K možnostem měření incidence spotřebních daní v ČR Václav Vybíhal

K možnostem měření incidence spotřebních daní v ČR Václav Vybíhal Abstrakt Problematika daňové incidence patří mezi stěžejní funkcionální aspekty daňového systému každého státu. Z ekonomického hlediska je důležité sledovat efektivní dopad daně, tj. dopad daně po provedeném daňovém přesunu. Subjekty rozhodující na úrovni státu si musí být vědomy účinků, které plynou z přesunu a dopadu daní. U selektivních spotřebních daní se očekává, že při uložení daně výrobcům nastane přesun daně na spotřebitele. Tyto daně mají z hlediska fiskální funkce nejen stabilní a silnou výnosnost, ale především mají výchovně působit na spotřebitele ve směru snižování spotřeby selektivních produktů a odrazení od škodlivých a celospolečensky nežádoucích návyků. V příspěvku jsou prezentovány výsledky, které byly dosaženy v obchodní síti při sledování daňové incidence u vybraných produktů zdaňovaných spotřebními daněmi. Analyzovány byly velikost a směr daňového přesunu a časový interval reakce na změny daňových sazeb v konkurenčním prostředí, chování prodejců a jejich reakce při uplatňování jejich cenové politiky. Ramseyovo pravidlo pro optimální zdanění spotřebních komodit se projevilo pouze v parciální podobě. Klíčová slova Daňová incidence, spotřební daně, přesun daně, konkurence. JEL klasifikace : H22 Úvod Spotřební daně patří mezi významné zdroje příjmové stránky veřejných rozpočtů ve všech vyspělých zemích s tržně orientovanou ekonomikou. Kromě fiskální funkce mají rovněž funkci edukativní a regulativní, neboť prostřednictvím selektivních spotřebních daní je státem regulována spotřeba vymezeného okruhu výrobků, přičemž stát touto daní cíleně zatěžuje zpravidla spotřebu těch výrobků, které negativně ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva nebo nepříznivě působí na životní prostředí. Jak dalece se naplňuje edukativní a regulativní funkce spotřebních daní, lze vysledovat zejména v období, kdy dochází ke zvýšení sazeb spotřebních daní. Stát při ukládání spotřebních daní a především při zvýšení jejich sazeb očekává, že dojde k přesunu daně nebo její rozhodující části na spotřebitele, resp. kupujícího, že tedy dojde k přesunu daně z místa zákonné incidence do místa ekonomické incidence, přičemž stát tím uhradí vícenáklady spojené s tlumením negativního působení spotřebními daněmi zdaňovaných vybraných výrobků na zdraví obyvatel a na životní prostředí. Zároveň s naznačeným fiskálním přínosem stát očekává, že uplatněné edukativní působení na spotřebitele, resp. kupující, odradí, alespoň částečně, potenciální zájemce od spotřeby nebo od škodlivých návyků, resp. tuto spotřebu v objemových jednotkách sníží. V podmínkách České republiky jsou selektivními spotřebními daněmi zdaňovány minerální oleje, alkoholické nápoje (líh, pivo, šumivá vína a jejich meziprodukty) a tabákové výrobky. Z věcných a metodických důvodů lze objektivně sledovat daňový přesun dopředu (na spotřebitele nebo na odběratele) především u alkoholických nápojů. V případě minerálních

olejů je sledování daňového přesunu obtížné, neboť výši prodejní ceny výrobků ovlivňuje zpravidla řada dalších faktorů (kartelové dohody mezi prodejci, frekventované změny cen ropy na světových trzích, změna kursu tuzemské měny především ve vztahu k dolaru aj.). Podle vlastních zjištění působí u tabákových výrobků při změně sazby spotřební daně vlivy, které vedou zpravidla k plnému přesunu daně na kupujícího, resp. spotřebitele. Z naznačených důvodů byly předmětem zkoumání alkoholické nápoje. Především bylo zjišťováno, jaká velikost zvýšení spotřební daně je přesunuta prostřednictvím prodejní ceny výrobku na kupujícího, resp. na