âíslo 9 ROâNÍK 19 V sledky krajsk ch a senátních voleb uï okomentoval kde kdo, a tak jsem se v Servisu chtûl pfiidat taky. Chtûl jsem tady popsat, Ïe si nemyslím, Ïe hlavním dûvodem, proã strany vládní koalice neuspûly v krajsk ch a senátorsk ch volbách, jsou poplatky u lékafie a jejich neschopnost vysvûtlit navrhované a provádûné reformy obãanûm. Chtûl jsem zde psát o jedné jediné pfiíãinû, která pfiivedla k tûmto volbám i ty voliãe, ktefií by do volebních místností jinak nepfii li. A ta se jmenuje AROGANCE. Chtûl jsem tady vypisovat, jak lze získan ch 50,01 % hlasû opfiít o dva ideologicky nepevné pfiebûhlíky a pak je vydávat za siln mandát koaliãní vlády k reformám, jak lze s tímto opravdu siln m (pfiipomínám 0,01 %) mandátem válcovat opozici i pfii prohlasovávání zásadních zmûn v oblastech daní, dûchodû a zdravotnictví, jak lze opovrhovat názory sociálních partnerû v tripartitû... A jak tak jedu v nedûli z chaty zpátky do Prahy, proskakují hukotem dálnice k m m u ím úryvky z tiskového briefingu Mirka Topolánka:... Politik a státník musí umût vyhrávat. Musí ale umût také prohrávat, vyvodit z toho dûsledky a minimalizovat dal í kody.... Abych mohl stfiízlivû posuzovat pfiíãiny poráïky, musel jsem zaãít sám u sebe. Musel jsem pfii hodnocení pfiem let o vlastních chybách, nedostatcích, v stfielcích, ztrátû sebeovládání, o podíluna poráïce.... Politici i analytici pfii hodnocení voleb ãasto opakují zhruba ãtyfii slova: Pokora. Sebereflexe. Odpovûdnost. Zmûna. âetnost a naduïívání tûchto slov z nich udûlala témûfi kli é. Já nezpochybàuji Ïádné z nich.... Berujako svouodpovûdnost, Ïe jsme se odvrátili od stylupolitiky, kter jsem prosazoval v ODS od roku2002. Odvrátili jsme se od otevfiené, férové diskuze s na imi voliãi, od poctivé dis- V âísle: Zmûny schválené v konn m v borem (str. 3) Informace pro kolektivní vyjednávání (str. 3) Problematika zákona o zamûstnanosti v roce 2009 (str. 4) Vyhodnocení sjednan ch podnikov ch kolektivních smluv na rok 2008 (pfiíloha) Tfiídûní odpadû (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 10. LISTOPADU 2008 Pokora. Sebereflexe. Odpovûdnost. Zmûna. kuze bez omezení, bez tabu a bez vykrucování... PovaÏuji za svouchybua chybucelého vedení ODS, Ïe jsme stejnoupolitikuneprosadili i v tûchto volbách... Jako pfiedseda ODS i pfiedseda vlády cítím v této chvíli velkouosobní odpovûdnost. Jak jsem fiekl, bylo pro mû velice obtíïné dospût k onomukoneãnémurozhodnutí. Nepfiijímalo se mi snadno, protoïe si uvûdomuji, kolik je v sázce. Nekoneãnû více neï mé osobní pocity a plány. V sázce je nejen dal í smûfiování ODS, ale vzhledem k pomûrûm na ãeské politické scénû i podoba na í demokracie. VáÏil jsem v echna pro a proti. Rozhodující pro mû bylo jak zachování hodnot a principû, o kter ch jsem tumluvil, a které byly na í poráïkouohroïeny, tak vûle dostát své osobní odpovûdnosti. Z oboutûchto dûvodû jsem se nakonec rozhodl, Ïe na prosincovém kongresuods... buduobhajovat funkci pfiedsedy ODS. Tvrdík by to Paroubkovi nevymyslel lépe. Karel Sladkovsk, pfiedseda svazu Cíle kolektivního vyjednávání pro rok 2009 Na základû vyhodnocení sjednan ch kolektivních smluv pro rok 2008 doporuãil v konn v bor OS UNIOS na svém jednání ve dnech 8. a 9. fiíjna 2008 následující cíle pro vyjednávání o uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy na rok 2009: 1. Pracovní doba a dovolená - zkrácení 40hodinové pracovní doby bez sníïení mzdy na 37,5 hodiny t dnû, - úprava dovolené pro v echny zamûstnance nejménû v délce 5 t dnû, - v pfiípadû nemoci zamûstnance sjednání poskytování náhrady mzdy ve v i prûmûrného v dûlku nejménû po dobu tfií pracovních dnû, bez povinnosti doloïit potvrzení o pracovních neschopnosti. 2. OdmûÀování - sjednání tarifních mezd nejménû ve v i platn ch minimálních mzdov ch tarifû, - zaãlenûní pravidel pro odmûàování zamûstnancû do kolektivní smlouvy, - mzdov nárûst (nejménû ve v i inflace), se zamûfiením na zv ení mzdov ch tarifû. 3. Odstupné - zv ení odstupného o nejménû ãtyfinásobek prûmûrného v dûlku nad zákonnou úpravu, - sjednávání odstupného nejménû ve v i ãtyfinásobku prûmûrného v dûlku u zamûstnancû, u kter ch dochází ke skonãení pracovního pomûru z dûvodû uveden ch v 52 písm. e) zákoníku práce. 4. Péãe o zamûstnance - vytváfiení podmínek pro vzdûlávání, do kolování a rekvalifikaci zamûstnancû s cílem udrïet zamûstnanost a zv it konkurenceschopnost zamûstnancû a firem na trhu práce, - zaãlenûní pravidel pro tvorbu a ãerpání sociálního fondu, FKSP do kolektivní smlouvy, - vyuïití sociálního fondu i ve prospûch rodin, zejména formou pfiíspûvkû na rodinnou rekreaci, pfiíspûvkû na dûtskou rekreaci, na kulturní vyïití rodin, pûjãky na bydlení atd., - zpracování programû pro vûkovû star í zamûstnance a osoby se zdravotním postiïením orientované na prohlubování odborn ch znalostí a dovedností, opatfiení, jako poradenství, rekvalifikace smûfiující k udrïení jejich zamûstnanosti, - poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem, popfiípadû poskytování pfiíspûvku na Ïivotní kapitálové pfiipoji tûní, zaãlenûní pravidel do kolektivní smlouvy, - vytvofiení prorodinného prostfiedí u zamûstnavatelû (napfi. vhodnou úpravou pracovní doby, poskytováním placeného volna pro zamûstnance, umoïnûním pracovat na krat í úvazek, pokud o to zamûstnanec s povinnostmi k rodinû poïádá), - zaãlenûní pravidel (ujednání o zpûsobu provádûní a financování) závodního stravování do kolektivní smlouvy. 5. Oblast BOZP - prosazovat: - ujednání k vytváfiení pracovního prostfiedí a pracovních podmínek pro bezpeãnou a zdraví neohroïující práci a ke sniïování a odstraàování rizikové a namáhavé práce, - poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû.
