-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě

Podobné dokumenty
Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Chromosomy a karyotyp člověka

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Mendelistická genetika

Exprese genetické informace

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Souhrnný test - genetika

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Základní genetické pojmy

Struktura a funkce nukleových kyselin

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Genetika zvířat - MENDELU

Exprese genetické informace

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Centrální dogma molekulární biologie

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Degenerace genetického kódu

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

=schopnost organismů uchovávat soubory genetických informací a předávat je potomkům

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Digitální učební materiál

Molekulární základy dědičnosti

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti. FSS 2012 zimní semestr D. Brančíková

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Genetika přehled zkouškových otázek:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

1.1 Základní genetické pojmy a jejich vztahy GENETICKÝ POLYMORFISMUS A GENETICKÉ MARKERY (KUCIEL J.) Genetické markery...

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Molekulární základy dědičnosti

GENETIKA. zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů

21. ČLOVĚK A DĚDIČNOST, GENETICKÁ PROMĚNLIVOST

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Molekulární genetika. DNA = deoxyribonukleová kyselina. RNA = ribonukleová kyselina

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

VY_32_INOVACE_ / Genetika Genetika

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Vrozené vývojové vady, genetika

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Působení genů. Gen. Znak

6. Nukleové kyseliny

Mutační změny genotypu

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Genetický polymorfismus

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Genetické určení pohlaví

Schéma průběhu transkripce

Základní pravidla dědičnosti

Molekulární základ dědičnosti

15. Základy molekulární biologie

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Vypracované otázky z genetiky

Transkript:

Otázka: Genetika I Předmět: Biologie Přidal(a): Paris -věda, která se zabývá dědičností a proměnlivostí -zakladatelem je Johan Gregor Mendel (1822 1884), který se narodil v Hynčicích na Moravě 1. MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI Nukleotid- základní stavební jednotka Sacharid : DNA (deoxyribóza) a RNA (ribóza) Dusíkatá báze: DNA ( A adenin, G-guanin, C- cytozin, T-thymin) RNA (A-adenin, G-guanin, C-cytozin, U-uracil) Kys. fosforečná- H₃PO₄ 1. DNA: A, C, G, T Je nositelkou genetické informace všech organismů s výjimkou nebuněčných Je tvořena 2 polynukleotidovými řetězci proti sobě stočenými do dvoušroubovice Z obou vláken proti sobě vybíhají dvojice bází spojené vodíkovými můstky podle komplementarity bází, pořadí nukleotidů v řetězci má význam pro dědičnost (pořadí dusíkatých bází kóduje strukturu bílkovin) Informace je v daném systému uložena podle určitého klíče = genetického kódu 1 / 10

1. RNA: A, C, G, U Tvořena jedním polynukleotidovým řetězcem, jehož části se váží podle komplementarity bází mrna mediátorová RNA, informační RNA, je kopií části molekuly DNA, nese genetické informace pro primární strukturu bílkovin trna transferová RNA, přenáší AMK na ribozomy, nese antikodon vzniká bílkovina rrna ribozomální DNA, základní stavební jednotka ribozomu ( 2 podjednotky větší a menší translace), účastní se tvorby bílkovin Syntéza nukleových kyselin a bílkovin Syntéza DNA REPLIKACE OTISK v jádře, DNA polymerasa ruší vodíkové můstky oddalování vláken nové nukleotidy se řadí podle komplementarity bází DNA ligasa vznik vodíkových můstků 2 identická vlákna Syntéza RNA TRANSKRIPCE přepis přepis genetické informace z rozpleteného úseku DNA do mrna (mrna se vyrábí podle rozpletené předlohy) vlákna se pomocí DNA polymerázy oddělí volné nukleotidy se přiřazují podle komplementarity bází (místo thyminu do DNA uracil) mrna se uvolní a vlákna DNA se pomocí RNA polymerázy zase spojí sestřih: z primárních mrna jsou odstraněny nekódující sekvence = INTRONY (části řetězce nekódující žádnou AMK), kódující úseky = EXONY jsou pak pomocí enzymů pospojovány do finálního řetězce Syntéza bílkovin TRANSLACE proteosyntéza = překlad Průběh: mrna prochází ribozomem vždy po třech bázích 1 AMK je kódované 3 bázemi TRIPLET na 3 prošlé báze mrna (KODON) nasedá ANTIKODON trna trna přináší s sebou AMK, která je zařazena do vyrábění bílkovin mrna opustí jádro a v cytoplazmě se váže na ribozomy k ribozomům se dostává trna nesoucí AK na kodón mrna se naváže na základě komplementarity antikodon trna ribozom se posune po řetězci mrna na nový kodon se naváže další antikodon trna nesoucí AK 2 / 10

