TIP DAŇOVÝ 13 14/2013 VERLAG DASHÖFER. Plnění osvobozená od daně z přidané. hodnoty v roce 2013. obsah. Praha 21. června 2013

DAŇOVÝ TIP aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi VERLAG DASHÖFER Praha 21. června 2013 Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury 13 14/2013 Plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty v roce 2013 Ing. Jiří Vychopeň Plnění, která jsou předmětem daně podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ), jsou buď zdanitelná nebo osvobozená od daně. Plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty jsou dvojího druhu, a to: plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně. Osvobození vymezených plnění od daně podle ZDPH nemá nic společného s pojmem osvobozená osoba, kterou se podle ustanovení 4 odst. 1 písm. o) tohoto zákona rozumí osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem (tj. např. podnikatel, který dosud nepřekročil stanovený limit obratu pro vznik plátce a nestal se plátcem ani z žádného jiného důvodu). Podle ustanovení 21 odst. 10 ZDPH se den uskutečnění plnění osvobozených od daně stanoví obdobně jako u zdanitelných plnění, tj. podle 21 odst. 2 až 9 ZDPH, ale při dodání zboží do třetí země se podle ustanovení 66 odst. 4 ZDPH za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropského společenství potvrzený celním úřadem, při umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu se podle ustanovení 66 odst. 5 ZDPH za den umístění nebo dodání považuje den potvrzený celním úřadem na rozhodnutí o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu v tuzemsku. Plnění osvobozená od daně jsou plátci povinni uvádět do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat tato plnění. Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně se postupuje podle 36 ZDPH. Jde-li však o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, které je uskutečněno pro osobu uvedenou v 36a odst. 3 ZDPH (např. pro osobu blízkou nebo pro osobu, která je s osobou uskutečňující plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně kapitálově nebo jinak spojena podle 5a odst. 3 a 4 ZDPH), je hodnotou tohoto plnění cena obvyklá zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, k datu uskutečnění plnění. Spolupracovali: JUDr. Věra Bognárová, Ing. Alena Če - chová, Ing. Antonín Daněk, Ing. Karel Janoušek, Ing. Růžena Klímová, Ing. Lenka Kruntorádová, MBA, Ing. Ivan Macháček, Ing. Helena Machová, Ing. Jiří Nigrin, Jaroslava Pfeilerová, Ing. Ladislav Pitner, Mgr. Jan Vácha, Ing. Lenka Vilhanová, Ing. Jiří Vychopeň Vážení čtenáři, v prvním článku prvního prázdninového dvojčísla se dozvíte od Ing. J. Vychopeně, která plnění jsou v letošním roce osvobozená od daně z přidané hodnoty. Druhým článkem, jehož autorem je Ing. I. Macháček, pokračujeme v se - riálu článků na téma zaměstnanec - kých benefitů, tentokrát se autor věnuje problematice bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Nechybí samozřejmě ani rubrika čtenářských dotazů. Ing. Lea Šimková odborná redaktorka obsah Plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty v roce 2013... 1 Manažerské vozidlo a jeho daňové řešení... 6 Dotazy Dodatek smlouvy na sesazení zaměstnance z funkce vedoucího... 8 Zrušení dohody o odpovědnosti za sklad pro zaměstnance... 9 Zdravotní pojištění u jednatele občana z Ruska... 10 Hospitalizace v nemocnici po dobu zahraniční pracovní cesty... 10 Zdanění výplaty kapitálových fondů... 11 Příspěvek na péči o nemocnou matku... 11 Zúčtování krádeže peněz z pokladny... 11 DPH a online rezervace ubytování... 12 Odměna člena výboru SVJ... 12 Procento podílu na příjmech a výdajích...12 Úroky z úvěru na pořízení pozemku... 12 Penežité vyrování z konkureční doložky... 12 Evidence staré fakturace v DE... 13 Účtování o úrocích... 13 Darované pozemky v účtování... 13 Přechod FO na PO... 13

Při opravě hodnoty plnění osvobozených od daně se postupuje obdobně podle 42 ZDPH, v případě plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně též obdobně podle 43 ZDPH. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně U plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se neuplatňuje daň na výstupu, avšak u souvisejících přijatých zdanitelných plnění nejsou plátci oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Podle ustanovení 51 odst. 1 ZDPH jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena při splnění podmínek stanovených v 52 až 62 ZDPH tato plnění: základní poštovní služby a dodání poštovních známek ( 52 ZDPH) Základními poštovními službami se pro účely ZDPH rozumí základní služby vymezené v 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž pro osvobození těchto služeb od daně musí být splněny následující podmínky: poskytovatel služby musí být držitelem poštovní licence podle uvedeného zákona a poskytovaná služba musí být obsažená v této licenci. Na rozdíl od základních poštovních služeb se osvobození od daně při prodeji poštovních známek vztahuje na všechny subjekty, tj. i na ty, kteří nejsou držiteli poštovní licence. Pro osvobození od daně však musí být splněna podmínka, že částka za dodání poštovní známky nepřevyšuje nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků. Příklad 1: Plátce provozuje novinový stánek, kde mimo jiné prodává i poštovní známky, a to za částku rovnající se jejich nominální hodnotě. Prodej známek je v tomto případě osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. rozhlasové a televizní vysílání ( 53 ZDPH) Osvobození rozhlasového a televizního vysílání od daně se týká pouze provozovatelů vysílání ze zákona, za které se podle 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a tele - vizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, považuje jen provozovatel vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů, a to zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. Osvobození od daně se ale nevztahuje na vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorování. U všech ostatních provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání je rozhlasové a televizní vysílání zdanitelným plněním. finanční činnosti ( 54 ZDPH) Okruh finančních činností, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, je vymezen v 54 odst. 1 ZDPH. Příklad 2: Společnost s ručením omezeným půjčí společníkovi část svých dočasně volných peněžních prostředků. Úroky náležející společnosti z této půjčky bude společnost evidovat a vykazovat pro účely daně z přidané hodnoty jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. V souvislosti s tím, že od 1. 1. 2013 došlo v rámci důchodové reformy ke vzniku nových typů fondů, jež mají obdobnou povahu jako investiční a podílové fondy, bylo od uvedeného data nově doplněno do finančních činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle ustanovení 54 odst. 1 písm. v) ZDPH také obhospodařování důchodových fondů, účastnických fondů, transformovaných fondů a obdobných zahraničních fondů. penzijní činnosti ( 54a ZDPH) Penzijními činnostmi, které byly do okruhu plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně také od 1. 1. 2013 nově doplněny v souvislosti se vznikem nových penzijních produktů v rámci důchodové reformy, jsou poskytování důchodového spoření po - dle zákona upravujícího důchodové spoření a poskytování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. Penzijní činností osvobozenou od daně bez nároku na odpočet daně je nyní i poskytování penzijního připojištění, které bylo do 31. 12. 2012 součástí pojišťovacích činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Od daně bez nároku na odpočet daně je od 1. 1. 2013 osvobozeno i zprostředkování důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění. Příklad 3: Podle smlouvy uzavřené s penzijním fondem plátce za úplatu vyhledává pro tento penzijní fond klienty, kteří mají zájem o penzijní připojištění. Jedná se o činnost podle 54a písm. d) ZDPH, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. pojišťovací činnosti ( 55 ZDPH) Pojišťovacími činnostmi osvobozenými od daně bez nároku na odpočet daně jsou podle nového znění 55 ZDPH od 1. 1. 2013 a) poskytování pojištění (tj. poskytování služeb takového charakteru, kdy se pojistitel na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k pokrytému riziku, plnění dohodnuté při uzavření pojistné smlouvy), b) poskytování zajištění (tj. přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích smluv, kterými se zajišťovna zavazuje při vzniku nahodilé události označené ve smlouvě poskytnout pojišťovně plnění ve sjednaném rozsahu), c) služby související s pojištěním nebo zajištěním poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění. Od 1. 1. 2013 již nejsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozeny činnosti v oblasti likvidace pojistných událostí prováděné samostatnými likvidátory pojistných událostí. Za účelem sjednocení aplikace nového znění ustanovení 55 ZDPH od 1. 1. 2013 vydalo Generální finanční ředitelství dne 14. 5. 2013 Informaci k uplatnění DPH u pojišťovacích činností, ve které jsou uvedeny i konkrétní příklady. převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení ( 56 ZDPH) Podle novelizovaného znění ustanovení 56 odst. 1 ZDPH od 1. 1. 2013 je převod staveb, bytů a nebytových prostor osvobozen od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve (při převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých před 1. 1. 2013, se podle přechodného ustanovení zákona č. 502/2012 Sb. použije tříletá lhůta pro osvobození od daně uvedená v 56 odst. 1 ZDPH, ve znění účinném do 31. 12. 2012), přičemž plátce se nyní může rozhodnout, že i při převodu stavby, bytu nebo nebytového prostoru po uplynutí pěti let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, uplatní daň na výstupu (tato možnost se podle přechodného ustanovení zákona č. 502/2012 Sb. vztahuje i na převody staveb, bytů a nebytových prostor nabytých před 1. 1. 2013). Příklad 4: V roce 2013 plátce uskuteční převod stavby, kterou nabyl v roce 2005. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 plátce provedl na stavbě rozsáhlé stavební úpravy, u kterých uplatnil nárok na odpočet daně, bude pro něj zřejmě výhodnější, když využije možnost uplatnit při převodu stavby daň na výstupu. V tom případě nebude muset provést úpravu odpočtu daně u technického zhodnocení stavby. DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013 2