Sbírka na pomoc skláfiûm Sbírku na pomoc skláfiûm skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT) z Podûbrad a Svûtlé nad Sázavou, ktefií zûstali bez penûz, vyhlásil ve sv ch organizacích Odborov svaz zamûstnancû skláfiského prûmyslu a porcelánu. Dopisy s prosbou o mimofiádn pfiíspûvek do podpûrného fondu odborû svaz rozesílá do v ech zhruba 70 odborov ch organizací. Dle pfiedsedy odborového svazu Vladimíra Kubince sama centrála svazu uvolní na pomoc lidem v tíïivé situaci pûl milionu korun. Sbírka má shromáïdit peníze na pomoc zamûstnancûm skupiny BCT, která je od záfií v insolvenãním fiízení. Ve dvou podnicích - Sklo Bohemia Svûtlá nad Sázavou a Sklárny Bohemia Podûbrady - se v roba zcela zastavila a zhruba 1750 tamních zamûstnancû nedostalo mzdy za záfií a nedoãkají se jich zfiejmû ani za fiíjen. Na mzdu a odstupné sice mají nárok, na v platu ale mohou ãekat mûsíce a není jisté, v jaké v i budou uspokojeni. (3. 11.) A co stravenky? Ministerstvo financí navrhuje v novém zákonu o daních z pfiíjmû zru it ze 118 daàov ch v jimek 42, z toho u fyzick ch osob 31 a u právnick ch osob 11. Úfiad navrhuje mj. zru it zv hodnûní stravenek ãi dárcû krve. Naopak novû chce do danû z pfiíjmû zahrnout v hry z loterií a sázek nebo pfiíjmy z prodeje nemovitostí. Zákon by mûl zaãít platit od zaãátku roku 2010. Ru ení v jimek je podle ministerstva financí ovlivnûno nastavením priorit. Tûmi jsou podpora bydlení, podpora rodin s dûtmi, podpora zodpovûdnosti na stáfií, podpora vefiejné prospû nosti a podpora v zkumu, v voje a vzdûlávání. Zachována tak zûstane napfiíklad daàová odeãitatelnost úrokû z hypoteãních úvûrû a úvûrû ze stavebního spofiení. Zákon by mûl také zru it zv hodnûní reïijních jízdenek napfiíklad pro zamûstnance Ïeleznic. S tím odbory nesouhlasí a hrozí stávkou. (30. 10.) Pomoc automobilovému prûmyslu Odboráfii z Odborového svazu Kovo spoleãnû se SdruÏením automobilového prûmyslu (SAP) Ïádají vládu, aby ve prospûch domácích v robcû automobilû urychlenû reagovala na souãasnou svûtovou finanãní krizi. Oznámila to mluvãí âeskomoravské konfederace odborov ch svazû (âmkos) Jana Ka parová. Svaz Kovo je se 170 000 ãleny nejv znamnûj ím svazem komory a zároveà nejvût ím odborov m svazem v zemi. DÛvodem krize automobilek a jejich dodavatelû je v raznû niï í poptávka v zemích západní Evropy a USA. Podle odborû i zamûstnavatelû by situaci v ãeském automobilovém prûmyslu pomohlo zejména zastavení pfiíprav a schvalování legislativních norem, které by podle nich v oboru pfiinesly zvy ování nákladû, sníïení konkurenceschopnosti, a tím i zamûstnanosti. Vadí jim zejména snaha o zpfiísnûní ekologick ch opatfiení t kajících se omezení v fukov ch zplodin nebo omezení jízd kamionû. (23. 10.) Petice za vy í platy v em kolské odbory doruãily do snûmovny a senátu petici podporující zv ení mezd nepedagogick ch pracovníkû kol. Petiãní archy, které uï pfiedtím pfiedaly vládû, podepsalo více neï 52 000 lidí. Odboráfii nesouhlasí s tím, Ïe vyjednané zv - ení platû se t ká pouze uãitelû, a ne napfiíklad kolníkû a kuchafiek. Odboráfii tvrdí, Ïe neuãitel tí pracovníci kol nedostávají odpovídající mzdové ohodnocení. Mzdy provozních a správních zamûstnancû kol se podle nich ãasto pohybují zhruba na polovinû prûmûrné mzdy v âr, která v druhém ãtvrtletí leto ního roku pfiekroãila 23 000 korun. Brali podle odboráfiû v prvním pololetí leto ního roku v prûmûru pfiibliïnû 12 130 korun. Vedení odborû chce, aby nepedagogick m pracovníkûm neklesaly reálné mzdy. (22. 10.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Jsou revizní komise aktivní? âinnost odborové organizace - jejího závodního v boru b vá ãleny posuzována podle toho, jaké sociálnûekonomické podmínky dokáïe dojednat u zamûstnavatele, pfiípadnû jak dokáïe pro své ãleny zajistit dal í v hody oproti ostatním spolupracovníkûm. K tomu vyuïívá i finanãní prostfiedky vybrané formou ãlensk ch pfiíspûvkû nebo i jin ch zdrojû. Stranou pozornosti pak nûkdy zûstávají úkoly, které vypl vají ze stanov a které by mûly b t pravidelnou souãástí odborové práce. Jedná se napfiíklad o svolávání ãlensk ch schûzí, zaji Èování poradenské ãinnosti v pracovnûprávních a sociálních otázkách, projednávání stavu hospodafiení s odborov mi prostfiedky a podobnû. A právû hospodafiení s odborov m majetkem a kontrola dodrïování stanov odborového svazu musí b t hlavní náplní ãinnosti revizních komisí odborové organizace (u mal ch ZO revizora). V konn v bor OS UNIOS na svém fiíjnovém zasedání se mimo jiné zab val tím, jak je stav kontrolní ãinnosti ZO. Revizní komise OS UNIOS provedla od poãátku leto ního roku kontrolu v celkem 27 organizacích. Pfii nich nebyly zji tûny Ïádné váïné nedostatky z hlediska hospodafiení s finanãními prostfiedky, které by bylo nutno fie it mimofiádn mi prostfiedky. Je to odrazem toho, Ïe Jednání v konného v boru V konn v bor se na svém 14. zasedání seznámil pfiedev ím se stavem ãlenû a hospodafiením svazu za první pololetí a schválil rozpoãet svazu na pfií tí rok. Vyslechl zprávu pfiedsedkynû revizní komise svazu o v sledcích kontrol v ZO/MO a o ãinnosti revizní komise za uplynulé období. Jako kaïd m rokem zhodnotil kolektivní smlouvy základních organizací a schválil cíle kolektivního vyjednávání pro pfií tí rok. V aktuálních informacích z odborû a ze svazu se ãlenové zab vali i pfiípravou IV. sjezdu na eho svazu, kter se bude konat v dubnu 2010. Souãasnû s tím pfiicházejí i zmûny ve stanovách, o kter ch ãlenové podrobnû diskutovali. V souvislosti se zmûnou organizaãního ãísla ZO/MO v konn v bor upravil Zásady o evidenci ãlenû a organizaãních jednotek OS UNIOS. Závûrem ãlenové vyslechli informace o vybran ch právních pfiedpisech. Pfií tí zasedání v konného v boru se bude konat v bfieznu 2009. Jitka Zettelová odborov svaz této oblasti dlouhodobû vûnuje dostateãnou pozornost, pofiádá kolení, ãlenové revizní komise OS se snaïí pfii zji tûní nedostatkû vysvûtlovat funkcionáfiûm ZO/MO, jak mají v budoucnu postupovat. Revizní komise odborového svazu v ak kontroluje jen dodrïování Stanov OS UNIOS, Zásad o hospodafiení ZO/MO, ale neposuzuje konkrétní v daje, pokud nejsou v rozporu s tûmito dokumenty. To mûïe posoudit jen kontrola revizní komise ZO/MO. Proto cílem tohoto ãlánku je aktivizovat kontrolní ãinnost. Zakrátko skonãí kalendáfiní rok a závodní v bory budou na následn ch ãlensk ch schûzích pfiedkládat i v sledky hospodafiení. A souãástí tohoto hodnocení musí vïdy b t stanovisko revizní komise (revizora). BudiÏ odstra ujícím pfiíkladem zji tûní RK odborového svazu v jedné organizaci: kolektivní smlouva zaruãující solidní mzdové podmínky, kvalitní závodní stravování, del í dovolenou a dal í sociální v hody pro zamûstnance. Pfiedseda ZV pracoval za cel v bor, vedl úãetnictví, zaji Èoval kontakty se svazem, mûl respekt u vedoucích pracovníkû firmy. A skuteãnost: za jeho iniciativou, ochotou a vedle spokojen ch a dûvûfiiv ch spolufunkcionáfiû zela prázdná pokladna a nepatrná ãástka na úãtû. Proã? NEPRACOVALA REVIZNÍ KOMISE ZO! (hrk) Profesní sekce plynárenství zasedala v novém sloïení Jak název napovídá, sekce plynárenství se takfika ze sta procent obnovila. K tomuto kroku do lo v bfieznu leto ního roku. Nov mi ãleny plynárenské sekce, které v konn v bor na svém zasedání v bfieznu zvolil (usnesení ã. V-13/13/08) se stali Zuzana Ka tovská z RWE IS, Lenka Mrkvová z RWE ZS, Ing. Hana Severová