VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY - DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY - DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 8.1. Charakteristika odvětví Charakteristickým rysem odvětví je zpracování nerostných surovin, v němž jednoznačně převažuje, jak vyplývá z následujícího grafu 8.1, rafinérské zpracování ropy, což jako strategicky významné odvětví průmyslu a obchodu je v Evropě i ve světě považováno zpravidla za samostatné odvětví a je řazeno do oblasti energetiky. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zahrnuje toto odvětví následující tři obory: 23.1 - Výroba koksárenských produktů, 23.2 - Rafinérské zpracování ropy, 23.3 - Výroba jaderných paliv. Na rozdíl od předcházejících let budou v letošní publikaci komentovány pouze dva obory odvětví OKEČ 23, a to obor 23.1 a obor 23.2. Obor 23.3 je zde zmiňován jen velmi okrajově, neboť nebylo možné zajistit dostatečné podklady pro jeho komentář. 23.1 Výroba koksárenských produktů 6 % 23.2 Rafinérské zpracování ropy 94 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví OKEČ 23 vykazuje za rok 2006 celkově mírný nárůst produkce o 2,5 %, přesto je v tomto odvětví vykázán v oblasti dosažených tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb za uvedený rok mírný pokles oproti roku 2005 (o 0,3 % ze s.c.). Obdobný mírný pokles vykazuje odvětví i v oblasti produktivity 127

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU práce z tržeb (opět o 0,3 %). Podíl odvětví OKEČ 23 na celkových výsledcích tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu v b. c. činil za rok 2006 cca 3,2 %. Vzhledem k nízkému počtu zaměstnanců v tomto odvětví, který v roce 2006 dosáhl výše cca 2 929 zaměstnanců, což je necelých 0,3 % z celkového počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu, lze dosažený podíl na tržbách i na přidané hodnotě ve sledovaném roce hodnotit pozitivně. V rámci celého zpracovatelského průmyslu odpovídá dosažený podíl tohoto odvětví koncepci jeho zaměření a provozovaným výrobním kapacitám. Během roků 2000 až 2006 kolísaly dosahované hodnoty v oblasti tržby za podej vlastních výrobků a služeb, což bylo ovlivněno především oborem 23.2, kde změny cen ropných produktů kopírovaly světové ceny ropy. Od roku 2002 postupně rostla účetní přidaná hodnota při trvalém poklesu počtu pracovníků, což pozitivně ovlivnilo i růst produktivity práce z přidané hodnoty, která se od roku 2001 zvyšovala. Zde se opět projevil především vliv oboru 23.2 - Rafinérské zpracování ropy a výše dosahované marže. Obdobný trend vykazuje i účetní přidaná hodnota na výkonech. 8.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Jak vyplývá z tabulky 8.1 a grafu 8.2 za rok 2005, pohybuje se největší podíl zaměstnanců odvětví OKEČ 23 v podnikatelských subjektech s počtem zaměstanaců 250-999, do kterých spadají podniky z oboru rafinérského zpracování ropy (OKEČ 23.2). Dále pak v subjektech s počtem zaměstnanců nad 1000, kam náleží především podniky z oboru výroby koksu (OKEČ 23.1). Nejvyššího podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb bylo dosaženo ve skupině o počtech zaměstnanců 50-249, kam spadají především obchodní firmy, tzv. procesoři, akcionářů společnosti Česká rafinérská, největšího podnikatelského subjektu v oblasti rafinérského zpracování ropy, která od srpna 2003 pracuje v tzv. přepracovacím režimu (pouze vyrábí, ale nenakupuje suroviny ani neprodává výrobky - to jsou aktivity jejích procesorů). Tabulka 8.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 23 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 30,3 604,5 58 845,3 16 283,7 6 770,9 Účetní přidaná hodnota v b.c. 6,7 44,4 1 385,2 2 816,2 1 347,4 Počet zaměstnaných osob 26 70 54 1 573 1 297 100 % 80 60 40 20 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 128

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Z nejvýznamnějších společností, které v ČR podnikají v oboru Rafinérské zpracování ropy, je třeba zmínit alespoň akciovou společnost Česká rafinérská. Ta, přestože od srpna 2003 pracuje v tzv. přepracovacím režimu, se svými dosaženými hospodářskými výsledky v rámci vyhodnocování nejvýznamnějších firem ČR za rok 2006 TOP 100 dle dosažených tržeb ve dvou předcházejících letech zařadila na 3. místo v oblasti chemického (a rafinérského), farmaceutického, gumárenského a plastikářského průmyslu ČR. 8.4. Regionální struktura odvětví Největší podíl odvětví v tržbách a v účetní přidané hodnotě byl v roce 2005 dle grafu 8.3 dosažen v Ústeckém kraji, což je opět ovlivněno především oborem 23.2, neboť do uvedeného kraje lokalizačně spadá společnost Česká rafinérská a její největší procesor společnost Unipetrol Rafinérie. O druhé místo se dělí dosaženými výsledky v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb kraj Moravskoslezský, kde se projevuje působnost koksárenského průmyslu, a kraj Pardubický, kde podniká rafinérská společnost PARAMO. V dosažené účetní přidané hodnotě se zařadil na druhé místo již zmíněný Moravskoslezský kraj a třetí v pořadí se na základě svých výsledků umístil kraj Středočeský, v němž se nachází sídlo 3 procesorů společnosti Česká rafinérská. Nejvyšší počet zaměstnanců v odvětví (přes 40 %) je dle uvedeného grafu regionálně umístěn do Moravskoslezského kraje. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 20 40 60 80 0 20 40 60 80 0 20 40 60 % % % Graf 8.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 8.5. Hlavní ekonomické ukazatele 8.5.1. Cenový vývoj V této kapitole je vycházeno z údajů standardní klasifikace produkce (SKP), do níž jsou ještě zahrnuty v návaznosti na roky 2000-2005 i údaje za obor SKP 23.3. 129

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 8.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2006 meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 SKP 23.1 x x x x x x SKP 23.2 x x x x x x SKP 23.3 68,1 104,8 x x x x SKP 23 75,0 102,1 100,9 146,2 104,9 100,0 Dle výsledků za odvětví 23 uvedených v tabulce 8.2 lze konstatovat, že rok 2006 nevykazuje prakticky oproti roku předcházejícímu žádný nárůst cen konečných výrobků. Tato skutečnost je i v souladu s mírným celkovým nárůstem cen výrobků za zpracovatelský průmysl, který za rok 2006 vykázal zvýšení cen o 0,7 %. 8.5.2. Základní produkční charakteristiky Z dále uvedeného přehledu tabulky 8.3 vyplývá, že v roce 2006 se zvýšily tržby v b.c. dosažené v odvětví 23 cca o necelých 11 % oproti roku 2005. Uvedený nárůst je obdobný jako v roce 2004. Rozhodující vliv na tržby v odvětví má obor Rafinérské zpracování ropy, v němž se promítá kolísání světových cen ropy a ropných produktů a v ČR též aktuální kurz dolaru k české koruně. Pro letošní rok 2007 lze na základě dosud známých statistických údajů předpokládat obdobný trend jako v roce 2006. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 23.1 3 992,2 4 283,7 4 212,8 4 367,9 5 531,6 6 772,1 5 736,1 OKEČ 23.2 60 124,5 52 849,9 45 692,1 51 907,9 56 835,5 75 762,7 85 811,2 OKEČ 23 64 116,7 57 133,6 49 904,9 56 275,8 62 367,1 82 534,8 91 547,3 meziroční index (b.c.) x 89,1 87,3 112,8 110,8 132,3 110,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 89,1 77,8 87,8 97,3 128,7 142,8 Dle tabulky 8.4 se odhaduje pokles účetní přidané hodnoty v b.c. v odvětví za rok 2006 o cca 18 %. Na uvedeném snížení tohoto ekonomického ukazatele se především podílí obor Výroba koksu, kde byl zaznamenán pokles o téměř 45 %. V oboru rafinérské zpracování ropy došlo též ke snížení uvedeného ukazatele, a to o necelých 7 %. Výše účetní přidané hodnoty, která je ovlivňována hlavně dosahovanou marží v odvětví a úrovní osobních nákladů, v letech 2001 až 2003 ve srovnání s rokem 2000 výrazně poklesla, především v oboru 23.2. Od roku 2004, kdy bylo zaznamenáno její opětovné zvýšení, začala zase postupně klesat jako důsledek snížení dosahovaných marží, a to opět především v oboru rafinérského zpracování ropy. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 23.1 846,7 1 094,2 810,2 818,8 912,6 1 348,0 603,8 OKEČ 23.2 6 208,8 2 286,6 1 517,4 3 170,4 5 059,4 4 251,8 3 966,0 OKEČ 23 7 055,5 3 380,8 2 327,6 3 989,2 5 972,0 5 599,8 4 569,8 meziroční index (b.c.) x 47,9 68,8 171,4 149,7 93,8 81,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 47,9 33,0 56,5 84,6 79,4 64,8 130

