Krize eurozóny. a česká ekonomika. Miroslav Singer. guvernér, Euro versus koruna. Praha, 17. října 2011

Transkript

1 Krize eurozóny a česká ekonomika Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka Euro versus koruna Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu ČR Praha, 17. října 2011

2 Obsah Příčiny krize eurozóny a dopady na českou ekonomiku Zkušenosti ČR s rozdělením měny a s měnovou krizí Implikace vývoje v eurozóně pro budoucí přijetí eura Českou republikou M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 2

3 3 příčiny p krize eurozóny 1. Strukturální nesourodost (dlouhodobá příčina) 2. Stávající institucionální rámec a dosavadní pravidla fungování unie 3. Nepříznivý fiskální vývoj (krátkodobá a střednědobá příčina) Krize eurozóny má od roku 2010 především podobu krize rozpočtové a dluhové, ale dlouhodobé příčiny spočívají ve strukturální nesourodosti eurozóny a v jejím nevhodném institucionálním rámci M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 3

4 1. Strukturáln lní nesourodost - 1/2 Eurozóna není optimální měnovou oblastí: mezi zeměmi eurozóny existují velké rozdíly v konkurenceschopnosti a tyto rozdíly se nesnižují Země jako Řecko či Portugalsko mají nízkou konkurenceschopnost (např. pomalý růst, vysoké primární deficity, deficity zahraničního obchodu a běžného účtu) Eurozóna sice podpořila vzájemný obchod (rovněž ku prospěchu blízkého okolí), ale nepřinesla očekávanou lepší alokaci kapitálu Kapitál začal proudit do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos, ale pouze za cenu vyššího rizika Toto riziko věřitelé (většinou banky zemí jádra eurozóny) ignorovali, neboť předpokládali, že bude rizikovějším ekonomikám pomoženo; uvědomili si ho až v krizi a promítli do očekávání M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 4

5 Index pracovních ch nákladn kladů Pramen: Eurostat V důsledku reforem na trhu práce rostla cena práce v Německu dlouhodobě výrazně pomaleji než v jiných ekonomikách M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 5

6 Reáln lné efektivní měnové kurzy Pozn.: Deflátor: jednotkové pracovní náklady; obchodní partneři: 16 zemí eurozóny Pramen: Eurostat Mezera v konkurenceschopnosti mezi Německem a ostatními zeměmi v minulém desetiletí narůstala M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 6

7 1. Strukturáln lní nesourodost - 2/2 Německo si svůj stávající ekonomický úspěch předplatilo : na úkor životní úrovně Němců odplýval kapitál do rizikového státního i soukromého dluhu Irska a jižního křídla eurozóny Eurozóna podněcovala přehřívání některých periferních ekonomik a pomalejší růst jádra ; místo konvergence podněcovala divergenci Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích Riziko strukturálních reforem: jsou politicky velmi nákladné a přinášejí výsledky až po několika letech Strukturální reformy jsou pro eurozónu podmínkou nutnou nikoliv však postačující M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 7

8 2. Institucionáln lní rámec a pravidla Eurozóna má špatný institucionální rámec: nedefinuje způsob řešení finančních krizí nezná způsob, jakým by mohla nějaká země z eurozóny odejít (institut exitu je přitom základním mechanismem trhu) Stávající pravidla eurozóny byla opakovaně a flagrantně porušována (nákup dluhopisů ECB) a nerespektována (Pakt stability a růstu) Politické elity EU nebyly vůbec na krizi připraveny: názorové obraty o 180 (princip, že země se vzájemně nezachraňují ) bagatelizace problémů nebo jejich zastírání (měkké stress testy bank) časté odsouvání problémů (kupování času místo skutečných řešení) mnohá rozhodnutí byla činěna pod tlakem (vytváření záchran. fondů) ve stavu nouze byla vynucována falešná solidarita s hříšníky Víra, že členství v eurozóně povede po vstupu k větší disciplíně (politiků) se ukázala být iluzí M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 8

