Koncept hostelového zařízení Bakalářská práce Karolína Hanušová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Blanka Zimáková Datum odevzdání bakalářské práce: 14. 11. 2013 Datum obhajoby bakalářské práce: E mail: karolina.hanusova@gmail.com Praha 2013
Bachelor s Dissertation The concept of hostel facilities Karolína Hanušová The Institute of Hospitality Management in Prauge 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Hospitality management Thesis Advisor: Ing. Blanka Zimáková Date of Submission: 14. 11. 2013 Date of Thesis Defense: E mail: karolina.hanusova@gmail.com.cz Prague 2013
Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Koncept hostelového zařízení zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne 14. 11. 2013.. Karolína Hanušová
Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Ing. Blance Zimákové za podporu a rady při psaní této práce. Děkuji také mojí rodině za podporu, kterou mi poskytla během celého vysokoškolského studia.
Abstrakt a klíčová slova HANUŠOVÁ, Karolína. Koncept hostelového zařízení. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. Praha: 2013. Počet stran 51. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá ubytováním v hostelu v České republice a to z hlediska poskytovaných služeb a tržního potenciálu ve srovnání s ubytováním v hostelu v cizině, zejm. v Austrálii. Hostel není zahrnut do Oficiální klasifikace ubytovacích kapacit v České republice, avšak ubytovací kapacity označené jako hostel se již v České republice vyskytují. Klasifikace statistiky cestovního ruchu však hostel zachycuje, jakožto ubytování poměrně nízké úrovně, pouze s minimem základních služeb. Na základě dotazníkového šetření a průzkumu webových stránek hostelů v České republice, a především v Praze, bylo zjištěno, že hostely v České republice se vymykají tomu, co si pod pojmem hostel představují cizinci. České hostely se rozsahem služeb a úrovní ubytování mnohem více blíží ubytování hotelového typu, byť zde chybí naplnění některých kritérií definovaných právě Oficiální klasifikací ubytovacích kapacit v České republice. Klíčová slova: Austrálie, Backpackers, Česká Hostelová Asociace, Česká republika, Dotazníkové šetření, Hostel, Kategorie ubytovacích zařízení, Klasifikace statistiky cestovního ruchu, Manly Backpackers, Nízkonákladové ubytování, Oficiální klasifikace ubytovacích kapacit v České republice, Ubytovací zařízení.
Abstract and keywords HANUŠOVÁ, Karolína. The concept of hostel facilities. Bachelor thesis. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : 2013. Number of pages 51. Abstract: This bachelor thesis deals with accommodation in a hostel in Czech Republic in terms of offered services and market potential in comparison with accommodation in a hostel abroad, especially in Australia. Hostel as an accommodation type is not included in the Official classification of accommodation facilities in Czech Republic, but accommodation labeled hostel is to be found in the Czech Republic. However, Classification of tourism statistics captures the hostel accommodation, and it is at a relatively low level, with only a minimum of basic services provided. Based on the survey of hostels and the survey of websites of hostels in Prague, it was found that the hostels in the Czech Republic are beyond what you mean by hostel abroad. Czech hostel with a range of services and in some sense of high level of accommodation is much closer to hotel accommodation, although there is missing fulfillment of certain criteria defined by the Official classification of accommodation facilities in Czech Republic. Keywords: Australia, Backpackers, Czech Youth Hostel Association, Czech Republic, Survey, Hostel, Accommodation Categories, Classification of tourism statistics, Manly Backpackers, Low-cost accommodation, The Official Classification of Accommodation Facilities in Czech republic, Accommodation facilities.
OBSAH ÚVOD... 6 TEORETICKÁ ČÁST... 9 1 Nízkonákladová ubytovací zařízení... 9 1.1 Klasifikace ubytovacích zařízení v České republice... 9 1.1.1 Historie klasifikace ubytovacíh zařízení v České republice... 9 1.1.2 Členění ubytovacích zařízení v České republice... 10 1.1.3 Klasifikace statistiky cestovního ruchu... 14 1.1.4 Klasifikace ubytovacích kapacit dle Českého statistického úřadu... 17 1.2 Hostel jako kategorie ubytovacího zařízení... 18 1.3 Česká Hostelová Asociace, o. s.... 20 ANALYTICKÁ ČÁST... 22 2 Hostely v České republice... 22 2.1 Nízkonákladové alternativy ubytování v České republice... 22 2.2 Dotazníkové šetření mezi pražskými hostely... 24 2.2.1 Metodika dotazníkového šetření... 24 2.2.2 Charakteristika respondentů... 25 2.2.3 Výsledky dotazníkového šetření... 26 2.2.4 Shrnutí dotazníkového šetření... 33 2.3 Vlastní zkušenosti z hostelu Manly Backpackers, Sydney... 34 NÁVRHOVÁ ČÁST... 37 3 Hostely na ubytovacím trhu České republiky... 37 3.1 Sjednocení pojmosloví... 37 3.2 Hostely v České republice a zahraniční hostely... 37 ZÁVĚR... 41 POUŽITÉ ZDROJE... 44 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK... 46 SEZNAM ZKRATEK... 47 SEZNAM PŘÍLOH... 48
ÚVOD Mezinárodní cestovní ruch přináší cestovatelům mnohé zkušenosti a poznatky o místních zvyklostech navštívených zemí. Mladí lidé cestují s minimálním rozpočtem stejně tak, jako jsou na cesty do exotických zemí vynakládány horentní sumy. Tento způsob vyžití a trávení času se intenzivně rozvíjí a tudíž rostou velmi různorodé požadavky na služby cestovního ruchu. Jednou z oblastí služeb, která s cestovním ruchem souvisí je ubytování. Ačkoli (přinejmenším) v Evropě dochází ke značné unifikaci a standardizaci ubytovacích kapacit, na cestách po světě se lze setkat i s opravdu exotickými ubytovacími zařízeními, jako je např. carbet (přístřešek, pod kterými si můžete pověsit svou houpací síť a přespat, běžné ve Francouzské Guayaně). Typickým reprezentantem levného ubytování napříč světadíly jsou však hostely, pro které jsou typické pouze základní služby, spaní ve vícelůžkových pokojích a punc dobrodružství. V České republice je zřejmě nejpodobnější formou ubytování nocleh