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Na základě údajů tabulky 8.5 lze konstatovat pozitivní trend odvětví v trvale se snižujícím počtu zaměstnanců v důsledku modernizace technologie výrob zejména v oboru 23.2. V roce 2006 došlo oproti roku 2005 ke snížení pracovníků tohoto odvětví o další 3 %, a to na základě snížení zaměstanaců jak v oboru výroby koksu (o 3,7 %), tak v oboru rafinérské zpracování ropy (o 2,4 %). Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000-2006 (osob) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 23.1 1 311 1 300 1 306 1 306 1 303 1 298 1 249 OKEČ 23.2 2 370 2 154 1 867 1 799 1 731 1 721 1 680 OKEČ 23 3 681 3 454 3 173 3 105 3 034 3 019 2 929 meziroční index x 93,8 91,9 97,9 97,7 99,5 97,0 kumulovaný index 100,0 93,8 86,2 84,4 82,4 82,0 79,6 % 105 100 95 90 85 80 170 % 150 130 110 90 75 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* 70 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Počet zaměstnanců OKEČ 23 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 23 Tržby za VV a S ZP % 190 150 110 70 30-10 -50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Účetní přidaná hodnota OKEČ 23 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 8.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000-2006 Z přehledu uvedeného v tabulce 8.6 vyplývá trvalý růst celkových nákladů v odvětví 23 v b.c s výjimkou roku 2002, kdy došlo k jejich poklesu téměř o 17 %, na čemž se hlavně podílel obor 23.2. V roce 2006 se dle předběžných údajů náklady odvětví zvýšily oproti roku 2005 o necelých 7 %. Zásadní vliv na výši uvedených nákladů odvětví 23 má obor rafinérské zpracování ropy, kde právě ropa je rozhodující nákladovou položkou. Náklady na materiálové vstupy kopírovaly vývoj ceny ropy na světových trzích - největší nárůst byl zaznamenán v letech 2004 a 2005. Rok 2006 již nezaznamenal tak vysoké výkyvy v růstu světových cen ropy. 131

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 8.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 23.1 4 175,7 4 349,0 4 544,8 4 394,6 5 281,4 7 177,6 6 000,4 OKEČ 23.2 65 018,0 62 748,2 51 246,4 65 445,3 79 735,1 106 025,5 114 740,0 OKEČ 23 69 193,7 67 097,2 55 791,2 69 839,9 85 016,5 113 203,1 120 740,4 meziroční index (b.c.) x 97,0 83,1 125,2 121,7 133,2 106,7 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,0 80,6 100,9 122,9 163,6 1 74,5 Osobní náklady v odvětví, viz údaje z tabulky 8.7, mají obdobně jako celkové náklady odvětví rostoucí trend. Výjimkou je rok 2002, kdy k poklesu osobních nákladů došlo jak v oboru 23.2 o cca 7,5 %, tak v celém odvětví cca o 3 %. Zvýšení osobních nákladů v roce 2006 v odvětví dle předběžných údajů o cca 5,4 % bylo způsobeno růstem osobních nákladů opět jak v oboru 23.2 o 5,5 %, tak v oboru 23.1 o cca 5,3 %. Pozitivně se v tomto odvětví projevil meziroční nárůst mezd o 6,7 %, což bylo příčinou dosažení průměrné mzdy ve výši 28 105 Kč. Tabulka 8.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 23.1 368,6 396,1 421,3 446,9 483,8 510,2 537,1 OKEČ 23.2 827,3 855,0 790,5 839,3 829,8 894,7 944,0 OKEČ 23 1 195,9 1 251,1 1 211,8 1 286,2 1 313,6 1 404,9 1 481,1 meziroční index (b.c.) x 104,6 96,9 106,1 102,1 107,0 105,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 104,6 101,3 107,6 109,8 117,5 123,8 8.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Dle údajů uvedených v tabulce 8.8, vykazuje předpokládaná produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v roce 2006 pokles cca o 16 % oproti roku 2005. Toto bylo zapříčiněno především enormním poklesem tohoto ekonomického údaje v oboru výroby koksu o cca 53 %. Rozhodující podíl na produktivitě práce z účetní přidané hodnoty má v odvětví 23 obor 23.2, kde se výrazným způsobem promítá rafinérská marže a počty zaměstnanců. Vliv rafinérské marže se projevil především v roce 2000 a 2004. V roce 2005 došlo v důsledku nepříznivého vývoje rafinérských marží ke snížení tohoto ukazatele, ale rok 2006 se dle předběžných údajů vyznačuje opět pozitivním vývojem marží v oboru, což se však v rámci odvětví neprojevilo na úrovni přidané hodnoty. Tabulka 8.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000-2006 (tis. Kč/zam.) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 23.1 645,8 841,7 620,4 626,9 700,4 1 038,4 483,4 OKEČ 23.2 2 619,7 1 061,6 812,7 1 762,4 2 923,6 2 469,9 2 361,1 OKEČ 23 1 916,7 978,8 733,6 1 284,8 1 968,4 1 854,9 1 560,2 meziroční index (b.c.) x 51,1 74,9 175,1 153,2 94,2 84,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 51,1 38,3 67,0 102,7 96,8 81,4 V letech 2000 až 2005, s výjimkou roku 2002, osobní náklady v odvětví i přes klesající počet zaměstnanců neustále rostly, což souviselo jak se mzdovou politikou, tak s daňovým zatížením a s náklady na rekvalifikaci zaměstnanců. 132