spotřebitele a případně jakou část zvýšeného daňového břemene nese výrobce, resp. prodejce. Materiál a metodika Z hlediska měření daňové incidence bylo sledováno 7 výrobků z etanolu (Becherovka, Fernet, Božkov rum, Božkov vodka, Valašská Borovička Jelínek, Pražská vodka, Božkov ovocný) v celkovém počtu 4 obchodních sítí (Albert, Interspar, Billa, Tesco) v časovém období vymezeném intervalem od 30.9.2003 (před zvýšením sazeb selektivních spotřebních daní) do 31.3.2004 (po zvýšení sazeb spotřebních daní). Frekvence sledování je evidentní z údajů uvedených v tab. 1 až 4 a na obr. 1 až 5, které jsou součástí kapitoly výsledků této práce. Při měření daňové incidence si autor příspěvku byl vědom skutečnosti, že velikost a směr daňového přesunu jsou ovlivňovány řadou faktorů, k nimž patří zejména pružnost nabídky a poptávky, charakter trhu (konkurenční, monopolní, oligopolní), míra otevřenosti ekonomiky a začlenění České republiky do struktur EU, význam zdaněného trhu, časový faktor (časový horizont, v němž se důsledky přesunu sledují), rozsah poptávky, historicky a politicky formované zvyky a tradice obyvatel jako potenciálních spotřebitelů, resp. osobnost kupujícího (spotřebitele), výrobní a obchodní politika výrobců alkoholických nápojů, strategie a obchodní politika prodejců alkoholických nápojů aj. Při sledování daňového přesunu se vycházelo z identifikace změn sazeb spotřební daně k 1.1. 2004 oproti předcházejícímu období (do 31.12.2003, tj. z hlediska vlastního zkoumání započatého 30.9.2003 až do 31.12.2003). Sazba spotřební daně u lihu obsaženého ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 a 2208 byla stanovena v roce 2003 ve výši 23 400 Kč/hl etanolu a v roce 2004 pak 26 500 Kč/hl etanolu, zvýšila se tedy 3 100 Kč/1 hl etanolu (o 31 Kč na 1 litr čistého 100 % lihu), tj. o 13,2 %. Kubátová (2003) uvádí, že harmonizovaná sazba spotřební daně z lihu činí 550 EUR/hl etanolu. V přepočtu na tuzemskou měnu (kurs 28,780 ze dne 13.3.2006) činí tato harmonizovaná sazba daně v podmínkách České republiky 15 829 Kč/1 hl etanolu, kdežto skutečná sazba spotřební daně z lihu (po zvýšení spotřební daně) pak 920,78 EUR. Selektivní spotřební daně jsou harmonizovány v rámci EU, zejména proto, že se promítají do cen a případné výrazné odchylky by se mohly stát překážkou volného obchodu mezi státy EU. Podle mého soudu, i přes tuto skutečnost zůstávají diference mezi výší sazeb spotřební daně z lihu u jednotlivých členských států stále vysoké, neboť ochota k této harmonizaci je minimální, systémy selektivních daní jsou historicky formovány a v řadě případů vyvolávají spektrum požadavků na různé výjimky. Podle směrnice č. 92/84/EEC platí, že v souvislosti se zavedením minimální sazby daně nesmějí členské země aplikující sazbu daně v intervalu 500

až 1 000 EUR (tento případ se týká ČR) tuto sazbu snížit a členské země aplikující sazbu daně vyšší než 1 000 EUR, nemohou tuto sazbu snížit pod hranici 1 000 EUR. Výsledky a diskuse Předmětem měření daňové incidence byly alkoholické nápoje s obsahem lihu (etanolu) 16 až 40 % s prodejním objemem 0,5 l. Zvýšení sazby spotřební daně v přepočtu na 1 láhev sledovaného druhu alkoholu je uvedeno v tab. 1. Tab. 1 Přehled zvýšených sazeb spotřební daně (Kč) a jejich promítnutí na jednotku sledovaného produktu (1láhev o objemu 0,5 litru). Druh sledovaného alkoholu Obsah lihu (%) Zvýšení daně z lihu (Kč/1 láhev), (Kč/0,5 l) Becherovka 38 5,89 Božkov ovocný 16 2,48 Božkov rum 37,5 5,81 Božkov vodka 37,5 5,81 Fernet normal 40 6,20 Fernet citrus a orange 30 4,65 Pražská vodka 40 6,20 Valašská borovička 40 6,20 Lze konstatovat, že se všeobecně očekává, že zvýšení sazeb spotřebních daní se v plné výši promítne do