kvůli očekávanému zisku (nesnaží se pozici uzavřít ale vystavuje se riziku). Pokud spekulant otevírá dlouhou pozici, předpokládá růst ceny podkladového aktiva. Naopak při otevření krátké pozice očekává pokles ceny podkladového aktiva. Spekulace je úspěšná, jestliže vyhodnotil informace o trhu lépe než zbytek účastníků. c) deriváty jako forma odměny - deriváty jsou v tomto případě sjednány jako odměna člena statutárního orgánu firmy, nebo i jejího zaměstnance. Jejich smyslem je motivace k lepším pracovním výkonům, které se odrazí na růstu ceny akcií firmy. Tyto deriváty jsou konstruovány tak, že pro zaměstnance jsou podmínky kontraktu výhodné, zatímco pro firmu nevýhodné. Dělení dle práv a povinností vyplývajících z kontraktu: a) pevné termínové operace: termínový obchod, který jsou oba jeho účastníci povini k datu splatnosti splnit bez ohledu na to, jaká je v tento den skutečná cena podkladového aktiva. Mezi termínové deriváty řadíme forward, futures a swapy. b) opční operace: kontrakt, při kterém získá kupující právo (nikoli povinnost) splnit podmínky kontraktu. Rozhoduje se na základě ceny podkladového aktiva k datu splatnosti kontraktu. Prodávající má povinnost splnit podmínky vyplývající z rozhodnutí kupujícího. Mezi opční kontrakty řadíme opce. 11
Dělení dle druhu rizika, ke kterému se derivát vztahuje: Podle druhu rizika (tržní a úvěrové riziko) a kategorie tržního rizika (úrokové, měnové, akciové a komoditní riziko) se deriváty rozdělují na: a) úrokové b) měnové c) akciové d) komoditní e) úvěrové V tabulce č. 1 jsou příklady derivátu a jejich podkladových proměnných. Tabulka 1: Příklad derivátů a podkladových proměnných podle IAS 39 Druh kontraktu úrokový swap měnový swap komoditní swap akciový swap úvěrový swap swap veškerých výnosů opce na státní dluhopisy měnová opce komoditní opce akciová opce futures na státní dluhopisy měnové futures komoditní futures úrokový forward měnový forward komoditní forward akciový forward Podkladová proměnná úroková míra měnový kurz cena komodity cena akcií úvěrové hodnocení, úvěrový index či cena úvěru reálná hodnota referenčního aktiva úroková míra měnový kurz cena komodity cena akcií úroková míra měnový kurz cena komodity úroková míra měnový kurz cena komodity cena akcií 12
Pramen: Jílek J.: Finanční a komoditní deriváty, 2002, str. 33 1.3.1 Forwardy Forward je druhem derivátového kontraktu, který je sjednán jako na míru šitý, nestandardizovaný kontrakt na mimoburzovním (OTC = over the counter) trhu. To znamená, že veškeré podmínky obchodu si mohou partneři dohodnout zcela individuálně. V praxi však i u převážné části nestandardizovaných OTC obchodů a ne jinak je tomu i u forwardu jsou určité charakteristiky (jako např. objem, splatnost atd.) obvyklé a pro ty existuje i likvidní trh. Nevylučuje to samozřejmě sjednání kontraktu se zcela individiálními podmínkami, vlivem nižší likvidity je však cena vyšší a případné uzavření otevřené pozice obtížnější. 7 Vypořádání může být čisté (po započtení úrokových plateb a jistin), poločisté (bez započtení úrokových plateb, ale se započtením jistin) či hrubé (bez započtení úrokových plateb i jistin). Může se jednat o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či případně za dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku, a to v téže měně (úrokový či úvěrový forward), o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně (měnový forward), za akciový nástroj (akciový forward) či za komoditní nástroj (komoditní forward). Cena, za kterou je určitý podkladový nástroj koupen či prodán k určitému datu v budoucnosti se nazývá forwardová cena. Forwardovou cenu dohodnou mezi sebou kupující a prodávající podkladového nástroje a tato cena udává, za kolik se kupuje nebo prodává daný podkladový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Forwardová cena může být vyšší (forward s prémií) nebo nižší (forward s discontem) než momentální spotová cena podkladového nástroje, a to v závislosti na nákladech přenosu a na očekávání trhu, jaký bude vývoj ceny podkladového nástroje. Kupující zaujímá v kupovaném nástroji dlouhou pozici (long position) a partner jako prodávající zaujímá v prodávaném nástroji krátkou pozici (short position). 8 7 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 45) 8 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 45 48) 13
