příloha č. 3 C IV. Kolik hodin týdně - v průměru - se věnujete práci pro MŠ nad rámec pracovního úvazku?.. AVG 12,3 hodin SD 6,6 hodin Nejčastěji udávaný počet hodin 88/ 300 záznamů ( 2933%) 10 hodin 36/ 300 záznamů ( 12,00%) 20 hodin 29/ 300 záznamů ( 9,67%) 15 hodin 18/ 300 záznamů ( 6,00%) 5 hodin 17/ 300 záznamů ( 5,67%) 10-15 hodin Počet hodin týdně 20,0 18,0 16,0 přímá práce s dětmi práce nad rámec pracovního úvazku 14,0 12,3 12,0 10,0 8,1 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Pokud se podíváme na tento graf vidíme 2 srovnávané veličiny. Červená barva označuje přímou práci s dětmi- 8,1 hodin -tedy průměrný počet hodin požadovaný ředitelkymi pro přímou práci s dětmi. Modrý sloupec je průměrný počet hodin nad rámec pracovního úvazku ředitelek MŠ- 12,3. Jak je vidět průměrný počet hodin nad rámec pracovního úvazku ředitelek převyšuje o 4,2 požadovaný průměrný počet hodin přímé práce s dětmi. V daném souboru bylo nejvíce přesčasových hodin uvedeno u 2 respondentek ( 40 a 50 hodin týdně), jak však ukázalo další srovnávání jejich otázek, obě respondentky - nedelegují činnosti na své zaměstnance, zaměstnanci nemají zájem se aktivně zapojit; 1
Hodiny - nemají pověřenou zástupkyni na zařízení; - nemají administrativní pracovnici; - počet hodin přímé práce u dětí jim vyhovuje a mají ve své práci dostatek prostoru a času na vlastní pedagogickou řídící a kontrolní činnost; - svou práci si neplánují pravidelně a dopředu; - neplánované aktivity jim zaberou během dne 4 hodiny( 20 hodin týdně) Pokud se podíváme na uvedená data např. snížení hodin neplánovaných aktivit by se jistě výrazně projevilo ve snížení přesčasových hodin těchto pracovnic. Stejně tak při zvládnutí procesu delegování a zapojení zaměstnanců do řízení by se jistě pozitivní odrazit na snížení počtu přesčasových hodin těchto respondentek. Hodiny týdně nad rámec pracovního úvazku 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš Nejvyšší počet hodin nad rámec pracovního úvazku je pak v získaných datech udáván u ředitelek, které pracují v čtyřtřídních a vícetřídních zařízeních. U ředitelek ve spojených zařízeních má tento počet hodin klesající tendenci. Je to způsobeno tím, že na jednotlivých zařízeních jsou pověřené vedoucí pracovnice- učitelky, na které ředitelky delegují některé činnosti. V dané souboru se objevily některé odpovědi s vysokými Nebyla zjištěna žádná statistická významnost s ostatními ukazateli dotazníku. 2
Hodiny C V. Jaký počet hodin týdně - přímé práce s dětmi považujete ve své funkci za optimální? AVG 8,1 hodin SD 5,7 hodin Nejčastěji udávaný počet hodin 90/ 300 záznamů (30,00% ) 10 hodin 62/ 300 záznamů ( 20,67%) 0 hodin 33/ 300 záznamů ( 11,00%) 15 hodin 23/ 300 záznamů ( 7,67%) 5 hodin 8/ 300 záznamů ( 2,67%) 12 hodin Mezi magisterským a bakalářským vzděláním byl v této položce zaznamenán statisticky vysoce významný rozdíl (p<0,01). Respondentky s magisterským vzděláním preferují více času na práci s dětmi. Tento výsledek je velkým pozitivem. V grafu je naznačen trend, kdy v závislosti na velikosti zařízení klesá počet hodin nutné práce s dětmi. Tento trend pro malé počty hodnot není možné statisticky vyhodnotit, ale je zcela pochopitelné, že s velikostí zařízení se zvyšují celkové požadavky na práci ředitelky a jejich pracovní vytížení. Proto se i více objevuje snaha snížit přímou práci s dětmi. Optimální počet hodin práce s dětmi týdně 12 10 8 6 4 2 0 1MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš Stejně tak se zde projevuje úvazek ředitelek (přímá práce u dětí), vzhledem k velikosti počtu tříd MŠ. 3
C VI. Stačí Vám daný počet hodin na řízení/ administrativu/? 1. ano 2. ne ano ne 4 296 1% 99% Stačí daný počet hodin na řízení? 1% ano ne 99% Proti 10% respondentek s kladnou odpovědí ( předpoklad) byla zjištěna velmi vysoká statistická významnost (p<0,001) výskytu zamítavé odpovědi. 4