spotřebního koše obyvatel a ovlivní rozsah spotřeby. Proto jsme ověřovali tento předpoklad u vybraného okruhu výrobků obsahujících etanol a vybraných obchodních řetězců. Vlastní sledování změn cen alkoholu v síti obchodních řetězců v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 včetně doplněného zjištění k datu 15.3.2006 přineslo následující výsledky. Obchodní řetězec ALBERT Výzkumný projekt byl proveden formou vlastního řešení v prodejních prostorách obchodního řetězce ALBERT v Brně. Dosažené výsledky jsou shrnuty v tab. 2 a na obr. 1. Tab. 2 Vývoj prodejních cen sledovaných druhů alkoholických nápojů v síti obchodního řetězce ALBERT v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 (v Kč/0,5 litru). Produkt (0,5 l) 30.9. 1.10. 30.10. 1.11. 30.11. 1.12. 18.12. Becherovka 134,00 134,00 134,00 129,90 134,00 134,00 134,00 Fernet (normal, citrus, oran.) 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 Božkov rum 89,90 89,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 Božkov vodka 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 Pražská vodka 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 Božkov ovocný (jablko) 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 Valašská Borovička Jelínek 124,90 124,90 124,90 124,90 124,90 124,90 124,90

obchodního řetězce Albert. Tab. 2 pokračování. Produkt (0,5 l) 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2. 29.2. 1.3. 31.3. Becherovka 134,00 134,00 134,00 134,00 139,90 134,90 134,90 134,90 Fernet 109,90 109,90 109,90 109,90 114,90 114,90 114,90 109,90 Božkov rum 82,90 82,90 82,90 89,90 89,90 89,90 89,90 87,90 Božkov vodka 99,90 99,90 99,90 99,90 109,90 109,90 109,90 109,90 Pražská vodka 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 Božkov ovocný 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 Valašská Bor. Jel. 124,90 124,90 124,90 124,90 124,90 124,90 124,90 124,90 obchodního řetězce Albert. Obr. 1 Vývoj prodejních cen sledovaných produktů (Fernet, Božkov vodka) v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 v prodejní síti Albert (výchozí bod 100 %). 115 110 105 100 95 90 30.9 1.10 30.10 1.11 30.11 1.12 18.12 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2 29.2 1.3 31.3 fernet božkov vodka Na základě vlastního šetření provedeného v prodejních prostorách obchodního řetězce Albert bylo zjištěno, že nejpozději do 31.1.2004 byly doprodány zásoby sledovaných alkoholických nápojů. Z údajů uvedených v tab. 2 vyplývá, že v případě výrobků Božkov rum, Pražská vodka, Božkov ovocný a Valašská borovička Jelínek nebylo do prodejních cen sledovaných alkoholických výrobků promítnuto zvýšení sazby spotřební daně až do konce předmětného sledování, tj. do konce března 2003. U výrobku Becherovka se do prodejní ceny výrobku promítlo zvýšení spotřební daně pouze ve výši 0,90 Kč/1 láhev, tj. 15,3 %, přičemž zbývajících cca 5 Kč, resp. 84,7 % zvýšení spotřební daně nesli výrobce a prodejce (převážně prodejce). U výrobku Fernet (tab. 2, obr. 1) bylo celé zvýšení spotřební daně dočasně přeneseno do prodejní ceny tohoto výrobku a dopadlo tedy na kupující (spotřebitele), ale cca od data 31.3. se situace změnila tak, že celé zvýšení daňového břemene dopadlo na prodejce, zřejmě se prodejce přizpůsobil situaci u konkurence. Naopak u výrobku Božkov vodka (tab. 2, obr. 1) byla po datu účinnosti zvýšené sazby spotřební daně zaznamenána zvýšená prodejní cena o 10 Kč na 1 láhev, přičemž zvýšení spotřební daně z lihu činilo pouze 5,81 Kč/1 láhev, to znamená, že daňové břemeno bylo v plné výši přesunuto na spotřebitele, přičemž prodejce využil situaci na trhu k tomu, aby na spotřebitele přesunul nikoliv 100 % zvýšení spotřební daně, ale dokonce 172 %.