na vysokoškolských kolejích, které jsou pronajímány ke krátkodobému pobytu a to obvykle jen v letních měsících. Ne vždy se však jedná o skutečně levný typ ubytování, vzhledem k poskytovaným službám. Hostely však nejsou výslovně uvedeny v Oficiální klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky. Přesto Česká Hostelová Asociace sdružuje téměř třicítku ubytovacích zařízení, které se samy označují jako ubytování hostelového typu mimo hostely jsou členy Asociace např. i chaty nebo pensiony. Počátečním důvodem, pro volbu tématu byla jednak moje pracovní zkušenost s prací v hostelu během mého pobytu v Manly Backpackers v Sydney a dále druhotně snaha zmapovat trh tohoto nízkonákladového ubytování a odhadnout jeho potenciál v České republice. Cílem této bakalářské práce je zmapovat hostely v Praze, bez ohledu na jejich sdružení v České Hostelové Asociaci, z hlediska služeb a postavení na trhu ubytovacích služeb ve srovnání se zahraničím a určit potenciál hostelů na trhu ubytování v České republice s využitím vlastních zahraničních zkušeností a s využitím dotazníkového šetření realizovaného mezi hostely v Praze. 6
Pro svoji bakalářskou práci stanovuji tyto hypotézy: o Hypotéza 1 V České republice se v hostelech ubytovávají především cizinci, Češi o tento typ ubytování nemají příliš zájem. o Hypotéza 2 Předpokládám, že hostely mohou podpořit turismus v rámci České republiky a podpořit příjezdovou turistiku cestovatelů ve věkové skupině do 25 let. Metody použité v této práci jsou především literární rešerše (jednak odborné literatury, ale také webových stránek hostelů v České republice), komparace, dotazníkové šetření, řízený rozhovor, analýza a syntéza. Pokud jde o relevantní zdroje, pracuji jak s odbornou literaturou, ale také s internetovými zdroji. Použití internetových zdrojů v bakalářské práci považuji za odůvodněné charakterem tématu bakalářské práce především jde o jakousi neformální mezinárodní cestovatelskou komunitu, která sdílí informace o levném ubytování v hostelech, zvyklostech, místních turistických atraktivitách a prezentuje je na internetu pro přátele, nebo pro radost z možnosti podělit se o cestovatelské zkušenosti. Ačkoli tedy informace z těchto zdrojů z důvodu subjektivity a neověřitelnosti nemohou být považovány za stěžejní zdroj poznatků, avšak s jejich využitím lze bezesporu vhodně doplnit celkový obraz hostelové subkultury. Dotazníkové šetření bylo provedeno formou dotazníku zasílaného emailem, sestávajícího z uzavřených a polootevřených otázek. Řízený rozhovor byl realizován v okruhu přátel a osob, které cestují mimo ČR a tedy s ubytováním hostelového typu mají bohaté zkušenosti, kterými mohli při tvorbě práce přispět, především k dotvoření obrázku očekávání a potřeb ubytovaných v hostelu. Bakalářská práce je členěna do dvou částí. V první, teoretické části, představuji Klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky ve stručném historickém vývoji, dále uvádím členění ubytovacích zařízení v ČR dle Oficiální klasifikace ubytovacích zařízení ČR, včetně stručného vymezení zde uvedených alternativ ubytování a jejich klasifikaci. V neposlední řadě je zde zmíněna Klasifikace statistiky cestovního ruchu podle Světové 7
organizace cestovního ruchu. Dále se věnuji objasnění pojmů klíčových pro tuto práci hostel a backpacker, které v Oficiální klasifikaci nejsou definovány. V analytické části představuji trh ubytovacích kapacit v České republice na základě dotazníkového šetření, rešerše webových stránek a vlastní zkušenosti s hostely z mnoha vlastních zahraničních cest. Samostatnou subkapitolu analytické části tvoří realizace dotazníkového šetření. Je zde představena metodika dotazníkového šetření, charakteristika respondentů, výsledky dotazníkového šetření a jeho shrnutí. Ve třetí části, návrhové, formuluji na základě teoretických poznatků, výsledků dotazníkového šetření a vlastních zkušeností koncept hostelu, jak by mohl být zařazen do Oficiální klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. V závěru shrnuji teoretické poznatky, výsledky dotazníkového šetření a vlastní zkušenosti k problematice hostelu v prostředí České republiky v porovnání s hostely v zahraničí a vyjadřuji se ke stanoveným hypotézám. 8
TEORETICKÁ ČÁST 1 Nízkonákladová ubytovací zařízení Poptávka po levném ubytování na cestách je charakteristická především pro mladší věkové skupiny, tedy studenty, kteří cestují během studia, nebo ty, kdo dokončili studium a před zapojením do pracovního procesu ještě chtějí vidět tzv. kus světa. Nízkonákladové ubytování si tedy podvědomě spojujeme především s cestováním do zahraničí, a klienty si představujeme jako zahraniční turisty. Avšak nemusí tomu tak být všude, v mnoha zemích tvoří klientelu levných ubytovacích zařízení a konkrétně hostelů i domácí turisté a to nejen studenti, ale také lidé středního věku. 1.1 Klasifikace ubytovacích zařízení v České republice Posuzování charakteru ubytovacího zařízení a jeho způsobilosti k poskytování ubytovacích služeb má na území České republiky dlouhou historii. 1 Členění ubytovacích zařízení podle hvězdiček nebo kategorií, jak je známe dnes, však nebylo vždy standardem. Tato kapitola jednak přibližuje historii klasifikace ubytovacích zařízení a dále také aktuálně platnou Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky. 1.1.1 Historie klasifikace ubytovacích zařízení v České republice Již v roce 1919 byl zákonem č. 649/1919 Sb. zřízen Instruktorát pro podniky k přechovávání cizinců, který byl podřízen tehdejšímu Ministerstvu průmyslu, obchodu a živností. Instruktor dohlížel, aby ubytovací zařízení vyhovovalo provozním podmínkám. 1 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, HOUŠKA, P. a kol.: Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu. Evropský sociální fond. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 106 s. ISBN: 978-80-87147-00-9. 9