% Stačí daný počet hodin na řízení? 120,0 100,0 80,0 ano 60,0 ne 40,0 20,0 0,0 1MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš C VI. Máte ve své práci dostatek prostoru a času na vlastní pedagogickou řídící a kontrolní činnost? 1. ano 2. ne. ano ne 10 290 3,33% 97,67% Proti 10% respondentek s kladnou odpovědí (předpoklad) byla zjištěna velmi vysoká statistická významnost (p<0,001) výskytu zamítavé odpovědi. U jednotřídní MŠ je statistická významnost většího výskytu kladné odpovědi (p<0,05). Máte ve své práci dostatek prostoru a času na pedagogickou a řídící činnost? 3% ano ne 97% 5
% Máte dost času na pedagogickou řídící a kontrolní činnost? 120,0 100,0 80,0 ano 60,0 ne 40,0 20,0 0,0 1MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš V závěru šetření bych ráda ještě uvedla srovnání výsledků vlastní ankety pro ředitelky MŠ, která byla zařazena a podobného šetření v práci Fantová, V.( 2004) Připadáte si více jako manažer nebo pedagog? Celkem 171 ředitelek Manažer pedagog Anketa Č. 6 Ve své práci se považujete spíše za: Celkem 380 respondentek 100% A pedagoga B manager C administrativní pracovnice 37 (9,74%) 111 ( 29,21%) 232 ( 61,05%) Autorka nezařadila možnost C. Většina ředitelek označila odpověď manažer Kvantitativním přístupem zjišťování dat a jejich zpracováním se ukázalo, že problematika řízení v mateřských školách v současných podmínkách školského systému je značně složitá. Výzkum byl realizován dvěmi rozdílnými metodami, kterými bylo získáno poměrně značné množství údajů. Při formulaci zobecňujících závěrů a navrhovaných doporučení je nutno vycházet nejen z těchto výsledků, které byly získány v reprezentativním výzkumném souboru 6
a z výsledků srovnávacích anket, v práci zařazených, ale i z teoretického základu, který byl v práci použit. Dalo by se konstatovat, že se v posledních letech se stále více objevuje nespokojenost ředitelek a jejich kritika současného stavu institucionální předškolní výchovy. To plně koresponduje se závěry konference Právo dítěte na rozvoj konané ve Varšavě 4-5.10 2007. Ze závěrů konference vyplynulo, že obsah předškolního vzdělávání v České republice je na velmi vysoké úrovni. Především pak oblast materiálního vybavení mateřských škol patří k nejlepším.podmínky pro provozování institucionálního vzdělávání v mateřských školách však nedosahuj vysoké úrovně. Úvazky u dětí, především ředitelek mateřských škol v České republice patří k nejvyšším. Nejslabším místem předškolního vzdělávání v ČR jsou pak počty pracovnic( ať pedagogů, asistentů či pomocnic) na 1 dítě! Za nedostačující se pak jeví také středoškolské vzdělávání učitelek MŠ v ČR.65 Tato kritika současného stavu však nepramení z negativního postoje ředitelek k právní subjektivitě školských zařízení, ale z nespokojenosti s podmínkami, ve kterých tato zařízení v současnosti fungují. To potvrdila i data získaná ze sledovaného souboru dotazníků, kdy 88% respondentek( 264 ředitelek ) označilo, že jim přechod na právní subjektivitu vyhovuje. Plně se potvrdil předpoklad č. 1 - I v současných podmínkách nárůstu pracovního zatížení ředitelek mateřských škol hodnotí tyto pracovnice právní subjektivitu pozitivně. Jednou z dalších v této práci sledovaných oblastí byly zvyšující se požadavky na osobu samotné ředitelky jako řídícího pracovníka. Jak ukazuje praxe v současné době se neustále zvyšují požadavky na znalosti ředitelek MŠ. Je to dáno především širokým spektrem profesních oblastí, kterou jsou nuceny ve své práci ředitelky obsáhnout, a obrovskou odpovědností, která z postavení ředitelky mateřské školy plyne. Kumulace řady rolí v osobě ředitelky sice na první pohled může přinášet ekonomický efekt, ale ve své podstatě je daná zátěž a odpovědnost neúměrná podmínkám, které ve své práci ředitelky mají. Vždyť přechodem na právní subjektivitu se řada pracovních povinností a s tím spojená odpovědnost přenesla právě na ředitelky, ale jejich pracovní podmínky se nijak výrazně nezměnily ( např. výše přímé práce s dětmi). Je tedy zcela pochopitelné, že v osmi hodinové pracovní době jen velmi těžko může ředitelka sama zvládnout pracovní náplň několika pracovníků plně odborně kvalifikovaných (viz oblasti řízení v MŠ). To se také odráží ve vysokém počtu hodin nad pracovní rámec ředitelek. Např. 88 respondentek 29,33 % uvádí průměrně 10 hodin týdně nad rámec pracovního úvazku. V celkovém souboru byla průměrná výše hodin 12,3 ± 6,6. 7