Uvedená zjištění byla doplněna o cenovou situaci na trhu v současném období. Výrobky Božkov rum, Božkov vodka a Valašská borovička Jelínek nebyly dne 15.3.2006 v prodejně k dispozici. V případě produktu Becherovka činila prodejní cena 144,90 Kč/1 láhev, což je cena o 10 Kč/1 láhev vyšší než byla prodejní cena k datu 31.3.2004. Z toho vyplývá, že do prodejní ceny bylo s odstupem času promítnuto celé zvýšení spotřební daně a tedy daňové břemeno nesl v plné výši kupující (spotřebitel). Změna standardní sazby daně z přidané hodnoty (k 1.5.2004) z úrovně 22 % na úroveň 19 % výrazně neovlivnila obchodní aktivity s alkoholem obsahujícím líh. Vezmeme-li v úvahu strukturu prodejní ceny 0,5 l Becherovky k 31.3. 2004, pak tato byla následující : - souhrn výrobní ceny a zisku výrobce a marže prodejce = 66,12 Kč, - spotřební daň z lihu = 44,46 Kč, - daň z přidané hodnoty = 24,32 Kč, - celkem prodejní cena = 134,90 Kč. K datu 15.3.2006 byla pak struktura prodejní ceny 0,5 l Becherovky následující : - souhrn výrobní ceny a zisku výrobce a marže prodejce = 71,41 Kč, - spotřební daň z lihu = 50,35 Kč, - daň z přidané hodnoty = 23,14 Kč, - celkem prodejní cena = 144,90 Kč. Rozdíl ve výši zdanění všeobecnou a selektivní daní činí k 15.3.2006 oproti 31.3.2004 celkem (73,49-68,78) = + 4.71 Kč/1 láhev. Z toho vyplývá, že při nepatrném nárůstu výrobních nákladů a zisku výrobce (o 0,71 Kč/1 láhev) se o 4 Kč zvedla marže prodejce, tj. o 5 %. Prodejce tak využil zvýšení spotřebních daní zároveň ke zvýšení marže u jednoho z nejprodávanějších produktů obsahujících etanol. Výzkumný projekt byl proveden formou vlastního řešení rovněž v prodejních prostorách obchodního řetězce INTERSPAR v Brně. Dosažené výsledky jsou shrnuty v tab. 3 a na obr. 2 a 3. Tab. 3 Vývoj prodejních cen vybraných druhů alkoholických nápojů v síti obchodního řetězce INTERSPAR v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 (v Kč/0,5 litru). Produkt (0,5 l) 30.9. 1.10. 30.10. 1.11. 30.11. 1.12. 18.12. Becherovka 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 Fernet 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 99,90 109,90 Božkov rum 89,90 75,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 Božkov vodka 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 Pražská vodka 117,90 117,90 117,90 117,90 117,90 117,90 117,90 Božkov ovocný (jablko) 79,90 79,90 79,90 79,90 79,90 79,90 79,90 Valašská borovička Jelínek 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 obchodního řetězce Interspar. Tab. 3 pokračování. Produkt (0,5 l) 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2. 29.2. 1.3. 31.3. Becherovka 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 Fernet 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90

Božkov rum 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 Božkov vodka 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 Pražská vodka 123,90 123,90 123,90 123,90 123,90 123,90 123,90 123,90 Božkov ovocný 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 Valašská bor. Jel. 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 obchodního řetězce Interspar. Obr. 2 Vývoj prodejních cen sledovaných produktů (Božkov vodka, Pražská vodka, Valašská borovička Jelínek) v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 v prodejní síti Interspar (výchozí bod 100 %). 115 110 105 100 95 90 30.9 1.10 30.10 1.11 30.11 1.12 18.12 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2 29.2 1.3 31.3 božkov vodka pražská vodka valašská borovička Obr. 3 Vývoj prodejních cen sledovaných produktů (Božkov rum, Božkov švestka, Božkov jablko) v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 v prodejní síti Interspar (výchozí bod 100 %). 110 100 90 80 70 60 50 40 30.9 1.10 30.10 1.11 30.11 1.12 18.12 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2 29.2 1.3 31.3 božkov rum božkov švestka božkov jablko