AK přenášené trna se mezi sebou spojí peptidickou vazbou a vzniká bílkovina Zahájení proteosyntézy: PROMOTOR vždy triplet na mrna Ukončení proteosyntézy: TERMINÁTOR UAA (uracil, adenin, adenin) UGA (uracil, guanin, adenin) UAG (uracil, adenin, guanin) 2. ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Dědičnost = heredita Schopnost organismu uchovávat a předávat předpoklady různých vlastností (vloh) z generace na generaci, výsledkem jsou jedinci shodní v podstatných znacích Proměnlivost = variabilita Vlastnost příslušníků téhož druhu lišit se od ostatních v nepodstatných znacích Vede k novým kombinacím nebo ke vzniku zcela nových vloh Genetická informace informace, kterou si všechny organismy udržují po celý život a předávají z generace na generaci rozmnožováním nositelkou jsou makromolekuly nukleových kyselin především DNA, která je uložena v jádře buňky a spolu s bílkovinami se nachází v chromozomech Rozmnožování (reprodukce) Nepohlavní (asexuální) jedinec vzniká z jedné původní buňky nebo části tkáně, orgánu, takto vzniklé generace = klony Pohlavní (sexuální) jedinec vzniká splynutím gamet vzniklých v zárodečné tkáni rodičů, takto vzniklé generace = potomstvo Křízení (hybridizace) 3 / 10

pohlavní rozmnožování dvou vybraných jedinců je základní metodou genetického výzkumu a základní šlechtitelskou metodou Genetický kód Gen (vloha) uložení genetické informace zapsané ve struktuře DNA podle určitého klíče (pořadí a komplementarita bází) úsek DNA, který nese informaci o určitém znaku organismu 3 typy genů : Strukturní kódují pořadí AMK v bílkovině Regulátorové řídí přepis strukturních genů (ovlivňují diferenciaci buněk) Geny pro RNA kódují pořadí nukleotidů v trna a rrna geny velkého účinku velký odraz ve fenotypu kvalitativní znaky (barva očí, srsti) geny malého účinku výsledný znak je dán součtem účinků více těchto genů, kvantitativní znaky ( váha, bohatost květů) většina genů uložena v jádře, mimo jádro plazmidy, mitochondrie, plastidy Přenos genu (genetické informace) děje se při mitóze (S-fáze) a to replikací, kdy se veškerá genetická informace zdvojí Při meióze se dostává do pohlavních buněk a přenáší se na potomstvo Exprese genu Alela Genotyp Genom Znak vyjádření genetické informace do určitého znaku (barva květu) uskutečňuje se ve dvou stupních transkripce a translace Konkrétní forma genu, např. gen určující barvu květu může obsahovat alelu pro červenou a pro bílou soubor všech genů organismu soubor genů v jednom jádře (v jedné buňce), genomy všech buněk = genotyp jednotlivá vlastnost organismu 4 / 10

Fenotyp rozlišujeme znaky morfologické (tvar těla, barva očí), funkční (schopnost dýchat), psychické ( nadání, temperament) znaky kvalitativní (barva očí, typ srsti) a kvantitativní (výška, hmotnost) soubor všech znaků živého organismu, jedinci téhož druhu mají stejné znaky, ale v různé formě Dominance a recesivita fenotypový projev dané vlastnosti u organismu závisí na tom, jaký je vztah mezi rozdílnými alelami nejčastěji funkce jedné z alel převládá (dominantní alela A) a překrývá ve fenotypu projev druhé alely (recesivní alela a) ÚPLNÁ DOMINANCE alela A je úplně dominantní nad alelou a, jedinec s genotypem Aa se fenotypově neliší od homozygota AA NEÚPNÁ DOMINANCE heterozygot Aa se fenotypově odlišuje od obou homozygotů AA i aa Homozygot diploidní jedinec, který po rodičích zdědil tutéž alelu určitého genu, tedy buď AA nebo aa Heterozygot diploidní jedinec, který po rodičích zdědil pro týž znak různé alely, tedy Aa 3. GENETIKA PROKARYOT Nukleoid = 1 kruhový chromozóm neobsahuje bílkoviny mitoticky se nedělí každý gen tvořen 1 alelou např. E. coli 4500 genů 5 / 10