Tabulka 8.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2006 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 23.1 0,435 0,362 0,520 0,546 0,530 0,378 0,890 OKEČ 23.2 0,133 0,374 0,521 0,265 0,164 0,210 0,238 OKEČ 23 0,169 0,370 0,521 0,322 0,220 0,251 0,324 160 % 120 80 40 % 320 240 160 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 23 Produktivita práce z účetní PH z výroby ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 23 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Graf 8.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech 2000-2006 8.6. Zahraniční obchod 8.6.1. Vývoj zahraničního obchodu V této kapitole se vychází z údajů standardní klasifikace produkce (SKP), do níž jsou ještě zahrnuty v návaznosti na roky 2000-2005 i údaje za obor SKP 23.3. Z uvedeného tabulkového přehledu jasně vyplývá zásadní vliv oboru SKP 23.2 na vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 23. Trh s produkty oboru rafinérského zpracování ropy (SKP 23.2) je objektivně ovlivňován situací na evropském trhu, kde jsou ceny odvozovány od kótovaných cen produktů a ropy na burze v Rotterdamu. Vzhledem k úplné liberalizaci obchodu s uvedenými produkty v ČR od roku 1997 je tento vliv zcela rozhodující na výsledky exportu a importu a celkové saldo. Dosažené výsledky exportu byly ovlivněny částečně i rostoucí poptávkou v okolních zemích. Meziroční pokles vývozu v SKP 23 v roce 2006 cca o 3,5 % byl zapříčiněn především snížením vývozu výrobků oboru 23.1 o cca 21 % a oboru 23.3 o cca 37 %. Zvýšení vývozu rafinérských produktů v uvedeném roce oproti roku předcházejícímu o téměř 7 % a zásadní vliv tohoto oboru na hospodářské ukazatele celého SKP 23 ovlivnily pozitivně celkové dosažené hodnoty vývozu v roce 2006. Záporné saldo vykazované v rámci zahraničního obchodu za SKP 23 v roce 2006 vzrostlo vůči dosažené hodnotě salda v roce 2005 o cca 4,4 %, což bylo ovlivněno především oborem SKP 23.1. 133

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 8.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 SKP 23.1 2 582,1 3 036,6 2 971,3 3 325,0 5 413,2 6 098,8 4 807,6 SKP 23.2 10 749,1 12 239,1 10 836,3 10 571,6 10 335,7 14 839,1 15 856,7 SKP 23.3 1 259,9 689,9 1 144,1 889,6 635,2 1 355,0 854,1 SKP 23 14 591,1 15 965,6 14 951,7 14 786,2 16 384,1 22 292,9 21 518,4 meziroční index x 109,4 93,6 98,9 110,8 136,1 96,5 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 SKP 23.1 2 331,1 2 482,4 2 136,3 2 886,8 5 868,7 3 416,5 4 557,8 SKP 23.2 31 383,8 32 332,7 24 849,8 26 232,9 34 540,1 40 899,7 40 635,4 SKP 23.3 5 947,0 5 032,1 1 900,0 2 305,3 1 998,9 2 394,7 1 824,4 SKP 23 39 661,9 39 847,2 28 886,1 31 425,0 42 407,7 46 710,9 47 017,6 meziroční index x 100,5 72,5 108,8 134,9 110,1 100,7 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 SKP 23.1 251,0 554,2 835,0 438,2-455,5 2 682,3 249,8 SKP 23.2-20 634,7-20 093,6-14 013,5-15 661,3-24 204,4-26 060,6-24 778,7 SKP 23.3-4 687,1-4 342,2-755,9-1 415,7-1 363,7-1 039,7-970,3 SKP 23-25 070,8-23 881,6-13 934,4-16 638,8-26 023,6-24 418,0-25 499,2 Pramen: ČSÚ 8.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z uvedeného v grafu 8.6 vyplývá, že ČR výrobky získané v odvětví SKP 23 vyvážela v roce 2006 především do sousedních států, tj. SRN, Slovensko, Rakousko, Polsko a Maďarsko. V oblasti dovozu výrobků za SKP 23 dominuje především dovoz ze Slovenska a ze SRN a dále následují další sousední státy jako Polsko a Rakousko. Podle zemí původu dováženého zboží pokračuje trend z minulých let, kdy se snížily meziročně dovozy ze SRN a Rakouska a naopak se zvýšily dovozy ze Slovenska, a to zejména u výrobků z rafinérského zpracování ropy (obor SKP 23.2). 134

Vývozní teritoria v roce 2006 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Polsko 13 % Maďarsko 11 % Francie 2 % Kanada 1 % Rusko 1 % Ostatní 12 % Rakousko 19 % Německo 21 % Slovensko 20 % Dovozní teritoria v roce 2006 Polsko 15 % USA Rusko 2 % Rakousko 3 % 8 % Bělorusko 2 % Belgie 1 % Ostatní 5 % Slovensko 35 % Německo 29 % Graf 8.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 - SKP 23 8.6.3. Tuzemská spotřeba 8.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 8.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* SKP 23.1 6 209,8 8 049,3 8 522,3 14 377,9 16 875,3 19 641,0 18 658,6 SKP 23.2 55 115,3 59 060,3 50 817,1 63 609,3 77 342,4 89 826,2 97 001,5 SKP 23.3 4 687,1 4 342,2 755,9 1 415,7 1 363,7 1 039,7 970,3 SKP 23 66 012,2 71 451,8 60 095,3 79 403,0 95 581,4 110 506,9 116 630,5 meziroční index (b.c.) x 108,2 84,1 132,1 120,4 115,6 105,5 kumulovaný index (b.c.) 100 108,2 91,0 120,3 144,8 167,4 176,7 Z tabulkového přehledu Tuzemské spotřeby v b.c. vyplývá nárůst spotřeby v SKP 23 za rok 2006 vůči spotřebě v roce 2005 o cca 5,5 %. Obor 23.2 vykazuje v roce 2006 nárůst tuzemské spotřeby v b.c. o téměř 8 %, kdežto další dva obory z odvětví 23 zaznamenaly její snížení. Tuzemská spotřeba uvedeného odvětví v daném roce dosáhla podílu 3,9 % z celkové tuzemské spotřeby vykázané za zpracovatelský průmysl. 135

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 8.7. Investice Při výčtu absolutního počtu a relativního zastoupení investičních projektů jednotlivých odvětví dle OKEČ se zcela zřetelně projevuje dominantní zastoupení dvou odvětví zpracovatelského průmyslu. Je to výroba dopravních prostředků (68 projektů) a výroba elektrických a optických přístrojů (54 projektů). Tato dvě odvětví tvoří téměř třetinu ze všech projektů podpořených investičními pobídkami (30,7 %). Oproti loňskému roku se razantně zvýšil počet projektů směřujících do chemického a plastikářského odvětví (z 32 na 52). Tento aspekt potvrzuje trend investování do high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu. Spektrum odvětví, do kterých směřují projekty podpořené pobídkami, je však podstatně bohatší (celkově 13 oborů). Nutno konstatovat, že více než dvě třetiny projektů (absolutně je to 274 projektů) je umístěno v pěti odvětvích OKEČ. V odvětví OKEČ 23 byly v roce 2006 investičními pobídkami podpořeny pouze 2 projekty. 8.7.1. Přímé zahraniční investice Tabulka 8.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 23 (v mil. CZK) k 31.12. 2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005 Zahr. investice v ČR 8 785,2 8 508,5 8 000,9 8 158,8 8 087,0 9 447,1 Tuzem. investice v zahraničí -560,4 nevykázáno nevykázáno nevykázáno nevykázáno nevykázáno Pramen: ČNB 190 % % 170 150 130 110 280 240 200 160 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Přímé zahraniční investice OKEČ 23 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 23 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Z uvedeného tabulkového přehledu (tabulka 8.12) vykázaných přímých zahraničních investic za období let 2000 až 2005 vyplývá, že do odvětví 23 bylo vloženo okolo 8 mld. Kč zahraničních investic a za rok 2005 je vykázán nárůst o necelých 17 % (9 447 mil. Kč), což činí z celkových zahraničních investic vložených do zpracovatelského průmyslu ČR podíl cca 1,7 %. V letech 2003-2005 nebyly do oboru 23.2 vloženy žádné přímé zahraniční investice. Vstup zahraničních investic byl však realizován akcionářským podílem zahraničních majitelů společnosti Česká rafinérská do modernizačních a rozvojových akcí a odkoupením 63 % podílu společnosti Unipetrol polskou společností PKN Orlen, která se tím stala novým vlastníkem 51 % akcií v a.s. Česká rafinérská a většinového podílu v a.s. PARAMO. V tomto oboru byly v průběhu uvedeného časového období realizovány především investiční akce spojené s ochranou životního prostředí a technologické inovace pro akci Čistá paliva, tj. na výrobu bezsirných pohonných hmot od roku 2006. V roce 2006 byla necelá 1 mld. Kč investována ve společnostech Česká rafinérská a ČEPRO do technologických zařízení a technické výbavy pro zabezpeční přidávání biopaliv do vyráběných benzinů a nafty v rámci evropského trendu náhrady fosilních pohonných hmot alternativními palivy. Společnost PARAMO již potřebné investice pro přidávání methylesteru řepkového oleje do motorové nafty realizovala dříve (rok 2004). 136 Graf 8.7 Tuzemské a zahraniční investice

