Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Think Together 2011 Řízení rizik v projektovém řízení Risk management in Project management Michal Peták 338
Abstrakt Ambicí tohoto článku je nastínit možnosti vývoje řízení rizik v kontextu projektového řízení. Úvod práce je zaměřen na obecnou teorii projektového řízení, která je dále rozvedena v oblasti řízení rizik. V následující části je definován pojem fuzzy a fuzzy množiny. Klíčová slova Projektové řízení, fuzzy metodologie, řízení rizik, řízení kvality. Abstract The ambition of this article is to ourline the possibilities of evolution of risk management in the context of project management. The beginning of this work is focused on general theory of project management, which is further elaborated in the area of risk management. In the following part the fuzzy term and fuzzy sets are defined. Key Words Project management, Fuzzy methodology, risk management, quality management Úvod Se stále se zvyšujícími požadavky investorů, kteří vyvíjejí tlak na zpracování co nejdetailnějších plánů (zejména z hlediska nákladů a plánováním financování), jde ruku v ruce i vývoj projektového řízení z hlediska matematických metodik a podpory zpracovávání plánů a jejich následnému řízení. Řízení rizik má v tomto směru velký potenciál pro vylepšení například jak popisuje v článku Lacko (2001): Project Risk Management zahrnuje procesy, které se zabývají identifikací, analýzou a reakcí na rizika v projektech, s cílem minimalizovat jejich vliv na projekt. Cíl projektového řízení je představován úspěšným projektem. Vytvoření důkladného plánu snižuje množství operativního řízení a jeho přesné dodržení determinuje úspěšnost projektu. V oblasti metodik dochází k neustálým inovacím již známých algoritmů, které rozvíjí původní metody, jako je například metoda kritické cesty (CPM). Mezi inovace postupů patří například metoda GERT zahrnutí podmíněných pravděpodobností realizace úkolů. Metoda PERT, která se používá k řízení složitých akcí majících stochastickou povahu. Z posledních metod zabývající se projektovým řízením a řízením rizik jak publikoval například Lacko (2001): Metoda RIPRAN (RIsk PRoject ANalysis), představuje jednoduchou empirickou metodu pro analýzu rizika projektů, zvláště pro středně velké firemní projekty. Vychází důsledně z procesního pojetí analýzy rizika. Chápe analýzu rizika jako proces (vstupy do procesu-výstupy z procesu-činnosti transformující vstupy na výstup s určitým cílem). Metoda akceptuje filosofii jakosti (TQM) a proto obsahuje činnosti, které zajišťují jakost procesu analýzy rizika, jak to vyžaduje norma ISO 10 006. Metoda je navržena tak, že respektuje zásady pro Risk Project Management, popsané v materiálech PMI a IPMA. ISBN: 978-80-213-2169-4 339
Nabízí se otázka rozvoje řízení rizik projektů pomocí fuzzy logiky a teorie množin, která se váže k osobnosti Lotfi Zadeha a k roku 1965 a dalších, kteří tento směr rozvíjeli např. Abraham Mandani a jiní. Využití fuzzy přístupů v projektech, které díky stanovení míry příslušnosti, což je stupeň vyjadřující náležitost prvku do množiny, umožňují částečné zařazení prvku (úkolu, zdroje, nebo jiných elementů) do systému. Cílem tohoto příspěvku je úvod čtenáře do problematiky projektového řízení a snaha nalezení oblastí v jakých směrech by se dala využít fuzzy metodologie v podmínkách projektového řízení. Zákonitosti projektů Realizace projektu je systematický způsob řešení složitých a jedinečných úkolů. Tento způsob řízení má tedy široké uplatnění při řízení změn, zavádění nových výrobků, zhotovení rozsáhlých staveb a řešení jedinečných úkolů. Tak jako v každém oboru při řešení určité problematiky je vždy důležitý cíl řešení. Tedy stav, ke kterému se chceme dostat. Pro stanovení cílů existuje mnoho metod například Rosenau (2000) uvádí tento: Trojimperativ definuje projekt z hlediska: Specifikace jeho provedení, Časového plánu, a nákladů. Tyto podmínky musí být měřitelné. To znamená konkrétní, ověřitelné a dosažitelné. Při stanovování cílů bychom měli vycházet z úplné ekvifinality systému, nebo-li neomezovat se obtížností cesty, která vede k reálnému cíli. Při dodržení této myšlenky se objevuje mnoho příležitostí pro aplikaci fuzzy, která relativně dobře dokáže pokrýt složitost reálného světa. Fuzzy metodologie