Problematiky ubytovacích zařízení se týkal také zákon č. 54/1920 Sb., kterým se omezoval prodej a pronájem hotelů a penzionátů. Pozdější vládní nařízení č. 23/1939 Sb., o opatřeních v oboru hostinských a výčepnických živností zejména na podporu cestovního a sportovního ruchu, se zaměřovalo na základní náležitosti provozu na hygienu, jakost pokrmů, občerstvení, úroveň obsluhy nebo úroveň vybavení provozním zařízením. Avšak teprve vládní nařízení č. 194/1939 Sb., o třídění podniků hostinských živností s oprávněním k ubytování cizinců, poprvé na našem území vymezilo kategorie (druhy) ubytovacích zařízení a požadované znaky pro zařazení ubytovacího zařízení do konkrétní třídy (A, B, C, D). Ubytovací zařízení kategorie A, B, C byla označena jako hotel, zařízení kategorie D jako ubytovací hostinec. Koncem 40. let minulého stolení byly zákonem č. 124/1948 Sb. znárodněny hotely zařazené jmenovaným vládním nařízením do třídy A a B. Později byla klasifikace ubytovacích zařízení řešena formou tzv. oborových norem. Ministerstvem obchodu byla vypracována ON 735412 Kategorizace ubytovacích zařízení a klasifikační znaky pro jejich zařazování do tříd. Norma byla aktualizována v letech 1972, 1976 a 1991. Dělení hotelů do tříd označených hvězdičkami bylo zavedeno v roce 1979, a to na základě Rozhodnutí komise pro cestovní ruch při RVHP. Aktualizace oborové normy z roku 1991 již předpokládala označování tříd pouze podle hvězdiček a poprvé v porevoluční době stanovovala podmínky pro zařazování ubytování v soukromí. 2 1.1.2 Členění ubytovacích zařízení v České republice Klasifikace ubytovacích zařízení se v České republice (a obecně lze říci, že i ve světě) rozděluje ubytovací zařízení v souladu s Oficiální jednotnou klasifikací ubytovacích zařízení České republiky (dále také OJCU) do kategorií a tříd dle stanovených požadavků nabízených služeb a vybavení. 2 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, HOUŠKA, P. a kol.: Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu. Evropský sociální fond. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 106 s. ISBN: 978-80-87147-00-9. 10
Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky je výsledkem společného projektu HotelStars, evropských profesních asociací v hotelovém průmyslu, přičemž v rámci České republiky se zapojily: Asociace hotelů a restaurací ČR 3, Ministerstvo místního rozvoje ČR, UNIHOST, Czech Tourism a HOTREC). 4 Vytvořením Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky byla završena několikaletá snaha o společný postup uvedených organizací při stanovení obsahu klasifikace, míry závaznosti a aplikace do praxe. Jednotná klasifikace má za cíl především zlepšit orientaci spotřebitelů zákazníků ubytovacích zařízení ve vztahu k vybavení a rozsahu poskytovaných služeb, které mohou v konkrétním zařízení oprávněně očekávat. Klasifikace pak umožní i lepší orientaci v dané oblasti pro cestovní kanceláře a cestovní agentury, které zprostředkovávají ubytovací služby. 5 OJCU v 2 specifikuje tyto druhy ubytovacího zařízení pro zařazení do kategorií: o hotel, o hotel garni, o motel, o penzion, o ostatní ubytovací zařízení (zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování). Začlenění konkrétního zařízení do jednotlivé třídy s definovanými minimálními požadavky na vybavení a servis charakterizují přidělené hvězdičky, 3 4 5 V roce 2006 se HO.RE.KA ČR a NFHR ČR sloučily a vzniklo jedno profesní sdružení pod názvem Asociace hotelů a restaurací České republiky. ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 209. MINISTERSTVIO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, HOUŠKA, P. a kol.: Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu. Evropský sociální fond. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 106 s. ISBN: 978-80-87147-00-9. 11
obvykle v rozmezí 1 5, přičemž čím více hvězdiček, tím vyšší standard může hotelový host očekávat. 6 Harmonizovaný systém národních klasifikačních hotelových systémů HotelStars Union využívá jednotného loga viz obrázek v Příloze 2. 7 Souběžně vedle systému hvězdiček, který je podrobněji uveden dále v textu, existují v České republice i regionální systémy certifikace ubytovacích zařízení 8, jako je např. certifikace Cyklisté vítáni nebo Prázdniny na venkově. Význam jednotné klasifikace, byť je na dobrovolné bázi, tkví jednak ve snadnější orientaci potenciálních hotelových hostů, ale lze jej chápat také jako marketingový nástroj a součást image provozovaného ubytovacího zařízení, resp. poskytovatele služeb obecně. 9 Ubytovací zařízení dle kategorií Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky rozlišuje pod bodem 6 následující kategorie. Rozhodující pro přidělení daného označení je druh poskytované činnosti. Podle stanovených požadavků na plochu a vybavení pokojů lze v rámci OJCU ubytovací zařízení rozdělit do pěti tříd, které se označují hvězdičkami. Požadavky jednotlivých tříd zahrnují také úroveň a rozsah poskytovaných služeb spojených s ubytováním. o Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména služby stravovací). Člení se do pěti tříd, 1 5 hvězdiček. 6 7 8 9 AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, CZECH TOURISM: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Mmr.cz [online] 2010. [cit. 2013-01-05]. Dostupný na WWW: <http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/oficialni-jednotna-klasifikace-cr-2010-2012.pdf>. ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 209. ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 263. ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 79. 12
o Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (minimální standard je poskytování snídaně); člení se do čtyř tříd. o Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené, typicky pro motoristy (nachází se v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování), recepce a restaurace může být mimo ubytovací část; člení se do čtyř tříd. o Pension je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb; člení se do čtyř tříd. o Mezi ostatní rozlišovaná ubytovací zařízení v České republice patří: o kemp (tábořiště) 10, o chatová osada 11, o turistická ubytovna 12, o botel, a dále lze rozlišovat zejména ubytování v soukromí 13 ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování, botel; klasifikace těchto kategorií ubytování je stanovena v dokumentu Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách. 14 o Depandance je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, 10 Za kategorii ručí: Živnostenské společenstvo. 11 Za kategorii ručí: Živnostenské společenstvo. 12 Za kategorii ručí: Klub českých turistů. 13 Za kategorii ručí: Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice. 14 HOTELSTARS: Metodika Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Hotelstars.cz [online] 2012. [cit. 2013-01-07]. Dostupný na WWW: <http://www.hotelstars.cz/metodika>. 13