1.3.2 Futures Futures je standardizovaný forward obchodovaný na derivátové burze. Prakticky se jedná o kontrakt na vypořádání (výměnu, dodání) podkladových nástrojů k určitému datu v budoucnosti, přičemž vypořádání je delší než je zvyklost na spotovém trhu. Může se jednat o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti či za dluhový cenný papír, a to v téže měně (úrokový futures), o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně (měnový futures), za akciový nástroj (akciový futures) či za komoditní nástroj (komoditní futures). 9 Cena futures (futures price) podkladového nástroje může být vyšší či nižší než je spotová cena podkladového nástroje, a to v závislosti na nákladech přenosu a na očekávání trhu, jaký bude vývoj ceny podkladového nástroje. Rozdíl mezi spotovou cenou podkladového nástroje a cenou futures se označuje jako báze. Futures podléhají každodennímu tržnímu přeceňování (mark-to-market, MTM). Rozdíl od minulého tržního ocenění představuje variační marži (variation margin). Kupující futures je v dlouhé pozici (long) a prodávající futures zaujímá krátkou pozici (short). Hlavní rozdíl mezi futures a forwardem je tedy v tom, že k vypořádání futures dochází postupně (obvykle každý den) a nikoli jednorázově. Další odlišností futures od forwardu je, že podmínky kontraktu jsou standardní, a že se s ním obchoduje pouze na specializovaných burzách (tzv. derivátové, termínové a opční burzy), nikoli na OTC trzích. Podmínky kontraktu, včetně standardizace podkladového nástroje, podrobně stanoví burza, na které se s daným kontraktem obchoduje. 10 V tabulce č. 2 jsou uvedeny rozdíly mezi kontrakty forward a futures. Tabulka 2: Rozdíly mezi forwardy a futures Forward Futures Velikost kontraktu podle dohody obou stran standardizováno Kolaterál obvykle žádný ve formě dodatečných marží Likvidace kontraktu před dohoda s partnerem forwardu či kompenzující kontrakt před 9 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 49) 10 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 50) 14
splatností postoupení na třetí osobu splatností Podmínky kontraktu šité na míru standardizovány Datum dodávky podle dohody obou stran standardizováno Trh soukromý veřejný Vztah obchodníků Účastníci Metody transakce Poplatky obě strany kontraktu se dobře znají velké společnosti, jako banky, makléři a jiné společnosti; nikoli široká veřejnost dohodnuto tvůrcem trhu prostřednictvím telefonu s omezeným okruhem účastníků poplatky vystupují ve formě rozpětí mezi poptávkou a nabídkou, tj. obvykle mezi cenami, za které tvůrce trhu vystupuje na obou stranách operací strany kontraktu jsou neznámé neosobní kontrakt velké i malé společnosti, jako banky, makléři, společnosti; široká znalá veřejnost stanoveno veřejnou dražbou mezi mnoha kupujícími a prodávajícími na burzovním parketu nebo elektronicky standardní makléřské poplatky Variační marže žádné vyžaduje se variační marže Denní přeceňování a vypořádání futures neexistuje existuje Ekonomické opodstatnění spekulace a zajišťování spekulace, zajišťování a veřejné stanovení ceny Regulace samoregulující existují regulační orgány Dodávka obvykle fyzická dodávka obvykle sjednání kompenzujícího futures před splatností Cenové omezení žádný denní limit burza může stanovit denní cenový limit Pramen: Jílek J.: Finanční a komoditní deriváty, 2002, str. 191 1.3.3 Opce 11 Opce je OTC nebo burzovní derivát s právem jednoho partnera kupujícího opce (vlastníka, držitele opce) na vypořádání (výměnu, dodání) obou podkladových nástrojů v jednom 11 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 51) 15
okamžiku v budoucnosti (evropská opce) nebo během určitého období v budoucnosti (americká opce). Druhý partner je prodávající opce (vystavitel opce) a obdrží od kupujícího opce opční prémii. Ta je obvykle splatná v okamžiku sjednání opce nebo je splatná později, nejčastěji v okamžik splatnosti opce. Vypořádání opce může být čisté, poločisté nebo hrubé. Může se jednat o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či případně za dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku, a to v téže měně (úroková opce či úvěrová opce), o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně (měnová opce), za akciový nástroj (akciová opce) či za komoditní nástroj (komoditní opce). Obvykle se tento kontrakt označuje za opční koupi či prodej podkladového nástroje, neboť opce na rozdíl od forwardů, futures a swapů poskytuje vlastníkovi opce nikoli povinnost, ale právo ke koupi (kupní opce) nebo prodeji (prodejní opce) podkladového nástroje v budoucnosti. 