z RWE DS, Martin Dilhof z Jihomoravské plynárenské, Franti ek Erben, Vladimír Rosa, oba z PraÏské plynárenské, Ing. Zdenûk Kordík z RWE DSO, Jan Lonsmín, Bc. Vlastimil ram, oba z E.ON âeské Budûjovice. Dne 24. fiíjna v hotelu Ol anka v tomto slo- Ïení sekce zasedala, aby si zvolila pfiedsedu. Stal se jím Martin Dilhof z Jihomoravské plynárenské a místopfiedsedou byl zvolen Vladimír Rosa z PraÏské plynárenské. Jana S korová V voj inflace záfií 2008 Hladina spotfiebitelsk ch cen klesla v záfií proti srpnu o 0,2 %. Meziroãnû vzrostly spotfiebitelské ceny v záfií o 6,6 %, coï je o 0,1 procentního bodu více neï v srpnu (6,5 %). Ke zrychlení cenového rûstu do lo pfiedev ím u alkoholick ch nápojû a tabáku, rekreace, kultury a vzdûlávání. Ceny tabákov ch v robkû vzrostly o 13,1 % (z 8,9 % v srpnu). U potravin a nealkoholick ch nápojû meziroãní rûst cen zpomalil hlavnû vlivem zmûny v voje cen ovoce, které byly v záfií meziroãnû niï í o 2,2 % (v srpnu rûst o 3,7 %). Podobnû ceny ãerstvého másla klesly v záfií o 7,6 %, zatímco v srpnu byly o 1,4 % vy í. Zmírnûní rûstu cen nastalo zejména u bûïného peãiva na 25,6 % (z 30,1 % v srpnu), mouky na 40,5 % (z 61,6 % v srpnu) a s rû na 4,9 % (z 10,5 % v srpnu). Nejvût í vliv na rûst cenové hladiny mûly i nadále ceny bydlení, kde vzrostly ceny zemního plynu o 27,5 %, elektfiiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,1 %, tuh ch paliv o 19,9 %. âisté nájemné vzrostlo o 14,7 %, z toho v bytech s regulovan m nájemn m o 22,3 % a v bytech s trïním nájemn m o 3,0 %. RÛst cen benzinû se v záfií pohyboval v rozmezí 1,7 % aï 3,2 %, zatímco u motorové nafty byl 13,3 %. Ceny zboïí úhrnem vzrostly o 5,5 % a ceny sluïeb o 8,3 %. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem prûmûrného indexu spotfiebitelsk ch cen za posledních 12 mûsícû proti prûmûru pfiedchozích 12 mûsícû byla v záfií 6,4 %, coï je o 0,3 procentního bodu více neï v srpnu 2008. Odhad inflace na rok 2009 âmkos odhaduje v voj inflace v roce 2009 v rozpûtí od 3,5 do 4 %; odhad ministerstva financí je na úrovni 2,9 % a v prognóze ânb zvefiejnûné v srpnu 2008 je uveden odhad na 2. ãtvrtletí 2009 ve v i 3,4 % a na 4. ãtvrtletí 2009 ve v i 2,5 %. (kod)
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Ve dnech 8. a 9. fiíjna 2008 zasedal v hotelu Ol anka v Praze V konn v bor Odborového svazu UNIOS. Na programu zasedání byla mimo jiné informace o stavu ãlenské základny, zpráva o hospodafiení svazu, rozpoãet svazu na rok 2009, návrh zmûn stanov svazu a kontrola placení ãlensk ch pfiíspûvkû. Od zaãátku roku nám ubylo deset základních organizací a pfies tisíc ãlenû, nejvíce z technick ch sluïeb a plynárenství. Svaz má 13 418 ãlenû a 341 organizací. Hospodafiení svazu za uplynulé období probíhalo dle schváleného rozpoãtu, vzhledem k dobré pfiíjmové stránce schválil v konn v bor nûkteré úpravy rozpoãtu. Hospodafiení by na konci roku mohlo dopadnout lépe, neï bylo avizováno na podzim 2007 pfii schvalování rozpoãtu. Pro rok 2009 se vycházelo ze skuteãnosti leto ního roku a ze znám ch skuteãností, které nás v pfií tím roce budou ãekat. Jde pfiedev ím o svazové konference pfied sjezdem, kter je plánován na jafie 2010 v Praze. Rozpoãet na rok 2009 byl schválen vãetnû plánû práce jednotliv ch ãinností svazu a prvotních nákladû na sjezd a konference. Oproti leto nímu roku a pfiedcházejícím letûm bude rozpoãet vzhledem k nákladûm na jiï zmínûné konference a zv en m nákladûm na údrïbu svazov ch nemovitostí schodkov. Z tohoto dûvodu musíme zmûnit i financování ostatních doplàkov ch aktivit svazu. Vzhledem k tomu, Ïe od pfií tího roku bude mít svaz vlastní doménu na internetu, coï znamená nové internetové stránky, emailové adresy, svazov intranet, internetov ãasopis, internetovou reklamu pro získávání nov ch ãlenû Odborov svaz UNIOS uskuteãàuje kaïdoroãnû jiï od roku 1999 anonymní dotazníkovou akci, kterou oslovuje odborové organizace pûsobící pfii technick ch a vefiejnû prospû n ch sluïbách, bytov ch druïstvech a podnicích tepelného hospodáfiství se Ïádostí o poskytnutí údajû o odmûàování a dal ím plnûní poskytovaném zamûstnavatelem zamûstnancûm uveden ch podnikû. Získané údaje jsou sumarizovány a v sledky vyhodnocení na vyïádání zasílány odborov m organizacím. Takto získané údaje o odmûàování a benefitech je moïné vyuïít jako podklad pro vyjednávání kolektivních smluv na dal í období. Odborov m organizacím, které se do sbûru údajû zapojují - poskytnou údaje pro zpracování, bychom chtûli alespoà touto cestou za jejich práci podûkovat a vyzvat ke spolupráci dal í organizace, které zatím této akci nevûnují pozornost. Jak je patrno u níïe uvedeného poãtu navrácen ch dotazníkû, do akce se prozatím zapojuje pouze ãást na ich odborov ch organizací. Zapojením vût ího poãtu organizací by se zv ila vypovídající schopnost v sledkû. Pro ilustraci uvádíme vybranou ãást ze sumarizovan ch údajû: 1. Podniky technick ch a vefiejnû prospû n ch sluïeb Dotazník byl zaslán 112 odborov m organizacím a do doby zpracování jsme obdrïeli formuláfie od 29 odborov ch organizací. PrÛmûrn v dûlek zamûstnancû dosa- Ïen v podnicích: za rok 2003-13 109 Kã za rok 2004-14 042 Kã za rok 2005-14 769 Kã za rok 2006-15 319 Kã za rok 2007-15 833 Kã PrÛmûrn v dûlek za rok 2007 zamûstnancû odmûàovan ch mzdou odmû- Àovan ch platem Zmûny schválené v konn m v borem a dal í s tím spojené novinky pro na e ãleny a funkcionáfie, ru í se papírová podoba ãasopisu Servis a zmûní se i pfiístup k informacím o akcích svazu. Vût ina pozvánek a zápisû z jednání jiï bude probíhat elektronickou cestou. Takto budou k ãlenûm svazu putovat i rûzné novinky v legislativû, vãetnû v kladû na ich právníkû, v sledky dotazníkov ch akcí a podobnû. Pro zv enou informovanost a vzdûlávání na ich funkcionáfiû jsme zmûnili postup i v této oblasti. VloÏné na semináfie a vícedenní porady funkcionáfiû se zv - ilo ze 150 Kã na 200 Kã, ale zv il se poãet úãastníkû z jedné organizace ze dvou na pût. V pfiípadû vy ího zájmu bude cena 800 Kã za estého a dal í funkcionáfie z jedné organizace. Vedle tfií vzdûlávacích akcí pofiádan ch svazem budeme je tû vyuïívat projekt posilování sociálního dialogu hrazen z fondû EU. O v ech akcích budete vãas informováni. Mimo tyto celosvazové akce poãítáme jako kaïdoroãnû s akcemi jednotliv ch kontaktních míst v regionech, tentokrát spojen ch s pûti svazov mi konferencemi. Velké omezení nás ãeká u mezinárodních aktivit, kde jsou jen dvû akce do 30 tisíc korun spojené s na ím ãlenstvím v mezinárodních odborov ch centrálách PSI a EPSU. U svazov ch sportovních her dochází k redukci poãtu úãastníkû, neboè ze schváleného rozpoãtu nelze jiï takov poãet zájemcû uspokojit, není lûïková kapacita nebo nejsou termíny v místech, kde lze v poãtu úãastníkû nad 120 je tû hry pofiádat. Od pfií - tího roku bude startovné pro maximálnû 16 ãlenû z jedné organizace 200 Kã a za kaïdého dal ího 1000 Kã pro jeden pofiádan turnaj. Pro pfií tí rok se plánují opût ãtyfii turnaje. Informace pro kolektivní vyjednávání dûlník svozu domovního odpadu 14 600 Kã 12 832 Kã fiidiã speciálních vozû 17 370 Kã 18 402 Kã dûlník ãi tûní mûsta 12 566 Kã 12 544 Kã dûlník vefiejné zelenû 14 111 Kã 13 761 Kã V kolektivních smlouvách pro rok 2008: - byl sjednán mzdov nárûst od 3 do 6 %, v prûmûru o 5,5 %, medián (tj. stfiední hodnota) o 5,0 %; pro rok 2007 byl rûst mezd sjednán v prûmûru o 4,08 %, - nav ení dovolené o 1 t den bylo sjednáno v 18 z 21 podnikatelsk ch subjektû, tj. 85,7 %, - pracovní doba v délce 37,5 hod./t den byla sjednána pouze ve 3 z 21 podnikatelsk ch subjektû, - závodní stravování sjednáno v 76 % kolektivních smluv, - cena stravenky pro zamûstnance se pohybuje v rozmezí 13-40 Kã, penzijní pfiipoji tûní sjednáno v 18 pfiípadech. 