které pro depandance zajišťuje plný rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě; nesmí být vzdáleny více než 500 m. 15 Je zřejmé, že v Oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky výslovně není charakterizován hostel. Definice hostelu dle Výkladového slovníku cestovního ruchu 16 bude uvedena dále v textu. Mezi ostatní ubytovací zařízení je dle tohoto bodu OJCU poprvé zmíněna turistická ubytovna (přestože v předchozím textu OJCU se hovoří pouze o ubytovnách obecně). Turistická ubytovna je přitom zřejmě nejblíže tomu, co si lze v rámci českých podmínek představit pod pojmem hostel. Jak plyne z textu výše, hotely bývají označovány od jedné do pěti hvězdiček (neplatí pro hotely garni), motely, penziony a dependance mohou být označeny nejvýše čtyřmi hvězdičkami. Hvězdičková konvence klasifikace ubytovacích zařízení rozdělení do tříd je tato 17 : o o * Tourist, ** Ekonomy, o *** Standard, o **** First Class, o ***** Luxusy. 1.1.3 Klasifikace statistiky cestovního ruchu Výkladový slovník cestovního ruchu 18 uvádí ještě řadu dalších typů ubytovacích zařízení, především turistických, se kterými se lze setkat jen ve 15 AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, CZECH TOURISM: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Mmr.cz [online] 2010. [cit. 2013-01-05]. Dostupný na WWW: <http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/oficialni-jednotna-klasifikace-cr-2010-2012.pdf>. 16 ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 205. 17 AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, CZECH TOURISM: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Mmr.cz [online] 2010. [cit. 2013-01-05]. Dostupný na WWW: <http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/oficialni-jednotna-klasifikace-cr-2010-2012.pdf>. 14
specifických podmínkách, jako je např. horská bouda, hacienda, parador, pousada a řada dalších, jako je např. lázeňský hotel, které však nejsou v Oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky vymezeny. Avšak turistické ubytování podléhá statistickému členění, které vychází z dokumentu Světové organizace cestovního ruchu nazvaného Pojmy, Definice a klasifikace statistiky cestovního ruchu technický manuál, Madrid, leden 1995 19 a podle této klasifikace lze zařadit i netypická ubytovací zařízení uvedená ve zmíněném Výkladovém slovníku cestovního ruchu 20. Světová organizace cestovního ruchu člení ubytovací zařízení pro účely statistiky do těchto kategorií: o hotely a obdobná zařízení, o specializovaná ubytovací zařízení, o jiná veřejná ubytovací zařízení, o ubytování v soukromí. Hotely a obdobná zařízení jsou typizovány v uspořádání do místností (pokojů), jejichž počet přesahuje určité minimum. Jsou společně řízeny, poskytují určité služby (mj. pokojová služba, stlaní lůžek a úklid hygienického zařízení), a jsou seskupeny do tříd podle vybavení a rozsahu poskytovaných služeb; současně nespadají do kategorie specializovaných zařízení. Obdobné zařízení je charakterizováno především penziony a ubytovacími hostinci, které se od hotelu dříve lišily především dlouhodobým ubytováním a tím, že strava byla poskytována jen ubytovaným osobám. Tyto rozdíly se však v praxi postupem času stírají. 18 ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 589. 19 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, HOUŠKA, P. a kol.: Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu. Evropský sociální fond. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 106 s. ISBN: 978-80-87147-00-9. 20 ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 589. 15
Specializovaná ubytovací zařízení zahrnují kategorie ubytovacích zařízení určených pro turisty, poskytují minimální běžné služby a mající formu spíše jednotek bytového typu, tábořišť nebo hromadných ubytoven než jednotlivých pokojů. Kromě poskytování ubytování se zabývají jinou činností (např. léčebná péče, konference, doprava). Spadají sem 21 : o léčebná zařízení (lázně, sanatoria, ozdravovny apod.), o pracovní a prázdninové tábory, o veřejné dopravní prostředky (zařízení pro přenocování zejm. na lodích a ve vlacích), o konferenční a školící centra. Pro účely této bakalářské práce je důležitá kategorie Jiná veřejná ubytovací zařízení. Zahrnuje kategorie ubytovacích zařízení určených pro turisty, poskytující minimální běžné služby, které mají formu jednotek bytového typu, tábořišť nebo hromadných ubytoven spíše než jednotlivých pokojů. Spadají sem tato ubytovací zařízení 22 : o prázdninová ubytovací zařízení (zejména chatové osady, hotelové domy, seskupení bungalovů), o místa pro turistické kempování (ohraničená ubytovací zařízení umožňující pronájem plochy pro stany, karavany a ubytovací automobily; jsou zabezpečeny některé služby, např. stravovací), o jiná veřejná zařízení (zahrnují hostely, turistické ubytovny, prázdninové domy pro důchodce, prázdninové ubytování v dělnických ubytovnách, studentských kolejích, školních internátech; přístavy pro plachetnice a motorové čluny s možností trvalého 21 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, HOUŠKA, P. a kol.: Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu. Evropský sociální fond. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 106 s. ISBN: 978-80-87147-00-9. 22 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, HOUŠKA, P. a kol.: Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu. Evropský sociální fond. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 106 s. ISBN: 978-80-87147-00-9. 16