Nadále je od daně bez nároku na odpočet daně osvobozen převod pozemků, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Pro tento účel se stavebním pozemkem rozumí nezastavěný pozemek (tj. pozemek, na kterém není stavba jako věc), na kterém může být podle stavebního povolení vydaného podle stavebních předpisů nebo na základě udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nadále je od daně bez nároku na odpočet daně osvobozen nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, s výjimkou krátkodobého nájmu stavby, bytů a nebytových prostor (krátkodobým nájmem se přitom rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřina, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě) a nájmu prostor a míst k parkování vozidel. Osvobození od daně se podle ustanovení 56 odst. 3 ZDPH nevztahuje též na nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. V případě nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností, se plátce může rozhodnout, že bude u nájmu uplatňovat daň na výstupu. výchova a vzdělávání ( 57 ZDPH) Okruh výchovných a vzdělávacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, je vymezen v 57 odst. 1 ZDPH, a to podle jednotlivých druhů škol nebo jiných školských a vzdělávacích zařízení, přičemž až na drobné výjimky je osvobození od daně vázáno na ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) nebo na jiný zvláštní právní předpis upravující příslušnou oblast výchovy a vzdělání (např. zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání apod.). Podle ustanovení 57 odst. 2 ZDPH je od daně osvobozeno i dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1. Příklad 5: Základní škola, která je plátcem a provozuje školní jídelnu, poskytuje stravovací služby nejen pro žáky, učitele a další zaměstnance, ale též i pro zaměstnance několika firem a úřadů umístěných v blízkosti školy. Zatímco v případě stravovacích služeb pro žáky, učitele a další zaměstnance školy se jedná o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních stravovacích služeb jde o zdanitelné plnění. zdravotní služby a dodání zdravotního zboží ( 58 ZDPH) Zdravotní služby, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, jsouvymezeny v 58 odst. 1 ZDPH v návaznosti na zákon upravující od 1. 4. 2012 nově zdravotní služby. Od uvedeného data se zdravotní službou pro účely ZDPH rozumí zdravotní služba podle zákona upravujícího zdravotní službu poskytovaná poskytovatelem zdravotních služeb (tj. fyzickou nebo právnickou osobou, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách) uvedená v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví a služba s ní související. Pro uplatnění osvobození od daně podle 58 ZDPH není vůbec podstatné, zda je poskytnutá zdravotní služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo pacientem či jinou osobou. Podle Informace Generálního finančního ředitelství k uplatnění 58 ZDPH se osvobození od daně podle tohoto ustanovení od 1. 4. 2012 nevztahuje např. na odběry krve pro policii za účelem zjištění obsahu alkoholu, drog či jiných omamných látek, laboratorní rozbory pro policii a soudy nebo rozbory pro určení otcovství, lékařské posudky např. pro účely soudních sporů nebo v souvislosti s poskytnutím pojistného plnění, administrativní úkony ve zdravotnictví (např. výpisy ze zdravotní dokumentace, vydávání některých potvrzení), úkony estetické chirurgie, které nemají léčebný cíl a jejich účelem není ani zlepšení či udržení zdravotního stavu pacienta (zpravidla se jedná o úkony estetické chirurgie provedené na žádost pacienta, které však s ohledem na jeho zdravotní stav nejsou nutné), prohlídky pro zaměstnavatele v souvislosti s přijetím do pracovního poměru či jeho ukončení (na zdravotní prohlídky pro zaměstnavatele z titulu ochrany zdraví v rámci pracovního poměru nebo v souvislosti s nemocemi z povolání apod. se ale osvobození od daně po dle 58 ZDPH vztahuje). Pokud je v souvislosti s poskytnutím zdravotní služby, která je osvobozena od daně podle 58 ZDPH, vybírán i regulační poplatek ve zdravotnictví, vztahuje se osvobození od daně bez nároku na odpočet daně i na tento regulační poplatek. Dodání zdravotního zboží, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně, se podle ustanovení 58 odst. 2 ZDPH rozumí: a) dodání lidské krve a jejich složek, lidských orgánů, tkání a mateřského mléka, nebo b) dodání stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky, stomatologickými laboratořemi a opravy těchto výrobků. Podle ustanovení 58 odst. 3 ZDPH se pro účely tohoto zákona nepovažuje za dodání zdravotního zboží výdej nebo prodej léčiv, potravin pro zvláštní výživu a zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. Pokud jsou ale léčiva a zdravotnické prostředky dodány v rámci poskytnutí zdravotní služby, která je podle 58 odst. 1 ZDPH osvobozena od daně, vztahuje se toto osvobození i na ně. sociální pomoc ( 59 ZDPH) Sociální pomocí osvobozenou od daně bez nároku na odpočet daně se rozumí sociální služby poskytované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Podle 3 písm. a) uvedeného zákona se sociální službou rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem so - ciálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. provozování loterií a jiných podobných her ( 60 ZDPH) Osvobození od daně podle 60 ZDPH se týká loterií a jiných podobných her, které jsou provozovány v souladu se zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (např. peněžité nebo věcné loterie, tomboly, číselné loterie a různé typy tzv. sázkových her). Osvobození od daně se vztahuje i na různé služby související se zajištěním provozu loterií a her (např. zprostředkovatelské, organizační, finanční a technické služby), pokud se nejedná o služby zajišťované pro provozovatele jinými osobami. Příklad 6: Veškerou distribuci losů zajišťuje pro provozovatele loterie za úplatu jiný plátce. V tom případě se nejedná o plnění osvobozené od daně, ale o zdanitelné plnění. ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně ( 61 ZDPH) Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se v tomto případě týká vyjmenovaných činností prováděných ve veřejném zájmu a za stanovených podmínek obvykle subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, např.: poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu, poskytování služeb souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost, 3 DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013

poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí nebo jinou právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně ( 62 DPH) Podle ustanovení 62 ZDPH je od daně bez nároku na odpočet daně osvobozeno dodání zboží a) u kterého při pořízení, popř. při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože toto zboží používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně, b) při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně podle 72 odst. 4 ZDPH (v tomto případě se jedná o zboží, při jehož pořízení plátci nevznikl nárok na odpočet daně v návaznosti na skutečnost, že z hlediska daně z příjmů se jednalo o daňově neuznatelný výdaj na reprezentaci). Podle bodu 3. přechodných ustanovení v článku II zákona č. 87/2009 Sb. se u osobního automobilu, při jehož pořízení před 1. 4. 2009 neměl plátce nárok na odpočet daně podle 75 odst. 2 ZDPH, ve znění platném do 31. 3. 2009, při jeho dodání i po 1. 4. 2009 použije pro povinnost přiznat osvobození od daně ustanovení 62 odst. 2 ZDPH, ve znění účinném do 31. 3. 2009, podle kterého bylo dodání osobního automobilu, u něhož plátce neměl nárok na odpočet daně podle 75 odst. 2, osvobozeno od daně. Příklad 7: V roce 2013 bude společnost s ručením omezeným prodávat osobní automobil, který do obchodního majetku pořídila od jiného plátce v roce 2008, kdy podle 75 odst. 2 ZDPH nemohla u tohoto osobního automobilu uplatnit nárok na odpočet daně. Prodej automobilu bude v tomto případě osvobozen od daně z přidané hodnoty. Podle ustanovení 51 odst. 2 ZDPH vzniká u plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, povinnost přiznat uskutečnění tohoto osvobozeného plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Jak bylo již uvedeno, u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečňování činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně nevzniká plátci nárok na odpočet daně. Podle ustanovení 72 odst. 1 písm. d) ZDPH je ale plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování finan - čních činností uvedených v 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží. Podle ustanovení 4a odst. 1 ZDPH se úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nezahrnují do obratu pro účely tohoto zákona, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56, která nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Za doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně se považuje zejména taková činnost, k jejímuž uskutečnění dojde pouze ojediněle, nahodile a nepředpokládaně. Příklad 8: Společník, který je osobou povinnou k dani, prodá svůj podíl ve společnosti s ručením omezeným. Úplata za prodaný podíl se mu nebude započítávat do obratu pro účely daně z přidané hodnoty. Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně U plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně se rovněž neuplatňuje daň na výstupu, ale u souvisejících přijatých zdanitelných plnění jsou plátci za stanovených podmínek oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Podle ustanovení 63 odst. 1 ZDPH jsou od daně s nárokem na odpočet daně osvobozena za podmínek stanovených v 64 až 71f ZDPH tato plnění: dodání zboží do jiného členského státu ( 64 ZDPH) Dodáním zboží do jiného členského státu je podle ustanovení 13 odst. 2 ZDPH dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu (pro účely ZDPH se členským státem rozumí členský stát Evropské unie). Podle ustanovení 13 odst. 6 ZDPH se za dodání zboží do jiného členského státu považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v tomto jiném členském státě a také přemístění zboží pořízeného podle 16 odst. 4 ZDPH plátcem z tuzemska do jiného členského státu. Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za těchto podmínek: dodávané zboží je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou a pro pořizovatele je pořízení zboží předmětem daně z přidané hodnoty v tom členském státě, do kterého bylo zboží pořízeno. Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu plátcem osobě v jiném členském státě, který je odeslán nebo přepraven z tuzemska plátcem nebo osobou, která nový dopravní prostředek pořizuje, nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně vždy (tj. i v případě, kdy osoba, která nový dopravní prostředek pořizuje, není v jiném členském státě registrována k dani). Okruh zboží, které se pro účely ZDPH považuje za nový dopravní prostředek, je vymezen v 4 odst. 3 písm. b) tohoto zákona. Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, nebo právnické osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za těchto podmínek: dodávané zboží je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou a odeslání nebo přeprava zboží je uskutečněna podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle 13 odst. 6 ZDPH je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za těchto podmínek: plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu, a přemístěné zboží bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě. Podle ustanovení 64 odst. 5 ZDPH lze dodání zboží do jiného členského státu prokázat buď písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, nebo i jinými důkazními prostředky. pořízení zboží z jiného členského státu ( 65 ZDPH) Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za následujících podmínek: dodání takového zboží plátcem v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně (např. dodání zdravotního zboží vymezeného v 58 odst. 2 ZDPH), dovoz takového zboží by byl osvobozen od daně (viz 71 ZDPH), nebo pořizovatel má nárok na vrácení daně na vstupu podle 82a až 83 ZDPH, s výjimkou nároku na vrácení daně v poměrné výši. vývoz zboží ( 66 ZDPH) Pro účely ZDPH se vývozem zboží rozumí: a) výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013 4

vývoz, pasívní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství, nebo b) umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Vývoz zboží do třetí země je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně za podmínky, že plátcem dodávané zboží je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou (např. přepravcem), nebo kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popř. jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití. Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně je také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Není-li výstup zboží z území Evropského společenství potvrzen celním úřadem na daňovém dokladu, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky (např. dodacím listem nebo přepravním dokladem). poskytnutí služby do třetí země ( 67 ZDPH) Poskytnutí služby do třetí země je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za těchto podmínek: poskytnutou službou jsou práce na movitém majetku (opravy, údržba, renovace, smontování, kompletace, zušlechtění, zhodnocení apod.), který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tuto službu poskytla, nebo osobou, pro kterou je tato služba poskytnuta, nebo zmocněnou třetí osobou, a jedná se přitom o poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, a služba je poskytnuta osobě, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu. Z ustanovení 9 odst. 2 a 10g písm. b) ZDPH vyplývá, že u služby práce na movité věci může být podmínka poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku splněna jen tehdy, pokud je příjemce této služby osobou nepovinnou k dani. Příklad 9: Ukrajinský občan doveze do České republiky havarované vozidlo, které mu zde český plátce opraví a s opraveným vozidlem ukrajinský občan odjede zpět na Ukrajinu. Jedná se o poskytnutí služby do třetí země, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. zvláštní případy osvobozených plnění ( 68 ZDPH) Zvláštní případy plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně se týkají např.: dodání zboží a poskytnutí služeb pro námořní lodě a letadla užívaná v mezinárodní dopravě včetně služeb přímo souvisejících s nákladem přepravovaným těmito dopravními prostředky, dodání zboží a poskytnutí služeb diplomatickým misím, konzulárním úřadům, zvláštním misím, zastupitelství mezinárodních organizací a jejich členům a úředníkům, dodání zboží a poskytnutí služeb subjektům Evropské unie se sídlem v jiném členském státě, dodání zboží nebo poskytnutí služeb určených pro ozbrojené síly NATO, dodání zboží humanitárním a dobročinným organizacím působícím mimo území Evropského společenství. Příklad 10: Český plátce dodá humanitární organizaci zboží určené pro pomoc obětem záplav v Číně a humanitární organizace v rámci své činnosti na území postiženém těmito záplavami zajistí přepravu zboží na místo jeho určení. Zvláštními případy plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně jsou také dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu a poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu. přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží ( 69 ZDPH) Povinným důkazním prostředkem pro osvobození přepravy při dovozu a vývozu od daně je podle ustanovení 69 odst. 4 ZDPH přepravní doklad (tj. doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je uskutečňována přeprava při dovozu a vývozu) potvrzený pohraničním celním úřadem členského státu, který je vstupním státem při dovozu zboží nebo výstupním státem při vývozu zboží, popřípadě jinými důkazními prostředky. Službami přímo vázanými na dovoz a vývoz zboží jsou např. nakládka a vykládka zboží, svoz zboží apod. Pokud zákon nestanoví jinak, jsou podle ustanovení 69 odst. 3 ZDPH osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně služby, které jsou přímo vázány na dovoz zboží, u kterého se místo plnění určuje podle 12 odst. 2 ZDPH, a vývoz zboží, s výjimkou služeb uvedených v 51 ZDPH (tj. služeb také osvobozených od daně, avšak bez nároku na odpočet daně). přeprava osob ( 70 ZDPH) Od daně s nárokem na odpočet daně je v tuzemsku osvobozena přeprava osob a jejich zavazadel, která se uskutečňuje mezi jednotlivými členskými státy nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi, a také služby přímo související s touto přepravou (např. zajištění přepravy osob jménem a na účet jiné osoby, prodej nebo výměna přepravních dokladů, vystavení dokladů apod.). Obdobným způsobem se posuzuje i zpáteční přeprava, která se považuje za samostatnou přepravu osob. dovoz zboží ( 71 ZDPH) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně se dovozu zboží týká zejména v těchto případech: předmětem dovozu je zboží, jehož dodání v tuzemsku plátcem by bylo v každém případě osvobozeno od daně (např. dovoz zdravotního zboží vymezeného v 58 odst. 2 ZDPH ze třetí země do tuzemska), dováženému zboží je přiznáno osvobození od cla (např. dovoz vzorků zboží nepatrné hodnoty, dovoz zboží určeného ke zkouškám, analýzám nebo pokusům, dovoz tiskovin a reklamních materiálů, dovoz zboží používaného nebo spotřebovaného v průběhu výstavy nebo podobné události, dovoz studijních potřeb žáků a studentů apod.). Dovoz zboží je v tuzemsku osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně také tehdy, jedná-li se např. o: dovoz zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR, s výjimkou alkoholických nápojů, parfémů, toaletní vody, tabáku a tabákových výrobků, dovoz vratných obalů bez úplaty či za úplatu. dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím ( 71a až 71f ZDPH) Podle ustanovení 71a odst. 1 ZDPH je u cestujících z třetích zemí osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně pouze příležitostný dovoz zboží v osobních zavazadlech, pokud je toto zboží určeno k osobnímu užívání cestujícím, k užívání členy jeho rodiny nebo jako dar a z povahy ani množství tohoto zboží nelze usuzovat, že je dováženo pro obchodní účely, a pokud jsou splněny podmínky uvedené v 71b až 71d a v 71f ZDPH (např. dovoz zboží cestujícím v letecké dopravě je podle ustanovení 71b odst. 1 ZDPH v tuzemsku osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 430 EUR na osobu). Podle ustanovení 71a odst. 2 ZDPH se pro účely tohoto zákona osobními zavazadly cestujícího rozumí zavazadla, která cestující předkládá při svém příjezdu celnímu úřadu, a zavazadla, která celnímu úřadu předloží později, pokud prokáže, že byla zapsána jako doprovodná zavazadla v okamžiku jeho odjezdu u společnosti, která zajišťovala jeho přepravu. Podle ustanovení 71f ZDPH se osvobození od daně s nárokem na odpočet 5 DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013