lze jistě rozvinout například v problematikách. Řízení kvality projektů jak se vyjadřuje Doležal a kol (2009) charakterizují: Kvalita projektu je dána stupněm (mírou), která patří do množiny podstatných a neodmyslitelných vlastností projektu a splňuje původní požadavky projektu. V tomto směru se využívají například (Paretova analýza, Analýza trendů, Analýza příčin a důsledků ). Už sama definice kvality již dává popud k možnosti využití fuzzy přístupů. Další problematikou vhodnou pro rozvoj se jeví například řízení zdrojů, jak publikuje Doležal a kol (2009): Řízení zdrojů spočívá v plánování zdrojů, jejich identifikaci a v jejich přidělování s ohledem na potřebné schopnosti. Hlavní úlohou řízení zdrojů je optimalizace způsobů jejich využívání v rámci časového harmonogramu projektu. Lze tedy uvažovat o možnosti využití fuzzy přístupů. Řízení rizik projektů Tato problematika je objasňována s určitými nuancemi u různých autorů. (Doležal a kol., 2009) se o řízení rizik vyjadřuje následovně. Řízení rizik je neustálý proces, který se odehrává ve všech fázích životního cyklu projektu. Vychází z rizikového inženýrství a představuje technicko-ekonomickou disciplínu, která chápe riziko obecně jako možnost utrpět škodu. Riziko můžeme posuzovat ze dvou směrů. Kvantitativní, přisouzení číselné hodnoty ztráty například experty. Kvalitativní, použití slovní definice ztráty. Smejkal, Rais (2006) charakterizují problematiku následovně: Řízení rizik je proces, při němž se subjekt řízení snaží zamezit působení již existujících i budoucích faktorů a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů a naopak umožňují využít příležitosti působení pozitivních vlivů. Součástí procesu řízení Think Together 2011 Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
rizik je rozhodovací proces, vycházející z analýzy rizika. Po zvážení dalších faktorů, zejména ekonomických, technických, ale i sociálních a politických, management pro řízení rizik vyvíjí, analyzuje a srovnává možná preventivní a regulační opatření. Dle mého názoru lépe vystihují problematiku Smejkal, Rais (2006), podle nich odráží nejen smysl řízení rizik vyvarováním se nežádoucím vlivům, ale také umožňující využití příležitostí působení pozitivních vlivů. V problematice řízení rizik v projektovém řízení se v současné době věnuje například metoda RIPRAN, (Lacko 2001). Metoda RIPRAN je zaměřena na zpracování analýzy rizika projektu, kterou je nutno provést před vlastní implementací. Neznamená to, že bychom neměli s hrozbami pracovat v jiných fázích. Naopak, v každé fázi životního cyklu projektu musíme provádět činnosti, které jednak shromažďují podklady pro samostatnou analýzu rizik projektu pro fázi implementace projektu, a které vyhodnocují případná rizika neúspěchu té fáze, kterou provádíme. Zaznamenaná rizika pak použijeme pro celkovou analýzu rizik projektu. Celý proces analýzy rizik se skládá ze tří činností: Identifikace rizika Kvantifikace rizika Snižování rizika V těchto třech procesech je možné uvažovat o implementaci fuzzy metodologie. Fuzzy metodologie Fuzzy nebo-li mlhavé či vágní, při modelování reality se setkáváme s mnoha překážkami. Fuzzy přístupy umožňují relativně přijatelným způsobem pojmout složitou modelovanou situaci (Novák 1990): Definice. Fuzzy množina je uspořádaná dvojice à = (U, µ à ), kde U je universum (základní množina) a µ à je tzv. funkce příslušnosti, definovaná na U µ à : U [ 0,1 ]. Hodnotu µ à (x) nazveme stupeň příslušnosti prvku x k fuzzy množině Ã. Funkce příslušnosti fuzzy Definici funkce příslušnosti uvádí například Jura (2003): Například pro libovolnou ostrou množinu C definujeme charakteristickou funkci µ C : U { 0,1 }, tj. funkci která mapuje univerzum do dvouprvkové množiny. V teorii fuzzy množin je tato funkce zobecněna a nazývána funkce příslušnosti (membership function). Funkce příslušnosti mapuje univerzum na celý interval [ 0,1 ]. Příklad využití fuzzy v síťové analýze a projektovém řízení Využití fuzzy v síťové analýze a projektovém řízení uvádí Šubrt, Bartoška, (2007): Pojem fuzzy síťového grafu byl zaveden v důsledku potřeby zahrnutí problematiky míry příslušnosti do teorie grafů. Jednou z možností je zavedení fuzzy CPM (GFCPM), kde se předpokládá, že se s délkami činností zachází jako s fuzzy číslem a vzájemně se porovnávají všechny cesty. Další možností zavedení fuzzy je prostřednictvím fuzzy PERT, kde je pravděpodobnost nahrazena možností a se střední hodnotou se nepracuje jako s pravděpodobností, ale jako se stupněm příslušnosti. ISBN: 978-80-213-2169-4 341