kotviště nebo s místem na souši na dobu plachetní sezóny, přístavy pro projíždějící plavidla, kde se platí za zakotvení přes noc a jsou k dispozici sociální zařízení). 1.1.4 Klasifikace ubytovacích kapacit dle Českého statistického úřadu Český statistický úřad v rámci statistiky cestovního ruchu shromažďuje statistické údaje o počtu ubytovacích kapacit, dále také analyzuje počet lůžek, hostů, počet přenocování apod. Data jsou buď za celou Českou republiku, nebo podle krajů, vždy v členění na roky. Třídění ubytovacích kapacit dle Českého statistického úřadu je následující (v závorce je anglický ekvivalent dle ČSÚ) 23 : o hotely ***** (hotels *****), o hotely **** (hotels ****), o hotely *** (hotels ***), o hotely ** (hotels **), o hotely * (hotels *), o hotely garni (other garni), - bez dalšího členění, které však předpokládá OJCU, o penziony (boarding houses), o kempy (tourist campsites), o chatové osady (holiday dwellings), o turistické ubytovny (hostels for tourists), o ostatní jinde neuvedená (others n.e.c.) podle OJCU by to byly tyto typy ubytování: botel, ubytování v soukromí, ubytovny, koleje, 23 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Cestovní ruch časové řady. Tab. 1.4 Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech 09.04.2013. Czso.cz [online] 2013. [cit. 2013-10-18]. Dostupný na WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr>. 17
svobodárny, internáty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Český statistický úřad tedy sleduje samostatně turistické ubytovny, jejichž anglický ekvivalent je dle tohoto zdroje hostel. Metodika ČSÚ 24 nepodává žádné informace o kvalitativních požadavcích na jednotlivá ubytovací zařízení. 1.2 Hostel jako kategorie ubytovacího zařízení Výkladový slovník cestovního ruchu 25 definuje hostel jako ubytovací zařízení s relativně nízkou cenou za přenocování, s omezeným rozsahem a kvalitou služeb a nenákladným základním vybavením, často vyhrazené určitým skupinám turistů, v létě se může jednat např. o vysokoškolské koleje. Běžně je poskytováno ubytování ve společných ložnicích ve vícelůžkových pokojích a bývá umožněno využívat společné kuchyňky pro základní vaření, bývá možné zakoupit i levnou snídani či večeři. Především pro svoji cenovou dostupnost bývá využíván při tzv. baťůžkovém cestovním ruchu (z angl. backpackers). Cestovatelský server Backpackingeurope.com popisuje hostel jako nízkorozpočtové ubytování, kde se lze setkat s podobně smýšlejícími cestovateli s liberálním postojem k cestování s batohem (backpackers traveler). Některá zařízení nabízejí kuchyňské vybavení. Ubytování není omezeno věkem, nezávislé hostely nabízí ubytování bez ohledu na věk, hostely zařazené v síti International Youth Hostel Federation požadují věk do 26 let. 24 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Metodika časové řady cestovní ruch. Czso.cz [online] 2013. [cit. 2013-10-18]. Dostupný na WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ metodika_casove_rady_cestovni_ruch>. 25 ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s. 205. 18
Jednotlivé pokoje (angl. dormitory room / dorm) jsou nejčastěji pro 4 až 8 osob, většina z hostelů nerozlišuje pokoje podle pohlaví ženy a muži pokoje sdílí, méně často se vyskytují hostely pouze pro jedno pohlaví. 26 Webová stránka Cestovani-po-usa.cz identifikuje jako základní charakteristický rys hostelů právě sdílení pokoje s více turisty. V USA lze také relativně nejčastěji narazit na hostely s pokoji rozdělenými podle pohlaví. 27 Uvedené popisy z praxe tedy vhodně doplňuje první zmíněnou slovníkovou definici o praktický pohled, což je ostatně pro backpackers to nejdůležitější výměna a dostupnost informací. Backpackers Tzv. baťůžkový cestovní ruch je podle Výkladového slovníku cestovního ruchu 28 forma cestovního ruchu, jejíž účastníci baťůžkáři či anglicky backpackers, jsou motivování zejména volností pohybu, svobodou volby, intenzivním kontaktem s místním obyvatelstvem a nízkými náklady cesty. Jedná se o neformální individuální způsob účasti na cestovním ruchu zejména mladých turistů, kteří vše potřebné pro svoji cestu mají v charakteristickém batohu. Definice pojmu backpackers je problematická, nelze ji ani významově zcela ztotožnit s českým pojmem baťůžkáři. Důvody pregnantně popisuje Cohen 29, podle něhož backpackeři v žádném případě nevytvářejí homogenní skupinu a to ani v souvislosti s procesem masového rozšiřování tohoto jevu. 26 BACKPACKINGEUROPE.COM: Frequently Asked Questions Hostels. Backpackingeurope.com [online] 2012. [cit. 2013-01-15]. Dostupný na WWW: <http://www.backpackingeurope.com/faqhostels.asp>. [vlastní překlad] 27 CESTOVÁNÍ-PO-USA.CZ: Hostely v USA. Cestovani-po-usa.cz [online] 2012. [cit. 2013-01-16]. Dostupný na WWW: <http://www.cestovani-po-usa.cz/pages-cz/ubytovanihostel-usa-ameriky.html>. 28 ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s.58. 29 COHEN, E.: 2003. Backpacking: Diversity and Change. Tourism and Cultural Change 1 (2): 95-110. in BENADOVÁ, P.: Fenomén českých baťůžkářů v kontrastu se západními backpackers. Bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2010. Vedoucí práce Mgr. Ivan Chorvát, Csc., počet stran 50. 19