8.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Z uvedeného přehledu vyplývá, že roční export výrobků odvětví 23 se v období let 2000 až do dubna 2004, tedy do vstupu ČR do Evropských společenství, prakticky držel přibližně na stejné úrovni. Se vstupem ČR do EU došlo ke zvýšení celkového exportu výrobků odvětví 23 na vnitřní trh Evropských společenství, což představuje ve srovnání s exportem v roce 2000 nárůst o 180 % vyvážených výrobků v roce 2005. Na dosažené výši exportu v roce 2005 se v rozhodující míře podílel obor rafinérského zpracování ropy. Úroveň konkurenceschopnosti výrobků tohoto oboru po dokončení modernizace tuzemských rafinérií (technologie hlubokého zpracování ropy, visbreaking a úpravy zpracovatelských jednotek pro výrobu čistých - bezsirných paliv) je plně srovnatelná s nejmodernějšími rafinériemi v Evropě. Tabulka 8.13 Vývoj exportu výrobků SKP 23 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %) 2000 2001 2002 2003 1. - 4. 2004 z CEFTA 1 195 786 1 572 583 1 740 630 1 587 117 573 413 meziroční index x 131,5 110,7 91,2 93,6 z toho z ČR 229 063 218 717 253 247 257 635 55 374 meziroční index x 95,5 115,8 101,7 57,9 Pramen: EUROSTAT Tabulka 8.14 Vývoj exportu výrobků SKP 23 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) 5. - 12. 2004 2005 z ČR 311 199 641 790 z nově přistoupivších zemí 4 383 388 7 318 526 z vyspělých zemí EU (15) 29 094 395 55 047 877 ze zemí OECD (mimo členy EU) 4 137 799 7 868 741 Pramen: EUROSTAT 8.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Vzhledem k zásadnímu významu oboru 23.2 - Rafinérské zpracování ropy v posuzování celého odvětví OKEČ 23 je tato závěrečná kapitola zaměřena pouze na perspektivy jmenovaného oboru, který byl od roku 2001 rozvíjen v souladu s evropskou legislativou platnou v této oblasti a připravován na podmínky podnikání tuzemského rafinérského průmyslu v EU. Jedním ze základních předpisů, jejichž prostřednictvím byla transponována evropská legislativa týkající se kvality prodávaných pohonných hmot (směrnice 98 70/ES, 2000/71/ES a 2003/17/ES), je vyhláška č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti, a která vešla v platnost s datem vstupu ČR do EU. Dalším významným předpisem k tomuto oboru je zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích. Aplikace nové chemické legislativy EU (REACH) v oboru 23.2 se projeví zejména ve zvýšených nákladech na registrace a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů (odhad nákladů je min. 227 mil. Kč). V posledních dvou letech pokračovala modernizace rafinérií zaměřená na program Čistá paliva. Na základě implementace směrnice 2003/30/ES byla v roce 2006 realizována u významných podnikatelských subjektů tohoto oboru výstavba technologických zařízení pro přidávání biopaliv do motorových benzinů a motorové nafty v rámci náhrady fosilních pohonných hmot. Postupné uvedení těchto zařízení do provozu se očekává v průběhu druhého pololetí roku 2007 a počátkem roku 2008. Všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy jsou budovány podle standardů Nejlépe dostupné technologie - BAT. Rafinérie splňují všechny platné evropské a české předpisy a normy, týkající se ochrany životního prostředí, s dostatečnou rezervou. 137

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Trh s ropnými produkty je v ČR plně liberalizován a rozvíjí se bez větších problémů v souladu s podmínkami danými ve středoevropském regionu, kde jsou tuzemské subjekty zapojeny v globalizovaném obchodě s ropou a ropnými produkty. Dlouhodobou perspektivou bez větších rizik je prodej pohonných hmot v síti čerpacích stanic, jejichž stávající síť v ČR je však ve srovnání s podobnými státy Evropy příliš hustá. Ve vazbě na předpokládaný růst průmyslové výroby a na základě zvyšování koupěschopnosti obyvatelstva lze očekávat v nejbližších letech další nárůst spotřeby pohonných hmot, jak pro silniční vozidla, tak i v oblasti letectví. Tuzemské rafinérie vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem a vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek budou konkurenceschopné i v budoucnosti, což je podporováno zajištěním dovozů ropy z diverzifikovaných zdrojů a výběrem její optimální kvality. Úroveň oboru Rafinérské zpracování ropy je v současné době plně srovnatelná s tímto průmyslem v zemích CEFTA a bude i v dalších letech. Určitou tuzemskou výhodou je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů a terminálů a přímé napojení rafinérií na výrobní jednotky petrochemického průmyslu. Vzhledem k tvrdé konkurenci ve středoevropském regionu v oblasti trhu s rafinérskými produkty, je nutné nejen v ČR provozovat moderní rafinérské technologie, ale i více optimalizovat tuzemskou obchodní politiku. Dále je potřeba také realizovat vhodné propojení subjektů působících na trhu s cílem získání maximálního podílu na tuzemském trhu a podmínky pro export do volných teritorií. Pro střednědobý horizont se předpokládá další dynamický rozvoj zpracování ropy, zaměřený především na výrobu paliv a petrochemických surovin, který se bude opírat o růst ekonomiky, spotřeby pohonných hmot a rozvoj petrochemické výroby. 138

VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG Výroba chemických výrobků 9. Výroba chemických výrobků - OKEČ 24 9.1. Charakteristika odvětví Chemický a farmaceutický průmysl (DG) má v rámci zpracovatelských odvětví důležitou roli, neboť svými výrobky zásobuje prakticky všechny oblasti naší ekonomiky. V souladu s mezinárodní klasifikací NACE 24 Rev.1 se dělí na sedm výrobkových oborů, což ukazuje graf 9.1. Necelé dvě třetiny - 63 % připadají na výrobu základních chemikálií, 17 % na výrobu léčiv, 8 % na společný obor chemických specialit a chemických vláken, 6 % na výrobu pracích, čistících a kosmetických prostředků, 5 % na nátěrové hmoty a 1 % na pesticidy a agrochemikálie. V roce 2006 se subsekce DG podílela na celkových tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu (v b.c.) 5,1 %, (v roce 2005-5,4 %), na vytvořené účetní přidané hodnotě (v b.c.) 5,5 % (v roce 2005-5,9 %) a 3 % na počtu zaměstnanců, tj. zhruba na úrovni předchozího roku. 24.2 Výroba pesticidů a agrochemikálií 1 % 24.3 Výroba nátěrových hmot a tmelů 5 % 24.4 Výroba léčiv a jiných produktů 17 % 24.5 Výroba čisticích a kosmetických prostředků 6% 24.6 + 24.7 Výroba ostatních chemických produktů a vláken 8 % 24.1 Výroba základních chemických látek 63 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 9.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2006 byl z hlediska objemu realizovaných tržeb a vytvořené přidané hodnoty úspěšnější než předcházející a odvětví si tak udrželo své postavení z předchozích let, i když jeho podíly na zpracovatelském průmyslu proti roku 2005 mírně poklesly (hlavním důvodem byl vysoký růst tržeb a přidané hodnoty v subsekcích DM, DL a DK). Loni bylo v odvětví DG poskytnuto malým a středním podnikům v rámci programu Záruka devět záruk v celkové částce 65 mil. Kč, přičemž šlo vesměs o cenově zvýhodněné záruky. 139

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 9.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 24 za rok 2005 v rozdělení do pěti velikostních kategorií ukazuje tabulka 9.1 a graf 9.2. Tabulka 9.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 24 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 2 005,2 8 046,3 22 075,1 45 413,9 66 572,2 Účetní přidaná hodnota v b.c. 1 071,0 2 195,1 6 310,9 13 208,5 16 546,0 Počet zaměstnaných osob 2 337 3 936 9 902 12 388 13 827 % 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 9.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 Z tabulky 9.1 je vidět, že v odvětví si i nadále udržují dominantní pozici velké podniky s 250 a více zaměstnanci, přičemž tyto dvě kategorie oproti roku 2004 ještě posílily, neboť se na tržbách sebsekce DG v roce 2005 podílely celkem 77,7 % (v roce 2004-73 %), na účetní přidané hodnotě 75,8 % (v roce 2004-76,1 %) a na počtu zaměstnanců 61,8 % (v roce 2004 to bylo 63,4 %). Ve výkonnosti, měřeno vytvořenou účetní přidanou hodnotou na jednoho pracovníka, na tom byly v roce 2005 nejlépe podniky s 1000 a více zaměstnanci, kde tento ukazatel dosáhl 1 197 tis. Kč/zam a podniky v kategorii 250-999 osob, kde činil 1 066 tis. Kč/zam. Podstatně nižší byla hodnota ukazatele v kategorii mikropodniků s 0-9 zaměstnanci - 458 tis. Kč/zam a v kategorii malých podniků s 10 až 49 pracovníky, kde to bylo v průměru jen 558 tis. Kč/zam. Zatímco v kategoriích od 50 zaměstnanců výše se úroveň tohoto ukazatele zvýšila, v případě mikro- a malých podniků se naopak snížila. 9.4. Regionální struktura odvětví Regionální struktura odvětví DG v roce 2005 v rozdělení na 14 územně správních celků je patrná z grafu 9.3. Z grafu 9.3 je zřejmé, že lokalizace chemického průmyslu v ČR je poměrně nerovnoměrná a výraznou převahu má odvětví v regionech, kde má chemická výroba dlouholetou tradici. Prvenství si s velkým odstupem udržuje Ústecký kraj, který se na tržbách ve sledovaném roce podílel 29,3 % (v roce 2004-140

Výroba chemických výrobků 28 %), na přidané hodnotě odvětví DG 23,6 % (v 2004-25 %) a na počtu zaměstnanců 17,5 % (v 2004-17 %). Druhé místo zaujímá Středočeský kraj (podíl na tržbách 17,4 %, na přidané hodnotě 13,6 % a na počtu zaměstnanců 14,7 %) a na dalších místech figurují Moravskoslezský kraj a hlavní město Praha, oba s více než desetiprocentním podílem na celkových tržbách odvětví DG. Nejnižší zastoupení mají v odvětví regiony s nedostatečně rozvinutým chemickým průmyslem - Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký kraj a Vysočina - všechny s podílem menším než dvě procenta na celkových tržbách a na přidané hodnotě. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 10 20 30 0 10 20 30 0 5 10 15 20 % % % Graf 9.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 9.5. Hlavní ekonomické ukazatele 9.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů v jednotlivých výrobkových oborech odvětví DG v letech 2000 až 2006 zachycuje tabulka 9.2. Tabulka 9.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2006 meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 SKP 24.1 88,9 95,7 102,0 119,2 98,5 109,6 SKP 24.2 104,1 100,8 100,0 96,6 100,7 100,7 SKP 24.3 104,3 103,2 103,8 102,6 105,9 102,1 SKP 24.4 103,1 102,5 100,5 100,7 96,5 101,0 SKP 24.5 101,5 100,6 98,6 97,1 101,4 100,2 SKP 24.6 103,0 105,1 100,5 109,8 103,3 104,1 SKP 24.7 93,7 94,6 99,3 105,0 100,3 97,4 SKP 24 95,0 98,7 101,3 110,6 99,7 105,8 141