A v odpovědích, kdy ředitelky udávají nedostatek času na vlastní řízení pedagogické a kontrolní činnosti ( 290 respondentek- 96,67%) a nedostatek času na řízení a administrativu ( 296 respondentek- 98,67%). Pokud srovnáme tyto odpovědi s výsledky otázky jaká negativa měl pro Vás přechod na právní subjekt nejčastěji uváděné odpovědi byly nárůst administrativy (49 respondentů- 16,33% ) a nárůst administrativy a málo financí( 7 ředitelek- 2,33%). Právě tyto odpovědi nám zároveň přináší možná řešení, která by byla nápomocna ke zlepšení pracovních podmínek ředitelek MŠ. Jedním z řešení v této oblasti by bylo doplnit pracovní kolektivy na mateřských školách o administrativní pracovníky, přesněji nají finanční možnosti jak pokrýt tuto, v současnosti nezbytnou potřebu. Vždyť pokud mají ředitelky plnit všechny úkoly spojené s řízením předškolního zařízení nemohou fungovat především jako administrativní pracovnice (doplnění anketa č. 6). I tato část a získané výsledky ( např.negativa právní subjektivity) zcela potvrzují předpoklad č. 2- S přechodem mateřských škol na právní subjektivitu se z pohledu ředitelek podstatně zvýšilo pracovní zatížení ředitelek S touto problematikou velmi úzce souvisí požadavek vyššího vzdělání pro tyto pracovníky. I když je tato potřeba obecně uznávána, a to nejen ředitelkami samotnými, ale i zřizovateli či odborníky v dané problematice je i nadále přistupováno k požadavku plošného vysokoškolského vzdělání ředitelek mateřských škol a dalších předškolních pedagogů negativně. Hlavním argumentem zde bývá opět ekonomické hledisko. Jak však naznačují získaná data, širší znalosti z různých oblasti řízení např. managementu, práva, řízení lidských zdrojů, ekonomiky atd. jsou pro ředitelky nezbytností. V praxi je však systematická příprava kvalitních odborníků zajišťována právě pouze formou vysokoškolského studia. Vždyť i pro ředitelky MŠ platí nutnost získání širšího přehledu, nejen úzké a specifické kvalifikace. Pokud má ředitelka v praxi kvalitně řídit, musí se to i dostatečně teoreticky připravit. Jak ukazují výsledky daného souboru, v současnosti se přiklání k vysokoškolskému vzdělání 180 respondentek- 60% ředitelek, a to i vzhledem k tomu, že jen 22,67% dotázaných ředitelek mělo vysokoškolské vzdělání. Získání širších znalostí, obzvláště z oblasti managementu by se výrazně projevilo i v pozitivních změnách v řídící práci některých ředitelek. např. při motivování zaměstnanců, při procesu plánování nebo v oblastech delegování. I zde se potvrdil předpoklad č. 3- Po přechodu mateřských škol do právního subjektu vzrostla, z pohledu ředitelek, potřeba jejich dalšího odborného vzdělávání a jejích profesní připravenost. 8
Přestože existují v školském systému formální podmínky k tomu, aby mohly ředitelky rozvíjet jednotlivé MŠ podle vlastních představ (v stávající legislativě) a naplňovaly současné požadavky na předškolní instituce, jejich faktická situace není jednoduchá. Řízení mateřských škol představuje složitý proces, který je determinován vnitřními a vnějšími faktory, které se vzájemně prolínají, ale kde i v současných podmínkách má nezastupitelnou roli ředitelka MŠ. Jak ukázala uvedená šetření větší autonomie těchto zařízení (plynoucí z legislativy) zcela změnila obsahovou náplň ředitelek, ale především jejich profesní odpovědnost. Z ní vyplývá dominantní role ředitelky v MŠ která vyžaduje zvládnutí všech manažerských dovedností (funkcí), které jsou součástí práce každého řídícího pracovníka V dané problematice- vztahující s k roli ředitelky, je nutno zohlednit také řadu aspektů, které předškolní institucionální výchovu a tedy i vlastní činnost ředitelek (kromě její osoby) v praxi ovlivňují. Ekonomické hledisko (oblast financování provozu MŠ a mzdové prostředky na platy zaměstnanců)- především omezení finančních prostředků na mzdy je faktorem, který se odráží v možnostech ředitelek (normativní metoda přidělování