ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR ZDĚLÁVÁNÍ KURZ: : FINANČ ČNÍ ŘÍZENÍ PROJEKTŮ V OBLASTI VZ FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROJEKTŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ V rámci projektu Vzdělávání vedoucích pracovníků středních škol Zlínského kraje v projektovém řízení CZ.1.07/1.3.09/02.0015 Ing. Tomáš Kantor Doc. Dan Marek, Ph.D. Velké Karlovice září 2011 Obsah CBA: základní informace Zpracování CBA Podstata projektu Struktura beneficientů Investiční a nulová varianta Kvantifikace a členění nákladů a přínosů Neocenitelné náklady a přínosy Převod ocenitelných nákladů a přínosů na hotovostní toky Rozhodnutí o přijatelnosti projektu Nejčastější chyby a omyly 2 1

CBA: základní informace Analýza nákladů a výnosů (Cost Benefit Analysis, CBA) slouží k hodnocení investičních projektů. Někdy se nazývá též prospěchová či užitková analýza. Jedná se o metodický postup, který vyhodnocuje finanční a socioekonomické aspekty realizace rozvojového záměru s cílem posoudit celospolečenskou prospěšnost projektu a návratnost vložených investičních prostředků. Jejím účelem je vyčíslit nejen finanční náklady na realizaci projektu a výnosy, které z něj bezprostředně plynou zřizovateli, ale současně i finančně zhodnotit všechny další společenské náklady a přínosy (např. zlepšení zdravotního stavu obyvatel, oživení turistického ruchu, vliv na životní prostředí ), které projekt přinese. 3 CBA: základní informace CBA se skládá z dvoufázové kalkulace projektu, tedy z finanční a ekonomické analýzy hodnotí se při ní jak zisk či finanční návratnost, tak i společenský užitek projektu. CBA tak umožňuje zodpovědět otázku, zda je daný projekt smysluplný, tedy co kterým subjektům přinese a co komu naopak vezme. Hlavní základní otázka CBA: Převažují přínosy nad ztrátami a pro který ze zainteresovaných subjektů? Výsledkem CBA analýzy je úplný přehled přímých, nepřímých, hmotných, nehmotných, soukromých a veřejných dopadů (pozitivních i negativních). 4 2

CBA: základní informace Základní pojmy Efekty plynoucí z investice: veškeré pozitivní, negativní nebo neutrální tál ídopady d na sledované zainteresované subjekty. Costs (náklady, újmy): veškeré negativní dopady na zkoumané subjekty; záporné efekty plynoucí z investice. Benefits (přínosy): veškeré pozitivní dopady na zkoumané subjekty; kladné efekty plynoucí z investice. Beneficiant: jakýkoli subjekt či jejich skupina (včetně žadatele), na něhož dopadají kladné i záporné efekty projektu. 5 CBA: základní informace Silné a slabé stránky CBA Silné stránky: CBA umožňuje vyjádřit názor na ekonomickou a společenskou vhodnost projektu. CBA umožňuje vytvořit prioritní pořadí projektů. CBA podporuje identifikaci ekonomických nákladů a výnosů, i když je nelze vyjádřit finančně. Slabé stránky: CBA neuvažuje redistribuční efekty (zde je vhodná multikriteriální analýza). CBA neuvažuje vliv na ekonomickou návratnost nákladů a výnosů, jež nelze vyjádřit finančně. CBA někdy využívá pro finanční vyjádření nákladů a výnosů, pro něž neexistuje trh, kritéria podle logického úsudku. Analýza nákladů a výnosů představuje užitečný nástroj evaluace a výběru projektů, její aplikace však vyžaduje přesnost a metodicky jednotné postupy. 6 3