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Z tabulky 9.2 vyplývá, že po stagnaci v roce 2005 se loni ceny zvýšily v pěti výrobkových oborech. Daleko nejvýrazněji stouply v největším oboru SKP 24.1 (+9,6 %) a dále v oboru chemických specialit SKP 24.6 (+4,1 %), což bylo vyvoláno mimo jiné značným pohybem cen ropy. V dalších oborech však dynamika růstu cen většinou nepřekročila dvě procenta a v oboru SKP 24.7 dokonce došlo k meziročnímu poklesu cen o 2,6 %. I když i v roce 2006 světové ceny ropy a ropných produktů rostly, výsledky hospodaření ve většině chemických podniků to vážněji neohrozilo a vysoké ceny petrochemikálií a dalších chemických produktů na trhu umožnily udržet příznivé marže a někde přinesly vysoké zisky. 9.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik v posledních sedmi letech ukazují tabulky 9.3 až 9.5 a graf 9.4. Z těchto údajů lze zjistit, že odvětví OKEČ 24 se v letech 2000-2006 vyvíjelo následovně. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) po čtyřleté stagnaci zaznamenaly v posledních třech letech solidní nárůst, zejména ve velmi úspěšném roce 2004 (+25,4 %). Také uplynulý rok lze hodnotit v zásadě jako úspěšný (nárůst v b.c. o 7,4 %). Přispěla k tomu živá poptávka po chemických produktech jak v tuzemsku, tak v zahraničí, v některých případech časový posun při tvorbě cen chemických výrobků vzhledem k období růstu cen ropy. Výrazný meziroční pokles tržeb v oboru 24.5 lze vysvělit tím, že opakovaně nebyly v plném rozsahu započteny tržby největšího domácího výrobce pracích a čistících prostředků - společnosti Procter and Gamble, což konečný objem tržeb zhoršilo minimálně o cca 6-8 mld. Kč. Jinak u všech dalších oborů, s výjimkou výroby chemických vláken, meziroční nárůst tržeb (v b.c) překročil tři procenta. Nejvyšší byl pak v oboru 24.3 (+21,6 %) a v oboru 24.1 (+8,7 %), a to díky spuštění několika nových výrobních kapacit. Poměrně výrazný pokles tržeb v oboru 24.7 (-34,4 %) lze vysvětlit restrukturalizací v našem největším vláknařském podniku Silon a.s. Příznivě se již třetí rok nepřetržitě vyvíjí ukazatel účetní přidané hodnoty (v b.c.). V roce 2006 její Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 24.1 78 989,0 74 961,6 61 604,4 67 986,9 85 796,9 90 716,1 98 566,3 OKEČ 24.2 926,7 945,3 1 036,0 1 105,8 1 139,9 1 194,7 1 312,2 OKEČ 24.3 4 224,4 4 495,5 4 660,1 4 687,2 4 946,0 5 739,4 6 979,3 OKEČ 24.4 14 484,3 15 767,8 18 257,1 20 201,9 22 316,0 25 431,1 27 247,1 OKEČ 24.5 11 455,3 12 170,5 13 487,7 7 620,4 14 453,5 7 770,9 8 622,5 OKEČ 24.6 6 496,6 6 783,9 7 479,2 7 391,5 8 616,8 8 721,5 9 083,1 OKEČ 24.7 3 335,5 3 638,9 3 417,8 3 716,2 4 081,8 4 539,0 2 976,2 OKEČ 24 119 911,8 118 763,5 109 942,3 112 709,9 141 350,9 144 112,7 154 786,7 meziroční index (b.c.) x 99,0 92,6 102,5 125,4 102,0 107,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 99,0 91,7 94,0 117,9 120,2 129,1 Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 24.1 19 650,1 18 098,6 13 854,0 16 237,7 21 436,6 21 364,4 21 628,0 OKEČ 24.2 274,2 288,3 390,9 418,8 447,2 493,3 544,4 OKEČ 24.3 1 052,4 1 248,5 1 398,7 1 345,1 1 440,8 1 609,6 1 888,7 OKEČ 24.4 5 976,6 6 503,8 7 038,5 7 807,0 8 030,4 9 994,4 10 848,3 OKEČ 24.5 2 174,2 2 283,0 2 976,2 2 316,3 2 429,1 2 227,8 2 671,3 OKEČ 24.6 2 480,1 2 484,8 2 764,6 2 383,5 2 731,0 2 692,6 2 925,1 OKEČ 24.7 771,5 673,9 650,3 898,1 1 002,3 949,5 701,0 OKEČ 24 32 379,1 31 580,9 29 073,2 31 406,5 37 517,4 39 331,6 41 206,8 meziroční index (b.c.) x 97,5 92,1 108,0 119,5 104,8 104,8 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,5 89,8 97,0 115,9 121,5 127,3 142

Výroba chemických výrobků objem stoupl o 4,8 %, za celé období 2000-2006 pak o 27,3 %. Největší nárůst byl zaznamenán v oboru 24.3 (+79,5 %) a dále v oboru 24.4 (+81,5 %). Ve farmacii bylo v roce 2006 vytvořeno přes 26 procent z celkové přidané hodnoty subsekce DG. Pozitivně lze hodnotit, že s výjimkou oboru 24.1 (+2,1 %), ve všech ostatních oborech růst přidané hodnoty v roce 2006 překročil hranici 8 % a pouze v oboru 24.7 objem přidané hodnoty poklesl (-26,2 %), což je dáno značným meziročním propadem tržeb. Počet zaměstnaných osob v komentovaném odvětví zaznamenal v roce 2006, po vzestupu v roce 2005, pokles o 4 % (-1677 osob). Lze to vysvětlit zeštíhlováním některých velkých společností, což platí zvláště v oboru 24.1 (pokles o 8,7 %, tj. o 1592 osob) a v oboru 24.7 (pokles o 19,2 %, tj. o 319 pracovníků). Pouze ve výrobě léčiv - oboru 24.4 - počet zaměstnanců meziročně vzrostl o 2,8 % (tj. o 277 lidí), díky spuštění několika nových výrobních provozů. Subsekce DG si v rámci zpracovatel- Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000-2006 (osob) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 24.1 24 300 23 370 21 431 19 689 18 714 18 238 16 646 OKEČ 24.2 772 668 682 765 754 740 753 OKEČ 24.3 2 306 2 419 2 462 2 351 2 340 2 611 2 570 OKEČ 24.4 6 567 6 982 8 100 9 552 9 177 9 901 10 178 OKEČ 24.5 4 069 4 098 4 453 4 213 4 038 4 191 4 177 OKEČ 24.6 5 311 5 095 5 741 4 887 4 718 5 047 5 046 OKEČ 24.7 1 663 1 798 1 717 1 666 1 679 1 662 1 343 OKEČ 24 44 988 44 430 44 586 43 123 41 420 42 390 40 713 meziroční index x 98,8 100,4 96,7 96,1 102,3 96,0 kumulovaný index 100,0 98,8 99,1 95,9 92,1 94,2 9 0,5 105 % 180 % 160 100 140 95 120 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Počet zaměstnaných osob OKEČ 24 Tržby za VV a S OKEČ 24 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 170 % 150 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Účetní přidaná hodnota OKEČ 24 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 9.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2006 143

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ského průmyslu nadále udržuje čelné postavení v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty (v b.c.), když v roce 2006 dosáhlo v průměru 1012 tis. Kč na zaměstnance a předstihl jej pouze sektor DF - Koksování a rafinérské zpracování ropy. Vývoj v oblasti produkčních nákladů tj. nákladů celkem (v b.c.) a osobních nákladů (v b.c.) je zachycen v tabulkách 9.6 a 9.7. Tabulka 9.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 24.1 91 964,2 86 218,7 77 040,8 78 166,7 90 098,4 98 415,8 106 760,9 OKEČ 24.2 1 041,9 1 035,0 1 069,5 1 190,4 1 264,7 1 378,1 1 557,5 OKEČ 24.3 5 257,5 5 728,0 5 549,3 5 525,3 5 866,2 7 225,8 7 973,8 OKEČ 24.4 16 378,2 17 332,7 21 680,3 23 481,5 28 861,4 30 662,1 31 726,3 OKEČ 24.5 14 251,4 14 854,2 15 811,7 11 536,4 15 708,7 8 850,2 9 839,4 OKEČ 24.6 8 462,9 7 998,6 9 375,0 9 356,0 10 122,1 10 284,0 9 388,5 OKEČ 24.7 3 553,9 4 326,8 4 481,2 4 511,2 4 729,9 5 566,7 2 244,3 OKEČ 24 140 910,0 137 494,0 135 007,8 133 767,5 156 651,4 162 382,7 169 490,7 meziroční index (b.c.) x 97,6 98,2 99,1 117,1 103,7 104,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,6 95,8 94,9 111,2 115,2 120,3 Tabulka 9.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 24.1 6 559,4 6 460,1 6 327,3 6 234,2 6 545,7 6 540,9 6 406,9 OKEČ 24.2 163,5 172,2 199,8 225,2 237,1 244,9 261,4 OKEČ 24.3 563,5 615,6 648,1 652,8 695,2 846,3 887,8 OKEČ 24.4 2 097,0 2 323,6 2 869,7 3 321,5 3 554,8 4 182,8 4 795,0 OKEČ 24.5 925,4 1 001,0 1 137,6 1 166,3 1 140,1 1 131,8 1 187,3 OKEČ 24.6 1 190,4 1 147,0 1 398,9 1 280,3 1 360,7 1 568,1 1 587,0 OKEČ 24.7 381,6 428,2 444,6 456,2 473,8 488,4 301,8 OKEČ 24 11 880,8 12 147,7 13 026,0 13 336,5 14 007,4 15 003,2 15 427,2 meziroční index (b.c.) x 102,2 107,2 102,4 105,0 107,1 102,8 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,2 109,6 112,3 117,9 126,3 1 29,8 Tabulka 9.6 potvrzuje trend předchozích let, tj. postupný nárůst nákladů, což je vysvětlitelné dynamickým rozvojem odvětví. Celkové náklady přitom loni narostly v pěti oborech, z toho nejvíce v minioboru 24.2 (+13 %), 24.5 (+11,2 %) a 24.3 (+10,4 %), ale rovněž v největším oboru 24.1 (+8,5 %). Absolutní pokles vykázaly jen dva obory 24.6 (-8,7 %) a zejména 24.7 (-59,7 %). Nárůst nákladů je však v minimální míře způsoben růstem osobních nákladů, což dokládá následující tabulka. Z tabulky 9.7 vyplývá, že v roce 2006 se tempo růstu osobních nákladů zpomalilo (+2,8 %) a výraznější nárůst vykázaly jen obory 24.4 (+14,6 %) a 24.3 (+4,9 %). Naopak v oboru 24.1 osobní náklady meziročně klesly o dvě procenta, což lze vysvětlit probíhající restrukturalizací u některých firem, zejména v petrochemickém holdingu UNIPETROL a.s. Totéž platí o oboru 24.7 (pokles o 38,2 %), zatímco v ostatních oborech byl nárůst osobních nákladů minimální. 9.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj hlavních podílových a poměrových ukazatelů produktivity práce v období 2000-2006 dokumentují tabulky 9.8 a 9.9 a graf 9.5. 144

