Investiční oddělení Duben 2011 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny v dubnu vykázaly růst o 0,3 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny mírně zpomalily růst na 1,6 procenta po březnovém růstu o 1,7 procenta. Dubnový výsledek vesměs odpovídal odhadům analytiků a potvrdil, že poptávkové tlaky na růst cen jsou v domácí ekonomice stále minimální. Inflace byla o 0,1 procenta nižší oproti odhadu ČNB. Cenový růst byl relativně nejvyšší v segmentech pohonných hmot a potravin. Měnověpolitická inflace zůstala nezměněná na úrovni 1,5 procenta a v následujících měsících by se měla dále přibližovat k celkové inflaci, která by měla oscilovat okolo dvouprocentní cílové hodnoty centrální banky. Míra registrované nezaměstnanosti v dubnu klesla na 8,6 procenta z březnových 9,2 procenta. Stejně jako v minulém měsíci byl pokles nezaměstnanosti větší než činily analytické odhady. Kromě příznivého vlivu sezónních prací se na trhu práce pozitivně projevuje silné oživení domácího průmyslu. V následujících měsících se dá očekávat další pokles míry nezaměstnanosti, což indikuje i další nárůst počtu volných pracovních míst, který se zvýšil o 6,3 procenta meziročně. Proti výraznějšímu poklesu nezaměstnanosti budou naopak působit pokračující vládní úsporná opatření. Maloobchodní tržby za březen přinesly lehké zklamání, když rostly meziročně jen o 2,1 procenta. Analytici vesměs očekávali růst okolo 3,5 procenta. Po dvou silných měsících tak došlo zpomalení domácí spotřebitelské poptávky. Stejně jako v předchozích měsících byly tržby taženy především pokračujícím nárůstem prodejů motorových vozidel. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a nízkému růstu reálných mezd se bude domácí poptávka zvyšovat jen velmi pozvolna. Domácí průmysl stále pokračuje v rychlém oživení, ačkoliv březnový údaj o vývoji průmyslové produkce ukázal další zpomalení. Výroba v tomto měsíci rostla meziročně o 9,5 procenta po revidovaném růstu o 13 procent v únoru. Jako obvykle byl největší přínos zaznamenán v segmentu výroby automobilů. Růst nových objednávek zpomalil na 9,7 procenta meziročně, přičemž nové objednávky ze zahraničí vykázaly růst o 18,9 procenta. Objem průmyslové výroby se tak dostal na předkrizovou úroveň, přičemž růst domácího průmyslu bude s největší pravděpodobností pokračovat i v následujících měsících. Silná poptávka ze zahraničí se nadále pozitivně projevuje na obchodní bilanci, která za březen vykázala přebytek ve výši 21,5 miliardy korun. Jedná se o největší březnový přebytek od roku 1993. Také celkový objem obchodu dosáhl historicky nejvyšší úrovně. Pokračuje silný růst jak na straně exportů, jejichž objem se meziročně zvýšil o 17,9 procenta, tak na straně importů, které vzrostly o 17,4 procenta. Pozitivní vývoj zahraničního obchodu by měl pokračovat i v následujících měsících, neboť zahraniční poptávka zůstává stále velmi silná. Z fundamentálního pohledu by tak domácí měna měla pokračovat v posilujícím trendu. V dubnu nebylo na programu měnově-politické zasedání centrální banky. Vzhledem k makroekonomickému vývoji, především nízké inflaci, se nedá očekávat brzký začátek zpřísňování měnové politiky. Nic na tom nemění ani dubnové zvýšení sazeb ze strany ECB. Mnohé napoví květnové zasedání, na kterém bude bankovní rada diskutovat aktualizovanou prognózu makroekonomického vývoje. Očekáváme stabilitu úrokových sazeb, ačkoliv rozhodnutí rozhodně nebude jednohlasné. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Ani duben nepřinesl na trhy nějaké výraznější uklidnění. Naštěstí se trhy vesměs pohybovaly tím správným směrem. Akcie skončily na konci měsíce, i přes určité výkyvy, výše než na začátku a dluhopisy dopadly podobně. Tedy aspoň dluhopisy relativně málo zadlužených států. Smůlu měly dluhopisy Portugalska a Řecka. Tlak trhů donutil nakonec portugalskou vládu požádat o pomoc při splácení svých dluhů. O Řecku se navíc začaly šířit zprávy, že připravuje restrukturalizaci (eufemisticky řečeno krach) svých dluhů. Pozitivní nálada byla vidět také na komoditách, které raketově rostly k novým maximům (ropa, zlato, stříbro apod.). Pozitivní vývoj nezastavily ani makro čísla, která sice