Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV
Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance veřejný ejný dluh směnný kurz průměrn rná míra inflace rok před p hodnocením m max. 1,5 % bodu nad průměrem rem třít zemí s nejlepší ším výsledkem rok před p hodnocením m max. 2 % body nad průměrem rem třít zemí s nejlepší ším m výsledkem v oblasti cenové stability deficit veřejných ejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3 % HDP 60 % HDP, postačuje pozitivní vývoj, přiblip ibližování k této t to hranici Minimáln lně dvouletá účast v systému ERM II
Dluh vládn dního sektoru v % HDP ESA 95 (maastrichtské kriterium) Zdroj EUROSTAT
Jaké byly přínosy p zavedení eura pro ekonomiky eurozony?
Čím m byl růst r domácí poptávky financován? n? Zadluženost soukromého sektoru (stav dluhu v % HDP) Zdroj EK
Pakt stability a růstr Nástroj k udržen ení fiskáln lní rovnováhy i po spuštění měnové unie Schválen na zasedání ER v Dublinu 1997 3 %, 60 %, středn ednědobě vyrovnanost nebo přebytky p veřejných ejných rozpočtů Kdy neplatí pokles ekonomiky 2 % nebo 0,75 2 % Nefunguje automaticky Výsledky???? Revize v roce 2005, zachování pravidel, ale většív míra flexibility a značné množstv ství podmínek, které umožň žňují překračování,, spíš íše e prevence než sankce Růst x fiskáln lní stabilita
Finanční nástroje EU ve vztahu k zadluženým zemím
Reforma ekonomického řízení v EU Základnívýchodiska Od března b 2010 oficiáln lně klíčovou prioritou EU Změna pravidel v rámci r Smlouvy pouze změnou sekundárn rního práva (výjimka krizový mechanismus pro eurozónu) nu) Tři i hlavní směry pakt stability a růst, r finanční mechanismy pro postižen ené země,, posilování rovnováhy a konkurenceschopnosti
Fiskáln lní konsolidace Reforma Paktu stability a růstur Státy ty překrap ekračující 3 % a 60 % kritérium rium 0,1 % HDP - pokuta, 3 fáze f (1. čerpá úroky, 2. úroky propadají další ším členským státům, 3. depozitum propadá EU) Obrácen cené hlasování Evropský semestr, fiskáln lní rámce
Záchranný balíček a limity závazkz vazků (mld. euro) Země celkem Německo Francie EFSF * 440 147.4 110.7 EFSM (EK)** 60 12.0 9.7 MMF záchr. plán euro 250 14.9 12.3 EU záchr.plán Řecko 80 22.3 16.8 MMF záchr.plán Řecko 30 1.8 1.5 ECB*** 60 16.4 12.3 Celkem 920 214.9 163.3 * záchranný balíček pro země eurozony ve formě mezivládní pomoci ** nástroj ve formě euro půjček *** nákupy vládních dluhopisů do 30.6.2010
Zdroj: ECB, Structural indicators for the EU banking sector, leden 2010.