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000-2006 (tis. Kč/zam.) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 24.1 808,6 774,4 646,4 824,7 1 145,5 1 171,4 1 299,3 OKEČ 24.2 355,2 431,6 573,2 547,8 593,3 666,4 723,0 OKEČ 24.3 456,4 516,1 568,1 572,2 615,8 616,6 734,9 OKEČ 24.4 910,1 931,5 869,0 817,3 875,1 1 009,4 1 065,9 OKEČ 24.5 534,3 557,1 668,4 549,7 601,6 531,6 639,6 OKEČ 24.6 467,0 487,7 481,6 487,8 578,9 533,5 579,6 OKEČ 24.7 463,9 374,8 378,7 539,1 597,0 571,4 522,1 OKEČ 24 719,7 710,8 652,1 728,3 905,8 927,9 1 012,1 meziroční index (b.c.) x 98,8 91,7 111,7 124,4 102,4 109,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 98,8 90,6 101,2 125,9 128,9 140,6 Tabulka 9.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2006 (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* OKEČ 24.1 0,334 0,357 0,457 0,384 0,305 0,306 0,296 OKEČ 24.2 0,596 0,597 0,511 0,538 0,530 0,497 0,480 OKEČ 24.3 0,535 0,493 0,463 0,485 0,482 0,526 0,470 OKEČ 24.4 0,351 0,357 0,408 0,425 0,443 0,419 0,442 OKEČ 24.5 0,426 0,438 0,382 0,504 0,469 0,508 0,444 OKEČ 24.6 0,480 0,462 0,506 0,537 0,498 0,582 0,543 OKEČ 24.7 0,495 0,635 0,684 0,508 0,473 0,514 0,430 OKEČ 24 0,367 0,385 0,448 0,425 0,373 0,381 0,374 170 % 150 % 130 120 130 110 110 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 24 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 24 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Graf 9.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2006 Z tabulky 9.8 lze zjistit, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty se v porovnání s rokem 2005 výrazně zlepšila, a to v b.c. o 9,1 % (v roce 2005 +2,4 %). Ve všech oborech se hodnota ukazatele zvýšila, z toho největší meziroční růst vykázaly obory 24.3 (+19,2 %), dále 24.5 (+20,3 %) a 24.1 (+10,9 %). Pouze obor 24.7 z dříve zmiňovaných důvodů skončil v záporných číslech (pokles o 8,6 %). Odvětví si tak nadále udržuje vedoucí postavení v úrovni tohoto ukazatele v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě - viz tabulka 9, v roce 2006 klesl o 1,8 procentního bodu a také v tomto ukazateli je odvětví na čele žebříčku zpracovatelských odvětví, jelikož spolu se sektorem DF se jako jediný dostal pod hranicí 0,4. 145

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 9.6. Zahraniční obchod 9.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v rámci SKP 24 v letech 2000 až 2006 přibližuje tabulka 9.10. Tabulka 9.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 SKP 24.1 44 379,4 42 588,4 34 996,3 39 177,4 53 354,5 57 660,5 60 662,0 SKP 24.2 567,9 550,6 518,9 703,3 822,2 918,8 1 058,1 SKP 24.3 2 617,9 2 316,2 1 997,6 2 046,8 2 641,3 2 799,8 3 208,0 SKP 24.4 9 685,8 11 197,7 9 839,3 10 931,3 13 955,7 16 608,9 19 923,0 SKP 24.5 9 767,3 10 466,3 13 053,7 12 786,6 14 359,9 16 035,3 17 969,9 SKP 24.6 3 991,7 5 681,8 4 691,3 5 219,4 7 376,1 10 879,4 12 330,4 SKP 24.7 3 018,1 3 180,5 2 592,9 2 755,6 3 480,3 3 757,8 3 562,9 SKP 24 74 028,1 75 981,5 67 690,0 73 620,4 95 990,0 108 660,5 118 714,3 meziroční index x 102,6 89,1 108,8 130,4 113,2 109,3 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 SKP 24.1 51 295,1 55 630,6 52 105,4 57 190,9 70 444,3 77 461,2 85 259,2 SKP 24.2 3 487,5 4 393,0 4 379,1 4 149,3 4 793,0 4 256,9 4 172,5 SKP 24.3 10 346,2 10 608,1 10 265,0 10 848,4 11 929,6 11 885,3 12 763,2 SKP 24.4 30 060,3 35 010,1 35 986,0 42 204,9 49 489,6 49 866,1 51 141,8 SKP 24.5 10 471,8 10 768,9 10 880,6 11 965,1 14 821,8 14 231,5 15 989,2 SKP 24.6 16 530,5 17 088,5 17 032,0 18 267,5 21 565,7 22 000,0 30 564,0 SKP 24.7 9 139,0 8 903,1 7 824,4 8 066,6 9 357,4 9 549,2 9 641,0 SKP 24 131 330,4 142 402,3 138 472,5 152 692,7 182 401,4 189 250,2 209 530,9 meziroční index x 108,4 97,2 110,3 119,5 103,8 110,7 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 SKP 24.1-6 915,7-13 042,2-17 109,1-18 013,5-17 089,8-19 800,7-24 597,2 SKP 24.2-2 919,6-3 842,4-3 860,2-3 446,0-3 970,8-3 338,1-3 114,4 SKP 24.3-7 728,3-8 291,9-8 267,4-8 801,6-9 288,3-9 085,5-9 555,2 SKP 24.4-20 374,5-23 812,4-26 146,7-31 273,6-35 533,9-33 257,2-31 218,8 SKP 24.5-704,5-302,6 2 173,1 821,5-461,9 1 803,8 1 980,7 SKP 24.6-12 538,8-11 406,7-12 340,7-13 048,1-14 189,6-11 120,6-18 233,6 SKP 24.7-6 120,9-5 722,6-5 231,5-5 311,0-5 877,1-5 791,4-6 078,1 SKP 24-57 302,3-66 420,8-70 782,5-79 072,3-86 411,4-80 589,7-90 816,6 Pramen: ČSÚ Zahraniční obchod s výrobky SKP 24 dosáhl v roce 2006 nové rekordní hodnoty, neboť export oproti předchozímu roku vzrostl o 9,4 % na 118,7 mld. Kč a dovoz o 10,7 % na 209,5 mld. Kč. Vzhledem k rychlejšímu růstu dovozu než vývozu již tak vysoké záporné saldo zahraničního obchodu meziročně vzrostlo o 10,2 mld. Kč na minus 90,8 mld. Kč. V rámci zpracovatelského průmyslu ČR sice SKP 24 vykazuje zdaleka největší záporné saldo, ovšem proto, že v dovozu jsou započteny dodávky chemických produktů pro všechna odvětví ekonomiky. Pokud budeme hodnotit zahraniční obchod jen v rámci samotného chemického průmyslu, bylo by saldo naopak výrazně kladné (cca + 30 až 40 mld. Kč). Stejně jako v předchozím období i v roce 2006 rostl export ze všech výrobkových oborů, s výjimkou 24.7 (- 5,2 %). Za pozitivní jev lze považovat, že nejvýrazněji vzrostl vývoz v oborech, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu tj. v oboru 24.4 (+20 %) a v oboru 24.6 (+13,3 %). Výši vývozu z odvětví pozitivně ovlivnila vysoká poptávka po chemikáliích na mezinárodních trzích, směnná relace koruny vůči EURu a příznivé ziskové marže, hlavně v petrochemii. Opačný efekt mělo oslabování kursu USD 146