financí). Jak se v této práci ukazuje, i když je toto hledisko v praxi nejčastěji uváděné a je mu v z pohledu odborné veřejnosti věnována pozornost, není jediným ovlivňujícím faktorem; Legislativní hledisko- nový školský zákon postavil předškolní institucionální výchovu jako první stupeň celoživotního vzdělávání. Toto nové pojetí předškolní výchovy by se mělo odrazit i v podobě předškolních institucí a v jejich řízení především v praxi. Obecně můžeme říci, že zákonná úprava vztahující se k předškolnímu institucionálnímu vzdělávání a k oblasti jeho řízení je dostatečná, ale její problémy nastávají při aplikaci do praktického života a to jak vlivem zřizovatelů, tak např. postojem samotných ředitelek; Pedagogicko - psychologické hledisko- sem můžeme zařadit problematiku odborné připravenosti pedagogů a ředitelek v předškolních institucích, jejich další profesní růst, ale i stárnutí pedagogických sborů, odchod mladých pedagogů do jiných oblasti, zastoupení mužů/ žen v předškolních institucích, ale i často objevuje požadavek ředitelek na snížení jejich rozsahu přímé práce s dětmi aj. Všechna zmiňovaná hlediska dávají ve své podstatě řadu náhledů na vlastní činnost ředitelky, ale zároveň, vzhledem k vývoji a k různorodosti samotné praxe jsou zdrojem nových poznatků které se k této oblasti vztahují. Proto výsledky v práci uvedené nejsou neměnnými a tudíž definitivními závěry. 9
Na základě těchto výsledků však lze navrhnout určitá možná řešení, které se vztahují k dané problematice: - doplnění pracovních kolektivů MŠ o administrativní pracovníky (přehodnocení finančních normativů); - úprava rozsahu přímé práce s dětmi u ředitelek MŠ; - přehodnocení některých administrativních povinností ředitelek např. ze strany zřizovatelů (větší systémová provázanost toku informací); - větším využitím odborného poradenství (obzvláště v oblasti legislativy); - větší profesionalitou a odbornou připraveností pracovníků rozhodujících o předškolních zařízeních ze stran zřizovatelů ( přehled o měnící se legislativě); - požadavek plošného vysokoškolského vzdělání (alespoň bakalářského stupně) pro ředitelky MŠ - získání vysokoškolského vzdělání by mělo být zapracováno do celkového kariérního postupu pedagogických pracovníků v preprimární oblasti ; - vysokoškolské vzdělání by se mělo stát základem pro další profesní rozvoj ředitelek (stejně jako v jiných rezortech). Ten by se měl odrazit v kariérním postupu a v jejich hodnocení. Je třeba také zdůraznit, že během této práce vznikla vedla původního záměru (viz cíle dané práce), a z něho vycházejících šetření, zcela nová rovina této práce. Jak se ukázalo během samotného šetření, při přesném vymezení základního sledovaného souboru ředitelek MŠ (MŠ zřizované obcemi a kraji, tvořené jednou MŠ nebo spojením několika MŠ), neexistovala oficiální zpracovaná data o tomto souboru MŠ v ČR. Dokonce i v krajských databázích nebyly tyto počty zařízení jasně vymezeny.vytvořením této databáze - oficiální zpracování registru těchto zařízení (zpracováno ÚIV) pro potřeby této práce se tak tyto výsledky staly zároveň aktuálním materiálem, který zahrnuje dosud nepublikované informace o této skupině ředitelek MŠ v celé ČR (přesné zmapování základní skupiny v rozsahu celé ČR) Velikost sledovaného vzorku, pak tvoří 10,5% u dotazníků + další respondentky v rámci zařazených anket z uváděné základní skupiny. Zároveň z výsledků šetření vyplynulo, že téma této práce je značně rozsáhlou oblastí, která v rámci jedné práce nemůže pokrýt celou šíři této problematiky. Získané poznatky tak otvírají celou řadu dalších otázek vztahující se k dané problematice a nebyly v této práci řešeny např. - zohlednění vysokoškolského vzdělání ředitelek v celkovém kariérním postupu pedagogických pracovníků v předškolní oblasti, aby se stalo motivací a 10
základem pro další profesní rozvoj ředitelek - nastavení fungující kariérním systém ; - dilemata řešení oblasti pedagogické, ekonomické a řídící v roli ředitelky MŠ. Jak se tedy ukazuje, tato práce by mohla sloužit jako materiál pro další šetření v této oblasti. 11