daně při dovozu pohonných hmot týká pouze pohonných hmot v běžné nádrži motorového dopravního prostředku a pohonných hmot v množství nejvýše 10 litrů v přenosné nádrži v jednom motorovém prostředku pro dopravu. dovoz zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně ( 71g ZDPH) Toto osvobození od daně se týká zboží propuštěného do celního režimu volný oběh v České republice, které je odtud následně dodáno do jiného členského státu. Podle ustanovení 63 odst. 2 ZDPH vzniká u plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, povinnost přiznat uskutečnění tohoto osvobozeného plnění ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak (např. při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká po dle ustanovení 22 odst. 3 ZDPH povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu; pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání již ke dni vystavení daňového dokladu). Podle ustanovení 4a odst. 1 ZDPH se úplaty za plnění osvobozená v tuzemsku od daně s nárokem na odpočet daně zahrnují do obratu pro účely tohoto zákona. Manažerské vozidlo a jeho daňové řešení Ing. Ivan Macháček Mezi časté zaměstnanecké benefity patří bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Daňové řešení tohoto benefitu na straně zaměstnance vyplývá ze znění 6 odst. 6 ZDP a na straně zaměstnavatele ze znění 24 odst. 2 ZDP a pokynu GFŘ č. D-6. Možnost bezplatného využívání poskytnutého služebního motorového vozidla i pro soukromé účely mohou využít fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 6 ZDP a jsou považovány podle ustanovení 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance, tedy i společníci a jednatelé společností s r. o., členové statutárních orgánů (členové představenstev akciových společností) a dalších orgánů právnických osob (členové dozorčích rad). Zásady poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům Základní principy bezplatného poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci pro soukromé účely: vozidlo může zaměstnanci poskytnout každý zaměstnavatel, ať se jedná o právnickou osobu, nebo o fyzickou osobu - podnikatele poskytnout lze jakékoliv motorové vozidlo osobní automobil, dodávkový automobil, nákladní automobil, motocykl; k používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely může zaměstnavatel poskytnout jak vozidlo zahrnuté v obchodním majetku, tak vozidlo najaté formou finančního pronájmu nebo operativního leasingu, resp. i vozidlo vypůjčené z půjčovny bezplatné využití poskytnutého služebního vozidla pro soukromé účely nemá charakter smlouvy o výpůjčce dle 659- -662 ObčZ, ani charakter nájmu dopravního prostředku dle 630-637 ObchZ (s ohledem na bezúplatnost používání) zaměstnanec může používat služební vozidlo i pro soukromé účely na základě smluvního vztahu uzavřeného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o použití služebního vozidla pro svou soukromou potřebu rozhoduje zaměstnanec, k jednotlivým soukromým jízdám není třeba žádného souhlasu zaměstnavatele Daňové řešení manažerského vozidla na straně zaměstnance Z ustanovení 6 odst. 6 ZDP vyplývá následující postup daňového řešení bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci pro služební i soukromé účely: za nepeněžní příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nepeněžní příjem 1 % ze vstupní ceny se počítá ve stejné výši ze vstupní ceny, ať se jedná o zcela nové vozidlo, starší vozidlo, resp. vozidlo již zcela odepsané, poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, které má najaté v rámci finančního nebo operativního leasingu, vychází se pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka (pronajímatele); v tomto případě je povinností zaměstnavatele zjistit od leasingové společnosti výši vstupní ceny motorového vozidla evidované leasingovou společností a v případě daňové kontroly doložit správci daně tento doklad, pokud dojde u zaměstnavatele k ukončení smlouvy o finančním pronájmu a k následnému odkoupení najatého vozidla, zůstává nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla stále stejný, vychází se i nadále pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka (pronajímatele), pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance se vstupní cena o tuto daň zvýší, při výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance nezávisí na skutečném rozsahu užívání vozidla pro soukromé účely, směrodatná je skutečnost poskytnutí možnosti využívání vozidla pro soukromé účely (výše 1 % z pořizovací ceny vozidla se připočte k základu daně pro stanovení měsíční zálohy na daň i v případě, že vozidlo je poskytnuto až poslední den v měsíci), poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla, poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech poskytnutých všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely, pokud je jedno motorové vozidlo poskytnuto pro služební i soukromé účely více zaměstnancům, je zdanitelným příjmem zaměstnance 1 % vstupní ceny vozidla měsíčně u každého ze zaměstnanců, je-li částka, která se posuzuje jako nepeněžní příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč, nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla se zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a spolu s povinným pojištěním které platí zaměstnavatel z tohoto příjmu se přičítá ke zdanitelné mzdě zaměstnance při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze superhrubé mzdy, náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely si hradí zaměstnanec a nejsou daňově uznatelné u zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnanec náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely neuhradil a zaměstnavatel by považoval jejich úhradu zaměstnavatelem za DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013 6

poskytnutý benefit, muselo by dojít ke zdanění tohoto nepeněžního příjmu u zaměstnance formou zdanění ze superhrubé mzdy včetně zahrnutí do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Daňové řešení manažerského vozidla na straně zaměstnavatele Postupem zaměstnavatele z hlediska možného uplatnění nákladů na provoz služebního vozidla poskytnutého k bezplatnému využívání zaměstnancem i pro soukromé účely se zabývá bod 27 pokynu GFŘ č. D-6 k 24 odst. 2 ZDP. Při využívání motorového vozidla, které je zahrnuto v obchodním majetku poplatníka nebo v pronájmu, jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, a u kterého tudíž ani nemůže být uplatněn paušální výdaj na dopravu, se ne - uplatňuje režim poměrné výše nákladů (daňových výdajů), např. podle 28 odst. 6 zákona, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle 6 odst. 6 zákona do základu daně zaměstnance (společníka), která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých km. Přitom daňové výdaje za pohonné hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití vozidla pro služební účely. Z výše uvedeného vyplývá, že odpisy, náklady na opravy a udržování vozidla, silniční daň, pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění, náklady na garážování vozidla apod. jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné v plné výši a nedochází k jejich daňovému krácení v poměru ujetých kilometrů pro soukromé účely. Zaměstnavatel nemůže požadovat po zaměstnanci dílčí poměrnou úhradu za provedené opravy a údržbu vozidla z titulu bezplatného používání vozidla i pro soukromé účely. Náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely si však hradí zaměstnanec a nejsou daňově uznatelné u zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnanec náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely neuhradil a zaměstnavatel by považoval jejich úhradu zaměstnavatelem za benefit vycházející ze znění 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, jednalo by se u zaměstnavatele o daňový náklad. Tento benefit by však musel být sjednán buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě. Pokud by tato zaměstnanecká výhoda nebyla sjednána v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě a přesto by zaměstnavatel netrval na úhradě spotřebovaných PHM pro soukromé účely po zaměstnanci, pak by u zaměstnavatele nešlo o daňový náklad. V obou případech jak jsme uvedli půjde o zdanitelný nepeněžní příjem zaměstnance. Při bezplatném přenechání služebního vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnancům i k využití pro soukromé účely, dochází k přenechání služebního vozidla k užívání jiné osobě a v tomto případě nemůže ve smyslu znění 24 odst. 2 písm. zt) ZDP zaměstnavatel použít u tohoto manažerského vozidla paušální výdaj na dopravu. Příklad 1 Manažer má od společnosti s r. o. poskytnuté služební vozidlo k používání pro služební i soukromé účely od r. 2012. Vstupní cena automobilu činí 580 tis. Kč. V době od 15. 8. 2013 do 5. 10. 