Sørensen 30 naopak tvrdí, že lze vidět mnohostrannost a nejednotnost tohoto typu turistů, např. národnost, gender či věk. Výkladový slovník cestovního ruchu 31 cituje výzkum Cohena 32 z roku 2011, ze kterého vyplynulo, že pro část batůžkářů se jedná také o životní styl. Norský výzkum z roku 2011 citovaný tamtéž (Larsen Øgaard Brun) přinesl poznatky v tom smyslu, že batůžkáři mají menší potřebu luxusu a relaxace, méně se obávají cestovatelských rizik včetně špatného pokrmu a terorismu, méně se obávají cizích kultur a také sebe vnímají méně jako typické návštěvníky. Ačkoli tato práce čerpá především z mezinárodních zkušeností s hostely a vzhledem ke značnému prolínání mezinárodních cestovatelských kultur, nepovažuji v kontextu České republiky za přijatelné používat pro typického návštěvníka hostelu označení backpacker, neboť (jak je odůvodněno dále v textu, především v praktické části), hostel v českém kontextu přestavuje relativně odlišnou kategorii ubytování oproti tomu, jak je hostel chápán ve světě. 1.3 Česká Hostelová Asociace, o. s. Česká Hostelová Asociace (ČHA) byla zaregistrována 15. 1. 2003 Ministerstvem vnitra České republiky jako nezisková organizace (občanské sdružení) s cílem propagovat turismus v ČR zprostředkováním pobytů zahraničních klientů, zejména studentů a organizováním pobytů českých občanů v zahraničí. 30 SØRENSEN, A.: 2003. Backpacker Etnography. Annals of Tourism Research, 30 : 847 867. in BENADOVÁ, P.: Fenomén českých baťůžkářů v kontrastu se západními backpackers. Bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2010. Vedoucí práce Mgr. Ivan Chorvát, Csc., počet stran 50. 31 ZELENKA, J.: PÁSKOVÁ, M.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Kompletně přeprac. a doplněné 2. vydání. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN: 978-80-7201-880-2. s.58. 32 Erik Cohen je autorem vůbec první klasifikace turistů, podle toho, do jaké míry je schopen vystavit se neobvyklému v cizím prostředí (organizovaný masový turista, individuální masový turista, turista objevitel, turista drifter). Tato klasifikace byla později rozšířena o doplňující typologii turistů podle zážitků, které hledají (rekreační, zážitkový, experimentální ap.). Cohen, E. 1972. Towards a sociology of international tourism. Social Research 39 (1):164-182. in BENADOVÁ, P.: Fenomén českých baťůžkářů v kontrastu se západními backpackers. Bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2010. Vedoucí práce Mgr. Ivan Chorvát, Csc., počet stran 50. 20
Česká hostelová asociace byla založena společnostmi JSC Travel, s.r.o., GTS Travel, s.r.o. (GTS international) a Travellers' hostel, s.r.o., přičemž doplňuje jejich portfolio podnikatelských činností. V roce 2006 se ČHA stala plnohodnotným členem Mezinárodní Hostelové Federace a zastupuje tuto asociaci v České republice. ČHA je oprávněna využívat logo HI (Hostelling International) a zodpovídá za ubytovací standardy ve všech hostelech asociace. Logo Hostelling International je v Příloze 2. Od roku 2007 ČHA začala vydávat České hostelové karty, které jsou akceptovány ve všech hostelech sítě HI. 33 33 HOSTELY.CZ, ČESKÁ HOSTELOVÁ ASOCIACE: O nás. Hostely [online] 2013. [cit. 2013-01-20]. Dostupný na WWW: <http://www.hostely.cz/ceska-hostelovaasociace>. 21
ANALYTICKÁ ČÁST 2 Hostely v České republice Hostely v České republice patří k rozvíjející se kategorii ubytovacích kapacit a doplňují paletu již zavedených ubytovacích zařízení jako je hotel, hotel garni nebo penzion, případně ubytovna. V této části práce bude hostel přiblížen v kontextu nízkonákladových alternativ ubytování v podmínkách České republiky. 2.1 Nízkonákladové alternativy ubytování v České republice Mezi nízkonákladové alternativy ubytování v České republice, tedy možnosti ubytování v ubytovacích zařízeních srovnatelných s hostely lze zařadit tyto kategorie ubytování: o hotel, třídy * a **, o hotel garni, třídy * a **, o motel, třídy * a **, o penzion, třídy * a **, o ostatní ubytovací zařízení (zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování). Tabulka uvedená níže zachycuje počty nízkonákladových ubytovacích kapacit v České republice a v Praze a jejich vývoj v letech 2000 2012. Celkový počet ubytovacích kapacit v České republice za roky 2000 2012 se průměrně pohybuje kolem hodnoty 7 650, minimum bylo v roce 2010 (7 235 ubytovacích zařízení) a maximum v roce 2003 (7 926 ubytovacích zařízení). Celkový počet ubytovacích kapacit v Praze za roky 2000 2012 se průměrně pohybuje kolem hodnoty 600, minimum bylo v roce 2000 (502 ubytovacích zařízení) a maximum v roce 2008 (656 ubytovacích zařízení) je zde zcela evidentní vliv hospodářské krize počet ubytovacích zařízení kontinuálně rostl až do jejího vypuknutí a pak došlo k mírné korekci na 621 ubytovacích 22
zařízení v roce 2012. Naproti tomu vývoj počtu ubytovacích zařízení v souhrnu za celou Českou republiku nebyl tak přímočarý, jeden vrchol nastal v letech 2002/2003 a pak 2007/2008. Pokud jde výslovně o počty turistických ubytoven, anglicky hostelů, průměrně jich je v České republice 650 a v Praze 19. V celorepublikovém pohledu má počet turistických ubytoven klesající trend (725 ubytoven v roce 2000 a 592 ubytoven v roce 2012 34 ), podobně je tomu i v Praze (20 ubytoven v roce 2000 a 17 ubytoven v roce 2012). Tabulka 1: Počty nízkonákladových ubytovacích kapacit v České republice a v Praze celkem hotely ** hotely * penziony Česká republika turistické ubytovny celkem hotely ** hotely * Praha penziony turistické ubytovny Total*) Hotels ** Hotels * Boarding Houses Hostels for Tourists Total*) Hotels ** Hotels * Boarding Houses Hostels for Tourists 2000 7 469 460 343 2 092 725 502 27 11 136 20 2001 7 703 453 315 2 209 744 527 30 8 135 21 2002 7 869 409 257 2 444 736 566 22 4 154 20 2003 7 926 394 231 2 498 720 594 22 5 162 23 2004 7 640 348 196 2 441 660 598 19 3 149 22 2005 7 605 331 177 2 396 638 597 17 2 141 21 2006 7 616 331 186 2 374 621 619 16 2 146 21 2007 7 845 310 173 2 540 615 654 15 2 141 20 2008 7 705 260 152 2 459 612 656 13 2 126 20 2009 7 557 249 139 2 371 588 653 12 2 110 17 2010 7 235 227 134 2 232 551 630 10 2 95 16 2011 7 657 211 139 2 477 619 622 9 2 79 14 2012 7 631 217 137 2 444 592 621 10 1 78 17 Zdroj: Český statistický úřad 35 *) Položka celkem zahrnuje počet úplně všech ubytovacích zařízení, tedy i hotelů vyšší kategorie, hotelů garni nebo chatových osad. 34 Údaj za rok 2011 se zcela vymyká trendu, je proto pravděpodobné, že se jedná o chybnou hodnotu, případně došlo k úpravě metodiky pro zařazení do kategorie ubytovny, jinak si nelze vysvětlit prudký meziroční nárůst 2010/2011 a následně meziroční pokles 2011/2012. 35 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Cestovní ruch časové řady. Tab. 1.4 Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech 09.04.2013. Czso.cz [online] 2013. [cit. 2013-10-18]. Dostupný na WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr>. 23