1.3.4 Swapy Swap je OTC derivát s vypořádáním (výměnou, dodáním) podkladových nástrojů ve více okamžicích v budoucnosti. Obvykle se jedná o vypořádání v hotovosti. Prakticky se jedná o kontrakt na výměnu podkladových nástrojů k určitým okamžikům v budoucnosti, tj. představuje několik forwardů s postupnou výměnou podkladových nástrojů. Vypořádání může být čisté, poločisté či hrubé. Může se jednat o výměny pevných částek hotovosti (či případně neznámých částek v hotovosti) v jedné měně za dosud neznámé částky hotovosti, a to v téže měně (úrokový swap či úvěrový swap), o výměnu pevných či dosud neznámých částek hotovosti v jedné měně za pevné či dosud neznámé částky hotovosti v jiné měně (měnový swap), za akciové nástroje (akciový swap) či komoditní nástroje (komoditní swap). 12 1.4 Měnové deriváty Měnové deriváty jsou jednou z podskupin finančních derivátů, podkladovým aktivem tohoto typu derivátů je měnový kurz. Měnový derivát lze charakterizovat podle Jílka takto: Měnový derivát je finanční nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových úrokových nástrojů, které jsou alespoň ve dvou měnách, a jehož reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu. Do skupiny měnových derivátů řadíme především 12 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 50) 16
měnové forwardy (currency forward), měnové futures (currency futures), měnové swapy (currency swap) a měnové opce (currency option). 13 13 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. 17
2 Využití měnových forwardů Forward je pevný termínovaný kontrakt, který není standardizovaný a je obchodován mimoburzovně. Měnový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutý měnový kurz se označuje jako forwardový měnový kurz. Účastníci měnového forwardu očekávají, že se budou kurzy obou měn, které jsou podkladovými nástroji, pohybovat dle informací, které byli schopni zjistit např. prognózy ekonomického a politického vývoje v oblasti využívající tyto měny. 14 Zvláštním druhem měnového forwardu je rolovací měnový forward s historickým kurzem (historic rate rollover), u něhož dohodnutým měnovým kurzem je historický (tj. netržní) měnový kurz, tj. nikoli forwardový měnový kurz. Tento měnový forward je mnoho regulátory bank zakázán vzhledem k tomu, že bývá v praxi zneužit k rolování ztrát do budoucnosti. 2.1 Subjekty měnových forwardů Měnový forward je kontrakt, který mezi sebou uzavírají dva subjekty, kdy jeden ze subjektů zaujímá krátkou pozici (prodej kontraktu) a druhý dlouhou pozici (koupě kontraktu). Na straně prodávajících obvykle stojí banka a velké finanční instituce, na straně kupujících stojí obvykle dovozci a vývozci (dále také spekulanti a arbitražéři), kteří se tímto kontraktem chrání proti posílení nebo oslabení určité měny. Obě strany se dohodnou na paramatrech kontraktu, výsledkem je kontrakt přesně na míru konkrétní potřebě. Tím ovšem forward ztrácí na likviditě (narozdíl od futures). Měnový forward lze vypořádat v den splatnosti kontraktu fyzickou dodávkou podkladových nástrojů, nebo dohodou obou účastníků před splatností kontraktu o vypořádání reálné hodnoty forwardu. 15 Jelikož se forwardy neobchodují na burze a tudíž neexistuje žádné clearingové centrum, které by zaručovalo splnění sjednaných podmínek, jsou oba účastníci vystaveni riziku, že protistrana nedostojí svým závazkům plynoucím ze sjednaného kontraktu (úvěrové riziko). 14 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 184) 15 JÍLEK, Josef. Kapitálový a derivátový trh. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1998, 370 s. (str. 250) 18
Pokud se v době splatnosti spotová cena výrazně odchýlí od ceny, toto forwardové riziko ještě roste. Pro jednu stranu to znamená výrazný zisk, ovšem pro druhou výraznou ztrátu. 16 2.2 Forwardový měnový kurz Forwardový měnový kurz (forward foreign exchange rate) je měnový kurz s vypořádáním převyšujícím obvyklou dobu vypořádání na spotovém trhu. Výši forwardového měnového kurz ovlivňují tyto základní faktory: Spotový kurz Úroková sazba domací měny Úroková sazba zahraniční měny Forwardový měnový kurz lze stanovit několika způsoby. Jeden ze způsobů pro jeho výpočet, ukazuje následující vzorec: 17 kde: 1 : 360 1 : 360... forwardový měnový kurz... spotový měnový kurz :... spotová úroková míra v CZK na období t :... spotová úroková míra v EUR na období t Po stanovení forwardového měnového kurzu můžeme stanovit reálnou hodnotu forwardového kontraktu. Zároveň je to kurz, za který se bude kontrakt vypořádávat v době splatnosti. 16 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 180) 17 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 181 185) 19