Zpracování CBA Doporučený postup při zpracování CBA lze shrnout do následujících 11 kroků: definice podstaty projektu; vymezení struktury beneficientů; popis rozdílu mezi investiční a nulovou variantou; určení a kvantifikace všech relevantní nákladů a přínosů; vyčlenění doplňkových neocenitelných nákladů a přínosů a jejich slovní popis; převedení ocenitelných nákladů a přínosů na hotovostní toky; stanovení diskontní sazby; výpočet kriteriálních ukazatelelů; provedení citlivostní analýzy; posouzení projektu na základě vypočtených kriteriálních ukazatelů, neocenitelných efektů a citlivostní analýzy; rozhodnutí o přijatelnosti projektu. Jednotlivé kroky na sebe navazují, ale jejich pořadí nemusí být nezbytně takové, jaké je zde uvedeno. Určité postupy je také možno provádět zároveň. 7 Zpracování CBA: podstata projektu Při identifikaci podstaty projektu je nutné zaměřit se na tyto otázky: Co je předmětem projektu? Jaký hmotný či nehmotný majetek bude v rámci přípravy projektu pořízen? Kde a jak se bude projekt realizovat? (lokalizace a etapizace investice; technické, organizační a finanční zajištění) Jaké služby či produkty by měl projekt zajišťovat? Jaké jsou představy o následném provozu investice? Jaké jsou předpokládané fáze projektu a jak dlouho budou jednotlivé fáze trvat? Při definici cílů projektu by jednotlivé socioekonomické veličiny měly být uvedeny v kvantifikovatelných ukazatelích (např. příjem na hlavu, míra nezaměstnanosti). 8 4

Zpracování CBA: struktura beneficientů V této fázi je nutné určit, na které subjekty bude mít projekt dopad. Může se jednat např. o domácnosti a občany, podniky a podnikatele, stát, místní samosprávu nebo určité organizace (např. NNO či profesní sdružení). Pochopitelně nelze vzít v potaz naprosto všechny subjekty, takže pro jejich výběr je třeba použít nějaké smysluplné kritérium. Nejčastěji se používá kritérium rozsahu dopadu projektu a zájem poskytovatele dotace (zájem EU). V potaz se tedy berou pouze ty beneficienty, kteří splňují tyto dvě podmínky: projekt na ně bude mít pravděpodobně významný dopad a z pohledu EU jsou relevantní. 9 Zpracování CBA: investiční a nulová varianta Jedná se o porovnání dvou stavů: stavu, kdy projekt nebyl realizován (nulová varianta), a stavu, kdy projekt realizován byl (investiční varianta). Stěžejní je rozdíl mezi těmito stavy, neboť obsahuje všechny výsledné efekty způsobené projektem. V případě investiční varianty nelze zahrnout všechny příjmy a výdaje, které budou beneficienti realizovat, nýbrž pouze ty, jež by v případě nulové varianty nerealizovali. Kromě nulové varianty se doporučuje provést analýzu ještě s tzv. minimální variantou a variantou, kdy se realizuje alespoň část projektu. 10 5

Zpracování CBA: kvantifikace a členění nákladů a přínosů Náklady a přínosy lze kvantifikovat pomocí přírůstkové metody, která spočívá v tom, že CBA je kalkulována pouze s výslednou změnou dané újmy nebo přínosu. Pokud je výsledná hodnota pro daný subjekt kladná, jedná se o přínos. Pokud je však záporná, jedná se o újmu. Náklady a přínosy je nutné přehledně rozčlenit do jednotlivých kategorií. Lze tak učinit na základě mnoha kritérií; např.: dle beneficienta; dle fáze projektu, do níž spadají; dle jejich věcné povahy (hmotné, nehmotné, finanční); dle naší schopnosti vyjádřit náklady a výnosy v kvantitativních jednotkách (kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné); dle jejich příčinné souvislosti s projektem (přímo a nepřímo plynoucí z projektu). 11 Zpracování CBA: neocenitelné náklady a přínosy Vněkterých případech je převedení nákladů a přínosů na hotovostní toky velmi obtížné proto v případě některých svým významem zanedbatelných a obtížně ocenitelných nákladů a přínosů není třeba je za každou cenu vyjadřovat v podobě hotovostních toků, pokud by tím byla ohrožena vypovídací schopnost CBA a kriteriálních ukazatelů. Tímto postupem se však dopouštíme určité metodické nečistoty, a proto se o ní musíme v analýze zřetelně zmínit. Tento typ nákladů a přínosů je tedy nutné alespoň slovně popsat a zdůvodnit, proč nebylo možné převést je na hotovostní toky. 12 6