2.2 Dotazníkové šetření mezi pražskými hostely V této subkapitole je uvedena metodika dotazníkového šetření, charakteristika respondentů, výsledky dotazníkového šetření a jeho shrnutí. 2.2.1 Metodika dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je kvantitativně-kvalitativní sociologická metoda. Kvantitativní metody jsou prostředkem pro zjištění informací vyjádřitelných absolutně nebo relativně (např. věk ubytovaných v hostelu nebo podíl cizinců). Často bývají pokládány uzavřené otázky. Odpovědi se relativně dobře vyhodnocují, protože jsou ve shodném formátu. Nevýhoda uzavřených otázek spočívá v tom, že do určité míry nutí respondenty si vybrat z nabídnutých možností odpovědí, přestože jejich názor se může více či méně lišit (vyberou variantu nejvíce přiléhavou, ale nikoli úplně výstižnou). Kvalitativní metody se používají pro zjištění názorů a pocitů respondenta, jeho motivů, pohnutek, individuálního postoje apod., často se využívají otevřené otázky nebo otázky polootevřené / polozavřené. Tento typ otázek se obvykle složitěji vyhodnocuje (odpověď má mnohdy obtížně srovnatelné formáty a rozsahy), avšak umožňuje získat informace od respondentů, aniž by jim bylo něco podsouváno formou uzavřeného okruhu možných odpovědí. V dotazníku, který byl zaslán hostelům, jsou otázky tohoto typu: o Dvě uzavřené otázky (respondent si vybírá z nabídnutých alternativ ano / ne při odpovědi na otázku, zda je hostel členem České Hostelové Asociace a dále zda hostel poskytuje samostatné pokoje pro muže a ženy), o jedna polootevřená otázka (při otázce na pořádání akcí pro hostelové hosty si respondent vybírá z nabídnutých alternativ ano / ne, a při volbě ano by měl doplnit, o jaké pořádané akce se jedná). o devět otevřených otázek (včetně otázky na název hostelu; respondenti odpovídají jen podle svého uvážení). 24
Převaha otevřených otázek je umožněna tím, že oslovený vzorek respondentů je relativně malý a je tedy možné s odpověďmi individuálně pracovat. Dotazník je součástí Přílohy 1. Vnitřní členění dotazníku je následující: o dvě identifikační otázky uvedení názvu hostelu, a zda je hostel členem České hostelové asociace, o dvě otázky k identifikaci typického hosta (věk a země původu), o čtyři otázky k charakteristice hosta (typická aktivita hosta, doba pobytu v hostelu a velikosti skupiny, sezónnost), o tři otázky na služby hostelu (pořádání kulturních a společenských akcí, oddělené pokoje pro muže a ženy, další extra služby). 2.2.2 Charakteristika respondentů Respondenty v tomto dotazníkovém šetření byly hostely v Praze, a to bez ohledu na to, zda jsou členem České Hostelové Asociace, neboť Česká Hostelová Asociace sdružuje pouze čtyři pražské hostely. Se žádostí o vyplnění emailového dotazníku bylo osloveno deset hostelů uvedených v následujícím seznamu. Dotazník je součástí Přílohy 1. Oslovené, náhodně vybrané hostely: o Hostel Alia, Vladimírova ulice 234/8, 140 00 Praha 4 Nusle, alia.hostel@gmail.com; o Hostel Aplus hotel, Na Florenci 1413/33, 110 00 Praha 1, info@aplus-hostel.cz. o Hostel AZ, Jindřišská 5, 110 00 Praha 1, info@hostel-az.cz; o Hostel Cortina, Arbesovo nám. č.6, Smíchov, 150 00 Praha 5, prvni.levne.ubytovani@gmail.com; o Hostel Downtown, Národní 19, 110 00 Praha 1, downtown@jsc.cz; 25
o Hostel Florenc, Areál Autobusového nádraží Florenc, Pod Výtopnou 2, 186 00 Praha 8 Karlín, info@hostelflorenc.cz; o Hostel Chilli, Pštrossova 7/205, 110 00 Praha 1, info@prague-spirit.com; o Hostel Kolbenka, Kolbenova 159/5, 190 00 Praha 9, hostel@kolbenka.com; o Old Prague Hostel, Benediktská 2, Praha 1, info@oldpraguehostel.com; o Prague Square Hostel, Melantrichova 10, Praha 1, info@praguesquarehostel.com; Dotazníky byly adresovány na emailové adresy uvedené na webu konkrétního hostelu, osoba, která je vyplnila, byla zřejmě recepční. 2.2.3 Výsledky dotazníkového šetření Identifikační otázka: Název hostelu Návratnost dotazníků byla pouze 50 %, odpověděli pracovníci těchto hostelů: o Hostel Alia, Vladimírova ulice 234/8, 140 00 Praha 4 Nusle, alia.hostel@gmail.com; o Hostel Aplus hotel, Na Florenci 1413/33, 110 00 Praha 1, info@aplus-hostel.cz. o Hostel AZ, Jindřišská 5, 110 00 Praha 1, info@hostel-az.cz; o Hostel Downtown, Národní 19, 110 00 Praha 1, downtown@jsc.cz; o Prague Square Hostel, Melantrichova 10, Praha 1, info@praguesquarehostel.com; 26
Identifikační otázka: Jste členem České Hostelové Asociace? Pouze Hostel Downtown je členem České Hostelové Asociace, ostatní hostely nikoli. V Praze jsou pouze čtyři hostely členy České Hostelové Asociace (mimo Hostelu Downtown je to dále Traveller s Hostel, Pension Beta a Hostel Advantage). Je otázkou, proč členských hostelů není více. Například na serveru firmy.cz se prezentuje 94 hostelů v Praze, tedy i za předpokladu, že se zde neprezentují úplně všechny lze se domnívat, že toto číslo přibližně odpovídá a tudíž členy České Hostelové Asociace jsou jen asi 4 % ze všech hostelů v Praze (pomineme-li fakt, že jedním pražským členem České Hostelové Asociace je penzion). Na druhou stranu statistická data ČSÚ uvádí počet hostelů v Praze 17, avšak ČSÚ uvádí penziony zvlášť (v Praze jich je evidováno 78). Zřejmé je, že formální pohled a pohled praxe na klasifikaci ubytovacího zařízení se liší. Otázka 1: Jak byste popsali nejčastějšího hosta vašeho hostelu z hlediska věku? (uveďte interval) Respondenti odpovídali ve formě věkového rozmezí, zpravidla na desetiletí (např. 20-40 let, nebo 25-35 let). Proto byly pro vyhodnocení odpovědí stanoveny pětileté intervaly a v každém intervalu je tolik odpovědí, kolik hostelů uvedlo daný věk hostů (např. rozmezí let 25-35 je zaznamenáno v intervalech 25-30 a 30-35). Graf 1: Věková charakteristika hostů Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření 27