2.3 Oceňování měnových forwardů 18 Cena, za kterou se v budoucnosti prodá či nakoupí podkladové aktivum (měna), se nazývá forwardová cena. Reálná hodnota forwardu se potom rovná tržní ceně, kterou zjistíme porovnáním aktuálního kurzu cizí měny a výší forwardové ceny. Matematický zápis reálné hodnoty vyjadřuje následující vzorec, upravený pro situaci nákupu EUR za CZK. kde: 1 : 360 P... reálná hodnota forwardové koupě EUR za CZK... aktuální forwardový měnový kurz CZK vůči EUR... pevný (sjednaný) forwardový měnový kurz CZK za EUR t... doba od splatnosti do vypořádání měnového forwardu :... aktuální spotová úroková míra v CZK na období t PAR 1... eurová jmenovitá hodnota (množství kupovaných EUR) Další možností pro stanovení reálné hodnoty forwardového kontraktu je vypočtení rozdílu reálných hodnot podkladových aktiv, např. při koupi EUR za CZK se jedná o poskytnutý vklad v EUR a přijatý vklad v CZK na dobu t: 1 360 1 360 Pro stanovení reálné hodnoty forwardu je nutné znát aktuální forwardový měnový kurz. Ten vypočteme podle vzorce, uvedeném v předchozí podkapitole. Pokud tedy známe vzorec pro výpočet reálné hodnoty měnového forwardu na nákup, můžeme vypočítat rovněž reálnou hodnotu forwardu na prodej. Vzorec pro výpočet reálné hodnoty 18 Zpracováno dle JÍLEK, Josef. Kapitálový a derivátový trh. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1998, 370 s. (str. 252 254) JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 181 185); JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 188 193) 20
forwardu na prodej se liší pouze ve znaménku mínus. Pro měnový forward na prodej, např. EUR za CZK odpovídá tento vzorec (všechny proměnné odpovídají vzorci na nákup): 1 : Ze vztahu vyplývá, že reálná hodnota měnového forwardu za běžných podmínek odpovídá kurzovým rozdílům v období mezi okamžikem sjednání měnového forwardu a okamžikem stanovení jeho reálné hodnoty. 360 2.4 Zajištění pomocí měnového forwardu 19 Jak si subjekty zajišťují kurzové riziko pomocí měnového forwardu si můžeme vysvětlit na malém příkladě. Mějme výrobní podnik, který vyváží své zboží do zahraničí a uzavře obchod na zboží za 100 000 EUR. Obchod má být uskutečněn za 6 měsíců, v době sjednání je aktuální spotový kurz např. 26 CZK/EUR. To znamená, že pokud by se během následujícího půl roku vzájemný kurz obou měn nezměnil, podnik by získaných 100 000 EUR směnil za 2,6 milionu korun. Problém by mohl nastat v případě, že by mezitím kurz koruny vůči euru posílil například na 24 CZK/EUR. Podnik by v tomto případě za eura obdržel pouze 2,4 milinu korun. Jeho kurzová ztráta by tedy činila 200 000 korun. Jelikož se podnik nechce tomuto kurzovému riziku vystavovat, rozhodne se zajistit pomocí měnového forwardu a to následovně. Uzavře smlouvu s bankou, která měnový forward nabízí. Banka pro klienta vypočte kurz (forwardový kurz), za který za 6 měsíců od podniku odkoupí 100 000 eur. V tomto případě banka stanoví kurz např. na 26 CZK/EUR. Během 6 měsíců pak kurz koruny opravdu posílí na kurz 24 CZK/EUR, banka bez ohledu na tento aktuální tržní kurz odkoupí od podniku 100 000 EUR za kurz předem smluvený kurz 26 CZK/EUR. Podnik tak žádnou kurzovou ztrátu nedosáhl. Existuje i možnost, že kurz během 6 měsíců naopak oslabí, pak by podnik moh realizovat nikoliv kurzovou ztrátu ale kurzový zisk. Pak by bylo uzavření měnového forwardu spíše na škodu. Odhadnout směr vývoje kurzů je velmi obtížné a proto podniky raději obětují případný zisk za jistotu kurzu v budoucnosti. 19 RUML, Michal. Finance.cz. [online]. 18.6.2008. [cit. 2013-06-21]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/173850-zajisteni-kurzoveho-rizika-pomoci-forwardu/ 21
3 Využití měnových futures Měnové futures jsou téměř totožné jako měnové forwardy, hlavní rozdíly jsou dány tím, že s měnovými futures se narozdíl od měnových forwardů obchoduje na derivátových burzách a ne na OTC trzích. Burzy kontrakty futures standardizují. Standardizace velikosti kontraktu a data splatnosti nemusí každému vyhovovat, i proto je trh s měnovými futures mnohonásobně nižší než trh s měnovými forwardy. Narozdíl od trhu s forwardy je trh s futures určen pro každého, kdo si chce zajistit měnové riziko nebo má odvahu spekulovat na měnovém trhu. 20 3.1 Charakteristika měnových futures Měnový futures (currency futures, foreign exchange futures) je futures na výměnu pevné částky v hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně v předem stanovený okamžik v budoucnosti. V tomto se od měnových