Zpracování CBA: převod ocenitelných nákladů a přínosů na hotovostní toky Mnoho nákladů apřínosů je v peněžní podobě vyjádřena již ze své podstaty X přesto ale zbývá spousta těch, které jsou vyjádřeny jinak. Princip tržních cen Pokud existuje trh, který by stanovoval cenu těchto nákladů a přínosů, můžeme využít ocenění na základě tržní ceny. Princip stínových cen Podstata tohoto principu tkví v nákladech obětované příležitosti (oportunitní neboli implicitní náklady). Takto označujeme hodnotu nejhodnotnější činnosti (statku), které se musí ekonomický subjekt vzdát ve prospěch jiné činnosti (jiného statku). Prospěch tak měříme hodnotou škody, kterou projekt odstraní, nebo které zamezí. Pokud např. chceme snížit počet úrazů pomocí stavby kruhového objezdu, vyjádříme tento přínos tak, že počet neuskutečněných úrazů v daném roce vynásobíme průměrnými ročními náklady společnosti na léčení jednoho úrazu způsobeného dopravní nehodou. 13 Zpracování CBA: převod ocenitelných nákladů a přínosů na hotovostní toky Náhražkové trhy Daný efekt odvodíme od ceny jiného aktiva, pro který trh již existuje, přičemž mezi těmito dvěma statky musí existovat určitá logická paralela. Pokud např. zamýšlíme zvýšit kvalitu ovzduší v obytné oblasti, odečteme roční nájem za bydlení ve znečištěné lokalitě od ročního nájmu srovnatelně lukrativního bydlení v oblasti čistší. V neposlední řadě je třeba rozhodnout, zda ve svých kalkulacích počítat či nepočítat s inflací. Rozhodnutí je zcela na řešiteli projektu; musí však tento bod v analýze zřetelně uvést a všechny toky počítat stejně. 14 7

Zpracování CBA: Rozhodnutí o přijatelnosti projektu Pakliže jsou známy všechny potřebné hodnoty, lze učinit rozhodnutí o přijatelnosti investice. Projekt je přijatelný, pokud přináší více užitku než škody. Pokud je tomu naopak, mělo by být od jeho realizace upuštěno. Žadatel si zároveň musí být jistý, že daný projekt dokáže zrealizovat. Je totiž možné vytvořit projekt, který má sice vysoký kladný celospolečenský efekt, ale který může zároveň zruinovat svého realizátora, neboť generuje výrazně záporné finanční toky. Pokud na obě otázky (smysluplnosti a realizovatelnosti) odpovídá CBA optimistickými hodnotami ukazatelů, nezbývá než na jejím základě doporučit projekt k realizaci. 15 Nejčastější chyby a omyly Nejednotné sledování beneficientů: nemělo by docházet k tomu, aby např. byly sledovány příjmy některých subjektů na náklady jiných subjektů. Pokud jsou subjekty zahrnuty do analýzy, měla by sledovat co nejúplněji dopady na každý z nich. Opomenutí, že některý přínos konkrétního subjektu může být zároveň újmou jiného beneficienta. Duplicitní zahrnutí nákladů a přínosů: není možné započítat jako přínos např. nárůst tržeb podnikatelského subjektu a zároveň nárůst mezd z těchto tržeb vyplácených zaměstnancům podnikatele. Nekonsistentní odhady výše a struktury všech nákladů apřínosů s identickou nulovou resp. investiční variantou: je chybou předpokládat k jednomu okamžiku dva neslučitelné děje a oba ocenit. 16 8