Plazmidy menší kruhové molekuly DNA v cytoplazmě bakterie 1 nebo několik genů např. pro rezistenci vůči antibiotikům, nesoucí patogenitu atd. replikují se nezávisle na hl. chromozomu proměnlivé mohou se začlěnovat do hl. chromozomu jsou předmětem zkoumání genetického inženýrství 4. GENETIKA EUKARYOT jaderný genom rozdělen do chromozomů chromozomy : vláknité útvaty tvořené komplexem DNA a bílkovinami histony = chromatin chromatida jsou 2, podélné shodné poloviny centromera odděluje nestejně dlouhá ramena a spojuje chromatidy krátké rameno dlouhé rameno 1. a) Chromozomová sada počet a tvar chromozomů v jádře charakteristický pro každý druh typy jader: haploidní- obsahují jednu chromozomovou sadu (pohlavní buňky) diploidní- obsahují dvě chromozomové sady homologické chromozomy (tělní buňky) Soubor všech chromozomů v jádře se nazývá karyotyp 23 párů chromozomů (celkem 46) 22 + X - 22 + Y - Lokus- konkrétní místo na chromozomu, kde se nachází gen Chromozomová mapa- znázorňuje umístění genů na chromozomu Morgany- jednotky udávající vzdálenost mezi geny 1. b) Mitóza 2n 2n + 2n nepřímé jaderné dělení předává se nezměněný soubor chromozomů c)meióza 2n n + n + n + n redukční dělení v zárodečných tkáních tzv. gametogeneze 6 / 10

rozchod homologických chromozomů = segregace při crossing-overu se uskutečňuje rekombinace vloh platí obecné zákony genetiky odlišnosti ve způsobu studia: experimenty, selekce nemožná dlouhá generační doba, malý počet potomků složitý genotyp, znaky polygenního charakteru společnost rozdělena do řady populací 5. GENETIKA ČLOVĚKA Metody studia pozorování fenotypových projevů Genealogické = rodokmenové Populační Gemellilogické sledování dvojčat Studium karyotypu a DNA 1. RODOKMENY 1. Studium karyotypu výzkum chromozomů, základní součást lékařské genetiky jednou z metod studia chromozomů je tzv. proužkování u vyvíjejících se plodů se chromozomy vyšetřují z plodové vody, toto vyšetření umožňuje dokázat některé choroby jako např. hemofilii a Downův syndrom 1. Normální znaky člověka: Některé monogenní znaky člověka: Krevní skupiny- systém ABO 7 / 10

uplatňuje se pouze genotyp (používá se k určení otcovství) genotyp krevních skupin je dán 3 alelami A,B jsou dominantní vůči 0 v heterozygotní kombinaci AB se uplatňují obě alely mluvíme o kodominanci možné 4 krevní skupiny vznikají následkem kodominance Krevní skupiny Rh-faktor 85 % lidí je RH pozitivní, zbytek negativní Rh pozitiva je dominatní nad Rh negativou jestliže má jeden z rodičů Rh +, má jejich dítě také Rh + Levorukost autozomální, recesivní Některé polygenní znaky člověka: Inteligence, talent příklad, kde se uplatňuje více genů a zároveň sehrává roli i prostředí dědivost se uvádí v rozmezí 66 80%, prostředí se podílí 20 34 % Výška, hmotnost, délka chodidla, množství pigmentu d)dědičné choroby a dispozice Dispozice dědí se, k projevení muzí působit faktory prostředí (neurózy, alergie, hypertenze) Dědičné choroby = vady důsledek mutací, dědí se v každém případě, vliv prostředí minimální Autozomální choroby 8 / 10

autozomálně dominantní typ dědičnosti celiakie, syndaktie, polydaktie, brachydaktie, rozštěp rtu a patra, achondroplazie (malá postava), Huntingtonova choroba autozomálně recesivní typ dědičnosti albinismus, cystická fibróza, srpkovitá anémie Gonozomální choroby gonozomálně dominantní typ dědičnosti hypertrichóza (nadměrné ochlupení) gonozomálně recesivní typ dědičnosti hemofilie, daltonismus, chybění potních žlázek e)genetická prevence Eufenika snaha o zlepšení lidského fenotypu, léčení dědičných chorob s fenotypovým projevem Eugenika snaha o zlepšení lidské populace (negativní 2.sv.válka rasismus) 6. Genové inženýrství počátek 70.let vyvinuta laboratorní technika rekombinantní DNA přenos genu z jednoho chromozomu na druhý a tím spojování polynukleotidové sekvence různého původu Základní postupy: Izolace NK Podélné štěpení DNA účinkem vyšší teploty Příčné štěpení = restrikce DNA Třídění fragmentů DNA 9 / 10

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Genetika - maturitní otázka z biologie (2) Klonování DNA pomocí klonovacích vektorů a její pomnožení Sekvenování DNA (zjišťování pořadí nukleotidů) Polymerázová řetězová reakce (PCR) Přínos genového inženýrství: biotechnologie transgenní rostliny a živočichové (GMO) geologicko-technologické využití (určování stáří hornin, fosílií) genová terapie 7. Šlechtění a plemenitba 1. a) Šlechtění rostlin: polyploidizace haploidizace křížení (šlechtitelské školky, genové banky) roubování mutageneze 1. b) Plemenitba živočichů umělá inseminace přenos embryí klonování Více studijních materiálů na Studijni-svet.cz. Navštivte také náš e-shop: Obchod.Studijni-svet.cz. 10 / 10