2. Bytová druïstva Dotazník byl zaslán odborov m organizacím 74 bytov ch druïstev a do doby zpracování jsme obdrïeli vyplnûné formuláfie od 29 odborov ch organizací. PrÛmûrn v dûlek zamûstnancû v bytov ch druïstvech celkem za rok 2004-16 510 Kã za rok 2005-17 667 Kã za rok 2006-18 114 Kã za rok 2007-19 526 Kã V kolektivních smlouvách pro rok 2008: - byl sjednán mzdov nárûst v prûmûru 6,01 % (v rozpûtí od 2,5 do 15), pro rok 2007 v prûmûru 4,33 % (2,5-8 %), - dovolená byla nav ena ve v ech pfiípadech nejménû o 1 t den, o dal í dny ve 2 pfiípadech, - pracovní doba 37,5 hod. sjednána v 41 % ze sledovaného poãtu, Dále v konn v bor projednal návrhy komise k úpravû stanov svazu. Zde bude nejvût í diskuze k úpravû placení ãlensk ch pfiíspûvkû, zatím se neshodl ani v konn v bor, jakou z variant pfiedloïit svazov m konferencím. Od listopadu leto ního roku se v ak upravuje vzhled razítka základní ãi místní organizace a evidenãní ãísla. Svaz uvaïuje, Ïe v pfií tím roce vyrobí v em organizacím razítka nová a zabezpeãí zmûny na statistice, pak se budou postupnû mûnit evidenãní listy a provedou se dal í zmûny v bankách, na katastrech apod. Poãítá se s tím, Ïe nûjakou dobu budou soubûïnû pouïívána nová i stará razítka, neï se v e vyfiídí. Nové organizaãní ãíslo bude osmimístné a bude zaãínat ãíslem svazu, tj. 12. Pak bude následovat rozli ení kraje, roku vstupu organizace do svazu a pofiadové ãíslo organizace v kraji. V e se vãas dozvíte od zamûstnancû svazu na pfiíslu ném kontaktním místû. Poslední, nemilou otázkou projednávanou v konn m v borem bylo placení ãlensk ch pfiíspûvkû. V konn v bor nakonec vyzval neplatiãe, ktefií neuhradili jiï více neï za pûl roku ãlenské pfiíspûvky, k urychlené úhradû a po dobu, neï zaplatí, jim pozastavil poskytování v hod a úãast na akcích svazu. V pfiípadû, Ïe nedoplatí, bude organizace zlikvidována, k tomuto úãelu jiï v konn v bor urãil likvidátory. V em, kdo do 10. fiíjna nemûli splnûny odvodové povinnosti, bude v nejbliï í dobû zaslán dopis pfiedsedy svazu s v zvou v konného v boru. Petr Pech místopfiedseda svazu - závodní stravování upraveno ve v ech sledovan ch kolektivních smlouvách, - penzijní pfiipoji tûní je sjednáno v 19 pfiípadech. 3. Podniky tepelného hospodáfiství Dotazník byl zaslán 29 odborov m organizacím, které pûsobí v podnicích tepelného hospodáfiství. Do doby zpracování jsme obdr- Ïeli vyplnûné formuláfie od 15 odborov ch organizací. PrÛmûrn v dûlek v podnicích tepelného hospodáfiství celkem: za rok 2003-15 917 Kã za rok 2004-19 445 Kã za rok 2005-20 533 Kã za rok 2006-23 320 Kã za rok 2007-23 772 Kã V kolektivních smlouvách pro rok 2008: - mzdov nárûst byl sjednán v prûmûru 5,12 % (v rozpûtí od 2,8 do 8 %), stfiední hodnota ve v i 4 %, pro rok 2007 v prûmûru 4,59 %, - nav ení dovolené o 1 t den bylo sjednáno ve v ech podnicích a v jednom pfiípadû nav ení o 2 t dny, - pracovní doba 37,5 hod./t den - sjednána v 6 pfiípadech z 15, - závodní stravování sjednáno ve 13 podnicích, cena stravenky pro zamûstnance se pohybuje do 42 Kã, - penzijní pfiipoji tûní sjednáno v 10 pfiípadech. V rámci dotazníkové akce vyhodnocujeme dal í údaje, jako napfiíklad prûmûrn v dûlek v podnicích bez vedení spoleãnosti, v i mzdov ch hodinov ch nebo mûsíãních tarifû, v i poskytovan ch pfiíplatkû a dal ích sloïek mzdy, plnûní poskytovaná ze sociálního fondu nebo FKSP. Ing. Anna Kodlová 3
Zákon o zamûstnanosti, zákon ã. 435/2004 Sb., nabyl úãinnosti dne 1. záfií 2004. Provádûcí vyhlá ka k tomuto právnímu pfiedpisu má ã. 518/2004 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Zákon o zamûstnanosti pro el mnoh mi zmûnami. Poslední zmûny byly provedeny zákonem ã. 382/2008 Sb. Tato poslední novela zákona o zamûstnanosti nab vá úãinnosti dnem 1. 1. 2009. Prostfiednictvím zákona o zamûstnanosti je garantováno právo obãana na zamûstnání. Jaké jsou v tomto smûru povinnosti zamûstnavatelû a která ustanovení zákona ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, by zamûstnavatelé nemûli opomenout? 1. Obãanovi nelze odepfiít právo na zamûstnání z dûvodû pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického pûvodu, národnosti, státního obãanství, sociálního pûvodu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, vûku, nábo- Ïenství ãi víry, majetku, manïelského a rodinného stavu nebo povinností k rodinû, politického nebo jiného sm lení, ãlenství a ãinnosti v politick ch stranách nebo politick ch hnutích, v odborov ch organizacích nebo organizacích zamûstnavatelû; diskriminace z dûvodu tûhotenství nebo matefiství se pova- Ïuje za diskriminaci z dûvodu pohlaví. Za diskriminaci se povaïuje i jednání zahrnující podnûcování, navádûní nebo vyvolávání nátlaku smûfiujícího k diskriminaci. Zákon dále rozli uje mezi pfiímou a nepfiímou diskriminací, obtûïováním a sexuálním obtûïováním. Zákon stanoví zásadu rovného zacházení se v emi fyzick mi osobami uplatàujícími právo na zamûstnání. Zakazuje se ãinit nabídky zamûstnání, která jsou v rozporu s v e uveden mi diskriminaãními opatfieními a zásadou rovného zacházení. 2. RovnûÏ podmínky pro poskytování mzdy musí b t stejné pro muïe i pro Ïeny. ZamûstnancÛm, ktefií vykonávají stejnou práci, pfiíslu í stejná mzda. Diskriminace v odmûàování je nepfiípustná. 3. Zákaz diskriminace je rovnûï upraven v zákoníku práce. Zamûstnavatel se mûïe dostat do problémû, prokáïe-li se usoudunebo pfii kontrolní ãinnosti úfiadupráce, Ïe nûkterého obãana diskriminoval tím, Ïe pfii v bûru nového zamûstnance pfiihlédl k nûkterému aspektu, kter zákon v slovnû zakazuje. 4. Právem na zamûstnání je právo fyzické osoby, která chce a mûïe pracovat a o práci se uchází; právo na zamûstnání v pracovnûprávním vztahu, právo na zprostfiedkování, právo na nezbytnou rekvalifikaci k pracovnímu uplatnûní a v pfiípadû ztráty zamûstnání právo na hmotné zabezpeãení - podporu v nezamûstnanosti. 5. Zamûstnavatel má právo sám si vybírat a získávat zamûstnance, v tomto smûru má právo na informace o trhu práce prostfiednictvím úfiadû práce. Na druhé stranû má v ak zamûstnavatel oznamovací povinnost vûãi úfiadu práce, a sice hlásit do 10 kalendáfiních dnû volná pracovní místa a do 10 kalendáfiních dnû ohlásit jejich obsazení ( 34-36 zákona o zamûstnanosti). 6. Zamûstnance je moïno získat také prostfiednictvím agentury práce - vefiejnû pfiístupná evidence agentur práce ( 65 zákona o zamûstnanosti). 7. Zprostfiedkování zamûstnání je realizováno také formou doãasného pfiidûlení zamûstnance k v konu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu ( 66 zákona o zamûstnanosti). 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Problematika zákona o zamûstnanosti v roce 2009 ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Chtûl bych vás poïádat o radu. Pracuji v nepfietrïitém provozu ve 12hodinov ch smûnách. Pokud ãerpám dovolenou v den svátku, zapoãítává mi zamûstnavatel tento den jako ãerpanou dovolenou. Má na to právo? V pfiíloze pfiikládám vyjádfiení zamûstnavatele. Pozn. autora - z vyjádfiení zamûstnavatele uvádím: Ponûkud jiná situace nastane u zamûstnance s nerovnomûrnû rozvrïenou pracovní dobou. Ani zákoník práce úãinn od 1. 