2013 je zaměstnanec nepřítomen v práci z důvodu pobytu v nemocnici a následnému doléčení v lázních. K příjmu ze závislé činnosti se připočítává nepeněžní příjem ve výši 5 800 Kč měsíčně. Po dobu dlouhodobé nemoci a pobytu v lázních je stále nepeněžním příjmem zaměstnance podléhající zdanění ze závislé činnosti částka 5 800 Kč, i když po tuto dobu vozidlo k soukromým účelům nepoužívá. Příklad 2 Manažer společnosti s r. o. má poskytnuté vozidlo pro služební i soukromé účely, které společnost pořídila v rámci smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. Pořizovací cena vozidla u leasingové společnosti činí vč. DPH 560 000 Kč, úhrnná hodnota nájemného dle leasingové smlouvy činí 634 000 Kč. Po ukončení leasingové smlouvy společnost vozidlo odkoupí za kupní cenu 1 tis. Kč. Manažer, který má toto vozidlo poskytnuto k bezplatnému používání i pro soukromé účely, má nepeněžní příjem 5 600 Kč měsíčně jak po dobu trvání leasingové smlouvy, tak po odkupu automobilu za 1 tis. Kč společností. Při stanovení výše nepeněžního příjmu se vychází ze vstupní ceny vozidla u leasingové společnosti, a nikoliv z celkové hodnoty leasingové smlouvy. Příklad 3 Manažer firmy má k používání pro služební i soukromé účely vozidlo o vstupní ceně 480 tis. Kč a to do 29. 5. 2013, počínaje dnem 30. 5. 2013 obdrží k dispozici nové vozidlo o vstupní ceně 610 tis. Kč, přičemž původní vozidlo předá firmě na základě ukončení smlouvy o použití tohoto vozidla pro služební i soukromé účely. V daném případě činí nepeněžní příjem zaměstnance za měsíc duben 2013 částka 4 800 Kč, ale za měsíc květen 2013 již částka 6 100 Kč. Pokud by došlo k výměně vozidla až k 1. 6. 2013, ušetřil by manažer 1 300 Kč zdanitelného nepeněžního příjmu za měsíc květen. Příklad 4 Manažer firmy má poskytnuté vozidlo k používání pro služební i soukromé účely v pořizovací ceně 560 tis. Kč od r. 2012. V průběhu roku 2013 je provedena na vozidle modernizace spočívající v provedení klimatizace za 38 tis. Kč (květen), v provedení střešního okénka za 15 tis. Kč a zabudování defend-locku za 15 tis. Kč (srpen) ceny jsou uvedeny vč. DPH. Nepeněžním příjmem zaměstnance je od poskytnutí vozidla částka 5 600 měsíčně. Počínaje měsícem srpen 2013 se jedná o technické zhodnocení na vozidle ve výši 68 tis. Kč. Nepeněžní příjem zaměstnance činí za měsíce leden až červenec roku 2013 stále 5 600 Kč měsíčně, od měsíce srpen se zvýší o 1 % z technického zhodnocení, tj. na částku 6 280 Kč. Příklad 5 Hrubé příjmy manažera se pohybují v r. 2013 v rozmezí 90 000 Kč až 130 000 Kč měsíčně. Má uzavřenou smlouvu na bezplatné poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům (manažerské vozidlo) a 1 % vstupní ceny vozidla činí 7 000 Kč. Poplatník uplatňuje slevu na dani na poplatníka a na manželku. Jiné příjmy nemá. Zaměstnanec není účasten důchodového spoření. Uvedeme si zdanění manažera pro měsíční příjem 100 000 Kč, přičemž ke zdanění je nutno připočítat částku 7 000 Kč z titulu manažerského vozidla. Měsíční zdanitelný příjem přesáhne hranici 103 536 Kč, a proto je nutno uplatnit solidární zvýšení daně dle 16a ZDP. Výpočet solidárního zvýšení daně u zálohy: (107 000 Kč 103 536 Kč) 0,07 = = 242,48 Kč 7 DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013

Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč Měsíc Hrubá mzda 100 000 Nepeněžní příjem 7 000 Celkový příjem ke zdanění 107 000 Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) + 36 380 Základ daně 143 380 Záloha na daň (sazba daně 15 %) 21 510 Solidární zvýšení daně u zálohy 242,48 Měsíční záloha na daň po solidárním zvýšení (zaokrouhlená na celé Kč nahoru) 21 753 Sleva na dani na poplatníka - 2 070 Záloha na daň po slevě na dani 19 683 Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) 11 770 Čistá mzda 68 547 Obdobně bude zaměstnavatel postupovat v dalších měsících dle výše hrubé mzdy manažera. U zaměstnance je nutno sledovat odvod pojistného na sociální pojištění ve vazbě na hranici maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění ve výši 1 242 432 Kč v r. 2013. Pro účely pojistného na zdravotní pojištění se maximální vyměřovací základ v r. 2013 nepoužije. Z důvodu uplatnění solidárního zvýšení daně poplatník musí podat za zdaňovací období 2013 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém si může uplatnit slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na manželku dle 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Příklad 6 Společnost s r. o. poskytne manažerovi od ledna 2013 k bezplatnému používání pro služební i soukromé účely osobní automobil, který je k datu uzavření smlouvy účetně i daňově zcela odepsaný. Vozidlo bylo odpisováno ze vstupní ceny 610 000 Kč. Přestože má vozidlo nulovou zůstatkovou hodnotu, bude nepeněžní příjem zaměstnance vycházet ze vstupní ceny vozidla. Počínaje měsícem leden 2013 přichází ke zdanění u zaměstnance nepeněžní příjem ve výši 6 100 Kč za kalendářní měsíc. Příklad 7 Manažer firmy má bezplatně poskytnuté služební vozidlo k používání pro služební i soukromé účely od 15. 8. 2012. Vstupní cena automobilu činí 520 tis. Kč. K příjmu ze závislé činnosti se připočítává u zaměstnance nepeněžní příjem ve výši 5 200 Kč měsíčně počínaje měsícem srpen 2012. Dnem 1. 4. 2013 odjíždí zaměstnanec na tříměsíční stáž do zahraničí. Pokud není smlouva o bezplatném poskytnutí služebního vozidla k používání i pro soukromé účely ukončena před nástupem na stáž, je nepeněžním pří - jmem zaměstnance v měsících duben až červen 2013 nadále částka 5 200 Kč, i když vozidlo zaměstnanec nevy užívá. Příklad 8 Top manažer společnosti má bezplatně poskytnuto služební vozidlo o vstupní ceně 1 600 000 Kč k používání pro služební i soukromé účely. Společnost hradí manažerovi veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy i na soukromé cesty. Nepeněžním příjmem zaměstnance je částka 16 000 Kč měsíčně, která vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžním příjmem zaměstnance bude rovněž částka za spotřebované pohonné hmoty na soukromé cesty, která podléhá zdanění daní z příjmu ze závislé činnosti a rovněž tato částka vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na so ciální a zdravotní pojištění. Zaměst navatel pak musí o hodnotu spotřebovaných PHM na cesty poskytnutým vozidlem pro soukromé účely zaměstnance snížit daňově uznatelné náklady. V případě, že úhrada výdajů za pohonné hmoty zaměstnavatelem při použití poskytnutého vozidla zaměstnancem pro soukromé účely je sjednána buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě ve smyslu znění 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, pak by přicházelo v úvahu zahrnutí těchto výdajů zaměstnavatelem jako jeho daňově uznatelný výdaj. Příklad 9 Zaměstnanec má bezplatně poskytnuto služební vozidlo o vstupní ceně 680 000 Kč k používání pro služební i soukromé účely. Z důvodu havárie vozidla je toto předáno do opravy v servisu. Vzhledem k tomu, že oprava potrvá dva až tři měsíce, autoservis po dobu opravy poskytne náhradní vozidlo, které je předáno zaměstnavatelem k používání zaměstnanci. Nepeněžním příjmem zaměstnance je částka 1 % vstupní ceny vozidla. V případě poskytnutí náhradního vozidla po dobu opravy vozidla v servisu, je nutno stanovit nepeněžní příjem zaměstnance ze vstupní ceny náhradního vozidla. Zaměstnavatel proto musí zjistit v servisu vstupní cenu vozidla a z této vycházet po dobu používání náhradního vozidla při výpočtu zdanitelného příjmu zaměstnance. Dodatek smlouvy na sesazení zaměstnance z funkce vedoucího Je možné nějak upravit do dodatku k pracovní smlouvě možnost případného sesazení zpět na původní místo řadového zaměstnance v případě neplnění povinností vedoucího zaměstnance či jiného závažného porušení pracovní kázně (porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a vnitřních předpisů zaměstnavatele)? Pozn.: Dodatek ke smlouvě děláme z důvodu povýšení zaměstnance do vedoucí pozice vedoucí pozice pouze v první linii, má pod sebou jen pár řadových zaměstnanců. dotazy? DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013 8

Případně jaké jiné možnosti máme v případě, že vedoucí zaměstnanec jiný zaměstnanec než v prvním případě (tato pozice je dána pracovní smlouvou) neplní své povinnosti vedoucího zaměstnance (např. opakované pozdní příchody, porušování předpisů BOZP apod.)? Vyhodit zaměstnance nechceme (dokud byl zaměstnanec zařazen na běžnou řadovou pozici, problémy s ním nebyly). V pracovní smlouvě nebo při její změně je možné dohodnout, jaký druh práce bude zaměstnanec vykonávat, jestliže skončí výkon práce ve sjednaném druhu, protože pokud jde o druh práce, je možné v podstatě sjednat jakoukoliv dohodu. Dohoda znamená, že se na tom dohodne jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Věcný důvod pro sjednání takovéto dohody ze strany zaměstnavatele však není, a pokud by byla dohoda o tom, že zaměstnanec bude v případě ukončení výkonu práce vedoucího vykonávat práci jinou, může to zaměstnavateli způsobit spíše problémy. Zaměstnavatel totiž dopředu neví, kdy k ukončení výkonu práce vedoucího dojde, a znamenalo by to, že toto pracovní místo musí mít stále k dispozici, což není pro zaměstnavatele vhodným řešením. Jaký druh práce bude zaměstnance vykonávat v případě, že zaměstnavatel nebude spokojen s výkonem práce zaměstnance na vedoucím pracovním místě, je vždy vhodné řešit až v okamžiku, kdy k této situaci dojde, a podle stavu, který k tomuto dni existuje. Řešení Vámi popsané situace totiž i tak bude vždy záležet na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, protože mi není zřejmé, co máte na mysli pojmem "sesazení". Tento pojem zákoník práce totiž neupravuje. Je-li sjednán konkrétní druh práce, musí jej zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat, protože konat práce jiného druhu je zaměstnanec povinen jen v případech upravených