Na základě vlastního šetření provedeného ve zkoumaném obchodním řetězci bylo zjištěno, což zároveň vyplývá z údajů uvedených v tab. 3 a na obr. 2 a 3, že u výrobků Becherovka, Fernet a Božkov rum nebylo zvýšení spotřební daně promítnuto do prodejní ceny výrobku a tudíž ani neodradilo potenciální kupující a spotřebitele od spotřeby. Naopak u výrobku Božkov vodka byla po datu účinnosti zvýšené sazby spotřební daně zaznamenána zvýšená prodejní cena o 10 Kč na 1 láhev, přičemž zvýšení spotřební daně z lihu činilo pouze 5,81 Kč/1 láhev. To znamená, že daňové břemeno bylo v plné výši přesunuto na spotřebitele, přičemž prodejce využil situaci na trhu k tomu, aby na spotřebitele přesunul nikoliv 100 % zvýšení spotřební daně, ale dokonce 172 %, přesně ve stejném stylu a ve stejném objemu jako obchodní řetězec Albert. Tato skutečnost může evokovat i podezření na kartelové dohody mezi jednotlivými obchodními řetězci. Podle typologie daňových přesunů (Vybíhal, 1995) jde v tomto případě o přesun daňového břemene dopředu charakterizovaný jako neúnosný (převislý), neboť prodejní cena pro kupující (spotřebitele) vzrostla o vyšší částku než činilo zvýšení spotřební daně. Výzkumný projekt byl proveden formou vlastního řešení rovněž v prodejních prostorách obchodního řetězce BILLA v Brně. Dosažené výsledky jsou shrnuty v tab. 4. Tab. 4 Vývoj prodejních cen vybraných druhů alkoholických nápojů v síti obchodního řetězce BILLA v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 (v Kč/0,5 litru). Produkt (0,5 l) 30.9. 1.10. 30.10. 1.11. 30.11. 1.12. 18.12. Becherovka 134,00 134,00 134,00 129,90 134,00 134,00 134,00 Fernet (normal, citrus, oran.) 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 Božkov rum 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 Božkov vodka 94,90 94,90 94,90 94,90 94,90 94,90 94,90 Pražská vodka 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 Božkov ovocný (jablko) 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 Valašská Borovička Jelínek 109,90 109,90 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 obchodního řetězce Billa. Tab. 4 pokračování. Produkt (0,5 l) 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2. 29.2. 1.3. 31.3. Becherovka 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 134,00 Fernet 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 109,90 Božkov rum 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 82,90 Božkov vodka 94,90 94,90 94,90 94,90 94,90 94,90 94,90 94,90 Pražská vodka 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 Božkov ovocný 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 84,90 Valašská Bor. Jel. 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 119,90 obchodního řetězce Billa. Pro obchodní řetězec Billa je typické, že u všech sledovaných výrobků nebylo zvýšení spotřební daně až do 31.3.2004 promítnuto do prodejní ceny. Z vývoje prodejních cen

Valašská Borovička Jelínek (tab. 4) je evidentní oznamovací efekt daně, tj. zvýšení prodejní ceny tohoto výrobku v říjnu 2003 na základě informací v médiích. Uvedená zjištění byla doplněna o cenovou situaci na trhu v současném období. Výrobek Valašská Borovička Jelínek nebyl dne 15.3.2006 v prodejně k dispozici, místo něj byl prodejcem nabízen produkt stejného výrobce a obdobného charakteru, a to Slovácká Borovička Jelínek. V případě produktu Becherovka byla zjištěna cena 129,90 Kč/1 láhev, která je dokonce nižší o 4,10 Kč/1 láhev než prodejní cena k datu 31.3.2006. U produktů Božkov vodka a Božkov ovocný byla zjištěna k datu 15.3.2006 prodejní cena na stejné úrovni jako ve sledovaném období od 30.9.2003 do 31.3.2004, tj. zvýšení spotřební daně nese po celou dobu prodejce. V případě výrobku Božkov rum byla k datu 15.3.2006 zjištěna prodejní cena 97,90 Kč/l láhev. Z toho vyplývá, že do prodejní ceny bylo s odstupem času promítnuto celé zvýšení spotřební daně a tedy daňové břemeno nesl v plné výši kupující (spotřebitel). Výzkumný projekt byl proveden formou vlastního řešení rovněž v prodejních prostorách obchodního řetězce TESCO v Brně. Dosažené výsledky jsou shrnuty v tab.5 a na obr. 5 a 6. Tab. 5 Vývoj prodejních cen vybraných druhů alkoholických nápojů v síti obchodního řetězce TESCO v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 (v Kč/0,5 litru). Produkt (0,5 l) 30.9. 