stále ukazují expandující ekonomiky (rostoucí inflace v EMU, rekordně nízká nezaměstnanost v Německu, atd.), ale již se objevilo pár varovných čísel ukazující na zpomalení růstu (nižší tvorba pracovních míst v USA, horší indikátory sentimentu). Co se týče Evropské centrální banky, odhodlala se skoro po dvou letech ke změně své refi-rate. Podle očekávání zvýšila svoji sazbu o 25 b.b. na 1,25 procenta a jasně ukázala, že se nesmíří s rostoucí inflací (aktuálně kolem 2,7 procenta při cíli být s inlací kolem 2 procent) ani v situaci, kdy stojí na vratkých nohách ekonomika/financování mnoha periferních států (tzv. PIGS). Tento krok ECB podpořil posilování eura vůči dolaru, čemuž pomohla ještě změna výhledu ratingu USA agenturou S&P na negativní. Posilující euro a další očekávané zvyšování sazeb bude sice tlumit inflaci, ale jsou tu také další rizika mluvící proti ukvapenému zvyšování sazeb. Některé analýzy ukazují, že větší sazby budou dále více dusit slabé periferní ekonomiky a také že růst inflace je pouze dočasný a tak tedy není nutné ji zbrkle tlumit. Nám nezbývá nic jiného než věřit ECB, že má nejpřesnější informace a přesně ví, co dělá. Makroekonomická situace Slovenska je na tom oproti jiným v EMU relativně dobře. Slovensku se daří exportovat díky své vazbě na silné Německo. Poslední známý růst je ze 4. čtvrtletí a dosáhl 3,5 procenta, o čemž se většině států EU může jen zdát. Také ministerstvo financí a Slovenská centrální banka očekávají, že se příznivé tempo růstu udrží i do budoucna. To by pak pomohlo snižovat deficit státního rozpočtu, který je na rok 2011 plánován na ambiciózních 4,9 procenta HDP. Do roku 2013 by měl deficit klesnout pod 3 procenta HDP. Z makroekonomických dat zmíníme především průmysl a export, které jsou stejně jako v Eurozóně hlavním tahounem růstu. Na Slovensku se výstup průmyslu meziročně zvýšil o cca 7 procent. Harmonizovaná inflace překvapivě vystoupala již na 3,8 procenta z lednových 1,3 procenta meziročně. Asi nejvíce negativní zprávou je nezaměstnanost, která se drží nad 13-ti procenty. Zklamaly maloobchodní tržby, které propadly meziročně o 3,4 procenta a potvrzují pokračující slabou poptávku ze strany domácích koncových spotřebitelů navzdory rostoucí ekonomice, což je také důsledkem neklesající nezaměstnanosti. Vysoký růst HDP, nízké zadlužení Slovenska, proreformní vláda s jasným cílem snižování deficitu dělají ze Slovenska a jejích dluhopisů relativně bezpečný cíl a není tak řazeno k tzv. periferním státům, které mají problém s financováním. Dalším pozitivním faktorem je, že Slovensko je zaměřené exportně a navíc směrem na Německo, které se krizi úspěšně vyhýbá. Slabinou je prozatím slabší domácí poptávka.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika V dubnu česká koruna posilovala, podpořená příznivým makroekonomickým vývojem a zvyšující se ochotě investorů riskovat. V této souvislosti také pokračovalo oslabování amerického dolaru vůči euru. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Zvýšení refi-rate ze strany ECB (první změna po dvou letech) jasně podpořilo euro, které dále posilovalo vůči dolaru. Slabosti dolaru pomohlo také oznámení ratingové agentury S&P, že mění výhled ratingu USA na negativní. Dolar tak za poslední 3 měsíce ztratil vůči euru jž 8 procent a blíží se hodnotě 1,50 USD/EUR. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu zůstaly prakticky po celý měsíc stabilní bez větší volatility.
Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB, inflace a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících: Slovenská republika Inflace v Eurozóně jasně nad cílem ECB (CPI aktuálně 2,7 procenta) a dubnové zvýšení refi-rate o 25 b.b. na úroveň 1,25 procenta posunulo úrokové sazby opět výše. Roční EURIBOR se dostal již na 2,15 procenta oproti počátku roku, kdy se pohyboval pouze kolem 1,5 procenta. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Výnosy českých státních dluhopisů se během dubna posunuly níž, čímž následovaly vývoj na klíčových rozvinutých trzích. Přes přetrvávající přetlak likvidity zůstávají domácí investoři spíše opatrní a v očekávání růstu sazeb preferují dluhopisy s kratší dobou do splatnosti.
Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Pokles výnosů německých státních dluhopisů byl v uplynulém měsíci relativně větší ve srovnání s českými. Rozdíl ve výnosech se tak mírně zvětšil.
Slovenská republika Výnosy slovenských státních dluhopisů se během měsíce posunuly trochu níže (ceny výše) v souladu s pohybem více bezpečných německých státních dluhopisů. Jedinou výjimkou jsou dluhopisy se splatností 9 resp. 15 let, kde proběhly primární aukce. Investoři u nich požadovali o trochu vyšší výnosy a tak se jejich ceny lehce snížily (výnosy rostly). Graf změny výnosové křivky slovenských resp. německých státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak)
Výnos 10-ti letého německého státního dluhopisu v dubnu mírně klesl. Naopak výnos 10-ti letého slovenského státního dluhopisu rostl, což bylo způsobeno primární aukcí podobně dlouhého dluhopisu. Následně se riziková přirážka Slovenska nad Německem v tomto sektoru výnosové křivky zvýšila na 140 b.b. z hodnoty okolo 110 b.b. D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy v měsíci dubnu pokračovaly v pozitivním růstovém trendu z poloviny předchozího měsíce, kdy se na akciové trhy vrátila pozitivní nálada po výrazných propadech způsobených výprodeji po přírodní katastrofě v Japonsku a následné havárie v tamější jaderné elektrárně Fukušima. Start a vývoj výsledkové sezóny za 1. čtvrtletí letošního roku také přispěly k pozitivní náladě na světových akciových trzích, když více jak 75% doposud publikovaných výsledků společností obchodovaných na rozvinutých akciových trzích bylo v souladu či předčilo očekávání a odhady analytiků, což znamená, že výkonnost jednotlivých společností byla velmi dobrá a v souladu se zlepšujícím se výhledem světové ekonomiky. Tyto výsledky také podpořily názory, že se globální ekonomiky stále nachází v růstové fázi, i když došlo k jejich mírnému zpomalení, což signalizovala některá publikovaná makroekonomická data. Určitou slabost prokázaly akciové trhy přibližně v polovině tohoto měsíce, kdy zareagovaly propadem na zprávu vydanou raitingovou agenturou S&P, ve které zhoršila výhled pro americký státní dluh na negativní. Dalším negativní impulsem pro akciové trhy byly, přibližně ve stejnou dobu, dohady o restrukturalizaci dluhu Řecka, což by v podstatě znamenalo státní bankrot této země. Nakonec se ukázalo, že tyto dohady se nezakládají na pravdě a byly v plném rozsahu dementovány jak představiteli Řecka, tak Evropské centrální banky. Po rozptýlení obav z tohoto scénáře a také po vstřebání zprávy o snížení výhledu na americký státní dluh se vrátily akciové trhy k růstu a zakončily měsíc v zisku. Výkonnost jednotlivých středoevropských trhů v měsíci dubnu ve svých lokálních měnách překonávala výkonnost vyspělých akciových trhů. Nejlepší výkonnost v uplynulém měsíci mezi středoevropskými akciovými trhy v lokální měně dosáhl maďarský akciový trh, následovaný polským akciovým trhem a nejnižší výkonnost vykázal český akciový trh. Všechny středoevropské akciové trhy skončily pozitivní výkonností.
Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc +0,29% +3,73% +4,10% -2,87% +1,49% -1,76% Od 1.1.2011 +2,96% -2,35% +15,29% -5,54% -0,37% -5,49% VÝHLED
Klíčovým faktorem, který bude i nadále ovlivňovat trhy v nejbližší budoucnosti, bude způsob řešení dluhové krize tzv. periferních států Eurozóny a vliv kvantitativního uvolňování na ekonomiku USA, resp. na zbytek světa. Zatímco americký FED bude pokračovat v uvolněné měnové politice ve snaze podpořit křehké oživení americké ekonomiky, hlavním problémem v Evropě bude nadále řešení dluhové krize periferních států Eurozóny. Makroekonomické ukazatele na druhé straně indikují pokračování oživení, jehož hlavním motorem bude i v nejbližší budoucnosti především Německo. Rostoucí inflační tlaky z důvodu zvyšujících se cen komodit vedly ECB ke zvýšení úrokových sazeb a dá se očekávat, že Evropská centrální banka bude pokračovat v trendu normalizace i po zbytek letošního roku. Vzhledem k významným nejistotám ohledně budoucího vývoje očekáváme zvýšenou volatilitu na globálních trzích. Z fundamentálního pohledu vidíme pokračování ekonomického oživení, které by se mělo projevit v růstu akciových trhů. V této souvislosti také obecně očekáváme růst výnosů dluhopisů. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.