v 41 ZP. Z dotazu usuzuji, že nepatříte mezi zaměstnavatele uvedené v 33 odst. 3 ZP a pracovní poměr tak vzniká výhradně pracovní smlouvou a nikoliv jmenováním. Se zaměstnancem, který zastává pracovní místo vedoucího zaměstnance u jiného zaměstnavatele než uvedeného v 33 odst. 3 ZP, je možné sjednat odvolání z vedoucího pracovního místa, je-li současně dohodnuto, že vedoucí zaměstnanec se může tohoto pracovního místa vzdát. Zákoník práce v 73 odst. 3 ZP uvádí okruh vedoucích pracovních míst, u nichž je možné tuto dohodu sjednat, nicméně existují i výklady, že se to netýká pouze těchto funkcí, ale že dohodu o možné odvolatelnosti je možné sjednat s jakýmkoliv vedoucím zaměstnancem, tedy s tím, který již žádné další vedoucí zaměstnance neřídí, jak to popisujete v 1. případě. Je-li dohoda o odvolání sjednána, můžete zaměstnance i bez uvedení důvodů odvolat. Pracovní poměr ale odvoláním nekončí, zaměstnanci jste povinni nabídnout jiné pracovní zařazení odpovídající kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Pokud budete mít v době, kdy zaměstnance odvoláte, k dispozici pracovní místo, které bude volné a zaměstnanec je bude moci vykonávat vzhledem k dosažené kvalifikaci, nabídnete mu toto místo a pokud jej příjme, pracovní poměr bude pokračovat. Pokud však toto pracovní místo mít nebudete nebo je zaměstnanec odmítne, je dán výpovědní důvod podle 52 písm. c) ZP, přičemž odstupné se v těchto případech neposkytuje. Tento zákonem předvídaný postup upravený v 73a ZP je vhodnější variantou toho, co chcete v pracovní smlouvě dohodnout. V podstatě shodně je možné postupovat ve druhém případě, na který se dotazujete. Jestliže s vedoucím zaměstnancem sjednáte odvolatelnost z vedoucího pracovního místa, pracovní poměr tím nekončí a zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nabídnout jiné pracovní místo. Bližší postup je uveden v 73a ZP. Další pracovní zařazení vedoucího zaměstnance, se kterým zaměstnavatel nebude na vedoucím pracovním místě spokojen, je vždy vhodné řešit až v okamžiku, kdy výkon této práce skončí, protože ke skončení výkonu této práce může dojít v řádu několika měsíců až několika letech, kdy se struktura zaměstnavatele a počet jeho pracovních míst změní. JUDr. Věra Bognárová Zrušení dohody o odpovědnosti za sklad pro zaměstnance Jsme příspěvková organizace (škola). S učitelem odborného výcviku máme sjednanou dohodu o odpovědnosti za sklad materiálu pro výuku kadeřnic a kosmetiček. Jakým způsobem lze tuto dohodu o odpovědnosti jednostranně rozvázat ze strany zaměstnavatele nebo ze strany zaměstnance? Lze se případně dohodnout na ukončení této odpovědnosti? Zákoník práce v 253 popisuje konkrétní případy ve kterých končí dohoda o odpovědnosti ze strany zaměstnance. Jaké možnosti má zaměstnavatel? V 253 ZP nejsou upraveny všechny možné způsoby skončení dohody o odpovědnosti sjednané podle 252 ZP; toto ustanovení upravuje výhradně možnost zaměstnance od ní odstoupit za splnění uvedených podmínek a také se stanoví, že dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru. I na sjednání pracovněprávních smluv se vztahuje občanský zákoník a nejsou pochybnosti o tom, že jakoukoliv sjednanou dohodu je možné dohodou smluvních stran, které ji sjednaly, zrušit. Tento způsob jejího ukončení je nejvhodnější za situace, kdy zaměstnavatel z nějakého důvodu (který v dotazu blíže nespecifikujete), nemá nadále zájem na tom, aby dohoda o odpovědnosti byla sjednána. Podle zákoníku práce zaměstnavatel nemá možnost od dohody o odpovědnosti odstoupit, je to ale proto, že tato dohoda představuje ochranu majetku zaměstnavatele, protože, je-li sjednána, zaměstnanec odpovídá za případně vzniklý schodek bez omezení v celém rozsahu a zavinění se vždy na straně zaměstnance předpokládá. Zaměstnavatel jej proto nemusí prokazovat. Pokud dohoda o odpovědnosti není sjednána, zaměstnanci se musí prokázat zavinění a také v případě nedbalostního jednání odpovídá za vzniklou škodu pouze do 4,5násobku průměrného výdělku a nikoliv za škodu celou. Vzhledem k tomu, že se jedná o ochranu zaměstnavatele, nejsou ani stanoveny zákonné důvody, pro které by zaměstnavatel mohl od dohody jednostranně odstoupit. Netrvá-li totiž zaměstnavatel na této zvláštní odpovědnosti, navrhne zaměstnanci zrušení této dohody ke konkrétnímu datu a vzhledem k tomu, že zaměstnanci ze sjednané dohody neplyne žádné právo, ale na - opak vyšší odpovědnost, není předpoklad, že by zaměstnanec se zrušením dohody nesouhlasil. Ale ani kdyby se zaměstnanec nechtěl dohodnout na zrušení této dohody, samotné sjednání dohody bez předání hodnot určených k vyúčtování faktický význam nemá. Pokud zaměstnanci nejsou hodnoty předány, nemusí je vyúčtovat a tím mu ani nevzniká žádná odpovědnost. V dohodě o odpovědnosti může být způsob jejího zrušení ze strany zaměstnance a zaměstnavatele dohodnut, jestliže ale dohodnut není, platí, trvá po celou dobu pracovního poměru. Tato koncepce byla zvolena právě proto, aby byl chráněn majetek zaměstnavatele, pokud po dobu trvání pracovního poměru zaměstnanci předá hodnoty k vyúčtování. JUDr. Věra Bognárová 9 DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013

Zdravotní pojištění u jednatele občana z Ruska Jednatel české společnosti s ručením omezeným je občanem Ruska, který má vízum vydané Polskou republikou. Může tedy přijíždět a pobývat v České republice v rámci schengenského víza. Tento jednatel má se společností uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s nárokem na odměnu za výkon této funkce. Svoji činnost jednatele vykonává jak při příjezdu do ČR, tak při vyřizování obchodních záležitostí pro společnost v Rusku. Je-li mu společností vyplácena odměna okolo 12 000 Kč měsíčně, je povinností zaměstnavatele z této odměny odvádět daň z příjmů a také sociální a zdravotní pojištění. VZP nám ovšem oznámila, že občan Ruska nemůže být přihlášen ke zdravotnímu pojištění, nemá-li vízum vydané ČR. Jeho příhlášení stornovala, neuznala a musíme si zažádat o vrácení zaplaceného ZP. OSSZ přihlášku neodmítla a občana Ruska nechala přihlášeného a dále za něj odvádíme SP. Dle vyjádření Ministerstva vnitra ČR, které si nechala VZP zpracovat, může držitel schengenského víza být zaměstnán na území ČR s tím, zda k výkonu své činnosti potřebuje povolení k zaměstnání, či nikoliv. Ve výkonu funkce jednatele není dle našeho názoru povolení k zaměstnání potřeba a není třeba začátek výkonu této činnosti s nárokem na odměnu hlásit na úřad práce, jako v jiných případech. MVČR doporučilo VZP vyžádat si bližší podrobnosti k výkonu zaměstnání cizinců na území ČR u MPSV či MPO, což VZP neučinila a svým rozhodnutím odmítla občana Ruska při výkonu funkce jednatele u společnosti s ručením omezeným zdravotně pojistit. Žádáme o stanovisko k postupu VZP v uvedeném případě. Popisovaná situace je opravdu poměrně problematická, přičemž z textu dotazu vyplývá, že záležitost již byla řešena, včetně postupu VZP ČR. Jedná se o osobu z tzv. třetí země, tedy mimo režim koordinačních nařízení Evrop - ské unie. Pokud by měla být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, měla by mít povolení k zaměstnání. Je otázkou, zda v případě výkonu funkce jednatele není toto zapotřebí, jak se zaměstnavatel domnívá. Tady by mělo být jednoznačné stanovisko Úřadu práce, resp. MV ČR včetně návaznosti na případnou nutnost vystavení víza orgány ČR. Určitě by nebylo na škodu učinit dotaz na ministerstvo zdravotnictví a MPSV a po vyjádření těchto institucí znovu řešit účast na zdravotním pojištění. Doporučujeme tedy obrátit se v tomto případě přímo na tyto instituce a vyžádat si oficiální stanoviska. Ing. Antonín Daněk Hospitalizace v nemocnici po dobu zahraniční pracovní cesty Zaměstnanec vyslán na montáž do Německa. Na montáži se mu ale udělalo špatně a byl hospitalizován v německé nemocnici 6 dní. Jak máme poskytnout stravné za tyto dny strávené v nemocnici? Máme proplatit poplatek za nemocnici jako nutné vedlejší výdaje na pracovní cestě? A co s neodpracovanou dobou (doba hospitalizace)? Marodit šel až po návratu do ČR. Musím konstatovat, že na řešení uvedeného problému existuje více názorů. Podle některých názorů končí i v uvedeném případu pracovní cesta až skutečným návratem do stanoveného místa ukončení pracovní cesty, přičemž stravné se zaměstnanci krátí podle způsobu poskytnuté stravy. Podle mého názoru je však nutno vycházet z definice pracovní cesty a tedy z toho, zda zaměstnanec může anebo nemůže vykonávat práci. Je-li hospitalizován, pak práci zcela určitě vykonávat nemůže a pracovní cesta tak končí přijetím do nemocnice, nástupem zaměstnance na nemocenskou, protože již (právě z důvodu nemocenské) nemůže vykonávat práci a není tak naplněna definice pracovní cesty. Nezaměňovat se dny pracovního klidu během pracovní cesty, kdy zaměstnanec práci nevykonává, ale je schopen ji vykonávat. Byl-li tedy v uvedeném případě zaměstnanec hospitalizován, byl (nebo měl být) zcela nepochybně od přijetí do nemocnice na nemocenské. Pozdější administrativní vyřešení není pro posouzení případu podstatné. To, že byl hospitalizován, měl také na základě dokladů o přijetí k hospitalizaci vč. důvodů hospitalizace a propuštění z nemocnice předaných mu nepochybně příslušnou nemocnicí, řešit po návratu do ČR se svým lékařem, zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou. Od okamžiku přijetí do nemocnice již také nemohl vykonávat práci a přísluší mu nemocenské dávky. Protože tedy po dobu hospitalizace nejde o pracovní cestu, nemůže mu ani za tuto dobu příslušet stravné. Koneckonců, nejméně po dobu hospitalizace má nemocenskou a přísluší mu nemocenské dávky. Stravné lze tedy zaměstnanci z výše uvedených důvodů poskytnout do začátku nemocenské. Po propuštění z nemocnice bude záležet na tom, zda se bude vracet domů ještě v rámci nemocenské pak vše hradí pojišťovna. Pokud bude nemocenská ukončena a zaměstnanec zůstane v zahraničí a bude pokračovat v práci, pro kterou byl na pracovní cestu vyslán, pak mu ukončením nemocenské opět začne pracovní cesta se všemi nároky na cestovní náhrady. Poplatek za hospitalizaci a lékařské ošetření musí zaměstnanec sám řešit se svou zdravotní pojišťovnou, příp. pojišťovnou, se kterou měl uzavřeno připojištění do zahraničí. Uzavřel-li takové připojištění pro zaměstnance zaměstnavatel, musí to řešit ve spolupráci se zaměstnavatelem. Ing. Karel Janoušek DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013 10