1. 2007 to sice v slovnû nevyfie il, av ak z povahy vûci lze dovodit, Ïe pokud by zamûstnanci pracujícímu v tomto rozvrïení byla urãena (v praxi vût inou na jeho Ïádost) dovolená na den, kdy mûl podle rozpisu smûn pracovat, a práce 8. Jak je to se zamûstnáváním osob se zdravotním postiïením, vãetnû povinného podílu, nalezneme v 67-84 zákona o zamûstnanosti. 9. Zamûstnávání zamûstnancû ze zahraniãí - ze tfietích zemí i z EU upravuje 85-102 zákona o zamûstnanosti. 10. Zákonem ã. 382/2008 Sb. je novelizován kromû zákona o zamûstnanosti i zákon ã. 326/1999 Sb., o pobytu cizincû na území âeské republiky a také zákoník práce, kdy je zavádûn institut zelen ch karet. Zelená karta má tzv. duální charakter, to znamená, Ïe se jedná zároveà o povolení k zamûstnání i o povolení k pobytu. 11. Jaké jsou nástroje aktivní politiky zamûstnanosti a pfiíspûvky zamûstnavatelûm, fie í 104-119 zákona o zamûstnanosti. 12. Kontrolní ãinnost úfiadu práce a sankce za poru ení zákona o zamûstnanosti jsou stanoveny v 125-141 zákona o zamûstnanosti. Jaká práva a povinnosti uchazeãûm o zamûstnání dává zákon ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti? Co dûlat, ztratíte-li zamûstnání? Podmínky zafiazení do evidence uchazeãû o zamûstnání: Do evidence mûïete b t zafiazeni pouze na základû písemné Ïádosti, kterou je nutno podat osobnû na pfiíslu ném úfiadû práce; uchazeã je zafiazen dnem podání Ïádosti, v pfiípadû, Ïe poïádá fyzická osoba o zprostfiedkování zamûstnání do tfií pracovních dnû po skonãení zamûstnání, zafiadí se do evidence od prvého dne následujícího po skonãení zamûstnání. Pfiíslu n úfiad práce je ten, v jehoï správním obvodu máte bydli tû, nebo ten úfiad práce, v jehoï správním obvodu se skuteãnû zdrïujete ( 28 zákona o zamûstnanosti). Nevykonáváte samostatnou v dûleãnou ãinnost. Nejste nikde zamûstnáni (net ká se zamûstnání konan ch v rozsahu krat ím neï polovina stanovené t denní pracovní doby a mûsíãní v dûlek nepfiesáhne polovinu minimální mzdy). Do evidence nemûïete b t zafiazeni v dobû pracovní neschopnosti nebo jestliïe vám jiné skuteãnosti brání nastoupit do zamûstnání (celodenní péãe o druhé osoby, studium, invalidní dûchod, starobní dûchod, vazba atd.). Jako uchazeã o zamûstnání dáváte souhlas se zpracováním sv ch osobních údajû a jste pouãeni úfiadem práce o povinnosti poskytovat úfiadu práce potfiebnou souãinnost a fiídit se jeho pokyny. V pfiípadû, Ïe identifikaãní údaje úfiadu neposkytnete, nebo neposkytnete nebo nedáte souhlas se zpracováním osobních údajû, jedná se o pfiekáïku pro zafiazení a vedení v evidenci uchazeãû o zamûstnání. Zmûny nebo skuteãnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazeãû o zamûstnání je uchazeã povinen oznámit úfiadu nejpozdûji do osmi kalendáfiních dnû. Zafiazení a vedení v evidenci uchazeãû o zamûstnání nebrání: v kon ãinnosti na základû sluïebního nebo pracovního pomûru, pokud mûsíãní v dûlek nepfiesáhne polovinu minimální mzdy (tj. k 1. 1. 2008 ãástka 4000 Kã hrubého), nebo v kon ãinnosti na základû dohod o provedení práce nebo dohody o pracovní ãinnosti, pokud mûsíãní odmûna nebo odmûna pfiipadající na jeden mûsíc za období, za které pfiíslu í, nepfiesáhne polovinu minimální mzdy; oznamovací povinnost je dána zákonem do osmi kalendáfiních dnû od uzavfiení dohody, v pfiípadû více ãinností se mûsíãní v dûlky (odmûny) sãítají, uchazeã musí úfiadu práce v e doloïit a vyvíjet potfiebnou souãinnost; je stanovena osmidenní oznamovací povinnost, lhûty pro souãinnost stanoví úfiad práce sám, tzv. krátkodobé zamûstnání; jedná se o zamûstnání, které není pro uchazeãe vhodn m zamûstnáním a je zprostfiedkováno úfiadem práce nejdéle na dobu tfií mûsícû, odpovídá zdravotnímu stavu uchazeãe (souãasnû s v dûlkem z tohoto krátkodobého zamûstnání je poskytována uchazeãi podpora v nezamûstnanosti). Co je nutné úfiadu práce doloïit: totoïnost a místo trvalého pobytu - obãansk m prûkazem, v pfiípadû, Ïe bydlíte jinde neï na adrese trvalého pobytu, sdûlte adresu pro doruãování písemností, ukonãení pracovního pomûru - tzv. zápoãtov m listem, pfiípadnû dokladem o ukonãení zamûstnání (v povûdí, dohodou o skonãení pracovního pomûru, oznámením o skonãení ve zku ební dobû, ãestn m prohlá ením apod.); nezapomeàte na údaj o v i prûmûrného v dûlku u zamûstnavatele, nebo ukonãení samostatné v dûleãné ãinnosti - potvrzením o pfieru ení nebo ukonãení Ïivnostenské ãinnosti, potvrzením okresní správy sociálního zabezpeãení o dobû, kdy byl obãan v evidenci osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch, popfiípadû doklad o ukonãení studia, ãi jiné náhradní dobû. Dal í podrobnosti uvedeme v pfií tím ãísle Servisu v pfiíloze. JUDr. Jitka Kocianová neodpadla z dûvodu omezeného provozu ve svátek (za zamûstnance musí na smûnu nastoupit jin zamûstnanec), bude mu tento den zapoãítán do ãerpání dovolené. G. S., Liberec ODPOVùë: Souhlasím s tím, Ïe bohuïel ani nov zákoník práce tento problém nevyfie- il. V 219 odst. 2 zák. práce je uvedeno: Pfiipadne-li v dobû dovolené zamûstnance svátek na den, kter je jinak jeho obvykl m pracovním dnem, nezapoãítává se mudo dovolené. Urãilli zamûstnavatel zamûstnanci náhradní volno za práci pfiesãas nebo za práci ve svátek tak, Ïe by pfiipadlo do doby dovolené, je povinen urãit mu náhradní volno na jin den. Na základû v e uvedeného je postup zamûstnavatele v rozporu s tímto ustanovením zákoníku práce. I kdyï v e uveden právní názor chápu, dokud nebude 219 odst. 2 novelizován, nelze s tímto v kladem souhlasit, protoïe v právním státû nelze v kladem mûnit zákon. (zr)
Pro posuzování nároku na nav ené odstupné, které se pohybuje v rozmezí jednoho aï 15 (v jimeãné sjednání) násobkû prûmûrného v dûlku, stfiední hodnota, tj. medián, je pûtinásobek, je v pfieváïné vût inû rozhodující délka zamûstnání u zamûstnavatele a také doba ukonãení pracovního pomûru jiï v prûbûhu v povûdní doby. Nedostatky v ujednáních ve sjednan ch kolektivních smlouvách: - pokud je v kolektivních smlouvách ujednání o odstupném nad zákonné odstupné, je tfieba dodrïet pfii formulaci terminologii zákoníku práce. Péãe o zamûstnance Sociální fond údaj v % PKS Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Tvorba sociálního fondu 53,1 54,9 50,7 50,0 50,0 49,6 Spolurozhodovací právo k uïití fondu 49,0 45,1 38,2 42,5 58,5 48,7 UÏití formou osobních úãtû 6,1 7,8 6,3 7,5 13,8 14,3 FKSP údaj v % PKS Rok 2005 2006 2007 2008 Pravidla pro ãerpání FKSP v PKS 81,8 76,9 77,8 84,6 Rozpoãet souãástí PKS 36,4 42,3 50,0 46,2 Situace u sociálního fondu se oproti minulému období zmûnila velmi málo, v pfiípadû FKSP se zv il poãet PKS, které obsahují pravidla pro ãerpání fondu, ale sníïil se poãet tûch, které obsahují rozpoãet. Poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem, popfiípadû poskytování pfiíspûvku na Ïivotní kapitálové pfiipoji tûní, zaãlenûní pravidel do kolektivní smlouvy Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Penzijní pfiipoji tûní %PKS 43 38 54 46 48 60,8 64,7 V e pfiíspûvku v % * * * * * 2,7 3,2 V e pfiíspûvku v Kã * 276 357 331 358 335 431 Îivotní poji tûní % PKS * 10,2 11,8 12,7 17,8 28,5 33,6 V e pfiíspûvku v Kã * * * * * 416 518 Podmínkou pro poskytnutí pfiíspûvku je ve vût inû pfiípadû stanovení minimálního poãtu let odpracovan ch u zamûstnavatele a také hrazení pojistného