Nejčastější chyby a omyly Zahrnutí utopených nákladů: náklady, které jsou vynaloženy do okamžiku investičního rozhodování nemohou být jeho předmětem, neboť již byly vynaloženy a naše rozhodnutí o realizaci či nerealizaci investice je neovlivní. Např. náklady na studie potřebné pro samotné investiční rozhodování. Iracionalia při definování a kvantifikaci nákladů a přínosů: jedná se o úmyslné či neúmyslné nadhodnocení či podhodnocení efektů plynoucích z investice ve snaze o určitý výsledek. Tento výčet chyb a omylů při zpracování CBA není úplný, ale může být dobrým vodítkem, čemu se vyhnout. 17 Kalkulace a popis projektu: případová studie Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Náklady v realizační fázi projektu (investice) budou výhradně povahy stavebních prací a dodávek (technologie mají povahu provozních souborů stavby) a výkonů inženýrských činností, které po průběžném účtování na pořízení staveb 042 budou při kolaudaci a tudíž závěrečném vyúčtování projektu zaúčtovány na účet 021, stavby. Jedinou výjimku tvoří výdaje na publicitu a marketing, které budou účtovány na účet 518, služby. Neuznatelné výdaje nejsou v rámci projektu uvažovány. Plán výdajů na investice stavební část, provozní soubory a publicita (údaje uvedeny v tis. Kč a vycházejí z podrobného položkového rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace) Stavební část díla 18 117,20 Technologické vybavení 2 640,00 kuchyně Přípravné a projektové práce 738,00 Autorský dozor or projektanta 60,0000 Technický dozor investora 142,80 Celkem stavba 21 698,00 Zajištění publicity projektu 180,00 Celkem uznatelné výdaje 21 878,00 Celkové uznatelné náklady projektu tedy činí 21.878.000,-Kč včetně DPH (žadatel není plátcem DPH). 18 9

Kalkulace a popis projektu: případová studie Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Kalkulace jednotlivých kategorií nákladů a výnosů v provozní fázi projektu Fixní náklady spojené s provozem SOP Bečva vycházejí z údajů kalkulovaných v rámci projektové dokumentace a z výkazů žadatele za rok 2007 (údaje vzávorceuvádějí koeficient meziročního nárůstu pro stanovení budoucích finančních toků). Výčet ročních nákladů je následující: Náklady na spotřebu vody 195.000,-Kč (2%) Náklady na spotřebu el.energie 514.000,-Kč (5%) Náklady na spotřebu tepla a plynu 586.000,-Kč (5%) Náklady na spotřebu opravy a udržování 258.000,-Kč (3%) Ostatní služby 194.000,-Kč (3%) Po realizaci projektu (v souvislosti s přechodem do provozní fáze) dojde ke změně stávajících nákladů v jednotlivých položkách o následující hodnoty (tento rozdíl je dále zohledněn při kalkulaci nulové varianty projektu): Náklady na spotřebu vody +114.000,-Kč (2%) Náklady na spotřebu el.energie +167.000,-Kč (5%) Náklady na spotřebu tepla a plynu +292.000,-Kč (5%) Náklady na spotřebu opravy a udržování -300.000,-Kč (3%) Ostatní služby - 48.000,-Kč (3%) Všechny náklady mají povahu fixních neboť energetické a ostatní náklady na média nelze variabilně krátkodobě upravovat či přizpůsobovat okamžité poptávce či produkci (počtu studujících) 19 Kalkulace a popis projektu: případová studie Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Mzdové náklady tvoří významnou část vstupů. Vzhledem v prokázání udržitelnosti projektového záměru budou kalkulovány náklady na 25,37 pracovníka (21,37 přepočtených úvazků stávajících a 4 nová pracovní místa) považovány za fixní. Mzdový plán provozu SOP Bečva 20 10

Kalkulace a popis projektu: případová studie Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Celkové roční mzdové náklady na středisko odborné přípravy Bečva (včetně započtení stávajících personálních kapacit ostatních středisek) budou ve výši 4.411.980,-Kč. Pro potřeby stanovení budoucích finančních toků a plánu nákladů a výnosů bude tato částka zatížena reálným meziročním nárůstem ve výši 3%. Fixním nákladem jsou také poplatky za pojištění, a to v roční výši 26.200,-Kč. S ohledem na výše uvedené (veškeré náklady na provoz zařízení jsou fixní povahy) a s při zohlednění skutečnosti, že pro zajištění chodu školy je nezbytná každoroční dotace zřizovatele, je stanovení tržeb, variabilních nákladů a kalkulace bodu zvratu zcela irelevantní. 21 Celkové zhodnocení projektu: případová studie Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Finanční udržitelnost Roky realizace a referenčního období 1 2 3 4 5 6 7 8 Celkové příjmy 738, 15 300, 5 840, 0, 0, 0, 0, 0, Finanční zdroje celkem 738, 15 300, 5 840, 0, 0, 0, 0, 0, Celkový provozní příjem 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, Zbytková hodnota investice Celkové výdaje 738, 15 300, 7 973, 6 617, 6 843, 7 078, 7 322, 7 574, Celkové investiční náklady 738, 15 300, 5 840, 0, 0, 0, 0, 0, Provozní výdaje celkem 0, 0, 2 133, 6 617, 6 843, 7 078, 7 322, 7 574, Splátky úvěrů včetně úroků Daně Reinvestice Celkové cash-flow 0, 0, -2 133, -6 617, -6 843, -7 078, -7 322, -7 574, Celkové kumulované cash flow 0, 0, -2 133, -8 750, -15 593, -22 671, -29 993, -37 567, 22 11