Zdanění výplaty kapitálových fondů Při úvahách o rozdělení HV a výplatě financí společníkům firmy jsem navrhoval nevyplácet finance společníkům formou podílu na zisku (dividendu), ale hodnotu kapitálových fondů (zúčtovaných v pasivech firmy, v dávné minulosti, jako dotace přímo určená do kapitálových fondů od ČEA), jelikož mám za to, že výplata hodnoty kapitálových fondů není daněna. Je moje úvaha správná? Dotaz zní: podléhá výplata kapitálových fondů srážkové dani a to stejným způsobem jako u dividendy [německý společník ne - srážíme, město ano srážíme 15 % (není kapitálovou společností)], nebo se výplata nedaní? V jiných letech, při výplatách dividendy (podílu na zisku) společníkům německému majiteli nesrážíme daň (kapitálová německá společnost Gmbh) a majiteli druhému městu srážíme srážkovou daní 15 %. Zákon o daních z příjmů platbu společníku v podobě výplaty ostatních kapitá - lových fondů konkrétně neřeší. Jak uvádíte společnost má v úmyslu vyplatit společníkům finanční prostředky, které nebudou posouzeny jako podíl na zisku. Z hlediska společníka se v tomto případě jedná o příjem, který není zahrnutý v ust 36 ZDP a z toho důvodu nebude zdaněn zvláštní sazbou daně. Příjem tedy bude zdaněn společníkem prostřednictvím daňového přiznání. V případě společníka fyzické osoby by se jednalo o příjem podle 10 ZDP. V případě právnické osoby by příslušná částka vstupovala do výnosů a také by byla zdaněna v rámci daňového přiznání (po uplatnění souvisejícího nákladu). Obecně by mohl z hlediska zahraničního společníka vzniknout problém jak posoudit tento příjem podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi smluvními státy. A to hlavně při rozhodování o tom, pod který článek smlouvy tento příjem zařadit. Pokud by bylo postupováno podle článku 10 Dividendy, musel by tento příjem splňovat definici pojmu "dividendy" vymezenou konkrétní mezinárodní smlouvou. Pokud bychom nezařadili tento příjem pod článek 10 Dividendy, klasifikovali bychom jej jako "Příjmy výslovně neuvedené" podle článku 21 smlouvy. V tomto případě však problém pravděpodobně nevznikne, protože "Příjmy výslovně neuvedené" podle článku 21 smlouvy o zamezení dvojího zdanění č. 18/1984 Sb., se v ČR nedaní a dividendy (článek 10) německého společníka jste posoudili jako příjmy, které jsou v ČR osvobozeny od daně. Závěr: Pokud jsem správně pochopila Váš dotaz, bude podle mého názoru Vámi dotazovaný příjem rezidenta ČR zdaněn prostřednictvím daňového přiznání. Příjem německého daňového rezidenta v ČR zdaněn nebude. Jaroslava Pfeilerová Příspěvek na péči o nemocnou matku Pokud zaměstnanec pobírá příspěvek na péči (pečuje o nemocnou matku a také o dítě sestry, která se o něho nemůže starat), může mít i příjem na DPP, aniž by přišel o nějaké výhody? Jaké povinnosti z toho vyplývají pro zaměstnavatele a zaměstnance? Příspěvek je poskytován podle zákona č. 108/2006 Sb. Podle 7 zákona se osoba považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle rozsahu a šíře postižení a zákon rozlišuje tyto stupně závislosti: a) I. stupeň lehká závislost, b) II. stupeň středně těžká závislost, c) III. stupeň III těžká závislost, d) IV. stupeň úplná závislost. Zákon o sociálních službách neomezuje osobu, která o závislou osobu pečuje. Pokud situace a stav závislé osoby umožňuje, aby pečující osoba pracovala v určitém omezeném rozsahu, pak není na překážku výkon práce na DPP. Pokud práce na DPP bude v takovém rozsahu, že odměna nepřekročí 10 000 Kč za kalendářní měsíc, pak zaměstnavatel nepřihlašuje zaměstnance ke zdravotnímu a nemocenskému pojištění. V případě, že odměna překročí 10 000 Kč za měsíc, pak je povinen přihlásit zaměstnance ke zdravotnímu a nemocenskému pojištění a odvádět pojistné. V případě, že zaměstnanec pečuje o osobu závislou ve II. nebo III. nebo IV. stupni závislosti, je zaměstnavatel povinen oznámit, že zaměstnanec je pojištěncem státu. Ing. Růžena Klímová Zúčtování krádeže peněz z pokladny Jak vyúčtovat krádež pokladny včetně hotovosti ve výši 12 230 Kč? Vše je podloženo protokolem z policie o tom, že pachatel je neznámý (máme pouze záběry z průmyslové kamery), pracovnice skladu měla tuto příruční pokladnu ve stole v kanceláři skladu. Pojišťovna neprovedla žádné plnění (nebyli jsme údajně pojištěni proti krádeži ani na jedné ze dvou pojistek), jsme nezisková organizace. Jakým způsobem se tento účetní případ musí zdokumentovat, stačí interní doklad a připojení zmíněného protokolu od policie? Dle mého názoru by měl stačit protokol policie a škodu zaúčtovat vnitřním dokladem, a to na účet mank a škod, tj. 547- Manka a škody MD a 261 Dal. Otázkou je, zda měla příslušná pracovnice sjednánu dohodu o hmotné odpovědnosti pak byste měli do výnosů proúčtovat pohledávku za zaměstnancem ve výši odpovídající vašim vnitřním předpisům (maximálně trojnásobek mzdy) účet 335 MD a 649- ostatní výnosy z činnosti Dal, samozřejmě po zvážení míry zavinění a způsobu zabezpečení ze strany zaměstnavatele. Také by bylo namístě zpracovat pravidla o nakládání s finančními prostředky (pokud je ještě nemáte!) a kontrolovat jejich dodržování. Pokud nebyla sjednána dohoda o hmotné odpovědnosti, pak byste to měli neprodleně napravit. (Pozn.: V dotazu nespecifikujete, jaký typ neziskové organizace jste, takže přesné číslo účtu musíte přizpůsobit platnému účtovému rozvrhu.) Ing. Alena Čechová 11 DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013

DPH a online rezervace ubytování Osoba povinná k dani vlastní hotel v Čechách, je neplátce DPH, provozuje hostinskou a ubytovací činnost. Tato osoba uzavřela v r. 2012 smlouvu s firmou z jiného členského státu neusazenou v ČR na rezervaci pokojů prostřednictvím internetových stránek (booking.com). To znamená, že prostřednictvím internetových stránek si může jakýkoliv občan rezervovat pokoj v našem českém hotelu. Za tuto službu platí náš neplátce firmě z JČS provize v EUR. Podle jakého paragrafu ZDPH lze tuto službu kvalifikovat ( 9 odst. 1, 10 nebo 10e)? Potřebujeme správně určit paragraf z důvodu případné registrace k DPH ještě v roce 2012 ( 94 odst. 8 a 9). Vlastník hotelu je osobou povinnou k dani (uskutečňuje ekonomickou činnost) a přijal v roce 2012 službu od osoby povinné k dani z jiného členského státu (uvádíte, že tato osoba je osobou neusazenou v tuzemsku), která spočívá ve zprostředkování rezervace ubytování v hotelu v ČR. Jedná se o službu s místem plnění podle 9 odst. 1 zákona o DPH ve znění platném v roce 2012. V roce 2012 měla osoba povinná k dani povinnost stát se plátcem podle 94 odst. 8 zákona o DPH ve znění platném v roce 2012 při přijetí služby poskytnuté osobou neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku podle 9 odst. 1 zákona o DPH, a to dnem poskytnutí této služby. Připomínám, že osobou neusazenou v tuzemsku byla v roce 2012 podle 108 odst. 2 zákona o DPH ve znění platném v roce 2012 osoba povinná k dani registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání. Osoba povinná k dani, která se stala plátcem podle 94 odst. 8 zákona o DPH ve znění platném v roce 2012, měla po - dle 95 odst. 6 zákona o DPH ve znění platném v roce 2012 povinnost podat přihlášku do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem. Ing. Ladislav Pitner Odměna člena výboru SVJ Jak bude zdaněna odměna člena výboru společenství vlastníků bytových jednotek ve výši 2 450 Kč měsíčně? Poplatník nepodepsal prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti. Půjde o daňovou zálohu či o srážkovou daň (příjem je nižší než 5 tis. Kč)? Podle 6 odst. 4 ZDP platí, že samostatným základem daně (pro zdanění srážkovou daní) jsou příjmy vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, pokud u téhož zaměstnavatele nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč. To platí za předpokladu, že zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. Z uvedeného plyne, že příjem v dotazovaném případě podléhá srážkové dani. Ing. Helena Machová Procento podílu na příjmech a výdajích Musí podíl spolupracující osoby manželky na příjmech a výdajích (samozřejmě za splnění podmínek 13 zákona o daních z pří - jmů) být v celých procentech, nebo může být s přesností na 2 desetinná místa, např. 42,08 %? Z ustanovení 13 ZDP vyplývá, že zákon stanoví pouze maximální výši výdajů, kterou lze na spolupracující osobu uplatnit, přitom žádné omezení směrem dolů nestanoví. Lze tedy odvodit, že uvedený postup je možný. Ing. Jiří Nigrin Úroky z úvěru na pořízení pozemku Firma koupila pozemek ornou půdu. Na nákup využila úvěr. Jsou úroky z úvěru daňově uznatelné výdaje? Pozemek zařadila do majetku, který neodepisuje. Ano, v uvedeném případě lze zaplacené úroky z úvěrů uplatnit jako daňový náklad. Podle 47 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. se může rozhodnout, zda úroky z úvěru poskytnutého na pořízení tohoto majetku zaplacené do doby zařazení majetku do užívání budou součástí jeho ocenění či nikoliv. Ing. Jiří Nigrin Penežité vyrování z konkureční doložky Může se zaměstnanec, který skončil pracovní poměr a zaměstnavatel mu poskytuje peněžité vyrovnání z konkurenční doložky, evidovat na úřadu práce a má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Poskytování přiměřeného peněžitého vyrovnání zaměstnanci zaměstnavatelem v souladu s ustanovením 310 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nikterak nebrání tomu, aby byl tento zaměstnanec veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (viz 27 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) a pobíral podporu v nezaměstnanosti dle Části druhé Hlavy III zákona o zaměstnanosti. Mgr. Jan Vácha DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013 12