zamûstnancem. Pfiíspûvek zamûstnavatele na závodní stravování Sjednáno v KS Z nákladû Ze sociálního fondu Rok % PKS v Kã v % z ceny v Kã v % z ceny 2003 86,7 32,39 54,6 10,5 27,2 2004 94,1 33,36 54,6 11,32 22,5 2005 97,2 30,54 54,7 10,06 17,8 2006 95,2 31,82 54,7 11,38 16,2 2007 97,7 34,47 54,7 11,12 22,9 2008 95 36,03 54,6 10,87 13,8 Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci údaj v % PKS Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Opatfiení technické a organizaãní k zaji tûní BOZP 61,2 52,9 55,6 53,4 92,3 94,1 Písemné vyhodnocení stavu BOZP 61,2 66,7 63,4 62,3 70,0 68,1 Poskytování OOPP * * * * * 83 Pozn.: * uvádûná v tabulkách = poãet neuveden (nesledováno) Ing. Anna Kodlová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Vyhodnocení sjednan ch podnikov ch kolektivních smluv na rok 2008 Pro rok 2008 odborové organizace OS UNIOS uzavfiely asi 300 podnikov ch kolektivních smluv, které se vztahují na více neï 12 tisíc odboráfiû. PfiibliÏnû 30 odborov ch organizací kolektivní smlouvu neuzavírá. Jsou to pfiedev ím místní organizace OS a dále odborové organizace, které kolektivní smlouvu neuzavfiou z rûzn ch dûvodû. Nejãastûj í pfiekáïkou sjednání smlouvy je neochota zamûstnavatele k jednání a slabá pozice odborové organizace, kdy její zástupci nechtûjí podstoupit sloïité jednání se zamûstnavatelem. Anal za podnikov ch kolektivních smluv byla, tak jako v minul ch letech, zpracována s vyu- Ïitím programu pro zpracování kolektivních smluv v rámci pravidelného roãního etfiení ISPP (Informaãní systém o pracovních podmínkách) o mzdov ch a pracovních podmínkách sjednan ch v kolektivních smlouvách na pfiíslu n kalendáfiní rok. etfiení se v gesci Ministerstva práce a sociálních vûcí âr provádí pravidelnû od roku 1993. Bylo posuzováno celkem 133 kolektivních smluv. Z celkového poãtu 133 kolektivních smluv je 13, které jsou z pfiíspûvkov ch organizací a obcí (zamûstnanci jsou odmûàováni platem dle ust. 122 a následujících ZP), a 120 z podnikû zamûstnavatelû podnikatelsk ch subjektû (zamûstnancûm náleïí mzda dle ust. 113 a následujících ZP). Z jednotliv ch oblastí uvádíme v tah hodnocen ch údajû: Spolupráce smluvních stran - podmínky pro ãinnost odborov ch organizací V této ãásti sledujeme ujednání kolektivních smluv: - v bûr ãlensk ch pfiíspûvkû obsahuje 93,2 % PKS z celkového poãtu smluv, - úpravu bliï ích podmínek postupu informování odborové organizace - 97,5 % PKS, - ãasov rozvrh uvolàování funkcionáfiû - 84,9 % PKS, - pouïívání místností - 72,9 % PKS, - pfiíspûvek zamûstnavatele na ãinnost ZO - 11,6 % PKS, - zmocnûní k vydávání vnitfiních pfiedpisû - 14,3 % PKS. Nedostatky v ujednáních - kolektivní smlouvy obsahují ãasto podmínky pro poskytování informací pouze v obecné rovinû, chybí sjednání konkrétního postupu pro poskytování tûchto informací, nadále jsou kolektivní smlouvy, ve kter ch se sjednává poskytování místnosti s vybavením za úplatu. Pracovní doba a dovolená Pracovní doba Ujednání o délce t denní pracovní doby obsahuje 112 ze 120 PKS. Zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny bylo sjednáno v 56 PKS, tj. 46,6 %, v roce 2007 46,9 % PKS. V esti PKS bylo sjednáno zkrácení pracovní doby na 38,75 hodiny a v jedné PKS na 39 hodin t dnû, v jedné PKS na 39,5 hodin t dnû. Ve 31 PKS je sjednán vícesmûnn reïim s pracovní dobou 40, 38,75, 37,5 a 35 hodin. Oproti minulému období se mírnû sníïil poãet kolektivních smluv, které obsahovaly ujednání o zkrácení pracovní doby. Nedostatky v ujednáních ve sjednan ch kolektivních smlouvách: - kolektivní smlouva nemûïe urãit rozdílnou délku t denní pracovní doby pro urãité okruhy zamûstnancû, ktefií pracují ve stejném reïimu pracovní doby, - v pfiípadû práce pfiesãas nelze sjednat poskytování pouze náhradního volna. Dovolená Dovolená 5 t dnû 92 93 90 92 87 89,5 93,8 95 ProdlouÏení dovolené bylo sjednáno ve 114 PKS ze 120, tj. 95 %. Z uvedeného poãtu bylo v 1,7 % PKS sjednáno prodlouïení dovolené o dal í dny (4 a 5 dnû). Nedostatky v ujednáních ve sjednan ch kolektivních smlouvách: - dovolená nad zákonn rámec je v PKS formulována nesprávnû.
Pracovní volno Tabulka uvádí poskytování pracovního volna nad zákonné nároky, pfii nichï se poskytuje náhrada mzdy: Pracovní volno celkem 58 56,8 60 51,9 60,1 65 64,6 73,1 Nemoc zamûstnance * * * 0 0,3 0,5 0,6 15 Narození dítûte 11,3 0,9 12 0,6 0,8 0,8 6,9 6,7 Úmrtí rodinného pfiíslu níka 48,4 48,3 50 48,1 58,7 58 55,4 62,2 Doprovod zdravotnû 16,1 17,2 20 25 32,1 32,2 33,1 34,5 postiïeného dítûte Pfiestûhování * * * 10 0,9 10,5 7,7 13,4 Vyhledávání nového * * * * * * 1,5 0,6 zamûstnání Matkám z dûvodu 20,6 22,4 * 30,8 30 28,7 33,8 26,1 péãe o dítû (za rok) Péãe o rodinného pfiíslu níka * * * * * * 16,9 14,3 (za rok) Vlastní svatba 10 22,4 18 26,9 22,4 22,8 27,7 31,9 Jiné pfiekáïky * * * * * * 48,5 56,3 V pfiípadû nemoci zamûstnance se podafiilo v 18 ze 120 PKS sjednat poskytnutí náhrady mzdy ve v i prûmûrného v dûlku nejménû po dobu tfii pracovních dnû a v jednom pfiípadû po dobu dvou dnû bez povinnosti doloïit potvrzení o pracovní neschopnosti, DÛvody poskytování pracovního volna s náhradou mzdy i bez náhrady mzdy jsou srovnatelné s minul m obdobím. Mzdová ãást podnikov ch kolektivních smluv Sjednání mzdov ch tarifû nejménû ve v i minimálních mzdov ch tarifû Mzdové tarify v PKS 42 51 16 19 20 41 58,5 56,6 PKS s niï ími neï minimálními tarify * * * 40 21 31 31,5 27 Pokud je v kolektivních smlouvách sjednán tarifní mzdov systém, je v systému vût inou niï í úroveà prvních ãtyfi mzdov ch tarifû. Ve vy ích tfiídách jsou tarify nejménû na úrovni minimálních mzdov ch tarifû. Ve sjednan ch kolektivních smlouvách do lo k mírnému poklesu smluv, ve kter ch jsou mzdové tarify niï í neï minimální. Zaãlenûní pravidel pro odmûàování do kolektivní smlouvy Mzdov v voj Mzdov v voj sjednán v PKS 71 74 60 71 76 69 75,4 84 Zv ení prûmûrné nominální mzdy o 5 5,3 4,2 3,9 4,1 4,1 4,1 4,7 Zv ení mzdov ch tarifû sjednáno * * * 10 24 29 13,8 16 Zv ení mzdov ch tarifû o * * * * * * 3,9 4,7 Zv ení objemu MP v PKS * * * * * * 6,2 6,7 UdrÏení reálné mzdy v PKS * * * * * * 13,1 16,8 Mzdov rûst se dafiilo sjednat v rozpûtí od 2 do 9 %, stfiední hodnota mzdového rûstu, tj. medián, je 5 %. NárÛst o 2 % byl sjednán pouze v jednom pfiípadû a 2,5 % pouze ve tfiech pfiípadech (to je niï í neï inflace v minulém roce). Mzdové pfiíplatky Rok 2007 2008 % KS Kã/hod. % PV % KS Kã/hod. % PV Za práci pfiesãas 71,5 * 25,6 75,6 * 25,9 Za pfiesãas v sobotu a nedûli * * 50 * * 47,5 Za noãní práci 58,5 8,71 11,5 68,9 9,80 11,7 Za ztíïené pracovní prostfiedí 46,9 7,07 11,7 46,2 7,34 10,6 Za práci v sobotu a v nedûli 45,4 * 18,6 60,5 * 17,3 Za odpolední práci 18,5 4,57 25,2 5,06 * Za smûnnost10 225,67 a 9,3 4,2 * 7,5 Za vedení ãety 10 43,82 * 17,6 7,06 * Za práci ve v kách 3,8 4,06 * 7,6 5,17 * Za rizikové práce 10,8 19,37 * 8,4 19,0 * Za znalost cizích jazykû 0,8 500 b * 0,8 300 a * Za zastupování 10,76 * 27,9 16,0 28,6 * Za za kolování 4,6 * 10 5,9 10 * a Kã/smûna, b Kã/mûsíc Nedostatky v oblasti odmûàování: - v pfiípadû, Ïe je odmûàování fie eno pfiílohou ke kolektivní smlouvû, nejsou tyto pfiílohy ke smlouvû pfiiloïeny, - mzdové tarify mûsíãní nebo hodinové jsou sjednány v niï í úrovni, neï jsou stanovené minimální mzdové tarify, - smlouvy nadále obsahují ujednání o postupu zamûstnavatele v pfiípadû nedostatku finanãních prostfiedkû na mzdy - nevyplacení ãi pozastavení v platy nûkteré ze sloïek mzdy, - odvolávky na neplatné staré pfiedpisy, - z ujednání o dal ím zv ení mezd v pfiípadû vy í inflace není zcela jasné, které údaje se budou posuzovat. Odstupné Pravidla pro odmûàování v PKS 92 91 96 92 93 95 99,2 97,5 Pozitivnû lze hodnotit skuteãnost, Ïe se v leto ním roce podafiilo sjednat ve vût inû PKS, aby pravidla pro odmûàování zamûstnancû byla souãástí smlouvy, a ve srovnání s minul m rokem se vyskytuje v této oblasti ménû chyb. Zv ení odstupného - 52 písm. a) aï c) v PKS * 26,6 50 48 44 48 53,1 56,3 PrÛmûrn násobek * * * 3,6 3,5 3,2 5,6 5,3 Zv ení odstupného - 52 písm. e) v PKS * * * * * * 3,1 2,5 2 3