9 3. Nepříznivý fiskáln lní vývoj Mnohé země nevyužily příznivé podmínky hospodářského růstu (dobrých časů) ke konsolidaci veřejných financí Ekonomiky eurozóny vstupovaly do krize: s určitou mírou strukturálních schodků (žití nad poměry ) s relativně vysokou úrovní zadlužení Během krize: se prohloubila cyklická složka deficitů navíc byly poskytnuty prostředky na: a) sanaci bankovního sektoru b) podporu reálné ekonomiky (např. šrotovné) Fiskální politiky mnoha zemí představovaly před krizí latentní problém; během krize se staly další příčinou poruch, místo aby hrály roli stabilizujícího nástroje M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 9

10 Přesun dluhů DLUHY SOUKROMÉHO SEKTORU DLUHY VEŘEJNÉHO SEKTORU DLUHY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ (MMF, EK, ECB) Během krize docházelo k masivnímu přesunu dluhů M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 10

11 Deficity v eurozóně a maastrichtské kritérium rium ( ) 2010) Finsko 5,2 Finsko 4,2 Lucembur. -0,9 Estonsko 0,1 Lucembur. 3,7 Lucembur. 3 Estonsko -1,7 Lucembur. -1,7 Kypr 3,4 Kypr 0,9 Finsko -2,6 Finsko -2,5 Estonsko 2,5 Nizozemí 0,6 Německo -3 Německo -3,3 Španělsko 1,9 Německo 0,1 Malta -3,7 Malta -3,6 Německo 0,3 Rakousko -0,9 Rakousko -4,1 Belgie -4,1 Nizozemí 0,2 Belgie -1,3 Itálie -5,4 Itálie -4,6 Irsko 0,1 Slovinsko -1,8 Nizozemí -5,5 Rakousko -4,6 Slovinsko -0,1 Slovensko -2,1 Belgie -5,9 Kypr -5,3 Belgie -0,3 Itálie -2,7 Slovinsko -6 Nizozemí -5,4 Rakousko -0,9 Estonsko -2,8 Kypr -6 Slovinsko -5,6 Itálie -1,5 Francie -3,3 Francie -7,5 Francie -7 Slovensko -1,8 Portugalsko -3,5 Slovensko -8 Slovensko -7,9 Malta -2,4 Španělsko -4,2 Portugalsko -10,1 Portugalsko -9,1 Francie -2,7 Malta -4,5 Španělsko -11,1 Španělsko -9,2 Portugalsko -3,1 Irsko -7,3 Irsko -14,3 Řecko -10,5 Řecko -6,4 Řecko -9,8 Řecko -15,4 Irsko -32,4 Pozn.: Tabulka zachycuje všechny země, které v roce 2011 byly členem eurozóny Pramen: Eurostat Zatímco v roce 2007 neplnily maastrichtské kritérium deficitu dvě země, v roce 2010 ho plnily jen tři M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 11

12 Dluhy v eurozóně a maastrichtské kritérium rium ( ) 2010) Řecko 105,4 Řecko 110,7 Řecko 127,1 Řecko 142,8 Itálie 103,6 Itálie 106,3 Itálie 116,1 Itálie 119 Belgie 84,2 Belgie 89,6 Belgie 96,2 Belgie 96,8 Portugalsko 68,3 Portugalsko 71,6 Portugalsko 83 Irsko 96,2 Německo 64,9 Francie 67,7 Francie 78,3 Portugalsko 93 Francie 63,9 Německo 66,3 Německo 73,5 Německo 83,2 Malta 62 Rakousko 63,8 Rakousko 69,6 Francie 81,7 Rakousko 60,7 Malta 61,5 Malta 67,6 Rakousko 72,3 Kypr 58,3 Nizozemí 58,2 Irsko 65,6 Malta 68 Nizozemí 45,3 Kypr 48,3 Nizozemí 60,8 Nizozemí 62,7 Španělsko 36,1 Irsko 44,4 Kypr 58 Kypr 60,8 Finsko 35,2 Španělsko 39,8 Španělsko 53,3 Španělsko 60,1 Slovensko 29,6 Finsko 34,1 Finsko 43,8 Finsko 48,4 Irsko 25 Slovensko 27,8 Slovensko 35,4 Slovensko 41 Slovinsko 23,1 Slovinsko 21,9 Slovinsko 35,2 Slovinsko 38 Lucembur. 6,7 Lucembur. 13,6 Lucembur. 14,6 Lucembur. 18,4 Estonsko 3,7 Estonsko 4,6 Estonsko 7,2 Estonsko 6,6 Pozn.: Tabulka zachycuje všechny země, které v roce 2011 byly členem eurozóny Pramen: Eurostat Z devíti zemí, které v roce 2007 plnily maastrichtské kritérium dluhu, zbylo v roce 2010 pět M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 12