Evidence staré fakturace v DE Pokud vedu daňovou evidenci a obdržím v květnu 2013 fakturu z prosince 2012 (nemám ji v 2012 evidovanou), můžu ji zaevidovat s datem 5/2013? Až ji uhradím, bude v daňových výdajích. V případě daňové evidence není nutné (ani možné) časové rozlišení výdajů a příjmů. Faktura došlá v roce 2013 bude zaevidována v evidenci faktur došlých v roce 2013 a její úhrada bude daňovým výdajem v roce, ve kterém dojde k platbě (s největší pravděpodobností tedy v roce 2013). Skutečnost, že plnění bylo uskutečněno (přijato) v roce 2012 není pro tento účel podstatná. Ing. Helena Machová Účtování o úrocích Za rok 2012 nám dluží spojená osoba úroky ze smlouvy o uvěru a smlouvy o půjčce. Budeme o těchto úrocích účtovat jako o příjmech příštích období a musíme je i danit jako kapitálový příjem, když peníze ještě nepřišly? Způsob účtování úroků závisí na podmínkách smlouvy, které je potřeba před jejich účtováním ověřit. Hlavní zásadou při účtování úroků je, že se účtují do období, ve kterém vznikají, a nikoliv do období, kdy jsou splatné. Ve stejném období se jedná i o zdanitelný výnos. Není podstatné, zda Vám přišly peníze. Ing. Lenka Vilhanová Darované pozemky v účtování Jsme akciová společnost a místní obecní úřad nám daroval na základě darovací smlouvy pozemky. Jak je správně zařadit do majetku, když je cena nulová? Máme o tom nějak účtovat? Zcela určitě musíte o tomto majetku účtovat. Majetek byl pro účely darovací smlouvy zcela jistě oceněn (pokud ne, měl by být) a v této ceně pozemky zavedete na účet 031 pozemky a souvztažně na účet kapitálových fondů obvykle 413. Ing. Alena Čechová Přechod FO na PO Dotaz se týká přechodu fyzické osoby (FO) na právnickou (PO). FO (lékař) založila společnost s r. o. a lékařskou praxi "převedl" do této spol. s r. o. FO v roce 2011 zakoupila přístroj za 2 mil. Kč, financován byl úvěrem, přístroj byl odepisován. Účetní hodnota k 31. 12. 2012 byla cca 1,2 mil. Kč, stav úvěru cca 1,8 mil. Kč. Dne 7. 1. 2013 došlo k převodu úvěrové smlouvy z FO na PO a úvěr je nadále hrazen z PO. Zároveň byl prodán přístroj z FO do PO. FO si sepsala sama se sebou (je jediným společníkem v PO, která má 2 jednatele) kupní smlouvu, ve které stanovila hodnotu přístroje na 1,6 mil a uvedla, že cena byla zaplacena v hotovosti. Je možné takto postupovat (bez znaleckého posudku o ceně, úhrada hotovosti nad zákonem stanovenou částku o platbách v hotovosti a navíc PO nemá takové prostředky, bylo by nutné sjednat půjčku společníka)? Lze uplatnit úroky z úvěru jako náklad PO? Jaký dopad na daň z příjmu to má u FO? Zatím jsme účtovali: 355/379 1 800 000 Kč 042/321 1 600 000 Kč 321/355 1 600 000 Kč. Máte problém, se kterým si nevíte rady? Využijte náš bezplatný odpovědní servis. Naši poradci jsou připraveni vyřešit každý Váš problém. Dotazy zadávejte přes http://zakaznik.dashofer.cz Při prodeji majetku mezi FO a s. r. o, kde je jednatelem popř. společníkem ona FO, dochází k obchodnímu vztahu mezi spojenými osobami. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o prodej mezi spojenými osobami, je nutné z hlediska ZDP dodržet zásadu obvyklých cen uvedenou v 23 odst. 7 ZDP a pro právní platnost smlouvy o převodu majetku je nutné dodržet zásady uvedené v 196a odst. 3 obchodního zákoníku. Z pohledu obchodního zákoníku je třeba ocenění znalcem, který je pro tento účel jmenován soudem pouze v případě, pokud dochází k prodeji majetku v hodnotě vyšší než jedna desetina základního kapitálu. Pokud je hodnota převáděného souboru majetku nižší, není znaleckého ocenění pro zajištění platnosti smlouvy potřeba, ale je nutné dodržet prodej za onu obvyklou cenu. V tomto případě lze obvyklou cenu doložit například oceněním jakéhokoliv odborníka v oboru oceňování movitých věci, či vzhledem k nízké ceně souboru například potvrzením obchodníka s po - užitým zbožím, popř. cenou obdobného prodeje v témže čase. Převod HIM z fyzické osoby na s. r. o. bude potom za - účtován následov ně: MD 042 / D 379, a to za předpokladu, že FO není plátcem DPH, jinak by prodej předmětného majetku byl zatížen i touto daní. Dále je potřeba uhlídat i právní stránku věci, především v případě kupní smlouvy mezi s. r. o. a jejím jediným společníkem. Pokud tento společník jedná za obě smluvní strany, musí být toto jednání podloženo ve smyslu 132 odst. 3 ObchZ notářským zápisem nebo písem nou formou a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací. Nebude-li kupní smlouva splňovat tyto podmínky, půjde podle 40 odst. 1 ObčZ o absolutně neplatný právní úkon. 13 DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013

Dále v žádném případě není možné akceptovat úhradu celé kupní ceny v hotovosti na jednom výdajovém pokladním dokladu, je nutné akceptovat ustanovení zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Správního deliktu se dopustí právnická a podnikající fyzická osoba, která přijala nebo vydala platbu v hotovosti v rozporu se ZOPH, tj. v současné době nad částku 350 000 Kč v jednom dni. Pokud byl tedy oficiálně tj.dodatkem k úvěrové smlouvě povolen bankou převod úvěrové smlouvy z FO na s. r. o., doporučuji následující účtování: MD 378 / D 231 krátkodobý úvěr do 1 roku MD 378 / D 461 dlouhodobý úvěr nad 1rok. Přičemž při oficiálním převodu smlouvy je možné úroky z poskytnutého úvěru účtovat do nákladu s. r. o. účetní zápis MD 562 / D 221. K otázce vzájemného zápočtu mezi FO a vlastním s. r. o.: Je nutné si uvědomit, že se jedná o pohledávku, popř. závazek za FO společníka a zřejmě i jednatele s. r. o. I v tomto případě může dlužník, tj s. r. o. docílit zániku části svého dluhu započtením nižší pohledávky z titulu převodu úvěrového závazku, kterou má za věřitelem-fo. Obecně u jednostranného započtení musí být samozřejmě splněny podmínky uvedené v 358 až 363 obchodního zákoníku, tj. musí jít o pohledávky existující, splatné, vymahatelné a nepromlčené, přičemž část závazku vůči věřiteli, který nebyl započten, nadále trvá a je nutné ji uhradit ve stanoveném termínu. I z hlediska účetních předpisů není výše uvedené zúčtování pohledávky a závazku za společníkem vyloučené. Podle 58 vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, platí, že za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů za - účtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků ve smyslu občanského a obchodního zákoníku. Oznámení o zápočtu by mělo i v tomto případě zápočet FO a s. r. o. obsahovat mimo jiné údaje, jako jsou identifikační údaje obou partnerů (název, sídlo, IČO), souhrn a popis vzájemných pohledávek a závazků (číslo faktury, popis, splatnost, částka), které se započítávají, datum, k němuž se zápočet provádí a informace o vypořádání zbylé, nezapočtené částky (výše, způsob úhrady, variabilní symbol). V některých případech vzájemných zápočtu pohledávek a závazku společníků s. r. o. navíc musí souhlasit s tímto zápočtem valná hromada s. r. o. (nutno zkoumat společenskou smlouvu s. r. o.). U FO mají tyto transakce následující daňové důsledky: Prodá-li podnikatel fyzická osoba majetek zahrnutý v obchodním majetku, je příjem z prodeje příjmem dílčího základu daně z podnikání ( 7 ZDP), přičemž nákladem je DZC tohoto majetku. V důsledku ustanovení o ceně obvyklé nelze prodat majetek vlastnímu s. r. o. s daňovou ztrátou. Pokud však předmětný majetek před jeho prodejem z obchodního majetku vyřadí, jde o příjem ostatní (zbytková skupina) podle 10 ZDP, proti kterému lze daňově účinně postavit pouze výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení zdanitelného příjmu, k případné ztrátě opět nelze daňově přihlédnout. Vzájemný zápočet pohledávek a závazků se dále projeví jako nepeněžní příjem a výdaj v peněžním deníku FO, kdy je nutné i do knih faktur povinně vedených FO zanést následující skutečnosti: zápočet pohledávky z titulu prodeje HIM se závazkem vůči bance a současně zanést tyto zápisy do peněžního deníku FO. Ing. Lenka Kruntorádová, MBA Bezplatně pro Vás: aktuální znění právních předpisů i znění k určitému datu s červeně vyznačenými změnami pro lepší orientaci ve změnách přehled o nejnovějším dění v oblasti daní a účetnictví vzory, formuláře a tiskopisy vybrané dotazy a odpovědi daňový kalendář http://zakaznik.dashofer.cz Daňový TIP aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright 1995 2013 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e-mail: lea.simkova@dashofer.cz / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lea Šimková / Sazba: SV, s. r. o. / Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2 měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakční uzávěrka čísla 13 14/2013 byla dne 11. června 2013. ISSN 1211-1155 DAŇOVÝ TIP 13 14/2013 vyšlo 21. 6. 2013 14