1.10. 30.10. 1.11. 30.11. 1.12. 18.12. Becherovka 129,90 129,90 146,90 146,90 146,90 146,90 146,90 Fernet (normal, citrus, oran.) 119,90 119,90 119,90 109,90 119,90 99,90 118,90 Božkov rum 85,90 85,90 85,90 85,90 85,90 85,90 85,90 Božkov vodka 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 Pražská vodka 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 Božkov ovocný (jablko) 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 Valašská Borovička Jelínek 99,90 99,90 129,90 129,90 129,90 129,90 129,90 obchodního řetězce Tesco. Tab. 5 pokračování. Produkt (0,5 l) 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2. 29.2. 1.3. 31.3. Becherovka 146,90 146,90 146,90 146,90 146,90 132,00 132,00 131,90 Fernet 118,90 119,90 119,90 119,90 119,90 108,00 108,00 109,90 Božkov rum 85,90 83,90 83,90 89,90 89,90 83,90 83,90 83,90 Božkov vodka 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 99,90 Pražská vodka 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 114,90 Božkov ovocný 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 89,90 Valašská Bor. Jel. 129,90 129,90 129,90 129,90 129,90 129,90 129,90 129,90 obchodního řetězce Tesco. Obr. 4 Vývoj prodejních cen sledovaných produktů (Becherovka, Valašská Borovička Jelínek) v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 v prodejní síti Tesco (výchozí bod 100 %).

140 130 120 110 100 90 80 70 30.9 1.10 30.10 1.11 30.11 1.12 18.12 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2 29.2 1.3 31.3 becherovka valašská borovička Obr. 5 Vývoj prodejních cen sledovaných produktů (Fernet, Božkov rum) v období od 30.9.2003 do 31.3.2004 v prodejní síti Tesco (výchozí bod 100 %). 110 105 100 95 90 85 80 75 70 30.9 1.10 30.10 1.11 30.11 1.12 18.12 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 2.2 29.2 1.3 31.3 fernet božkov rum Z údajů uvedených v tab. 5 vyplývá, že obdobně jako u obchodního řetězce Billa nebylo až do 31.3.2004 do prodejních cen zkoumaných druhů alkoholických nápojů promítnuto zvýšení spotřební daně z lihu. Je třeba však věnovat adekvátní pozornost vývoji cen již několik měsíců před zvýšením spotřební daně z lihu. Tesco má totiž od ostatních obchodních řetězců zcela jinou obchodní politiku, které odpovídá v daňové teorii označovaný pojem oznamovací efekt daně. U nejprodávanějších produktů Becherovka a Valašská borovička Jelínek zvýšilo Tesco prodejní cenu už v průběhu měsíce října, následně po sdělovacími prostředky deklarovaným zvýšením spotřebních daní. V případě produktu Becherovka činil nárůst prodejní ceny 1 láhve o objemu 0,5 litru ve výši 17 Kč (13,1 %), přičemž zvýšení spotřební daně na 0,5 l činilo pouze 5,89 Kč, tedy pozdější zvýšení spotřební daně by se relativně promítlo do prodejní ceny výrobku zhruba trojnásobně. Obdobná situace nastala u výrobku Valašská borovička Jelínek, kde došlo ke zvýšení ceny připadající na 1 láhev produktu dokonce až o 30 Kč (30,0 %). V případě ostatních prodávaných alkoholických nápojů sice nebylo v průběhu sledovaného období promítnuto zvýšení spotřební daně do prodejní ceny výrobků a břemeno zdánlivě dopadalo na prodejce, ale vzhledem ke struktuře prodejnosti jednotlivých výrobků celkové břemeno ze zvýšení spotřební daně prodejce nenesl, ale přesunul je na kupující u výrobků označených Becherovka a Valašská borovička Jelínek. Umístěná klamavá reklama u produktů