Výroba chemických výrobků vůči koruně a EURu, což nepříznivě postihlo hlavně ty české vývozce, kteří dodávají do oblastí amerického dolaru. Dynamika dovozu chemikálií se po zpomalení v roce 2005 (+3,8 %) zásluhou vysoké poptávky zrychlila na 10,7 %. Z jednotlivých oborů poměrně výrazně vzrostl dovoz výrobků oboru 24.1 (+10 %), který přitom na celkovém importu subsekce DG participuje plnými 40 %. Značný nárůst dovozu vykázaly také obory 24.5 (+12,4 %) a zejména obor 24.6 (+38,9 %), což svědčí o tom, že v oblasti chemických specialit je domácí sortimentní nabídka nadále nedostatečná. Pouze v oboru 24.2 se import mírně snížil (-2 %). Šest ze sedmi výrobkových oborů SKP 24 loni vykázalo záporné saldo zahraničního obchodu. Přitom tradičně nejvyšší zůstává v oboru 24.4 (-31,2 mld. Kč), v oboru 24.1 (-24,6 mld. Kč) a v oboru 24.6 (-18,2 mld. Kč). Lze to vysvětlit tím, že řada výrobků se v těchto oborech v ČR buď nevyrábí vůbec anebo výroba nestačí krýt vysoký domácí zájem. Kladné saldo v roce 2006 bylo dosaženo jen v oboru 24.5, a to ve výši necelé dvě miliardy korun. Pozitivně lze hodnotit, že obchodní výměna v rámci EU 25 se neustále rozšiřuje. Obrat s tímto regionem vzrostl oproti roku 2005 o 20,2 mld. Kč (+8,5 %) na 256,2 mld. Kč, z toho vývoz o 9,2 % na 92,8 mld. Kč a dovoz o 8,2 % na 163,4 mld. Kč. EU 25 se na celkovém vývozu ČR z tohoto odvětví v roce 2006 podílela 78,4 %, stejně jako v případě dovozu. Vývoz sice rostl rychlejším tempem než dovoz, ale z nižšího základu, takže záporné saldo se zvýšilo o 4,6 %. Dosavadní vývoj obchodní výměny v roce 2007 (k dispozici jsou údaje za leden až červen) naznačuje, že vývoz SKP 24 proti prvnímu pololetí 2006 vzrostl o 10,4 % - na 64,6 mld. Kč, zatímco dovoz o 11,3 % - na 113 mld. Kč. Záporné saldo zahraničního obchodu se tak zhoršilo o 5,4 mld. Kč na minus 48,4 mld. Kč. Z vývoje v letošním roce lze usuzovat, že obrat zahraničního obchodu vzroste oproti loňsku o cca 9-10 % a záporné saldo stoupne zhruba o 10 až 11 miliard na cca 100 mld. Kč. Exportní výkonnost SKP 24 se v posledních třech letech měnila jen minimálně. Zatím nejvyšší hodnoty dosáhla v letech 2001 a 2002 (shodně to bylo 43 %), nejnižší byla naopak v roce 2004 (38,4 %). V minulém roce dosáhla 38,7 %, tedy zhruba úrovně roku 2005. Z jednotlivých oborů loni vykázaly nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele obory 24.6 (64,1 %) a 24.7 (84,4 %), naopak nejnižší obory 24.5 (15,8 %) a 24.3 (18,3 %). Letos by se mohla exportní výkonnost odvětví mírně zvýšit, neboť zájem o chemikálie na mezinárodních trzích nadále trvá. Ukazatel penetrace má v subsekci DG kolísavý trend. Zatím nejvyšší hodnoty dosáhlo v roce 2000 (32,5 %), naopak nejnižší v roce 2002 (25,7 %). V roce 2006 se jeho hodnota pohybovala kolem 29,4 % a byla o tři desetiny procentního bodu nižší než v roce 2005. 9.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s chemikáliemi (vývoz a dovoz) je zachycena v grafu 9.6. Graf 9.6 naznačuje, že v roce 2006 byl vývoj ve srovnání s předchozím obdobím následující: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se v posledních čtyřech letech fakticky nemění a pohyby v podílech hlavních obchodních partnerů jsou zanedbatelné, což potvrzuje srovnání s rokem 2005, například se SRN, Slovenskem a dalšími státy. Jasně naším největším obchodním partnerem v obchodu s chemikáliemi zůstává nadále SRN, se kterou loni náš obrat v odvětví SKP 24 dosáhl 82,3 mld. Kč (dovoz 55,6 mld. Kč, vývoz 26,7 mld. Kč, saldo - 28,9 mld. Kč) a oproti roku 2005 vzrostl o 3,4 %. Na druhém a třetím místě loni figurovaly další dva naši tradiční partneři - Slovensko (obrat 27,5 mld. Kč, dovoz 10,6 mld. Kč, vývoz 16,9 mld. Kč, kladné saldo 6,3 mld. Kč) a Polsko (obrat 23,1 mld. Kč, dovoz 9,8 mld. Kč, vývoz 13,3 mld. Kč, kladné saldo 3,5 mld. Kč). Vysoké záporné saldo vedle SRN ještě vykazujeme s některými průmyslově vyspělými zeměmi EU 25, například s Francií (-11,8 mld. Kč), Nizozemskem (-10,2 mld. Kč), Velkou Británií (-6,3 mld. Kč), z ostatních evropských států také se Švýcarskem (-6,5 mld. Kč). Rovněž celkové saldo naší obchodní výměny s EU 25 je vysoce záporné, neboť v roce 2006 dosáhlo minus 70,6 mld Kč, zatímco v předchozím roce bylo o 2,8 % nižší. Zcela odlišná je situace v obchodu s novými členskými zeměmi EU 10, kde jsme v roce 2006 dosáhli kladné saldo ve výši 9,5 mld. Kč (dovoz 29,7 mld. Kč, vývoz 39,2 mld. Kč), hlavně zásluhou naší vysoce kladné bilance se dvěma hlavními obchodními partnery - Slovenskem a Polskem. 147