13 Stručná anatomie krize Špatné půjčky Recese HYPOTÉČNÍ TRH Hypotéční krize FINANČNÍ SEKTOR Nižší příjmy Záchrana bank Finanční krize REÁLNÁ EKONOMIKA VEŘEJNÝ SEKTOR Podpora poptávky Dluhová krize Fiskální konsolidace Volatilita trhů; nejistoty Hlavní riziko stávající fáze krize spočívá v těsných vazbách mezi finančním sektorem, reálnou ekonomikou a veřejnými financemi M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 13

14 Dluhová krize a politika Doposud uskutečněná řešení problémů státních dluhů vyžadovala v oblasti politiky pouze získat pro řešení (= úsporný program) občany dlužnické země Pro řešení dluhového problému eurozóny však bude třeba získat i voliče a instituce jiných než dlužnických zemí V zájmu problémových zemí není opustit eurozónu; naopak: členství v eurozóně zajišťuje elitám daných zemí získat prostředky, o kterých si mohou obyčejní členové EU jenom nechat zdát Vybudování jakéhosi silnějšího deura kolem německé ekonomiky není reálné, německé elity nejsou na takový krok připraveny Měnové unie se rozpadají kvůli ztrátě politické vůle, nikoliv kvůli nedostatečným ekonomickým přínosům M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 14

15 Rizika budoucího vývoje Finanční: přetrvává zranitelnost finančního systému a vysoká volatilita na trzích; jen pomalu se snižuje finanční páka; přetrvává nebezpečínákazy Makroekonomická: Hospodářský růst: v posledních měsících zpomaluje; není ve světě rovnoměrný (vyspělé ekonomiky rostou pomalu a některé rozvíjející ekonomiky rychle); soukromá poptávka je nadále slabá; převažují špatné zprávy nad dobrými Cenový vývoj: ačkoliv inflační nákladové tlaky ustupují, inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB); pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky Jiná: nová (a nadměrná) regulace v EU; daň z fin. transakcí, apod. Velkým rizikem je absence důvěryhodného politického řešení dluhového problému eurozóny (i USA) M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 15

16 Pravděpodobn podobné dopady případnp padné krize na českou ekonomiku Hlavním kanálem šíření případné krize bude zahraniční obchod (značná otevřenost ekonomiky a vysoký podíl cyklicky citlivých oborů na vývozu představují slabé místo) Bankovní sektor v ČR je v dobré kondici (viz zátěžové testy ČNB) a měl by působit jako tlumič šoků Určitý pokrok ve fiskální konsolidaci snižuje možná rizika nákazy a zlevňuje náklady na obsluhu dluhu V případě druhého poklesu budou dopady na českou ekonomiku podobné dopadům z let M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 16

17 Vývoj HDP v ČR R a v eurozóně (meziroční změna v %) Meziroční změny reálného HDP (%) Česká republika eurozóna -6 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Pramen: Eurostat V průběhu krize se prosazovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 17

18 Zkušenost ČR R s rozdělen lením m měnym Po celá desetiletí fiskální transfery mezi českými zeměmi a Slovenskem maskovaly výrazně horší výkonnost slovenské ekonomiky oproti české Rozdíl ve výkonnosti byl ještě prohlouben uzavřením zbrojního průmyslu v SR Po politickém rozdělení ČSFR (1. ledna 1993) začalo být zachovávání společné měny vystavováno tržním tlakům: české i slovenské subjekty převáděly své vklady do českých bank a kapitál odplýval z obou zemí Po rozdělení měny (8. února 1993) byla brzy obnovena stabilita Slovenská koruna poměrně rychle depreciovala - v souladu s horšími fundamenty slovenské ekonomiky Náklady na rozdělení měny byly relativně nízké (plán B sledovaný od poloviny roku 1992 hladkosti dělení měny prospěl) Poučení: 1) nedostatek politické vůle zachovat federální měnu měl na ni zásadní dopad 2) situace byla pro trhy i domácnosti snadno čitelná M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 18