forwardů nijak neliší. Rozdíly mezi měnovými futures a měnovými forwardy jsou především se standardizaci kontraktů futures a každodenní vypořádání, které u forwardů není. Předmětem standardizace je především velikost jednoho kontraktu, standardizované dny dodávky, minimální a maximální rozpětí pro denní vypořádání a konečné vypořádání. Hlavním trhem s měnovými futures je CME (Chicago mercantile exchange), zde se obchoduje s nejdůležitějšími světovými měnami, jako americký dolar, japonský jen, kanadský dolar, britská libra, švýcarský frank, australský dolar a euro. Pro každou obchodovanou měnu je stanoven minimální obchodované množství (loty), přičemž obchodovat lze pouze násobky těchto lotů. Na CME a LIFFE (The London International Financial Futures Exchange) jde o loty 125 000 EUR, 12,5 mil. JPY, 62 500 GBP, 125 000 CHF, 100 000 CAD, 100 000 AUD a 4 mil. CZK. Na trhu futures se obchoduje pouze s kontrakty na měsíce dodávky březen, červen, září a prosinec s tím, že dnem splatnosti je druhý pracovní den před třetí středou v měsíci splatnosti kontraktu. 21 3.2 Subjekty měnových futures Měnové futures mezi sebou sjednávají dva subjekty prostřednictvím burzy, jde zejména o: 20 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str.189) 21 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 285 287) 22
1. Kupující (long pozice) vstupuje do pozice prostřednictvím koupě kontraktu futures. Z něj plyne povinnost dostát závazku z futures v předem stanovenému datu v budoucnosti. (např. pokud koupí futures na nákup CZK při ceně 25,30 CZK/EUR je povinen k datu splatnosti koupit daný objem CZK za tento kurz) 2. Prodávající (short pozice)vstup do pozice prostřednictvím prodeje kontraktu futures. Z něj plyne povinnost dostát závazku z futures v předem stanovenému datu v budoucnosti. (např. pokud prodá futures na nákup CZK při ceně 25,30 CZK/EUR je povinen k datu splatnosti prodat daný objem CZK za tento kurz) Subjekt v krátké pozici věří v pokles ceny podkladového aktiva. Pokud bude v den splatnosti cena pod realizační tj. cenou uvedenou v kontraktu futures, subjekt realizuje zisk z prodeje, který je roven rozdílu realizační a spotové ceny. V opačném případě je-li cena podkladového aktiva vyšší než cena realizační, znamená to pro subjekt ztrátu o velikosti rozdílu spotové a realizační ceny. Pro kupujícího kontraktu platí analogicky opačná situace. 3.3 Obchodování na burze s futures Jak bylo řečeno dříve futures jsou burzovními kontrakty, ke kterým mají přístup i menší subjekty, pro které jsou OTC kontrakty příliš nákladné. Před začátkem obchodování (otevření pozice) musí subjekt složit u clearingového centra burzy tzv. margin (marži). Tento vklad slouží, při selhání jedné či druhé strany, jako garance. V takovém případě dostojí závazkům clearingové centrum právě díky vloženým maržím, aniž by to mělo vliv na druhého partnera obchodu. U futures kontraktů probíhá každý obchodní den až do doby splatnosti kontraktu denní vypořádání (marking-to-market) na základě průměru cen na konci obchodního dne. Na jedné straně jsou na maržový učet připsán zisk nebo odepsána ztráta, druhé straně kontraktu pak ztráta nebo zisk. Pokud prostředky na maržovém účtě klesnou pod určitou úroveň, vydá clearingové centrum maržovou výzvu (margin call) pro doplnění prostředků. Rozlišujeme dvě marže, tzv. dodatečná (udržovací) marže představuje kolaterál od clearingového centra, který kryje potencionální ztrátu z kontraktu následující den obchodování. Variční marže představuje hodnotu dodatečných prostředků. 22 22 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247- 0342-4. (str.20 211) 23
3.4 Vypořádání měnových futures 23 Splnění podmínek vyplývajících z kontraktů futures je možné těmito způsoby: 1. Vypořádání kontraktu v době splatnosti zde můžeme rozlišit fyzické a finanční vypořádání. Fyzické vypořádání představuje dodání podkladové měny odpovídající vypořádací ceně. Finančním vypořádáním rozumíme, vypořádání zisků a ztrát z kontraktu v průběhu jeho životnosti. Jelikož se tyto platby realizují pomocí denního vypořádání každý obchodní den, v den splatnosti proběhne pouze platba za poslední den obchodování. 2. Zaujetí opačné pozice (offset) to znamená, že subjekt zaujme pozici přesně opačnou pozici a tím své pozice vynuluje v době splatnosti. K long pozici zaujme subjekt pozici short a naopak. Zisk i ztráty z těchto pozic se vyvíjejí zrcadlově a tím se navzájem kompenzují. Tyto obchody se nazývají reverzní (reversing trade). 