Diskuze Základní myšlenkou tohoto příspěvku bylo nalézt, nebo alespoň osvětlit, vhodnou oblast pro využití fuzzy metodologie. V článku jsem se snažil nastínit problematiku projektového řízení a zejména komplexnost této problematiky jak je uvedeno v kapitole č.2. Fuzzy metodologie je velice náročná a dynamicky se rozvíjející oblast, proto jsou v tomto článku definovány pouze základy fuzzy množin a naznačeno jejich využití v projektovém řízení. Klasická teorie množin poskytla matematice formalizmus úspěšně použitý k popisu řady konkrétních situací a rozsáhlému zobecnění, které dovolilo jednotný přístup k řešení řady problémů. Vyskytli se však situace, které tento přístup nedovoluje postihnout obvyklým způsobem (Navara, Olšák 2002): Dále jsem se pokusil rozvést myšlenku využití fuzzy v problematice řízení rizik v projektech následujícím způsobem: Například v kontextu projektového řízení Přijatelná míra rizika, zda provést úkol, nebo při větvení cest definovat rizikovost této cesty. Zde se nabízí v podstatě ordinární stupnice (malé riziko (ztráta), střední riziko (ztráta), velké riziko (ztráta)), což je ostrý popis dynamického jevu. V tomto případě je na místě zajímat se o možnosti, které nabízí fuzzy přístupy. Například při využití fuzzy množin by se dala vyjádřit funkce příslušnosti v následujícím tvaru obrázek č. 1. Obrázek č. 1. Funkce příslušnosti rizik, (zda provést úkol) Podle Smejkala a Raise (2006) lze riziko kvantifikovat: Žádný podnikatel (investor) se nemůže riziku zcela vyhnout, ale může riziko analyzovat, změřit jej a s výsledkem dále pracovat. Uvažujme tedy v problematice projektového řízení kvantitativní přisouzení číselné hodnoty rizika či ztráty například experty, nebo dalším fuzzy aparátem. Tato ohodnocení je zachycené na ose (x). Univerzum U je tedy určitá kvantifikovaná škála rizika R. Dále jsou této škále R přiřazeny vágní pojmy jako (Malé riziko, Přiměřené riziko, Velké riziko). Těmto pojmům lze přisoudit libovolnou funkci příslušnosti, například jak jsou navržené na obrázku č. 1. Projektové řízení, jak již bylo řečeno, představuje širokou disciplínou, ve které se objevují poznatky z mnoha různých oborů. Taktéž uplatnění fuzzy přístupů v této problematice je třeba podrobit analýze - kde uplatnit fuzzy, jakým způsobem implementovat tuto metodiku, ale také z hlediska potenciálního užitku pro projektové řízení. Think Together 2011 Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
Závěr V tomto příspěvku je pojednáno o obecných teoretických základech projektového řízení. Současné projekty, jako například již zmíněné zavádění informačních systémů, se potýkají s velkou mírou neurčitosti. A snahou projektového managementu je onu neurčitost co nejvíce popsat a eliminovat ji v maximální možné míře. V této problematice se jednoznačně nabízí možnost využití fuzzy metodik. Hlavními východisky tohoto článku jsou principy a zásady řízení projektů podle IPMA. Jde zejména o standardizaci pojmů v oblasti projektového řízení. Tato asociace je jedna z největších na světě a je spjata taktéž se standardem PMI. Smejkal V., Rais K.: Řízení rizik ve fimách a jiných organizacích. Grada Publishing a.s., 2006. ISBN 978-80-247-3051-6. (2., rozšířené a aktualizované vydání) Šubrt, T., Bartoška, J.: Projektové řízení III (měkké a pokročilé přístupy). PEF ČZU, Praha 2007. ISBN 978-80-213-1725-3. LITERATURA Doležal, J., Máchal P., Lacko B., a kolektiv.: Projektový management podle IPMA. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2848-3. Jura P.: Základy fuzzy logiky pro řízení a modelování. VUTIUM Brno, 2003. ISBN 80-214-2261-0. Lacko, B.: Aplikace metody RIPRAN v softwarovém inženýrství. In: Sborník celostátní konference TVORBA SOFTWARU 2001, VŠB Ostrava 2001 Str.97 103 (ISBN 80-85988-59-3) Navara M., Olšák P.: Základy fuzzy množin. Nakladatelství ČVUT, Praha 2002. ISBN 978-80-01-03668-6. Novák, V.: Fuzzy množiny a jejich aplikace. SNTL, Praha, 1990, ISBN 80-03-00325-3. Rosenau, M., D.: Řizeni projektů. Computer Press Praha, 2000. ISBN: 978-80-213-2169-4 343