19 Zkušenost ČR R s měnovou m krizí Česká ekonomika se chytila do pasti Impossible Trinity První stabilizační balíček (duben 1997) nebyl pro trhy dostatečně kredibilní Spolupráce mezi vládou a centrální bankou nebyla dostatečná Makroekonomické politiky nebyly v souladu + pravděpodobně příliš restriktivní měnová politika finanční krize Mnohá rozhodnutí tvůrců politik byla obtížně předvídatelná; to subjektům komplikovalo rozhodování Výsledek byl ekonomicky velmi nákladný; z větší části se mu dalo předejít; neexistoval žádný plán B zpoždění v zavádění nového rámce (o přechodu k cílování inflace bylo rozhodnuto až v prosinci 1997) Poučení: předvídatelné akce vyvolávají nižší ekonomické náklady než akce nepředvídatelné M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 19

20 Euro a ČR Krize obnažila zásadní slabiny fungování eurozóny (strukturální, institucionální a rozpočtové) V důsledku vytváření záchranných mechanismů se výrazně zvyšují rozpočtové náklady členství v eurozóně a komplikuje se kalkul budoucích přínosů a nákladů Česká ekonomika není doposud na přijetí eura připravená (fiskální vývoj + nedostatečná sladěnost s eurozónou) náklady plynoucí z členství ČR v eurozóně by zřejmě byly vyšší než přínosy Eurozóna přestala být tím, čím byla v době našeho vstupu do EU, resp. tím, za co byla v té době vydávána Přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila Úvahy o přijetí eura ČR nebudou po několik let aktuální M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 20

21 Shrnutí Přestože nejpalčivějším problémem se nyní jeví dluhová krize, hlavní problém eurozóny spočívá v její strukturální nesourodosti a v jejím nevyhovujícím institucionálním uspořádání Tyto skutečnosti byly v období rychlého růstu před krizí latentní, ale v průběhu krize začaly ohrožovat samu existenci eurozóny Nedojde-li k náhlému zvratu politické situace v zemích jádra eurozóny nebo v Německu, bude krize řešena převážně na úkor fiskálně spořádaných zemí eurozóny a rovněždůvěryhodnosti ECB a její měnové politiky (toto řešení bude pro elity eurozóny méně politicky nákladné) Vstup do EMU nebude pro ČR v nejbližších letech možný (fiskál) a pravděpodobně ani výhodný Úvahy o vstupu do EMU začnou být aktuální, až bude zřejmé, jakými pravidly se eurozóna vlastně řídí M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 21

22 Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 22

23 Rezervní slidy M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 23

24 Dluhy a deficity v eurozóně ( ) 2010) Dluh/HDP v % Deficit/HDP v % Pramen: Eurostat Po zhoršení obou veličin v roce 2008 došlo k prudkému zhoršení v roce 2009; v roce 2010 došlo k dalšímu zvýšení dluhu a mírnému snížení deficitu M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 24 60

25 Dluhy a deficity v EU v roce 2010 GR Irsko: dluh 96,2% deficit -32,4 % UK Maastricht: dluh PT F IT BE CZ Deficit/HDP v % Pramen: Eurostat Jen pět zemí v EU plnilo v roce 2010 obě maastrichtská rozpočtová kritéria zároveň; díky Estonsku jsou mezi nimi tři ze 17 zemí eurozóny M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 25 D Maastricht: deficit DK Fi LUX S EST Dluh/HDP v %

26 Vládn dní dluhy Řecka, Irska a Portugalska Řecko Irsko Portugalsko ( ) 2010) Vládní dluh jako % HDP Dluh Řecka byl vysoký již před krizí a od roku 2007 do roku 2010 se zvýšil o 37,4 p.b.; dluh Irska byl před krizí sice nízký, ale ve stejném období se zvýšil téměř čtyřikrát Pramen: Eurostat M. Singer Krize eurozóny a česká ekonomika 26