3.5 Reálná hodnota a cena měnových futures 24 Vzhledem ke každodennímu hotovostnímu vypořádání variační marže je reálná hodnota kontraktu futures na konci každého dne nulová. Kolem nuly existuje bezarbitrážní pásmo. Pokud by reálná hodnota futures byla značně odlišná od nuly, exitovala by možnost arbitráže hotovosti a přenosu či možnost reverzní arbitráže hotovosti a přenosu. Díky tomu je také součet reálných hodnot pozic u futures kontraktu blízký nule. Proto pozice měnových futures, které jsou vlastnostmi podobné měnovým forwardům, jsou velice blízké pozicím měnových forwardů. Rozdíl je v tom, že součet reálných hodnot pozic forwardů je obecně nenulový, zatímco součet reálných hodnot pozic futures je blízký nule. Ceny futures se od cen forwardů liší opět pouze v denním vypořádání. Představme si forward a futures na stejnou měnu a se stejnou splatností. Z obou těchto kontraktů bude na konci stejný zisk s jedinou výjmkou, kterou jsou úroky (placené nebo obdržené) z denního vypořádání futures. Cena futures se tedy stanoví podle vzorce pro forwardový měnový kurz + zisk (popřípadě ztráta), která obchodníkovi vznikla na maržovém účtě: 23 Zpracováno dle JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str.248 253); DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 147 153) 24 Zpracováno dle DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 70 73 ); JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str 272 279) 24
1 360 Ú 1 360 kde: FP... cena futures r 1... spotová úroková míra měny 1 r 2... spotová úroková míra měny 2 t... doba od splatnosti do vypořádání kontraktu SR... spotový měnový kurz MÚ... zisk/ztráta z maržového účtu 3.6 Výhody a nevýhody měnových futures Mezi hlavní výhody měnových futures zle zařadit následující vlastnosti: Regulace subjekty neznají přesné informace o subjektu, který stojí na druhé straně kontraktu. Protože protistranou je celaringové centrum, tyto informace nejsou potřeba. Likvidita díky vysoke likviditě je snadné uzavřít kompenzující kontrakt a uzavřít tak své pozice. Standardizace kontraktů na standardizaci se dá nahlížet jako na výhodu i nevýhodu. Jako výhodu standardizace lze považovat nízké transakční náklady a snadnější prodej kontraktů. Nevýhody měnových futures jsou tyto: Standardizace kontraktů ve výhodách jsem si uvedli vysokou likviditu díky standardizaci. Standardní kontrakt ovšeem nemusí odpovídat požadavkům všech investorů. Marže díky maržím je v případě nepříznivého vývoje nutnost na maržový účet doplňovat další prostředky, což může ohrozit jeho finanční situaci. Futures se neobchodují na všechny měnové páry měnové futures v drtivé většině existují pouze na nejvýznamnější světové měny USD, EUR, JPY atd. Na jiné měny se futures hledají velmi obtížně, protože nejsou tak likvidní jako ty na světové měny. Mezi lety 2001-2010 bylo na londýnské derivátové burze NYSE LIFFE (jedna z nejvýznamnějších derivátových burz světa) obchodováno 55 495 měnových futures. Celková hodnota těchto obchodovaných futures činila 1 068 415 920 EUR. 25 25 Globalderivatives.nyx.com. NYSE. [online]. 31.12.2012. [cit. 2013 06 21]. Dostupné z: https://globalderivatives.nyx.com/en/nyse-liffe/monthly-statistics?archive=last_year 25
3.7 Zajištění pomocí měnového futures To jak by mohlo vypadat zajištění měnového rizika pomocí kontraktů futures, si ukážeme na následujícím příkladě. Uvažujme firmu, která má závazek 0,8 mil. USD. Splatnost tohoto závazku je 20. února. Kontrakt futures s nejbližší dobou splatnosti je na měsíc březen. V době uzavření kontraktu futures je spotový měnový kurz 5 dolarů za 100 korun a cena futures je 5,2 dolarů za 100 korun. Jelikož u kontraktů futures jsou standardizovany objemy (loty), musíme stanovit počet lotů, na které firma kontrakt futures uzavře. Jeden lot v CZK je na CME stanoven na objem 4 mil. CZK. Počet potřebných lotů stanovíme pomocí vzorce: Kde X je velikost závazku v USD, E r je počáteční spotový měnový kurz a q f označuje velikost jednoho lotu v CZK. Po dosazení do vzorce dostaneme: 800000 4 0,05 4000000 Firma tedy uzavře futures na prodej 4 lotů CZK (16 mil. korun) za USD s dobou splatnosti 18. března za 832 000 USD. V době splatnosti závazku 20. února firma splatí svůj závazek dolary, které nakoupí na spotovém trhu. Na trhu s futures uzavře další kontrakt tentokrát na nákup 4 lotů (16 mil. CZK) se stejnou splatností jako u prvního futures (18.3.). V den uzavření pozice uvažujme spotový měnový kurz ve výši 4,6 USD za sto CZK a cena futures kontraktu 4,7 USD za sto CZK. Na spotovém trhu, k uhrazení závazku 0,8 mil. USD, bude firma potřebovat: 800 000 0,046 17 391 304 Pokud by firma dolary nakoupila v době vzniku závazku (tj. 20.2.) zaplatila by za ně: 800 000 0,05 16 000 000 Firma díky apreciaci dolaru vůči koruně dosáhla na spotovém trhu ztrátu ve výši 1 391 304 CZK (rozdíl mezi původní částkou a částkou v době splatnosti potřebné k uhrazení závazku). 26