Celkové zhodnocení projektu: případová studie Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Finanční udržitelnost Roky realizace a referenčního období 9 10 11 12 13 14 15 Celkové příjmy 0, 0, 0, 0, 0, 0, 12 459,6 Finanční zdroje celkem 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, Celkový provozní příjem 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, Zbytková hodnota investice 12 459,6 Celkové výdaje 7 836, 8 108, 8 390, 8 681, 8 984, 9 298, 9 623, Celkové investiční náklady 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, Provozní výdaje celkem 7 836, 8 108, 8 390, 8 681, 8 984, 9 298, 9 623, Splátky úvěrů včetně úroků Daně Reinvestice Celkové cash-flow -7 836, -8 108, -8 390, -8 681, -8 984, -9 298, 2 836,6 Celkové kumulované cash flow -45 403, -53 511, -61 901, -70 582, -79 566, -88 864,-86 027,4 Projekt není finančně udržitelný. 23 Celkové zhodnocení projektu: případová studie Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Předkládaný projekt představuje značný veřejný přínos v mnoha ohledech. Přes jeho primární zaměření na rozvoj vzdělávací infrastruktury pro počáteční vzdělávání, vytváří řadu dalších multiplikačních efektů, jejichž pozitivní dopady přesahují do dalších oblastí a kladně ovlivní celou řadu regionálních i nadregionálních aktérů. Na úrovni projektu nebyla shledána žádná marketingová, technická či legislativní rizika. Žadatel má jednoznačně asrozumitelně definován projektový záměr. Žadatel i partner projektu mají jednoznačně a srozumitelně definovány své vzájemné role a zodpovědnost v projektu. Projekt je připraven tak, aby byl zajištěn jeho soulad s legislativním rámcem vymezujícím program ROP i dalšími relevantními dokumenty. Nezanedbatelným přínosem projektu je také vznik 4 úvazků nových pracovních míst, které nekladou specificky zvýšené nároky na kvalifikaci. Realizace projektu tak přispěje ke zvýšení zaměstnanosti skupiny obyvatel, která je vsoučasné době nejvíce postižena technologickým boomem a tím i změnou struktury poptávky po pracovní síle. Projekt je i přes čistě finanční neudržitelnost přijatelný, neboť generuje značné socioekonomické dopady. 24 12

Doporučená literatura ALEXY, Július. Finančná a ekonomická analýza. IRIS 2005. BOARDMAN, Anthony E.: Cost-Benefit Analysis: Concepts and Practice. Pearson/Prentice Hall 2006. European Commission: Guide to cost-benefit analysis of investment projects. DG Regional Policy 2008. HALÁMEK, Petr. Techniky pro oceňování nehmotných nákladů a výnosů pro potřeby CBA. Sborník příspěvků, XI mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Pavlov 2008. HALÁMEK, Petr. Zpracování analýzy nákladů a výnosů. Masarykova Univerzita vbrně 2005. MÁČE, Miroslav: Finanční analýza investičních projektů. Grada Publishing 2005. MAREK, Dan a kol.: Příprava na strukturální politiku Evropské unie. Repronis 2004. MAREK, Dan KANTOR, Tomáš: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Barrister & Principal 2009. Ministerstvo pro místní rozvoj: Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů. MMR 2010. MISHAN, E. J. QUAH, Euston. Cost-Benefit Analysis. Routledge 2007, POTLUKA, Oto a kol.: Příprava a řízení projektů Fondu soudržnosti. IREAS 2004. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Grada 2008. SIEBER, Patrik: Analýza nákladů a přínosů: metodická příručka pro zpracovatele. Ministerstvo pro místní rozvoj 2003. 25 13