Mnoho lidí se v dne ní dobû neustále vymlouvá, proã netfiídí odpady. Uvádím nûkolik typick ch v mluv: Stejnû se v echno sváïí na jednu hromadu, Kontejnery jsou daleko a je jich málo, Je to sloïité a drahé, Ostatní tfiídí patnû, tak to nemá stejnû cenu, Musí se to pfied vyhozením dûkladnû ãistit a tak dále. Proto uvádím pár informací ohlednû tfiídûní odpadû, abych alespoà nûkteré z vymlouvaãû pfiesvûdãila o v znamu tohoto konání. Nejprve bych chtûla sdûlit nûco k první uvedené nejãastûj í poznámce k tfiídûní: Ano, vyskytly se v minulosti takovéto pfiípady, ale byly ojedinûlé a vskutku nejde o bûïn jev. K tomu nemají firmy sváïející odpad jedin dûvod, protoïe roztfiídûn odpad je surovinou, za niï dostane zaplaceno. Za pfiijetí smûsného odpadu do spalovny navíc platí firma sama. Sveze-li odpad na jednu hromadu, jedná se o poru ení zákona, za coï se rozdávají vysoké pokuty. Uvidíte-li tedy ve svém okolí takovéto jednání, nenechte se ve svém správném odhodlání tfiídit odpad ovlivnit, ale oznamte takovéto jednání ihned âeské inspekci Ïivotního prostfiedí. Sbûr tfiídûného odpadu je navíc dotován a stojí mnohem ménû penûz neï odstraàování toho smûsného. Tfiídûním odpadu se mnoïství smûsného odpadu sníïí, takïe obec nemusí za nûj tolik platit na skládkách, a nebude tedy vybírat tolik od domácností. U etfiit tedy mûïete i vy. Mnozí lidé také nevûdí, co se s odpadem nadále dûje poté, co je vhozen do popelnic. Firma sveze tfiídûn odpad na dotfiiìovací linku. Zde se z nûj vyberou vûci, které do nûj nepatfií, a roztfiídí se na jednotlivé druhy. Poté v e putuje k recyklaci. Pokud je v ak v popelnicích hodnû smûsného odpadu, nebo je ten tfiídûn tak zneãi tûn, Ïe není moïné ani jeho dotfiídûní, cel obsah je znehodnocen a musí b t odvezen na skládku ãi do spalovny. To vysvûtluje také mnohdy popla né zprávy o nesprávném jednání firmy, kdyï odpad sváïí na jednu hromadu. MoÏná k tomu mûla právû tento dûvod. To v ak mûïeme ovlivnit také my, co vhodíme do popelnic. Proto je dûleïité tfiídit správnû. Nyní pár rad k tomu, co je tfieba udûlat s odpadem pfied tfiídûním. NùCO Z EKOLOGIE Tfiídûní odpadû Vym vat je nutné: mastné obaly (teplou vodou s pfiípravkem na nádobí; pokud to nejde, hoìte je do smûsného odpadu), obaly od ãisticích prostfiedkû (pokud najdete na etiketû oranïovou znaãku se symbolem lebky, patfií do smûsného odpadu). Naopak není nutné vym vat: kelímky od jogurtû (drobné zneãi tûní nevadí, staãí pofiádnû vy krábat zbytky lïiãkou, pro skladování doma je v ak lep í vypláchnout vodou), obaly od kosmetiky (staãí dopotfiebovat obsah do konce). Co je tfieba z odpadû odstraàovat: uzávûry od sklenûn ch lahví (roztfiídit dle materiálu). Není tfieba z odpadû odstraàovat: fóliové okénko na obálkách (obálky se vyhazují celé), kanceláfiské sponky a svorky z ãasopisû a dokumentû, umûlohmotn uzávûr od nápojového kartonu, etikety a víãka z PET lahví. KvÛli úspofie místa v popelnicích je vhodné PET lahve, nápojové kartony a papírové krabice se lápnout (já tak ãiním uï doma, abych etfiila místo i doma, a nemusela chodit zbyteãnû ãasto k barevn m popelnicím; to radím dûlat v em, ktefií stále je tû mají popelnice daleko od domova, mohou si tak udûlat procházku k popelnicím tfieba jen jednou za mûsíc). Mnohdy lidé nevûdí, co do kter ch popelnic vlastnû mohou házet. Nyní proto k obsahu jednotliv ch barevn ch popelnic: PAPÍR - modr kontejner (moïnost odvézt také do sbûrny, kde za nûj dostanete aï 3 Kã za kilogram) Patfií sem: noviny, ãasopisy, knihy, se ity, skartovan papír, letáky, karton, krabice, lepenka. Nepatfií sem: mokr, mastn ãi jinak zneãi tûn papír, uhlov a voskovan papír, pou- Ïité plenky, hygienické potfieby. PLASTY - Ïlut kontejner (moïnost odevzdat téï ve sbûrn ch dvorech, ale zadarmo) Patfií sem: lahve od nápojû, kelímky, sáãky, igelitky, fólie, v robky a obaly z plastû, polystyren. Nepatfií sem: PVC (hraãky, podlahové krytiny, potrubí), guma (pneumatiky), obaly od nebezpeãn ch látek (motorového oleje, chemikálií atd.), nevymyté lahve od oleje, obaly od zubní pasty, pouïité fiasenky, plastové souãásti aut. SKLO - zelen kontejner, nebo bíl kontejner na bílé sklo (moïnost odevzdat opût ve sbûrn ch dvorech, zadarmo, nûkteré typy lahví se vykupují v obchodech za peníze) Patfií sem: bílé nádoby - pouze ãiré sklo, zelené nádoby - lahve od nápojû v ech barev, rûzné sklenûné nádoby, stfiepy tabulového skla. Nepatfií sem: zrcadla, záfiivky, Ïárovky, keramika, porcelán, autoskla, drátosklo. NÁPOJOVÉ KARTONY - oranïov kontejner, ãi s oranïovou etiketou (nûkdy je na kontejneru na papír ãi plasty nálepka Nápojové kartony - sem mûïete házet i nápojové kartony, které budou pfii následném dotfiídûní od plastû ãi papíru oddûleny) Patfií sem: obaly oznaãené C/PAP - nejãastûji kartonové krabice od mléka, dïusû, vína, dále také obaly od polévek ãi dûtsk ch smetanov ch dezertû. Nepatfií sem: obaly z jin ch kombinovan ch materiálû neï C/PAP (jejich kód zaãíná C/), napfi. plato od lékû, sáãek od kapuãína. Jsou samozfiejmû dal í odpady, které nepatfií do smûsného odpadu a na které nejsou v blízkém okolí kontejnery. Jsou to napfiíklad: Potraviny a bioodpad - v nûkter ch obcích jsou speciální hnûdé kontejnery na bioodpad, nebo se tento odpad sbírá ve speciálních pytlích (mûïete ho také odvézt do sbûrného dvora ãi sami zpracovat na kompost). Pokud nemáte jinou moïnost, dejte bioodpad do smûsného odpadu, snaïte se to v ak minimalizovat - tvofií aï 50 % v ech domácích odpadû, a dá se pfiitom zpracovat na cenné hnojivo. Navíc se pfii rozkladu organického odpadu na skládkách bez pfiístupu vzduchu tvofií metan, kter silnû zapáchá a je skleníkov m plynem. Patfií sem: zbytky potravin rostlinného pûvodu (napfi. slupky od brambor), ãajové sáãky, kávová sedlina, skofiápky od vajec, tráva, listí, vûtve, v robky z bioplastû (pytle, sáãky, nádobí). Nepatfií sem: pouïit fritovací olej nebo jiné tekuté ãi silnû mastné potraviny, protoïe mají hygienická rizika. Nebezpeãn odpad - léky a chemikálie (na obalu mívají oznaãení Nebezpeãn odpad ãi grafick symbol s oranïov m pozadím) - sbûrn dvûr, mobilní sbûr nebezpeãného odpadu, nepouïité léky lze vrátit v lékárnách Patfií sem: rozpou tûdla, kyseliny, fotochemikálie, pesticidy, záfiivky, teplomûry a jin odpad obsahující rtuè, olej a tuk, barvy a laky, lepidla a pryskyfiice obsahující nebezpeãné látky, ãisticí prostfiedky a kosmetika obsahující nebezpeãné látky, léky, baterie, akumulátory. Elektro rot a baterie - odevzdávají se na místech zpûtného odbûru - prodejny tûchto v robkû nebo sbûrné dvory, na baterie b vají speciální boxy v obchodech a kolách, na úfiadech atd., staãí se jen rozhlédnout (kdo nehledá, nevidí) Patfií sem: praãky, TV, rádia, pfiehrávaãe CD, DVD ãi videokazet, sporáky, chladniãky, mikrovlnky, poãítaãe, monitory, baterie, akumulátory, záfiivky, Ïárovky atd. Kovy - men í kousky lze dát do smûsného odpadu ãi velkoobjemov ch kontejnerû, vût í do sbûrného dvora, v nûkter ch obcích jsou i speciální kontejnery na kovov odpad Patfií sem: kousky jakéhokoliv kovového materiálu, kabely bez plastového obalu, nepotfiebné souãástky a znehodnocené nástroje (tfiídí se pfiedev ím Ïelezo, hliník, mûì, olovo, mosaz, ale i zinek, bronz, nikl nebo cín). Tolik ve struãnosti pár informací k tfiídûní odpadû. Budu ráda, pokud si ãtenáfi nûco nového zapamatuje a realizuje, vïdyè i tou svou tro kou kaïd pfiispívá k lep ímu Ïivotnímu prostfiedí kolem nás. Nemusíte se hádat s odpûrci tfiídûní odpadû, nemusíte ani rozebírat propisku na plast a kov, ale mûïete alespoà trochu pfiispût ke zlep ování na eho okolí, mít své svûdomí ãisté. Pomoci mûïete napfiíklad i pfiedáváním informací dál ãi snahou pfiimût okolí tfiídit alespoà základní suroviny. Nejlep í je v ak jít svému okolí pfiíkladem. Bc. Lenka imonová 7
PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Zima v Îelezné Rudû Îelezná Ruda patfií k nejvût ím stfiediskûm zimních sportû v âechách. V celé oblasti je 25 km sjezdov ch tratí rûzn ch stupàû obtíïnosti a 29 vlekû s kapacitou 15 000 osob za hodinu. Sjezdové areály roz ifiují nabídku o snowparky. âást tratí je umûle zasnûïována. Sníh je v oblasti zpravidla od prosince do bfiezna, není v ak v jimkou lyïování v polovinû listopadu nebo v druhé polovinû dubna. Sportovní areál piãák Nejvût ím a zfiejmû nejlep ím sjezdafisk m areálem na ãeské stranû umavy je Sportovní areál na piãáku u Îelezné Rudy. PfiíleÏitost dobfie si zalyïovat zde najdou v echny skupiny lyïafiû od zaãáteãníkû a rodin s dûtmi aï po lyïafiské a snowboardové pfieborníky. Pro nû je v dolní ãásti sjezdovky ã. 1 vybudován snowpark. piãák nabízí pût sjezdovek a dvû cviãné louky s dûtsk m lyïafisk m hfii tûm v celkové délce 8,4 km. Pfiepravu lyïafiû zaji Èuje jedna ãtyfisedaãková lanovka s nástupním kobercem a osm vlekû s celkovou pfiepravní kapacitou 5500 osob/hodinu. ZasnûÏováno je technick m snûhem na 6,7 km sjezdov ch tratí a cviãn ch svahû. Veãerní lyïování se pravidelnû odehrává na osvûtlené sjezdovce Lubák, která je také umûle vysnûïována. LyÏafisk areál Nad NádraÏím - Belvedér LyÏafisk areál Nad NádraÏím leïí, jak z názvu vypl vá, nedaleko nádraïí v Îelezné Rudû, vlevo pfii vjezdu do mûsta od piãáku. Najdete tu dva vleky - o délce 622 m a 300 m - umístûné na profilu stfiednû lehké a iroké sjezdovky, která je vhodná pro lyïafie zaãáteãníky, kolní v cvikové kurzy a lyïafiské koly. Stfiedisko je propojeno turnikety s lyïafisk m areálem Belveder, kter disponuje lyïafisk mi terény i pro zdatnûj í lyïafie. Areál je umûle zasnûïován a dvakrát dennû upravován rolbou. Sousedící areál na Belvederu se py ní Hledáme pût rozdílû tfiemi vleky o délce 460 aï 530 metrû a pfiepravní kapacitou 2400 osob za hodinu. Nachází se na okraji Îelezné Rudy u silnice E 53 vedoucí do SRN. Belveder disponuje nov m snowparkem, lyïafiskou kolou pro dûti i dospûlé, pûjãovnou a opravnou lyïí, obãerstvením a vlastním parkovi tûm pro 90 aut zdarma. V horní ãásti má 150 m dlouh dûtsk vlek. 300 metrû od areálu se nachází dráha a vlek pro snowtubing. Areál je umûle zasnû- Ïován, nabízí i moïnost veãerního lyïování. LyÏafisk areál Samoty Areál se nachází v klidné ãásti, pouh ch pût minut od centra Îelezné Rudy. Areál má k dispozici kilometrov kotvov vlek, dvû pomy o délce 300 m a 100 m a pohybliv koberec, ideální pro v uku nejmen ích lyïafiû. Zdej í sjezdovky jsou vhodné pro zaãáteãníky a rodiny s dûtmi. LyÏafisk areál disponuje také lyïafiskou kolou, kde nabízí v uku lyïování a snowboardingu pro v echny vûkové kategorie. V dûtské koliãce se dûti uãí lyïovat zábavnou formou na hfii ti s panáky a s pohybliv m kobercem. LyÏafiská kola vybaví dítû kompletní lyïafiskou v strojí. Areál nabízí také Snowtubing - jízdu na pneumatikách ve snûhovém koridoru. BûÏecké tratû V okolí Îelezné Rudy na vás ãeká okolo 100 km bûïeck ch stop. BûÏecké tratû na Îeleznorudsku, to uï není jen stará známá umavská klasika - hfiebenovka Pancífi - MÛstek - Prenet. Nov mi pojmy mezi bûïkafii se stávají Gerlova HuÈ se strojovû upravovan m areálem, trasy do Ferdinandova údolí a Zwieslerwaldhausu, udrïované stopy v Národním parku umava a v pûti areálech do 20 km v Bavorsku. Na Îeleznorudsku jsou kromû turistick ch tras najíïdûny pravidelnû okruhy na Belvedéru, na piãáku za nádraïím a koleãko Îeleznou Rudou u staré silnice na vesnici AlÏbûtín. (mv) Tip do kina Madagaskar 2: Útûk do Afriky K natoãení animované komedie Madagaskar 2 mûli její tvûrci dva dobré dûvody. Prvním bezpochyby byly trïby, které film vynesly na první místo Ïebfiíãku úspû nosti rodinn ch snímkû roku 2005. Druh m dûvodem se stal fakt, Ïe hlavní hrdinové, h ãkané hvûzdy newyorské zoo, tragicky zakysli na titulním ostrovû u africk ch bfiehû a takov osud jim Ïádn divák urãitû nepfiál. JenÏe pokraãování jim pfiipravilo taková dobrodruïství, Ïe ve srovnání s nimi by byl doïivotní pobyt na Madagaskaru tou pfiíjemnûj í variantou. Vzpomínáte si na trosky letadla zaklínûné v korunû obfiího baobabu, které lemufií král Julián pouïíval coby trûní sál? Tak pfiesnû to se stane klíãovou souãástí geniálního únikového plánu, kter vymysleli vynalézaví tuã- Àáci. Na cestu domû se kromû nich vydávají i lev Alex, zebra Marty, hro ice Glorie, Ïirafák Melman a impanzi Phil s Masonem. Doprovázejí je král Julián, jeho poboãník Maurice a capart Mort, ktefií chtûjí poznat, jak to v tom civilizovaném svûtû chodí. Start pospravovaného letadla probûhne hladce, jenïe o dal ím prûbûhu letu se to fiíct nedá. Nejdfiív vynechá jeden motor, pak druh a neovladatelné letadlo se fiítí k zemi. A ne k ledajaké zemi. Rozmazlení hrdinové pfiistanou uprostfied nejdivoãej í africké divoãiny, kde na kaïdého z nich ãeká vlastní pfiíbûh. Král newyorské ZOO Alex se setká s rodiãi a zjistí, Ïe v srdci âerného kontinentu mu jeho man ry nic dobrého nepfiinesou. Zebra Marty koneãnû na vlastní kûïi pocítí, jaké to je, b t souãástí velkého stáda a svobodnû s ním cválat savanou. Hro ice Glorie tu potká neuvûfiitelného hro- ího samce a Ïirafák Melman se bude snaïit zbavit hypochondrie, a pfiitom ti e trpût, protoïe Glorie mu ani trochu není lhostejná. Pfiipravte se na to, Ïe podobn ch pfiekvapení vás v Madagaskaru 2 ãeká víc. Animovan / Akãní / Rodinn / Komedie USA, 2008, 90 minut ReÏie: Eric Darnell, Tom McGrath Recept pro vás Rozdíly: 1. velké okno, 2. nástûnka pfied budovou, 3. anténa na stfie e, 4. svûtlo na zemi, 5. elektrické vedení Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 piãky (vosí hnízda) Ingredience: 160 g pi kotû, 160 g prá kového cukru, 60 g másla, 2 lïíce rumu, 2 lïíce mléka, 1 lïíce kakaa Postup pfiípravy: Pi koty rozdrtíme s ostatními pfiísadami a zpracujeme tûsto. Vyválíme váleãek o prûmûru asi 3 cm a nakrájíme ho asi na 40 dílkû, z kter ch udûláme kuliãky. Ty obalíme v prá kovém cukru a vtlaãíme do formiãky ve tvaru jehlanu. Na spodku tohoto jehlanu udûláme dûlek a dáme do nûj krém. Krém: 1 bílek a 70 g prá kového cukru necháme na okraji plotny (ne na pfiímém ohni) zpûnit, zamícháme a necháme prochladnout. Utfieme jeden Ïloutek s 50 g másla a zamícháme do vychladlého bílku. Tímto krémem plníme otvory, pfiilepíme pi koty a vyklopíme. (hrk)