Na trhu futures musí firma na počátku prodat 4 loty CZK za 832 000 USD. Aby firma uzavřela svou pozici na trhu futures uzavřela opačný kontrakt, na nákup 4 lotů CZK tentokrát za cenu 4,7 USD za sto CZK (752 000 USD). Obchody s futures pro firmu znamenaly zisk ve výši 80 000 USD (tj. při spotovém kurzu 4,6 dolarů za sto CZK (1 739 130 CZK)). Pro firmu ovšem v tomto případě není zisk nebo ztráta to hlavní, díky futures si firma zajistila kurz na úrovni 5,2 USD za sto CZK. Případný zisk či ztráta plynoucí z obchodu s futures nebo obchodů na spotovém trhu se z větší části kompenzují a firma dopředu ví, jaký kurz dolaru může očekávat v době splatnosti. 4 Využítí měnových opcí Měnové opce (currency option) je OTC nebo burzovní derivátový kontrakt. Jde o podmíněný derivátový kontrakt, tj. opce představuje právo (nikoliv povinnost) kupujícího prodat či koupit podkladové aktivum v předem stanoveném období a za předem dohodnutou cenu (strike price). Prodávající opce (krátká pozice) je povinnen splnit podmínky plynoucí z opce vždy, když je k tomu majitelem opce vyzván. Podkladovým aktivem měnové opce je cizí měna. Opční kontrakt musí obsahovat: 26 podkladovou měnu zda se jedná o prodejní či kupní opci datum expirace typ opce (americká či evropská) výši opční prémie pokud má být opce vypořádána, způsob vypořádání Většina měnových opcí se dnes obchoduje mimoburzovně a jejich obliba roste. Zejména díky možnosti podílet se na pozitivním vývoji měnových kurzů. Kupující je povinen za opci prodávajícímu zaplatit opční prémii, která může být splatná v době sjednání opce nebo později. 4.1 Dělení měnových opcí 27 Měnové opce lze rozdělit dle několika hledisek. Z hlediska možnosti obchodování opce dělíme: 26 Přeloženo z COYLE, B. Currency options. 2000. vyd. (str. 5 9) 27 Zpracováno dle JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 462 476) 27
OTC měnové opce opce sjednávané ve valné většině mezi bankou a nebankovním subjektem. Banka (vypisovatel) souhlasí s vypsáním měnové opce, za což obdrží opční prémii. Banky nesouhlasí s vypsáním opce na jakoukoliv měnu, pokud se jedná o nelikvidní nebo exotickou měnu bude pro kupujícího problém sehnat vypisovatele. Burzovní měnové opce jsou opce vypisované a obchodované na specializovaných opčních burzách např. Chicago Board Option Exchange (CBOE) nebo na Philadelphia Stock Exchange. Stejně jako u měnových futures jsou parametry burzovních opcí standardizovány, což má za následek snadný opětovný nákup či prodej. Jejich nevýhoda je nemožnost obchodovat na burze se všemi měnovými páry, stejně jako měnové futures jsou burzovní měnové opce vypisovány pouze na nejvýznamější světové měny. Další možnosti členění měnových opcí představuje rozdělění podle typu opce na opci kupní a prodejní. a) Kupní měnová opce (call currency option) Kupní opce představuje právo majitele opce koupit ke stanovenému datu v budoucnosti určitý objem cizí měny za předem dohodnutý kurz. Majitel kupní opce se nachází v long pozici (long call) a vypisovatel opce v short pozici (short call). K uplatnění měnové opce dojde, jestliže v době splatnosti bude aktuální měnový kurz převyšovat dojednaný kurz (strike price). Pokud bude v době splatnosti aktuální kurz nižší než strike price, opce nebude uplatněna a majitel tak přijde pouze o prostředky ve výši zaplacené opční prémie. Obrázek 1 Průběh měnové call opce + Long call Opční prémie Strike price měnový kurz - Short call Zdroj: Vlastní konstrukce podle Jílek finanční a komoditní deriváty + měnové opce jako nástroj proti riziku 28