držen ení řeckých vládn dních dluhopisů zahraničními investory
PIIGS Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko Společné znaky ekonomické nerovnováhy Rozdílnosti: závaz važnosti problémů,, příčiny, p rating, přístup p ze strany Evropské unie
Reáln lní efektivní směnný kurz (vývoj v letech 1998-2007) Zdroj EUROSTAT
Konkurenceschopnost EU v globáln lní ekonomice
Nástup Evropy do nového tisícilet ciletí
Kdy Čína, Indie, Rusko a Brazílie doženou vyspělé ekonomiky? (podle hodnoty HDP) Zdroj: Goldman Sachs Zdroj: Goldman Sachs Zdroj: Goldman Sachs
Evropa 2020 - cílové ukazatele Zvýšit zaměstnanost na 75 % Investice do V a V na 3 % Snížit emise o 20 %, zvýšit podíl l obnovitelných zdrojů o 20 %, zvýšit energetickou účinnosti o 20 % Snížit podíl l dětíd s předp edčasně ukončenou docházkou na 10 %, zvýšit podíl l vysokoškolsky kolsky vzdělaných ve věku mezi 30-34 34 na 40 % Snížit o 25 % podíl l Evropanů postižených chudobou
Zajištění nové kvality koordinace hospodářských ských politik: Pakt pro euro (vývoj jednání) 4. února 2011 byl představen p na ER neformáln lní francouzsko-německý návrh n na vznik tzv. Paktu pro konkurenceschopnost návrhem stálého předsedy p ER a předsedy p Evropské komise 11. března b 2011 se nakonec shodli nejvyšší představitelé eurozóny na summitu na Paktu pro euro 24. března b 2011 Pakt byl předlop edložen en ER, kdy se k Paktu mohly připojit p nečlensk lenské státy ty eurozóny (nepřijaly tři t země: : Velká Británie, Švédsko, Maďarsko arsko a Česká republika)
Nastavení konvergenčních kritéri rií
Konvergenční zpráva květen Slovinsko ano Litva ne 2006
Plnění konvergenčních kritéri rií podle konvergenčních zpráv v EK a ECB zveřejn ejněných ných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006 Země Cenová stabilita (HICP), v % Veřejn ejné finance k HDP, v % Veřejný ejný dluh k HDP, v % Stabilita kurzu - ERM II Dlouhodobá úroková míra ČR 2,2-3,5 30,9 Ne 3,8 Estonsko 4,3 2,5 4,0 Ano nehodnoceno Kypr 2,3-1,9 64,8 Ne (2.5.2005) 4,1 Lotyšsko 6,7-1,0 11,1 Ne (2.5.2005) 3,9 Litva 2,7-0,5 18,7 Ano 3,7 Maďarsko arsko 3,5-10,1 67,6 Ne 7,1 Malta 3,1-2,9 69,6 Ne (2.5.2005) 4,3 Polsko 1,2-2,2 42,4 Ne 5,2 Slovinsko 2,3-1,8 29,1 Ano 3,8 Slovensko 4,3-3,4 33,0 Ne (28.11.2005) 4,3 Referenční hodnota 2,8 ; 2,6-3 60 2 roky v ERM II 6,2 ; 5,9
Země Výsledky konvergenční zprávy za Maltu a Kypr z roku 2007 Malta Kypr Referenční hodnota Míra inflace 2,2 2,0 3,0 Podíl l deficitu veřejných ejných rozpočtů na HDP Veřejný ejný dluh (podíl l na HDP) 66,7 (59 v roce 2009) -2,1-1,5-3,0 63,2 (61,5 2007) 60,0 (klesající trend) Úrokové sazby 4,3 4,2 6,4 Stabilita měnym ano ano 2 roky členství v ERM
Ekonomika Estonska
Estonská ekonomika v posledním desetiletí Dynamický růstr Převis domácí poptávky Nerovnováhy v ekonomice Inflační prostřed edí Obrat v letech 2008-2009 2009 Pokles HDP Nárůst nezaměstnanosti Pokles mezd a cen Vyrovnání běžného účtu platební bilace
Vybrané makroekonomické ukazatele Estonska (pramen Eurostat) Rok 2000 2007 2008 2009 HDP na obyvatele (EU_27=100) 45 70 68 63 Náklady na hodinu práce (EU_27=100) HDP na zaměstnanou osobu (EU_27=100) 16 33 - - 47 66 64 65
Perspektivy estonské ekonomiky v eurozóny Malá,, otevřen ená ekonomika možný pozitivní dopad Ekonomická úroveň výrazně podprůměrn rná (63 % EU-27) předpoklad reáln lné konvergence Inflace riziko číslo jedna Stabilní makroekonomická politika základ z úspěchu Konkurenceschopnost, strukturáln lní reformy
Turecko Ekkónomický rozvoj Změny společnosti Přistoupení jako záruka stability Energetické cesty Geopolitický význam Náboženství Poloha v Asii Historie Velký vliv po rozšíření Regionální rozdíly
Euro Atraktivita pro investory Zlepšení orientace v zahraničních cenách Pokles kurzových rizik Nestabilní světové a evropské prostředí Zvyklosti a tradice Riziko nekálého jednání obchodníků Ztráta nástrojů měnové politiky
ces.vse.cz Jsme v EU, buďme v obraze abrham@vse.cz 777/248798 Současná Evropa www.europa.eu www.euroskop.cz