Becherovka a Valašská borovička Jelínek s nápisem trvalé snížení ceny měla vést k desorientaci spotřebitele a ke zvýšení poptávky po těchto produktech. Závěr V příspěvku byly sledovány a analyzovány reakce obchodních řetězců na zvýšení spotřební daně u vybraných alkoholických nápojů. Z údajů dosažených v předmětném výzkumu se dá do určité míry usuzovat na průběh daňové incidence. Úroveň prodejních cen byla sledována v intervalu od 30.9.2003 do 31.3.2004, tj. v rámci časového intervalu, ve kterém došlo ke zvýšení spotřební daně z lihu a dalších výrobků zdaňovaných selektivními spotřebními daněmi, s doplněním sledování k 15.3.2006. Předmětem zkoumání z věcného hlediska byla reakce prodejních sítí na daňovou politiku státu, cenová politika prodejních sítí a proces přesouvání daňového břemene na kupujícího, resp. spotřebitele. Z poznatků provedeného výzkumu vyplynuly následující zásadní zjištění : - zvýšení sazby spotřební daně z lihu se v převážné většině sledovaných prodejních řetězců nepromítlo bezprostředně do zvýšení prodejní ceny zkoumaných alkoholických produktů, ale s časovým zpožděním několika měsíců, u některých produktů pak vůbec; - nesplnilo se v převážné míře očekávání státu ve směru odrazení kupujících od spotřeby alkoholu; - v případě obchodního řetězce Tesco bylo zjištěno rafinované využití tzv. oznamovacího efektu daně, u jednoho z nejprodávanějších produktů rovněž u obchodního řetězce Billa; - omezením procesu přesouvání daňového břemene (odpovídajícího částce navýšení spotřební daně) pouze částečně na kupujícího působí obchodní řetězce v některých případech proti státní daňové politice a funkci spotřebních daní spočívající v tlumení spotřeby alkoholických nápojů a omezení zdraví škodlivých návyků; - neprokázalo se, že by se v plné výši přesouvalo daňové břemeno odpovídající velikosti spotřební daně v plné výši na kupující (spotřebitele), tj. zvýšení daně se ne vždy a plně pohybovalo z místa zákonné incidence do místa ekonomické incidence; - hypermarkety (v menší míře i supermarkety) v rámci své obchodní politiky berou na sebe daňové břemeno především z důvodu, aby neztratily potenciální zákazníky, přičemž mají poměrně rozsáhlé možnosti substituovat naznačenou ztrátu v oblasti změny marže jiných komodit prodávaných v obchodních sítích prodejců. Lze konstatovat, že cílené zatěžování prodeje alkoholických nápojů z lihu, jejichž spotřeba negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva a v mnohých případech působí nepříznivě na životní prostředí, musí mít zřejmě, s ohledem na chování a prodejní politiku obchodních řetězců, nepatrně razantnější podobu. Nebo se snad stát uspokojí s fiskální funkcí spotřebních daní, její stabilní a silnou výnosností? S ohledem na výši minimálních sazeb, které jsou harmonizovány v rámci EU i s ohledem na skutečnost, že výrazné zvýšení sazby spotřební daně z lihu by mohlo zprostředkovaně vést ke snížení příjmové stránky veřejných rozpočtů, je řešení naznačeného problému velmi složitou otázkou pro subjekty státní daňové politiky. Příspěvek byl zpracován v rámci výstupů výzkumného záměru Provozně ekonomické fakulty MZLU Brno, číslo 6215648904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a

vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu. Literatura KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika. Praha : ASPI Publishing, 2003. 264 s. ISBN 80-86395-84-7. VYBÍHAL,V. Veřejné finance. Hradec Králové : E.I.A., 1995. 218 s. ISBN 80-85490-45-5. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (účinnost do 31.12.2003). Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1.1.2004). Adresa autora : Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Ústav účetnictví a daní Provozně ekonomická fakulta MZLU v Brně 613 00 Brno, Zemědělská 1 e-mail : vybihal@mendelu.cz