Na obrázku můžeme vidět zisk a ztrátu z opce plynoucí pro obě strany kontraktu při pohybu kurzu. Zaplacená opční prémie udává maximální ztrátu, jakou může majitel opce utrpět, naproti tomu zisk je neomezený. Pro vystavitele představuje opční prémie maximální možný zisk a naopak ztráta není nijak omezena. b) Prodejní měnová opce (put currency option) Prodejní měnová opce představuje pro svého majitele právo na prodej předem určeného objemu cizí měny v předem dohodnutém čase a za předem dohodnutý měnový kurz. Prodejní opce bude uplatněna pokud se v době splatnosti aktuální spotový měnový kurz nachází pod úrovní strike price. Naopak bude-li se aktuální spotový kurz nacházet nad úrovní strike price, měnová opce uplatněna nebude a prodej měny bude výhodnější realizovat na spotovém trhu. Obrázek 2 Průběh měnové put opce + Short put Opční prémie Strike price měnový kurz Long put - Zdroj: Vlastní konstrukce podle Jílek finanční a komoditní deriváty + měnové opce jako nástroj proti riziku Opět vidíme, že subjekt v short pozici má limitovanou výši zisku velikostí opční prémie. Maximální velikost ztráty udává pokles měnového kurzu. Majitel opce může realizovat zisk daný poklesem měnového kurzu a jeho maximální ztráta činí zaplacená opční prémie. Díky pohybu aktuálního měnového kurz se může do doby expirace opce nacházet v několika fázích ziskovosti. Proto rozlišujeme tři možnosti, kde se může měnová opce nacházet: 29
a) in-the-money (v penězích) Opce v penězích přinese svému majiteli zisk plynoucí z pohybu měnového kurz při okamžitém uplatnění. U call opce převyšuje aktuální spotový kurz strike price, u put opce je spotový kurz pod úrovní strike price. b) at-the-money (na penězích) Opce na penězích nepřinese ani zisk ani ztrátu vyvolanou pohybem spotového měnového kurzu, protože spotový kurz je roven strike price. Platí v případě call i put opce. c) Out-of-money (mimo peníze) Opce, která je mimo peníze, znamená pro majitele ztrátu vyvolanou změnou aktuálního spotového měnového kurzu a pravděpodobně nebude uplatněna. Pro call opci platí, že spotový kurz je nižší než strike price a pro put opci platí přesný opak, tj. aktuální spotový kurz je vyšší než strike price. Dále rozlišujeme opce americké a evropské. a) evropská měnová opce Pro majitele evropské opce je důležitý spotový měnový kurz v době splatnosti. Evropská opce může být uplatněna pouze v den splatnosti. b) americká měnová opce Americká měnová opce může být uplatněna kdykoliv do doby splatnosti. Majitel americké opce by měl sledovat vývoj spotového měnového kurzu a uplatnit opci v pro něj výhodný okamžik. Díky této možnosti uplatnění opce kdykoliv do doby splatnosti se obvykle za americké opce platí vyšší opční prémie. 4.2 Oceňování měnových opcí Jak bylo dříve uvedeno, za právo volby zda opci uplatnit či nikoliv, platí majitel vypisovateli opční prémii. Právě výše opční prémie určuje hodnotu a cenu měnové opce. Výše opční prémie závisí na několika faktorech: 28 28 Přeloženo z COYLE, B. Currency options. 2000. vyd. (str. 58 62) 30
Na strike price Úrokové míře obou měn Volatilita měnového kurzu Typ opce (americká, evropská) Doba expirace Opční prémie je složena ze dvou částí: 1) vnitřní hodnota měnové opce Vnitřní hodnota souvisí s tím, v jaké je call nebo put opce pozici a zda se nachází na / v či mimo peníze. Důležité je, že vnitřní hodnota opce nemůže být záporná, pouze nulová. Pro americký typ opce udává vnitří hodnota výsledek jakého by majitel dosáhl při okamžitém uplatnění opce. U evropského typu opce udává vnitřní hodnota vztah mezi realizační a termínovou cenou podkladové měny ke dni splatnosti. 29 2) časová hodnota měnové opce Časová hodnota opce představuje rozdíl mezi opční prémií a vnitřní hodnotou opce. Časová hodnota vyjadřuje riziko změny kurzu podkladové měny v průběhu splatnosti (expirace) opce. Toto riziko se s blížícím datem splatnosti opce snižuje a v den splatnosti opce je rovna nule. Průběh časové hodnoty s dobou do splatnosti není lineární, nejdříve relativně pozvolně klesá a s blížící se expirací začne prudce klesat až dosáhne nuly. Časovou hodnotu ovlivňuje několik faktorů, mezi ně patří spotový kurz podkladové měny, dohodnutá realizační cena opce, čas do expirace, tržní úroková sazba a volatilita měnového kurzu. 30 K oceňování opcí se používá několik matematických modelů, tím nejznámějším je Black- Scholesův model. Výhody tohoto modelu jsou jeho výpočtová nenáročnost a celosvětová rozšířenost. Model byl sestrojen v roce 1973 ekonomy Blackem Fisherem a Myronem Scholesem. V roce 1997, za tento model a práci s ním související, získal Scholes Nobelovu cenu za ekonomii (Black Fisher se ceny nedožil). Black-Scholesův model oceňování opcí je založen na principu, že cena podkladového aktiva odpovídá hodnotě budoucího cash flow daného aktiva. Je-li spotová cena podkladového aktiva nižší, než realizační cena, kupující 29 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 210 215) 30 JÍLEK, Josef. Měnové opce jako nástroj zajištění kurzového rizika. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/2367_199504j2.pdf 31