Z Grafu 1 je zřejmé, že věkové rozmezí ubytovaných hostů je přibližně od (zřejmě) 18 do 50 let. Nejvíce hostů je přitom ve věku 25-35 let. Překvapivé je, že hosté ve věku 35-40 jsou četnější než hosté ve věku 20-25 let. Otázka 2: Jak byste popsali nejčastějšího hosta vašeho hostelu z hlediska země původu? (uveďte alespoň 3) Respondenti odpovídali výčtem 2 5 zemí. Pro lepší srovnatelnost jsou proto ve výsledku započteny vždy jen dvě země z každé odpovědi uvedené na prvním místě výčtu. V grafu jsou zachyceny ty země, které dostaly alespoň dva hlasy. Graf 2: Národnostní charakteristika hosta Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření Z Grafu 2 je zřejmé, že respondenti nejčastěji uvádí, že jejich hosté pochází z Německa. Dále se stejnou četností se ubytovávají hosté z Francie, Ruska a Slovenska. Do národnostní charakteristiky hostů se promítli také hosté z Česka a z Číny. Dále byli uváděni například hosté z Polska nebo z Rakouska a z Maďarska. Otázka 3: Jak byste popsali nejčastějšího hosta vašeho hostelu z hlediska doby pobytu? (uveďte časové rozmezí ve dnech) Respondenti odpovídali ve formě rozmezí dnů, proto byly pro vyhodnocení odpovědí stanoveny jednodenní intervaly a v každém intervalu je tolik odpovědí, 28
kolik hostelů uvedlo dané rozmezí (např. rozmezí dní 1-3 je zaznamenáno v intervalech 1, 2 a 3). Graf 3: Doba pobytu Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření Z Grafu 3 je zřejmé, že délka pobytu v hostelu je nejčastěji v rozmezí 1 7 dnů. Nejobvyklejší délka pobytu je 1 3 dny. Tří až čtyřdenní pobyt odpovídá prodlouženému víkendu, konkrétní dny pobytu však nebyly zkoumány. Otázka 4: Jak byste popsali nejčastějšího hosta vašeho hostelu z hlediska aktivity v Praze? (uveďte, zda se jedná o turisty, studenty, sezónní pracovníky apod.) Respondenti odpovídali obvykle výčtem aktivit, ve výsledku jsou započteny vždy dvě aktivity. Graf 4: Aktivita hostů v Praze 29 Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření
Z Grafu 4 je patrné, že podle respondentů jsou hosté nejčastěji studenti a turisté. Dále respondenti uvádí sezónní pracovníky. Je překvapivé, že tři respondenti uvedli i skutečnost, že se svých hostů neptají na jejich aktivity (přestože by to mohla být zajímavá informace z hlediska marketingu a propagace hostelu). Otázka 5: Cestují hosté sami nebo ve skupinách? (pokud ve skupinách, uveďte prosím, jak velké tyto skupiny jsou) Respondenti odpovídali obvykle tak, že uvedli jednotlivce a velikost skupiny obvyklé pro konkrétní hostel. Pro vyhodnocení odpovědí byly v souladu s odpověďmi stanoveny intervaly velikostí skupin a v každém intervalu je tolik odpovědí, kolik hostelů uvedlo dané rozmezí. Graf 5: Formace hostů Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření Podle Grafu 5 jsou nejčastějšími návštěvníky hostelu skupiny 5 6 lidí nebo skupiny větší než 10 lidí. Nejméně jezdí do hostelu páry. Se stejnou četností používají hostel jednotlivci a skupiny 8 10 lidí. Žádné jiné velikosti skupin nebyly uvedeny. Otázka 6: Ve kterém období má váš hostel high season? (prosím, uveďte časové rozmezí podle měsíců, nebo významné události v roce) 30
Respondenti odpovídali obvykle rozmezím měsíců a výpisem speciálních událostí v roce. Pro vyhodnocení odpovědí byly v souladu s odpověďmi uvedeny všechny měsíce, které respondent uvedl. Graf 6: High season Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření Podle Grafu 6 je high season od května do října, a vedlejší sezóna je v prosinci a lednu. Respondenti také často uváděli vysokou návštěvnost v období Vánoc, Velikonoc a Silvestra. Otázka 7: Pořádáte pro svoje hosty nějaké kulturní či společenské akce? (pokud ano, uveďte prosím, o jaké akce se jedná) Respondenti odpovídali ano ne. Graf 7: Pořádání akcí pro hosty ano ne Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření 31
Podle Grafu 7 se hostely, které se účastnily dotazníkového šetření, akce pro svoje návštěvníky nepořádají. Spoléhají zřejmě na to, že v Praze je po celý rok a každý den v týdnu dostatečné kulturní i společenské vyžití a tudíž není potřeba se tímto směrem angažovat. Hostel Aplus hotel má vlastní restauraci, kde je ubytovaným k dispozici salonek pro setkávání, relaxaci a odpočinek. Jiné hostely mají zpravidla v blízkosti bar nebo restauraci. Otázka 8: Jsou ve vašem hostelu oddělené pokoje pro muže a pro ženy? Respondenti odpovídali ano ne. Graf 8: Oddělené ložnice ano ne Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření Podle Grafu 8 se hostely, které se účastnily dotazníkového šetření, většinou nemají samostatné pokoje pro muže a ženy. Někteří respondenti uvedli, že v případě zvláštního přání skupiny jsou schopni tento požadavek plnit, ale není to časté, skupina se většinou domluví sama bez participace hostelu. Pouze Hostel Aplus hotel má jako standardní nabídku samostatné pokoje pro ženy. Otázka 9: Jaké služby poskytuje zdarma váš hostel? (možnost vaření, možnost praní, úschova cenností apod.). Spektrum poskytovaných služeb je velmi rozsáhlé, poskytovaná služba je vždy zaznamenána, pokud je respondentem uvedena. 32
Graf 9: Služby hostelu poskytované zdarma Zdroj: vlastní graf dle dotazníkového šetření Podle grafu 9 hostely standardně zdarma nabízí vybavenou kuchyň, povlečení a ručníky a wifi či internet. Konkrétně standard povlečení a ručníků v ceně je překvapivý, oproti zahraničním hostelům, kde bývají lůžkoviny k dispozici za příplatek. Zřejmě je to dáno lokalitou hostelů na prohlídku Prahy si asi málo kdo vezme povlečení, zatímco cestovatelé v zahraničí s sebou často vozí spacák a lůžkoviny tedy nepotřebují, nebo si je půjčí. Dále je v České republice obvyklá nabídka bezpečnostních schránek a možnost žehlení. Méně obvyklá je možnost parkování (jde však o nehlídané parkoviště nebo vymezené stání), úschovu zavazadel a snídani. Například Hostel Aplus hotel nabízí přímo velkou snídani zdarma, zajímavostí je také půjčovna knih. Vlastní Mini-supermarket v Prague Square Hostelu nabízí alkoholické i nealkoholické nápoje, bagety, dezerty, donášku jídel, drogistické potřeby, pohlednice, mapy apod. 2.2.4 Shrnutí dotazníkového šetření Podle provedeného dotazníkového šetření jsou pražské hostely co do rozsahu služeb často srovnatelné s hotelem nižší třídy a zásadním rozdílem je tedy myšlenka sdíleného ubytování. Avšak řada hostelů poskytuje také ubytování v pokojích s vlastním sociálním zařízením (Hostel Alia, Hostel Cortina), případně je provozován hostel i hotel pod jednotnou hlavičkou (hostel a hotel Aplus Hotel). 33